lexique hydrologique pour l`ingénieur
Transcription
lexique hydrologique pour l`ingénieur
Lexique Hydrologique pour l’Ingénieur гÛÑǹñáÙ»ï Armhydromet Àðìãèäðîìåò Instytut Geografii i Gospodarki Przestrzennej Uniwersytetu Jagiellońskiego Institut National de Meteorologie şi de Hydrologie Anglais - Français - Arménien - Russe - Polonais - Roumain - Arabe DICTIONARY OF HYDROLOGICAL ENGINEERING English - French - Armenian - Russian - Polish - Romanian - Arabic ÐÆ¸ðàÈà¶Æ²Î²Ü ´²è²ð²Ü Ö²ðî²ð²¶ºîÆ Ð²Ø²ð ²Ý·É»ñ»Ý - üñ³Ýë»ñ»Ý - гۻñ»Ý - èáõë»ñ»Ý - Ȼѻñ»Ý - èáõÙÇ èáõÙÇÝ»ñ»Ý - ²ñ³µ»ñ»Ý ÃÈÄÐÎËÎÃÈ×ÅÑÊÈÉ ÑËÎÂÀÐÜ ÄËß ÈÍÆÅÍÅÐÀ Àíãëèéñêèé - Ôðàíöóçñêèé - Àðìÿíñêèé - Ðóññêèé - Ïîëüñêèé - Ðóìûíñêèé - Àðàáñêèé SŁOWNIK HYDROLOGII INŻYNIERSKIEJ Angielski – Francuski – Ormiański – Rosyjski – Polski – Rumuński - Arabski DICŢIONARUL DE HIDROLOGIE INGINEREASCĂ Englez – Francez – Armean – Rus – Polonez – Român – Arab ﻣﻌﺠﻢ اﻟﻬﻴﺪروﻟﻮﺟﻴﺎ ﻟﻠﻤﻬﻨﺪس إﻧﻜﻠﻴﺰي ـ ﻓﺮﻧﺴﻲ ـ أرﻣﻨﻲ ـ روﺳﻲ ـ ﺑﻮﻟﻨﺪي ـ روﻣﺎﻧﻲ ـ ﻋﺮﺑﻲ Vazken ANDRÉASSIAN, Vilik SARKISSIAN, Wojciech CHEŁMICKI, Viorel Al. STĂNESCU & Roger MOUSSA ì³½·¿Ý ²Ý¹ñ¿³ë»³Ý, ìÇÉÇÏ ê³ñ·ëÛ³Ý, ìáÛó»Ñ лÉÙÇóùÇ, ìÇáñ»É ²É. êóݻëùáõ ¨ èáÅ» Øáõë³ Âàçêåí Àíäðåàñÿí, Âèëèê Ñàðêèñÿí, Âîéöåõ Õåëìèöêè, Âèîðåë Àë. Ñòàíåñêó è Ðîæå Ìóñà ﻓﻴﻮرﻳﻞ ﺳﺘﺎﻧﻴﺴﻜﻮ و روﺟﻴﻪ ﻣﻮﺳﻰ، ﻓﻮﻳﺘﺴﻴﻚ هﺎﻟﻤﻴﺘﺴﻜﻲ، ﻓﻴﻠﻴﻚ ﺳﺮآﻴﺴﻴﺎن،ﻓﺎزآﻦ اﻧﺪرﻳﺎﺳﻴﺎن 2001 Liste des contributeurs гÛÑǹñáÙ»ï Armhydromet Àðìãèäðîìåò Instytut Geografii i Gospodarki Przestrzennej Uniwersytetu Jagiellońskiego INMH Institut National de Meteorologie şi de Hydrologie Français, Anglais, Coordination Vazken Andréassian Ingénieur du Génie Rural, des Eaux et des Forêts Cemagref, Unité de Recherche Qualité et Fonctionnement Hydrologique des Systèmes Aquatiques BP 44, F-92163 Antony cedex, France Tel : +33 1 40 96 62 58 Fax : +33 1 40 96 61 99 e-mail : [email protected] Arménien, Russe Vilik Sarkissian Chef du Centre d’Hydrologie et des Ressources en Eaux ArmHydroMet 54 rue Léo, 375002 Erevan, Arménie Tel : +374 2 53 32 61 Fax : +374 3 90 68 63 e-mail : [email protected] Polonais Wojciech Chełmicki Chef du Département d’Hydrologie Institut de Géographie et de Gestion de l’Espace Université Jagiellonienne ul. Grodzka 64, 31-044 Kraków, Pologne Tel : +48 12 422 7111 ext. 233 Fax: +48 12 422 5578 e-mail: [email protected] Roumain Viorel Al. Stănescu Directeur Scientifique Division Hydrologie Institut National de Météorologie et d’Hydrologie Sos. Bucureşti-Ploieşti 97, 71552 Bucharest, Roumanie Tel : +40 1 230 95 07 Fax : +40 1 230 31 43 e-mail : [email protected] Arabe Roger Moussa Chargé de Recherche Institut National de la Recherche Agronomique U.M.R. Sol et Environnement 2 Place Pierre Viala, F-34 060 Montpellier cedex 1, France Tel : 33 (0)4 99 61 24 56, Fax : 33 (0)4 67 63 26 14 e-mail : [email protected] LE MOT DU SECRETAIRE GENERAL DE L’AISH La terminologie ne reçoit pas toujours des scientifiques et des techniciens l'attention qu'elle mérite. C'est bien dommage et cela risque même de devenir dommageable. Dans leur effort pour comprendre le monde, les sciences doivent reconnaître des objets et forger des concepts qui doivent être nommés. Les techniques ont aussi besoin de désigner les ouvrages et les pratiques qu'elles conçoivent. La quantification et la mesure qui caractérisent l'approche scientifique ne peuvent donc se passer de mots, et la rigueur à laquelle prétend cette approche dépendra autant de la précision de son vocabulaire que de celle de ses mesures. Plus encore que les mathématiques ou la physique qui ont atteint leur maturité, l'hydrologie, science de la nature encore balbutiante, doit porter une attention particulière à son vocabulaire, car les diverses manifestations de l'eau dans la nature, dans des contextes climatiques et géographiques extraordinairement variées, ont donné naissance, dans toutes les langues de la terre, à d'innombrables dénominations qui, si elles reflètent une fantastique somme d'expériences empiriques, doivent cependant être soigneusement étudiées et critiquées à l'aune de la science. La réalisation du lexique hydrologique pour l'ingénieur, réunissant l'arabe, l'anglais, l'arménien, le français, le polonais, le roumain et le russe est une importante contribution à cette étude critique, car la comparaison des mots nés sous des cieux si divers est sans doute la meilleure façon de se rendre compte de la portée des concepts qu'ils traduisent. On prétend souvent que le XXIème siècle sera celui des problèmes de l’eau. Pour les résoudre, il faudra beaucoup d’investissements, beaucoup d’aménagements, mais il faudra d'abord, dans chaque cas concret, localement ou régionalement, analyser et diagnostiquer avec des mots autant qu'avec des nombres. C’est aussi de la précision et de l'utilisation judicieuse de ces mots que dépendra la pertinence des solutions qui seront proposées et réalisées, très certainement dans un contexte de coopération internationale. Là aussi le lexique heptalingue sera un auxiliaire précieux des nombreux échanges qui seront mis en place. Les auteurs du lexique ont fourni un travail considérable. Ils n'en tireront aucun profit matériel et ils ne seront probablement jamais cités dans les bibliographies. Ils peuvent cependant être surs que leur œuvre sera conservée dans un coin des bibliothèques et que les hydrologues la consulteront souvent. Au nom de tous ces oublieux collègues anonymes je veux ici très sincèrement et très amicalement les remercier et leur témoigner la reconnaissance de notre communauté. Pierre HUBERT Secrétaire général de l'AISH I PREFACE Le « Lexique Hydrologique pour l’Ingénieur : Anglais - Français - Arménien - Russe - Polonais - Roumain – Arabe » est conçu pour apporter une traduction immédiate et simple des principaux termes scientifiques et techniques en usage en hydrologie. Il devrait ainsi être utile aux ingénieurs, chercheurs et étudiants travaillant dans le domaine de l’hydrologie et de la gestion des ressources en eau. Il constitue la seconde édition du lexique Anglais - Français - Arménien - Russe, publié en 1996 à Erevan par V. Sarkissian et V. Andréassian. Contenant près de 2000 termes, ce lexique a pour objectif de faciliter la communications entre hydrologues, mais aussi de les encourager à s’exprimer dans leur langue nationale, en fournissant des équivalences parfois méconnues dans le domaine technique. Il nous a semblé que la meilleure façon de contribuer à une gestion plus durable des ressources en eau, est de favoriser le transfert des connaissances de ce domaine à l’ensemble des citoyens, dans leur langue maternelle, et non pas uniquement à ceux qui maîtrisent l’une des grandes langues véhiculaires (anglais et russe). Enfin, ce lexique a pour objectif d’être pratique. Il il ne se limite donc pas à l’hydrologie au sens strict, mais couvre de nombreux domaines connexes où évoluent les ingénieurs : hydrotechnique, hydrogéologie, météorologie, hydraulique, adduction d'eau, géomorphologie et géographie. L’ouvrage comporte sept parties distinctes, correspondant aux sept entrées qui permettent à l’utilisateur d’appréhender chaque terme dans chacune des sept langues. Les auteurs expriment leur reconnaissance à tous ceux qui ont collaboré à la préparation de ce lexique. Ils tiennent à remercier Artaches Darbinian, pour ses conseils lexicologiques et les corrections qu'il a apportées au manuscrit, Raphaël Ichkhanian pour ses propositions concernant la partie arménienne du lexique et Adib Moussa pour ses propositions concernant la partie arabe du lexique. Hratchia Gabrielian et Mardouni Poghossian ont également fourni des conseils techniques concernant les parties arménienne et russe, et Claude Michel a révisé les parties française et anglaise du lexique. Malgré tout le soin apporté à l’établissement, ce lexique est sans doute encore imparfait. Nous remercions à l’avance ceux qui voudront bien nous signaler les éventuelles erreurs et omissions en adressant leurs observations au coordinateur Vazken Andréassian (Cemagref, U.R. Qualité et Fonctionnement Hydrologique des Systèmes Aquatiques, BP 44, 92163 Antony, France. Mél : [email protected]). III Notice d’utilisation du lexique 1. Les entrées du « Lexique » sont classées selon l’ordre alphabétique des termes principaux en anglais (Liste de référence) et sont numérotées. Les synonymes dans les autres langues portent le même numéro que le terme de la liste de référence correspondant. A la fin du lexique, le lecteur trouvera une liste alphabétique en français, arménien, russe, polonais, roumain et arabe, qui le renverra au numéro correspondant dans la liste de référence, où il trouvera le terme équivalent dans les six autres langues du lexique. 2. Les termes qui n'ont pas d'équivalent dans l'une des langues sont soit transcrits, soit expliqués : 1516 siphon siphon ëÇýáÝ ñèôîí syfon sifon 1768 tsunami tsunami óáõݳÙÇ öóíàìè tsunami ţunami 1597 splashing destruction de la structure du sol sous l'action des gouttes de pluie ÑáÕÇ Ï³éáõóí³ÍùÇ ðàçáðûçãèâàíèå ù³Ûù³ÛáõÙª (³ÝÓñ¨Ç) ó³Ûï»óÙ³Ý / óñó³ÛïÙ³Ý Ñ»ï»í³Ýùáí rozbryzgiwanie eroziunea directă a căderii ploii [ ﻣﻤﺺ ]ﺳﻴﻔﻮن1516 ﻣﻮﺟﺔ زﻟﺰﻟﻴﺔ1768 [ﻣﺤﻴﻄﻴﺔ ]ﺗﺴﻮﻧﺎﻣﻲ ﺗﺨﺮﻳﺐ ﺑﻨﻴﺔ اﻟﺘﺮﺑﺔ1597 ﺗﺤﺖ ﺗﺎﺛﻴﺮ ﻧﻘﻂ اﻟﻤﻄﺮ 3. Si l'équivalent arménien, russe ou arabe est peu usité ou peu répandu, le terme étranger usité est donné entre crochets "[ ]" : 1365 reservoir retenue d'eau; retenue çñ³Ùµ³ñ d'un barrage âîäîõðàíèëèùå [ðåçåðâóàð] zbiornik retencyjny lac de acumulare 1370 resources ressources ðåñóðñû zasoby resurse 1466 seiche seiche ñåéøà sejsza seişe å³ß³ñÝ»ñ [é»ëáõñëÝ»ñ] ϳݷáõÝ ³ÉÇù (É×áõÙ) [ë»Ûß] ﺧﺰان ﻣﻴﺎﻩ؛ ﻣﺴﺘﻮدع1365 ﻣﻴﺎﻩ ﻣﻮارد1370 ﺗﺮاوح ﻣﻨﺴﻮب1466 ﺳﻄﺢ اﻟﺒﺤﻴﺮات 4. Le point-virgule ";" sépare les synonymes. La virgule "," conserve dans toutes les langues et notamment en russe, sa valeur grammaticale : 1226 plain plaine 1325 record enregistrement IV ѳñóí³Ûñ; ¹³ßï³í³Ûñ ·ñ³ÝóáõÙ; ·ñ³éáõÙ ðàâíèíà; äîëèíà równina câmpie ðåãèñòðàöèÿ; çàïèñü rekord; zapis înregistrare ﺳﻬﻞ1226 ﺗﺴﺠﻴﻞ1325 5. Pour ne pas altérer l'ordre alphabétique de la liste initiale, les synonymes anglais sont donnés individuellement. Le lecteur est renvoyé au terme principal : 1461 seepage : see 1461 filtration 6. Dans les expressions syntaxiques, les variantes sont séparées d'une barre "/" : 1294 rain / rainfall intensité de la pluie intensity 1333 reed bog marais à roseaux ³ÝÓñ¨Ç ÇÝï»ÝëÇíáõÃÛáõÝ ÏÝÛáõÝÇ / ë»½Ç ×³ÑÇ× èíòåíñèâíîñòü äîæäÿ îñîêîâîå áîëîòî intensywność deszczu podmokłe trzcinowisko intensitatea ploii mlaştini cu stuf ﺷﺪة اﻟﻤﻄﺮ1294 ﻣﺴﺘﻨﻘﻊ ﻗﺼﺐ1333 7. Les explications et les compléments sont donnés entre parenthèses "( )" : 1207 permafrost pergélisol ѳí»ñÅ³Ï³Ý ë³é³ÍáõÃÛáõÝ (ÑáÕÇ) µ³ñÓñ³óÙ³Ý ×ÛáõÕ 1382 rising limb branche montante (d'un hydrogramme) (çñ³·ñÇ [Ñǹñá·ñ³ýÇ]) å³ïí³ñÇ í³Ñ³Ý 1501 shutter (of dam) coffrage (d'un barrage) ÑáëùÇ Ùá¹áõÉ 1587 specific discharge débit spécifique (discharge in liter per (débit par seconde et second per square par kilomètre carré) kilometer) âå÷íàÿ ìåðçëîòà wieczna zmarzlina permafrost (îngheţ permanent) âåòâü ïîäúåìà (ãèäðîãðàôà) gałąź wznosząca (hydrogramu) ramura de creştere ùèò ïëîòèíû zasuwa tamy cofraj de baraj ìîäóëü ñòîêà odpływ jednostkowy; debit specific moduł odpływu أرض )داﺋﻤﺔ1207 (اﻟﺘﺠﻤﺪ ﻓﺮع ﺻﺎﻋﺪ )ﻣﻦ1382 (ﻣﻨﺤﻨﻰ اﻟﺠﺮﻳﺎن ( هﻴﻜﻞ ﻣﺆﻗﺖ )ﻟﻠﺴﺪ1501 ﺗﺼﺮﻳﻒ ﻧﻮﻋﻲ1587 )ﺗﺼﺮﻳﻒ ﺑﺎﻟﻠﻴﺘﺮ ﺑﺎﻟﺜﺎﻧﻴﺔ ﺑﺎﻟﻜﻴﻠﻮﻣﺘﺮ (اﻟﻤﺮﺑﻊ 8. En cas de significations multiples, les sens sont numérotés : 1470 sense sens 1600 spring 1) source 2) printemps 1) ÇÙ³ëï 2) áõÕÕáõÃÛáõÝ 1) ³ÕµÛáõñ 2) ·³ñáõÝ 1) ñìûñë 2) íàïðàâëåíèå 1) èñòî÷íèê; ðîäíèê 2) âåñíà zmysł Sens 1) źródło 2) wiosna 1) izvor 2) primăvară ( إﺗﺠﺎﻩ2 ( ﻣﻌﻨﻰ1 1470 ( رﺑﻴﻊ2 ( ﻧﺒﻊ1 1600 V FOREWORD This « Dictionary of Hydrological Engineering English - French - Armenian - Russian - Polish - Romanian - Arabic » has been prepared to provide an immediate and simple translation of the most common scientific and technical terms used in Hydrology. It should prove useful to engineers, researchers, and students working in the fields of hydrology and water resources management. It represents the second edition of the Hydrological Dictionary in English, French, Armenian, and Russian, first published in 1996 by V. Sarkissian and V. Andréassian in Yerevan. The dictionary contains almost 2,000 terms. Its main objective is to facilitate the exchange and transfer of knowledge between hydrologists, but also to promote the use of all national languages by providing equivalents that are little known in the technical domain. We believe that one of the ways to ensure a more sustainable water resources management is to promote communication and dissemination of sound water resources management principles to users in their mother tongue and not only to those who are fluent in one of the main international communication languages (English and Russian). Eventually, the aim of this dictionary is to be of practical use. It is therefore not restricted to the domain of hydrology sensus stricto, but covers a number of related fields needed by engineers: hydrotechnics, hydrogeology, meteorology, hydraulics, water supply, geomorphology and geography. The dictionary consists of seven parts: a reference list, ordered according to the English alphabetical order, followed by six separate alphabetical lists in each languages. The authors wish to thank all those who contributed to the preparation of this dictionary. They want to acknowledge Mr. Artashes Darbinian's valuable assistance in editing this dictionary and useful comments at all levels. We are also very grateful to Mr. Raphael Ishkhanian for all his suggestions concerning the Armenian part, and to Adib Moussa for its propositions in the Arabic part of the dictionary. We would also like to acknowledge the help of Mr. H. Gabrielian and Mr. M. Poghossian, for their advice concerning technical terms in Armenian and Russian, as well as the help of Mr. Claude Michel, for reviewing the French-English section. In spite of all the care given to its preparation, this dictionary is probably still imperfect. We thank in advance all those who will notify us the errors and omissions they may notice. They are kindly requested to send their observations to the coordinator, Vazken Andréassian (Cemagref, U.R. Qualité et Fonctionnement Hydrologique des Systèmes Aquatiques, BP 44, 92163 Antony, France. E-mail : [email protected]). VI Instructions for use of the Dictionary 1. In this dictionary, English terms are given in a numbered alphabetical list, along with their equivalent in other languages (reference list) . At the end of this reference list, the reader will find an alphabetical list in French, Armenian, Russian, Polish, Romanian and Arabic. The numbers given in these lists refer to the position of the English headword in the reference list. 2. Those terms that do not have an equivalent in one of the languages are either transcripted, or explained: 1516 siphon siphon ëÇýáÝ ñèôîí syfon sifon 1768 tsunami tsunami óáõݳÙÇ öóíàìè tsunami ţunami 1597 splashing destruction de la structure du sol sous l'action des gouttes de pluie ÑáÕÇ Ï³éáõóí³ÍùÇ ðàçáðûçãèâàíèå ù³Ûù³ÛáõÙª (³ÝÓñ¨Ç) ó³Ûï»óÙ³Ý / óñó³ÛïÙ³Ý Ñ»ï»í³Ýùáí rozbryzgiwanie eroziunea directă a căderii ploii [ ﻣﻤﺺ ]ﺳﻴﻔﻮن1516 ﻣﻮﺟﺔ زﻟﺰﻟﻴﺔ1768 [ﻣﺤﻴﻄﻴﺔ ]ﺗﺴﻮﻧﺎﻣﻲ ﺗﺨﺮﻳﺐ ﺑﻨﻴﺔ اﻟﺘﺮﺑﺔ1597 ﺗﺤﺖ ﺗﺎﺛﻴﺮ ﻧﻘﻂ اﻟﻤﻄﺮ 3. If the Armenian, Russian or Arabic equivalent is not well known, the more familiar foreign term is given between square brackets "[ ]": 1365 reservoir retenue d'eau; retenue çñ³Ùµ³ñ d'un barrage âîäîõðàíèëèùå [ðåçåðâóàð] zbiornik retencyjny lac de acumulare 1370 resources ressources ðåñóðñû zasoby resurse 1466 seiche seiche ñåéøà sejsza seişe å³ß³ñÝ»ñ [é»ëáõñëÝ»ñ] ϳݷáõÝ ³ÉÇù (É×áõÙ) [ë»Ûß] ﺧﺰان ﻣﻴﺎﻩ؛ ﻣﺴﺘﻮدع1365 ﻣﻴﺎﻩ ﻣﻮارد1370 ﺗﺮاوح ﻣﻨﺴﻮب1466 ﺳﻄﺢ اﻟﺒﺤﻴﺮات 4. Semicolons ";" separate synonyms (commas "," retain in all languages, and especially in Russian, their grammatical value) : 1226 plain plaine 1325 record enregistrement ѳñóí³Ûñ; ¹³ßï³í³Ûñ ·ñ³ÝóáõÙ; ·ñ³éáõÙ ðàâíèíà; äîëèíà równina câmpie ðåãèñòðàöèÿ; çàïèñü rekord; zapis înregistrare ﺳﻬﻞ1226 ﺗﺴﺠﻴﻞ1325 5. To avoid to alter the alphabetical order in the reference list, English synonyms are all given individually. The reader is sent back to the main term: VII 1461 seepage : see 1461 filtration 6. In syntactic expressions, variants are separated by a slash "/" : 1294 rain / rainfall intensité de la pluie intensity 1333 reed bog marais à roseaux ³ÝÓñ¨Ç ÇÝï»ÝëÇíáõÃÛáõÝ ÏÝÛáõÝÇ / ë»½Ç ×³ÑÇ× èíòåíñèâíîñòü äîæäÿ îñîêîâîå áîëîòî intensywność deszczu podmokłe trzcinowisko intensitatea ploii mlaştini cu stuf ﺷﺪة اﻟﻤﻄﺮ1294 ﻣﺴﺘﻨﻘﻊ ﻗﺼﺐ1333 7. Explanations and comments are given between brackets "( )" : 1207 permafrost pergélisol ѳí»ñÅ³Ï³Ý ë³é³ÍáõÃÛáõÝ (ÑáÕÇ) µ³ñÓñ³óÙ³Ý ×ÛáõÕ 1382 rising limb branche montante (d'un hydrogramme) (çñ³·ñÇ [Ñǹñá·ñ³ýÇ]) å³ïí³ñÇ í³Ñ³Ý 1501 shutter (of dam) coffrage (d'un barrage) ÑáëùÇ Ùá¹áõÉ 1587 specific discharge débit spécifique (discharge in liter per (débit par seconde et second per square par kilomètre carré) kilometer) âå÷íàÿ ìåðçëîòà wieczna zmarzlina permafrost (îngheţ permanent) âåòâü ïîäúåìà (ãèäðîãðàôà) gałąź wznosząca (hydrogramu) ramura de creştere ùèò ïëîòèíû zasuwa tamy cofraj de baraj ìîäóëü ñòîêà odpływ jednostkowy; debit specific moduł odpływu أرض )داﺋﻤﺔ1207 (اﻟﺘﺠﻤﺪ ﻓﺮع ﺻﺎﻋﺪ )ﻣﻦ1382 (ﻣﻨﺤﻨﻰ اﻟﺠﺮﻳﺎن ( هﻴﻜﻞ ﻣﺆﻗﺖ )ﻟﻠﺴﺪ1501 ﺗﺼﺮﻳﻒ ﻧﻮﻋﻲ1587 )ﺗﺼﺮﻳﻒ ﺑﺎﻟﻠﻴﺘﺮ ﺑﺎﻟﺜﺎﻧﻴﺔ ﺑﺎﻟﻜﻴﻠﻮﻣﺘﺮ (اﻟﻤﺮﺑﻊ 8. In cases of polysemy, the different definitions are numbered: 1470 sense sens 1600 spring 1) source 2) printemps VIII 1) ÇÙ³ëï 2) áõÕÕáõÃÛáõÝ 1) ³ÕµÛáõñ 2) ·³ñáõÝ 1) ñìûñë 2) íàïðàâëåíèå 1) èñòî÷íèê; ðîäíèê 2) âåñíà zmysł Sens 1) źródło 2) wiosna 1) izvor 2) primăvară ( إﺗﺠﺎﻩ2 ( ﻣﻌﻨﻰ1 1470 ( رﺑﻴﻊ2 ( ﻧﺒﻊ1 1600 ²è²æ²´²Ü êáõÛÝ ³ß˳ï³ÝùÁª §Ö³ñï³ñ³·»ïÇ ÑǹñáÉá·Ç³Ï³Ý ³Ý·É»ñ»Ý -ýñ³Ýë»ñ»Ý - ѳۻñ»Ý - éáõë»ñ»Ý - ɻѻñ»Ý - éáõÙÇÝ»ñ»Ý - ³ñ³µ»ñ»Ý µ³é³ñ³ÝÁ¦ ݳ˳ï»ëí³Í ¿ ÑǹñáÉá·Ç³ÛáõÙ ÏÇñ³éíáÕ ï»ËÝÇÏ³Ï³Ý ¨ ·Çï³Ï³Ý ·É˳íáñ »½ñ»ñÇ (ï»ñÙÇÝÝ»ñÇ) å³ñ½ áõ ³ÝÙÇç³Ï³Ý óñ·Ù³ÝáõÃÛ³Ý Ñ³Ù³ñ: ²ÛÝ ³ÝÑñ³Å»ßï ¿ ׳ñï³ñ³·»ïÝ»ñÇÝ, ѻﳽáïáÕÝ»ñÇÝ ¨ áõë³ÝáÕÝ»ñÇݪ ÑǹñáÉá·Ç³ÛÇ ¨ çñ³ÛÇÝ é»ëáõñëÝ»ñÇ Ï³é³í³ñÙ³Ý µÝ³·³í³éáõÙ: ê³ Ñ³Ý¹Çë³ÝáõÙ ¿ 1996-ÇÝ ºñ¨³ÝáõÙ Ññ³ï³ñ³Ïí³Íª ì. ê³ñ·ëÛ³ÝÇ ¨ ì. ²Ý¹ñ»³ëÛ³ÝÇ ³Ý·É»ñ»Ý - ýñ³Ýë»ñ»Ý - ѳۻñ»Ý - éáõë»ñ»Ý µ³é³ñ³ÝÇ 2-ñ¹ Ññ³ï³ñ³ÏáõÃÛáõÝÁ: Æñ Ù»ç Áݹ·ñÏ»Éáí ßáõñç 2000 »½ñ»ñ, ³Ûë µ³é³ñ³ÝÁ Ýå³ï³Ï áõÝÇ Ñ»ßï³óÝ»É ÑǹñáÉá·Ý»ñÇ Ñ³Õáñ¹³ÏóáõÙÁ, ÇÝãå»ë ݳ¨ ù³ç³É»ñ»Éáõª ³ñï³Ñ³Ûïí»É Çñ»Ýó Ù³Ûñ»ÝÇ É»½íáí, û·ï³·áñÍ»Éáí »ñµ»ÙÝ ¿É ³ÝͳÝáà ï³ñµ»ñ³ÏÝ»ñª ï»ËÝÇÏ³Ï³Ý µÝ³·³í³éáõÙ: Ø»½ ÃíáõÙ ¿, áñ çñ³ÛÇÝ é»ëáõñëÝ»ñÇ Ï³é³í³ñÙ³ÝÁ Ýå³ëï»Éáõ ³Ù»Ý³É³í ÙÇçáóÁ ³Û¹ µÝ³·³í³éáõÙ Ù³ëݳ·»ïÝ»ñÇ ·Çï»ÉÇùÝ»ñÇ ÁݹɳÛÝáõÙÝ ¿, Çñ»Ýó Ù³Ûñ»ÝÇ É»½íáí, ¨ áã ÙdzÛÝ Ýñ³ÝóÁ, áíù»ñ ïÇñ³å»ïáõÙ »Ý ÙÇç³½·³ÛÇÝ É»½áõÝ»ñÇó áñ¨¿ Ù»ÏÇݪ ³Ý·É»ñ»ÝÇÝ Ï³Ù éáõë»ñ»ÝÇÝ: ì»ñç³å»ë, ³Ûë µ³é³ñ³ÝÁ áõÝÇ ·áñÍÝ³Ï³Ý Ý߳ݳÏáõÃÛáõÝ, ³ÛÝ ãÇ ë³Ñٳݳ÷³ÏíáõÙ ½áõï ÑǹñáÉá·Ç³Ï³Ý ÇÙ³ëïáí, ³ÛÉ ßáß³÷áõÙ ¿ ݳ¨ µ³½Ù³ÃÇí ѳñ³ÏÇó µÝ³·³í³éÝ»ñ áñáÝù áõëáõÙݳëÇñáõÙ »Ý ׳ñï³ñ³·»ïÝ»ñÁ. Ñǹñáï»ËÝÇϳ, Ñǹñá»ñÏñ³µ³ÝáõÃÛáõÝ, û¹»ñ¨áõóµ³ÝáõÃÛáõÝ, Ñǹñ³íÉÇϳ, çñ³Ù³ï³Ï³ñ³ñáõÙ, »ñÏñ³Ó¨³µ³ÝáõÃÛáõÝ, ³ß˳ñѳ·ñáõÃÛáõÝ: ²ß˳ï³ÝùÁ ϳ½Ùí³Í ¿ Ûáà ï³ñµ»ñ³Ïí³Í µ³ÅÇÝÝ»ñÇó, áñáÝù ÃáõÛÉ »Ý ï³ÉÇë ÁÝûñóáÕÇÝ Ñ³ëÏ³Ý³É ó³Ýϳó³Í »½ñ ³Û¹ Ûáà ɻ½áõÝ»ñÇó Ûáõñ³ù³ÝãÛáõñáí: лÕÇݳÏÝ»ñÁ Çñ»Ýó »ñ³Ëï³·ÇïáõÃÛáõÝÝ »Ý ѳÛïÝáõÙ µáÉáñ Ýñ³Ýó, áíù»ñ Ýå³ëï»É »Ý ³Ûë µ³é³ñ³ÝÇ ëï»ÕÍÙ³ÝÁ: гïáõÏ ßÝáñѳϳÉáõÃÛáõÝ »Ýù ѳÛïÝáõÙ ²ñï³ß»ë ¸³ñµÇÝÛ³ÝÇݪ µ³é³·Çï³Ï³Ý ËáñÑáõñ¹Ý»ñÇ ¨ áõÕÕáõÙÝ»ñÇ Ñ³Ù³ñ, è³ý³Û»É Æß˳ÝÛ³ÝÇݪ ѳÛÏ³Ï³Ý µ³ÅÝÇ ³é³ç³ñÏáõÃÛáõÝÝ»ñÇ Ñ³Ù³ñ, ²¹Çµ Øáõë³ÛÇݪ ³ñ³µ³Ï³Ý µ³ÅÝÇ ³é³ç³ñÏáõÃÛáõÝÝ»ñÇ Ñ³Ù³ñ, Ð. ¶³µñÇ»ÉÛ³ÝÇÝ ¨ Ø. äáÕáëÛ³ÝÇÝ, áñáÝù û·Ý»É »Ý Ù³ëݳ·Çï³Ï³Ý ËáñÑáõñ¹Ý»ñáí, ÇÝãå»ë ݳ¨ øÉá¹ ØÇß»ÉÇݪ µ³é³ñ³ÝÇ ýñ³Ýë»ñ»Ý-³Ý·É»ñ»Ý Ù³ëÁ ëñµ³·ñ»Éáõ ѳٳñ: âÝ³Û³Í Ï³ï³ñí³Í ͳí³ÉáõÝ ³ß˳ï³ÝùÇÝ, ³Ûë µ³é³ñ³ÝÝ, ³ÝϳëϳÍ, í»ñçÝ³Ï³Ý ¨ ³ÙµáÕç³Ï³Ý ï³ñµ»ñ³ÏÁ ã¿: ܳ˳å»ë ßÝáñѳϳÉáõÃÛáõÝ »Ýù ѳÛïÝáõÙ µáÉáñ Ýñ³Ýó, áíù»ñ Ïó³ÝÏ³Ý³Ý Ù»½ ½³Ý·³Ñ³ñ»É ë˳ÉÝ»ñ ¨ íñÇåáõÙÝ»ñ Ýϳï»ÉÇë, ϳ٠Ýáñ »½ñ»ñ ³é³ç³ñÏ»ÉÇëª áõÕ³ñÏ»Éáí Çñ»Ýó ÝßáõÙÝ»ñÁ ì³½·»Ý ²Ý¹ñ»³ëÛ³ÝÇÝ: Vazken Andréassian (Cemagref, U.R. Qualité et Fonctionnement Hydrologique des Systèmes Aquatiques, BP 44, 92163 Antony, France. E-mail : [email protected]) IX ´³é³ñ³ÝÇó û·ïí»Éáõ ϳñ·Á 1. ´³é³ñ³ÝÇ ·É˳íáñ »½ñ»ñÁ ïñí³Í »Ý ³Ý·É»ñ»Ýáí (áõÕ»óáõÛó), ¹³ë³Ï³ñ·í³Í »Ý Áëï ³Ûµµ»Ý³Ï³Ý ϳñ·Ç ¨ ѳٳñ³Ï³Éí³Í »Ý: ²ÛÉ É»½áõÝ»ñÇ ÑáÙ³ÝÇßÝ»ñÁ ÏñáõÙ »Ý ÝáõÛÝ Ñ³Ù³ñÝ»ñÁ; ´³é³ñ³ÝÇ í»ñçáõÙ ÁÝûñóáÕÁ Ï·ïÝÇ ýñ³Ýë»ñ»Ý,ѳۻñ»Ý, éáõë»ñ»Ý, ɻѻñ»Ý, éáõÙÇÝ»ñ»Ý ¨ ³ñ³µ»ñ»Ý »½ñ»ñÇ ³Ûµµ»Ý³Ï³Ý ó³ÝÏÁ, áñï»Õ Ïï»ëÝÇ ÝáõÛÝ Ñ³Ù³ñÁ ¨ Ï·ïÝÇ ³Û¹ »½ñÇ Ñ³Ù³ñÅ»ùÁ ÙÛáõë í»ó É»½áõÝ»ñáí: 2. ²ÛÝ µ³é»ñÁ, áñáÝù É»½áõÝ»ñÇó áñ¨¿ Ù»ÏáõÙ ãáõÝ»Ý Ñ³Ù³ñÅ»ùÝ»ñ, Ý»ñϳ۳óíáõÙ »Ý ï³é³¹³ñÓáõÃÛ³Ùµ ϳ٠ïñíáõÙ ¿ Ýñ³Ýó Ù»Ïݳµ³ÝáõÃÛáõÝÁ. 1516 siphon siphon ëÇýáÝ ñèôîí syfon sifon 1768 tsunami tsunami óáõݳÙÇ Öóíàìè tsunami ţunami 1597 splashing destruction de la structure du sol sous l'action des gouttes de pluie ÑáÕÇ Ï³éáõóí³ÍùÇ ðàçáðûçãèâàíèå ù³Ûù³ÛáõÙª (³ÝÓñ¨Ç) ó³Ûï»óÙ³Ý / óñó³ÛïÙ³Ý Ñ»ï¨³Ýùáí rozbryzgiwanie eroziunea directă a căderii ploii [ ﻣﻤﺺ ]ﺳﻴﻔﻮن1516 ﻣﻮﺟﺔ زﻟﺰﻟﻴﺔ1768 [ﻣﺤﻴﻄﻴﺔ ]ﺗﺴﻮﻧﺎﻣﻲ ﺗﺨﺮﻳﺐ ﺑﻨﻴﺔ اﻟﺘﺮﺑﺔ1597 ﺗﺤﺖ ﺗﺎﺛﻴﺮ ﻧﻘﻂ اﻟﻤﻄﺮ 3. ºÃ» ѳۻñ»Ý (ϳ٠éáõë»ñ»Ý, ϳ٠³ñ³µ»ñ»Ý) ѳٳñÅ»ù »½ñ»ñÁ ùÇã ·áñÍ³Í³Ï³Ý Ï³Ù ùÇã ï³ñ³Íí³Í »Ý, Ýñ³Ýó ÁݹáõÝí³Í ûï³ñ³Í³·áõÙ ï³ñµ»ñ³ÏÁ ïñíáõÙ ¿ ù³é³ÏáõëÇ ÷³Ï³·ÍáõÙª [ ]. 1365 reservoir retenue d'eau; retenue çñ³Ùµ³ñ d'un barrage âîäîõðàíèëèùå [ðåçåðâóàð] zbiornik retencyjny lac de acumulare 1370 resources ressources Ðåñóðñû zasoby resurse 1466 seiche seiche Ñåéøà sejsza seişe å³ß³ñÝ»ñ [é»ëáõñëÝ»ñ] ϳݷáõÝ ³ÉÇù (É×áõÙ) [ë»Ûß] ﺧﺰان ﻣﻴﺎﻩ؛ ﻣﺴﺘﻮدع1365 ﻣﻴﺎﻩ ﻣﻮارد1370 ﺗﺮاوح ﻣﻨﺴﻮب1466 ﺳﻄﺢ اﻟﺒﺤﻴﺮات 4. λï-ëïáñ³Ï»ïáí µ³Å³ÝíáõÙ »Ý ÑáÙ³ÝÇß »½ñ»ñÁ (ëïáñ³Ï»ïÁ å³Ñå³ÝáõÙ ¿ Çñ ù»ñ³Ï³Ý³Ï³Ý ÇÙ³ëïÁ). 1226 plain plaine 1325 record enregistrement X ѳñóí³Ûñ; ¹³ßï³í³Ûñ ·ñ³ÝóáõÙ; ·ñ³éáõÙ ðàâíèíà; äîëèíà równina câmpie ðåãèñòðàöèÿ; çàïèñü rekord; zapis înregistrare ﺳﻬﻞ1226 ﺗﺴﺠﻴﻞ1325 5. ê³Ï³ÛÝ, ³Ý·É»ñ»Ý ÑáÙ³ÝÇßÝ»ñÁ ÙÇßï ½³ï »Ý Ý»ñϳ۳óíáõÙ (³Ûµµ»Ý³Ï³Ý ϳñ·Á ã˳Ëï»Éáõ ѳٳñ): ¶É˳íáñ »½ñÁ ïñíáõÙ ¿ óñ·Ù³ÝáõÃÛáõÝÝ»ñáí, ÙÛáõëÝ»ñÇ Ùáï ÑÇß»óíáõÙ ¿ ·É˳íáñÁ. 1461 seepage : see 1461 filtration 6. º½ñ³ÛÇÝ Ï³å³ÏóáõÃÛáõÝÝ»ñáõÙ áñáßÛ³É / áñáßã³ÛÇÝ ï³ñµ»ñ³Ï»ñÁ Ý»ñϳ۳óíáõÙ »Ý ûù ·Íáíª "/". 1294 rain / rainfall intensité de la pluie intensity 1333 reed bog marais à roseaux ³ÝÓñ¨Ç ÇÝï»ÝëÇíáõÃÛáõÝ ÏÝÛáõÝÇ / ë»½Ç ×³ÑÇ× èíòåíñèâíîñòü äîæäÿ îñîêîâîå áîëîòî intensywność deszczu podmokłe trzcinowisko intensitatea ploii mlaştini cu stuf ﺷﺪة اﻟﻤﻄﺮ1294 ﻣﺴﺘﻨﻘﻊ ﻗﺼﺐ1333 7. ´³ó³ïñáõÃÛáõÝÝ»ñÝ áõ Éñ³óáõÙÝ»ñÁ ïñíáõÙ »Ý ÏÉáñ ÷³Ï³·Í»ñÇ Ù»çª "( )". 1207 permafrost pergélisol ѳí»ñÅ³Ï³Ý ë³é³ÍáõÃÛáõÝ (ÑáÕÇ) µ³ñÓñ³óÙ³Ý ×ÛáõÕ 1382 rising limb branche montante (d'un hydrogramme) (çñ³·ñÇ [Ñǹñá·ñ³ýÇ]) å³ïí³ñÇ í³Ñ³Ý 1501 shutter (of dam) coffrage (d'un barrage) ÑáëùÇ Ùá¹áõÉ 1587 specific discharge débit spécifique (discharge in liter per (débit par seconde et second per square par kilomètre carré) kilometer) âå÷íàÿ ìåðçëîòà wieczna zmarzlina permafrost (îngheţ permanent) âåòâü ïîäúåìà (ãèäðîãðàôà) gałąź wznosząca (hydrogramu) ramura de creştere ùèò ïëîòèíû zasuwa tamy cofraj de baraj ìîäóëü ñòîêà odpływ jednostkowy; debit specific moduł odpływu أرض )داﺋﻤﺔ1207 (اﻟﺘﺠﻤﺪ ﻓﺮع ﺻﺎﻋﺪ )ﻣﻦ1382 (ﻣﻨﺤﻨﻰ اﻟﺠﺮﻳﺎن ( هﻴﻜﻞ ﻣﺆﻗﺖ )ﻟﻠﺴﺪ1501 ﺗﺼﺮﻳﻒ ﻧﻮﻋﻲ1587 )ﺗﺼﺮﻳﻒ ﺑﺎﻟﻠﻴﺘﺮ ﺑﺎﻟﺜﺎﻧﻴﺔ ﺑﺎﻟﻜﻴﻠﻮﻣﺘﺮ (اﻟﻤﺮﺑﻊ 8. º½ñ»ñÇ µ³½ÙÇÙ³ëïáõÃÛáõÝÁ ÝßíáõÙ ¿ ³ñ³µ³Ï³Ý Ãí³Ýß³ÝÝ»ñáí. 1470 sense sens 1600 spring 1) source 2) printemps 1) ÇÙ³ëï 2) áõÕÕáõÃÛáõÝ 1) ³ÕµÛáõñ 2) ·³ñáõÝ 1) ñìûñë 2) íàïðàâëåíèå 1) èñòî÷íèê; ðîäíèê 2) âåñíà zmysł sens 1) źródło 2) wiosna 1) izvor 2) primăvară ( إﺗﺠﺎﻩ2 ( ﻣﻌﻨﻰ1 1470 ( رﺑﻴﻊ2 ( ﻧﺒﻊ1 1600 XI ÏÐÅÄÈÑËÎÂÈÅ “Ãèäðîëîãè÷åñêèé ñëîâàðü äëÿ èíæåíåðà “ íà àíãëèéñêîì, ôðàíöóçñêîì, àðìÿíñêîì, ðóññêîì, ïîëüñêîì, ðóìûíñêîì, àðàáñêîì ÿçûêàõ ïðåäíàçíà÷åíà äëÿ ïðîñòîãî ïåðåâîäà òåõíè÷åñêèõ è íàó÷íûõ òåðìèíîâ, èñïîëüçóåìûõ â ãèäðîëîãèè. Îí àäðåñîâàí ñïåöèàëèñòàì â îáëàñòè ãèäðîëîãèè è âîäíûõ ðåñóðñîâ, à òàêæå ñòóäåíòàì – ãèäðîëîãàì. Ýòîò ñëîâàðü ÿâëÿåòñÿ âòîðûì èçäàíèåì àíãëèéñêî-ôðàíöóçñêî-àðìÿíñêî-ðóññêîãî ñëîâàðÿ Â. Ñàðêèñÿíà è Â. Àíäðåàñÿíà (1996. Åðåâàí). Îí ñîäåðæèò îêîëî 2000 òåðìèíîâ, ïðåäíàçíà÷åí îáëåã÷èòü êîíòàêòû ãèäðîëîãîâ ,à òàêæå çàèíòåðåñîâàòü îáùàòüñÿ íà ðîäíîì ÿçûêå, èñïîëüçóÿ èíîãäà íåçíàêîìûå âàðèàíòû â òåõíè÷åñêîé ñôåðå. Íàì êàæåòñÿ, ÷òî îäèí èç ëó÷øèõ ìåòîäîâ ñïîñîáñòâîâàíèþ óëó÷øåíèÿ óïðàâëåíèÿ âîäíûìè ðåñóðñàìè, ÿâëÿåòñÿ ðàñøèðåíèå çíàíèé ñïåöèàëèñòîâ â ýòîé ñôåðå íà ðîäíîì ÿçûêå, ÷òî äàñò âîçìîæíîñòü ïîëüçîâàòüñÿ ñëîâàðåì, è òåì, êîòîðûå íå âëàäåþò ìåæäóíàðèäíûìè ÿçûêàìè – àíãëèéñêèì èëè ðóññêèì. Ýòîò ñëîâàðü ìîæåò áûòü òàêæå èñïîëüçîâàí â ñìåæíûõ ñ îáëàñòüþ ãèäðîëîãèè: â ãèäðîòåõíêèêå, ãèäðîëîãèè, ìåòåîðîëîãèè, ãèäðàâëèêå, âîäîñíàáæåíèè, ãåîìîðôîëîãèè è ãåîãðàôèè. Ñëîâàðü ñîñòîèò èç ñåìè ðàçäåëîâ, êàæäûé èç êîòîðûõ ñîîòâåòñâóåò îäíîìó èç ñåìè ÿçûêîâ, êîòîðûå ïîçâîëÿþò ÷èòàòåëÿì íàéòè ëþáîé òåðìèí íà êàæäîì èç ýòèõ ÿçûêîâ. Àâòîðû âûðàæàþò ãëóáîêóþ áëàãîäàðíîñòü âñåì òåì, êòî ñîäåéñòâîâàë ñîçäàíèþ ýòîãî ñëîâàðÿ. Îñîáàÿ áëàãîäàðíîñòü Àðòàøåñó Äàðáèíÿíó çà ðåäàêöèþ è êîíñóëüòàöèè, Ðàôàýëþ Èøõàíÿíó çà ïîìîùü â ðàáîòå íàä àðìÿíñêèì ðàçäåëîì, Àäèáó Ìóñàáó çà ðåêîìåíäàöèè â àðàáñêîì ðàçäåëå, ã-íó Ãàáðèåëÿíó è Ì. Ïîãîñÿíó çà ïðîôåññèîíàëüíûå ñîâåòû, à òàêæå Êëîäó Ìèùåëþ çà ñîâåòû âî ôðàíöóçñêîì ðàçäåëå. Íåñìîòðÿ íà ïðîäåëàííóþ îáúåìíóþ ðàáîòó, äàííûé âàðèàíò ñëîâàðÿ íå ÿâëÿåòñÿ îêîí÷àòåëüíûì è öåëîñòíûì. Çàðàíåå áëàãîäàðíû âñåì òåì, êòî îáíàðóæèò îøèáêè, ïðîïóñêè, à òàêæå ïðåäëîæèò ñâîè íîâûå âàðèàíòû òåðìèíîâ, îòïðàâèò ñîîáùåíèå Â. Àíäðåàñÿíó ïî àäðåñó : Vazken Andréassian (Cemagref, U.R. Qualité et Fonctionnement Hydrologique des Systèmes Aquatiques, BP 44, 92163 Antony, France. E-mail : [email protected]). XII Ïîðÿäîê ïîëüçîâàíèÿ ñëîâàðåì 1. Ãëàâíûå òåðìèíû ñëîâàðÿ äàíû íà àíãëèéñêîì ÿçûêå (óêàçàòåëü) â àëôàâèòíîì ïîðÿäêå è ïðîíóìåðîâàíû. Ñèíîíèìû äðóãèõ ÿçûêîâ îáîçíà÷åíû òåì æå íîìåðîì, ÷òî è òåðìèí â ñîîòâåòñòâóþùåì ÿçûêå.  êîíöå ñëîâàðÿ ÷èòàòåëü íàéäåò àëôàâèòíûé óêàçàòåëü íà ôðàíöóçñêîì, àðìÿíñêîì, ðóññêîì, ïîëüñêîì, ðóìûíñêîì è àðàáñêîì ÿçûêàõ, ñ ïîìîùüþ êîòîðîãî ñìîæåò íàéòè ðàâíîçíà÷íûé ïåðåâîä òåðìèíîâ íà îñòàëüíûå ÿçûêè. 2. Òåðìèíû, íå èìåþùèå ýêâèâàëåíòîâ íà êàêîì-ëèáî ÿçûêå òðàíñêðèáèðîâàíû è ïðèâåäåíû îáúÿñíåíèÿ ýòèõ òåðìèíîâ. 1516 siphon siphon ëÇýáÝ ñèôîí syfon sifon 1768 tsunami tsunami óáõݳÙÇ öóíàìè tsunami ţunami 1597 splashing destruction de la structure du sol sous l'action des gouttes de pluie ÑáÕÇ Ï³éáõóí³ÍùÇ ðàçáðûçãèâàíèå ù³Ûù³ÛáõÙª (³ÝÓñ¨Ç) ó³Ûï»óÙ³Ý / óñó³ÛïÙ³Ý Ñ»ï»í³Ýùáí rozbryzgiwanie eroziunea directă a căderii ploii [ ﻣﻤﺺ ]ﺳﻴﻔﻮن1516 ﻣﻮﺟﺔ زﻟﺰﻟﻴﺔ1768 [ﻣﺤﻴﻄﻴﺔ ]ﺗﺴﻮﻧﺎﻣﻲ ﺗﺨﺮﻳﺐ ﺑﻨﻴﺔ اﻟﺘﺮﺑﺔ1597 ﺗﺤﺖ ﺗﺎﺛﻴﺮ ﻧﻘﻂ اﻟﻤﻄﺮ 3. Åñëè ýêâèâàëåíòíûå òåðìèíû íà àðìÿíñêîì (èëè íà ðóññêîì, èëè íà àðàáñêîì) ÿçûêå ìàëîóïîòðåáèìû èëè ÿâëÿþòñÿ ìàëîðàñïðîñòðàí¸ííûìè, òî ïðèíÿòûé èíîÿçû÷íûé âàðèàíò ýòèõ òåðìèíîâ äà¸òñÿ â êâàäðàòíûõ ñêîáêàõ "[ ]". 1365 reservoir retenue d'eau; retenue çñ³Ùµ³ñ d'un barrage âîäîõðàíèëèùå [ðåçåðâóàð] zbiornik retencyjny lac de acumulare 1370 resources ressources ðåñóðñû zasoby resurse 1466 seiche seiche ñåéøà sejsza seişe å³ß³ñÝ»ñ [é»ëáõñëÝ»ñ] ϳݷáõÝ ³ÉÇù (É×áõÙ) [ë»Ûß] ﺧﺰان ﻣﻴﺎﻩ؛ ﻣﺴﺘﻮدع1365 ﻣﻴﺎﻩ ﻣﻮارد1370 ﺗﺮاوح ﻣﻨﺴﻮب1466 ﺳﻄﺢ اﻟﺒﺤﻴﺮات 4. Çíàêîì òî÷êà ñ çàïÿòîé ";" ðàçãåàíè÷èâàþòñÿ ñèíîíèìû òåðìèíîâ (âî âñåõ ÿçûêàõ çàïÿòàÿ ñîõðàíÿåò ñâî¸ ãðàììàòè÷åñêîå çíà÷åíèå). 1226 plain plaine 1325 record enregistrement ѳñóí³Ûñ; ¹³ßï³í³Ûñ ·ñ³ÝóáõÙ; ·ñ³éáõÙ ðàâíèíà; äîëèíà równina câmpie ðåãèñòðàöèÿ; çàïèñü rekord; zapis înregistrare ﺳﻬﻞ1226 ﺗﺴﺠﻴﻞ1325 XIII 5. Äëÿ ñîõðàíåíèÿ àëôàâèòíîãî ïîðÿäêà ñèíîíèìû íà àíãëèéñêîì ÿçûêå ïðèâîäÿòñÿ îòäåëüíî. Ãëàâíûé òåðìèí äà¸òñÿ â ïåðåâîäå. 1461 seepage : see 1461 filtration 6.  òåðìèíîëàãè÷åñêèõ îáîðîòàõ ïðèâîäèìûå âàðèàíòû ðàçãðàíè÷èâàþòñÿ çíàêîì "/". 1294 rain / rainfall intensité de la pluie intensity 1333 reed bog marais à roseaux ³ÝÓñ¨Ç ÇÝï»ÝëÇíáõÃÛáõÝ ÏÝÛáõÝÇ / ë»½Ç ×³ÑÇ× èíòåíñèâíîñòü äîæäÿ îñîêîâîå áîëîòî intensywność deszczu podmokłe trzcinowisko intensitatea ploii mlaştini cu stuf ﺷﺪة اﻟﻤﻄﺮ1294 ﻣﺴﺘﻨﻘﻊ ﻗﺼﺐ1333 7. Êîììåíòàðèè è äîïîëíåíèÿ ïðèâîäÿòñÿ â êðóãëûõ ñêîáêàõ "( )". 1207 permafrost pergélisol ѳí»ñÅ³Ï³Ý ë³é³ÍáõÃÛáõÝ (ÑáÕÇ) µ³ñÓñ³óÙ³Ý ×ÛáõÕ 1382 rising limb branche montante (d'un hydrogramme) (çñ³·ñÇ [Ñǹñá·ñ³ýÇ]) å³ïí³ñÇ í³Ñ³Ý 1501 shutter (of dam) coffrage (d'un barrage) ÑáëùÇ Ùá¹áõÉ 1587 specific discharge débit spécifique (discharge in liter per (débit par seconde et second per square par kilomètre carré) kilometer) âå÷íàÿ ìåðçëîòà wieczna zmarzlina permafrost (îngheţ permanent) âåòâü ïîäúåìà (ãèäðîãðàôà) gałąź wznosząca (hydrogramu) ramura de creştere ùèò ïëîòèíû zasuwa tamy cofraj de baraj ìîäóëü ñòîêà odpływ jednostkowy; debit specific moduł odpływu أرض )داﺋﻤﺔ1207 (اﻟﺘﺠﻤﺪ ﻓﺮع ﺻﺎﻋﺪ )ﻣﻦ1382 (ﻣﻨﺤﻨﻰ اﻟﺠﺮﻳﺎن ( هﻴﻜﻞ ﻣﺆﻗﺖ )ﻟﻠﺴﺪ1501 ﺗﺼﺮﻳﻒ ﻧﻮﻋﻲ1587 )ﺗﺼﺮﻳﻒ ﺑﺎﻟﻠﻴﺘﺮ ﺑﺎﻟﺜﺎﻧﻴﺔ ﺑﺎﻟﻜﻴﻠﻮﻣﺘﺮ (اﻟﻤﺮﺑﻊ 8. Ìíîãîçíà÷èìûå òåðìèíû îáîçíà÷àþòñÿ àðàáñêèìè öèôðàìè. 1470 sense sens 1600 spring 1) source 2) printemps XIV 1) ÇÙ³ëï 2) áõÕÕáõÃÛáõÝ 1) ³ÕµÛáõñ 2) ·³ñáõÝ 1) ñìûñë 2) íàïðàâëåíèå 1) èñòî÷íèê; ðîäíèê 2) âåñíà zmysł sens 1) źródło 2) wiosna 1) izvor 2) primăvară ( إﺗﺠﺎﻩ2 ( ﻣﻌﻨﻰ1 1470 ( رﺑﻴﻊ2 ( ﻧﺒﻊ1 1600 PRZEDMOWA Niniejszy “Słownik Hydrologii Inżynierskiej: angielsko - francusko - ormiańsko - rosyjsko - polsko - rumuńsko - arabski” ma charakter podręczny i służy tłumaczeniu najważniejszych terminów naukowych i technicznych z zakresu hydrologii. Może być przydatny inżynierom, pracownikom naukowym i studentom działającym na polu hydrologii i gospodarki wodnej. Stanowi drugie wydanie “Słownika hydrologicznego: angielsko francusko - ormiańsko - rosyjskiego”, opublikowanego po raz pierwszy w 1996 r. w Erewaniu., przez V. Sarkissiana i V. Andréassiana Słownik zawiera prawie 2 000 terminów. Jego głównym celem jest ułatwienie przepływu informacji pomiędzy hydrologami, a także promocja terminów, zwłaszcza technicznych, które w poszczególnych językach narodowych nie doczekały się jeszcze upowszechnienia. Jedną z dróg prowadzących do racjonalnej gospodarki wodnej jest – w przekonaniu autorów – wzajemna komunikacja i upowszechnienie zasad zrównoważonego rozwoju wśród użytkowników posługujących się różnymi językami, a nie tylko wśród tych, którzy są w stanie biegle posługiwać się językami o szerszym zasiegu, jak angielski i rosyjski. By spełnić – w jak największym stopniu – postulat praktyczności, słownik nie jest ograniczony do terminów ściśle hydrologicznych. Obejmuje on także terminologię przydatną hydrotechnikom, hydrogeologom, meteorologom, hydraulikom i specjalistom w zakresie zaopatrzenia w wodę, a także – geografom, w tym: geomorfologom. Słownik składa się z siedmiu części. Podstawowy zbiór haseł (lista referencyjna) zawiera terminy ułożone w porządku alfabetycznym zgodnym z terminologią angielską. Kolejne sześć części stanowią indeksy haseł w pozostałych językach. Autorzy dziękują wszystkim osobom, które służyły pomocą w trakcie powstawania Słownika. Należy do nich Pan Artashes Darbinian, służący radą i cennymi uwagami na wszystkich etapach pracy. Wdzięczni jesteśmy Panu Raphaelowi Ishkhanianowi za wszystkie sugestie odnoszące się do częsci ormiańskiej, a Panu Adibowi Moussa – za propozycje odnoszące się do części arabskiej. Dziękujemy także Panom: H. Gabrielianowi i M. Poghossianowi za ich pomoc w zakresie terminologii technicznej w językach ormiańskim i rosyjskim, jak również Panu Claude Michel za przejrzenie terminologii w językach francuskim i angielskim. Pomimo najlepszych starań autorom nie udało się zapewne uniknąć błędów. Z góry dziękujemy tym, którzy zechcą przekazać nam uwagi o zauważonych błędach lub brakujących hasłach. Prosimy je kierować na adres koordynatora, którym był Vazken Andréassian (Cemagref, U.R. Qualité et Fonctionnement Hydrologique des Systèmes Aquatiques, BP 44, 92163 Antony, France. E-mail : [email protected]). XV Jak posługiwać się Słownikiem 1. Terminy w języku angielskim uszeregowano alfabetycznie i zamieszczono wraz z ich obcojęzycznymi odpowiednikami, tworząc podstawowy (referencyjny) zbiór haseł. Korzystający ze Slownika znajdzie na końcu alfabetycznie uporządkowane indeksy haseł w językach francuskim, ormiańskim, rosyjskim, polskim, rumuńskim i arabskim. Numery są zgodne z numeracją w zbiorze podstawowym (referencyjnym) i wynikają z porządku alfabetycznego terminów w języku angielskim. 2. Terminy, które nie posiadają swoich odpowiedników powstały drogą transkrypcji bądź też zostały wyjaśnione drogą opisu 1516 siphon siphon ëÇýáÝ ñèôîí syfon sifon 1768 tsunami tsunami óáõݳÙÇ öóíàìè tsunami ţunami 1597 splashing destruction de la structure du sol sous l'action des gouttes de pluie ÑáÕÇ Ï³éáõóí³ÍùÇ ðàçáðûçãèâàíèå ù³Ûù³ÛáõÙª (³ÝÓñ¨Ç) ó³Ûï»óÙ³Ý / óñó³ÛïÙ³Ý Ñ»ï»í³Ýùáí rozbryzgiwanie eroziunea directă a căderii ploii [ ﻣﻤﺺ ]ﺳﻴﻔﻮن1516 ﻣﻮﺟﺔ زﻟﺰﻟﻴﺔ1768 [ﻣﺤﻴﻄﻴﺔ ]ﺗﺴﻮﻧﺎﻣﻲ ﺗﺨﺮﻳﺐ ﺑﻨﻴﺔ اﻟﺘﺮﺑﺔ1597 ﺗﺤﺖ ﺗﺎﺛﻴﺮ ﻧﻘﻂ اﻟﻤﻄﺮ 3. W przypadkach, gdy ormiański, rosyjski lub arabski termin nie jest powszechnie znany, w nawiasach kwadratowych “[ ]” zamieszczono termin w bardziej rozpowszechnionej postaci obcojęzycznej: 1365 reservoir retenue d'eau; retenue çñ³Ùµ³ñ d'un barrage âîäîõðàíèëèùå [ðåçåðâóàð] zbiornik retencyjny lac de acumulare 1370 resources ressources ðåñóðñû zasoby resurse 1466 seiche seiche ñåéøà sejsza seişe å³ß³ñÝ»ñ [é»ëáõñëÝ»ñ] ϳݷáõÝ ³ÉÇù (É×áõÙ) [ë»Ûß] ﺧﺰان ﻣﻴﺎﻩ؛ ﻣﺴﺘﻮدع1365 ﻣﻴﺎﻩ ﻣﻮارد1370 ﺗﺮاوح ﻣﻨﺴﻮب1466 ﺳﻄﺢ اﻟﺒﺤﻴﺮات 4. Średniki “ ; ” oddzielają synonimy (przecinki utrzymują swoje znaczenie gramatyczne): 1226 plain plaine 1325 record enregistrement XVI ѳñóí³Ûñ; ¹³ßï³í³Ûñ ·ñ³ÝóáõÙ; ·ñ³éáõÙ ðàâíèíà; äîëèíà równina câmpie ðåãèñòðàöèÿ; çàïèñü rekord; zapis înregistrare ﺳﻬﻞ1226 ﺗﺴﺠﻴﻞ1325 5. Dla zachowania alfabetycznego porządku podstawowej (referencyjnej) listy haseł, synonimy w języku angielskim podano w postaci oddzielnych haseł. Czytelnik jest wtedy odsyłany do hasła głównego: 1461 seepage : see 1461 filtration 6. Zwroty składniowe i ich warianty oddzielono ukośną kreską “/”: 1294 rain / rainfall intensité de la pluie intensity 1333 reed bog marais à roseaux ³ÝÓñ¨Ç ÇÝï»ÝëÇíáõÃÛáõÝ ÏÝÛáõÝÇ / ë»½Ç ×³ÑÇ× èíòåíñèâíîñòü äîæäÿ îñîêîâîå áîëîòî intensywność deszczu podmokłe trzcinowisko intensitatea ploii mlaştini cu stuf ﺷﺪة اﻟﻤﻄﺮ1294 ﻣﺴﺘﻨﻘﻊ ﻗﺼﺐ1333 7. Wyjaśnienia i komentarze podano w nawiasach okrągłych “( )”: 1207 permafrost pergélisol ѳí»ñÅ³Ï³Ý ë³é³ÍáõÃÛáõÝ (ÑáÕÇ) µ³ñÓñ³óÙ³Ý ×ÛáõÕ 1382 rising limb branche montante (d'un hydrogramme) (çñ³·ñÇ [Ñǹñá·ñ³ýÇ]) å³ïí³ñÇ í³Ñ³Ý 1501 shutter (of dam) coffrage (d'un barrage) ÑáëùÇ Ùá¹áõÉ 1587 specific discharge débit spécifique (discharge in liter per (débit par seconde et second per square par kilomètre carré) kilometer) âå÷íàÿ ìåðçëîòà wieczna zmarzlina permafrost (îngheţ permanent) âåòâü ïîäúåìà (ãèäðîãðàôà) gałąź wznosząca (hydrogramu) ramura de creştere ùèò ïëîòèíû zasuwa tamy cofraj de baraj ìîäóëü ñòîêà odpływ jednostkowy; debit specific moduł odpływu أرض )داﺋﻤﺔ1207 (اﻟﺘﺠﻤﺪ ﻓﺮع ﺻﺎﻋﺪ )ﻣﻦ1382 (ﻣﻨﺤﻨﻰ اﻟﺠﺮﻳﺎن ( هﻴﻜﻞ ﻣﺆﻗﺖ )ﻟﻠﺴﺪ1501 ﺗﺼﺮﻳﻒ ﻧﻮﻋﻲ1587 )ﺗﺼﺮﻳﻒ ﺑﺎﻟﻠﻴﺘﺮ ﺑﺎﻟﺜﺎﻧﻴﺔ ﺑﺎﻟﻜﻴﻠﻮﻣﺘﺮ (اﻟﻤﺮﺑﻊ 8. W przypadku wielu znaczeń tego samego słowa, poszczególne z nich są ponumerowane: 1470 sense sens 1600 spring 1) source 2) printemps 1) ÇÙ³ëï 2) áõÕÕáõÃÛáõÝ 1) ³ÕµÛáõñ 2) ·³ñáõÝ 1) ñìûñë 2) íàïðàâëåíèå 1) èñòî÷íèê; ðîäíèê 2) âåñíà zmysł sens 1) źródło 2) wiosna 1) izvor 2) primăvară ( إﺗﺠﺎﻩ2 ( ﻣﻌﻨﻰ1 1470 ( رﺑﻴﻊ2 ( ﻧﺒﻊ1 1600 XVII PREFAŢĂ “Dicţionarul de hidrologie inginerească: Englez – Francez – Armean – Rus – Polonez – Român – Arab” este conceput pentru a furniza o traducere imediată şi simplă a principalilor termeni ştiinţifici şi tehnici folosiţi în hidrologie. Astfel, el devine util inginerilor, cercetătorilor, şi studenţilor care lucrează în domeniile hidrologiei şi gospodăririi resurselor de apă. El este a doua ediţie a dicţionarului Englez – Francez – Armean – Rus, publicat în 1996 la Erevan de V. Sarkissian şiV. Andréassian. Conţinând aproape 2000 de termeni, acest dicţionar are ca obiective facilitarea comunicării între hidrologi precum şi încurajarea acestora ca să se exprime in limba lor naţională furnizând echivalenţele adesea necunoscute în domeniul tehnic. Credem că cel mai bun mijloc de a contribui la o gospodărire durabilă a resurselor de apă, este de a favoriza transferul cunoştinţelor din acest domeniu la ansamblul populaţiei în limba lor maternă şi nu doar celor care stăpânesc una din limbile de mare circulaţie (engleză şi rusă). În sfârşit, acest dicţionar are ca obiectiv acela de a fi practic: el nu se limitează deci doar la hidrologie în sensul strict al cuvântului ci acoperă o serie de domenii conexe acestei discipline precum: hidrotehnica, hidrogeologia, meteorologia, hidraulica, alimentări cu apă, geomorfologie şi geografie. Lucrarea este compusă din şapte părţi distincte, care corespund celor şapte intrări ce permit utilizatorului de a lua cunoştinţă cu termenii din fiecare limbă. Autorii îşi exprimă întreaga lor recunoştinţă tuturor celor care au colaborat la prepararea acestui dicţionar. În mod deosebit mulţumesc lui Artaches Darbinian pentru îndrumările lexicologice şi corecţiile făcute manuscrisului, lui Raphaël Ichkhanian pentru propunerile privind partea armeană a dicţionarului şi lui Adib Moussa pentru propunerile referitoare la partea arabă. De asemenea, H. Gabrielian şi M. Poghossian au contribuit cu sfaturi de natură tehnică privind părţile armeană şi rusă iar Claude Michel a făcut revizia părţilor franceză şi engleză a dicţionarului. Cu toate eforturile şi grija depuse, considerăm că acest dicţionar este încă imperfect. Aducem mulţumirile noastre anticipate tuturor acelora care ne vor semnala eventuale erori şi omisiuni adresându-se coordonatorului acestui dicţionar Vazken Andréassian Cemagref, U.R.Qualité et Fonctionnement Hydrologique des Systèmes Aquatiques, BP 44, 92163 Antony, France E-mail : [email protected]). XVIII Instrucţiuni de folosire a dicţionarului 1.Termenii dicţionarului sunt clasaţi în ordine alfabetică după termenii principali din limba engleză (Lista de referinţă) şi sunt numerotaţi. Sinonimele din alte limbi au acelaşi număr ca şi cei din lista de referinţă corespunzătoare. La sfârşitul dicţionarului, cititorul va găsi o listă alfabetică în limbile franceză, armeană, rusă, poloneză, română şi arabă care face corespondenţa cu lista de referinţă în care va găsi termenul echivalent în celelalte şase limbi ale dicţionarului. 2. Termenii care nu au echivalent într-una din limbi sunt fie transcrise, fie explicate: 1516 siphon siphon ëÇýáÝ ñèôîí syfon sifon 1768 tsunami tsunami óáõݳÙÇ öóíàìè tsunami ţunami 1597 splashing destruction de la structure du sol sous l'action des gouttes de pluie ÑáÕÇ Ï³éáõóí³ÍùÇ ðàçáðûçãèâàíèå ù³Ûù³ÛáõÙª (³ÝÓñ¨Ç) ó³Ûï»óÙ³Ý / óñó³ÛïÙ³Ý Ñ»ï»í³Ýùáí rozbryzgiwanie eroziunea directă a căderii ploii [ ﻣﻤﺺ ]ﺳﻴﻔﻮن1516 ﻣﻮﺟﺔ زﻟﺰﻟﻴﺔ1768 [ﻣﺤﻴﻄﻴﺔ ]ﺗﺴﻮﻧﺎﻣﻲ ﺗﺨﺮﻳﺐ ﺑﻨﻴﺔ اﻟﺘﺮﺑﺔ1597 ﺗﺤﺖ ﺗﺎﺛﻴﺮ ﻧﻘﻂ اﻟﻤﻄﺮ 3. Dacă echivalentul din limbile armeană, rusă sau arabă este rar folosit termenul străin utilizat este pus între paranteze drepte “[ ]”: 1365 reservoir retenue d'eau; retenue çñ³Ùµ³ñ d'un barrage âîäîõðàíèëèùå [ðåçåðâóàð] zbiornik retencyjny lac de acumulare 1370 resources ressources ðåñóðñû zasoby resurse 1466 seiche seiche ñåéøà sejsza seişe å³ß³ñÝ»ñ [é»ëáõñëÝ»ñ] ϳݷáõÝ ³ÉÇù (É×áõÙ) [ë»Ûß] ﺧﺰان ﻣﻴﺎﻩ؛ ﻣﺴﺘﻮدع1365 ﻣﻴﺎﻩ ﻣﻮارد1370 ﺗﺮاوح ﻣﻨﺴﻮب1466 ﺳﻄﺢ اﻟﺒﺤﻴﺮات 4. Punct şi virgulă “;” separă sinonime. (virgula “,” păstrează în toate limbile şi în special în limba rusă valoarea sa gramaticală) 1226 plain plaine 1325 record enregistrement ѳñóí³Ûñ; ¹³ßï³í³Ûñ ·ñ³ÝóáõÙ; ·ñ³éáõÙ ðàâíèíà; äîëèíà równina câmpie ðåãèñòðàöèÿ; çàïèñü rekord; zapis înregistrare ﺳﻬﻞ1226 ﺗﺴﺠﻴﻞ1325 XIX 5. Pentru a nu altera ordinea alfabetică a listei iniţiale, toate sinonimele engleze sunt date în mod individual: 1461 seepage : see 1461 filtration 6. În expresiile sintactice, variantele sunt separate printr-o bară ”/” 1294 rain / rainfall intensité de la pluie intensity 1333 reed bog marais à roseaux ³ÝÓñ¨Ç ÇÝï»ÝëÇíáõÃÛáõÝ ÏÝÛáõÝÇ / ë»½Ç ×³ÑÇ× èíòåíñèâíîñòü äîæäÿ îñîêîâîå áîëîòî intensywność deszczu podmokłe trzcinowisko âå÷íàÿ ìåðçëîòà wieczna zmarzlina permafrost (îngheţ permanent) âåòâü ïîäúåìà (ãèäðîãðàôà) gałąź wznosząca (hydrogramu) ramura de creştere Ùèò ïëîòèíû zasuwa tamy cofraj de baraj ìîäóëü ñòîêà odpływ jednostkowy; debit specific moduł odpływu intensitatea ploii mlaştini cu stuf ﺷﺪة اﻟﻤﻄﺮ1294 ﻣﺴﺘﻨﻘﻊ ﻗﺼﺐ1333 7. Explicaţiile complementare sunt date între paranteze “( )” 1207 permafrost pergélisol ѳí»ñÅ³Ï³Ý ë³é³ÍáõÃÛáõÝ (ÑáÕÇ) µ³ñÓñ³óÙ³Ý ×ÛáõÕ 1382 rising limb branche montante (d'un hydrogramme) (çñ³·ñÇ [Ñǹñá·ñ³ýÇ]) å³ïí³ñÇ í³Ñ³Ý 1501 shutter (of dam) coffrage (d'un barrage) ÑáëùÇ Ùá¹áõÉ 1587 specific discharge débit spécifique (discharge in liter per (débit par seconde et second per square par kilomètre carré) kilometer) أرض )داﺋﻤﺔ1207 (اﻟﺘﺠﻤﺪ ﻓﺮع ﺻﺎﻋﺪ )ﻣﻦ1382 (ﻣﻨﺤﻨﻰ اﻟﺠﺮﻳﺎن ( هﻴﻜﻞ ﻣﺆﻗﺖ )ﻟﻠﺴﺪ1501 ﺗﺼﺮﻳﻒ ﻧﻮﻋﻲ1587 )ﺗﺼﺮﻳﻒ ﺑﺎﻟﻠﻴﺘﺮ ﺑﺎﻟﺜﺎﻧﻴﺔ ﺑﺎﻟﻜﻴﻠﻮﻣﺘﺮ (اﻟﻤﺮﺑﻊ 8. În caz de semnificaţii multiple, sensul este indicat cu cifre arabe: 1470 sense sens 1600 spring 1) source 2) printemps XX 1) ÇÙ³ëï 2) áõÕÕáõÃÛáõÝ 1) ³ÕµÛáõñ 2) ·³ñáõÝ 1) ñìûñë 2) íàïðàâëåíèå 1) èñòî÷íèê; ðîäíèê 2) âåñíà zmysł sens 1) źródło 2) wiosna 1) izvor 2) primăvară ( إﺗﺠﺎﻩ2 ( ﻣﻌﻨﻰ1 1470 ( رﺑﻴﻊ2 ( ﻧﺒﻊ1 1600 ﻣﻘﺪﻣﺔ إن "ﻣﻌﺠﻢ اﻟﻬﻴﺪروﻟﻮﺟﻴﺎ ﻟﻠﻤﻬﻨﺪس :إﻧﻜﻠﻴﺰي -ﻓﺮﻧﺴﻲ -أرﻣﻨﻲ -روﺳﻲ -ﺑﻮﻟﻨﺪي -روﻣﺎﻧﻲ -ﻋﺮﺑﻲ" هﻮ ﻣﻌﺪ ﻟﻴﺆدي ﺗﺮﺟﻤﺔ ﺳﺮﻳﻌﺔ و ﻣﺒﺴﻄﺔ ﻟﻠﻌﺒﺎرات اﻟﻌﻠﻤﻴﺔ و اﻟﺘﻘﻨﻴﺔ اﻟﻤﺴﺘﻌﻤﻠﺔ ﻓﻲ اﻟﻬﻴﺪروﻟﻮﺟﻴﺎ ،ﻓﻴﻜﻮن إذا ﺿﺮوري ﻟﻠﻤﻬﻨﺪﺳﻴﻦ و اﻟﺒﺎﺣﺜﻴﻦ و اﻟﻄﻼب اﻟﻌﺎﻣﻠﻴﻦ ﻓﻲ ﺣﻘﻞ اﻟﻬﻴﺪروﻟﻮﺟﻴﺎ و إدارة اﻟﻤﻮارد اﻟﻤﺎﺋﻴﺔ .إﻧﻪ ﻳﻜﻮن اﻟﻄﺒﻌﺔ اﻟﺜﺎﻧﻴﺔ ﻣﻦ اﻟﻤﻌﺠﻢ اﻹﻧﻜﻠﻴﺰي -اﻟﻔﺮﻧﺴﻲ -اﻷرﻣﻨﻲ -اﻟﺮوﺳﻲ اﻟﺼﺎدر ﻋﺎم 1997ﻓﻲ ﻳﺮﻳﻔﺎن ﻟﻜﻞ ﻣﻦ ﻓﻴﻠﻴﻚ ﺳﺮآﻴﺴﻴﺎن و ﻓﺎزآﻦ اﻧﺪرﻳﺎﺳﻴﺎن. ﻳﻬﺪف هﺬا اﻟﻤﻌﺠﻢ ،اﻟﺬي ﻳﺤﺘﻮي ﻋﻠﻰ 2000ﻋﺒﺎرة ﺗﻘﺮﻳﺒﺎ ،إﻟﻰ ﺗﺴﻬﻴﻞ اﻟﺘﻮاﺻﻞ ﺑﻴﻦ ﻋﻠﻤﺎء اﻟﻬﻴﺪروﻟﻮﺟﻴﺎ و آﺬﻟﻚ إﻟﻰ ﺣﺜﻬﻢ ﻋﻠﻰ اﻟﺘﻌﺒﻴﺮ ﺑﻠﻐﺘﻬﻢ اﻟﻮﻃﻨﻴﺔ ،ﺑﺘﻮﻓﻴﺮ اﻟﻤﺮادﻓﺎت اﻟﺘﻲ ﻏﺎﻟﺒﺎ ﻣﺎ ﺗﻜﻮن ﻣﺠﻬﻮﻟﺔ ﺑﺎﻟﻤﺠﺎل اﻟﺘﻘﻨﻲ .و ﻓﻲ اﻋﺘﻘﺎدﻧﺎ أن اﻟﻄﺮﻳﻘﺔ اﻟﻔﻀﻠﻰ ﻹدارة اﻟﻤﻮارد اﻟﻤﺎﺋﻴﺔ ﺑﺸﻜﻞ ﻓﻌﺎل هﻮ ﺗﺄﻣﻴﻦ ﺗﻮاﺻﻞ اﻟﻤﻌﻠﻮﻣﺎت ﻓﻲ هﺬا اﻟﻤﻀﻤﺎر ﻟﻠﻤﻮاﻃﻨﻴﻦ ﺑﻠﻐﺘﻬﻢ اﻷم و ﻟﻴﺲ ﻓﻘﻂ ﻟﻠﺬﻳﻦ ﻳﺘﻘﻨﻮن إﺣﺪى اﻟﻠﻐﺎت اﻟﺪوﻟﻴﺔ )إﻧﻜﻠﻴﺰﻳﺔ ،ﻓﺮﻧﺴﻴﺔ أو روﺳﻴﺔ( .ﻳﺘﻤﻴﺰ هﺬا اﻟﻤﻌﺠﻢ ﺑﻜﻮﻧﻪ ﻋﻤﻠﻴﺎ ،ﻓﺈﻧﻪ ﻻ ﻳﻨﺤﺼﺮ ﻓﻘﻂ ﺑﺎﻟﻬﻴﺪروﻟﻮﺟﻴﺎ ﺑﺎﻟﻤﻌﻨﻰ اﻟﻤﺤﺪود ،ﻟﻜﻨﻪ ﻳﻐﻄﻲ ﻣﺠﺎﻻت ﻋﺪة ﻟﻬﺎ ﻋﻼﻗﺔ ﺑﻌﻤﻞ اﻟﻤﻬﻨﺪﺳﻴﻦ آﺎﻟﺘﻘﻨﻴﺔ اﻟﻤﺎﺋﻴﺔ ،ﻋﻠﻢ هﻴﺪروﺟﻴﻮﻟﻮﺟﻴﺎ اﻟﻤﺎء ،ﻋﻠﻢ اﻷﺣﻮال اﻟﺠﻮﻳﺔ ،اﻟﻬﻴﺪروﻟﻴﻚ، اﻟﺘﻤﻮﻳﻦ ﺑﺎﻟﻤﺎء ،ﻋﻠﻢ ﺳﻄﺢ اﻷرض و اﻟﺠﻐﺮاﻓﻴﺎ. ﻳﺘﺄﻟﻒ هﺬا اﻟﻤﻌﺠﻢ ﻣﻦ ﺳﺒﻌﺔ أﻗﺴﺎم ،آﻞ ﻗﺴﻢ ﻳﺤﺘﻮي ﻋﻠﻰ ﻣﺠﻤﻮع اﻟﻌﺒﺎرات ﺑﺎﻟﺘﺮﺗﻴﺐ اﻷﺑﺠﺪي ﻟﻜﻞ ﻣﻦ اﻟﻠﻐﺎت اﻟﺴﺒﻊ. إن اﻟﻤﺆﻟﻔﻴﻦ ﻳﻌﺒﺮون ﻋﻦ اﻣﺘﻨﺎﻧﻬﻢ ﻟﻜﻞ اﻟﺬﻳﻦ ﺳﺎهﻤﻮا ﻓﻲ إﻋﺪاد هﺬا اﻟﻤﻌﺠﻢ .و هﻢ ﻳﺸﻜﺮون أرﺗﺎش درﺑﻨﻴﺎن ﻟﻨﺼﺎﺋﺤﻪ اﻟﻠﻐﻮﻳﺔ و اﻟﺘﺼﺤﻴﺤﺎت اﻟﺘﻲ أﺟﺮاهﺎ ﻋﻠﻰ اﻟﻤﺨﻄﻮﻃﺎت ،رﻓﺎﺋﻴﻞ إﺷﺨﺎﻧﻴﺎن ﻵراﺋﻪ اﻟﻤﺘﻌﻠﻘﺔ ﺑﺎﻟﻘﺴﻢ اﻷرﻣﻨﻲ ﻟﻠﻤﻌﺠﻢ و أدﻳﺐ ﻣﻮﺳﻰ ﻓﻴﻤﺎ ﻳﺘﻌﻠﻖ ﺑﺎﻟﻘﺴﻢ اﻟﻌﺮﺑﻲ،هﺮاﺗﺸﻴﺎ ﻏﺒﺮﻳﺎﻟﻴﺎن و ﻣﺎردوﻧﻲ ﺑﻮﻏﻮﺳﻴﺎن ﻟﻤﺴﺎهﻤﺘﻬﻤﺎ ﺑﺈﻋﻄﺎء ﻧﺼﺎﺋﺢ ﺗﻘﻨﻴﺔ ﻟﻠﻘﺴﻤﻴﻦ اﻷرﻣﻨﻲ و اﻟﺮوﺳﻲ ،و آﻠﻮد ﻣﻴﺸﺎل اﻟﺬي ﻗﺎم ﺑﻤﺮاﺟﻌﺔ اﻟﻘﺴﻤﻴﻦ اﻟﻔﺮﻧﺴﻲ و اﻹﻧﻜﻠﻴﺰي ﻣﻦ اﻟﻤﻌﺠﻢ. ﺑﺎﻟﺮﻏﻢ ﻣﻦ آﻞ اﻟﻌﻨﺎﻳﺔ اﻟﺘﻲ ﺑﺬﻟﺖ ﻓﻲ إﻋﺪاد هﺬا اﻟﻤﻌﺠﻢ ،ﻳﺒﻘﻰ اﻟﻌﻤﻞ ﻧﺎﻗﺼﺎ .ﻟﺬﻟﻚ ،ﻧﺤﻦ ﻧﺸﻜﺮ ﺳﻠﻔﺎ آﻞ اﻟﺬﻳﻦ ﻳﻮدون إﺑﺪاء اﻟﺮأي ﻓﻲ أي ﺧﻄﺄ أو ﺳﻬﻮ ﺑﺈرﺳﺎل ﻣﻼﺣﻈﺎﺗﻬﻢ إﻟﻰ اﻟﻤﻨﺴﻖ ﻓﺎزآﻦ اﻧﺪرﻳﺎﺳﻴﺎن : Vazken Andréassian (Cemagref, U.R. Qualité et Fonctionnement Hydrologique des Systèmes Aquatiques, BP 44, 92163 Antony, France. Mél : [email protected]). XXI آﻴﻔﻴﺔ إﺳﺘﻌﻤﺎل هﺬا اﻟﻤﻌﺠﻢ .1إن اﻟﻌﺒﺎرات اﻹﻧﻜﻠﻴﺰﻳﺔ هﻲ ﻣﺮﻗﻤﺔ ﺣﺴﺐ اﻟﺘﺮﺗﻴﺐ اﻷﺑﺠﺪي )ﺟﺪول ﻣﺮﺟﻌﻲ( و آﺬﻟﻚ اﻟﻤﺮادﻓﺎت ﺑﺎﻟﻠﻐﺎت اﻷﺧﺮى ﺗﺤﻤﻞ ذات اﻷرﻗﺎم .ﻓﻲ ﻧﻬﺎﻳﺔ اﻟﻤﻌﺠﻢ ﻳﺠﺪ اﻟﻘﺎرئ ﻟﻮاﺋﺢ أﺑﺠﺪﻳﺔ ﻟﻜﻞ ﻣﻦ اﻟﻤﺮادﻓﺎت ﺑﺎﻟﻔﺮﻧﺴﻲ ،اﻷرﻣﻨﻲ ،اﻟﺮوﺳﻲ ،اﻟﺒﻮﻟﻨﺪي ،اﻟﺮوﻣﺎﻧﻲ و اﻟﻌﺮﺑﻲ ،و اﻟﺘﻲ ﺗﻌﻴﺪﻩ إﻟﻰ اﻟﺠﺪول اﻟﻤﺮﺟﻌﻲ ﺣﻴﺚ ﻳﺠﺪ اﻟﻌﺒﺎرة ﻓﻲ اﻟﻠﻐﺎت اﻷﺧﺮى. .2اﻟﻌﺒﺎرات اﻟﺘﻲ ﻟﻴﺲ ﻟﻬﺎ ﻣﻌﺎدﻟﺔ ﻓﻲ ﻟﻐﺔ أﺧﺮى ﺗﻜﺘﺐ آﻤﺎ ﺗﻠﻔﻆ أو ﺗﺸﺮح : 1516ﻣﻤﺺ ]ﺳﻴﻔﻮن[ 1768ﻣﻮﺟﺔ زﻟﺰﻟﻴﺔ ﻣﺤﻴﻄﻴﺔ ]ﺗﺴﻮﻧﺎﻣﻲ[ 1597ﺗﺨﺮﻳﺐ ﺑﻨﻴﺔ اﻟﺘﺮﺑﺔ ﺗﺤﺖ ﺗﺎﺛﻴﺮ ﻧﻘﻂ اﻟﻤﻄﺮ Sifon syfon ñèôîí ëÇýáÝ siphon 1516 Siphon Ţunami tsunami öóíàìè óáõݳÙÇ tsunami 1768 tsunami eroziunea directă a căderii ploii rozbryzgiwanie ÑáÕÇ Ï³éáõóí³ÍùÇ ðàçáðûçãèâàíèå ù³Ûù³ÛáõÙª )(³ÝÓñ¨Ç ó³Ûï»óÙ³Ý / óñó³ÛïÙ³Ý Ñ»ï»í³Ýùáí destruction de la structure du sol sous l'action des gouttes de pluie 1597 splashing .3إذا آﺎﻧﺖ اﻟﻤﻌﺎدﻟﺔ ﺑﺎﻷرﻣﻨﻴﺔ أو اﻟﺮوﺳﻴﺔ أو اﻟﻌﺮﺑﻴﺔ ﻏﻴﺮ ﺷﺎﺋﻌﺔ ،ﺗﻮﺿﻊ اﻟﻌﺒﺎرة ﺑﻴﻦ ﺣﺎﺻﺮﺗﻴﻦ "] [" : 1365ﺧﺰان ﻣﻴﺎﻩ؛ ﻣﺴﺘﻮدع ﻣﻴﺎﻩ 1370ﻣﻮارد 1466ﺗﺮاوح ﻣﻨﺴﻮب ﺳﻄﺢ اﻟﺒﺤﻴﺮات lac de acumulare zbiornik retencyjny âîäîõðàíèëèùå ][ðåçåðâóàð retenue d'eau; retenue çñ³Ùµ³ñ d'un barrage 1365 reservoir Resurse zasoby ðåñóðñû ressources 1370 resources Seişe sejsza ñåéøà Seiche 1466 seiche ų߳ñÝ»ñ ][é»ëáõñëÝ»ñ ϳݷáõÝ ³ÉÇù ](É×áõÙ) [ë»Ûß .4اﻟﻨﻘﻄﺔ اﻟﻔﺎﺻﻠﺔ "؛" ﺗﻔﺼﻞ اﻟﻤﺮادﻓﺎت .اﻟﻔﺎﺻﻠﺔ ﺑﺎﻟﻠﻐﺎت اﻟﻐﺮﺑﻴﺔ " ",ﺗﺤﺎﻓﻆ ﻓﻲ آﻞ اﻟﻠﻐﺎت ،و ﺧﺎﺻﺔ اﻟﺮوﺳﻴﺔ ،ﻋﻠﻰ ﻗﻴﻤﺘﻬﺎ اﻟﻐﺮاﻣﺎﻃﻴﻘﻴﺔ : 1226ﺳﻬﻞ 1325ﺗﺴﺠﻴﻞ Câmpie równina ðàâíèíà; äîëèíà înregistrare rekord; zapis ;ðåãèñòðàöèÿ çàïèñü ;ѳñóí³Ûñ ¹³ßï³í³Ûñ ;·ñ³ÝóáõÙ ·ñ³éáõÙ Plaine 1226 plain enregistrement 1325 record .5ﻟﻜﻲ ﻧﺤﺎﻓﻆ ﻋﻠﻰ اﻟﺘﺮﺗﻴﺐ اﻷﺑﺠﺪي ﻟﻼﺋﺤﺔ اﻷﺳﺎﺳﻴﺔ ،ﻓﺎﻟﻤﺮادﻓﺎت ﺑﺎﻟﻠﻐﺔ اﻹﻧﻜﻠﻴﺰﻳﺔ هﻲ ﻣﺬآﻮرة إﻓﺮادﻳﺎ .ﻳﻌﺎد ﺑﺎﻟﻘﺎرئ إﻟﻰ اﻟﻌﺒﺎرة اﻷﺳﺎﺳﻴﺔ: XXII 1461 seepage : see 1461 filtration : "/" اﻟﺒﺪاﺋﻞ ﻣﻔﺼﻮﻟﺔ ﺑﻌﺎرﺿﺔ، ﻓﻲ اﻟﻌﺒﺎرات اﻟﻤﺮآﺒﺔ.6 1294 rain / rainfall intensité de la pluie intensity 1333 reed bog marais à roseaux ³ÝÓñ¨Ç ÇÝï»ÝëÇíáõÃÛáõÝ ÏÝÛáõÝÇ / ë»½Ç ×³ÑÇ× èíòåíñèâíîñòü äîæäÿ îñîêîâîå áîëîòî intensywność deszczu podmokłe trzcinowisko intensitatea ploii mlaştini cu stuf ﺷﺪة اﻟﻤﻄﺮ1294 ﻣﺴﺘﻨﻘﻊ ﻗﺼﺐ1333 :"( )" اﻟﺸﺮوح و اﻹﺿﺎﻓﺎت ﻣﻌﻄﺎة ﺑﻴﻦ ﻗﻮﺳﻴﻦ.7 1207 permafrost pergélisol ѳí»ñÅ³Ï³Ý ë³é³ÍáõÃÛáõÝ (ÑáÕÇ) µ³ñÓñ³óÙ³Ý ×ÛáõÕ 1382 rising limb branche montante (d'un hydrogramme) (çñ³·ñÇ [Ñǹñá·ñ³ýÇ]) ųïí³ñÇ í³Ñ³Ý 1501 shutter (of dam) coffrage (d'un barrage) ÑáëùÇ Ùá¹áõÉ 1587 specific discharge débit spécifique (discharge in liter per (débit par seconde et par kilomètre carré) second per square kilometer) âå÷íàÿ ìåðçëîòà wieczna zmarzlina permafrost (îngheţ permanent) âåòâü ïîäúåìà (ãèäðîãðàôà) gałąź wznosząca (hydrogramu) ramura de creştere ùèò ïëîòèíû zasuwa tamy cofraj de baraj ìîäóëü ñòîêà odpływ jednostkowy; debit specific moduł odpływu أرض )داﺋﻤﺔ1207 (اﻟﺘﺠﻤﺪ ﻓﺮع ﺻﺎﻋﺪ )ﻣﻦ1382 (ﻣﻨﺤﻨﻰ اﻟﺠﺮﻳﺎن ( هﻴﻜﻞ ﻣﺆﻗﺖ )ﻟﻠﺴﺪ1501 ﺗﺼﺮﻳﻒ ﻧﻮﻋﻲ1587 )ﺗﺼﺮﻳﻒ ﺑﺎﻟﻠﻴﺘﺮ ﺑﺎﻟﺜﺎﻧﻴﺔ ﺑﺎﻟﻜﻴﻠﻮﻣﺘﺮ (اﻟﻤﺮﺑﻊ : ﻓﻠﻜﻞ ﺗﻔﺴﻴﺮ رﻗﻢ، ﻓﻲ ﺣﺎل ﺗﻌﺪد اﻟﻤﻌﺎﻧﻲ.8 1470 Sense sens 1600 Spring 1) source 2) printemps 1) ÇÙ³ëï 2) áõÕÕáõÃÛáõÝ 1) ³ÕµÛáõñ 2) ·³ñáõÝ 1) ñìûñë 2) íàïðàâëåíèå 1) èñòî÷íèê; ðîäíèê 2) âåñíà zmysł Sens 1) źródło 2) wiosna 1) izvor 2) primăvară ( إﺗﺠﺎﻩ2 ( ﻣﻌﻨﻰ1 1470 ( رﺑﻴﻊ2 ( ﻧﺒﻊ1 1600 XXIII Sommaire Préface Liste alphabétique en anglais (liste de référence) Liste alphabétique en français Liste alphabétique en arménien Liste alphabétique en russe Liste alphabétique en polonais Liste alphabétique en roumain Liste alphabétique en arabe Bibliographie .......................................................................................... .......................................................................................... .......................................................................................... .......................................................................................... .......................................................................................... .......................................................................................... .......................................................................................... .......................................................................................... .......................................................................................... I 1 105 120 135 150 165 179 198 Contents Foreword Alphabetical list in English (reference list) Alphabetical list in French Alphabetical list in Armenian Alphabetical list in Russian Alphabetical list in Polish Alphabetical list in Romanian Alphabetical list in Arabic References XXIV .......................................................................................... .......................................................................................... .......................................................................................... .......................................................................................... .......................................................................................... .......................................................................................... .......................................................................................... .......................................................................................... .......................................................................................... IV 1 105 120 135 150 165 179 198 ´áí³Ý¹³ÏáõÃÛáõÝ ²é³ç³µ³Ý ²Ý·É»ñ»Ý ³Ûµµ»Ý³Ï³Ý ó³ÝÏ (·É˳íáñ ó³ÝÏ) üñ³Ýë»ñ»Ý ³Ûµµ»Ý³Ï³Ý ó³ÝÏ Ð³Û»ñ»Ý ³Ûµµ»Ý³Ï³Ý ó³ÝÏ èáõë»ñ»Ý ³Ûµµ»Ý³Ï³Ý ó³ÝÏ È»Ñ»ñ»Ý ³Ûµµ»Ý³Ï³Ý ó³ÝÏ èáõٳݻñ»Ý ³Ûµµ»Ý³Ï³Ý ó³ÝÏ ²ñ³µ»ñ»Ý ³Ûµµ»Ý³Ï³Ý ó³ÝÏ ú·ï³·áñÍí³Í ·ñ³Ï³ÝáõÃÛáõÝ ........................................ VII ........................................ 1 ........................................ ........................................ ........................................ ........................................ ........................................ ........................................ ........................................ 105 120 135 150 165 179 198 Îãëàâëåíèå Ïðåäèñëîâèå Àíãëèéñêèé àëôàâèòíûé ñïèñîê (ãëàâíûé ñïèñîê) Ôðàíöóçñêèé àëôàâèòíûé ñïèñîê Àðìÿíñêèé àëôàâèòíûé ñïèñîê Ðóññêèé àëôàâèòíûé ñïèñîê Ïîëüñêèé àëôàâèòíûé ñïèñîê Ðóìûíñêèé àëôàâèòíûé ñïèñîê Àðàáñêèé àëôàâèòíûé ñïèñîê Èñïîëüçîâàííàÿ ëèòåðàòóðà .......................................................................................... .......................................................................................... X 1 .......................................................................................... .......................................................................................... .......................................................................................... .......................................................................................... .......................................................................................... .......................................................................................... .......................................................................................... 105 120 135 150 165 179 198 XXV Spis treści Przedmowa Hasła w angielskim porządku alfabetycznym (lista referencyjna) Indeks haseł w języku francuskim Indeks haseł w języku ormiańskim Indeks haseł w języku rosyjskim Indeks haseł w języku polskim Indeks haseł w języku rumuńskim Indeks haseł w języku arabskim Literatura .......................................................................................... .......................................................................................... XIII 1 .......................................................................................... .......................................................................................... .......................................................................................... .......................................................................................... .......................................................................................... .......................................................................................... .......................................................................................... 105 120 135 150 165 179 198 Conţinut Prefaţă Lista alfabetică în limba engleză (lista de referinţă) Lista alfabetică în limba franceză Lista alfabetică în limba armeană Lista alfabetică în limba rusă Lista alfabetică în limba poloneză Lista alfabetică în limba română Lista alfabetică în limba arabă Bibliografie XXVI .......................................................................................... .......................................................................................... .......................................................................................... .......................................................................................... .......................................................................................... .......................................................................................... .......................................................................................... .......................................................................................... .......................................................................................... XVI 1 105 120 135 150 165 179 198 ﻓﻬﺮس ﻣﻘﺪﻣﺔ ﺟﺪول ﺑﺎﻟﺘﺮﺗﻴﺐ اﻷﺑﺠﺪي ﺑﺎﻷﻧﻜﻠﻴﺰي )ﺟﺪول ﻣﺮﺟﻌﻲ( ﺟﺪول ﺑﺎﻟﺘﺮﺗﻴﺐ اﻷﺑﺠﺪي ﺑﺎﻟﻔﺮﻧﺴﻲ ﺟﺪول ﺑﺎﻟﺘﺮﺗﻴﺐ اﻷﺑﺠﺪي ﺑﺎﻷرﻣﻨﻲ ﺟﺪول ﺑﺎﻟﺘﺮﺗﻴﺐ اﻷﺑﺠﺪي ﺑﺎﻟﺮوﺳﻲ ﺟﺪول ﺑﺎﻟﺘﺮﺗﻴﺐ اﻷﺑﺠﺪي ﺑﺎﻟﺒﻮﻟﻨﺪي ﺟﺪول ﺑﺎﻟﺘﺮﺗﻴﺐ اﻷﺑﺠﺪي ﺑﺎﻟﺮوﻣﺎﻧﻲ ﺟﺪول ﺑﺎﻟﺘﺮﺗﻴﺐ اﻷﺑﺠﺪي ﺑﺎﻟﻌﺮﺑﻲ اﻟﻤﺮاﺟﻊ XXVII .......................................................................................... .......................................................................................... .......................................................................................... .......................................................................................... .......................................................................................... .......................................................................................... .......................................................................................... .......................................................................................... .......................................................................................... XIX 1 105 120 135 150 165 179 198 Alphabetical list in English - Reference list Liste alphabétique en anglais - Liste de référence ²Ý·É»ñ»Ý ³Ûµµ»Ý³Ï³Ý ó³ÝÏ - ¶É˳íáñ ó³ÝÏ Àíãëèéñêèé àëôàâèòíûé ñïèñîê - Ãëàâíûé ñïèñîê Alfabetyczna lista haseł w języku angielskim Listă alfabetică în engleză – Listă de referinţă ﺟﺪول ﻣﺮﺟﻌﻲ- ﺟﺪول ﺑﺎﻟﺘﺮﺗﻴﺐ اﻷﺑﺠﺪي ﺑﺎﻻﻧﻜﻠﻴﺰﻳﺔ 1 ablation ablation ÑáÕÙ³ï³ñáõÙ àáëÿöèÿ ablacja ablaţiune 2 above freezing temperature température positive 0-Çó µ³ñÓñ ç»ñÙ³ëïÇ×³Ý âûøå íóëÿ (î òåìïåðàòóðå) 3 above ground evaporation pan bac d'évaporation au dessus du sol ÑáÕÇ íñ³ ï»Õ³íáñí³Í ·áÉáñßdzã³÷ èñïàðèòåëü ewaporymetr óñòàíîâëåííûé íà ïî÷âå nagruntowy cazan de evaporaţie pe sol 4 above normal powyżej normy abrasion µÝ³Ï³ÝÇó / ÝáñÙÇó µ³ñÓñ ³÷³ù»ñáõÙ âûøå íîðìû 5 supérieur(e) à la normale abrasion àáðàçèÿ abrazja peste valoarea medie abraziune 6 abscissa abscisse ³µëóÇë àáñöèññà odcięta abscisă 7 absolute error erreur absolue µ³ó³ñÓ³Ï ëË³É àáñîëþòíàÿ îøèáêà błąd bezwzględny eroare absolută 8 absolute humidity humidité absolue absolute maximum maximum absolu àáñîëþòíàÿ âëàæíîñòü âîçäóõà àáñîëþòíûé ìàêñèìóì 10 absolute minimum minimum absolu µ³ó³ñÓ³Ï Ýí³½³·áõÛÝ àáñîëþòíûé ìèíèìóì 11 absorbed solar radiation rayonnement solaire absorbé ³ñ¨Ç ÏɳÝí³Í ׳鳷³ÛÃáõÙ ïîãëîùåííàÿ ñîëíå÷íàÿ ðàäèàöèÿ wilgotność bezwzględna maksimum bezwzględne minimum bezwzględne promieniowanie słoneczne pochłonięte umiditate absolută 9 û¹Ç µ³ó³ñÓ³Ï ËáݳíáõÃÛáõÝ µ³ó³ñÓ³Ï ³é³í»É³·áõÛÝ radiaţie solară absorbită 12 absorbing well puits d'infiltration ÏɳÝáÕ Ñáñ ïîãëîùàþùèé êîëîäåö studnia infiltracyjna puţ de absorbţie temperatura dodatnia temperatură pozitivă maxim absolut minim absolut ﺗﺬرﻳﺔ ﻓﻮق ﺣﺮارة اﻟﺘﺠﻤﺪ وﻋﺎء ﺗﺒﺨﺮ ﻓﻮق اﻟﺘﺮﺑﺔ ﻓﻮق اﻟﻤﻌﺘﺎد ﺣﻚ؛ ﺑﺮي؛ ﺗﺄآﻞ إﺣﺪاﺛﻲ ﺳﻴﻨﻲ ()أﻓﻘﻲ ﺧﻄﺄ ﻣﻄﻠﻖ رﻃﻮﺑﺔ ﻣﻄﻠﻘﺔ 1 2 3 4 5 6 7 8 ﺣﺪ أﻗﺼﻰ ﻣﻄﻠﻖ9 ﺣﺪ أدﻧﻰ ﻣﻄﻠﻖ10 إﺷﻌﺎع ﺷﻤﺴﻲ11 ﻣﻤﺘﺺ ﺁﺑﺎر إﻧﺴﻴﺎﺑﻴﺔ او رﺷﺤﻴﺔ 12 1 13 absorption loss perte par absorption ÏɳÝÙ³Ý ÏáñáõëïÝ»ñ ïîòåðè íà ïîãëîùåíèå strata na absorpcję 14 abstract résumé ³Ù÷á÷áõÙ ðåçþìå abstrakt; streszczenie rezumat 15 abstraction dérivation çñ³éù îòúåì (âîäû) Wydobycie; pobór 16 abutment appui (d'un pont) ϳÙñç³Ë»É (çñ³÷ÝÛ³) óñòîé ìîñòà (áåðåãîâîé) przyczółek (mostu) sprijin (al unui pod) 17 accelerated flow ³ñ³·³óí³Í Ñáëù óñêîðåííîå òå÷åíèå curgere accelerată 18 acceleration écoulement accéléré accélération ³ñ³·³óáõÙ óñêîðåíèå 19 20 acceleration of gravity accumulation accélération de la gravité accumulation ͳÝñáõÃÛ³Ý áõÅÇ ³ñ³·³óáõÙ Ïáõï³ÏáõÙ óñêîðåíèå ñèëû òÿæåñòè przyśpieszenie grawitacyjne àêêóìóëÿöèÿ akumulacja acceleraţia gravităţii acumulare 21 accuracy exactitude ×ßï·ñïáõÃÛáõÝ òî÷íîñòü dokładność precizie 22 précision de la mesure pluie acide òî÷íîñòü èçìåðåíèÿ dokładność pomiaru 23 accuracy of measurement acid rain ã³÷Ù³Ý ×ßï·ñïáõÃÛáõÝ ÃÃí³ÛÇÝ ³ÝÓñ¨ êèñëîòíûé äîæäü kwaśny deszcz precizie de măsurare ploaie acidă 24 acidification acidification îêèñëåíèå zakwaszenie acidificare 25 acidity of water acidité de l'eau ÃÃí³ÛݳóáõÙ [ûùëǹ³óáõÙ] çñÇ ÃÃí³ÛÝáõÃÛáõÝ êèñëîòíîñòü âîäû kwasowość wody aciditatea apei 26 actinometer actinomètre ׳鳷³Ûóã³÷ àêòèíîìåòð aktynometr actinometru 27 active basin area surface active d'un ³í³½³ÝÇ ·áñÍáÕ Ù³Ï»ñ»ë äåéñòâóþùàÿ ïëîùàäü bassin áàññåéíà 28 active sludge boue activée 29 actual evaporation évaporation réelle 30 31 przyśpieszony spływ (wody) przyśpieszenie pierdere prin absorbţie prelevare acceleraţie obszar czynny zlewni suprafaţa activă a unui bazin ³ÏïÇí ïÇÕÙ àêòèâíûé èë osad czynny nămol activat Çñ³Ï³Ý ·áÉáñßdzóáõÙ äåéñòâèòåëüíîå èñïàðåíèå parowanie rzeczywiste evaporaţie reală actual évapotranspiration Çñ³Ï³Ý ·áõÙ³ñ³ÛÇÝ ·áÉáñßdzóáõÙ evapotranspiration réelle ñóììàðíîå èñïàðåíèå ewapotranspiracja rzeczywista evapotranspiraţie reală adhesive water ïëåíî÷íàÿ âîäà woda błonkowata apă peliculară eau pelliculaire óճÝóÛÇÝ çáõñ ﻓﻘﺪ ﺑﺴﺒﺐ اﻹﻣﺘﺼﺎص ﺧﻼﺻﺔ ﺗﺠﺮﻳﺪ رآﻦ؛ رآﻴﺰة ()ﺟﺴﺮ إﻧﺴﻴﺎب ﻣﻌﺠﻞ 13 14 15 16 17 ﺗﺴﺮﻳﻊ؛ ﺗﻌﺠﻴﻞ18 ﺗﺴﺎرع اﻟﺠﺎذﺑﻴﺔ19 ﺗﺮاآﻢ؛ ﺗﻜﺪﻳﺲ؛20 ﺗﺠﻤﻊ دﻗﺔ دﻗﺔ اﻟﻘﻴﺎس ﻣﻄﺮ ﺣﺎﻣﻀﻲ ﺗﺤﻤﻴﺾ ﺣﻤﻮﺿﺔ اﻟﻤﻴﺎﻩ أآﺘﻴﻨﻮﻣﺘﺮ؛ ﻣﻘﻴﺎس ﺷﺪة اﻹﺷﻌﺎع ﻣﺴﺎﺣﺔ ﻓﻌﺎﻟﺔ ﻟﻠﺤﻮض وﺣﻞ ﻓﻌﺎل؛ وﺣﻞ ﻧﺸﻂ ﺗﺒﺨﺮ ﺣﻘﻴﻘﻲ؛ ﺗﺒﺨﺮ ﻓﻌﻠﻲ ﺗﺒﺨﺮ رﺷﺤﻲ ﺣﻘﻴﻘﻲ ﻣﻴﺎﻩ ﻣﻠﺘﺼﻘﺔ 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 2 àäèàáàòè÷åñêèé adiabatyczny adiabatic régler le zéro (d'un ¹Ý»É ½ñáÛÇ íñ³ appareil) óñòàíîâèòü íà íóëü wyzerować reglaj la zero (al aparatului) ajusté èñïðàâëåííûé skorygowany ajustat µ³½Ù³ÙÛ³ ß³ñùÇ µ»ñáõÙ adjustment of data ajustement des données admissible concentration limite ë³ÑٳݳÛÇÝ ÃáõÛɳïñ»ÉÇ ÏáÝó»Ýïñ³ódz (êÂÎ) concentration limit tolérable ïðèâåäåíèå ê ìíîãîëåòíåìó ðÿäó ïðåäåëüíî äîïóñòèìàÿ êîíöåíòðàöèÿ korekta danych 37 adsorption adsorption ÏɳÝáõÙ ïîãëîùåíèå adsorpcja adsorbţie 38 adsorption water eau d'adsorption ÏɳÝí³Í çáõñ ïîãëîùåííûå âîäû woda adsorpcyjna apă de adsorbţie 39 advection advection ³¹í»Ïódz (áõÕճѳ۳ó ß³ñÅáõÙ) àäâåêöèÿ adwekcja advecţie 40 adverse slope pente opposée ѳϳ¹³ñÓ Ã»ùáõÃÛáõÝ îáðàòíûé óêëîí nachylenie przeciwne pantă inversă 41 aerial photographic cartographie mapping aérienne ù³ñ﻽³·ñáõÙ û¹³Éáõë³ÝϳñáõÙáí êàðòîãðàôèÿ àýðîôîòîñíèìêàìè kartowanie lotnicze cartografie aeriană 42 aerial photography photographie aérienne aerial reconnaissance reconnaissance aérienne û¹³Éáõë³ÝϳñáõÙ àýðîôîòîñúåìêà zdjęcie lotnicze fotografie aeriană ³ídzѻï³Ëáõ½áõÃÛáõÝ àâèàðàçâåäêà zwiad lotniczy recunoaştere aeriană àýðîáíîå ñîñòîÿíèå warunki aerobowe condiţii aerobice àýðîëîãèÿ aerologia aerologie 32 adiabatic adiabatique 33 adjust to zero 34 adjusted 35 36 43 ³¹Ç³µ³ï³ÛÇÝ áõÕÕí³Í 44 aerobic condition 45 aerology conditions aérobies û¹³ÏÛ³ó íÇ×³Ï û¹³µ³ÝáõÃÛáõÝ aérologie 46 aeronautical meteorology météorologie aéronautique ³ídzû¹»ñ¨áõóµ³ÝáõÃÛáõÝ àâèàöèîííàÿ ìåòåîðîëîãèÿ 47 aerosol aérosol û¹³Ï³ËáõÛà [³»ñá½áÉ] àýðîçîëü potrivirea datelor (la un model) granica dopuszczalnej limita admisă de koncentracji concentraţie meteorologia lotnicza meteorologie aeronautică aerozol aerosol أدﻳﺎﺑﺎﺗﻲ؛ آﺎﻇﻢ32 اﻟﺤﺮارة ﺿﺒﻂ اﻟﺼﻔﺮ )ﻓﻲ33 (اﻵﻟﺔ ﻣﻀﺒﻮﻃﺔ34 ﺿﺒﻂ اﻟﻤﻌﻠﻮﻣﺎت35 ﺣﺪود اﻟﺘﺮآﻴﺰ اﻟﻤﻘﺒﻮل إﻣﺘﺰاز؛ ﻟﺰوب؛ إﺳﺘﺠﺬاب ﻣﻴﺎﻩ اﻹﻣﺘﺰاز إﻧﺘﻘﺎل اﻟﺤﺮارة ﻓﻲ اﺗﺠﺎﻩ أﻓﻘﻲ؛ ﺗﺄﻓﻖ ﻣﻨﺤﺪر ﻣﺨﺎﻟﻒ ﺧﺮﻳﻄﺔ ﺑﺎﻟﺘﺼﻮﻳﺮ اﻟﺠﻮي ﺗﺼﻮﻳﺮ ﺟﻮي 36 37 38 39 40 41 42 إﺳﺘﻜﺸﺎف ﺟﻮي؛43 إﺳﺘﻄﻼع ﺟﻮي ﻇﺮوف هﻮاﺋﻴﺔ44 أﻳﺮوﻟﻮﺟﻴﺔ؛ ﻋﻠﻢ45 اﻟﺠﻮ أﺣﻮال ﺟﻮﻳﺔ46 ﻟﻠﻄﻴﺮان أﻳﺮوﺳﻮل؛47 ذرﻳﺮات ﻳﺤﻤﻠﻬﺎ اﻟﻬﻮاء 3 ëåñîíàñîæäåíèå zalesianie împădurire à flot ³Ýï³é³å³ïáõÙ; ³Ýï³é³ïÝÏáõÙ ÉáÕ³óáÕ ïëàâàþùèé pływający în stare de plutire aggradation alluvionnement ïÕÙ³ÉóáõÙ íàìûâ agradacja aluvionare 51 aggressive water eau agressive ³·ñ»ëÇí çáõñ àãðåññèâíàÿ âîäà woda agresywna apă agresivă 52 agroclimatology agroclimatologie ³·ñáÏÉÇÙ³Û³·ÇïáõÃÛáõÝ àãðîêëèìàòîëîãèÿ agroklimatologia agroclimatologie 53 ³·ñáû¹»ñ¨áõóµ³Ý³Ï³Ý agrometeorological station station agrométéorologique Ï³Û³Ý àãðîìåòåîðîëîãè÷åñêàÿ ñòàíöèÿ stacja staţie agrometeorologiczna agroclimatologică 54 agrometeorology agrométéorologie ³·ñáû¹»ñ¨áõóµ³ÝáõÃÛáõÝ àãðîìåòåîðîëîãèÿ 55 air air û¹ 56 air circulation 57 air flow circulation atmosphérique écoulement d'air 58 air humidity humidité de l'air 59 air pollution pollution de l'air 60 air temperature ÙÃÝáÉáñïÇ ³Õïáïí³ÍáõÃÛáõÝ température de l'air û¹Ç ç»ñÙ³ëïÇ×³Ý 61 alarm level cote d'alerte 62 albedo albédo 63 alcohol thermometer thermomètre à alcool 64 algal bloom 65 66 48 afforestation boisement 49 afloat 50 agrometeorologia agrometeorologie âîçäóõ powietrze aer ÙÃÝáÉáñï³ÛÇÝ ßñç³Ý³éáõÃÛáõÝ û¹³ÛÇÝ Ñáëù àòìîñôåðíàÿ öèðêóëÿöèÿ âîçäóøíûé ïîòîê cyrkulacja powietrza circulaţie atmosferică curgerea aerului û¹Ç ËáݳíáõÃÛáõÝ âëàæíîñòü âîçäóõà wilgotność powietrza umiditatea aerului íï³Ý·³íáñ ٳϳñ¹³Ï (çñÇ) ³Éµ»¹á przepływ powietrza çàãðÿçíåíèå àòìîñôåðû zanieczyszczenie poluarea aerului powietrza òåìïåðàòóðà âîçäóõà temperatura powietrza temperatura aerului îïàñíûé óðîâåíü (âîäû) stan alarmowy cota de atenţie àëüáåäî albedo albedo ñïèðòîâîé òåðìîìåòð termometr cieczowy (z alkoholem) termometru cu alcool öâåòåíèå âîäû zakwit glonów proliferare de alge alkali soil çñÇ Í³ÕÏáõÙ efflorescence / prolifération algale ³Õ³Ï³Éí³Í ÑáÕ sol salé çàñîëåííàÿ ïî÷âà sol alcalin alkaline water eau alcaline ùåëî÷íàÿ âîäà gleba alkaliczna; gleba zasadowa woda alkaliczna; woda zasadowa ëåÇñï³ÛÇÝ ç»ñÙ³ã³÷ ÑÇÙݳÛÇÝ [³ÉϳÉÇ] çáõñ apă alcalină ﺗﺤﺮﻳﺞ ﻋﺎﺋﻢ؛ ﻃﺎف ﻃﻤﻲ ﻣﻴﺎﻩ ﺟﺎﺋﺮة ﻋﻠﻢ اﻟﻤﻨﺎخ اﻟﺰراﻋﻲ ﻣﺤﻄﺔ أرﺻﺎد ﺟﻮﻳﺔ زراﻋﻴﺔ ﻋﻠﻢ اﻷرﺻﺎد اﻟﺠﻮﻳﺔ اﻟﺰراﻋﻴﺔ هﻮاء ﺳﺮﻳﺎن اﻟﻬﻮاء إﻧﺴﻴﺎب اﻟﻬﻮاء رﻃﻮﺑﺔ اﻟﻬﻮاء ﺗﻠﻮث اﻟﻬﻮاء ﺣﺮارة اﻟﻬﻮاء ﻣﺴﺘﻮى اﻹﻧﺬار ﻗﻴﺎس ﻗﺪرة ﺳﻄﺢ ﻋﻠﻰ ﻋﻜﺲ اﻟﻨﻮر []أﻟﺒﻴﺪو ﺗﺮﻣﻮﻣﺘﺮ آﺤﻮﻟﻲ؛ ﻣﻴﺰان ﺣﺮارة آﺤﻮﻟﻲ ﺗﺰهﺮ اﻟﻄﺤﺎﻟﺐ 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 ﺗﺮﺑﺔ ﻗﻠﻮﻳﺔ65 ﻣﻴﺎﻩ ﻗﻠﻮﻳﺔ66 4 67 alluvial alluvial ·»ï³µ»ñáõϳÛÇÝ [³ÉÛáõídzÉ] àëëþâèàëüíûé aluwialny aluvial 68 alluvial channel lit à fond mobile ·»ï³µ»ñáõϳÛÇÝ [³ÉÛáõídzÉ] ÑáõÝ àëëþâèàëüíîå ðóñëî koryto aluwialne pat (de râu) cu fund mobil 69 alluvial fan cône de déjection àëëþâèàëüíûé êîíóñ âûíîñà stożek aluwialny con de dejecţie 70 alluvial plain plaine alluviale àëëþâèàëüíàÿ ðàâíèíà równina aluwialna câmpie aluvionară 71 alluvium alluvion ·»ï³µ»ñáõϳÛÇÝ [³ÉÛáõídzÉ] ³ñï³ÑáëÙ³Ý ÏáÝ ·»ï³µ»ñáõϳÛÇÝ Ñ³ñóí³Ûñ ·»ï³µ»ñáõÏ àëëþâèé aluwium aluviune 72 altitude altitude amount quantité âûñîòà (íàä óðîâíåì ìîðÿ) âåëè÷èíà; çíà÷åíèå wysokość (nad poziomem morza) ilość altitudine 73 74 anchor ancre; ancrage µ³ñÓñáõÃÛáõÝ (ÍáíÇ Ù³Ï³ñ¹³ÏÇó) ù³Ý³Ï; Ù»ÍáõÃÛáõÝ; ³ñÅ»ù ˳ñÇëË ÿêîðü kotwica ancoră 75 anchor ice glace de fond ѳï³Ï³ÛÇÝ ë³éáõÛó äîííûé ëåä lód denny gheaţă de fund 76 anemometer anémomètre ÑáÕÙ³ã³÷ àíåìîìåòð anemometr anemometru 77 aneroid baromètre anéroïde ³ÝëݹÇÏ ×Ýß³ã³÷ [³Ý»ñáǹ] àíåðîèä aneroid barometru aneroid 78 angle kąt unghi 79 angularity correction (of a river bed) anion óãîë ·»ï³Ñ³ïí³ÍùÇ ß»ÕáõÃÛ³Ý ïîïðàâêà íà êîñèíó correction d'obliquité (d'un lit áõÕÕáõÙ ãèäðîñòâîðà de rivière) ³ÝÇáÝ àíèîí anion korekta krzywizny (koryta rzeki) corecţia unghiulară a unui pat de albie anion 80 81 82 83 84 85 annex : see appendix annual amplitude angle ³ÝÏÛáõÝ amplitude annuelle ï³ñ»Ï³Ý ɳÛÝáõÛà [³ÙåÉÇïáõ¹] annual distribution distribution intra- Ý»ñï³ñ»Ï³Ý µ³ßËáõÙ annuelle ï³ñ»Ï³Ý ³é³í»É³·áõÛÝ annual flood crue annuelle í³ñ³ñáõÙ annual flow écoulement annuel ï³ñ»Ï³Ý Ñáëù anion ãîäîâàÿ àìïëèòóäà amplituda roczna âíóòðèãîäîâîå ðàñïðåäåëåíèå ãîäîâîé ìàêñèìàëüíûé ïàâîäîê ãîäîâîé ñòîê rozkład roczny cantitate رﺳﻮﺑﻲ؛ ﻃﻤﻴﻲ؛ ﻏﺮﻳﻨﻲ ﻣﺠﺮى ﻣﺘﺒﺪل اﻟﻘﻌﺮ ﻣﺮوﺣﺔ ﻏﺮﻳﻨﻴﺔ 67 ﺳﻬﻞ ﻣﻦ اﻟﻄﻤﻲ ﻃﻤﻲ؛ ﻏﺮﻳﻦ إرﺗﻔﺎع؛ ﻋﻠﻮ 70 71 72 73 74 75 76 آﻤﻴﺔ ﻳﺎﻃﺮ؛ ﻣﺮﺳﻰ ﺟﻠﻴﺪ اﻟﻘﻌﺮ ﻣﻘﻴﺎس ﺳﺮﻋﺔ اﻟﺮﻳﺢ ﺑﺎروﻣﺘﺮ ﻣﻌﺪﻧﻲ ﻟﻠﻀﻐﻂ اﻟﺠﻮي زاوﻳﺔ ﺗﺼﺤﻴﺢ إﻧﺤﺮاف ()ﻣﺠﺮى اﻟﻨﻬﺮ أﻧﻴﻮن؛ أﻳﻮﻧﺎت او ﺷﻮارد ﺳﺎﻟﺒﺔ doroczna powódź amplitudine anuală distribuţia în timpul anului viitură anuală ﻓﻴﻀﺎن ﺳﻨﻮي roczny odpływ scurgere anuală ﺟﺮﻳﺎن ﺳﻨﻮي ﻣﺘﺴﻊ ﺳﻨﻮي ﺗﻮزﻳﻊ ﺳﻨﻮي 68 69 77 78 79 80 81 82 83 84 85 5 ðÿä ãîäîâûõ ìàêñèìóìîâ ciąg maksimów rocznych 86 annual maximum series série des maximum ï³ñ»Ï³Ý ³é³í»É³·áõÛÝÝ»ñÇ ß³ñù annuels 87 annual minimum series série des minimum ï³ñ»Ï³Ý Ýí³½³·áõÛÝÝ»ñÇ ðÿä ãîäîâûõ ìèíèìóìîâ ciąg minimów ß³ñù rocznych annuels 88 annual range : see annual amplitude annual runoff ruissellement annuel 89 serie de maxime anuale serie de minime anuale ï³ñ»Ï³Ý Ñáëù ãîäîâîé ñòîê odpływ roczny scurgere anuală 90 annual series série de valeurs annuelle ï³ñ»Ï³Ý ß³ñù ãîäîâûå ðÿäû ciąg roczny; seria roczna serie de valori anuale 91 annual storage réserve annuelle ï³ñ»Ï³Ý å³ß³ñ ãîäîâîé çàïàñ retencja roczna rezervă anuală 92 annual variation ãîäîâîå êîëåáàíèå zmienność roczna variaţie anuală 93 anomaly variation interannuelle anomalie ï³ñ»Ï³Ý ï³ï³ÝáõÙ ³ÝϳÝáÝáõÃÛáõÝ àíîìàëèÿ anomalia anomalie 94 antecedent flow 95 anticlinal valley écoulement antécédent vallée anticlinale przepływ przedwezbraniowy dolina antyklinalna scurgere anterioară vale anticlinală 96 anticyclone anticyclone í³ñ³ñÙ³ÝÁ / Ñáñ¹³óÙ³ÝÁ ñòîê, ïðåäøåñòâóþùèé ݳËáñ¹áÕ Ñáëù ïîëîâîäüþ ϳٳñ³Í³Éù³ÛÇÝ ÑáíÇï àíòèêëèíàëüíàÿ äîëèíà ѳϳóÇÏÉáÝ àíòèöèêëîí antycyklon anticiclon 97 aperture ouverture ÁݹáõÝáÕ µ³óí³Íù ïðèåìíîå îòâåðñòèå szczelina deschidere 98 apparatus appareil ë³ñù àïïàðàò aparat; urządzenie aparat 99 appendix annexe ѳí»Éí³Í ïðèëîæåíèå dodatek anexă limites d'application 101 applied hydrology hydrologie appliquée û·ï³·áñÍÙ³Ý ë³ÑÙ³ÝÝ»ñ ãðàíèöû ïðèìåíåíèÿ ÏÇñ³é³Ï³Ý ÑǹñáÉá·Ç³ ïðèêëàäíàÿ ãèäðîëîãèÿ hydrologia stosowana hidrologie aplicată 102 approach channel ³éµ»ñÇã / Ùáï»óÙ³Ý çñ³Ýóù Ùáï³íáñ Ù»ÍáõÃÛáõÝ ïîäâîäÿùèé êàíàë kanał derywacyjny ïðèáëèæåííàÿ âåëè÷èíà wartość przybliżona Ùáï³ñÏáõÙ ïðèáëèæåíèå 100 application limits canal d'amenée 103 approximate value valeur 104 approximation approximative approximation granica zastosowania limite de aplicare aproksymacja canal de aducţiune valoare aproximativă aproximaţie ﺳﻠﺴﻠﺔ اﻟﺤﺪ اﻷﻗﺼﻰ اﻟﺴﻨﻮي ﺳﻠﺴﻠﺔ اﻟﺤﺪ اﻷدﻧﻰ اﻟﺴﻨﻮي 86 87 88 إﻧﺴﻴﺎب ﺳﻄﺤﻲ89 ﺳﻨﻮي ﺳﻠﺴﻠﺔ اﻟﻘﻴﻢ اﻟﺴﻨﻮﻳﺔ ﻣﺨﺰون ﺳﻨﻮي ﺗﻐﻴﺮات ﺳﻨﻮﻳﺔ 90 91 92 ﺷﺬوذ؛ ﻻ93 إﻧﺘﻈﺎﻣﻴﺔ ﺟﺮﻳﺎن ﺳﺎﺑﻖ واد ﺗﺤﺪﺑﻲ ﺿﺪﻳﺪ اﻹﻋﺼﺎر ﻓﺘﺤﺔ ﺁﻟﺔ ﻣﻠﺤﻖ ﺣﺪود اﻟﺘﻄﺒﻴﻖ 94 95 96 97 98 99 100 101 هﻴﺪروﻟﻮﺟﻴﺎ ﺗﻄﺒﻴﻘﻴﺔ؛ ﻋﻠﻮم ﻣﺎﺋﻴﺔ ﺗﻄﺒﻴﻘﻴﺔ ﻗﻨﺎة اﻹﺳﺘﻘﺒﺎل102 ﻗﻴﻤﺔ ﺗﻘﺮﻳﺒﻴﺔ103 ﺗﻘﺮﻳﺐ104 6 105 apron tablier (d'un pont) çñѳñ âîäîáîé 1) osłona; fartuch 2) falochron tablier (al unui pod) 106 aquatic milieu aquatique çñ³ÛÇÝ ÙÇç³í³Ûñ âîäÿíàÿ ñðåäà środowisko wodne mediu acvatic environment 107 aquatic fauna faune aquatique fauna wodna faună acvatică 108 aquatic flora flore aquatique vegetaţie acvatică ﻣﺰروﻋﺎت ﻣﺎﺋﻴﺔ109 110 aqueduct végétation aquatique aqueduc flora wodna; roślinność wodna roślinność wodna [akwatyczna] akwedukt floră acvatică 109 aquatic growth çñ³ÛÇÝ Ï»Ý¹³Ý³Ï³Ý âîäíûé æèâîòíûé ìèð ³ß˳ñÑ çñ³ÛÇÝ µáõë³Ï³Ý ³ß˳ñÑ âîäíûé ðàñòèòåëüíûé ìèð çñ³ÛÇÝ µáõë³Ï³ÝáõÃÛáõÝ âîäíàÿ ðàñòèòåëüíîñòü apeduct 111 aquiclude ﻗﻨﺎة ﻣﻴﺎﻩ ﻣﺮﺗﻔﻌﺔ110 ﺻﺨﻮر ﻣﺨﺰﻧﺔ111 [ﻟﻠﻤﻴﺎﻩ ]أآﻮﻳﻜﻠﻮد ﻃﺒﻘﺔ ﻣﺎﺋﻴﺔ112 çñ³ÝóáõÛó àêâåäóê aquiclude çñ³Ù»ñÅ âîäîóïîð warstwa półprzepuszczalna strat de roci saturate 112 aquifer nappe aquifère çñ³ÝóÇÏ ß»ñï âîäîíîñíûé ñëîé pânză acviferă 113 aquifer recharge alimentation de la nappe aquifère çñ³ÝóÇÏ ß»ñïÇ ëÝáõóáõÙ ïèòàíèå âîäîíîñíîãî ñëîÿ zbiornik wód podziemnych zasilanie zbiornika (wód podziemnych) alimentare din pânză acviferă 114 aquifuge formation imperméable ³Ýçñ³ÝóÇÏ ß»ñï âîäîíåïðîíèöàåìûé ñëîé warstwa nieprzepuszczalna formaţie impermeabilă 115 arch dam barrage voûte ϳٳñ³ÛÇÝ å³ïí³ñ àðî÷íàÿ ïëîòèíà zapora łukowa baraj în arc 116 arch-gravity dam 117 area barrage poids-voûte ϳٳñ³ÛÇÝ Í³Ýñ³Ñ³Ï å³ïí³ñ ٳϻñ»ë superficie àðî÷íî-ãðàâèòàöèîííàÿ ïëîòèíà ïëîùàäü zapora łukowa ciężka baraj de greutate în arc obszar suprafaţă 118 area of influence zone d'influence îáëàñòü âëèÿíèÿ obszar oddziaływania zonă de influenţă 119 area-elevation courbe hypsométrique ãèïñîãðàôè÷åñêàÿ êðèâàÿ krzywa hipsograficzna curbă hipsometrică ðàñïðåäåëåíèå ïî òåððèòîðèè áåññòî÷íûé rozkład przestrzenny distribuţie areală bezodpływowy [areiczny] arhaic curve 120 areal distribution 121 arheic distribution surfacique aréique ³½¹»óáõÃÛ³Ý áÉáñï; ³½¹»óáõÃÛ³Ý ·áïÇ µ³ñÓñ³·ñ³ÛÇÝ [ÑÇåëá·ñ³ýÇÏ] Ïáñ ï³ñ³Íù³ÛÇÝ µ³ßËáõÙ ³ÝÑáë ﻣﻤﺮ؛ ﻣﺪرج؛105 ﻣﺴﻄﺢ اﻟﺠﺴﺮ ﺑﻴﺌﺔ؛ ﻣﺤﻴﻂ ﻣﺎﺋﻲ106 ﺣﻴﻮاﻧﺎت ﻣﺎﺋﻴﺔ107 ﻧﺒﺎﺗﺎت ﻣﺎﺋﻴﺔ108 ﺗﻐﺬﻳﺔ اﻟﻄﺒﻘﺔ اﻟﻤﺎﺋﻴﺔ ﺗﻜﻮﻳﻦ ﻣﻀﺎد ﻟﻨﻔﺎذ اﻟﻤﻴﺎﻩ ﺳﺪ ﻣﻘﻮس ﺳﺪ ﺛﻘﻞ ﻣﻘﻮس 113 114 115 116 ﻣﺴﺎﺣﺔ117 ﻣﻨﻄﻘﺔ اﻟﺘﺄﺛﻴﺮ118 ﻣﻨﺤﻨﻰ119 هﻴﺒﺴﻮﻣﺘﺮي؛ ﻣﻨﺤﻨﻰ ﻋﻼﻗﺔ اﻟﻤﺴﺎﺣﺔ ﺑﺎﻹرﺗﻔﺎع ﺗﻮزﻳﻊ ﺳﻄﺤﻲ120 ﻣﻨﻄﻘﺔ ﺑﺪون121 ﺳﻮاﻗﻲ 7 122 aridity aridité ãáñ³ÛÝáõÃÛáõÝ àðèäíîñòü suchość ariditate 123 arid-zone hydrologie des zones arides ãáñ ·áïáõ ÑǹñáÉá·Ç³ ãèäðîëîãèÿ àðèäíîé çîíû hydrologia strefy suchej hidrologia zonelor aride ÙÇçÇÝ Ãí³µ³Ý³Ï³Ý ñðåäíå àðèôìåòè÷åñêèé średnia arytmetyczna medie aritmetică 125 arrangement moyenne arithmétique arrangement ï»Õ³íáñí³ÍáõÃÛáõÝ ðàñïîëîæåíèå 126 artesian aquifer nappe artésienne ×ÝßáõÙ³ÛÇÝ çñ³ß»ñï àðòåçèàíñêèé âîäîñëîé 127 artesian basin bassin artésien àðòåçèàíñêèé áàññåéí 128 artesian head charge artésienne ëïáñ·»ïÝÛ³ ×ÝßáõÙ³ÛÇÝ ³í³½³Ý; ÇëÏ³Ï³Ý ³ñï»½Û³Ý ³í³½³Ý ³ñï»½Û³Ý çñ»ñÇ ×ÝßáõÙ íàïîð àðòåçèàíñêèõ âîä ciśnienie artezyjskie sarcină arteziana 129 artesian well puits artésien ×ÝßáõÙ³ÛÇÝ çñÑáñ àðòåçèàíñêèé êîëîäåö studnia artezyjska puţ artezian 130 artificial alimentation artificielle des eaux souterraines précipitations artificielles satellite artificiel ³ñÑ»ëï³Ï³Ý ëÝáõóáõÙ ëïáñ·»ïÝÛ³ çñ»ñÇ èñêóññòâåííîå ïèòàíèå ïîäçåìíûõ âîä sztuczne zasilanie wód podziemnych ³ñÑ»ëï³Ï³Ý ï»ÕáõÙÝ»ñ èñêóññòâåííûå îñàäêè sztuczny opad ³ñÑ»ëï³Ï³Ý ³ñµ³ÝÛ³Ï èñêóññòâåííûé ñïóòíèê sztuczny satelita alimentare artificială a apelor subterane precipitaţii artificiale satelit artificial conduite en amiante-ciment Ïï³í³ù³ñ» ó»Ù»ÝïÇó ËáÕáí³ÏÝ»ñ àñáåñòîöåìåíòíûå òðóáû przewód azbestowocementowy conductă de asbociment 134 ascension ascension µ³ñÓñ³óáõÙ âîñõîæäåíèå; ïîäüåì wznios [ascenzja] ascensiune 135 aspect orientation ¹Çñù³¹ñáõÃÛáõÝ; ýêñïîçèöèÿ (ñêëîíà) ÏáÕÙݳ¹ñáõÃÛáõÝ (ɳÝçÇ) ekspozycja orientare 136 assured runoff ãàðàíòèðîâàííûé ñòîê odpływ dyspozycyjny scurgere asigurată 137 asymptote écoulement garanti »ñ³ß˳íáñí³Í Ñáëù ³ëÇÙåïáï asymptote àñèìïòîòà asymptota asimptotă 138 asymptotic asymptotique ³ëÇÙåïáï³ÛÇÝ àñèìïòîòè÷åñêèé asymptotyczny asimptotic 139 atmosphere atmosphère ÙÃÝáÉáñï àòìîñôåðà atmosfera atmosferă 140 atmospheric humidité atmosphérique ÙÃÝáÉáñï³ÛÇÝ ËáݳíáõÃÛáõÝ àòìîñôåðíàÿ âëàæíîñòü wilgoć atmosferyczna umiditate atmosferică hydrology 124 arithmetic mean groundwater recharge 131 artificial precipitation 132 artificial satellite 133 asbestos-cement pipe moisture układ; uporządkowanie artezyjski zbiornik wód podziemnych aranjament basen artezyjski; niecka artezyjska bazin artezian strat artezian ﺟﻔﺎف؛ ﻗﺤﻞ122 ﻋﻠﻢ ﻣﻴﺎﻩ اﻟﻤﻨﺎﻃﻖ123 اﻟﺠﺎﻓﺔ او اﻟﻘﺎﺣﻠﺔ ﻣﺘﻮﺳﻂ ﺣﺴﺎﺑﻲ124 ﺗﻨﺴﻴﻖ125 ﻃﺒﻘﺔ ﻣﺎﺋﻴﺔ126 ارﺗﻮازﻳﺔ ﺣﻮض ارﺗﻮازي127 ﺿﻐﻂ ارﺗﻮازي ﺑﺌﺮ ارﺗﻮازﻳﺔ ﺗﻐﺬﻳﺔ اﺻﻄﻨﺎﻋﻴﺔ ﻟﻠﻤﻴﺎﻩ اﻟﺠﻮﻓﻴﺔ أﻣﻄﺎر اﺻﻄﻨﺎﻋﻴﺔ 128 129 130 131 ﻗﻤﺮ اﺻﻄﻨﺎﻋﻲ132 ﻗﺴﻄﻞ ﻣﻦ133 اﻹﺳﻤﻨﺖ و اﻷﻣﻴﺎﻧﺖ ()إﺗﺮﻧﻴﺖ ﺻﻌﻮد وﺟﻬﺔ؛ هﻴﺌﺔ؛ ﻧﻮﻋﻴﺔ ﺟﺮﻳﺎن ﻣﻀﻤﻮن ﺧﻂ ﻣﻘﺎرب ﻣﻘﺎرب )ﺑﺎﺗﺠﺎﻩ (اﻟﺨﻂ اﻟﻤﻘﺎرب ﺟﻮ رﻃﻮﺑﺔ ﺟﻮﻳﺔ 134 135 136 137 138 139 140 8 ÙÃÝáÉáñï³ÛÇÝ ×ÝßáõÙ àòìîñôåðíîå çàãðÿçíåíèå àòìîñôåðíîå äàâëåíèå ٳϳë³éó³ß»ñï íàëåäü zanieczyszczenie atmosferyczne ciśnienie atmosferyczne nalodź Ñáñ³ï³¹áõÛÉ áóð świder traitement automatique des données 146 automatic recorder enregistreur ïíÛ³ÉÝ»ñÇ ³íïáÙ³ï Ùß³ÏáõÙ àâòîìàòè÷åñêàÿ îáðàáîòêà äàííûõ ÇÝùݳ·Çñ ë³ñù ñàìîïèñåö 147 automatic weather station ³íïáÙ³ï àâòîìàòè÷åñêàÿ û¹»ñ¨áõóµ³Ý³Ï³Ý Ï³Û³Ý ìåòåîðîëîãè÷åñêàÿ ñòàíöèÿ û·ï³Ï³ñ ×ÝßáõÙ ïîëåçíûé íàïîð 141 atmospheric ÙÃÝáÉáñï³ÛÇÝ ³ÕïáïáõÙ pollution 142 atmospheric pressure 143 aufeis pollution atmosphérique pression atmosphérique aufeis 144 auger tarière 145 automatic data processing station 148 available head météorologique automatique hauteur de chute utile poluare atmosferică presiune atmosferică îngrămădire de gheaţă burghiu (de gheaţă) automatyczne prelucrarea przetwarzanie danych automată a datelor rejestrator automatyczny automatyczna stacja meteorologiczna ciśnienie użytkowe înregistrator staţie meteorologică automată sarcină disponibilă 149 available moisture humidité disponible µáõë³Ï³ÝáõÃÛ³Ý Ñ³Ù³ñ èñïîëüçóåìàÿ âëàæíîñòü wilgoć dostępna (dla roślin) 150 available storage capacité utile d'un réservoir û·ï³·áñÍ»ÉÇ ËáݳíáõÃÛáõÝ û·ï³Ï³ñ ͳí³É (çñ³Ùµ³ñÇ) ïîëåçíàÿ åìêîñòü (âîäîõðàíèëèùà) 151 avalanche avalanche ÓݳÑÛáõë; áõëÇ ëàâèíà pojemność użytkowa volum util (al unui lac de acumulare) lawina avalanşe 152 average velocity vitesse moyenne ÙÇçÇÝ ³ñ³·áõÃÛáõÝ ñðåäíÿÿ ñêîðîñòü średnia prędkość viteză medie 153 axis axe ³é³Ýóù îñü oś axă 154 azimuth azimut ³½ÇÙáõï àçèìóò azymut azimut 155 backwater remous ¹ÇÙѳñ ïîäïîð cofka; woda podparta remuu 156 backwater curve courbe de remous ¹ÇÙѳñÇ Ïáñ êðèâàÿ ïîäïîðà krzywa podparcia curbă de remuu 157 balance 1) balance 2) bilan 1) Ïß»éù 2) ѳßí»ÏßÇé 1) âåñû 2) áàëàíñ 1) waga 2) bilans bilanţ 158 bank rive áåðåã brzeg mal capacity ³÷ umiditate disponibilă ﺗﻠﻮث ﺟﻮي141 ﺿﻐﻂ ﺟﻮي142 ﺟﻠﻴﺪ اﻟﻤﻴﺎﻩ143 اﻟﺴﻄﺤﻴﺔ ﺑﺮﻳﻤﺔ؛ ﻣﺜﻘﺎب144 ﻣﻌﺎﻟﺠﺔ ﺗﻠﻘﺎﺋﻴﺔ145 ﻟﻠﻤﻌﻄﻴﺎت ﻣﺴﺠﻞ ﺗﻠﻘﺎﺋﻲ146 ﻣﺤﻄﺔ ﺗﻠﻘﺎﺋﻴﺔ147 ﻟﻸﺣﻮال اﻟﺠﻮﻳﺔ إرﺗﻔﺎع اﻟﺸﻼل148 اﻟﻔﻌﺎل رﻃﻮﺑﺔ ﻣﺘﻮﻓﺮة149 ﻗﺪرة اﻟﺘﺨﺰﻳﻦ اﻟﻤﺘﻮﻓﺮة ﺟﺮاف ﺛﻠﺠﻲ؛ هﻴﺎر ﺟﻠﻴﺪي ﻣﻌﺪل اﻟﺴﺮﻋﺔ ﻣﺤﻮر ﺳﻤﺖ ﺗﻴﺎر ﻣﻌﺎآﺲ ﻣﻨﺤﻨﻰ اﻟﺘﻴﺎر اﻟﻤﻌﺎآﺲ (2 ( ﻣﻴﺰان1 ﻣﻮازﻧﺔ ﺿﻔﺔ 150 151 152 153 154 155 156 157 158 9 159 bank of silt banc de sable ͳÝͳÕáõï îòìåëü ławica ilasta mal de nisip 160 bank storage stockage dans les berges ³÷³ÛÇÝ Ï³ñ·³íáñáõÙ áåðåãîâîå ðåãóëèðîâàíèå retencja brzegowa acumulare în maluri 161 bankfull stage nivel de deversare łacha bară 163 barograph barographe çñÇ Ù³Ï³ñ¹³ÏÁ ÉdzɻóáõÝ óðîâåíü âîäû ïðè ÑáõÝáõÙ íàïîëíåííîì ðóñëå ͳÝͳÕáõï áàð; ìåëü ×Ýß³·ñÇã áàðîãðàô stan pełnokorytowy 162 bar niveau de débordement haut-fond barograf barograf 164 barometer baromètre ×Ýß³ã³÷ áàðîìåòð barometr barometru 165 barometric pression barométrique ÙÃÝáÉáñï³ÛÇÝ ×ÝßáõÙ àòìîñôåðíîå äàâëåíèå ciśnienie atmosferyczne presiune barometrică 166 barrage barrage å³ïí³ñ ïëîòèíà zapora; tama baraj 167 base level of niveau de base d'érosion ¿ñá½Ç³ÛÇ / áÕáÕ³Ù³ßÙ³Ý áàçèñ ýðîçèè ÑÇÙݳٳϳñ¹³Ï baza erozyjna erosion nivelul bazei de eroziune 168 base network réseau de base ѻݳϻï³ÛÇÝ ó³Ýó îïîðíàÿ ñåòü sieć podstawowa reţea de bază 169 base station station de base ѻݳϻï³ÛÇÝ Ï³Û³Ý îïîðíàÿ ñòàíöèÿ stacja bazowa staţie de bază 170 baseflow écoulement de base ÑÇÙÝ³Ï³Ý Ñáëù îñíîâíîé ñòîê scurgere de baza 171 basic data données de base 172 basin bassin (versant) îñíîâíûå / èñõîäíûå äàííûå áàññåéí odpływ podziemny; odpływ bazowy dane podstawowe 173 bathymetric chart carte bathymètrique Ëáñ³ã³÷³Ï³Ý ù³ñ﻽ pressure 174 bathymetric curve courbe ÑÇÙÝ³Ï³Ý (»É³Ï»ï³ÛÇÝ) ïíÛ³ÉÝ»ñ ³í³½³Ý Ëáñ³ã³÷³Ï³Ý Ïáñ áàòèìåòðè÷åñêàÿ êàðòà date de bază 1) kotlina 2) dorzecze bazin (de recepţie) mapa batymetryczna harta batimetrică áàòèìåòðè÷åñêàÿ êðèâàÿ krzywa batymetryczna curbă batimetrică bathymètrique 175 bathythermograph bathythermographe ËáñçñÛ³ ç»ñÙ³ã³÷ ãëóáîêîâîäíûé òåðìîìåòð termometr głębokowodny termograf de adâncime 176 beach plage ÉáÕ³÷ ïëÿæ plaża plaje 177 bed load sédiments du lit ѳï³Ï³ÛÇÝ çñ³µ»ñáõÏÝ»ñ äîííûå íàíîñû ładunek denny sedimente de fund ﺿﻔﺔ رﻣﻠﻴﺔ159 ﺗﺨﺰﻳﻦ ﺿﻤﻦ160 اﻟﻀﻔﺎف ﻣﺴﺘﻮى اﻟﻄﻔﺢ161 رواﺳﺐ ﻓﻲ اﻟﻘﻌﺮ ﺑﺎروﻏﺮاف؛ ﻣﺮﺳﻤﺔ اﻟﻀﻐﻂ اﻟﺠﻮي ﺑﺎروﻣﺘﺮ؛ ﻣﻘﻴﺎس اﻟﻀﻐﻂ اﻟﺠﻮي ﺿﻐﻂ ﺟﻮي؛ ﺿﻐﻂ ﺑﺎروﻣﺘﺮي ﺳﺪ ﻣﺴﺘﻮى ﻗﺎﻋﺪة اﻟﺘﺂآﻞ ﺷﺒﻜﺔ أﺳﺎﺳﻴﺔ ﻣﺤﻄﺔ أﺳﺎﺳﻴﺔ ﺟﺮﻳﺎن أﺳﺎﺳﻲ 162 163 164 165 166 167 168 169 170 ﻣﻌﻄﻴﺎت أﺳﺎﺳﻴﺔ171 ﺣﻮض172 ﺧﺎرﻃﺔ اﻷﻋﻤﺎق173 اﻟﺒﺤﺮﻳﺔ ﻣﻨﺤﻨﻰ اﻷﻋﻤﺎق اﻟﺒﺤﺮﻳﺔ ﺗﺴﺠﻴﻞ ﺣﺮارة اﻷﻋﻤﺎق اﻟﺒﺤﺮﻳﺔ ﺷﺎﻃﺊ رواﺳﺐ اﻟﻤﺠﺮى 174 175 176 177 10 178 bed load discharge débit solide charrié; ѳï³Ï³ÛÇÝ çñ³µ»ñáõÏÝ»ñÇ ðàñõîä äîííûõ íàíîñîâ débit de charriage »Éù / ͳËë przepływ ładunku korytowego debit solid târât 179 bed load sampler µ³ÃáÙ»ïñ ѳï³Ï³ÛÇÝ appareil d'échantillonnage Ýëïí³ÍùÝ»ñÇ ÝÙáõß des sédiments du lit í»ñóÝ»Éáõ ѳٳñ áàòîìåòð äëÿ âçÿòèÿ ïðîá äîííûõ íàíîñîâ łapaczka materiału prelevator de dennego (korytowego) probe de sedimente de fund 180 bed material matériaux du lit ÑáõÝÇ ÝÛáõûñ ðóñëîâîé ìàòåðèàë 181 bed profile profil du lit ÑáõÝÇ ïñ³Ù³ï [åñáýÇÉ] ïðîôèëü ðóñëà materiał denny (korytowy) profil koryta material din patul albiei profilul albiei 182 bedrock roche mère ³ñÙ³ï³Ï³Ý ³å³ñ êîðåííàÿ ïîðîäà podłoże roca mamă 183 bench-mark repère de nivellement méandre ѻݳÝÇß [é»å»ñ] ðåïåð reper ·»ï³·³É³ñ 184 bend 185 Bernoulli's èçëó÷èíà; èçâèëèíà zakole; łuk rzeki reper de nivelment meandru ´»éÝáõÉÇÇ Ñ³í³ë³ñáõÙÁ óðàâíåíèå Áåðíóëëè ãèäðàëèâ÷åñêè íàèâûãîäíåéøåå ñå÷åíèå áèôóðêàöèÿ równanie Biernoulli’ego najlepszy przekrój hydrauliczny ecuaţia lui Bernoulli secţiune hidraulică optimă bifurkacja bifurcaţie equation 186 best hydraulic section équation de Bernoulli Ñǹñ³íÉÇÏ³Ï³Ý section d'aire mouillée minimum ³Ù»Ý³Ñ³ñÙ³ñ Ïïñí³Íù 187 bifurcation bifurcation ×ÛáõÕ³íáñáõÙ 188 binomial distribution binomiale demande biochimique d'oxygène (DBO) »ñϳݹ³Ù³ÛÇÝ µ³ßËáõÙ distribution 189 biochemical oxygen demand (BOD) 190 biosphere biosphère Ï»ÝëáÉáñï áèîñôåðà biosfera biosferă 191 bitumen bitume µÇïáõÙ áèòóì bitum bitum 192 bituminous masque en béton bitumineux ³ëý³Éïµ»ïáݳÛÇÝ ¹Çٳ߻ñï [¿Ïñ³Ý] àñôàëüòîáåòîííûé ýêðàí ekran asfaltowobetonowy mască de beton bituminos chernozem; chernoziom 먳ÑáÕ ÷åðíîçåì cernoziom concrete facing membrane 193 black earth áèíîìàëüíîå ðàñïðåäåëåíèå ÃÃí³ÍÝÇ Ï»Ýë³ùÇÙÇ³Ï³Ý áèîõèìè÷åñêàÿ å³Ñ³Ýç (ÂÎä) ïîòðåáíîñòü â êèñëîðîäå (ÁÏÊ) rozkład dwumianowy distribuţie binomială biochemiczne necesar biochimic zapotrzebowanie na de oxigen tlen (BZT) czarnoziem ﻣﻮاد ﺻﻠﺒﺔ178 ﻣﻨﻘﻮﻟﺔ ﺑﺎﻟﺠﺮﻳﺎن ﺁﻟﺔ اﺧﺬ ﻋﻴﻨﺎت179 ﻣﻦ اﻟﻤﻮاد اﻟﺼﻠﺒﺔ اﻟﻤﻨﻘﻮﻟﺔ ﺑﺎﻟﺠﺮﻳﺎن ﻣﻮاد ﻓﻲ اﻟﻤﺠﺮى180 ﻣﻘﻄﻊ ﺟﺎﻧﺒﻲ181 ﻟﻠﻤﺠﺮى ﺻﺨﺮ أم؛ ﺻﺨﺮ182 اﻟﻘﺎﻋﺪة ﻋﻼﻣﺔ اﻟﻤﻨﺴﻮب183 ﻣﻨﻌﻄﻒ ﻧﻬﺮ184 ﻣﻌﺎدﻟﺔ ﺑﺮﻧﻮﻟﻲ185 ﻣﻘﻄﻊ أدﻧﻰ ﻟﻠﺠﺰء186 اﻟﻤﻐﻤﻮر ﺗﺸﻌﺐ؛ ﺗﻔﺮع187 ﺗﻮزﻳﻊ ﺛﻨﺎﺋﻲ اﻟﺤﺪ188 ﻃﻠﺐ آﻴﻤﻴﺎﺋﻲ ﺣﻴﻮي ﻟﻸوآﺴﻴﺠﻴﻦ ﻏﻼف ﺣﻴﻮي ﻗﺎر؛ زﻓﺖ ﻏﺸﺎء ﻣﻦ اﻟﺨﺮﺳﺎﻧﺔ اﻟﻤﺰﻓﺘﺔ ﺷﺮﻧﻮزﻳﻮم؛ ﺗﺮاب أﺳﻮد 189 190 191 192 193 11 194 blade pale (d'hélice) ÃÇ³Ï (åïï³ÝÇ) ëîïàñòü (âåðòóøêè) łopatka (młynka hydrometrycznego) 195 blind drainage bassin fermé å³ñ÷³Ï ³í³½³Ý çàìêíóòûé áàññåéí zlewnia zamknięta (bezodpływowa) 197 bore hole puits de forage Ñáñ êîëîäåö otwór wiertniczy puţ de foraj 198 boring forage Ñáñ³ïáõÙ áóðåíèå wiercenie foraj 199 bottle silt sampler échantillonneur à bouteille ëáõ½íáÕ ßÇß çñ³µ»ñáõÏÝ»ñÇ áàòîìåòð-áóòûëêà äëÿ ÝÙáõß í»ñóÝ»Éáõ ѳٳñ âçÿòèÿ ïðîá íàíîñîâ batometr butelkowy (do poboru osadów) 200 bottom fond ѳï³Ï äíî dno sticlă de prelevare a probelor de aluviuni fund 201 bottom current courant de fond ѳï³Ï³Ù»ñÓ Ñáë³Ýù ïðèäîííîå òå÷åíèå prąd denny curent de fund 202 bottom ice glace de fond ѳï³Ï³ÛÇÝ ë³éáõÛó äîííûé ëåä lód denny gheaţa de fund 203 bottom intake prise de fond ѳï³Ï³ÛÇÝ çñ³é äîííûé âîäîçàáîð ujęcie denne priză de fund 204 bottom of a well fond de forage Ñáñ³ï³ÝóùÇ Ñ³ï³Ï çàáîé ñêâàæèíû dno studni fundul forajului Ëáñù³ÛÇÝ ÷³Ï³Ý ãëóáèííûé çàòâîð zasuwa denna vană de fund 206 bottom velocity profondeur vitesse de fond ѳï³Ï³ÛÇÝ ³ñ³·áõÃÛáõÝ äîííàÿ ñêîðîñòü prędkość przydenna viteză de fund 207 bottom width largeur au fond ѳï³Ï³ÛÇÝ É³ÛÝáõÃÛáõÝ øèðèíà ïî äíó szerokość dna lăţime de fund 208 boulder clay ·É³ù³ñ³ÛÇÝ ³í³½³Ï³í âàëóííûé ñóãëèíîê glina zwałowa 209 bound water argile à conglomérats eau liée ϳåí³Í çáõñ ñâÿçàííàÿ âîäà woda związana argilă în conglomerat apă higroscopică 210 boundary layer couche limite ë³ÑٳݳٻñÓ ß»ñï ïîãðàíè÷íûé ñëîé warstwa graniczna strat limită 211 boundary of surface de saturation eau saumâtre ѳ·»óÙ³Ý ë³ÑÙ³Ý ãðàíèöà íàñûùåíèÿ ³Õ³ÛÇÝ çáõñ ñîëîíîâàòàÿ âîäà granica strefy nasycenia woda brakiczna (półsłona) suprafaţă de saturaţie apă salmastră paletă (de elice de morişcă hidrometrică) bazin închis 196 bog : see marsh 205 bottom outlet gate vanne de saturation 212 brackish water 213 braided river ×ÛáõÕ³íáñí³Í ·»ï cours d'eau anastomosé 214 branching of river ramifications d'une ·»ïÇ ÑáõÝÇ ×ÛáõÕ³íáñáõÙ rivière ðàçâåòâëåííàÿ ðåêà ðàçâåòâëåíèå ðóñëà rzeka anastomozująca curs de apă ramificat rozgałęzianie się rzeki ramificaţie (a unui (koryta) râu) ( ﺷﻔﺮة )اﻟﻤﺮوﺣﺔ194 ﺣﻮض ﻣﻘﻔﻞ195 196 ﺑﺌﺮ ﻣﺤﻔﻮرة197 ﺳﺒﺮ؛ ﺣﻔﺮ198 ﺁﻟﺔ أﺧﺬ ﻋﻴﻨﺎت199 ﺑﺰﺟﺎﺟﺔ ﻗﻌﺮ ﺗﻴﺎر ﻗﻌﺮي ﺟﻠﻴﺪ ﻗﻌﺮي ﻣﺄﺧﺬ ﻗﻌﺮي ﻗﻌﺮ اﻟﺒﺌﺮ ﺳﻜﺮ ﺳﻔﻠﻲ ﺳﺮﻋﺔ ﻓﻲ اﻟﻘﻌﺮ ﻋﺮض ﻓﻲ اﻟﻘﻌﺮ ﻃﻴﻦ ﺟﻠﻤﻮدي 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 ﻣﺎء ﻣﻘﻴﺪ؛ ﻣﻴﺎﻩ ﻣﻼزﻣﺔ ﻃﺒﻘﺔ ﻣﺘﺎﺧﻤﺔ210 ﻣﺴﻄﺢ اﻟﺘﺸﺒﻴﻊ211 ﻣﺎء أﺟﺎج؛ ﻣﺎء212 أﺧﻀﻢ ﻧﻬﺮ ﻣﻀﻔﺮ213 ﺗﻔﺮﻋﺎت اﻟﻨﻬﺮ؛214 ﺗﺸﻌﺒﺎت اﻟﻨﻬﺮ 12 215 breadth of river largeur d'une rivière ·»ïÇ É³ÛÝáõÃÛáõÝ øèðèíà ðåêè szerokość rzeki lăţimea râului ﻋﺮض اﻟﻨﻬﺮ215 216 breaking of a dike : see failing of a dike 217 bridge span 216 ϳÙñçÇ ÃéÇãù ïðîëåò ìîñòà przęsło mostu traveea podului 218 broad-crested weir déversoir à seuil ɳÛÝ ß»Ùùáí çñó÷ épais 219 broadleaved forest bois de feuillus ë³Õ³ñóíáñ ³Ýï³é âîäîñëèâ ñ øèðîêèì ïîðîãîì ëèñòâåííûé ëåñ przelew szerokokoronowy las liściasty deversor cu prag lat pădure de foioase 220 brook ruisseau ³éí³Ï ðó÷åé potok; strumyk pârâu 221 brown soil sol brun ·áñß ÑáÕ áóðàÿ ïî÷âà gleba brunatna sol brun 222 bubble bulle åÕåç³Ï ïóçûðü bańka; pęcherzyk bulă (de aer) 223 bubble gage limnigraphe à bulle åÕåç³Ï³ÛÇÝ Ù³Ï³ñ¹³Ï³ã³÷ ïóçûðüêîâûé óðîâíåìåð wodowskaz pneumatyczny 224 built-up area agglomération íàñåëåííûé ïóíêò 225 bulk density densité apparente; ͳí³É³ÛÇÝ ÏßÇé poids volumétrique îáúåìíûé âåñ 226 buoy bouée; balise flottante poussée hydrostatique ³½¹³ÉáÕ³Ý áóé obszar nadbudowany aglomerare urbană gęstość objętościowa densitate aparentă; greutate volumetrică boja baliză ÉáÕáõÝáõÃÛáõÝ ïëàâó÷åñòü wypór (hydrauliczny) forţă hidrostatică 227 buoyancy travée du pont µÝ³Ï³í³Ûñ 229 bypass channel áñÙݳݻóáõϳÛÇÝ å³ïí³ñ êîíòðôîðñíàÿ ïëîòèíà barrage à contreforts îòâîäíûé êàíàë canal de dérivation ÏáÕÙݳï³ñ çñ³Ýóù 230 cable câble 231 cable suspended moulinet suspendu åïï³Ý ×áå³ÝÇ íñ³ chlorure de calcium ùÉáñ³ÛÇÝ Ï³ÉóÇáõÙ õëîðèñòûé êàëüöèé 228 buttress dam Ù»ï³Õ³×áå³Ý koryto ulgi baraj cu contraforţi canal de derivaţie òðîñ kabel cablu âåðòóøêà íà òðîñå młynek hydrometryczny zawieszony (na lince) chlorek wapnia morişcă hidrometrică pe cablu clorură de calciu current meter 232 calcium chloride zapora szkieletowa limnigraf cu bule de aer ﻣﺪﻳﺪ اﻟﺠﺴﺮ ﺑﻴﻦ217 رآﻴﺰﺗﻴﻦ ﺳﺪ ﺳﻤﻴﻚ اﻟﺠﺎﻧﺐ218 ﻏﺎﺑﺎت داﺋﻤﺔ اﻷوراق ﺳﺎﻗﻴﺔ؛ ﺟﺪول ﻣﺎء ﺗﺮﺑﺔ ﺳﻤﺮاء ﻓﻘﺎﻗﻴﻊ ﻣﻘﻴﺎس ﻣﻨﺴﻮب اﻟﻤﻴﺎﻩ ذو ﻣﺴﻮاة ﺑﻔﻘﺎﻋﺔ ﻣﻨﻄﻘﺔ ﻣﺸﻴﺪة 219 220 221 222 223 224 آﺜﺎﻓﺔ ﻇﺎهﺮﻳﺔ؛225 وزن ﺣﺠﻤﻲ ﻣﻌﻠﻢ ﻋﺎﺋﻢ؛ ﻋﻮاﻣﺔ226 ﻃﻔﻮﻳﺔ؛ ﻗﺎﺑﻠﻴﺔ227 اﻟﻄﻔﻮ ﺳﺪ ﺑﺪﻋﺎﻣﺎت228 ﻗﻨﺎة ﺗﺤﻮﻳﻞ؛229 ﻣﺠﺮى ﺟﺎﻧﺒﻲ ﺳﻠﻚ؛ آﺒﻞ230 ﺳﻠﻚ ﻗﻴﺎس ﻣﻌﻠﻖ231 آﻠﻮرور اﻟﻜﻠﺴﻴﻮم232 13 calculatrice; calculateur tarage; calage; étalonnage bassin (canal) d'étalonnage ѳßíÇã Ù»ù»Ý³ ñ÷åòíàÿ ìàøèíà ã³÷³ëïáõ·áõÙ òàðèðîâàíèå 1) licznik 2) kalkulator kalibracja ëïáõ·³×ßïÙ³Ý ³í³½³Ý òàðèðîâî÷íûé áàññåéí zbiornik kalibracyjny canal de tarare 236 canal canal çñ³Ýóù êàíàë kanał canal 237 canal cleaning curage d'un canal çñ³ÝóùÇ Ù³ùñáõÙ î÷èñòêà êàíàëà czyszczenie kanału 238 canal embankment digue du canal çñ³ÝóùÇ å³ïÝ»ß äàìáà êàíàëà 239 canal head tête du canal çñ³ÝóùÇ ·É˳ٳë ãîëâíÿê êàíàëà obudowa brzegów kanału początek kanału curăţarea canalului dig de canal 240 canal in cut canal en déblai 241 canal in cut-and- 233 calculator 234 calibration 235 calibration tank calculator calibrare căderea hidraulică a canalului canal în debleu çñ³Ýóù ÷áñí³ÍùáõÙ kanał w wykopie canal en déblairemblai êàíàë â âûåìêå çñ³Ýóù ÏÇë³÷áñí³ÍùáõÙ- êàíàë â ïîëóâûåìêå è ÏÇë³Éóí³ÍùáõÙ ïîëóíàñûïè 242 canal in fill canal en remblai çñ³Ýóù Éóí³ÍùáõÙ êàíàë â íàñûïè kanał częściowo w canal în rambleuwykopie, a częściowo debleu w nasypie kanał w nasypie canal în rambleu 243 canal lining revêtement du canal çñ³ÝóùÇ »ñ»ë³å³ïáõÙ îáëèöîâêà êàíàëà obudowa kanału 244 canal overall 246 canal stretch hauteur hors tout du canal profil en long du canal tronçon du canal çñ³ÝóùÇ ßÇݳñ³ñ³Ï³Ý µ³ñÓñáõÃÛáõÝ çñ³ÝóùÇ »ñϳÛÝ³Ï³Ý ïñ³Ù³ï çñ³ÝóùÇ Ñ³ïí³Í ñòðîèòåëüíàÿ âûñîòà êàíàëà ïðîäîëüíûé ïðîôèëü êàíàëà ó÷àñòîê êàíàëà căptuşirea canalului całkowita głębokość înălţimea kanału canalului profil podłużny kanału profil în lung al canalului odcinek kanału tronson de canal 247 canyon canyon ÏÇñ×; ËÝÓ³ÑáíÇï êàíüîí kanion canion 248 capacity capacité ï³ñáÕáõÃÛáõÝ åìêîñòü pojemność capacitate 249 capacity curve çñ³Ùµ³ñÇ Í³í³ÉÇ Ïáñ êðèâàÿ îáúåìà âîäîõðàíèëèùà Ù³½³Ï³ÝáõÃÛáõÝ êàïèëëÿðíîñòü krzywa objętości (zbiornika retencyjnego) kapilarność curba de capacitate 250 capillarity courbe hauteurvolume d'un réservoir capillarité 251 capillary action action capillaire frange capillaire êàïèëëÿðíîå âîçäåéñòâèå êàïèëëÿðíàÿ êàéìà działanie sił kapilarnych front kapilarny acţiune capilară 252 capillary fringe 253 capillary porosity porosité capillaire Ù³½³ÝáóÛÇÝ ³½¹»óáõÃÛáõÝ Ù³½³Ï³Ý »ñǽ / »½ñ³ß»ñï Ù³½³Ï³Ý ͳÏáïÏ»ÝáõÃÛáõÝ fill height 245 canal profile capilaritate înălţime capilară êàïèëëÿðíàÿ ïîðèñòîñòü porowatość kapilarna porozitate capilară ﺁﻟﺔ ﺣﺎﺳﺒﺔ233 ﺗﻌﻴﻴﺮ234 ﺣﻮض او ﻗﻨﺎة235 ﻟﻠﺘﻌﻴﻴﺮ ﻗﻨﺎة236 ﺗﻨﻈﻴﻒ اﻟﻘﻨﺎة237 ﺳﺪ داﻋﻢ ﻟﻠﻘﻨﺎة238 رأس اﻟﻘﻨﺎة239 ﻗﻨﺎة ﻣﺤﻔﻮرة ﻗﻨﺎة ﻣﺤﻔﻮرة ﻣﺮدوﻣﺔ ﻗﻨﺎة ﻣﺮدوﻣﺔ ﺗﻠﺒﻴﺲ اﻟﻘﻨﺎة إرﺗﻔﺎع ﻋﺎم ﻟﻠﻘﻨﺎة ﻣﻘﻄﻊ ﻃﻮﻟﻲ ﻟﻠﻘﻨﺎة 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 إﻣﺘﺪاد اﻟﻘﻨﺎة أﺧﺪود؛ ﺧﺎﻧﻖ ﻗﺪرة - ﻣﻨﺤﻨﻰ إرﺗﻔﺎع ﺣﺠﻢ اﻟﺨﺰان ﺟﺎذﺑﻴﺔ ﺷﻌﺮﻳﺔ250 ﻓﻌﻞ ﺷﻌﺮي251 أهﺪاب ﺷﻌﺮﻳﺔ252 ﻣﺴﺎﻣﻴﺔ ﺷﻌﺮﻳﺔ253 14 êàïèëëÿðíîå äàâëåíèå ciśnienie kapilarne presiune capilară ascension capillaire Ù³½³Ï³Ý µ³ñÓñ³óáõÙ êàïèëëÿðíîå ïîäíÿòèå wznios kapilarny eau capillaire êàïèëëÿðíàÿ âîäà woda kapilarna ascensiune capilară apă capilară êàïòàæíîå ñîîðóæåíèå konstrukcja ujęcia captare de apă ïåðåõâàò ðåêè przeciągnięcie; kaptaż captare 254 capillary pressure pression capillaire 255 capillary rise 256 capillary water 257 258 259 260 Ù³½³Ï³Ý ×ÝßáõÙ Ù³½³Ï³Ý çáõñ captation structure ouvrage de captage ϳåï³Å³ÛÇÝ Ï³éáõÛó ·»ïÇ ËÉáõÙ capture capture ÃáÕáõݳÏáõÃÛáõÝ carrying capacity capacité d'écoulement µ³½Ù³ÙÛ³ ϳñ·³íáñáõÙ carryover storage stockage interannuel ïðoïóñêíàÿ ñïîñîáíîñòü przepustowość ìíîãîëåòíåå ðåãóëèðîâàíèå wieloletnia regulacja odpływu (poprzez retencję) capacitate de scurgere acumulare multianuală 261 cascade cascade 1) çñí»Å 2) çñí»ÅÝ»ñÇ ß³ñù [ϳëϳ¹] êàñêàä kaskada cascadă 262 cast-iron pipe conduite en fonte Ãáõç» ËáÕáí³Ï³ß³ñ ÷óãóííûé òðóáîïðîâîä przewód żeliwny conductă de fontă 263 cataract cataracte µ³ñÓñ çñí»Å êàòàðàêò katarakta cataractă wezbranie katastrofalne dren przechwytujący (wodę) system zbiorczy (zbierający wodę) viitură catastrofală dren lateral 265 catch drain drain de ceinture ·áïÇ³Ï³Ý ó³Ù³ùáõñ¹ êàòàñòðîôè÷åñêèé ïàâîäîê ïîÿñíîé äðåíàæ 266 catch system captage ϳåï³Å êàïòaæ 268 cation cation ϳïÇáÝ êàòèîí kation cation 269 cave grotte; caverne ù³ñ³ÝÓ³í ïåùåðà jaskinia grotă 270 celerity célérité ï³ñ³ÍÙ³Ý ³ñ³·áõÃÛáõÝ (³ÉÇùÇ) prędkość fazowa celeritate 271 cellular dam barrage cellulaire µçç³ÛÇÝ å³ïí³ñ ñêîðîñòü ðàñïðîñòðàíåíèÿ (âîëíû) ÿ÷åèñòàÿ ïëîòèíà tama komórkowa baraj celular 272 cement grouting injection de ciment ó»Ù»ÝïáõÙ; ó»Ù»ÝïÇ Ý»ñ³ñÏáõ٠ͳÝñáõÃÛ³Ý Ï»ÝïñáÝ centre de gravité öåìåíòàöèÿ cementacja injecţie cu ciment öåíòð òåæåñòè środek grawitacji centru de greutate 264 catastrophic flood crue catastrophique ³Õ»ï³ÛÇÝ í³ñ³ñáõÙ sistem de captare 267 catchment : see drainage basin 273 center of gravity ﺿﻐﻂ ﺷﻌﺮي254 ﺻﻌﻮد ﺷﻌﺮي255 ﻣﻴﺎﻩ ﺷﻌﺮﻳﺔ ﺑﻨﺎء اﻹﻟﺘﻘﺎط إﻟﺘﻘﺎط ﻗﺪرة اﻟﻨﻘﻞ 256 257 258 259 ﺗﺨﺰﻳﻦ اﻟﻤﻴﺎﻩ260 ﺧﻼل ﺳﻨﻴﻦ اﻟﻔﻴﺾ ﺷﻼل ﺻﻐﻴﺮ؛ ﺷﺎﻏﻮر أﻧﺒﻮب ﻣﻦ ﺣﺪﻳﺪ (اﻟﺼﺐ )ﻓﻮﻧﺖ ﺷﻼل؛ ﺟﻨﺪل ﻓﻴﻀﺎن آﺎرﺛﺔ 261 262 263 264 ﻣﺼﺮف ﺣﺰاﻣﻲ265 إﻟﺘﻘﺎط266 267 آﺎﺗﻴﻮن؛ أﻳﻮن268 ﻣﻮﺟﺐ اﻟﺸﺤﻨﺔ آﻬﻒ؛ ﻣﻐﺎرة269 ﺳﺮﻋﺔ270 ﺳﺪ ﺧﻠﻴﻮي271 إﺳﻤﻨﺖ ﻣﺤﻘﻮن272 ﻣﺮآﺰ اﻟﺜﻘﻞ273 15 274 centrifugal pump pompe centrifuge Ï»ÝïñáݳËáõÛë çñÑ³Ý [åáÙå] öåíòðîáåæíûé íàñîñ pompa odśrodkowa pompă centrifugă 275 cesspool puisard çñѳí³ù Ñáñ âîäîñáîðíûé êîëîäåö szambo hazna 276 channel lit (de rivière) ÑáõÝ (·»ïÇ) ðóñëî (ðåêè) koryto albia râului 277 channel capacity capacité du lit ÑáõÝÇ ÃáÕáõݳÏáõÃÛáõÝ ïðîïóñêíàÿ ñïîñîáíîñòü przepustowość koryta capacitatea albiei ðóñëà 278 channel contraction du lit ÑáõÝÇ Ý»Õ³óáõÙ ñóæåíèå ðóñëà 280 channel scour précipitations sur la ï»ÕáõÙÝ»ñ çñÑáëùÇ Ù³Ï»ñ»ëÇÝ surface du cours d'eau affouillement du lit ÑáõÝÇ ù³Ûù³ÛáõÙ contracţia patului albiei îñàäêè, âûïàäàþùèå íà opad na powierzchnię precipitaţia pe wodną (rzeki) suprafaţa cursului ïîâåðõíîñòü âîäîòîêà de apă ðàçìûâ ðóñëà żłobienie koryta afuierea albiei 281 channel stability stabilité du lit óñòîé÷èâîñòü ðóñëà 282 channel storage ÑáõݳÛÇÝ Ï³ñ·³íáñáõÙ stockage du lit; stockage du chenal ðóñëîâîå ðåãóëèðîâàíèå retencja korytowa 283 channel correction du lit ñïðÿìëåíèå ðóñëà wyprostowanie koryta corectare de albie straightening 284 channeled river cours d'eau canalisé çñ³Ýóù³íáñí³Í ·»ï êàíàëèçèðîâàííàÿ ðåêà rzeka skanalizowana 285 chaparral maquis; garrigue 286 characteristic êóñòàðíèêîâàÿ çàðîñëü; øèáëèÿê õàðàêòåðíûå óðîâíè water stages 287 check structure niveaux caractéristiques structure de régulation Ã÷»ñÇ ¨ ó³Íñ ͳé»ñÇ Ù³ó³éáõï; Ã÷áõï µÝáñáß Ù³Ï³ñ¹³ÏÝ»ñ ϳñ·³íáñÙ³Ý Ï³éáõÛó ðåãóëèðóþùåå ñîîðóæåíèå 288 check valve clapet anti-retour ѳϳ¹³ñÓ ÷³Ï³Ý îáðàòíûé êëàïàí 289 chemical analysis analyse chimique ùÇÙÇ³Ï³Ý í»ñÉáõÍáõÃÛáõÝ õèìè÷åñêèé àíàëèç 290 chemical composition chimique de l'eau çñÇ ùÇÙÇ³Ï³Ý µ³Õ³¹ñáõÃÛáõÝ õèìè÷åñêèé ñîñòàâ âîäû skład chemiczny wody contraction 279 channel precipitation composition of water ÑáõÝÇ Ï³ÛáõÝáõÃÛáõÝ ÑáõÝÇ áõÕÕáõÙ skrócenie koryta stabilność koryta stabilitatea albiei stocarea în albie curs de apă canalizat zarośla kolczaste mărăciniş charakterystyczne stany wody budowla regulacyjna zawór zwrotny niveluri caracteristice construcţie de regularizare de albie clapetă inversă analiza chemiczna analiză chimică compoziţie chimică a apei ﻣﻀﺨﺔ ﺑﺎﻟﻄﺮد اﻟﻤﺮآﺰي ﺑﺎﻟﻮﻋﺔ اﻟﻤﺠﺎري ﻗﻨﺎة؛ ﻣﺠﺮى ﻗﺪرة إﺳﺘﻴﻌﺎب اﻟﻤﺠﺮى ﺗﻘﻠﺺ اﻟﻤﺠﺮى 274 275 276 277 278 ﻣﻄﺮ ﻋﻠﻰ ﺳﻄﺢ279 اﻟﻤﺠﺮى ﺟﺮف ﻣﺠﺮى اﻟﻨﻬﺮ إﺳﺘﻘﺮار ﻣﺠﺮى اﻟﻨﻬﺮ ﺗﺨﺰﻳﻦ ﻣﺠﺮى اﻟﻨﻬﺮ ﺗﺼﺤﻴﺢ اﻟﻤﺠﺮى 280 281 282 283 ﻧﻬﺮ ﻣﺤﻮل اﻟﻰ284 ﻗﻨﺎة ﻏﺎﺑﺔ285 ﻣﺴﺘﻮﻳﺎت ﻣﻤﻴﺰة286 ﺑﻨﺎء ﺗﻨﻈﻴﻢ287 ﺻﻤﺎم ﻏﻴﺮ ﻣﺮﺟﻊ288 ﺗﺤﻠﻴﻞ آﻴﻤﻴﺎﺋﻲ289 ﺗﺮآﻴﺐ اﻟﻜﻴﻤﻴﺎﺋﻲ290 ﻟﻠﻤﻴﺎﻩ 16 291 chemical method of discharge measurement 292 chemical oxygen demand (COD) méthode chimique »ÉùÇ ã³÷Ù³Ý ùÇÙÇ³Ï³Ý de mesure du débit »Õ³Ý³Ï õèìè÷åñêèé ñïîñîá èçìåðåíèÿ ðàñõîäà demande chimique ÃÃí³ÍÇÝÇ ùÇÙÇ³Ï³Ý en oxygène (DCO) å³Ñ³Ýç³ñÏ (Âøä) õèìè÷åñêîå ïîòðåáëåíèå chemiczne zapotrzebowanie na êèñëîðîäà (ÕÏÊ) tlen (ChZT) chemiczna metoda pomiaru przepływu metoda chimică de măsurare a debitului cerinţa chimică de oxigen ﻃﺮﻳﻘﺔ آﻴﻤﻴﺎﺋﻴﺔ291 ﻟﻘﻴﺎس اﻟﺘﺼﺮﻳﻒ ﻃﻠﺐ آﻴﻤﻴﺎﺋﻲ292 ﻟﻸوآﺴﻴﺠﻴﻦ 293 chernozium : see black earth 294 chestnut soil sol châtain ß³·³Ý³Ï³·áõÛÝ ÑáÕ êàøòàíîâàÿ ïî÷âà gleba kasztanowa sol brun 295 Chezy's formula formule de Chézy Þ»½ÇÇ µ³Ý³Ó¨ ôîðìóëà Øåçè formuła Chezy’ego formula lui Chèzy 296 civil engineering génie civil 297 clay argile ù³Õ³ù³óÇ³Ï³Ý ßÇݳñ³ñáõÃÛáõÝ Ï³í ãðàæäàíñêîå ñòðîèòåëüñòâî ãëèíà budownictwo wodne i construcţii civile lądowe glina argilă 298 clay fraction fraction argileuse ϳí³ÛÇÝ ã³÷³Ù³ë ãëèíèñòàÿ ôðàêöèÿ frakcja gliniasta fracţie de argilă 299 clay grouting injection d'argile ãëèíèçàöèÿ uszczelnianie gliną injecţie cu argilă 300 clay loam limon argileux ϳí³íáñáõÙ; ϳíÇ Ý»ñ³ñÏáõ٠ϳí³ÛÇÝ ïÇÕÙ ãëèíèñòûé èë ił gliniasty praf argilos 301 clay sand sable argileux ϳí³í³½ ãëèíèñòûé ïåñîê piasek gliniasty nisip argilos 302 clear overflow déversoir dénoyé ãëáõ½í³Í çñó÷ íåçàòîïëåííûé âîäîñëèâ przelew niezatopiony deversor neînecat 303 clear sky ciel clair ³Ý³Ùå / å³ñ½ »ñÏÇÝù áåçîáëà÷íîå íåáî bezchmurne niebo cer senin 304 climate climat ÏÉÇÙ³ êëèìàò klimat climă 305 climatic region région climatique ÏÉÇÙ³Û³Ï³Ý ßñç³Ý êëèìàòè÷åñêèé ðàéîí region klimatyczny regiune climatică 306 climatological station climatologique climatologie ÏÉÇÙ³Û³µ³Ý³Ï³Ý Ï³Û³Ý êëèìàòîëîãè÷åñêàÿ ñòàíöèÿ êëèìàòîëîãèÿ stacja klimatologiczna staţie climatologică klimatologia climatologie 308 cloddy structure structure motteuse 309 clogging colmatage 310 closed lake lac fermé Ïáßïáõϳíáñ / ÏÝÓÇϳíáñ êîìêîâàòàÿ ñòðóêòóðà ϳéáõóí³Íù (ÑáÕÇ) ïÕٳϳÉáõÙ çàèëåíèå å³ñ÷³Ï ÉÇ× çàìêíóòîå îçåðî 311 cloudburst averse torrentielle ï»Õ³ï³ñ³÷ ³ÝÓñ¨ ëèâåíü 312 coagulation coagulation ٳϳñ¹áõÙ 313 coarse sand sable grossier Ëáßáñ ³í³½ weir station 307 climatology ÏÉÇÙ³Û³µ³ÝáõÃÛáõÝ struktura brylasta structură zatkanie; kolmatacja colmatare jezioro zamknięte lac închis aversă êîàãóëÿöèÿ ulewa; oberwanie chmury koagulacja êðóïíûé ïåñîê piasek gruboziarnisty nisip grosier coagulare ﺗﺮﺑﺔ آﺴﺘﻨﺎﺋﻴﺔ ﻣﻌﺎدﻟﺔ ﺷﻴﺰي هﻨﺪﺳﺔ ﻣﺪﻧﻴﺔ ﻃﻴﻦ ﺟﺰﺋﻴﺎت ﻃﻴﻨﻴﺔ ﺣﻘﻦ اﻟﻄﻴﻦ رﻣﻞ ﻧﺎﻋﻢ ﻃﻴﻨﻲ رﻣﻞ ﻃﻴﻨﻲ ﺳﺪ ﺻﻐﻴﺮ ﻏﻴﺮ ﻣﻐﻤﻮر ﺑﺎﻟﻤﻴﺎﻩ ﺳﻤﺎء ﺻﺎﻓﻴﺔ ﻣﻨﺎخ؛ ﻃﻘﺲ ﻣﻨﻄﻘﺔ ﻣﻨﺎﺧﻴﺔ ﻣﺤﻄﺔ ﻣﻨﺎﺧﻴﺔ ﻋﻠﻢ اﻟﻤﻨﺎخ ﺑﻨﻴﺔ آﺘﻠﻮﻳﺔ إﻧﺴﺪاد ﺑﺤﻴﺮة ﻣﻘﻔﻠﺔ ﻣﻄﺮ ﺟﺎرف ﺗﺨﺜﺮ رﻣﻞ ﺧﺸﻦ 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 17 êîýôôèöèåíò óïëîòíåíèÿ êîýôôèöèåíò øåðîõîâàòîñòè współczynnik konsolidacji współczynnik szorstkości coeficient de tasare coeficient de rugozitate ÷á÷á˳ϳÝáõÃÛ³Ý [í³ñdzódzÛÇ] ·áñͳÏÇó ³Ýçñå»ï êîýôôèöèåíò âàðèàöèè coeficient de variaţie dig de tăiere cohésion ß³ÕϳåáõÙ; Ïóáñ¹áõÙ ñöåïëåíèå współczynnik zmienności 1) keson 2) ścianka szczelna kohezja 319 cold front front froid chłodny front front rece 320 coliform count numération des coliformes õîëîäíèé ôðîíò ÏáÉÇ-¹³ëÇã [ÏáÉÇ-Çݹ»ùë] êîëè-èíäåêñ miano coli numărătoare de coliformi 321 collector well puits à drains rayonnants boussole puţ cu drenuri radiale busolă 314 coefficient of coefficient de tassement coefficient de rugosité Ëï³óÙ³Ý ·áñͳÏÇó coefficient de variation digue de coupure 318 cohesion consolidation 315 coefficient of roughness (coefficient of rugosity) 316 coefficient of variation 317 cofferdam Ëáñ¹áõµáñ¹áõÃÛ³Ý ·áñͳÏÇó ïåðåìû÷êà ë³éÁ ׳ϳï coeziune çñÝ»ï³ÛÇÝ Ñáñ âîäîñáðîñíûé êîëîäåö studnia retencyjna ÏáÕÙݳóáõÛó êîìïàñ kompas bassin de reservoir compensation 324 complete freeze-up prise en masse ÏáÙå»Ýë³óÙ³Ý çñ³Ùµ³ñ êîìïåíñàöèîííîå âîäîõðàíèëèùå ïîëíîå ïåðåìåðçàíèå zbiornik bazin de wyrównawczy compensare pełne przemarznięcie îngheţ total 325 complex hydrogramme complexe composante µ³ñ¹ çñ³·Çñ [Ñǹñá·ñ³ý] µ³Õ³¹ñ³Ù³ë; µ³Õ³¹ñÇã ñëîæíûé ãèäðîãðàô hydrogram złożony hidrograf compus êîìïîíåíò; ñîñòàâëÿþùàÿ składnik componentă hydrograph : see complex hydrograph 328 computing calcul ѳßí³ñÏ âû÷èñëåíèå obliczanie calcul 329 computing graph abaque ѳßí³ñϳÛÇÝ Ïáñ; ѳßí³ñϳÛÇÝ ³ÕÛáõë³Ï âû÷èñëèòåëüíàÿ òàáëèöà tablica obliczeniowa abacă 330 concave bank berge concave ·á·³íáñ ³÷ âîãíóòûé áåðåã brzeg wklęsły mal concav 331 concrete béton µ»ïáÝ áåòîí beton beton 332 concrete dam barrage en béton µ»ïáÝ» å³ïí³ñ áåòîííàÿ ïëîòèíà tama betonowa baraj de beton 333 concrete lining revêtement en béton µ»ïáÝ» »ñ»ëå³ïí³Íù áåòîííàÿ îáëèöîâêà obetonowanie căptuşire cu beton 322 compass 323 compensating hydrograph 326 component Édzϳï³ñ ë³é»óáõÙ ﻣﻌﺎﻣﻞ اﻟﺘﻘﻮﻳﺔ314 ﻣﻌﺎﻣﻞ اﻟﺨﺸﻮﻧﺔ315 ﻣﻌﺎﻣﻞ اﻟﺘﻐﻴﺮ316 ﺳﺪ إﻧﻀﺎب317 ﺗﻤﺎﺳﻚ؛ ﺗﻼﺻﻖ ﺟﺒﻬﺔ ﺑﺎردة ﻋﺪد ﺑﻜﺘﻴﺮﻳﺎ اﻟﻜﻮﻟﻴﻔﻮرم ﺑﺎﻟﻤﻴﺎﻩ ﺑﺌﺮ ﺗﺠﻤﻊ ﺑﻮﺻﻠﺔ ﺣﻮض ﺗﻌﻮﻳﺾ ﺗﺠﻤﺪ آﺎﻣﻞ رﺳﻢ ﻣﺎﺋﻲ ﻣﻌﻘﺪ ﻣﺮآﺐ 327 compound ﺣﺴﺎب رﺳﻢ ﻳﺴﺘﻌﻤﻞ ﻟﻠﺤﺴﺎب ﺿﻔﺔ ﻣﻘﻌﺮة ﺧﺮﺳﺎﻧﺔ ﺳﺪ ﻣﻦ اﻟﺨﺮﺳﺎﻧﺔ ﺗﻠﺒﻴﺲ ﻣﻦ اﻟﺨﺮﺳﺎﻧﺔ 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 18 334 concrete weir seuil en béton µ»ïáÝ» ß»Ùù áåòîííûé ïîðîã jaz betonowy prag de beton 335 condensation condensation Ëï³óáõÙ êîíäåíñàöèÿ kondensacja condensare 336 cone of depression cône de dépression ³ÝÏÙ³Ý (ÇçáõÛÃÇ) ÏáÝ êîíóñ äåïðåññèè lej depresyjny con de depresiune 337 confined water nappe captive ÙÇçß»ñï³ÛÇÝ çñ»ñ ìåæïëàñòîâûå âîäû pânză de apă captivă (arteziană) 338 confining toit imperméable substratum imperméable ³Ýçñ³ÝóÇÏ Í³ÍÏ (çñ³ÝóÇÏ ß»ñïÇ) ³Ýçñ³ÝóÇÏ Ý»ñùÝ³Ï (çñ³ÝóÇÏ ß»ñïÇ) íåïðîíèöàåìàÿ êðîâëÿ overlying layer 339 confining underlying bed poziom wody napiętej (pod nadkładem warstwy nieprzepuszczalnej) nadległa warstwa nieprzepuszczalna podścielająca warstwa nieprzepuszczalna acoperiş impermeabil substrat impermeabil 340 confluence confluence ·»ï»ñÇ Ùdz˳éÝáõÙ ñëèÿíèå ðåê połączenie (rzek) confluenţă 341 conifer forest bois de conifères ÷ß³ï»ñ¨ ³Ýï³é õâîéíûé ëåñ las iglasty 342 conjunctive use utilisation combinée ѳٳÉÇñ û·ï³·áñÍáõÙ êîìïëåêñíîå èñïîëüçîâàíèå wykorzystanie kompleksowe 343 conservation of conservation de l'énergie conservation de la masse constante ¿Ý»ñ·Ç³ÛÇ å³Ñå³ÝáõÙ ñîõðàíåíèå ýíåðãèè oszczędność energii ½³Ý·í³ÍÇ å³Ñå³ÝáõÙ ñîõðàíåíèå ìàññû zachowanie masy pădure de conifere folosire combinată (conjugată) conservarea energiei conservarea masei ѳëï³ïáõÝ (Ù»ÍáõÃÛáõÝ) ïîñòîÿííàÿ âåëè÷èíà stała constantă 346 consumptive use consommation (totale) de l'eau âîäà, ðàñõîäîâàííàÿ íà èñïàðåíèå konsumpcja wody; zużycie wody consumul de apă 347 contamination contamination ·áÉáñßdzóÙ³Ý íñ³ ͳËëí³Í çáõñ (í»ñóí³Í çñÇ Ñ³Ù»Ù³ï) ³ÕïáïáõÙ çàãðÿçíåíèå contaminare 348 continental hydrologie continentale ó³Ù³ùÇ ÑǹñáÉá·Ç³ ãèäðîëîãèÿ ñóøè skażenie; zanieczyszczenie hydrologia kontynentalna ³Ý˽»ÉÇáõÃÛ³Ý Ñ³í³ë³ñáõÙ óðàâíåíèå íåðàçðûâíîñòè energy 344 conservation of mass 345 constant hydrology 349 continuity equation équation de continuité âîäîóïîðíîå ëîæå równanie ciągłości hidrologie continentală ecuaţia de continuitate (ﻋﺘﺒﺔ )ﺳﺪ ﺻﻐﻴﺮ ﻣﻦ اﻟﺨﺮﺳﺎﻧﺔ ﺗﺴﻴﻞ؛ ﺗﻜﺜﻴﻒ ﻣﺨﺮوط اﻟﻤﻨﺨﻔﺾ ﻃﺒﻘﺔ ﻣﺎﺋﻴﺔ ﻣﺤﺘﺠﺰة 334 335 336 337 ﺳﻘﻒ ﺣﺎﺟﺰ338 أرﺿﻴﺔ آﺘﻴﻤﺔ؛339 أرﺿﻴﺔ ﺣﺎﺟﺰة ( ﻣﻠﺘﻘﻰ )ﻧﻬﺮﻳﻦ340 ﻏﺎﺑﺔ ﺻﻨﻮﺑﺮﻳﺎت341 ﻣﺘﻌﺪد اﻹﺳﺘﻌﻤﺎل؛342 إﺳﺘﻌﻤﺎل ﻣﺮآﺐ ﺣﻔﻆ اﻟﻄﺎﻗﺔ343 ﺣﻔﻆ اﻟﻜﺘﻠﺔ344 ﺛﺎﺑﺖ345 إﺳﺘﻬﻼك آﺎﻣﻞ346 ﻟﻠﻤﻴﺎﻩ ﺗﻠﻮﻳﺚ347 هﻴﺪروﻟﻮﺟﻴﺎ348 ﻗﺎرﻳﺔ؛ ﻋﻠﻢ ﻣﻴﺎﻩ اﻟﻴﺎﺑﺴﺔ ﻣﻌﺎدﻟﺔ اﻹﺳﺘﻤﺮار349 ()اﻟﺪﻳﻤﻮﻣﺔ 19 350 continuous stream : see perennial stream 351 contour line 350 courbe de niveau; isohypse ѳٵ³ñÓñ³·ÇÍ [ǽáÑÇåë] èçîãèïñà poziomica curbă de nivel jaz ciśnieniowy (ze ścięciem strugi) współczynnik kontrakcji zlewnia kontrolna deversor cu contracţie coeficient de contracţie bazin etalon studnia kontrolna puţ de experimentări deversor cu stavilă mal convergent déversoir à contraction 353 contraction coefficient de coefficient contraction 354 control catchment / bassin versant watershed étalon ßÃÇ ë»ÕÙáõÙáí çñó÷ ã³÷³ÝÙáõß³ÛÇÝ çñѳí³ù ³í³½³Ý âîäîñëèâ ñî ñæàòèåì ñòðóè êîýôôèöèåíò ñæàòèÿ ïîòîêà ýòàëîííûé âîäîñáîðíûé áàññåéí 355 control well puits d'essai ÷áñÓÝ³Ï³Ý Ñáñ³ï³Ýóù îïûòíàÿ ñêâàæèíà 356 controlled weir ϳñ·³íáñíáÕ çñó÷ ðåãóëèðóþùèé âîäîñëèâ jaz sterowalny 357 convex bank déversoir commandé berge convexe áõéáõóÇÏ ³÷ âûïóêëûé áåðåã 358 conveyance débitance ÃáÕáõݳÏáõÃÛáõÝ ïðîïóñêíàÿ ñïîñîáíîñòü przepustowość 359 cooling water ë³é»óÝáÕ çáõñ îõëàæäàþùàÿ âîäà woda chłodnicza 360 coordinate eau de refroidissement coordonnée capacitate de debit apă de răcire Ïááñ¹Çݳï êîîðäèíàòà współrzędna coordonată 361 core sample carotte ÝÙáõß (Ñáñ³ï³ÝóùÇó) îáðàçåö; ïðîáà carotă (de foraj) 362 Coriolis force force de Coriolis ÎáñÇáÉÇëÇ áõÅ ñèëà Êîðèîëèñà próba rdzeniowa; rdzeń siła Coriolisa 363 corrected flow écoulement corrigé áõÕÕí³Í Ñáëù èñïðàâëåííûé ñòîê 364 correction correction áõÕÕáõÙ 365 correction table 366 correlation tableau de correction corrélation 367 coulee 352 contracted weir ÑáëùÇ ë»ÕÙÙ³Ý ·áñͳÏÇó wypukły brzeg forţa Coriolis scurgere corectată ïîïðàâêà przepływ skorygowany korekcja áõÕÕáõÙÝ»ñÇ ³ÕÛáõë³Ï òàáëèöà ïîïðàâîê tablica korekcyjna tabel de corecţie ѳñ³µ»ñ³ÏóáõÃÛáõÝ êîððåëÿöèÿ korelacja corelaţie coulée ãáñ ÑáõÝ ñóõîå ðóñëî suche koryto culee (de pod) 368 counter compteur ѳßíÇã ñ÷åò÷èê licznik contor 369 counterweight contrepoids ѳϳÏßÇé ïðîòèâîâåñ przeciwwaga contragreutate 370 crack fissure ×»Õù; ×»Õùí³Íù òðåùèíà szczelina; pęknięcie fisură corecţie ﺧﻂ ﺗﺴﺎوي351 اﻹرﺗﻔﺎع؛ ﺧﻂ ﻣﻨﺎﺳﻴﺐ ﺳﺪ ذو ﺗﻘﻠﺺ352 ﻣﻌﺎﻣﻞ اﻟﺘﻘﻠﺺ353 ﺣﻮض ﻣﺮاﻗﺒﺔ؛354 ﻣﻘﺴﻢ اﻟﻤﺎء ﺑﺌﺮ ﺗﺠﺮﻳﺒﻲ355 ﺳﺪ ﻣﺮاﻗﺐ356 ﺿﻔﺔ ﻣﺤﺪﺑﺔ357 ﻧﻘﻞ؛ إﻳﺼﺎل358 ﻣﻴﺎﻩ اﻟﺘﺒﺮﻳﺪ359 إﺣﺪاﺛﻴﺔ360 ﻋﻴﻨﺔ ﺟﻮﻓﻴﺔ361 ﻗﻮة آﻮرﻳﻮﻟﻴﺲ362 ﺟﺮﻳﺎن ﻣﺼﺤﺢ363 ﺗﺼﺤﻴﺢ364 ﺟﺪول اﻟﺘﺼﺤﻴﺢ365 ﺻﻠﺔ ﺳﻴﻞ ﻋﺪاد ﺛﻘﻞ ﻣﻮازن ﺷﻖ؛ ﺻﺪع 366 367 368 369 370 20 371 creek petite rivière ÷áùñ ·»ï íåáîëøàÿ ðåêà potok; strumień pârău 372 crest crête ϳï³ñ; ·³·³Ã ãðåáåíü korona creastă 373 crest discharge débit de pointe í³ñ³ñÙ³Ý ·³·³ÃÇ »Éù ðàñõîä ïèêà ïàâîäêà debit de vârf 374 crest gage échelle à maximum ³é³í»É³·áõÛÝ ã³÷³ÓáÕ przepływ kulminacyjny wodowskaz stanów kulminacyjnych 375 crest gate vanne de crête 376 crest length longueur en crête å³ïí³ñÇ Ï³ï³ñÇ ÷³Ï³Ý çàòâîð íà ãðåáíå ïëîòèíû »ñϳñáõÃÛáõÝ Áëï ϳï³ñÇ äëèíà ïî ãðåáíþ zasuwa na koronie przelewu długość korony 377 crest of a weir crête du déversoir çñó÷Ç ß»Ùù ïîðîã âîäîñëèâà korona przelewu 378 crest stage niveau de pointe (d'une crue) í³ñ³ñÙ³Ý ·³·³ÃÇ Ù³Ï³ñ¹³Ï óðîâåíü ïèêà ïàâîäêà stan najwyższy (kulminacyjny) stavilă de creastă (a barajului) lungimea la creastă creasta deversorului nivelul de vârf (al viiturii) 379 crest width largeur à la crête ϳï³ñÇ É³ÛÝáõÃÛáõÝ øèðèíà ãðåáíÿ szerokość korony przelewu szczelina (lodowa) ìàêñèìàëíàÿ ðåéêà ×»Õùí³Íù (ë³éó³¹³ßïÇ) òðåùèíà (ëåäíèêà) crevasse d'un glacier 381 critical flow (F=1) écoulement critique ÏñÇïÇÏ³Ï³Ý Ñáëù (üñáõ¹Ç êðèòè÷åñêèé ñòîê (÷èñëî przepływ krytyczny ÃÇí, ü=1) (F=1) (F=1) Ôðóäà, Ô=1) 380 crevasse 382 critical tractive miră de maximum ﺷﻘﻮق ﻓﻲ اﻟﺠﻠﻴﺪ curgere critică (Fr=1) êðèòè÷åñêàÿ âëåêóùàÿ ñèëà êðèòè÷åñêàÿ ñêîðîñòü krytyczna siłą wleczenia (trakcji) prędkość krytyczna forţă critică de tracţiune viteză critică secţiune transversală criologie 384 cross-section ïîïåðå÷íîå ñå÷åíèå przekrój poprzeczny 385 cryology cryologie ë³éó³µ³ÝáõÃÛáõÝ ëåäîâåäåíèå kriologia 386 cryopedometer cryopédomètre ÑáÕ³ë³éó³ã³÷ ìåðçëîòîìåð zmarzlinomierz glebowy criopedometru 387 cubic cube Ëáñ³Ý³ñ¹ sześcienny cubic (cub) 388 culvert buse êóáè÷åñêèé ׳ݳå³ñÑÇ Ï³Ù çñ³ÝóùÇ òðóáà, ïðîõîäÿùàÿ ïîä ï³ÏÇó ³ÝóÝáÕ ËáÕáí³Ï äîðîãîé (èëè êàíàëà) przepust (drogowy albo kanału) canal de evacuare ·áõÙ³ñ³ÛÇÝ ï»ÕáõÙݳã³÷ ñóììàðíûé îñàäêîìåð pluwiograf pluviometru totalizator prąd curent 389 cumulative pluviomètre precipitation gage totalisateur 390 current courant Ñáë³Ýù òîê ﻗﻤﺔ اﻟﺴﺪ377 crevasă section transversale ÁݹɳÛÝ³Ï³Ý Ïïñí³Íù ÏñÇïÇÏ³Ï³Ý ³ñ³·áõÃÛáõÝ ﻃﻮل ﻋﻠﻰ اﻟﻘﻤﺔ376 lărgimea crestei 383 critical velocity force ﻣﻘﻴﺎس ذو ﺣﺪ374 أﻗﺼﻰ ﺳﻜﺮ اﻟﻘﻤﺔ375 ذروة اﻟﻤﺴﺘﻮى378 ()ﺧﻼل اﻟﻔﻴﻀﺎن ﻋﺮض ﻋﻠﻰ اﻟﻘﻤﺔ379 force tractrice critique vitesse critique ÏñÇïÇÏ³Ï³Ý ·ÉáñáÕ áõÅ ﺳﺎﻗﻴﺔ؛ ﺟﺪول371 ﻗﻤﺔ372 ذروة اﻟﺼﺮف373 380 = دﻓﻖ ﺣﺮج )ف381 (1 ﻗﻮة اﻟﺠﺮ اﻟﺤﺮﺟﺔ382 ﺳﺮﻋﺔ ﺣﺮﺟﺔ383 ﻣﻘﻄﻊ ﻋﺮﺿﻲ384 ﻋﻠﻢ اﻟﺠﻠﻴﺪ ﻋﺪاد اﻟﺨﻄﻰ ﻋﻠﻰ اﻟﺠﻠﻴﺪ ﻣﻜﻌﺐ ﻣﺠﺮى ﺳﻔﻠﻲ؛ ﺑﺮﺑﺦ ﻣﻘﻴﺎس ﻣﻄﺮ ﺗﺮاآﻤﻲ ﺗﻴﺎر 385 386 387 388 389 390 21 391 current meter moulinet hydrométrique çñ³ã³÷³Ï³Ý åïï³Ý; Ñáëù³ã³÷ ãèäðîìåòðè÷åñêàÿ âåðòóøêà młynek hydrometryczny morişcă hidrometrică 392 cut off wall mur parafouille ³·áõó³ÛÇÝ å³ï øïóíòîâàÿ ñòåíêà zasuwa perete paravan 393 cyclone cyclone óÇÏÉáÝ öèêëîí cyklon ciclon 394 daily journalier ³Ù»ÝûñÛ³ åæåäíåâíûé dobowy; codzienny zilnic 395 daily amount ñóòî÷íîå êîëè÷åñòâî suma dobowa valoare zilnică ñðåäíåå ñóòî÷íîå çíà÷åíèå îáúåì ñóòî÷íîãî ðåãóëèðîâàíèÿ ñóòî÷íàÿ âåëè÷èíà średnia dobowa medie zilnică retencja dobowa stocare zilnică 398 daily values montant journalier ûñ³Ï³Ý ³ñÅ»ù ÙÇçÇÝ ûñ³Ï³Ý ³ñÅ»ù moyenne journalière stockage journalier ûñ³Ï³Ý ϳñ·³íáñÙ³Ý Í³í³É valeurs journalières ûñ³Ï³Ý Ù»ÍáõÃÛáõÝ wartości dobowe valori zilnice 399 dam barrage å³ïí³ñ ïëîòèíà; äàìáà tama baraj 400 dam site site du barrage å³ïí³ñÇ áõÕճѳïí³Íù ñòâîð ïëîòèíû miejsce pod zaporę 401 damage dommage íݳëí³Íù ïîâðåæäåíèå szkoda; uszkodzenie amplasamentul barajului pierdere 402 Darcy's law loi de Darcy ¸³ñëÇÇ ûñ»ÝùÁ çàêîí Äàðñè prawo Darcy’ego legea lui Darcy 403 data bank banque de données ïíÛ³ÉÝ»ñÇ µ³ÝÏ áàíê äàííûõ bank danych bancă de date 404 data collection collecte de données ïíÛ³ÉÝ»ñÇ Ñ³í³ùáõÙ ïíÛ³ÉÝ»ñÇ Ùß³ÏáõÙ traitement des données ïíÛ³ÉÝ»ñÇ ß³ñù série de données ñáîð äàííûõ zbieranie danych archiziţie de date îáðàáîòêà äàííûõ opracowanie danych ðÿä äàííûõ ciąg danych prelucrarea datelor serii de date çñ³Ùµ³ñÇ Ù»éÛ³É Í³í³É ìåðòâûé îáúåì âîäîõðàíèëèùà òâåðäûå íàíîñû objętość martwa 408 debris capacité morte du réservoir débris rumosz volumul mort (al unui rezervor) aluviune grosieră 409 debris cone cône de déjection êîíóñ âûíîñà stożek napływowy con de dejecţie 410 deep seepage infiltration profonde déboisement ³ñï³µ»ñÙ³Ý ÏáÝ; ³ñï³ÑáëÙ³Ý ÏáÝ Ëáñù³ÛÇÝ Ý»ñÍͳÝóáõÙ 396 daily mean 397 daily storage 405 data processing 406 data series 407 dead storage 411 deforestation 412 degradation dégradation; érosion Ïáßï çñ³µ»ñáõÏÝ»ñ ³Ýï³é³Ñ³ïáõÙ ³Ûɳë»ñáõÙ; ³ëïÇ×³Ý³Ï³Ý ³ÝÏáõÙ [¹»·ñ³¹³ódz]; ¿ñá½Ç³ ãëóáèííàÿ èíôèëüòðàöèÿ przesiąkanie wgłębne infiltraţie de adâncime âûðóáêà ëåñîâ wylesianie despădurire äåãðàäàöèÿ; ýðîçèÿ degradacja degradare ﻣﻘﻴﺎس ﺳﺮﻋﺔ اﻟﺘﻴﺎر ﺣﺎﺋﻂ ﺣﺎﺟﺰ إﻋﺼﺎر؛ زوﺑﻌﺔ ﻳﻮﻣﻲ ﻣﻘﺪار ﻳﻮﻣﻲ ﻣﺘﻮﺳﻂ ﻳﻮﻣﻲ ﺗﺨﺰﻳﻦ ﻳﻮﻣﻲ ﻗﻴﻢ ﻳﻮﻣﻴﺔ ﺳﺪ ﻣﻮﻗﻊ اﻟﺴﺪ 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 ﺿﺮر؛ ﺧﺴﺎرة ﻗﺎﻧﻮن دارﺳﻲ ﻣﺼﺮف اﻟﻤﻌﻄﻴﺎت ﺟﻤﻊ اﻟﻤﻌﻄﻴﺎت404 ﻣﻌﺎﻟﺠﺔ اﻟﻤﻌﻄﻴﺎت405 ﺳﻠﺴﻠﺔ اﻟﻤﻌﻄﻴﺎت406 ﻣﺨﺰون ﻣﻴﺖ407 ﺣﻄﺎم؛ ﺣﺘﺎت408 ﻓﻮهﺔ اﻟﻘﺬف409 ﺗﺮﺷﺢ ﻋﻤﻴﻖ410 إزاﻟﺔ اﻟﻐﺎﺑﺎت411 ﺗﺄآﻞ؛ ﺗﺠﺮﻳﺪ412 22 413 deironing of water déferrisation de çñÇ »ñϳó½»ñÍáõÙ îáåçæåëåçèâàíèå âîäû odżelazianie wody deferizarea apei äåëüòà delta delta ïëîòíîñòü gęstość densitatea l'eau 414 delta delta 415 density densité ×ÛáõÕ³µ»ñ³Ý (·»ïÇ) [¹»Éï³] ËïáõÃÛáõÝ 416 denudation dénudation É»ñϳóáõÙ; ï»Õ³ï³ñáõÙ äåíóäàöèÿ denudacja dezgolire 417 depletion surexploitation; vidange ëå³éáõÙ; ÑÛáõÍáõÙ èñòîùåíèå epuizare 418 depletion curve courbe de tarissement vitesse de tarissement dépôt (des sédiments) ëå³éÙ³Ý Ïáñ êðèâàÿ èñòîùåíèÿ wysychanie (sczerpywanie zasobów) krzywa opadania 419 depletion rate 420 deposition (sediment deposition) 421 depression spring 422 depth 423 depth gage 424 depth of application tempo wysychania gradient de (sczerpywania) scădere depozycja; osadzanie depozit de sedimente source d'émergence í³ñÁÝóó ³ÕµÛáõñ íèñõîäÿùèé èñòî÷íèê źródło zstępujące ËáñáõÃÛáõÝ; ٳϳñ¹³Ï profondeur; hauteur; niveau jauge de profondeur Ëáñ³ã³÷ ãëóáèíà; óðîâåíü głębokość izvor de emergenţă adâncime ãëóáèíîìåð lame d'eau d'irrigation çñÙ³Ý ß»ñï ïîëèâíîé ñëîé batymetr; głębokościomierz zasięg głębokościowy (nawadniania) măsurarea adâncimii lama de apă de irigaţie ݳíáõÕáõ ËáñáõÃÛáõÝ ãëóáèíà ôàðâàòåðà głębokość koryta nawigacyjnego warstwa odpływu adâncimea canalului navigabil stratul de apă scurs 425 depth of navigable profondeur du channel ëå³éÙ³Ý ÇÝï»ÝëÇíáõÃÛáõÝ èíòåíñèâíîñòü èñòîùåíèÿ Ýëï»óáõÙ (çñ³µ»ñáõÏÝ»ñÇ) îòëîæåíèå (íàíîñîâ) curbă de secare chenal navigable 426 depth of runoff lame d'eau écoulée ÑáëùÇ ß»ñï ñëîé ñòîêà 427 depth-area curve courbe intensitésurface (des précipitations) ï»ÕáõÙÝ»ñÇ ß»ñïÇ ¨ Ýñ³Ýó ï³ñ³ÍÙ³Ý Ù³Ï»ñ»ëÇ Ïáñ êðèâàÿ çàâèñèìîñòè ñëîÿ krzywa zależności curba strat - arie (a precipitaţiilor) îñàäêîâ îò ïëîùàäè èõ obszaru objętego opadami od ich sumy ðàñïðîñòðàíåíèÿ 428 desalination dessalement ³Õ³½»ñÍáõÙ îïðåñíåíèå odsalanie desalinizare 429 desert désert ³Ý³å³ï ïóñòûíÿ pustynia deşert إزاﻟﺔ اﻟﺤﺪﻳﺪ ﻣﻦ اﻟﻤﺎء دﻟﺘﺎ آﺜﺎﻓﺔ ﺗﻌﺮﻳﺔ ﺗﻔﺮﻳﻎ؛ إﺳﺘﻨﻔﺎد 413 414 415 416 417 ﻣﻨﺤﻨﻰ اﻹﻓﺮاغ418 ﺳﺮﻋﺔ اﻹﻓﺮاغ419 ﺗﺮﺳﻴﺐ420 ﻧﺒﻊ ﺑﺮوزي421 ﻋﻤﻖ؛ إرﺗﻔﺎع422 ﻣﻘﻴﺎس اﻷﻋﻤﺎق423 ﻋﻤﻖ اﻟﻤﻴﺎﻩ424 اﻟﺼﺎﻟﺤﺔ ﻟﻺﺳﺘﻌﻤﺎل ﻋﻤﻖ ﻗﻨﺎة اﻟﻤﻼﺣﺔ425 ﻋﻤﻖ اﻟﻤﻴﺎﻩ اﻟﺠﺎرﻳﺔ ﻋﻼﻗﺔ ﻗﻮة اﻷﻣﻄﺎر ﺑﺎﻟﻤﺴﺎﺣﺔ إزاﻟﺔ اﻟﻤﻠﻮﺣﺔ ﺻﺤﺮاء 426 427 428 429 23 430 design flood crue de projet ѳßí³ñϳÛÇÝ í³ñ³ñáõÙ ðàñ÷åòíûé ïàâîäîê 431 design rainfall pluie de projet ѳßí³ñϳÛÇÝ ³ÝÓñ¨ ðàñ÷åòíûé äîæäü 432 design water flow débit de projet ѳßí³ñϳÛÇÝ çñÇ »Éù ðàñ÷åòíûé ðàñõîä âîäû dessiccation; assèchement 434 detention reservoir réservoir d'écrêtement des crues 435 detention storage stockage temporaire 436 deviation déviation; changement de direction 437 dew rosée ãáñ³óáõÙ; ó³Ù³ùáõÙ âûñûõàíèå çñ³Ùµ³ñ í³ñ³ñáõÙÝ»ñÇ çñ»ñÁ å³Ñ»Éáõ ѳٳñ âîäîõðàíèëèùå äëÿ çàäåðæêè ïàâîäêîâûõ âîä çàäåðæàíèå âîäû 438 dew point założona (przyjęta) wielkość wezbrania założona (przyjęta) wielkość opadu założona wielkość przepływu wody wysychanie viitură de calcul ﻓﻴﻀﺎن ﻟﻠﺘﺨﻄﻴﻂ430 ploaie de calcul ﻣﻄﺮ ﻟﻠﺘﺨﻄﻴﻂ431 zbiornik przeciwpowodziowy lac de atenuarea viiturilor stocare temporară îòêëîíåíèå retencja przeciwpowodziowa odchylenie deviere óáÕ ðîñà rosa rouă point de rosée óáÕÇ Ï»ï òî÷êà ðîñû punkt rosy punct de rouă 439 dewatering exhaure; assèchement ãáñ³óáõÙ; ó³Ù³ù»óáõÙ îñóøåíèå odwodnienie desecare 440 diffusion diffusion ¹Çýáõ½Ç³ äèôôóçèÿ dyfuzja difuzie 441 digital digital Ãí³ÛÇÝ öèôðîâîé cyfrowy digital 442 dilution gaging jaugeage par dilution »ÉùÇ ã³÷áõ٠˳éÝÙ³Ý Ù»Ãá¹áí èçìåðåíèå ðàñõîäà ìåòîäîì ñìåøåíèÿ 443 dimensionless sans dimensions ³Ýã³÷ë áåçðàçìåðíûé pomiar przepływu măsurare prin metodą rozcieńczania metoda diluţiei roztworu (tzw. metodą chemiczną) bezwymiarowy adimensional 444 direct flow écoulement direct áõÕÇÕ Ñáëù ïðÿìîé ñòîê odpływ bezpośredni 445 direct method méthode directe áõÕÇÕ Ù»Ãá¹ ïðÿìîé ìåòîä metoda bezpośrednia metodă directă 446 direct solar rayonnement solaire direct ³ñ»·³ÏݳÛÇÝ áõÕÇÕ ×³é³·³ÛÃáõÙ ïðÿìàÿ ñîëíå÷íàÿ ðàäèàöèÿ radiaţie solară directă 447 direction direction áõÕÕáõÃÛáõÝ íàïðàâëåíèå bezpośrednie promieniowanie słoneczne kierunek 448 discharge débit »Éù; çñ³»Éù; çñÇ Í³Ëë ðàñõîä âîäû przepływ debit 433 dessication radiation çñÇ Å³Ù³Ý³Ï³íáñ ϳë»óáõÙ ß»ÕáõÙ çñÇ »Éù; debit de calcul ﺟﺮﻳﺎن ﻟﻠﺘﺨﻄﻴﻂ432 uscare; secare ﺗﺠﻔﻴﻒ433 scurgerea directă direcţie ﺧﺰان ﺣﺠﺰ ﻣﻴﺎﻩ434 اﻟﻔﻴﻀﺎﻧﺎت ﺗﺨﺰﻳﻦ ﻣﺆﻗﺖ435 إﻧﺤﺮاف؛ ﺗﻐﻴﻴﺮ اﻟﻤﺠﺮى ﻧﺪى ﻧﻘﻄﺔ اﻟﻨﺪى ﺗﻨﺸﻴﻒ؛ ﻧﺰح اﻟﻤﻴﺎﻩ إﻧﺘﺸﺎر؛ ﺗﺸﻌﺚ رﻗﻤﻲ ﺗﻌﻴﻴﺮ ﺑﺎﻟﺘﺨﻔﻴﻒ 436 ﺑﺪون اﺑﻌﺎد؛ ﺑﺪون ﻗﻴﺎس ﺟﺮﻳﺎن ﻣﺒﺎﺷﺮ ﻃﺮﻳﻘﺔ ﻣﺒﺎﺷﺮة إﺷﻌﺎع ﺷﻤﺴﻲ ﻣﺒﺎﺷﺮ اﺗﺠﺎﻩ دﻓﻖ؛ ﺗﺼﺮﻳﻒ 443 437 438 439 440 441 442 444 445 446 447 448 24 449 discharge curve courbe de débit »ÉùÇ Ïáñ êðèâàÿ ðàñõîäîâ krzywa przepływu cheie limnimetrică ﻣﻨﺤﻨﻰ اﻟﺪﻓﻖ449 450 dispersion : see dissipation 451 dissipation dissipation óñáõÙ; ë÷éáõÙ ðàññåÿíèå 452 dissolved load matières dissoutes ÉáõÍí³Í Ù³ëÝÇÏÝ»ñ ðàñòâîðåííûå ÷àñòèöû 453 dissolved oxygen oxygène dissous ÉáõÍí³Í ÃÃí³ÍÇÝ ðàñòâîðåííûé êèñëîðîä tlen rozpuszczony oxigen dizolvat 454 distance distance Ñ»é³íáñáõÃÛáõÝ ðàññòîÿíèå odległość distanţă 455 distribution graph diagramme de distribution µ³ßËÙ³Ý ·ñ³ýÇÏ ãðàôèê ðàñïðåäåëåíèÿ wykres rozkładu grafic de distribuţie 456 distribution of distribution des vitesses rigole; fossé rów distribuţia vitezelor rigolă 458 diurnal diurne ³ñ³·áõÃÛáõÝÝ»ñÇ µ³ßËáõÙ ðàñïðåäåëåíèå ñêîðîñòåé ³éáõ êàíàâà ó»ñ»Ï³ÛÇÝ äíåâíîé rozkład prędkości velocities 457 ditch dobowy diurn 459 diurnal variation variation diurne ûñ³Ï³Ý ÁÝóóù ñóòî÷íûé õîä zmienność dobowa variaţie diurna 460 diversion dam barrage de dérivation ligne de partage des çñµ³Å³Ý eaux ϳñëï³ÛÇÝ ÏÉáñ ÑáíÇï doline âîäîïîäúåìíàÿ ïëîòèíà zapora derywacyjna baraj de derivaţie ﺧﻨﺪق؛ ﻗﻨﺎة ﻧﻬﺎري ﺗﻐﻴﺮات ﻧﻬﺎرﻳﺔ ﺳﺪ ﺗﺤﻮﻳﻞ âîäîðàçäåë dział cumpăna apelor ﺧﻂ ﺗﻘﺴﻴﻢ اﻟﻤﻴﺎﻩ dolina zapadliska krasowego zakres stosowania dolină 461 divide çñ³Ùµ³ñÓ å³ïí³ñ rozsiewanie; disipare rozpraszanie ładunek rozpuszczony materii dizolvate ÏÇñ³éÙ³Ý áÉáñï application 464 dotted line domaine d'application ligne en pointillé êàðñòîâàÿ êðóãëàÿ äîëèíà ñôåðà ïðèìåíåíèÿ ϻﳷÇÍ ïóíêòèðíàÿ ëèíèÿ linia przerywana domeniu de aplicaţie linie întreruptă 465 double float flotteur double Ëáñù³ÛÇÝ ÉáÕ³Ý ãëóáèííûé ïîïëàâîê pływak podwójny flotor imers 466 downstream aval ëïáñÇÝ Ñáë³Ýù íèæíåå òå÷åíèå w dół biegu rzeki aval 467 downstream régulation par l'aval ϳñ·³íáñáõÙ ëïáñÇÝ Ñáë³Ýùáí ëïáñÇÝ »½ñ (çñ³Ùµ³ñÇ) parement aval ðåãóëèðîâàíèå ïî íèçîâüþ íèçîâàÿ ãðàíü kontrola w dół biegu rzeki strona odpowietrzna regularizare în aval parament aval (al unui baraj) 462 doline 463 domain of control 468 downstream face ﺗﺒﺪد 450 451 452 453 454 455 ﻣﻮاد ذاﺋﺒﺔ أوآﺴﻴﺠﻴﻦ ذاﺋﺐ ﻣﺴﺎﻓﺔ رﺳﻢ ﺑﻴﺎﻧﻲ ﻟﻠﺘﻮزﻳﻊ ﺗﻮزﻳﻊ اﻟﺴﺮﻋﺎت456 ﻓﺠﻮة ﻣﺠﺎل اﻟﺘﻄﺒﻴﻖ 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 ﺧﻂ ﻣﻨﻘﻂ ﻋﻮاﻣﺔ ﻣﺰدوﺟﺔ ﺳﺎﻓﻠﺔ اﻟﻨﻬﺮ؛ ﺑﺈﺗﺠﺎﻩ ﻣﺠﺮى اﻟﻨﻬﺮ ﺗﺤﻜﻢ ﻣﻦ اﻷﺳﻔﻞ467 ﻏﻄﺄ ﻣﻘﻄﻊ أﺳﻔﻞ468 اﻟﻨﻬﺮ 25 469 downstream slope talus aval ëïáñÇÝ ß»å íèçîâîé îòêîñ spadek rzeki w odcinku dolnym taluz aval 470 downstream toe pied aval ëïáñÇÝ ß»åÇ ëïáñáï naufrage ݳíÇ ÁÝÏÕÙáõÙ stopa skarpy odwodnej zanurzenie piciorul aval 471 draft ïîäîøâà íèçîâîãî îòêîñà îñàäêà ñóäíà 472 drain drain äðåíà dren dren 473 drain spacing écartement des drains 1) ó³Ù³ùáõñ¹³ÛÇÝ ËáÕáí³Ï 2) ó³Ù³ùáõñ¹³ÛÇÝ ³éáõ ó³Ù³ùáõñ¹Ý»ñÇ Ñ»é³íáñáõÃÛáõÝ ðàññòîÿíèå ìåæäó äðåíàìè odległość między drenami distanţa dintre drenuri 474 drainage drainage drenaż drenaj 475 drainage basin bassin versant; bassin hydrographique densité du réseau hydrographique 1) réseau de drainage 2) réseau hydrographique zlewnia; dorzecze bazin hidrografic 476 drainage density 477 drainage network 1) ó³Ù³ù³óáõÙ; äðåíàæ ãáñ³óáõÙ 2) ó³Ù³ùáõñ¹; çñ³ù³ßáõÙ çñѳí³ù ³í³½³Ý âîäîñáîðíûé áàññåéí ·»ï³ÛÇÝ ó³ÝóÇ ËïáõÃÛáõÝ ãóñòîòà ðå÷íîé ñåòè 1) ãáñ³óÙ³Ý ó³Ýó; ó³Ù³ùáõñ¹³ÛÇÝ ó³Ýó 2) ·»ï³ÛÇÝ ó³Ýó äðåíàæíàÿ ñåòü dragaj gęstość sieci rzecznej densitatea reţelei hidrografice sieć rzeczna reţeaua hidrografică 478 drainage pattern type de réseau hydrographique ·»ï³ÛÇÝ ó³ÝóÇ Ó¨Á êîíôèãóðàöèÿ ðå÷íîé ñåòè układ sieci rzecznej 479 drainage pipe tuyau de drainage ó³Ù³ùáõñ¹³ÛÇÝ ËáÕáí³Ï äðåíàæíàÿ òðóáà rurka drenarska 480 drawdown rabattement çñÇ Çç»óáõÙ âîäîïîíèæåíèå 481 drawdown of the rabattement de la nappe phréatique ëïáñ·»ïÝÛ³ çñ»ñÇ Ñ³Û»Éáõ ïîíèæåíèå çåðêàëà Çç»óáõÙ ãðóíòîâûõ âîä çñ³Ùµ³ñÇ ¹³ï³ñÏáõÙ 483 dredging épuisement de retenue dragage ÑáճѳÝáõÙ ñðàáîòêà âîäîõðàíèëèùà spuszczenie wody (ze golirea lacului de zbiornika) acumulare çåìëå÷åðïàíèå dragowanie dragaj 484 drift dépôt Ýëïí³Íù îòëîæåíèå osady depozit 485 drill sample carotte ѳÝáõÏ êåðí próba (rdzeń) z odwiertu carotă de foraj water table 482 draw-off tip de reţea hidrografica conductă de drenaj obniżenie zwierciadła scăderea apei wody obniżenie zwierciadła scădere nivelului wody podziemnej apei freatice ﻣﻨﺤﻨﻰ أﺳﻔﻞ469 اﻟﻨﻬﺮ ﻗﺎﻋﺪة أﺳﻔﻞ اﻟﻨﻬﺮ470 ﻏﺮق ﺳﻔﻴﻨﺔ471 ﻣﺼﺮف ﺗﺠﻔﻴﻒ472 ﺗﺒﺎﻋﺪ ﻗﻨﻮات473 اﻟﺘﺼﺮﻳﻒ ﺗﺠﻔﻴﻒ474 ﺣﻮض ﺗﺼﺮﻳﻒ؛475 ﺣﻮض آﺜﺎﻓﺔ ﺷﺒﻜﺔ اﻷﻧﻬﺮ476 ( ﺷﺒﻜﺔ1 477 (2 ﺗﺼﺮﻳﻒ ﺷﺒﻜﺔ اﻷﻧﻬﺮ ﻧﻤﻮذج ﺷﺒﻜﺔ478 ﻣﺎﺋﻴﺔ أﻧﺎﺑﻴﺐ اﻟﺘﺼﺮﻳﻒ479 ﺧﻔﺾ480 ﺗﻨﻘﻴﺺ اﻟﻤﻴﺎﻩ481 اﻟﺠﻮﻓﻴﺔ ﻧﻔﺎذ اﻟﻤﺨﺰون482 ﺟﺮف483 راﺳﺐ484 ﻋﻴﻨﺔ ﺟﻮﻓﻴﺔ485 ﻣﺄﺧﻮذة ﺑﺎﻟﻤﺜﻘﺐ 26 486 drilling forage Ñáñ³ïáõÙ áóðåíèå wiercenie foraj 487 drip goutter Ï³Ã»É êàïàòü kapać picurare 488 drip irrigation irrigation au goutte ϳÃÇɳÛÇÝ áéá·áõÙ à goutte Ù³Ýñ³Ù³Õ ³ÝÓñ¨ bruine ϳÃÇÉ goutte êàïåëüíîå îðîøåíèå ìîðîñü nawodnienia kroplowe mżawka irigaţie picătură cu picătură burniţă êàïëÿ kropla picătură zrzut wody sztolnią evacuator de ape mari tip puţ 489 drizzle 490 drop 491 drop inlet spillway évacuateur (de Ñáñ³Ý³ÛÇÝ çñÃáÕ / çñÑ»é øàõòíûé âîäîñáðîñ crues) en puits 492 drought sécheresse »ñ³ßï; ãáñ³ÛÝáõÃÛáõÝ çàñóõà; ñóõîñòü susza secetă 493 drum (of the tambour (de l'enregistreur) ÃÙµáõÏ (ÇÝùݳ·ñÇ) áàðàáàí (ñàìîïèñöà) bęben (rejestratora) tambur înregistrator 494 dry farming culture sèche ³Ýçñ¹Ç / ãáñ ÑáÕ³·áñÍáõÃÛáõÝ ñóõîå / áîãàðíîå çåìëåäåëèå secarea culturii 495 dry residue résidu sec ãáñ Ùݳóáñ¹ ñóõîé îñòàòîê uprawa bez nawodnień pustynnych sucha pozostałość 496 dry snow neige sèche ãáñ ÓÛáõÝ ñóõîé ñíåã suchy śnieg zăpadă uscata 497 dry wash lit asséché ãáñ ÑáõÝ ñóõîå ðóñëî suche koryto pat secat 498 dry year année de sécheresse »ñ³ßïÇ / ãáñ³ÛÇÝ ï³ñÇ ãáñ ç»ñÙ³ã³÷ thermomètre sec (d'un psychromètre) (Ëáݳí³ç»ñÙ³ã³÷Ç) çàñóøëèâûé ãîä suchy rok an secetos ñóõîé òåðìîìåòð (ïñèõðîìåòðà) suchy termometr (psychrometru) termometru uscat (la psihrometru) 500 dune dune ³í³½³ÃáõÙµ äþía wydma dună 501 duration durée ï¨áÕáõÃÛáõÝ ïðîäîëæèòåëüíîñòü czas trwania durată 502 duration curve êðèâàÿ ïðîäîëæèòåëüíîñòè äèíàìè÷åñêîå äàâëåíèå krzywa czasu trwania curbă de durată (przepływów) ciśnienie dynamiczne presiune dinamică 504 earth courbe des valeurs ï¨áÕáõÃÛ³Ý Ïáñ classées pression dynamique ¹ÇݳÙÇÏ ×ÝßáõÙ ÑáÕ terre ïî÷âà; çåìëÿ ziemia pământ 505 earth canal canal en terre çåìëÿíîé êàíàë kanał ziemny canal de pământ 506 earth lining revêtement en terre ÑáÕ» ͳÍÏ çåìëÿíîå ïîêðûòèå 507 earth sciences sciences de la terre »ñÏñÇ ·ÇïáõÃÛáõÝÝ»ñ íàóêè î çåìëèå obudowa (wyściółka) îmbrăcăminte de ziemna pământ nauki o Ziemi ştiinţele pământului recorder) 499 dry-bulb thermometer 503 dynamic pressure ÑáÕ» çñ³Ýóù reziduu uscat ﺳﺒﺮ؛ ﺣﻔﺮ اﻵﺑﺎر486 ﻧﻘﻂ487 ري ﺑﺎﻟﺘﻨﻘﻴﻂ488 رذاذ ﻧﻘﻄﺔ؛ ﻗﻄﺮة إﻓﺮاغ ﻣﻴﺎﻩ )اﻟﻔﻴﻀﺎن( ﺿﻤﻦ ﺁﺑﺎر ﺟﻔﺎف أﺳﻄﻮاﻧﺔ ()اﻟﻤﺴﺠﻞ زراﻋﺎت ﺑﻌﻠﻴﺔ 489 490 491 ﺑﻘﺎﻳﺎ ﺟﺎﻓﺔ ﺛﻠﺞ ﺟﺎف ﻣﺠﺮى ﻣﺠﻔﻒ ﺳﻨﺔ ﺟﻔﺎف ﻣﻴﺰان ﺣﺮارة ﺑﺪون ﺳﺎﺋﻞ آﺜﻴﺐ ﻣﺪة ﻣﻨﺤﻨﻰ ﻣﺪة اﻟﺒﻘﺎء 495 496 497 498 499 ﺿﻐﻂ دﻳﻨﺎﻣﻴﻜﻲ أرض ﻗﻨﺎة ﺗﺮاﺑﻴﺔ ﺗﻠﺒﻴﺲ ﺑﺎﻟﺘﺮاب ﻋﻠﻮم اﻷرض 492 493 494 500 501 502 503 504 505 506 507 27 barrage en terre ÑáÕ» å³ïí³ñ çåìëÿíàÿ ïëîòèíà zapora ziemna baraj de pământ travaux de terrassement ÑáÕ³ÛÇÝ ³ß˳ï³ÝùÝ»ñ çåìëÿíûå ðàáîòû prace ziemne lucrări de terasare 510 east est ³ñ¨»Éù âîñòîê wschód est 511 ebb reflux ï»Õ³ïíáõÃÛáõÝ îòëèâ odpływ (morza) reflux 512 echo sounder ýõîëîò echosonda sondă acustica ýêîëîãè÷åñêîå ðàâíîâåñèå ýêîëîãèÿ równowaga ekologiczna ekologia echilibru ecologic 515 eddy sondeur acoustique Ó³ÛݳËáñ³ã³÷ ¿ÏáÉá·Ç³Ï³Ý équilibre ѳí³ë³ñ³ÏßéáõÃÛáõÝ écologique ¿ÏáÉá·Ç³ écologie çñ³åïáÛï; ÙññϳóáõÙ tourbillon çàâèõðåíèå zawirowanie; wir turbion 516 edge bord »½»ñù áðîâêà krawędź mal 517 edge of water ligne de berges çñ³·ÇÍ / ³÷³·ÇÍ óðåç âîäû brzeg wody linia malului 518 effective cross- section mouillée çñ³ÛÇÝ Ïïñí³Íù æèâîå ñå÷åíèå przekrój czynny secţiunea udată perméabilité effective pluie efficace ³ñ¹Ûáõݳí»ï ó÷³Ýó»ÉÇáõÃÛáõÝ Ñáëù³ëï»ÕÍ ï»ÕáõÙÝ»ñ ýôôåêòèâíàÿ ïðîíèöàåìîñòü ñòîêîîáðàçóþùèå îñàäêè ñòî÷íûå âîäû przepuszczalność efektywna (skuteczna) opad skuteczny; opad efektywny zrzut zanieczyszczeń permeabilitate efectivă ploaie efectivă przewodność elektryczna elektrochemiczna metoda pomiaru przepływu element conductivitate electrică măsurătoare electrochimică 508 earthfill / earthen dam 509 earthwork 513 ecological equilibrium 514 ecology ecologie section 519 effective permeability 520 effective rainfall 521 effluent Ï»Õï³çñ»ñ effluents (d'une station d'épuration) 522 electrical conductivité électrique jaugeage électrochimique ¿É»Ïïñ³Ñ³Õáñ¹³Ï³ÝáõÃÛáõÝ ýëåêòðîïðîâîäíîñòü conductivity 523 electro-chemical gaging 524 element élément ï³ññ »ÉùÇ ã³÷Ù³Ý ¿É»Ïïñ³ùÇÙÇ³Ï³Ý Ù»Ãá¹ ýëåêòðîõèìè÷åñêèé ìåòîä èçìåðåíèÿ ðàñõîäîâ âîäû ýëåìåíò efluent (al unei staţii de epurare) element 525 elevation : see altitude 526 emergence émergence ٳϻñ¨áõÛà ¹áõñë ·³É âûõîä íà ïîâåðõíîñòü 527 emergency gate vanne de sécurité íóñ³ÛÇÝ ÷³Ï³Ý àâàðèéíûé êëàïàí pojawienie się na powierzchni wrota awaryjne emergenţă vană de siguranţă ﺳﺪ ﺗﺮاﺑﻲ508 أﻋﻤﺎل ﺗﺴﻮﻳﺔ اﻷرض ﺷﺮق ﺟﺰر اﻟﺒﺤﺮ ﻣﺴﺒﺎر ﺑﺎﻟﺼﺪى ﺗﻮازن ﺑﻴﺌﻲ 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 ﻋﻠﻢ اﻟﺒﻴﺌﺔ دواﻣﺔ ﻃﺮف ﺧﻂ اﻟﻀﻔﺎف ﺟﺰء ﻣﺒﻠﻮل؛ اﻟﻤﻘﻄﻊ اﻟﻌﺮﺿﻲ اﻟﻔﻌﺎل إﻧﻔﺎذﻳﺔ ﻓﻌﺎﻟﺔ519 ﻣﻄﺮ ﻓﻌﺎل520 ﻣﻨﺒﻌﺚ؛ ﻣﺘﻔﺮع521 )ﻣﻦ ﻣﺤﻄﺔ (اﻟﺘﻨﻘﻴﺔ ﻣﻮﺻﻠﻴﺔ آﻬﺮﺑﺎﺋﻴﺔ522 ﻋﻴﺎر آﻬﺮﺑﺎﺋﻲ523 آﻴﻤﻴﺎﺋﻲ ﻋﻨﺼﺮ524 525 ﻇﻬﻮر؛ ﺑﺰوغ526 ﺻﻤﺎم أﻣﺎن527 28 íóñ³ÛÇÝ çñÑ³Ý [åáÙå] àâàðèéíûé íàñîñ 528 emergency pump pompe de secours 529 emergency êàòàñòðîôè÷åñêèé âîäîñïóñê upust awaryjny ýìïèðè÷åñêèé empiryczny empiric 531 empirical évacuateur majeur; ³Õ»ï³ÛÇÝ çñÑ»é évacuateur de secours ¿ÙåÇñÇÏ empirique relation empirique ¿ÙåÇñÇÏ Ï³å ýìïèðè÷åñêàÿ ñâÿçü związek empiryczny relaţie empirică relationship 532 emptying vidange ¹³ï³ñÏáõÙ îïîðîæíåíèå opróżnianie golire 533 endorheic lake lac endoréique ³ÝÑáë ÉÇ× áåññòî÷íîå îçåðî jezioro bezodpływowe lac endoreic rozpraszanie energii spillway 530 empirical pompa awaryjna pompă de siguranţă evacuator de siguranţă ¿Ý»ñ·Ç³ÛÇ Ù³ñáõÙ ãàøåíèå ýíåðãèè d'énergie hydrologie de l'ingénieur ׳ñï³ñ³·Çï³Ï³Ý ÑǹñáÉá·Ç³ èíæåíåðíàÿ ãèäðîëîãèÿ hydrologia inżynierska disipare de energie hidrologie inginerească pertes de charge à l'entrée ×ÝßÙ³Ý ÏáñáõëïÁ ÙáõïùáõÙ ïîòåðÿ íàïîðà ïðè âõîäå ubytek ciśnienia na wlocie pierderi de sarcină la intrare 537 enveloping curve courbe enveloppe »½ñ³÷³ÏáÕ Ïáñ îáúåìëþùàÿ êðèâàÿ krzywa obwiedniowa; curbă obwiednia înfăşurătoare 538 environment environnement mediu protection de l'environnement lac temporaire ñðåäà; îêðóæàþùàÿ ñðåäà îõðàíà îêðóæàþùåé ñðåäû ïåðåñûõàþùåå îçåðî środowisko 539 environmental ÙÇç³í³Ûñ; ßñç³Ï³ ÙÇç³í³Ûñ ßñç³Ï³ ÙÇç³í³ÛñÇ å³Ñå³ÝáõÃÛáõÝ ó³Ù³ùáÕ ÉÇ× ochrona środowiska protecţia mediului jezioro epizodyczne lac temporar 541 ephemeral stream cours d'eau intermittent ųٳݳϳíáñ çñ³Ñáëù; ó³Ù³ùáÕ ·»ï³Ï âðåìåííûé âîäîòîê ciek epizodyczny curs de apă intermitent 542 equation équation ѳí³ë³ñáõÙ óðàâíåíèå równanie ecuaţie 543 equilibrium équilibre ѳí³ë³ñ³ÏßéáõÃÛáõÝ ðàâíîâåñèå równowaga echilibru 544 erosion érosion ¿ñá½Ç³; áÕáÕ³Ù³ßáõÙ ýðîçèÿ erozja eroziune 545 erosion control å³Ûù³ñ ¿ñá½Ç³ÛÇ ¹»Ù áîðüáà ñ ýðîçèåé walka z erozją 546 erosion hazard lutte contre l'érosion risque d'érosion ¿ñá½Ç³ÛÇ íï³Ý· îïàñíîñòü ýðîçèè zagrożenie erozją combaterea eroziunii risc de eroziune 547 erosion pavement cuirasse d'érosion ¿ñá½Ç³ÛÇ ½ñ³Ñ çàùèòà îò ýðîçèè bruk erozyjny pavaj de eroziune 548 error erreur ëË³É îøèáêà błąd eroare 534 energy dissipation dissipation 535 engineering hydrology 536 entrance head losses control 540 ephemeral lake ﻣﻀﺨﺔ ﻃﻮارئ528 ﻗﻨﺎة ﺗﺼﺮﻳﻒ529 ﻟﻠﻄﻮارئ ﺗﺠﺮﻳﺒﻲ؛ ﻋﻤﻠﻲ530 ﻋﻼﻗﺔ ﺗﺠﺮﻳﺒﻴﺔ531 ﺗﻔﺮﻳﻎ532 ﺑﺤﻴﺮة ﺑﺎﻃﻨﻴﺔ533 ﺗﺒﺪﻳﺪ اﻟﻄﺎﻗﺔ534 ﻋﻠﻢ اﻟﻤﻴﺎﻩ اﻟﻬﻨﺪﺳﻲ ﻓﻘﺪ اﻟﻀﻐﻂ ﺑﺎﻟﻤﺪﺧﻞ ﻣﻨﺤﻨﻰ ﻏﻄﺎﺋﻲ؛ ﻣﻨﺤﻨﻰ ﻏﻼﻓﻲ ﺑﻴﺌﺔ 535 536 537 538 ﺣﻤﺎﻳﺔ اﻟﺒﻴﺌﺔ539 ﺑﺤﻴﺮة ﻣﺆﻗﺘﺔ540 ﻣﺠﺮى ﻣﺎء541 ﻣﺘﻘﻄﻊ ﻣﻌﺎدﻟﺔ ﺗﻮازن ﺗﺄآﻞ ﻣﻜﺎﻓﺤﺔ اﻟﺘﺄآﻞ 542 543 544 545 ﺧﻄﺮ اﻟﺘﺄآﻞ546 درع ﺿﺪ اﻟﺘﺄآﻞ547 ﺧﻄﺄ548 29 ñáðîñíîé êàíàë kanał ucieczki canal de evacuare 550 escarpment canal d'évacuation çñÑ»éÇ çñ³Ýóù ë³Ý¹Õ³í³Ý¹; ˽í³Íù escarpement óñòóï; îáðûâ skarpa coastă 551 estimated évalué ѳßí³ñÏí³Í âû÷èñëåííûé obliczony calculat (computed) 552 estimation ﻗﻨﺎة اﻟﺘﻔﺮﻳﻎ549 ﻣﻨﺤﺪر ﻗﻮي550 ﻣﻘﺪرة551 estimation ·Ý³Ñ³ïáõÙ îöåíêà estimare ﺗﺨﻤﻴﻦ؛ ﺗﻘﺪﻳﺮ552 553 estuary estuaire estuar 554 eutrophication eutrophisation ·»ï³µ»ñ³ÝÇ Íáó ýñòóàðèé [¿ëïáõ³ñ] çñÇ Ñ³ñëï³óáõÙ Ï»Ýë³ÍÇÝ ýâòðîôèêàöèÿ ÝÛáõûñáí oszacowanie [estymacja] estuarium eutrofizacja eutrofizare 555 evaporating capacité d'évaporation évaporation capacitate de evaporare evaporaţie evaporaţie de la suprafaţa gheţii evaporaţie de la suprafaţa solului evaporaţie de la suprafaţa zăpezii evaporaţie din sol 549 escape canal capacity 556 evaporation 557 evaporation from 558 559 560 561 ice evaporation from land evaporation from snow evaporation from soil evaporation from water surface evaporation loss ·áÉáñßáõݳÏáõÃÛáõÝ èñïàðÿåìîñòü ·áÉáñßdzóáõÙ èñïàðåíèå zdolność ewaporacyjna parowanie èñïàðåíèå ñ ïîâåðõíîñòè ëüäà èñïàðåíèå ñ ñóøè parowanie z powierzchni lodu parowanie terenowe èñïàðåíèå ñíåãà parowanie ze śniegu èñïàðåíèå ñ ïî÷âû parowanie z gleby sublimation de la glace évaporation continentale sublimation de la ÓÛ³Ý ·áÉáñßdzóáõÙ neige évaporation du sol ·áÉáñßdzóáõÙ ÑáÕÇó ·áÉáñßdzóáõÙ ë³éáõÛóÇ Ù³Ï»ñ¨áõÛÃÇó ·áÉáñßdzóáõÙ ó³Ù³ùÇó évaporation de la surface de l'eau perte par évaporation bac d'évaporation ·áÉáñßdzóáõÙ çñ³ÛÇÝ µ³ó èñïàðåíèå ñ îòêðûòîé ٳϻñ¨áõÛÃÇó âîäíîé ïîâåðõíîñòè ·áÉáñßdzóÙ³Ý Ïáñáõëï ïîòåðÿ íà èñïàðåíèå bassin d'évaporation évaporimètre ·áÉáñßdzóÙ³Ý ³í³½³Ý misa ewaporacyjna; ewaporymetr èñïàðèòåëüíûé áàññåéí zbiornik ewaporacyjny èñïàðèòåëü ewaporymetr evaporaţie de la suprafaţa apei pierderi prin evaporare cazan evaporimetru bazin de evaporaţie evaporimetru 566 evapotranspiration évapotranspiration ·áõÙ³ñ³ÛÇÝ ·áÉáñßdzóáõÙ (ET) (ET) ñóììàðíîå èñïàðåíèå ewapotranspiracja evapotranspiraţie 567 experiment ÷áñÓ; ·Çï³÷áñÓ îïûò; ýêñïåðèìåíò eksperyment experiment ÷áñÓ³ñ³ñ³Ï³Ý ³í³½³Ý ýêñïåðèìåíòàëíûé áàññåéí zlewnia eksperymentalna bazin experimental 562 563 evaporation pan 564 evaporation tank 565 evaporimeter expérience; essai 568 experimental basin bassin versant (catchment, watershed) expérimental ·áÉáñßdzã³÷Ç µ³ù ·áÉáñßdzã³÷ parowanie z lustra wody straty na parowanie èñïàðèòåëüíûé áàê ﻣﺼﺐ ﺧﻠﻴﺠﻲ553 ﺗﻀﺨﻢ اﻟﻤﻮاد554 اﻟﻤﻐﺬﻳﺔ ﻓﻲ اﻟﻤﻴﺎﻩ ﻗﺪرة اﻟﺘﺒﺨﺮ555 ﺗﺒﺨﺮ556 ﺗﺒﺨﺮ ﻣﻦ اﻟﺠﻠﻴﺪ557 ﺗﺒﺨﺮ أرﺿﻲ558 ﺗﺒﺨﺮ ﻣﻦ اﻟﺜﻠﺞ559 ﺗﺒﺨﺮ ﻣﻦ اﻟﺘﺮﺑﺔ560 ﺗﺒﺨﺮ ﺳﻄﺢ اﻟﻤﺎء561 ﻓﻘﺪان ﺑﺎﻟﺘﺒﺨﺮ562 وﻋﺎء اﻟﺘﺒﺨﺮ563 ﺣﻮض اﻟﺘﺒﺨﺮ564 ﻣﻘﻴﺎس اﻟﺘﺒﺨﺮ ﺗﺒﺨﺮ رﺷﺤﻲ؛ ﺗﺒﺨﺮ و إرﺗﺸﺎح إﺧﺘﺒﺎر؛ ﺗﺠﺮﺑﺔ ﺣﻮض ﺻﺮف إﺧﺘﺒﺎري 565 566 567 568 30 569 exponent (power) exposant; puissance ³ëïÇ׳ݳóáõÛó ïîêàçàòåëü ñòåïåíè potęga exponent 570 exponential exponentielle óáõóã³ÛÇÝ ïîêàçàòåëüíûé potęgowy exponenţial 571 exsurgence résurgence ϳñëï³ÛÇÝ ³ÕµÛáõñ êàðñòîâûé èñòî÷íèê wypływ krasowy resurgenţă 572 extrapolation extrapolation ³ñï³ñÏáõÙ çêñòðàïîëÿöèÿ ekstrapolacja extrapolare 573 extreme value distribution des valeurs extrêmes ͳÛñ³·áõÛÝ Ù»ÍáõÃÛáõÝÝ»ñÇ µ³ßËáõÙ ðàñïðåäåëåíèå rozkład wartości ýêñòðåìàëüíûõ âåëè÷èí maksymalnych distribuţia valorilor extreme 574 factor facteur ·áñÍáÝ ôàêòîð czynnik factor 575 failing of a dike rupture d'une digue å³ïÝ»ßÇ ×»ÕùáõÙ ïðîðûâ äàìáû ruptură de dig 576 fair weather temps clair ÿñíàÿ ïîãîäà przerwanie grobli (tamy) ładna pogoda 577 fall 1) chute 2) automne 1) çñí»Å 2) ³ßáõÝ 1) âîäîïàä 2) îñåíü 1) wodospad 2) jesień 1) cădere 2) toamnă 578 fall flood crue d'automne ³ßݳݳÛÇÝ í³ñ³ñáõÙ îñåííèé ïàâîäîê powódź jesienna viitură de toamnă vitesse limite de chute 580 falling limb (of the branche hydrograph) descendante (d'un hydrogramme) Ýëï»óÙ³Ý ³ñ³·áõÃÛáõÝ ñêîðîñòü îñàæäåíèÿ prędkość opadania í³ñÁÝóó ×ÛáõÕ (çñ³·ñÇ) íèñõîäÿùàÿ âåòâü (ãèäðîãðàôà) krzywa opadania (hydrogramu) viteză limită de cădere ramura de scădere a hidrografului 581 falling speed vitesse de chute ³ÝÏÙ³Ý ³ñ³·áõÃÛáõÝ ñêîðîñòü ïàäåíèÿ prędkość opadania viteza de cădere 582 fallow land terre en jachère ïàðóþùàÿ çåìëÿ ziemia odłogowana pământ necultivat 584 faucet robinet ñâÿçü ïàäåíèÿ, óðîâíÿ è związek opadania stanów wody i ðàñõîäà przepływów êðàí zawór; kurek relaţia nivel – debit pe ramura de recesie robinet 585 feeder canal canal d'alimentation ëÝÙ³Ý çñ³Ýóù ïîäïèòûâàþùèé êàíàë kanał zasilający 586 feeding pipe conduite d'alimentation bac ëÝÙ³Ý ËáÕáí³Ï ïèòàþùèé òðóáîïðîâîä przewód zasilający ɳëï³Ý³í ïàðîì prom canal de alimentare conductă de alimentare bac plutitor distribution 579 fall velocity å³ñ½ »Õ³Ý³Ï ó»É; ѳñáë ÃáÕ³Í í³ñ»É³ÑáÕ 583 fall-stagerelation dénivelée - ³ÝÏÙ³Ý, ٳϳñ¹³ÏÇ ¨ »ÉùÇ Ï³åÁ discharge relation hauteur -débit 587 ferry Íáñ³Ï vreme frumoasă أس؛ دﻟﻴﻞ اﻟﻘﻮة اﻟﺠﺒﺮﻳﺔ أﺳﻲ؛ دﻟﻴﻠﻲ ﻋﻮدة ﻇﻬﻮر اﻟﻤﻴﺎﻩ اﻟﺠﻮﻓﻴﺔ إﺳﺘﻜﻤﺎل ()ﺑﺎﻹﺳﺘﻘﺮاء ﺗﻮزﻳﻊ اﻟﻘﻴﻢ اﻟﻘﺼﻮى ﻋﺎﻣﻞ إﻧﺸﻘﺎق ﺳﺪ 569 570 571 572 573 574 575 ﻃﻘﺲ ﺻﺎف576 (2 ( ﺳﻘﻮط1 577 ﺧﺮﻳﻒ ﻓﻴﻀﺎن اﻟﺨﺮﻳﻒ578 ﺳﺮﻋﺔ اﻟﺴﻘﻮط579 ﺟﺰء إﻧﺤﺪاري )ﻟﻤﻨﺤﻨﻰ (اﻟﺼﺮف ﺳﺮﻋﺔ اﻟﺴﻘﻮط أرض ﺑﻮر - ﻋﻼﻗﺔ ﻣﻨﺼﺔ ﺻﺮف- إرﺗﻔﺎع ﺣﻨﻔﻴﺔ ﻗﻨﺎة اﻟﺘﻐﺬﻳﺔ 580 581 582 583 584 585 أﻧﺒﻮب اﻟﺘﻐﺬﻳﺔ586 ﻣﻌﺒﺮ587 31 ïîëåâàÿ âëàãîåìêîñòü pojemność polowa 589 field trial capacité au champ ¹³ßï³ÛÇÝ çñ³ï³ñáÕáõÃÛáõÝ ¹³ßï³ÛÇÝ ÷áñÓ essai au champ ïîëåâîé îïûò 590 field work travail de terrain ïîëåâûå (èçûñêàòåëüñêèå) ðàáîòû lucrări de teren 591 figure figure ¹³ßï³ÛÇÝ (Ñ»ï³Ëáõ½³Ï³Ý) ³ß˳ï³ÝùÝ»ñ å³ïÏ»ñ [ýÇ·áõñ] próba przeprowadzona w terenie praca terenowa ôèãóðà rycina; rysunek figură 592 film film (d'eau) óճÝà (çñÇ) ïëåíêà błona lamă 593 filtration filtration ÍͳÝóáõÙ ôèëüòðàöèÿ filtracja filtraţie 594 fine earth terre fine Ù³Ýñ³ÑáÕ ìåëêîçåì pământ fin 595 firm yield fourniture garantie »ñ³ß˳íáñí³Í Ñáëù ãàðàíòèðîâàííûé ñòîê 596 firn névé ôèðí utwory drobnoziarniste przepływ (odpływ) gwarantowany firn 597 fish poisson ðûáà ryba peşte 598 fish elevator ascenseur à poisson ÓÏݳٵ³ñÓÇã ðûáîïîäúåìíèê ascensor de peşti 599 fish ladder échelle à poisson ë³Ý¹áõ˳ÛÇÝ ÓÏÝáõÕÇ ëåñòíè÷íûé ðûáîõîä podnośnik dla ryb (pełni funkcję przepławki) przepławka dla ryb scară de peşti 600 fish lock écluse à poisson ÓÏÝáõÕáõ çñ³ñ·»É³Ï ðûáîõîäíûé øëþç śluza rybna ecluză de peşti 601 fish pass passe à poisson ÓÏÝáõÕÇ ðûáîõîä 602 fissure spring source de faille ×»Õù³íáñ ³ÕµÛáõñ ùåëåâîé èñòî÷íèê przejście (przepławka) trecere de peşti dla ryb źródło szczelinowe izvor de falie 603 flash flood crue soudaine µáõéÝ í³ñ³ñáõÙ áóðíûé ïàâîäîê 604 flashy stream cours d'eau à crues µáõéÝ í³ñ³ñáõÙáí ·»ï soudaines gwałtowne wezbranie viitură brutală (powódź) ðåêà ñ áóðíûì ïàâîäêîì potok gwałtownie curs de apă reagujący na opady torenţial 605 flat V-weir déversoir plat en V ѳñà »é³ÝÏÛáõݳӨ çñó÷ ïëîñêèé òðåóãîëüíûé âîäîñëèâ przelew trójkątny płaski deversor plat în V 606 float flotteur ÉáÕ³Ý ïîïëàâîê pływak flotor 607 float gage limnimètre à flotteur ÉáճݳÛÇÝ Ù³Ï³ñ¹³Ï³ã³÷ ïîïëàâêîâûé óðîâíåìåð wodowskaz pływakowy 608 floating flottant ÉáÕ³óáÕ 588 field capacity ë³éó³¹³ßïÇ íñ³ Ëï³óí³Í ÓÛáõÝ [ýÇéÝ] ÓáõÏ ïëàâó÷èé pływający capacitate de câmp experiment pe teren volum garantat zăpadă îngheţată limnigraf cu flotor plutitor ﻗﺪرة ﻓﻲ اﻟﺤﻘﻞ588 ﺗﺠﺮﺑﺔ ﻓﻲ اﻟﺤﻘﻞ589 ﻋﻤﻞ ﻓﻲ اﻟﺤﻘﻞ590 ﺷﻜﻞ؛ رﺳﻢ (ﻏﺸﺎء )ﻣﻦ اﻟﻤﻴﺎﻩ ﺗﺼﻔﻴﺔ؛ ﺗﺮﺷﻴﺢ ﺗﺮﺑﺔ ﻧﺎﻋﻤﺔ إﻧﺘﺎج ﺛﺎﺑﺖ ﺛﻠﺞ ﺟﻠﻴﺪي ﺳﻤﻜﺔ ﻣﺼﻌﺪ ﻟﻠﺴﻤﻚ 591 592 593 594 595 596 597 598 ﺳﻠﻢ ﻟﻠﺴﻤﻚ599 آﻴﻠﻮن ﻟﻠﺴﻤﻚ600 ﻣﻤﺮ ﻟﻠﺴﻤﻚ601 ﻧﺒﻊ ﺷﻘﻲ602 ﻓﻴﻀﺎن ﻓﺠﺎﺋﻲ603 ﻣﺠﺎري ﻣﻴﺎﻩ ذات ﻓﻴﻀﺎﻧﺎت ﻓﺠﺎﺋﻴﺔ ﺳﺪ ﻣﺴﻄﺢ ذو ﺛﻠﻢ ﻣﺜﻠﺜﻲ ﻋﻮاﻣﺔ ﻣﻘﻴﺎس ﻋﺎﺋﻢ ﻟﻤﺴﺘﻮى اﻟﻤﻴﺎﻩ ﻋﺎﺋﻢ 604 605 606 607 608 32 ÉáÕ³óáÕ ·áÉáñßdzã³÷ ïëàâó÷èé èñïàðèòåëü evaporation pan 610 floe bac d'évaporation flottant glaçon flottant ÉáÕ³óáÕ ë³éó³µ»Ïáñ 611 flood crue; inondation í³ñ³ñáõÙ 612 flood (return) fréquence de (retour de) crue í³ñ³ñÙ³Ý Ñ³×³Ë³Ï³ÝáõÃÛáõÝ 613 flood control lutte contre les crues 614 flood crest 609 floating ïëàâó÷àÿ ëüäóíà ewaporometr pływający kra cazan de evaporaţie plutitor sloiuri ïàâîäîê powódź viitură ÷àñòîòà ïàâîäêà prawdopodobieństwo probabilitatea de wystąpienia powodzi depăşire a viiturii å³Ûù³ñ ѻջÕÝ»ñÇ ¹»Ù áîðüáà ñ íàâîäíåíèÿìè ochrona przeciwpowodziowa pointe de crue í³ñ³ñÙ³Ý ·³·³Ãݳϻï ïèê ïàâîäêà 615 flood hydrograph hydrogramme de crue í³ñ³ñÙ³Ý çñ³·Çñ [Ñǹñá·ñ³ý] ãèäðîãðàô ïàâîäêà kulminacja fali wezbraniowej (powodziowej) hydrogram wezbrania hidrograful viiturii 616 flood marks laisses de crues µ³ñÓñ çñ»ñÇ ÝÇß»ñ ìåòêè âûñîêèõ âîä znaki powodziowe (wysokiej wody) urmele viiturii (pe teren) 617 flood plain plaine d'inondation í³ñ³ñ³ÑáõÝ ïîéìà równina zalewowa 618 flood recession courbe de décrue êðèâàÿ ñïàäà ïàâîäêà krzywa recesji wezbrania albia majoră (inundabilă) ramura de scădere a undei de viiturii perete abrupt al viiturii avertizarea de viitură probability í³ñ³ñÙ³Ý ³ÝÏÙ³Ý Ïáñ curve apărarea împotriva inundaţiilor vârful viiturii 619 flood wall mur d'endiguement í³ñ³ñ³å³ßïå³Ý å³ï ïàâîäêîçàùèòíàÿ ñòåíà 620 flood warning préavis de crue ïðåäóïðåæäåíèå / îïîâåùåíèå î ïàâîäêå 621 flood wave onde de crue í³ñ³ñÙ³Ý Ù³ëÇÝ Ý³Ë³½·áõß³óáõÙ / ³½¹³ñ³ñáõÙ í³ñ³ñÙ³Ý ³ÉÇù ściana (zasłona) przeciwpowodziowa ostrzeżenie przeciwpowodziowe ïàâîäî÷íàÿ âîëíà fala wezbraniowa undă de viitură 622 flooded area zone inondée áÕáÕÙ³Ý ï³ñ³Íù çîíà çàòîïëåíèÿ obszar zalewowy zonă inundata 623 floor radier çñ³ÝóùÇ Ñ³ï³Ï äíî êàíàëà dno; podłoże radier 624 flottage (of timber) flottage des bois ÷³Ûï³ÉáÕ³ñÏáõÙ ëåñîñïëàâ spław drewna 625 flow écoulement Ñáëù ñòîê przepływ; spływ transport de buşteni prin plutire scurgere 626 flow depth tirant d'eau çñÇ ËáñáõÃÛáõÝ (çñ³ÝóùáõÙ) ãëóáèíà âîäû (â êàíàëå) miąższość warstwy wody płynącej strat scurs ﺧﺰان ﺗﺒﺨﺮ ﻋﺎﺋﻢ609 ﺟﻠﻴﺪ ﻃﺎف ﻓﻴﻀﺎن؛ ﻃﻮﻓﺎن إﺣﺘﻤﺎل )ﺗﻜﺮار؛ ﻋﻮدة( اﻟﻔﻴﻀﺎن ﺳﻴﻄﺮة ﻋﻠﻰ اﻟﻔﻴﻀﺎﻧﺎت ذروة اﻟﻔﻴﻀﺎن 610 611 612 613 614 ﻣﻨﺤﻨﻰ ﺻﺮف615 اﻟﻔﻴﻀﺎن ﻣﺆﺷﺮات616 اﻟﻔﻴﻀﺎﻧﺎت ﺳﻬﻞ اﻟﻔﻴﻀﺎن617 ﻣﻨﺤﻨﻰ ﺗﺮاﺟﻊ618 اﻟﻔﻴﻀﺎن ﺟﺪار اﻟﺴﺪ619 إﻧﺬار ﻋﻦ ﻓﻴﻀﺎن620 ﻣﻮﺟﺔ اﻟﻔﻴﻀﺎن ﻣﻨﻄﻘﺔ ﻣﻐﻤﻮرة أرﺿﻴﺔ ﻋﻮم اﻷﺧﺸﺎب 621 622 623 624 ﺟﺮﻳﺎن؛ إﻧﺴﻴﺎب؛625 دﻓﻖ ﻋﻤﻖ اﻟﺠﺮﻳﺎن626 33 627 flow path 628 flow pattern 629 flow recording ÑáëùÇ áõÕÇ cheminement de l'écoulement mode d'écoulement ÑáëùÇ áõñí³·ÇÍ »Éù³·ñÇã; ͳËë³·ñÇã compteurenregistreur d'eau ïóòü ñòîêà droga spływu cale de curgere ﻣﺴﻠﻚ اﻟﺠﺮﻳﺎن627 êîíôèãóðàöèÿ ñòîêà struktura odpływu mod de curgere أﺳﻠﻮب اﻟﺠﺮﻳﺎن628 ﻋﺪاد ﻣﺴﺠﻞ629 ﻟﻠﻤﻴﺎﻩ ﻗﺴﻢ ﻣﺒﺘﻞ630 ðàñõîäîãðàô çñ³ÛÇÝ / ϻݹ³ÝÇ Ïïñí³ÍùÇ Ù³Ï»ñ»ë courbe cumulative ÑáëùÇ ÇÝï»·ñ³É Ïáñ de l'écoulement przystawka zapisująca contor limnigrafu înregistrator de apa ïëîùàäü æèâîãî ñå÷åíèÿ powierzchnia secţiune udată przekroju czynnego èíòåãðàëüíàÿ êðèâàÿ krzywa sumowana curbă integrală a odpływu scurgerii ñòîêà 632 flow velocity vitesse du courant Ñáë³ÝùÇ ³ñ³·áõÃÛáõÝ ñêîðîñòü òå÷åíèÿ 633 flowage of a type d'écoulement d'un cours d'eau ·»ïÇ Ñáë³ÝùÇ µÝáõÛÃÁ õàðàêòåð òå÷åíèÿ ðåêè courbe des débits classés ÑáëùÇ ï¨áÕáõÃÛ³Ý Ïáñ krzywa czasu trwania curba de durată a przepływu debitelor 635 flowmeter débitmètre »Éù³ã³÷ êðèâàÿ ïðîäîëæèòåëüíîñòè ñòîêà ðàñõîäîìåð przepływomierz debitmetru 636 fluid fluide Ñ»ÕáõÏ æèäêîñòü ciecz fluid 637 flume canal jaugeur çñ³ã³÷³Ï³Ý í³ù âîäîìåðíûé ëîòîê kanał pomiarowy 638 flushing chasse Éí³óáõÙ ïðîìûâêà 639 flushing gallery galerie de chasse Éí³óÙ³Ý ÙÇç³Ýóù ïðîìûâíàÿ ãàëåðåÿ spłukiwanie; przemywanie upust płuczący canal de măsurare (a debitelor) fugă 640 flushing pipe conduite de dévasement Ýëïí³Íù Ñ»é³óÝáÕ ËáÕáí³Ï³ß³ñ òðóáîïðîâîä äëÿ óäàëåíèÿ îñàäîê rura spłukująca conductă de deznoroire 641 flushing sluice écluse de chasse Éí³óÙ³Ý çñ³ñ·»É³Ï ïðîìûâíîé øëþç ecluză de fugă 642 fluvial bog marais fluvial í³ñ³ñ³ÑáõݳÛÇÝ ×³ÑÇ× ïîéìåííîå áîëîòî upust spłukujący (przemywający) błota przyrzeczne mlaştină fluvială ·»ï»ñÇ Ó¨³µ³ÝáõÃÛáõÝ ìîðôîëîãèÿ ðåê Ù³é³ËáõÕ òóìàí geomorfologia fluwialna mgła geomorfologie fluvială ceaţă attachment 630 flow section 631 flow summation curve stream 634 flow-duration curve section mouillée 643 fluvial morphology géomorphologie 644 fog fluviale brouillard prędkość płynięcia wody charakter płynięcia wody w cieku viteza curentului caracterul scurgerii galerie de fugă ﻣﻨﺤﻨﻰ ﺗﺮاآﻤﻲ631 ﻟﻠﺠﺮﻳﺎن ﺳﺮﻋﺔ اﻟﺘﻴﺎر632 ﺳﻴﻼن ﻣﺠﺮى اﻟﻤﺎء ﻣﻨﺤﻨﻰ دوام اﻟﺠﺮﻳﺎن ﻣﻘﻴﺎس ﺻﺮف اﻟﻤﻴﺎﻩ ﻣﺎﺋﻊ ﻗﻨﺎة ﻣﻌﻴﺮة 633 634 635 636 637 ﻣﺼﺮف638 ﺳﺮداب639 اﻟﺘﺼﺮﻳﻒ أﻧﺒﻮب اﻟﺘﺼﺮﻳﻒ640 ()اﻟﺘﻨﻈﻴﻒ آﻴﻠﻮن اﻟﺘﺼﺮﻳﻒ641 ﻣﺴﺘﻨﻘﻊ ﻧﻬﺮي642 ﺗﻜﻮﻳﻦ اﻷﻧﻬﺮ643 ﺿﺒﺎب644 34 645 fog-drip 646 ford 647 forecast ruissellement d'une Ù³é³ËáõÕ³ÛÇÝ Ï³ÃÏÃáó canopée dû au brouillard; précipitation occulte due au brouillard ³Ýó³ÑáõÝ; ͳÝÍ³Õ ï»Õ gué ϳÝ˳ï»ëáõÙ prévision 648 forecast evaluation évaluation de la òóìàííàÿ êàïåëü opad z mgły burniţă ﺗﻨﻘﻴﻂ اﻟﻀﺒﺎب645 áðîä bród vad ïðîãíîç prognoza prognoză ocena prognozy ﻣﻌﺒﺮ؛ ﻣﺨﺎﺿﺔ646 ﺗﻮﻗﻊ؛ ﺗﻨﺒﺆ647 ﺗﻘﻴﻴﻢ اﻟﺘﻮﻗﻌﺎت648 ϳÝ˳ï»ëÙ³Ý ·Ý³Ñ³ïáõÙ îöåíêà ïðîãíîçà 649 forest prévision forêt ³Ýï³é ëåñ las evaluarea prognozei pădure 650 forest glade clairière µ³ó³ï ëåñíàÿ ïîëÿíà polana leśna luminiş 651 forested area région boisée ³Ýï³é³å³ï ï³ñ³Íù ëåñèñòàÿ òåððèòîðèÿ obszar zalesiony zonă împădurită 652 formula formule µ³Ý³Ó¨ ôîðìóëà formuła; wzór formulă 653 foundation of dam fondations d'un îñíîâàíèå ïëîòèíû fundament tamy fundaţia barajului 654 fracture porosity òðåùèííàÿ ïîðèñòîñòü uszczelinienie òðåùèííûé èñòî÷íèê źródło szczelinowe porozitatea fracturii izvor diaclazic ðàäèàëüíî-îñåâàÿ òóðáèíà; òóðáèíà Ôðàíñèñà âíóòðèâîäíûé ëåä turbina Francisa turbina Francis 655 fracture spring 656 Francis turbine å³ïí³ñÇ ÑÇÙù barrage fissuration; porosité ×»Õù³íáñ ͳÏáïÏ»ÝáõÃÛáõÝ de fissure source diaclasienne ×»Õù³íáñ ³ÕµÛáõñ ß³é³íÕ³³é³Ýóù³ÛÇÝ turbine Francis ïáõñµÇÝ; üñ³ÝëÇëÇ ïáõñµÇÝ 657 frazil ice frazil Ý»ñçñ³ÛÇÝ ë³éáõÛó 658 free weir déversoir dénoyé ãëáõ½í³Í çñó÷ íåçàòîïëåííûé âîäîñëèâ przelew swobodny; deversor liber przelew niezatopiony 659 free-surface flow écoulement à surface libre µ³ó ٳϻñ»ëáí (áã ×ÝßáõÙ³ÛÇÝ) Ñáëù áåçíàïîðíûé ïîòîê lód prądowy; śryż 661 freeze geler ë³éã»É przepływ przy zwierciadle swobodnym áåçíàïîðíûå ïîäçåìíûå wody podziemne o zwierciadle âîäû swobodnym çàìåðçàòü zamarzać 662 freeze-up prise de la glace; prise en masse ë³éó³å³ïáõÙ ëåäîñòàâ 660 free-surface eaux souterraines underground water libres áã ×ÝßáõÙ³ÛÇÝ ëïáñ·»ïÝÛ³ çñ»ñ zamarznięcie gheaţă submersă scurgere la suprafaţa liberă pod de gheaţă ape subterane libere îngheţ ﺣﺮج؛ ﻏﺎﺑﺔ ﻓﺮﺟﺔ او ﻓﻀﺎء ﻓﻲ ﻏﺎﺑﺔ ﻣﻨﻄﻘﺔ ﻣﺤﺮﺟﺔ ﻣﻌﺎدﻟﺔ أﺳﺎﺳﺎت اﻟﺴﺪ 649 650 651 652 653 ﻣﺴﺎﻣﻴﺔ اﻟﺸﻘﻮق654 ﻧﺒﻊ ﺗﺼﺪﻋﻲ655 ﻋﻨﻔﺔ ﻓﺮﻧﺴﻴﺲ؛656 ﺗﻮرﺑﻴﻦ ﻓﺮﻧﺴﻴﺲ ﻗﻄﻊ ﺻﻐﻴﺮة ﻣﻦ اﻟﺠﻠﻴﺪ ﺳﺪ ﻏﻴﺮ ﻣﻐﻤﻮر ﺑﺎﻟﻤﻴﺎﻩ إﻧﺴﻴﺎب ﻋﻠﻰ ﺳﻄﺢ ﺣﺮ ﻣﻴﺎﻩ ﺟﻮﻓﻴﺔ ﺣﺮة 657 658 659 660 ﺟﻠﺪ؛ ﺗﺠﻤﺪ661 ﺗﺠﻤﺪ662 35 663 freezing point 664 frequency point de congélation fréquence 665 frequency analysis analyse 666 frequency curve 667 frequency distribution 668 fresh water fréquentielle courbe de fréquence distribution de fréquences eau douce ë³é»óÙ³Ý Ï»ï òî÷êà çàìåðçàíèÿ punkt zamarzania punct de îngheţ ﻧﻘﻄﺔ اﻟﺘﺠﻤﻴﺪ663 ѳ׳˳ϳÝáõÃÛáõÝ ÷àñòîòà częstość frecvenţă ѳ׳˳ϳÝáõÃÛ³Ý í»ñÉáõÍáõÃÛáõÝ Ñ³×³Ë³Ï³ÝáõÃÛ³Ý Ïáñ àíàëèç ÷àñòîòû analiza częstości analiza frecvenţei ﺗﻮاﺗﺮ664 ﺗﺤﻠﻴﻞ اﻟﺘﻮاﺗﺮ665 êðèâàÿ ÷àñòîòû krzywa częstości curba de frecvenţă ѳ׳˳ϳÝáõÃÛ³Ý µ³ßËáõÙ ù³Õóñ³Ñ³Ù çáõñ ðàñïðåäåëåíèå ÷àñòîòû rozkład częstości ïðåñíàÿ âîäà słodka woda distribuţia frecvenţelor apă dulce 669 fresh water lens ëïáñ·»ïÝÛ³ ù³Õóñ³Ñ³Ù lentille d'eaux souterraines douces çñÇ áëåÝÛ³Ï ëèíçà ïðåñíîé ïîäçåìíîé âîäû soczewka słodkowodna lentilă de apă dulce subterană 670 friable friable ðûõëûé kruchy friabil 671 friction factor coefficient de frottement pertes de charge par ×ÝßÙ³Ý ÏáñáõëïÝ»ñ ß÷áõÙÇó frottement ë³éó³Ï³ÉáõÙ gelée ³Ýë³éݳٳÝÇù période sans gel ųٳݳϳßñç³Ý êîýôôèöèåíò òðåíèÿ współczynnik tarcia áåçìîðîçíûé ïåðèîä okres bezprzymrozkowy 675 Froude number nombre de Froude üñáõ¹Ç ÃÇí ÷èñëî Ôðóäà liczba Froude’a 676 frozen ground sol gelé ë³é³Í ·»ïÇÝ çàìåðçøèé ãðóíò przemarznięty grunt 677 gage height hauteur à l'échelle ÝÇß ¹Çï³Ï»ïÇ ½ñáÛÇó 678 gage zero altitude du zéro de çñ³ã³÷³Ï³Ý ¹Çï³Ï»ïÇ ½ñá l'échelle îòìåòêà íàä íóëåì ïîñòà poziom ponad zero wodowskazowe íóëü âîäîìåðíîãî ïîñòà zero wodowskazu 679 gaging by jaugeage par déversoir 672 friction losses 673 frost 674 frost-free period measuring weir 680 gaging section 681 gaging site ÷ËñáõÝ ß÷Ù³Ý ·áñͳÏÇó ïîòåðÿ íàïîðà íà òðåíèå utrata ciśnienia wskutek tarcia îáëåäåíåíèå przymrozek çñÇ »ÉùÇ ã³÷áõÙ çñó÷Ç èçìåðåíèå ðàñõîäà âîäû pomiar za pomocą ÙÇçáóáí ïðè ïîìîùè âîäîñëèâà przelewu section de jaugeage çñ³ã³÷³Ï³Ý ·»ï³Ñ³ïí³Íù station de jaugeage çñ³ã³÷³Ï³Ý Ï³Û³Ý ãèäðîìåòðè÷åñêèé ñòâîð przekrój pomiarowy (wodowskazowy) ãèäðîìåòðè÷åñêàÿ stanowisko pomiarowe ñòàíöèÿ (wodowskazowe) ﻣﻨﺤﻨﻰ اﻟﺬﺑﺬﺑﺔ؛666 ﻣﻨﺤﻨﻰ اﻟﺘﺮدد ﺗﻮاﺗﺮ اﻟﺘﻮزﻳﻊ667 ﻣﺎء ﻋﺬب ﻋﺪﺳﺔ ﻣﻴﺎﻩ ﺟﻮﻓﻴﺔ ﻋﺬﺑﺔ ﺳﻬﻞ اﻟﺘﻔﺘﺖ ﻋﺎﻣﻞ اﻹﺣﺘﻜﺎك 668 669 670 coeficient de 671 frecare pierderi de sarcină ﺧﺴﺎرة ﺑﺎﻹﺣﺘﻜﺎك672 prin frecare îngheţ ﺟﻠﻴﺪ؛ ﺻﻘﻴﻊ673 perioadă fără ﻓﺘﺮة )ﻣﺪة( دون674 îngheţ numărul lui Froude sol îngheţat nivelul la miră cota "zero" a mirei măsurătoare cu deversorul secţiune de măsurătoare staţie hidrometrică ﺟﻠﻴﺪ ﻋﺪد ﻓﺮود675 أرض ﻣﺠﻠﺪة؛676 أرض ﻣﺠﻤﺪة 677 ﻋﻴﺎر اﻟﺼﻔﺮ ﻋﻠﻰ678 ﺳﻠﻢ اﻟﻘﻴﺎﺳﺎت ﺳﺪ ﺻﻐﻴﺮ ﻟﺘﻌﻴﻴﺮ679 اﻟﺼﻔﺮ ﻣﻘﻄﻊ اﻟﻌﻴﺎر680 ﻣﺤﻄﺔ ﺗﻌﻴﻴﺮ681 36 682 gangway ñëóæåáíûé ìîñòèê 683 gard gate passerelle de service vanne de garde 684 gate vanne 685 gate chamber chambre de vanne 686 Gaussian curve courbe Gaussienne ¶³áõëÇ Ïáñ ͳ·áõÙ; ·áÛ³óáõÙ; genèse ³é³ç³óáõÙ ëïáñ·»ïÝÛ³ çñ»ñÇ origine des eaux ͳ·áõÙÁ souterraines ïðîèñõîæäåíèå ïîäçåìíûõ âîä pochodzenie wód originea apelor podpowierzchniowych subterane 689 gentle breeze vent faible ÃáõÛÉ ù³ÙÇ ñëàáûé âåòåð lekki wiatr; bryza briză 690 geomorphology géomorphologie »ñÏñ³Ó¨³µ³ÝáõÃÛáõÝ ãåîìîðôîëîãèÿ geomorfologia geomorfologie 691 geostationnary satellite géostationnaire »ñÏñ³³Ýß³ñÅ ³ñµ³ÝÛ³Ï ãåîñòàöèîíàðíûé ñïóòíèê satelita geostacjonarny satelit geostaţionar 692 geyser geyser ·»Û½»ñ ãåéçåð gejzer gheizer 693 glacial epoch époque glaciaire ëåäíèêîâàÿ ýïîõà epoka lodowa epoca glaciară 694 glacier glacier ë³éó³¹³ßï³ÛÇÝ ¹³ñ³ßñç³Ý ë³éó³¹³ßï lodowiec gheţar 695 glacier flood débâcle glaciaire ëåäíèê ë³éó³¹³ßï³ÛÇÝ í³ñ³ñáõÙ ëåäíèêîâûé ïàâîäîê debaclu glaciar 696 glacier table table glaciaire ë³éó³¹³ßï³ÛÇÝ ë»Õ³Ý ëåäíèêîâûé ñòîë wezbranie spowodowane przez topnienie lodowca stół lodowcowy masa glaciară 697 glacier tongue langue glaciaire ë³éó³¹³ßïÇ É»½í³Ï ÿçûê ëåäíèêà jęzor lodowcowy limbă glaciară 698 glacier-fed river rivière glaciaire ë³éó³¹³ßï³ÛÇÝ ·»ï ëåäíèêîâàÿ ðåêà râu glaciar 699 glaciology glaciologie ë³éó³¹³ßï³µ³ÝáõÃÛáõÝ ãëÿöèîëîãèÿ rzeka o zasilaniu lodowcowym glacjologia 700 glaze verglas Ù»ñϳë³éáõÛó ãîëîëåä gołoledź polei 701 global circulation circulation globale ÁݹѳÝáõñ ßñç³åïáõÛï îáùàÿ öèðêóëÿöèÿ cyrkulacja globalna circulaţie globală 687 genesis 688 genesis of subsurface water satellite ͳé³ÛáÕ³Ï³Ý Ï³Ùñç³Ï ïðåäîõðàíèòåëüíûé çàòâîð 1) ÷³Ï³Ý 2) çñ³ñ·»É³ÏÇ 1) çàòâîð 2) âîðîòà ¹³ñå³ë øëþçà ÷³Ï³ÝÇ Ëáõó êàìåðà çàòâîðà ³å³ÑáíÇã ÷³Ï³Ý êðèâàÿ Ãàóññà mostek pomiarowy zasuwa zabezpieczająca brama; wrota komora zaworowa krzywa Gaussa ãåíåçèñ; ïðîèñäîæåííèå geneza; pochodzenie pasarelă de serviciu vană de siguranţă ﺳﻘﺎﻟﺔ ﻣﺆﻗﺘﺔ682 ﺻﻤﺎم ﻣﺮاﻗﺒﺔ683 vană ﺻﻤﺎم؛ ﺳﻜﺮ684 camera de vizitare a vanei curba Gauss ﻏﺮﻓﺔ اﻟﺴﻜﺮ685 geneză glaciologie ﻣﻨﺤﻨﻰ ﻏﺎوﺳﻲ ﺗﻜﻮﻳﻦ؛ ﻧﺸﺆ ﻣﺼﺪر او ﺗﻜﻮﻳﻦ اﻟﻤﻴﺎﻩ اﻟﺠﻮﻓﻴﺔ هﻮاء ﺿﻌﻴﻒ؛ ﻧﺴﻴﻢ ﺟﻴﻮﻣﻮرﻓﻮﻟﻮﺟﻴﺎ؛ ﻋﻠﻢ ﺳﻄﺢ اﻻرض ﻗﻤﺮ اﺻﻄﻨﺎﻋﻲ ﺛﺎﺑﺖ اﻟﻤﺪار ﺣﻤﺔ ﻓﻮارة ﻋﺼﺮ ﺟﻠﻴﺪي ﻧﻬﺮ ﺟﻠﻴﺪي ذوﺑﺎن ﻓﻴﻀﺎﻧﻲ ﻟﻠﺠﻠﻴﺪ ﻣﺴﻄﺢ ﺟﻠﻴﺪي ﻟﺴﺎن ﺟﻠﻴﺪي ﻧﻬﺮ ﺟﻠﻴﺪي 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 ﻋﻠﻢ اﻟﺠﻠﻴﺪ699 ﺟﻠﻴﺪ ﻣﻘﺰز700 ﺳﺮﻳﺎن آﺮوي701 37 702 global warming réchauffement du globe ÁݹѳÝáõñ ï³ù³óáõÙ (»ñÏñ³·Ý¹Ç) îáùèé ïîäîãðåâ ocieplenie globalne încălzire globală 703 globe globe »ñÏñ³·áõݹ; ·áõݹ çåìíîé øàð; øàð glob; kula ziemska glob 704 gorge gorge ÏÇñ×; Óáñ óùåëèå wąwóz chei 705 graded stream cours d'eau à profil ѳí³ë³ñ³ÏßéáõÃÛ³Ý Ïïñí³Íù áõÝ»óáÕ ·»ï d'équilibre ðåêà ñ ïðîôèëåì ðàâíîâåñèÿ ciek o profilu równowagi curs de apă la profil de echilibru 706 grading ѳïÇϳã³÷³Ï³Ý ϳ½Ù 707 granular étalement granulométrique granulaire ѳïÇϳíáñ ãðàíóëîìåòðè÷åñêèé ñîñòàâ çåðíèñòûé zestaw granulometryczny ziarnisty clasare granulometrică granular 708 graph graphique ·Í³óáõÛó [·ñ³ýÇÏ] ãðàôèê wykres grafic 709 grassland prairie Ù³ñ·³·»ïÇÝ ëóã łąka; pastwisko prerie 710 gravel gravier ÏáåÇ× ãðàâèé żwir pietriş 711 gravel trap piège à gravier ÏáåÇ×Ç Ã³Ï³ñ¹ ëîâóøêà ãðàâèÿ pułapka żwirowa capcană de pietriş 712 gravitational water eau libre ͳÝñ³Ñ³Ï³ÛÇÝ çáõñ ãðàâèòàöèîííàÿ âîäà woda grawitacyjna apă gravitaţională 713 gravity gravité ͳÝñáõÃÛ³Ý áõÅ ñèëà òåæåñòè grawitacja gravitate 714 gravity dam barrage poids ͳÝñ³Ñ³Ï å³ïí³ñ ãðàâèòàöèîííàÿ ïëîòèíà zapora grawitacyjna baraj de greutate 715 grazing pâturage ³ñ³Í»óáõÙ âûïàñ wypas păşune 716 grease ice glace pâteuse óճÝóë³éáõÛó; ëÕáÝ ëåäÿíîå ñàëî śryż gheaţă păstoasă 717 greenhouse effect effet de serre ç»ñÙáó³ÛÇÝ ¿ý»Ïï ïàðíèêîâûé ýôôåêò efekt cieplarniany; efekt szklarniowy efect de seră vérité / réalité de terrain 719 groundwater eaux souterraines; nappe 720 groundwater basin bassin hydrogéologique í»ñ»ñÏñ³ÛÇÝ ×ßïí³Í µÝ³å³ïÏ»ñ ëïáñ·»ïÝÛ³ çñ»ñ íàçåìíûå äàííûå dane terenowe realitate din teren ïîäçåìíûå âîäû ape subterane ëïáñ·»ïÝÛ³ çñ»ñÇ ³í³½³Ý áàññåéí ïîäçåìíûõ âîä woda podziemna; woda gruntowa zbiornik wód podziemnych 721 groundwater ëïáñ·»ïÝÛ³ çñ»ñÇ Ñ³ßí»ÏßÇé áàëàíñ ïîäçåìíûõ âîä bilans wód podziemnych bilanţul apelor subterane 718 ground truth budget bilan des eaux souterraines bazin hidrogeologic ﺗﺴﺨﻴﻦ اﻟﻜﺮة اﻷرﺿﻴﺔ آﺮة أرﺿﻴﺔ واد ﻋﻤﻴﻖ ﺿﻴﻖ ﻣﺠﺮى ﻣﺎﺋﻲ ﻣﺘﺪرج ﺗﺴﻮﻳﺔ؛ ﺗﻤﻬﺪ 702 703 704 705 706 ﻣﺤﺒﺐ707 ﺧﻂ ﺑﻴﺎﻧﻲ؛ رﺳﻢ708 ﺑﻴﺎﻧﻲ ﻣﺮج ﺣﺼﻰ ﻓﺦ ﻟﻠﺤﺼﻰ ﻣﻴﺎﻩ ﺣﺮة ﺟﺎذﺑﻴﺔ ﺳﺪ وزﻧﻲ ﻣﺮﻋﻰ ﺛﻠﺞ ﻃﺮي ﺗﺄﺛﻴﺮ دﻓﻴﺌﺔ؛ ﻣﻔﻌﻮل ﺑﻴﺖ زﺟﺎﺟﻲ ﺣﻘﻴﻘﺔ اﻷرض 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 ﻣﻴﺎﻩ ﺟﻮﻓﻴﺔ719 ﺣﻮض اﻟﻤﻴﺎﻩ720 اﻟﺠﻮﻓﻴﺔ ﻣﻴﺰاﻧﻴﺔ اﻟﻤﻴﺎﻩ721 اﻟﺠﻮﻓﻴﺔ 38 722 groundwater depletion curve 723 groundwater divide 724 groundwater dynamics 725 groundwater flow courbe de tarissement d'une nappe ligne de partage des eaux souterraines ëïáñ·»ïÝÛ³ çñ»ñÇ ëå³éÙ³Ý Ïáñ êðèâàÿ èñòîùåíèÿ ïîäçåìíûõ âîä krzywa sczerpywania curba de secare a wód podziemnych pânzei freatice ëïáñ·»ïÝÛ³ çñ»ñÇ çñµ³Å³Ý âîäîðàçäåë ïîäçåìíûõ âîä dział wód podziemnych dynamique des eaux souterraines ëïáñ·»ïÝÛ³ çñ»ñÇ ¹ÇݳÙÇϳ äèíàìèêà ïîäçåìíûõ âîä dynamika wód podziemnych dinamica apelor subterane écoulement souterrain ëïáñ·»ïÝÛ³ çñ»ñÇ Ñáëù ñòîê ïîäçåìíûõ âîä przepływ wód podziemnych scurgerea subterană ëïáñ·»ïÝÛ³ çñ»ñÇ Ï³åï³Å³ÛÇÝ Ï³éáõÛó êàïòàæíîå ñîîðóæåíèå ïîäçåìíûõ âîä ëïáñ·»ïÝÛ³ çñ»ñÇ Ù³Ï³ñ¹³Ï óðîâåíü ïîäçåìíûõ âîä instalacja (budowla) ujęcia wód podziemnych poziom wód podziemnych construcţie de captare a apelor subterane nivelul apelor subterane région hydrogéologique recharge des aquifères souterrains ressources en eau souterraines çñ³»ñÏñ³µ³Ý³Ï³Ý ßñç³Ý ãèäðîãåîëîãè÷åñêèé ðàéîí ïîïîëíåíèå çàïàñà ãðóíòîâûõ âîä region hydrogeologiczny zasilanie wód podziemnych regiune hidrogeologică reîncărcarea apelor subterane ëïáñ·»ïÝÛ³ çñ»ñÇ å³ß³ñÝ»ñ [é»ëáõñëÝ»ñ] ðåçåðâ ïîäçåìíûõ âîä zasoby wód podziemnych resurse de ape subterane élévation du niveau de la nappe phréatique écoulement fluvial d'origine souterraine réserve souterraine ëïáñ·»ïÝÛ³ çñ»ñÇ Ù³Ï³ñ¹³ÏÇ µ³ñÓñ³óáõÙ ïîâûøåíèå óðîâíÿ ïîäçåìíûõ âîä wznios wód podziemnych ridicarea nivelului apei subterane ëïáñ·»ïÝÛ³ çñ»ñÇ Ñáëù ñòîê ãðóíòîâûõ âîä odpływ podziemny scurgerea subterană cumpăna apelor subterane ﻣﻨﺤﻨﻰ إﻓﺮاغ اﻟﻤﻴﺎﻩ اﻟﺠﻮﻓﻴﺔ ﺧﻂ ﺗﻘﺴﻴﻢ اﻟﻤﻴﺎﻩ اﻟﺠﻮﻓﻴﺔ ﺣﺮآﺔ اﻟﻤﻴﺎﻩ اﻟﺠﻮﻓﻴﺔ ﺟﺮﻳﺎن ﺟﻮﻓﻲ 726 groundwater hydrology : see hydrogeology 727 groundwater intake structure de captage structure des eaux souterraines 728 groundwater level niveau des eaux souterraines 729 groundwater province 730 groundwater recharge 731 groundwater resources 732 groundwater rise 733 groundwater runoff 734 groundwater storage 735 groundwater table nappe phréatique 736 grouting injection ëïáñ·»ïÝÛ³ çñ»ñÇ å³ß³ñÝ»ñÇ Ñ³Ù³ÉñáõÙ ëïáñ·»ïÝÛ³ çñ»ñÇ çàïàñû ïîäçåìíûõ âîä å³ÑáõëïÝ»ñ ëïáñ·»ïÝÛ³ çñ»ñÇ Ñ³Û»ÉÇ çåðêàëî ïîäçåìíûõ âîä Ý»ñ³ñÏáõÙ (å³ïí³ñÇ Ù³ñÙÝÇ Ù»ç) èíæåêöèÿ (â òåëî ïëîòèíû) retencja (zapasy) wód rezerva subterană podziemnych zwierciadło wód nivelul freatic podziemnych iniekcja; injecţie wstrzykiwanie 722 723 724 725 726 ﻧﻈﺎم ﺳﺤﺐ اﻟﻤﻴﺎﻩ727 اﻟﺠﻮﻓﻴﺔ ﻣﺴﺘﻮى اﻟﻤﻴﺎﻩ728 اﻟﺠﻮﻓﻴﺔ ﻣﻨﻄﻘﺔ ﻣﻴﺎﻩ ﺟﻮﻓﻴﺔ729 إﻋﺎدة ﺗﻌﺒﺌﺔ اﻟﻤﻴﺎﻩ اﻟﺠﻮﻓﻴﺔ ﻣﻮارد اﻟﻤﻴﺎﻩ اﻟﺠﻮﻓﻴﺔ إرﺗﻔﺎع ﻣﺴﺘﻮى اﻟﻤﻴﺎﻩ اﻟﺠﻮﻓﻴﺔ ﺟﺮﻳﺎن ﻧﻬﺮي ﻣﻦ ﻣﺼﺪر ﺟﻮﻓﻲ ﺗﺨﺰﻳﻦ ﺟﻮﻓﻲ 730 731 732 733 734 ﻃﺒﻘﺔ ﻣﻴﺎﻩ ﺟﻮﻓﻴﺔ735 ( ﺣﻘﻦ )ﺑﺎﻹﺳﻤﻨﺖ736 39 µáõë³×³Ï³Ý ßñç³Ý âåãåòàöèîííûé ïåðèîä okres (sezon) wegetacyjny perioada de vegetaţie ﻓﺘﺮة ﻧﻤﻮ اﻟﻨﺒﺎﺗﺎت737 738 growth période de croissance des végétaux croissance ³×áõÙ; ³í»É³óáõÙ âîçðàñòàíèå wzrost creştere 739 gulch ravin Óáñ³Ï îâðàã jar râpă 740 gully ravine áÕáÕ³÷áë ðûòâèíà wąwóz ravenă 741 gully formation ravinement áÕáÕ³ù³Ûù³ÛáõÙ ðàçìûâ erozja wąwozowa ravenare 742 hail grêle ϳñÏáõï ãðàä grad grindină 743 hair hygrometer hygromètre à cheveu Ù³½³íáñ Ëáݳí³ã³÷ âîëîñíîé-ãèãðîìåòð higrometr włosowy higrometru cu fir de păr 744 hanging dam çñ³ÑáëùÇ ³ñ·»É³ÏáõÙ ë³éáõÛóÇ ï³ÏÇ ëÕÇÝáí çàæîð zasłona wisząca zăpor 745 harbor obstruction d'un cours d'eau par le frazil port ݳí³Ñ³Ý·Çëï ãàâàíü; ïîðò port; przystań port 746 hardness of water dureté de l'eau çñÇ ÏáßïáõÃÛáõÝ æåñòêîñòü âîäû twardość wody duritatea apei 747 hardpan horizon compacifié ϳñÍñ³ó³Í / Ëï³ó³Í ÑáñǽáÝ (·»ïÝÇ) óïëîòíåííûé ãîðèçîíò stwardniały grunt; orsztyn orizont compact 748 haze brume óÝÓñ Ù³é³ËáõÕ ãóñòîé òóìàí zamglenie ceaţă 749 head charge ×ÝßáõÙ íàïîð słup wody sarcină 750 head losses pertes de charge ×ÝßÙ³Ý ÏáñáõëïÝ»ñ ïîòåðè íàïîðà straty ciśnienia ﻧﻤﻮ ﻣﺴﻴﻞ واد ﺻﻐﻴﺮ ﺳﺎﻗﻴﺔ؛ ﺟﺪول؛ ﻣﺴﻴﻞ ﺣﺖ ﺳﻴﻠﻲ ﺑﺮد ﻣﻴﺰان رﻃﻮﺑﺔ ﺷﻌﺮي؛ هﻴﺠﺮوﻣﺘﺮ ﺷﻌﺮي؛ ﻣﺮﻃﺎب ﺷﻌﺮي إﻧﺴﺪاد ﻣﺠﺮى ﺑﺤﺒﻴﺒﺎت اﻟﺠﻠﻴﺪ ﻣﺮﻓﺄ ﻗﺴﺎوة اﻟﻤﻴﺎﻩ آﺘﻴﻢ؛ ﻃﺒﻘﺔ ﻃﻴﻨﻴﺔ ﺻﻠﺪة ﺿﺒﺎب ﺿﻐﻂ ﻓﻘﺪان اﻟﻀﻐﻂ 751 head over weir charge sur le seuil ×ÝßáõÙ çñó÷Ç íñ³ íàïîð íà âîäîñëèâå 752 head works ouvrages de tête ·É˳ٳë³ÛÇÝ Ï³éáõÛóÝ»ñ ãîëîâíûå ñîîðóæåíèÿ 753 headrace canal d'amenée Ùáï»óÝáÕ çñ³Ýóù ïîäâîäÿùèé êàíàë 737 growing period sarcina pe deversor ciśnienie na przelewie pierderi de sarcină konstrukcje czołowe; lucrări de capăt budowle czołowe (śluzy, kanału) kanał dopływowy canal de aducţiune 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 ﺿﻐﻂ ﻓﻮق751 ﻣﺴﺘﻮى اﻟﺴﺪ أﻋﻤﺎل رأﺳﻴﺔ752 ﻗﻨﺎة اﻟﺠﻠﺐ753 40 754 headwaters cours supérieur d'une rivière ·»ïÇ ³ÏáõÝù èñòîê ðåêè obszar źródłowy cursul superior al râului 755 heat balance bilan thermique ç»ñÙ³ÛÇÝ Ñ³ßí»ÏßÇé òåïëîâîé áàëàíñ bilans cieplny bilanţ termic 756 heat balance of bilan thermique de ÓݳͳÍÏáõÛÃÇ ç»ñÙ³ÛÇÝ Ñ³ßí»ÏßÇé la couverture neigeuse capacité calorifique ç»ñÙáõݳÏáõÃÛáõÝ òåïëîâîé áàëàíñ ñíåæíîãî ïîêðîâà bilans cieplny pokrywy śnieżnej òåïëîåìêîñòü pojemność cieplna ç»ñٳѳÕáñ¹³Ï³ÝáõÃÛáõÝ conductivité thermique échanges de chaleur ç»ñÙ³÷á˳ݳÏáõÃÛáõÝ ç»ñÙ³Ïáñáõëï pertes de chaleur òåïëîïðîâîäíîñòü przewodność cieplna òåïëîîáìåí wymiana ciepła bilanţ termic al stratului de zăpadă capacitate calorica conductivitate termică schimb de căldură òåïëîïîòåðÿ strata ciepła 761 heat of fusion chaleur latente de fusion åÇݹ íÇ׳ÏÇó Ñ»ÕáõÏÇ ³ÝóÙ³Ý Ã³ùÝí³Í ç»ñÙáõÃÛáõÝ utajonie ciepło topnienia 762 heat source source de chaleur ç»ñÙáõÃÛ³Ý ³ÕµÛáõñ ñêðûòàÿ òåïëîòà äëÿ ïåðåõîäà îò òâåðäîãî ñîñòîÿíèÿ ê æèäêîìó èñòî÷íèê òåïëà pierderi de căldură căldura latentă de topire źródło ciepła sursă de căldură 763 heavy clay argile fine ͳÝñ ϳí òÿæåëàÿ ãëèíà glina ciężka argilă fină 764 heavy water eau lourde ͳÝñ çáõñ òÿæåëàÿ âîäà ciężka woda apă grea 765 hectopascal (hPa) hectopascal (hPa) Ñ»Ïïáå³ëÏ³É (Ñä³) ãåêòîïàñêàëü (ãÏà) hektopaskal (hPa) hectopascal 767 heliograph héliographe ³ñ¨³·ñÇã [Ñ»ÉÇá·ñ³ý] ãåëèîãðàô heliograf heliograf 768 hemisphere hémisphère ÏÇë³·áõݹ ïîëóøàðèå hemisfera emisferă 769 herbicide herbicide µáõë³ëå³Ý ãåðáèöèä herbicyd erbicid 770 high pressure pompe de haute pression µ³ñÓñ ×ÝßÙ³Ý çñÑ³Ý [åáÙå] âûñîêîíàïîðíûé íàñîñ pompa wysokociśnieniowa pompă de înaltă presiune µ³ñÓñ çñ»ñÇ ÝÇß ìåòêà âûñîêèõ âîä znak wielkiej wody urme de ape mari 772 hill laisse des hautes eaux colline µÉáõñ õîëì wzgórze colină 773 hillslope versant; pente ë³ñ³É³Ýç ñêëîí stok wzgórza versant snow cover 757 heat capacity 758 heat conductivity 759 heat exchange 760 heat loss 766 heel : see upstream toe pump 771 high water mark ﻣﺠﺮى اﻟﻨﻬﺮ اﻟﻌﻠﻮي ﻣﻴﺰاﻧﻴﺔ اﻟﺤﺮارة ﻣﻴﺰاﻧﻴﺔ اﻟﺤﺮارة ﻓﻲ اﻟﻐﻄﺎء اﻟﺜﻠﺠﻲ ﻗﺪرة ﺣﺮارﻳﺔ ﻣﻮﺻﻠﻴﺔ ﺣﺮارﻳﺔ ﺗﺒﺎدل اﻟﺤﺮارة ﻓﻘﺪان اﻟﺤﺮارة ﺣﺮارة اﻷﻧﺼﻬﺎر 754 755 756 757 758 759 760 761 ﻣﺼﺪر ﺣﺮارة ﻃﻴﻦ ﻧﺎﻋﻢ ﻣﻴﺎﻩ ﺛﻘﻴﻠﺔ هﻜﺘﻮﺑﺎﺳﻜﺎل 762 763 764 765 766 هﻠﻴﻮﻏﺮاف؛767 ﻣﺒﺮﻗﺔ ﺷﻤﺴﻴﺔ ﻧﺼﻒ اﻟﻜﺮة اﻷرﺿﻴﺔ ﻣﺒﻴﺪ أﻋﺸﺎب ﻣﻀﺨﺔ ﺿﻐﻂ ﻋﺎل أﺛﺮ اﻟﻤﻴﺎﻩ اﻟﻌﺎﻟﻴﺔ 768 769 770 771 ﺗﻠﺔ772 ﻣﻨﺤﺪر773 41 ãèñòîãðàììà histogram histograma èñòîðè÷åñêèå äàííûå dane historyczne date istorice 776 homogeneous données historiques å³ïÙ³Ï³Ý ïíÛ³ÉÝ»ñ ѳٳë»é homogène îäíîðîäíûé jednorodny omogen 777 horizon horizon ÑáñǽáÝ ãîðèçîíò horyzont orizont 778 horizontal-axis moulinet hydrométrique à axe horizontal puissance (en chevaux) ÑáñǽáÝ³Ï³Ý ³é³Ýóùáí åïï³Ý âåðòóøêà ñ ãîðèçîíòàëüíîé îñüþ młynek z osią poziomą ÓdzáõÅ ëîøàäèíàÿ ñèëà koń mechaniczny morişcă hidrometrică cu ax orizontal cal putere (în CP) observations horaires ³Ù»ÝųÙÛ³ ¹ÇïáõÙÝ»ñ åæå÷àñíûå íàáëþäåíèÿ obserwacje godzinowe observaţii orare 781 humid humide Ëáݳí âëàæíûé wilgotny umed 782 humus humus ÑáõÙáõë ãóìóñ humus humus 783 hydraulic coefficient de filtration ÍͳÝóÙ³Ý ·áñͳÏÇó êîýôôèöèåíò ôèëüòðàöèè 1) przewodność hydrauliczma 2) współczynnik filtracji linia spadku piezometrycznego gradient hydrauliczny coeficient de filtraţie 774 histogram histogramme 775 historical data current meter 779 horsepower 780 hourly observations conductivity ëÛáõݳϳíáñ ïñ³Ù³·Çñ [ÑÇëïá·ñ³Ù] ligne piézométrique Ñǹñ³íÉÇÏ³Ï³Ý Ã»ùáõÃÛ³Ý ëèíèÿ ãèäðàâëè÷åñêîãî ·ÇÍ line óêëîíà 785 hydraulic gradient pente hydraulique Ñǹñ³íÉÇÏ³Ï³Ý Ã»ùáõÃÛáõÝ ãèäðàâëè÷åñêèé óêëîí 784 hydraulic grade linie piezometrică pantă hidraulică 786 hydraulic jump ressaut Ñǹñ³íÉÇÏ³Ï³Ý ÃéÇãù ãèäðàâëè÷åñêèé ïðûæîê skok hydrauliczny 787 hydraulic mean rayon hydraulique Ñǹñ³íÉÇÏ³Ï³Ý ß³é³íÇÕ ãèäðàâëè÷åñêèé ðàäèóñ promień hydrauliczny raza hidraulică Ñǹñ³íÉÇÏ³Ï³Ý ¹ÇÙ³¹ñáճϳÝáõÃÛáõÝ Ñǹñáï»ËÝÇÏ³Ï³Ý Ï³ùéáõÛó Ñǹñ³íÉÇϳ ãèäðàâëè÷åñêàÿ ñîïðîòèâëÿåìîñòü ãèäðîòåõíè÷åñêîå ñîîðóæåíèå ãèäðàâëèêà opór hydrauliczny salt hidraulic depth 788 hydraulic résistivité resistivity hydraulique 789 hydraulic structure ouvrage hydraulique 790 hydraulics hydraulique budowla hydrotechniczna hydraulika rezistivitate hidraulică lucrare hidrotehnică hidraulică ﻣﺨﻄﻂ ﺗﻮزﻳﻊ اﻟﺘﻮاﺗﺮ ﻣﻌﻄﻴﺎت ﺗﺎرﻳﺨﻴﺔ ﻣﺘﺠﺎﻧﺲ أﻓﻖ ﻣﻘﻴﺎس اﻟﺼﺮف ذو ﻣﺤﻮر أﻓﻘﻲ ﻗﻮة )ﺑﺎﻟﺤﺼﺎن (ﺑﺨﺎري ﻣﻼﺣﻈﺎت آﻞ ﺳﺎﻋﺔ رﻃﺐ دﺑﺎل؛ ﻣﺎدة ﻋﻀﻮﻳﺔ ﻣﻨﺤﻠﺔ ﻣﻮﺻﻠﻴﺔ هﻴﺪروﻟﻴﺔ ﺧﻂ ﻣﺴﺘﻮى اﻟﻤﺎء 774 775 776 777 778 779 780 781 782 783 784 ﻣﻨﺤﻨﻰ إﻧﺤﺪار785 (اﻟﻤﺎء )هﻴﺪروﻟﻲ ﻗﻔﺰة اﻟﻤﺎء786 ﻣﺘﻮﺳﻂ اﻟﻌﻤﻖ787 اﻟﻬﻴﺪروﻟﻲ ﻣﻘﺎوﻣﺔ هﻴﺪروﻟﻴﺔ788 ﻣﻨﺸﺂت ﻣﺎﺋﻴﺔ789 ﻣﺎﺋﻴﺎت؛790 هﻴﺪروﻟﻲ؛ هﻴﺪروﻟﻴﻜﻲ 42 791 hydraulics of open hydraulique à streams µ³ó ÑáõÝ»ñÇ Ñǹñ³íÉÇϳ ãèäðàâëèêà îòêðûòûõ ðóñåë hydraulika hidraulica przewodów otwartych suprafeţei libere surface libre 792 hydrochemistry hydrochimie çñ³ùÇÙdz ãèäðîõèìèÿ hydrochemia hidrochimie 793 hydrodynamics hydrodynamique Ñǹñá¹ÇݳÙÇϳ ãèäðîäèíàìèêà hydrodynamika hidrodinamică 794 hydroelectric usine hydroélectrique çñ³¿É»Ïïñ³Ï³Û³Ý [Ñǹñá¿É»Ïïñ³Ï³Û³Ý] ãèäðîýëåêòðîñòàíöèÿ elektrowna wodna uzină hidroelectrică ãèäðîýíåðãèÿ energia wodna energie hidraulică âîäîðîä wodór hidrogen êîíöåíòðàöèÿ âîäîðîäíûõ èîíîâ (pH) stężenie jonów wodorowych (pH) concentraţie in ioni de hidrogen (pH) (power) plant 795 hydroenergy 796 hydrogen énergie hydraulique çñ³¿Ý»ñ·Ç³ [Ñǹñá¿Ý»ñ·Ç³] çñ³ÍÇÝ hydrogène 797 hydrogen ion çñ³ÍݳÛÇÝ ÇáÝÝ»ñÇ concentration en concentration (pH) ion hydrogène (pH) ÏáÝó»Ýïñ³ódz (pH) 798 hydrogeochemistry hydrogéochimie çñ³»ñÏñ³ùÇÙdz [Ñǹñá»ñÏñ³ùÇÙdz] ãèäðîãåîõèìèÿ hydrogeochemia hidrogeochimie 799 hydrogeologic çñ³»ñÏñ³µ³Ý³Ï³Ý [Ñǹñá»ñÏñ³µ³Ý³Ï³Ý] ϳ½Ù³íáñáõÙ çñ³»ñÏñ³µ³ÝáõÃÛáõÝ [Ñǹñá»ñÏñ³µ³ÝáõÃÛáõÝ] ãèäðîãåîëîãè÷åñêàÿ ôîðìàöèÿ formacja hydrogeologiczna formaţie hidrogeologică ãèäðîãåîëîãèÿ hydrogeologia hidrogeologie formation formation hydrogéologique 800 hydrogeology hydrogéologie 801 hydrograph hydrogramme çñ³·Çñ [Ñǹñá·ñ³ý] ãèäðîãðàô hydrogram hidrograf 802 hydrographical réseau hydrographique hydrographie çñ³·ñ³Ï³Ý ó³Ýó ãèäðîãðàôè÷åñêàÿ ñåòü reţea hidrografică çñ³·ñáõÃÛáõÝ [Ñǹñá·ñ³ýdz] ãèäðîãðàôèÿ sieć hydrograficzna (rzeczna) hydrografia network 803 hydrography hidrografie هﻴﺪروﻟﻴﻚ اﻷﻧﻬﺮ ذات اﻟﺴﻄﺢ اﻟﺤﺮ آﻴﻤﻴﺎء ﻣﺎﺋﻴﺔ؛ هﻴﺪروآﻴﻤﻴﺎء هﻴﺪرودﻳﻨﺎﻣﻴﺎت؛ ﻋﻠﻢ ﻗﻮة اﻟﻤﻮاﺋﻊ ﻣﺤﻄﺔ ﺗﻮﻟﻴﺪ ()اﻟﻄﺎﻗﺔ اﻟﻜﻬﺮﻣﺎﺋﻴﺔ ﻃﺎﻗﺔ ﻣﺎﺋﻴﺔ هﻴﺪروﺟﻴﻦ آﺜﺎﻓﺔ إﻳﻮﻧﺎت اﻟﻬﻴﺪروﺟﻴﻦ؛ اﻟﺮﻗﻢ اﻟﻬﻴﺪروﺟﻴﻨﻲ آﻴﻤﻴﺎء ارﺿﻤﺎﺋﻴﺔ؛ آﻴﻤﻴﺎء اﻟﻤﻴﺎﻩ اﻟﺠﻮﻓﻴﺔ ﺗﻜﻮﻳﻦ ﺟﻴﻮﻟﻮﺟﻲ ﻣﺎﺋﻲ ﻋﻠﻢ ﺟﻴﻮﻟﻮﺟﻴﺎ اﻟﻤﺎء ﻣﻨﺤﻨﻰ اﻟﺼﺮف اﻟﻤﺎﺋﻲ ﺷﺒﻜﺔ اﻷﻧﻬﺮ 791 792 793 794 795 796 797 798 799 800 801 802 هﻴﺪروﻏﺮاﻓﻴﺎ؛803 ﻋﻠﻢ اﻟﻤﺴﺎﺣﺔ اﻟﺒﺤﺮﻳﺔ 43 analogie hydrologique ÑǹñáÉá·Ç³Ï³Ý ÝٳݳÏáõÃÛáõÝ ãèäðîëîãè÷åñêàÿ àíàëîãèÿ analogia hydrologiczna analogie hidrologică calculs hydrologiques ÑǹñáÉá·Ç³Ï³Ý ѳßí³ñÏÝ»ñ ãèäðîëîãè÷åñêèå ðàñ÷åòû obliczenia hydrologiczne calcule hidrologice 806 hydrological cycle cycle hydrologique ÑǹñáÉá·Ç³Ï³Ý ãèäðîëîãè÷åñêèé öèêë cykl hydrologiczny ciclul hidrologic 807 hydrological ãèäðîëîãè÷åñêèé ïðîãíîç prognoza hydrologiczna prognoză hidrologică ãèäðîëîãè÷åñêàÿ ñåòü; ãèäðîìåòðè÷åñêàÿ ñåòü sieć hydrologiczna reţea hidrometrică obserwacja hydrologiczna observaţie hidrologica 804 hydrological analogy 805 hydrological calculations forecast 808 hydrological network 809 hydrological observation 810 hydrological phenomena 811 hydrological regime 812 hydrological research 813 hydrological services 814 hydrological year 815 hydrologically similar river 816 hydrologist 817 hydrology 818 hydrolysis prévision hydrologique ßñç³åïáõÛï ÑǹñáÉá·ÇÏ³Ý Ï³Ý˳ï»ëáõÙ réseau hydrométrique çñ³ã³÷³Ï³Ý ó³Ýó observation hydrologique ÑǹñáÉá·Ç³Ï³Ý ¹Çï³ñÏáõÙ ãèäðîëîãè÷åñêîå íàáëþäåíèå phénomène hydrologique ÑǹñáÉá·Ç³Ï³Ý »ñ¨áõÛà ãèäðîëîãè÷åñêîå ÿâëåíèå zjawiska hydrologiczne fenomen hidrologic régime hydrologique recherche en hydrologie ÑǹñáÉá·Ç³Ï³Ý é»ÅÇÙ ãèäðîëîãè÷åñêèé ðåæèì reżim hydrologiczny regim hidrologic ÑǹñáÉá·Ç³Ï³Ý ѻﳽáïáõÃÛáõÝÝ»ñ ãèäðîëîãè÷åñêèå èññëåäîâàíèÿ services hydrologiques ÑǹñáÉá·Ç³Ï³Ý ͳé³ÛáõÃÛáõÝÝ»ñ ãèäðîëîãè÷åñêèå ñëóæáû służba wodna servicii hidrologice ãèäðîëîãè÷åñêèé ãîä rok hydrologiczny an hidrologic ðåêà-àíàëîã rzeka-analog ãèäðîëîã hydrolog râu similar din punct de vedere hidrologic hidrolog ãèäðîëîãèÿ hydrologia hidrologie ãèäðîëèç hydroliza hidroliza année hydrologique ÑǹñáÉá·Ç³Ï³Ý ï³ñÇ ÝÙ³Ý³Ï ·»ï rivière hydrologiquement analogue çñ³µ³Ý [ÑǹñáÉá·] hydrologue çñ³µ³ÝáõÃÛáõÝ hydrologie [ÑǹñáÉá·Ç³] hydrolyse çñ³ï³ññ³ÉáõÍáõÙ badania hydrologiczne cercetare în hidrologie ﺗﻤﺎﺛﻞ )ﺗﺸﺎﺑﻪ؛ (ﺗﻨﺎﻇﺮ هﻴﺪروﻟﻮﺟﻲ ﺣﺴﺎﺑﺎت هﻴﺪروﻟﻮﺟﻴﺔ دورة ﻣﺎﺋﻴﺔ ﺗﻮﻗﻌﺎت هﻴﺪروﻟﻮﺟﻴﺔ ﺷﺒﻜﺔ هﻴﺪروﻟﻮﺟﻴﺔ ﻟﻘﻴﺎس ﺻﺮف اﻷﻧﻬﺮ ﻣﻼﺣﻈﺎت هﻴﺪروﻟﻮﺟﻴﺔ ﻇﺎهﺮة هﻴﺪروﻟﻮﺟﻴﺔ ﻧﻤﻂ هﻴﺪروﻟﻮﺟﻲ 804 805 806 807 808 809 810 811 أﺑﺤﺎث ﻓﻲ ﻋﻠﻢ812 اﻟﻤﻴﺎﻩ ﺧﺪﻣﺎت هﻴﺪروﻟﻮﺟﻴﺔ ﺳﻨﺔ هﻴﺪروﻟﻮﺟﻴﺔ ﻧﻬﺮ ﻣﺘﺸﺎﺑﻪ هﻴﺪروﻟﻮﺟﻴﺎ ﻋﺎﻟﻢ ﻣﻴﺎﻩ ﻋﻠﻢ اﻟﻤﻴﺎﻩ؛ هﻴﺪروﻟﻮﺟﻴﺎ ﺣﻠﻤﺄة؛ ﺗﺤﻠﻴﻞ ﺑﺎﻟﻤﺎء 813 814 815 816 817 818 44 819 hydrometeorology hydrométéorologie Ñǹñáû¹»ñ¨áõóµ³ÝáõÃÛáõÝ ãèäðîìåòåîðîëîãèÿ 820 hydrometrics hydrométrie çñ³ã³÷áõÃÛáõÝ ãèäðîìåòðèÿ hydrometeorologia hidrometeorologie hydrometria hidrometrie ﻋﻠﻢ اﻷﺣﻮال819 اﻟﺠﻮﻳﺔ اﻟﻤﺎﺋﻴﺔ ﻗﻴﺎس ﻣﻨﺴﻮب820 اﻷﻧﻬﺮ 821 hydropower station 821 : see hydroelectric (power) plant 822 hydroscopic water eau hydroscopique Ëáݳí³ÍáõÍ çáõñ ãèäðîñêîïè÷åñêàÿ âîäà woda higroskopijna apă higroscopica 823 hydrosphere hydrosphère çñáÉáñï ãèäðîñôåðà hydrosfera hidrosferă 824 hydrostatic pression hydrostatique Ñǹñáëï³ïÇÏ ×ÝßáõÙ ãèäðîñòàòè÷åñêîå äàâëåíèå ciśnienie hydrostatyczne presiune hidrostatică 825 hyetograph hyétogramme hietogram hietogramă 826 hygrometer hygromètre ï»ÕáõÙÝ»ñÇ ãèåòîãðàììà ÇÝï»ÝëÇíáõÃÛ³Ý ¹Ç³·ñ³Ù Ëáݳí³ã³÷ ãèãðîìåòð higrometr higrometru 827 hygroscopic eau hygroscopique Ëáݳí³ÍáõÍ çáõñ (ÑáÕÇ ÏáÕÙÇó ÏɳÝí³Í ÙÃÝáÉáñï³ÛÇÝ ·áÉáñßÇ) Ëáݳí³ÍÍáõÃÛáõÝ hygroscopicité [ÑÇ·ñáëÏáåÇÏáõÃÛáõÝ] ãèãðîñêîïè÷åñêàÿ âëàãà wilgoć higroskopijna apă higroscopică ãèãðîñêîïè÷íîñòü higroskopijność higroscopicitate 829 ice glace ë³éáõÛó ëåä lód gheaţă 830 ice age âge glaciaire ë³éó³¹³ßï³ÛÇÝ Å³Ù³Ý³Ï³ßñç³Ý ëåäíèêîâûé ïåðèîä epoka lodowa; glacjał era glaciară pressure moisture 828 hygroscopicity ﻣﻴﺎﻩ هﻴﺪروﺳﻜﻮﺑﻴﺔ اﻟﻤﺤﻴﻂ اﻟﻤﺎﺋﻲ؛ ﻏﻼف اﻷرض اﻟﻤﺎﺋﻲ ﺿﻐﻂ هﻴﺪروﺳﺘﺎﺗﻲ ﻣﺮﺳﻤﺔ اﻟﻤﻄﺮ ﻣﻴﺰان رﻃﻮﺑﺔ اﻟﺠﻮ؛ هﻴﺠﺮوﻣﺘﺮ ﻣﻴﺎﻩ اﻹﺳﺘﺮﻃﺎب ëåäÿíîé ïîêðîâ pokrywa lodowa pod de gheaţă 833 ice crust couverture de glace ë³éó³Í³ÍÏ ë³éó³Ï»Õ¨ croûte de glace ëåäÿíàÿ êîðêà skorupa lodowa crustă de gheaţă 834 ice drift dérive de la glace ë³éó³ï»Õ³ß³ñÅ äðåéô ëüäà kra dryfująca pornirea gheţii 835 ice drill carotte glacière ë³éó³Ñáñ³ï ëåäÿíîé áóð świder lodowy carotă în gheaţă 836 ice jam embâcle ë³éó³Ïáõï³Ï çàòîð zator lodowy zăporâre 823 824 825 826 827 إﻟﺘﻘﺎط اﻟﺮﻃﻮﺑﺔ؛828 إﺳﺘﺮﻃﺎب ﺛﻠﺞ829 ﻋﺼﺮ ﺟﻠﻴﺪي830 831 ice break-up : see ice run 832 ice cover 822 ﻏﻄﺎء ﺛﻠﺠﻲ ﻗﺸﺮة ﺛﻠﺠﻴﺔ إﻧﺴﻴﺎق اﻟﺜﻠﺞ ﺳﺒﺮ اﻟﺜﻠﺞ ﺛﻠﺞ ﻣﻜﺒﻮس 831 832 833 834 835 836 45 ëåäÿíàÿ êðóïà 837 ice pellets grésil 838 ice regime phase état de mûrissement ë³éó³ÛÇÝ é»ÅÇÙÇ ÷áõÉ de la glace ë³éó³Ñáë débâcle tempête de verglas ë³éó³ÛÇÝ ³ÝÓñ¨ ôàçà ëåäîâîãî ðåæèìà ëåäîõîä krupa lodowa măzăriche (śnieżna) faza reżimu zlodzenia faza de regim a gheţii pochód lodu dezgheţ ëåäÿíîé äîæäü burza lodowa furtună de gheaţă òîëùèíà ëüäà ë³éó³ë³ñ àéñáåðã grubość pokrywy lodowej góra lodowa grosimea gheţii 842 iceberg épaisseur de la glace iceberg ë³éáõÛóÇ Ñ³ëïáõÃÛáõÝ aisberg 843 ideal fluid fluide parfait ǹ»³É³Ï³Ý Ñ»ÕáõÏ èäåàëüíàÿ æèäêîñòü ciecz doskonała fluid perfect 844 idle canal canal tête morte çñ³ÝóùÇ å³ñ³å Ù³ë õîëîñòàÿ ÷àñòü êàíàëà martwy kanał canal mort 845 idle land terrain vague ˳ٳÑáÕ çàëåæü nieużytek teren viran 846 impermeable imperméable ³Ýçñ³Ã³÷³Ýó âîäîíåïðîíèöàåìûé nieprzepuszczalny impermeabil 839 ice run 840 ice storm 841 ice thickness Ù³Ýñ³Ï³ñÏáõï ﺑﺮد دﻗﻴﻖ837 ﺣﺎﻟﺔ ﻧﻀﻮج اﻟﺜﻠﺞ838 ذوﺑﺎن اﻟﺜﻠﺞ839 ﻋﺎﺻﻔﺔ ﺛﻠﺠﻴﺔ840 ﺳﻤﺎآﺔ اﻟﺜﻠﺞ841 ﺟﺒﻞ اﻟﺠﻠﻴﺪ ﻣﺎﺋﻊ ﻣﺜﺎﻟﻲ ﻗﻨﺎة ﺧﺎﻣﻠﺔ أرض ﻋﺎﻃﻠﺔ آﺘﻴﻢ؛ ﻣﺴﻴﻚ؛ ﻻ ﻳﻨﻔﺬ ﻣﻨﻪ اﻟﻤﺎء 847 impervious : see impermeable 848 impoudment retenue (de petite çñ³Ùµ³ñ (÷áùñ ã³÷Ç) taille) barrer (une rivière) å³ïÝ»ß»É Ñ³ßí³-ÇÙåáõÉë³ÛÇÝ compteur à ٻ˳Ýǽ٠impulsions échelle de jaugeage ûù çñ³ã³÷³Ï³Ý ã³÷³ÓáÕ inclinée ³×; ³í»É³óáõÙ augmentation âîäîåì zbiornik çàïðóäèòü retencjonować (wodę) barare ñ÷åòíî-èìïóëüñíûé ìåõàíèçì íàêëîííàÿ âîäîìåðíàÿ ðåéêà âîçðàñòàíèå; óâåëè÷åíèå mechanizm zliczający contor cu impulsy impulsuri wodowskaz pochyły miră înclinată ³ÝÏ³Ë ÷á÷áË³Ï³Ý íåçàâèñèìàÿ ïåðåìåííàÿ zmienna niezależna 854 index variable indépendante index óáõó³ÝÇß; ¹³ëÇã èíäåêñ; ïîêàçàòåëü indeks variabilă independentă index 855 indicator indicateur óáõó³Ý³Ï óêàçàòåëü wskaźnik indicator 856 indirect method méthode indirecte ³ÝáõÕÕ³ÏÇ (ÏáÕÙݳÏÇ) Ù»Ãá¹ êîñâåííûé ìåòîä metoda pośrednia metodă indirectă 857 industrial waste eaux résiduaires industrielles ³ñ¹Ûáõݳµ»ñ³Ï³Ý Ï»Õï³çñ»ñ ïðîìûøëåííûå ñòî÷íûå odpady przemysłowe ape reziduale industriale âîäû 858 inertia inertie ÇÝ»ñódz èíåðöèÿ 849 impound 850 impulse counting mechanism 851 inclined gage 852 increase 853 independent variable wzrost inercja acumulare creştere inerţie ﻣﺨﺰون ﻣﻦ اﻟﻤﺎء (ﺳﺪ )اﻟﻨﻬﺮ ﻋﺪاد اﻟﻨﺒﺾ ﻣﻌﻴﺎر ﻣﺎﺋﻞ زﻳﺎدة ﻣﺘﻐﻴﺮ ﻣﺴﺘﻘﻞ 842 843 844 845 846 847 848 849 850 851 852 853 854 855 856 ﻓﻬﺮس؛ دﻟﻴﻞ ﻣﺆﺷﺮ؛ دﻟﻴﻞ ﻃﺮﻳﻘﺔ ﻏﻴﺮ ﻣﺒﺎﺷﺮة ﻣﻴﺎﻩ ﻣﺒﺘﺬﻟﺔ857 ﺻﻨﺎﻋﻴﺔ اﻟﻘﺼﻮر اﻟﺬاﺗﻲ؛858 ﻗﻮة اﻻﺳﺘﻤﺮار 46 èíôèëüòðàöèÿ 859 infiltration infiltration 860 infiltration capacity 861 infiltration rate Ý»ñÍͳÝóÙ³Ý capacité áõݳÏáõÃÛáõÝ d'infiltration vitesse d'infiltration Ý»ñÍͳÝóÙ³Ý ³ñ³·áõÃÛáõÝ ñïîñîáíîñòü pojemność infiltracyjna èíôèëüòðàöèè ñêîðîñòü èíôèëüòðàöèè tempo infiltracji capacitate de infiltraţie viteză de infiltraţie 862 infiltration zone zone d'infiltration Ý»ñÍͳÝóÙ³Ý áÉáñï çîíà èíôèëüòðàöèè strefa infiltracji zonă de infiltraţie 863 infiltrometer perméamètre Ý»ñÍͳÝó³ã³÷ èíôèëüòðîìåòð infiltromierz infiltrometru 864 inflection point point d'inflexion ûùÙ³Ý Ï»ï (ÏáñÇ) òî÷êà ïåðåãèáà punkt przegięcia 865 inflow apport çñÇ Ý»ñÑáëù ïðèòîê âîäû wpływ; napływ; dopływ (wody) punct de inflexiune aflux de apă Ý»ñÍͳÝóáõÙ infiltracja infiltraţie 866 inhomogeneity hétérogénéité ³Ýѳٳë»éáõÃÛáõÝ íåîäíîðîäíîñòü niejednorodność neomogenitate 867 initial initial ëϽµÝ³Ï³Ý íà÷àëüíûé iniţial 868 initial abstraction ëϽµÝ³Ï³Ý ÏáñáõëïÝ»ñ (ï»ÕáõÙÝ»ñÇ) íà÷àëüíûå ïîòåðè (îñàäêîâ) Ùßï³Ï³Ý ëÏǽµ (çñ³ã³÷áõÃÛ³Ý) áã ݳí³ñÏ»ÉÇ ïîñòîÿííîå íà÷àëî (ãèäðîìåòðè÷åñêîãî) íåñóäîõîäíûé punkt odniesienia (reperowy) nieżeglowny punct iniţial 870 innavigable abstraction initiale sur les précipitations point de référence (des mesures) non navigable początkowy [inicjalny] straty początkowe (opadu) 871 insecticide insecticide èíñåêòèöèä insektycyd insecticide 869 initial point 872 installed capacity 873 instantaneous 874 in-stream water use 875 instrument platform ÙÇç³ï³ëå³Ý (ùÇÙ. ÝÛáõÃ) puissance installée ë³ÑÙ³Ýí³Í ѽáñáõÃÛáõÝ ³ÏÝóñóÛÇÝ instantané utilisation de l'eau en place non-navigabil óñòàíîâëåííàÿ ìîùíîñòü moc zainstalowana putere instalată ìãíîâåííûé instantaneu çñÇ û·ï³·áñÍáõÙÁ ï»ÕáõÙ èñïîëüçîâàíèå âîäû íà ìåñòå placette de mesures û¹»ñ¨áõóµ³Ý³Ï³Ý Ññ³å³ñ³Ï météorologiques pierderi iniţiale ciągły użytkowanie wody na folosirea apei în miejscu râu ìåòåîðîëîãè÷åñêàÿ ïëîùàäêà poletko pomiarowe; platformă de platforma pomiarowa măsură 876 instrument reading relevé; valeur lue ë³ñùÇ óáõóÙáõÝù ïîêàçàíèå ïðèáîðà odczyt instrumentalny releveu 877 instrumental error erreur ë³ñùÇ ë˳ɳÝù ïîãðåøíîñòü ïðèáîðà błąd instrumentalny instrumentale eroare instrumentală رﺷﺢ859 ﻗﺪرة اﻟﺮﺷﺢ860 ﻣﻌﺪل ﺳﺮﻋﺔ اﻟﺮﺷﺢ ﻣﻨﻄﻘﺔ اﻟﺮﺷﺢ ﻣﻘﻴﺎس اﻟﺮﺷﺢ ﻧﻘﻄﺔ اﻹﻧﻘﻼب 861 862 863 864 ﻣﻮرد اﻟﻤﻴﺎﻩ؛865 إﻧﺼﺒﺎب؛ دﻓﻖ داﺧﻠﻲ إﺧﺘﻼف866 أوﻟﻲ867 ﺻﺮف ﻧﻈﺮ أوﻟﻲ868 ﻧﻘﻄﺔ ﻣﺮﺟﻊ869 ﻏﻴﺮ ﺻﺎﻟﺢ ﻟﻠﻤﻼﺣﺔ ﻣﺒﻴﺪ ﺣﺸﺮي ﻗﻮة ﻣﺮآﺰة ﺁﻧﻲ؛ ﻓﻮري؛ ﻓﺠﺎﺋﻲ إﺳﺘﻌﻤﺎل اﻟﻤﻴﺎﻩ ﺑﻤﻜﺎﻧﻬﺎ ﻣﻨﺼﺔ ﺁﻻت ﻗﻴﺎس اﻟﻄﻘﺲ ﻗﺮاءة اﻵﻻت ﺧﻄﺄ ﺁﻟﻲ 870 871 872 873 874 875 876 877 47 878 insular insulaire ÏÕ½³ÛÇÝ îñòðîâíîé wyspowy insular 879 intake prise d'eau çñ³éù âîäîçàáîð ujęcie priză de apă 880 intake area ëÝÙ³Ý ï³ñ³Íù surface d'alimentation vitesse d'absorption ÏɳÝÙ³Ý ³ñ³·áõÃÛáõÝ îáëàñòü ïèòàíèÿ obszar ujęcia; strefa suprafaţă de ujęcia alimentare intensywność poboru debitul prizei 881 intake rate 882 integrated water resources management 883 integration method of velocity measurement 884 intensity ñêîðîñòü ïîãëîùåíèÿ êîìïëåêñíîå óïðàâëåíèå zintegrowane gospodarowanie âîäíûõ ðåñóðñîâ zasobami wodnymi ³ñ³·áõÃÛ³Ý ã³÷Ù³Ý èíòåãðàöèîííûé ìåòîä zintegrowana metoda ³ÙµáÕç³Ï³Ý³óÙ³Ý Ù»Ãá¹ èçìåðåíèÿ ñêîðîñòè pomiaru prędkości gestion intégrée des çñ³ÛÇÝ å³ß³ñÝ»ñáõ ressources en eau ѳٳÉÇñ ϳé³í³ñáõÙ méthode intégrale de mesure de vitesse intensité ÇÝï»ÝëÇíáõÃÛáõÝ èíòåíñèâíîñòü gestiunea integrată a resurselor de apă metoda integrală de măsurare a vitezei intensitate 885 interact interagir ÷áËÝ»ñ·áñÍ»É âçàèìîäåéñòâîâàòü intensywność; natężenie współdziałać 886 interaction interaction ÷áËÝ»ñ·áñÍáõÙ âçàèìîäåéñòâèå interakcja interacţiune 887 inter-basin water transfert d'eau inter-bassin ÙÇç³í³½³Ý³ÛÇÝ çñÇ ï»Õ³÷áËáõÙ ïåðåáðîñêà ìåæáàññåéíîâîé âîäû międzyzlewniowy przerzut wody transfer de apă interbazinal interception (de la pluie par la végétation) perte par interception action réciproque des forages ï»ÕáõÙÝ»ñÇ µéÝáõÙ ïåðåõâàò (îñàäêîâ (µáõë³Ï³ÝáõÃÛ³Ý ÏáÕÙÇó) ðàñòèòåëüíîñòüþ) intercepcja intercepţie transfer 888 interception 889 interception loss 890 interference of wells Ïáñáõëï µéÝÙ³Ý Ñ»ï¨³Ýùáí Ñáñ»ñÇ ÷á˳½¹»óáõÃÛáõÝ interacţiune ïîòåðè â ñâÿçè ñ straty intercepcji pierderi prin intercepţie ïåðåõâàòîì âçàèìîäåéñòâèå ñêâàæèí współdziałanie studni interferenţa puţurilor 891 interflow : see subsurface runoff 892 intermediary intermédiaire 893 intermittent stream cours d'eau ÙÇç³ÝÏÛ³É ïðîìåæóòî÷íûé ó³Ù³ùáÕ çñ³Ñáëù ïåðåñûõàþùèé âîäîòîê ciek okresowy ÙÇç³ñÏáõÙ èíòåðïîëÿöèÿ pośredni intermittent 894 interpolation interpolation interpolacja intermediar curs de apă intermitent interpolare ﺟﺰﻳﺮي878 ﻣﺄﺧﺬ ﻣﻴﺎﻩ؛879 إﻣﺘﺼﺎص ﻣﺴﻄﺢ اﻟﺘﻐﺬﻳﺔ880 ﺳﺮﻋﺔ اﻹﻣﺘﺼﺎص إدارة ﻣﺘﻜﺎﻣﻠﺔ ﻟﻠﻤﻮارد اﻟﻤﺎﺋﻴﺔ ﻃﺮﻳﻘﺔ اﻟﺘﻜﺎﻣﻞ ﻟﻘﻴﺎس اﻟﺴﺮﻋﺔ ﺷﺪة؛ ﻗﻮة؛ ﺣﺪة 881 882 883 884 ﺗﻔﺎﻋﻞ داﺧﻠﻴﺎ885 ﺗﻔﺎﻋﻞ داﺧﻠﻲ886 إﻧﺘﻘﺎل اﻟﻤﻴﺎﻩ ﺑﻴﻦ887 اﻷﺣﻮاض ﺣﺠﺐ )اﻟﺸﺘﺎء888 (ﺑﺎﻟﻨﺒﺎﺗﺎت ﺧﺴﺎرة ﺑﺎﻟﺤﺠﺐ889 ﺗﺪاﺧﻞ ﻣﻨﺎﻃﻖ890 ﺗﺄﺛﻴﺮ اﻵﺑﺎر 891 وﺳﻴﻂ892 ﻣﺠﺮى ﻣﻴﺎﻩ893 ﻣﺘﻘﻄﻊ إﺳﺘﻜﻤﺎل ﻣﻦ894 اﻟﺪاﺧﻞ 48 895 interrupted stream cours d'eau ÁݹѳïíáÕ çñÑáëù ðåêà ñ ïðåðûâþùèìñÿ òå÷åíèåì ciek lokalnie zanikający curs de apă întrerupt discontinu 896 interstitial water eau interstitielle ͳÏáï³çáõñ âîäà â ïîðàõ woda porowa apă în interstiţii 897 intrusive rock roche intrusive Ý»ñųÛÃù³ÛÇÝ ³å³ñ èíòðóçèâíàÿ ïîðîäà skała intruzywna rocă intrusivă 898 intumescence intumescence áõéãáõÙ íàáóõàíèå napęcznienie umflare (a argilei) 899 inundation inondation ѻջÕáõÙ; çñÑ»Õ»Õ íàâîäíåíèå zalanie [inundacja] inundaţie 900 inverted siphon siphon inversé ¹ÛáõÏ»ñ äþêåð syfon odwrócony sifon invers 901 investigation étude áõëáõÙݳëÇñáõÃÛáõÝ; ѻﳽáïáõÃÛáõÝ èçó÷åíèå; èññëåäîâàíèå badania studiu 902 investigation of étude des marais ׳Ñ׳µ³ÝáõÃÛáõÝ áîëîòîâåäåíèå badanie obszarów podmokłych studiul mlaştinilor 903 investment investissement Ý»ñ¹ñáõÙ âëîæåíèå inwestycja investiţie 904 ion ion ÇáÝ èîí jon ion 905 irrigated culture irriguée áéá·íáÕ ÑáÕ³·áñÍáõÃÛáõÝ îðîøàåìîå çåìëåäåëèå nawadnianie ziemi cultură irigată agriculture 906 irrigated lands terres irriguées áéá·íáÕ ÑáÕ»ñ îðîøàåìûå çåìëè obszary nawadniane teren irigat 907 irrigation irrigation áéá·áõÙ îðîøåíèå irygacja irigaţie 908 irrigation canal canal d'irrigation áéá·Ù³Ý çñ³Ýóù èððèãàöèîííûé êàíàë kanał irygacyjny canal de irigaţie 909 irrigation efficiency 910 irrigation erosion áéá·Ù³Ý ѳٳϳñ·Ç rendement du système d'irrigation ³ñ¹Ûáõݳí»ïáõÃÛáõÝ érosion due à l'eau áéá·Ù³Ý Ñ»ï ϳåí³Í ¿ñá½Ç³ d'irrigation ïðîäóêòèâíîñòü îðîøàåìîé ñèñòåìû ýðîçèÿ, ñâÿçàííàÿ ñ îðîøåíèåì skuteczność nawadniania erozja związana z nawadnianiem randamentul irigaţiei eroziune datorata irigaţiei 911 irrigation method mode d'irrigation áéá·Ù³Ý »Õ³Ý³Ï ôîðìà îðîøåíèÿ metoda nawadniania metodă de irigaţie 912 irrigation network réseau d'irrigation áéá·Ù³Ý ó³Ýó îðîñèòåëüíàÿ ñåòü sieć nawadniająca reţea de irigaţie 913 irrigation áéá·Ù³Ý çñÇ å³Ñ³Ýç ïîòðåáíîñòü îðîøàåìîé zapotrzebowanie na wodę do nawodnień âîäû bogs and marshes requirement besoin en eau d'irrigation cerinţă de irigaţie ﻣﺠﺮى ﻣﻴﺎﻩ ﻣﻘﻄﻮع ﻣﻴﺎﻩ ﻣﺘﺨﻠﻠﺔ ﺻﺨﺮ آﻈﻴﻢ إﻧﺘﻔﺎخ؛ ﺗﻀﺨﻢ؛ ﻣﻮﺟﺔ ﻋﻠﻰ ﺳﻄﺢ اﻟﻤﺎء ﻓﻴﻀﺎن ﻣﻤﺺ ﻣﻌﻜﻮس إﺳﺘﻘﺼﺎء؛ دراﺳﺔ؛ ﺗﺤﻘﻴﻖ؛ ﺑﺤﺚ دراﺳﺔ اﻟﻤﺴﺘﻨﻘﻌﺎت إﺳﺘﺜﻤﺎر أﻳﻮن؛ ﺷﺎردة؛ ذرة زراﻋﺎت ﻣﺮوﻳﺔ أراﺿﻲ ﻣﺮوﻳﺔ ري؛ ﺳﻘﻲ ﻗﻨﺎة ري ﻣﺮدود ﻧﻈﺎم اﻟﺮي 895 896 897 898 899 900 901 902 903 904 905 906 907 908 909 910 ﺗﺂآﻞ ﺑﺴﺒﺐ ﻣﻴﺎﻩ اﻟﺮي ﻃﺮﻳﻘﺔ اﻟﺮي911 ﺷﺒﻜﺔ اﻟﺮي912 اﻟﺤﺎﺟﺔ اﻟﻰ ﻣﻴﺎﻩ913 اﻟﺮي 49 914 irrigation schedule calendrier des 915 irrigation water arrosages; tour d'eau eau d'irrigation áéá·Ù³Ý ·Í³óáõÛó [·ñ³ýÇÏ] ãðàôèê îðîøåíèÿ harmonogram nawodnień program de udare áéá·Ù³Ý çáõñ îðîñèòåëüíàÿ âîäà woda do nawodnień apă de irigaţie prelevare pentru irigaţie insulă withdrawal 917 island prélèvement d'eau pour l'irrigation île çñ³é áéá·Ù³Ý ѳٳñ ÏÕ½Ç çàáîð âîäû íà îðîøåíèå pobór wody do nawodnień îñòðîâ wyspa 918 isobar isobare ѳí³ë³ñ³×Ýß³·ÇÍ èçîáàðà izobara izobară 919 isobath isobathe ѳí³ë³ñ³Ëáñ³·ÇÍ èçîáàòà izobata izobată 920 isochrone map carte des isochrones ѳٳųٳݳϳ·Í»ñÇ ù³ñ﻽ êàðòà èçîõðîí mapa izochron harta izocronelor 921 isogram isogramme rysunek izoliniowy izogramă 922 isohaline isohaline izohalina izohalină 923 isohyet isohyète izohieta izohietă izohipsa; poziomica izohipsă mediu izolat 916 irrigation èçîëèíèÿ ³Õ³·ÇÍ (çñÇ Ñ³í³ë³ñ èçîãàëèíà ³ÕÇáõÃÛ³Ý ·ÇÍ) [ǽáѳÉÇÝ] ï»ÕáõÙÝ»ñÇ Ñ³í³ë³ñ³·ÇÍ èçîãèåòà ѳí³ë³ñ³·ÇÍ 924 isohypse : see contour line 925 isolated environment milieu isolé Ù»Ïáõë³óí³Í ÙÇç³í³Ûñ èçîëèðîâàííàÿ ñðåäà 926 isonival courbe d'égale hauteur de neige èçîõèîíà 927 isotherm isotherme ÓÛ³Ý Ñ³í³ë³ñ³·ÇÍ [ǽáËÇáÝ] (ÓÛ³Ý Ñ³í³ë³ñ µ³ñÓñáõÃÛáõÝÝ»ñÇ ·ÇÍ) ѳí³ë³ñ³ç»ñÙ³·ÇÍ środowisko odosobnione (izolowane) izochiona èçîòåðìà izoterma izotermă 928 isotope isotope ǽáïáå èçîòîï izotop izotop 929 isovel isotache ³ñ³·áõÃÛáõÝÝ»ñÇ Ñ³í³ë³ñ³·ÇÍ [ǽáï³Ë] èçîòàõà izotacha izotahă 930 jet jet d'eau ßÇà ñòðóÿ strumień jet de apă curbă de egală grosime a gheţii رزﻧﺎﻣﺔ اﻟﺮي914 ﻣﻴﺎﻩ اﻟﺮي915 إﻗﺘﻄﺎع ﻣﻴﺎﻩ ﻟﻠﺮي916 ﺟﺰﻳﺮة ﺧﻂ ﺗﺴﺎوي اﻟﻀﻐﻂ اﻟﺠﻮي ﺧﻂ ﺗﺴﺎوي اﻷﻋﻤﺎق ﺧﺮﻳﻄﺔ اﻟﻤﻨﺤﻨﻴﺎت ﻣﺘﺴﺎوي اﻟﺰﻣﻦ ﺧﻂ اﻟﺘﺴﺎوي ﺧﻂ ﺗﺴﺎوي اﻟﻤﻠﻮﺣﺔ ﺧﻂ ﺗﺴﺎوي اﻟﻤﻄﺮ 917 918 919 920 921 922 923 924 وﺳﻂ ﻣﻌﺰول925 ﺧﻂ ﺗﺴﺎوي926 ﻣﺴﺘﻮى اﻟﺜﻠﺞ ﺧﻂ ﺗﺴﺎوي درﺟﺔ اﻟﺤﺮارة اﻷرﺿﻴﺔ ﻧﻈﻴﺮ ﺧﻂ ﺗﺴﺎوي ﺳﺮﻋﺔ اﻟﻤﻴﺎﻩ ﻧﺎﻓﻮرة ﻣﻴﺎﻩ 927 928 929 930 50 931 jetty digue de protection; ³÷³å³ßïå³Ý å³ïÝ»ß jetée áåðåãîçàùèòíàÿ äàìáà molo dig de protecţie; jetea 932 Kaplan turbine turbine Kaplan ¹³ñÓÏ»Ý-Ãdzϳíáñ ïáõñµÇÝ; γåɳÝÇ ïáõñµÇÝ turbina Kaplana turbină Kaplan 933 karst karst ϳñëï ïîâîðîòíî-ëîïàñòíàÿ òóðáèíà; òóðáèíà Êàïëàíà êàðñò kras carst 934 karst water eaux karstiques ϳñëï³ÛÇÝ çñ»ñ êàðñòîâûå âîäû woda krasowa ape carstice 936 laboratory cinématique laboratoire 937 lacustrine lacustre ÏÇݻٳïÇÏ êèíåìàòè÷åñêàÿ Ù³ÍáõóÇÏáõÃÛáõÝ âÿçêîñòü ÷áñÓ³Ýáó [ɳµáñ³ïáñdz] ëàáîðàòîðèÿ É׳ÛÇÝ îçåðíûé 938 lagoon lagune Íáí³É×³Ï 939 lag-time temps de réponse Ñáë³Å³Ù³Ý³Ï 940 lake lac ÉÇ× 941 lake percentage 935 kinematic viscosity viscosité lepkość kinematyczna vâscozitate cinematică laboratorium laborator jeziorny lacustru ëàãóíà laguna lagună âðåìÿ äîáåãàíèÿ czas opóźnienia timp de răspuns îçåðî jezioro lac pourcentage de lacs É׳ÛÝáõÃÛáõÝ (çñѳí³ù ³í³½³ÝÇ) îçåðíîñòü (âîäîñáîðà) jeziorność procentaj de lacuri 942 laminar flow écoulement laminaire ɳÙÇݳñ ß³ñÅáõÙ ëàìèíàðíîå äâèæåíèå przepływ laminarny scurgere laminară 943 land equipped for terres irrigables áéá·»ÉÇ ÑáÕ»ñ îðîøàåìûå çåìëè glace terrestre ó³Ù³ù³ÛÇÝ ë³éáõÛó íàçåìíûé ëåä obszar wyposażony w teren irigat urządzenia nawadniające lód podziemny gheaţă terestră irrigation 944 land ice ﺳﻠﺴﻮل؛ رﺻﻴﻒ ﻓﻲ اﻟﺒﺤﺮ ﺗﻮرﺑﻴﻦ آﺎﺑﻼن؛ ﻋﻨﻔﺔ آﺎﺑﻼن آﺎرﺳﺖ؛ ﻣﻨﻄﻘﺔ أﺣﺠﺎر ﺟﻴﺮﻳﺔ ﻣﻴﺎﻩ آﺎرﺳﺘﻴﺔ؛ ﻣﺠﺎر ﺟﻮﻓﻴﺔ ﻟﺰوﺟﺔ آﻴﻨﻤﺎﺗﻴﺔ 949 landslide 933 934 935 936 937 938 939 940 941 945 amélioration des terres ÑáÕ³µ³ñ»É³íáõÙ ìåëèîðàöèÿ çåìåëü rekultywacja gruntów; hidroamelioraţii melioracja gruntów 947 landlocked lake : see closed lake 948 landscape 932 ﻣﺨﺘﺒﺮ ﺑﺤﻴﺮي ﺑﺤﻴﺮة ﺳﺎﺣﻠﻴﺔ وﻗﺖ اﻟﺠﻮاب ﺑﺤﻴﺮة ﻧﺴﺒﺔ ﻣﺌﻮﻳﺔ ﻣﻦ اﻟﺒﺤﻴﺮات إﻧﺴﻴﺎب ﻃﺒﻘﻲ؛942 ﺗﺪﻓﻖ ﺻﻔﺤﻲ أراﺿﻲ ﻗﺎﺑﻠﺔ943 ﻟﻠﺮي ﺟﻠﻴﺪ ارﺿﻲ944 945 land improvement : see land reclamation 946 land reclamation 931 paysage µÝ³Ýϳñ; µÝ³Ñ³Ù³ÉÇñ ëàíäøàôò krajobraz landshaft glissement de terrain ëáÕ³Ýù îïîëçåíü osuwisko alunecare de teren ﺗﺤﺴﻴﻦ اﻷراﺿﻲ946 947 ﻣﻨﻈﺮ ﻋﺎم948 زﺣﻞ أرﺿﻲ؛949 إﻧﺰﻻق اﻷرض 51 950 landslip : see landslide 951 large-scale à grande échelle Ëáßáñ³Ù³ëßï³µ êðóïíîìàñøòàáíûé wielkoskalowy scară mare 952 lateral inflow apport latéral ÏáÕ³ÛÇÝ Ý»ñÑáëù áîêîâîé ïðèòîê dopływ boczny aport lateral 953 latitude latitude 954 layer couche ɳÛÝáõÃÛáõÝ (³ß˳ñѳ·ñ³Ï³Ý) ß»ñï øèðîòà (ãåîãðàôè÷åñêàÿ) szerokość (geograficzna) ñëîé warstwa strat 955 leached soil sol lessivé ³ÉÏ³É³Ñ³Ý³Í ÑáÕ âûùåëî÷åííàÿ ïî÷âà gleba wyługowana sol spălat 956 leaching lessivage âûùåëà÷èâàíèå ługowanie spălare 957 leaching water eaux de lessivage âîäû âûùåëà÷èâàíèÿ woda ługująca apă de spălare 958 lead chenal libre ðàçâîäüå ołów canal liber 959 leaf area index index de surface foliaire Éáõͳ½³ïáõÙ; ³ÉϳɳѳÝáõÙ Éáõͳ½³ïÙ³Ý / ³ÉϳɳѳÝÙ³Ý çñ»ñ ÉáÕ³óáÕ ë³éáõÛóÝ»ñÇó ³½³ï ³ÝóáõÙ µáõë³Í³ÍÏáõÛÃÇ ËïáõÃÛ³Ý ³ëïÇ×³Ý ñòåïåíü ïëîòíîñòè ðàñòèòåëüíîãî ïîêðîâà 960 leakage fuite (d'eau) 961 least-squares méthode des moindres carrés Ñáë³Ïáñáõëï; Ñáë³ÃáÕáõÙ óòå÷êà (âîäû) ÷áùñ³·áõÛÝ ìåòîä íàèìåíüøèõ ù³é³ÏáõëÇÝ»ñÇ Ù»Ãá¹ êâàäðàòîâ wskaźnik powierzchni indexul suprafeţei liści na jednostkę foliare powierzchni gruntu przeciekanie (wody) fugă (de apă) 962 leeward sous le vent ÑáÕٳѳϳé³Ï ïîäâåòðåííûé zawietrzny sub vânt 963 levee digue äàìáà wał dig 964 level niveau å³ïÝ»ß; å³ïí³ñ; ³÷³ÃáõÙµ ٳϳñ¹³Ï óðîâåíü poziom nivel 965 level gage limnimètre ٳϳñ¹³Ï³ã³÷ óðîâíåìåð wodowskaz miră 966 leveling nivellement íèâåëèðîâêà niwelacja nivelment 967 lift height âûñîòà íàãíåòàíèÿ wysokość piętrzenia 968 lift water hauteur de refoulement refouler de l'eau ٳϳñ¹³Ï³ã³÷áõÙ; ѳñóã³÷áõÙ ÙÕÙ³Ý µ³ñÓñáõÃÛáõÝ çáõñ ÙÕ»É íàãíåòàòü âîäó 969 light rain pluie faible ÃáõÛÉ ³ÝÓñ¨ ñëàáûé äîæäü piętrzyć wodę; woda spiętrzona słaby deszcz înălţime de refulare refularea apei 970 limestone calcaire Ïñ³ù³ñ èçâåñòíÿê wapień method latitudine metoda najmniejszych metoda celor mai kwadratów mici pătrate ploaie slabă calcar ﻧﻄﺎق واﺳﻊ إﻧﺼﺒﺎب ﺟﺎﻧﺒﻲ ﺧﻂ اﻟﻌﺮض ﻃﺒﻘﺔ ﺗﺮﺑﺔ ﻣﻐﺴﻮﻟﺔ ﻏﺴﻞ اﻟﺘﺮﺑﺔ ﻣﻴﺎﻩ ﻏﺴﻞ اﻟﺘﺮﺑﺔ ﻗﻨﺎة ﺣﺮة ﻣﺆﺷﺮ ﻣﺴﺎﺣﺔ أوراق اﻟﻨﺒﺘﺎت (ﺗﺴﺮب )اﻟﻤﻴﺎﻩ ﻃﺮﻳﻘﺔ اﻟﺒﻌﺪ اﻟﺘﺮﺑﻴﻌﻲ اﻷدﻧﻰ ﺑﺈﺗﺠﺎﻩ اﻟﺮﻳﺢ ﺳﺪ ﻣﺴﺘﻮى ﻣﻘﻴﺎس ﻣﺴﺘﻮى اﻟﻤﻴﺎﻩ ﺗﺴﻮﻳﺔ ﻧﺴﺒﺔ اﻟﺮﻓﻊ 950 951 952 953 954 955 956 957 958 959 960 961 962 963 964 965 966 967 رد اﻟﻤﻴﺎﻩ968 ﻣﻄﺮ ﺧﻔﻴﻒ969 ﺻﺨﻮر آﻠﺴﻴﺔ؛970 ﺣﺠﺮ ﺟﻴﺮي 52 971 limnigraph limnigramme ٳϳñ¹³Ï³·Çñ ëèìíèãðàììà limnigraf limnigramă 972 limnology limnologie É׳·ÇïáõÃÛáõÝ ëèìíîëîãèÿ limnologia limnologie 973 linear linéaire ·Í³ÛÇÝ ëèíåéíûé linearny; liniowy linear 974 linear regression régression linéaire ·Í³ÛÇÝ é»·ñ»ëdz ëèíåéíàÿ ðåãðåññèÿ regresja liniowa regresie lineară ·Í³ÛÇÝ Ï³å ëèíåéíàÿ çàâèñèìîñòü zależność liniowa relaţie lineară îáëèöîâàííûé êàíàë kanał obudowany canal căptuşit 977 lining canal à revêtement »ñ»ë³å³ï çñ³Ýóù »ñ»ë³å³ïáõÙ revêtement îáëèöîâêà obudowa căptuşire 978 lining joint joint de revêtement »ñ»ë³å³ïÙ³Ý Ï³ñ øîâ îáëèöîâêè spoina obudowy 979 liquid liquide Ñ»ÕáõÏ æèäêîñòü ciecz racordare de căptuşire lichid Ñ»ÕáõÏ ï»ÕáõÙÝ»ñ æèäêèå îñàäêè opad ciekły precipitaţii lichide 975 linear relationship relation linéaire 976 lined canal 980 liquid precipitation précipitations 981 liquid state liquides état liquide Ñ»ÕáõÏ íÇ×³Ï æèäêîå ñîñòîÿíèå stan ciekły stare lichidă 982 lithology lithologie ù³ñ³µ³ÝáõÃÛáõÝ ëèòîëîãèÿ litologia litologie 983 litter litière ³Ýï³é³ÛÇÝ Ý»ñ÷éáõÏ ëåñíàÿ ïîäñòèëêà ściółka litieră 984 live storage capacité utile du réservoir çñ³Ùµ³ñÇ û·ï³Ï³ñ ͳí³É ïîëåçíûé îáüåì ðåçåðâóàðà pojemność czynna (zbiornika) 985 loam limon ïÇÕÙ èë 986 loamy sand sable limoneux ïÕÙ³ÛÇÝ ³í³½ èëèñòûé ïåñîê muł; namuł; glina ilasta piasek ilasty volum util (al unui lac de acumulare) lut nisip lutos 987 local inflow apport local ï»Õ³Ï³Ý Ý»ñÑáëù ìåñòíûé ïðèòîê dopływ lokalny aport local 988 location lieu ï»Õ³¹ñáõÃÛáõÝ ìåñòîïîëîæåíèå położenie amplasament 989 lock écluse çñ³ñ·»É³Ï øëþç śluza ecluză 990 lock gates porte d'écluse; pertuis lœss çñ³ñ·»É³Ï³ÛÇÝ ¹³ñå³ë øëþçíûå âîðîòà wrota śluzy porţi de ecluză ÷Ëñ³ÑáÕ [ÉÛáë] ë¸ññ less loess 991 loess رﺳﻢ ﺑﻴﺎﻧﻲ ﻟﻤﺴﺘﻮى اﻟﻤﻴﺎﻩ ﻋﻠﻢ اﻷﺣﻴﺎء ﻓﻲ اﻟﻤﻴﺎﻩ اﻟﻌﺬﺑﺔ ﺧﻄﻲ ﺗﺮاﺟﻊ ﺧﻄﻲ ﻣﻌﺎدﻟﺔ ﺧﻄﻴﺔ ﻗﻨﺎة ﻣﻠﺒﺴﺔ ﺗﻠﺒﻴﺲ؛ ﺑﻄﺎﻧﺔ وﺻﻞ ﺗﺒﻄﻴﻦ ﺳﺎﺋﻞ زﺧﺎت ﺳﺎﺋﻠﺔ 971 972 973 974 975 976 977 978 979 980 981 982 ﺣﺎﻟﺔ ﺳﺎﺋﻠﺔ ﻋﻠﻢ اﻟﺨﺼﺎﺋﺺ اﻟﺤﺠﺮﻳﺔ ﻓﻀﻼت اﻟﻨﺒﺎﺗﺎت983 إﺳﺘﻴﻌﺎب اﻟﺨﺰان984 اﻟﻔﻌﺎل ﺗﺮﺑﺔ رﻣﻠﻴﺔ ﻃﻴﻨﻴﺔ985 رﻣﻞ ﻃﻴﻨﻲ ﺟﻠﺐ ﻣﺤﻠﻲ ﻣﻮﻗﻊ آﻴﻠﻮن ﺑﺎب آﻴﻠﻮن 986 987 988 989 990 ﺗﺮﺑﺔ اﻟﻠﻮس؛991 رواﺳﺐ ﺣﺒﻴﺒﻴﺔ دﻗﻴﻘﺔ ﺟﺪا 53 992 log chute passe de flottage ÷³Ûï³ÉáÕ³ñÏÙ³Ý ³ÝóáõÙ; ëåñîñïëàâíûé ïðîõîä ɳëï³Ýó 993 logarithmic scale échelle logarithmique Éá·³ñÇÃÙ³Ï³Ý ë³Ý¹Õ³Ï ëîãàðàôìè÷åñêàÿ øêàëà skala logarytmiczna scară logaritmică 994 logging exploitation de la forêt distribution lognormale ³Ýï³é³Ñ³ïáõÙ âûðóáêà ëåñà wyrąb lasu Éá·³ñÇÃÙ³Ï³Ý ÝáñÙ³É µ³ßËáõÙ 996 longitude longitude 997 longitudinal profil en long »ñϳÛÝáõÃÛáõÝ (³ß˳ñѳ·ñ³Ï³Ý) »ñϳÛݳÏÇ Ïïñí³ÍùÇ ÏáÕ³å³ïÏ»ñ (ïñ³Ù³ï) »ñϳñ ß³ñùáí ¹Çï³ñÏáõÙÝ»ñÇ Ï³Û³Ý ëîãàðèôìè÷åñêèíîðìàëüíîå ðîïðåäåëåíèå äîëãîòà [ãåîãðàôè÷åñêàÿ] ïðîäîëüíûé ïðîôèëü rozkład logarytmicznonormalny długość (geograficzna) profil podłużny exploatare de pădure distribuţie lognormala station d'observation à longue série chronologique courbe d'étalonnage »ÉùÇ Ïáñ ѳݷáõÛóáí avec boucle ñòàíöèÿ ñ äëèííûì ðÿäîì íàáëþäåíèé débit d'étiage 995 log-normal distribution section 998 long-term station 999 loop rating curve 1000 low flow 1001 low pressure pump pompe de basse pression droga zrywki drewna pasaj de buşteni ﻣﻘﻄﻊ ﻃﻮﻟﻲ997 staţie cu observaţii de lunga durată ﻣﺤﻄﺔ أﺑﺤﺎث998 ﻷﻣﺪ ﻃﻮﻳﻞ ïåòëÿ êðèâîé ðàñõîäà âîäû stacja długoterminowa (prowadząca wieloletnie obserwacje) pętla krzywej przepływu ë³Ï³í³çñáõÃÛ³Ý »Éù ìåæåííûé ðàñõîä niski przepływ debit de etiaj ó³Íñ ×ÝßÙ³Ý çñÑ³Ý [åáÙå] íèçêîíàïîðíûé íàñîñ pompa niskociśnieniowa pompă de joasă presiune ìåæåíü étiage; basses eaux ë³Ï³í³çñáõÃÛáõÝ niska woda ÙÃÝáÉáñïÇ ëïáñÇÝ ß»ñï»ñ 1003 lower atmosphere basse atmosphère íèæíûå ñëîè àòìîñôåðû dolne warstwy atmosfery ëïáñÇÝ Ñáë³Ýù 1004 lower reach íèæíåå òå÷åíèå tronçon aval dolny odcinek (rzeki) ë³Ï³í³çáõñ ÑáõÝ 1005 low-flow channel cours mineur ìåæåííîå ðóñëî koryto niskiej wody 1007 low-water flow 1008 low-water period ﺗﻮزﻳﻊ995 ﻟﻮﻏﺎرﻳﺘﻤﻲ ﻋﺎدي ﺧﻂ اﻟﻄﻮل996 profil în lung 1002 low water 1006 lowland longitudine ﻣﻤﺮ ﻟﻠﺠﺰوع992 اﻟﻌﺎﺋﻤﺔ ﻣﻘﻴﺎس993 ﻟﻮﻏﺎرﻳﺘﻤﻲ إﺳﺘﺜﻤﺎر اﻷﺣﺮاج994 basse plaine; fond ó³Íñ³í³Ûñ; ¹³ßï³í³Ûñ de vallée écoulement d'étiage ë³Ï³í³çáõñ Ñáëù ë³Ï³í³çñáõÃÛ³Ý ßñç³Ý période d'étiage curbă de tarare în buclă etiaj; ape mici atmosfera joasă sector aval albie minoră ﻣﻨﺤﻨﻰ اﻟﻌﻴﺎر ذو ﺣﻠﻘﺔ ﺟﺮﻳﺎن ﻣﻨﺨﻔﺾ؛ ﺟﺮﻳﺎن ﺷﺤﺎﺋﺢ ﻣﻀﺨﺔ ﺿﻐﻂ ﻣﻨﺨﻔﺾ ﺷﺤﺎﺋﺢ ﺟﻮ ﺳﻔﻠﻲ 999 1000 1001 1002 1003 ﻗﺴﻢ ﺳﻔﻠﻲ1004 ﻣﺠﺮى ﻣﻴﺎﻩ1005 nizina اﻟﺸﺤﺎﺋﺢ أرض ﻣﻨﺨﻔﻀﺔ1006 ìåæåííûé ñòîê câmpie joasă; fundul văii przepływ niżówkowy scurgere de etiaj ïåðèîä ìåæåíè okres niżówkowy ﺟﺮﻳﺎن اﻟﺸﺤﺎﺋﺢ1007 ﻓﺘﺮة اﻟﺸﺤﺎﺋﺢ1008 íèçìåííîñòü perioadă de ape mici 54 ÷³Ûï³ÙûñáõÙ ëåñîçàãîòîâêà wyrąb lasu 1010 lysimeter exploitation forestière lysimètre ÉǽÇÙ»ïñ ëèçèìåòð lizymetr exploatare forestieră lizimetru 1011 macroporosity macroporosité Ëáßáñ³Í³ÏáïÏ»ÝáõÃÛáõÝ ìàêðîïîðèñòîñòü makroporowatość macroporozitate 1012 magmatic water eau magmatique Ù³·Ù³Û³Ï³Ý çáõñ ìàãìàòè÷åñêàÿ âîäà woda magmowa apă magmatică 1013 main canal canal primaire Ù³Ûñ çñ³Ýóù ìàãèñòðàëüíûé êàíàë kanał główny canal principal 1014 main channel lit principal ·É˳íáñ ÑáõÝ ãëàâíîå ðóñëî koryto główne سÝÇÝ·Ç µ³Ý³Ó¨ ôîðìóëà Ìàíèíãà formuła Manninga 1016 maritime air Manning air maritime Íáí³ÛÇÝ û¹ ìîðñêîé âîçäóõ 1017 Markov chain chaîne de Markov سñÏáíÇ ßÕó öåïü Ìàðêîâà powietrze morskie (oceaniczne) łańcuch Markowa curs de apă principal formula lui Manning aer maritim 1018 marl marne ϳí³Ïñ³ù³ñ [Ù»ñ·»É] ìåðãåëü margiel marnă 1019 marsh marécage; marais ׳ÑÇ× áîëîòî mlaştină 1020 masonry dam ù³ñ» å³ïí³ñ barrage en maçonnerie courbe des valeurs ÇÝï»·ñ³É Ïáñ cumulées êàìåííàÿ ïëîòèíà baraj de piatră ﺳﺪ ﻣﺒﻨﻲ ﺣﺠﺮ1020 èíòåãðàëüíàÿ êðèâàÿ bagno; obszar podmokły przegroda (tama) kamienna krzywa integralna ﺳﻠﺴﻠﺔ ﻣﺮآﻮف ﻣﺮل؛ ﻃﻴﻦ ﺟﻴﺮي ﻣﺴﺘﻨﻘﻊ1019 1022 master gage jauge de référence ýòàëîííûé ïðèáîð przeciwsprawdzian 1023 master plan plan directeur ã³÷³ÝÙáõß³ÛÇÝ ë³ñù; ëïáõ·³ÝÙáõß³ÛÇÝ ë³ñù ·É˳íáñ ѳï³Ï³·ÇÍ ãåíåðàëüíûé ïëàí plan wzorcowy 1024 materials matériaux ßÇݳñ³ñ³Ï³Ý ÝÛáõûñ ñòðîèòåëüíûå ìàòåðèàëû materiały curbă integrală (curbă de valori cumulate) măsurătoare de referinţă plan general (de amenajare a unui bazin) materiale 1025 maximum débit spécifique de ³é³í»É³·áõÛÝ ÑáëùÇ Ùá¹áõÉ crue ìîäóëü ìàêñèìàëíîãî ñòîêà debit specific de viitură 1009 lumbering 1015 Manning's formula formule de 1021 mass curve discharge in l/s/km² (maximum runoff rate) 1026 maximum crue maximale probable flood probable ³é³í»É³·áõÛÝ Ñ³í³Ý³Ï³Ý ìàêñèìàëüíûé í³ñ³ñáõÙ âåðîÿòíûé ïàâîäîê maksymalny odpływ jednostkowy (w l/s/km²) lanţ Markov przepływ maksymalny viitura maximă probabilă o określonym prawdopodobieństwie wystąpienia إﺳﺘﺜﻤﺎر اﻷﺣﺮاج1009 ﻣﻘﻴﺎس اﻟﺘﻔﺴﺦ او اﻹﻧﺤﻼل ﻣﺴﺎﻣﺎت آﺒﻴﺮة ﻣﻴﺎﻩ ﺑﺮآﺎﻧﻴﺔ ﻗﻨﺎة أﺳﺎﺳﻴﺔ ﻣﺠﺮى اﺳﺎﺳﻲ ﻣﻌﺎدﻟﺔ ﻣﺎﻧﻴﻨﻎ هﻮاء ﺑﺤﺮي 1010 1011 1012 1013 1014 1015 1016 1017 1018 ﻣﻨﺤﻨﻰ اﻟﻘﻴﻢ1021 اﻟﻤﺘﺮاآﻤﺔ ﻋﻴﺎر ﻣﺮﺟﻌﻲ1022 ﻣﺨﻄﻂ ﻋﺎم1023 ﻣﻮاد1024 ﺣﺪ أﻋﻠﻰ1025 ﻟﻠﺘﺼﺮﻳﻒ ﺧﻼل اﻟﻔﻴﻀﺎن ﻓﻴﻀﺎن أﻗﺼﻰ1026 ﻣﺤﺘﻤﻞ 55 thermomètre à maximum ³é³í»É³·áõÛÝ ç»ñÙ³ã³÷ ìàêñèìàëüíûé òåðìîìåòð termometr maksymalny termometru de maximă niveau maximum de la retenue ³é³í»É³·áõÛÝ ¹ÇÙѳñÇ Ù³Ï³ñ¹³Ï ìàêñèìàëüíûé ïîäïîðíûé óðîâåíü maksymalny stan wody nivel de apă maxim 1029 mean moyenne ÙÇçÇÝ ñðåäíåå średnia medie 1030 mean daily température moyenne journalière écart moyen ÙÇçÇÝ ûñ³Ï³Ý ç»ñÙ³ëïÇ×³Ý ñðåäíÿÿ ñóòî÷íàÿ òåìïåðàòóðà średnia temperatura dobowa temperatura medie zilnică ÙÇçÇÝ ß»ÕáõÙ ñðåäíåå îòêëîíåíèå odchylenie średnie abatere medie débit moyen mensuel ÙÇçÇÝ ³Ùë³Ï³Ý »Éù ñðåäíèé ìåñÿ÷íûé ðàñõîä średni przepływ miesięczny debit mediu lunar 1033 meander méandre áÉáñ³Ý èçâèëèíà meander meandru 1034 meandering formation de méandres áÉáñ³ÝÇ ³é³ç³óáõÙ îáðàçîâàíèå èçâèëèí meandrowanie meandrare 1035 measure taille ã³÷ ìåðà miara măsură 1036 measurement mesure ã³÷áõÙ èçìåðåíèå pomiar măsurătoare 1037 measurement précision de mesure ã³÷Ù³Ý ×ßïáõÃÛáõÝ òî÷íîñòü èçìåðåíèÿ dokładność pomiaru accuracy 1038 measuring flume canal jaugeur ã³÷Ù³Ý í³ù ìåðíûé ëîòîê koryto pomiarowe precizie de măsurare canal de măsurare 1039 measuring out dosage äîçèðîâêà dozowanie dozaj 1040 measuring tank réservoir de jaugeage déversoir de jaugeage médiane µ³ÅݳíáñáõÙ [¹á½³íáñáõÙ] ã³÷Ù³Ý µ³ù ìåðíûé áàê zbiornik pomiarowy ã³÷Ù³Ý çñó÷ ìåðíûé âîäîñëèâ przelew pomiarowy ÙÇçݳ·ÇÍ ìåäèàíà mediana bac de măsurare (a evaporaţiei) deversor de măsurare mediană ëݹÇϳÛÇÝ ç»ñÙ³ã³÷ ðòóòíûé òåðìîìåòð termometr rtęciowy termometru cu mercur Ï»ñå³÷á˳ÛÇÝ çáõñ ìåòàìîðôè÷åñêàÿ âîäà woda juwenilna apă metamorfică Ï»ñå³÷á˳ÛÇÝ ³å³ñ ìåòàìîðôè÷åñêàÿ ïîðîäà skała metamorficzna rocă metamorfică 1027 maximum thermometer 1028 maximum water level temperature 1031 mean deviation 1032 mean monthly discharge 1041 measuring weir 1042 median 1043 mercury thermometer thermomètre à mercure 1044 metamorphic water eau de 1045 metamorphosed rock métamorphisme roche métamorphique ﻣﻴﺰان ﺣﺮارة ﻗﺼﻮي ﻣﻨﺴﻮب أﻋﻠﻰ ﻟﻠﻤﻴﺎﻩ ﻣﺘﻮﺳﻂ ﻣﺘﻮﺳﻂ اﻟﺤﺮارة اﻟﻴﻮﻣﻲ ﻣﺘﻮﺳﻂ اﻷﻧﺤﺮاف ﻣﺘﻮﺳﻂ اﻟﺼﺮف اﻟﺸﻬﺮي ﺗﻌﺮج اﻟﻨﻬﺮ ﺗﻜﻮﻳﻦ ﺗﻌﺮﺟﺎت اﻟﻨﻬﺮ ﻣﻘﻴﺎس ﻗﻴﺎس دﻗﺔ اﻟﻘﻴﺎس ﻗﻨﺎة ﺗﻌﻴﻴﺮ ﻋﻴﺎر ﺧﺰان ﺗﻌﻴﻴﺮ ﺳﺪ ﺗﻌﻴﻴﺮ 1027 1028 1029 1030 1031 1032 1033 1034 1035 1036 1037 1038 1039 1040 1041 1042 1043 وﺳﻄﻲ ﻣﻴﺰان ﺣﺮارة زﺋﺒﻘﻲ؛ ﺗﺮﻣﻮﻣﺘﺮ زﺋﺒﻘﻲ ﻣﻴﺎﻩ ﻣﺘﺤﻮﻟﺔ1044 ﺻﺨﺮ ﻣﺘﺤﻮل1045 56 radar météorologique û¹»ñ¨áõóµ³Ý³Ï³Ý é³¹Çáï»ÕáñáßÇã ìåòåîðîëîãè÷åñêèé ðàäèîëîêàòîð radar meteorologiczny radar meteorologic satellite météorologique û¹»ñ¨áõóµ³Ý³Ï³Ý ³ñµ³ÝÛ³Ï ìåòåîðîëîãè÷åñêèé ñïóòíèê satelita meteorologiczny satelit meteorologic services météorologiques û¹»ñ¨áõóµ³Ý³Ï³Ý ͳé³ÛáõÃÛáõÝ ìåòåîðîëîãè÷åñêàÿ ñëóæáà służba meteorologiczna serviciu meteorologic 1049 meteorologist météorologue û¹»ñ¨áõóµ³Ý ìåòåîðîëîã meteorolog meteorolog 1050 meteorology météorologie û¹»ñ¨áõóµ³ÝáõÃÛáõÝ ìåòåîðîëîãèÿ meteorologia meteorologie 1) compteur 2) mètre 1052 method of images méthode des images 1053 method of small méthode des petits squares carreaux 1) ѳßíÇã 2) Ù»ïñ 1) ñ÷åò÷èê 2) ìåòð 1) licznik 2) metr 1) contor 2)metru ³ñï³å³ïÏ»ñÙ³Ý Ù»Ãá¹ ìåòîä îòîáðàæåíèé metoda obrazowa metoda imaginilor ÷áùñ ù³é³ÏáõëÇÝ»ñÇ Ù»Ãá¹ ìåòîä ìàëûõ êâàäðàòîâ metoda celor mai mici pătrate 1054 micro current micromoulinet ÷áùñ³ã³÷ åïï³Ý âåðòóøêà ìàëîãàáàðèòíàÿ metoda siatki milimetrowej (do obliczania pola) mikromłynek hydrometryczny 1055 microclimate microclimat Ù³Ýñ³ÏÉÇÙ³ ìèêðîêëèìàò mikroklimat microclimat 1056 microrelief microrelief Ù³Ýñ³é»ÉÇ»ý ìèêðîðåëüåô mikrorzeźba microrelief 1057 midlake É×Ç Ù»çï»Õ; É×Ç milieu du lac Ù»çï»ÕáõÙ milieu de la rivière ·»ïÇ Ù»çï»Õ; ·»ïÇ Ù»çï»Õáõ٠ѳ½³ñ³ÙÛ³Ï millénaire ÑáÕÇ Ñ³Ýù³ÛÇÝ Ù³ëÁ; sol minéral ³Ýûñ·³Ý³Ï³Ý ÑáÕ Ñ³Ýù³ÛÇÝ çáõñ eau minérale ñåðåäèíà îçåðà; ïîñðåäè îçåðà ñåðåäèíà ðåêè; ïîñðåäè ðåêè òûñÿ÷åëåòèå środek jeziora; toń jeziorna środek rzeki jumătatea lacului tysiąclecie milenar débit d'étiage annuel 1046 meteorological (weather) radar 1047 meteorological satellite 1048 meteorological service 1051 meter meter 1058 midstream 1059 millenium 1060 mineral soil 1061 mineral water 1062 minimum annual flow Ýí³½³·áõÛÝ ï³ñ»Ï³Ý Ñáëù micromorişcă mijlocul râului ìèíåðàëüíàÿ ÷àñòü çåìëè gleba mineralna sol mineral ìèíåðàëüíàÿ âîäà woda mineralna apă minerală ìèíèìàëüíûé ãîäîâîé ñòîê najniższy odpływ roczny debit minim anual رادار رﺻﺪ اﻷﺣﻮال اﻟﺠﻮﻳﺔ ﻗﻤﺮ اﺻﻄﻨﺎﻋﻲ ﻟﻸﺣﻮال اﻟﺠﻮﻳﺔ ﻣﺼﻠﺤﺔ اﻷﺣﻮال اﻟﺠﻮﻳﺔ ﻋﺎﻟﻢ اﻷﺣﻮال اﻟﺠﻮﻳﺔ ﻋﻠﻢ اﻷﺣﻮال اﻟﺠﻮﻳﺔ ( ﻣﺘﺮ2 ( ﻋﺪاد1 1046 1047 1048 1049 1050 1051 ﻃﺮﻳﻘﺔ اﻟﺼﻮر1052 ﻃﺮﻳﻘﺔ اﻟﻤﺮﺑﻌﺎت1053 اﻟﺼﻐﻴﺮة ﻣﻘﻴﺎس دﻗﻴﻖ ﻟﻠﺘﻴﺎر ﻇﺮوف ﻣﻨﺎﺧﻴﺔ ﻋﻠﻰ ﻣﻨﻄﻘﺔ ﺿﻴﻘﺔ ﻣﻦ اﻷرض ﺗﻀﺎرﻳﺲ ﺻﻐﻴﺮة وﺳﻂ اﻟﺒﺤﻴﺮة وﺳﻂ اﻟﻨﻬﺮ أﻟﻔﻴﺔ؛ أﻟﻒ ﺳﻨﺔ ﺗﺮﺑﺔ ﻣﻌﺪﻧﻴﺔ ﻣﻴﺎﻩ ﻣﻌﺪﻧﻴﺔ ﺗﺼﺮﻳﻒ ﺳﻨﻮي ﻓﻲ اﻟﺸﺤﺎﺋﺢ 1054 1055 1056 1057 1058 1059 1060 1061 1062 57 1063 minimum thermometer 1064 minor canal thermomètre à minima Ýí³½³·áõÛÝ ç»ñÙ³ã³÷ ìèíèìàëíûé òåðìîìåòð termometr minimalny termometru de minimă canal secondaire »ñÏñáñ¹³ÛÇÝ çñ³Ýóù âòîðè÷íûé êàíàë kanał drugorzędny canal secundar ﻣﻴﺰان ﻟﻠﺤﺮارة1063 اﻟﺪﻧﻴﺎ ﻗﻨﺎة ﺛﺎﻧﻮﻳﺔ1064 1065 mist : see haze longueur de mélange zone de mélange ˳éÝÙ³Ý ×³Ý³å³ñÑÇ »ñϳñáõÃÛáõÝ Ë³éÝÙ³Ý ·áïÇ äëèíà ïóòè ïåðåìåøèâàíèÿ çîíà ñìåøåíèÿ droga mieszania strefa mieszania lungime de amestec zonă de amestec 1069 mode mode Ù»Ãá¹; »Õ³Ý³Ï; Ó¨ ìåòîä; ñïîñîá; ôîðìà sposób modul 1070 model modèle ϳճå³ñ [Ùá¹»É] ìîäåëü model model 1071 model calibration òàðèðîâàíèå ìîäåëÿ kalibracja modelu ìîäåëèðîâàíèå modelowanie calibrarea modelului modelare 1073 moderate breeze calage d'un modèle ϳճå³ñÇ [Ùá¹»ÉÇ] ëïáõ·³ã³÷áõ٠ϳճå³ñáõÙ modélisation [ÙṻɳíáñáõÙ] ã³÷³íáñ ù³ÙÇ vent modéré óìåðåííûé âåòåð umiarkowany wiatr vânt moderat 1074 moist moite ùÇã Ëáݳí ñëåãêà âëàæíûé wilgotny umezeală 1075 moisten (to) humidifier Ëáݳí³óÝ»É óâëàæíÿòü nawilżać a umezi 1076 moisture humidité ËáݳíáõÃÛáõÝ âëàæíîñòü wilgoć umiditate 1077 moisture content profil hydrique Ëáݳí³å³ñáõݳÏáõÃÛ³Ý ïñ³Ù³ï [åñáýÇÉ] ïðîôèëü âëàãîñîäåðæàíèÿ profil uwilgotnienia; profil de profil wilgotnościowy umiditate Ëáݳí³ßñç³Ý³éáõÃÛáõÝ âëàãîîáîðîò wymiana wilgoci inversiune de umiditate 1079 monitoring rotation de l'humidité dans l'atmosphère surveillance; suivi ¹Çï³Ýó [ÙáÝÇïáñÇÝ·] ìîíèòîðèíã monitoring 1080 monsoon mousson ÙáõëáÝ ìóññîí monsun supraveghere; monitoring muson 1081 Monte-Carlo simulation de Monte-Carlo ØáÝï» Î³éÉáÛÇ Ù»Ãá¹ ìåòîä Ìîíòå-Êàðëî symulacja MonteCarlo simulare MonteCarlo moraine ë³éó³µ»ñáõÏ ìîðåíà morena morenă ³í³½³ÝÇ Ó¨³ã³÷³Ï³Ý µÝáõó·ñÇãÝ»ñ ìîðôîìåòðè÷åñêèå õàðàêòåðèñòèêè áàññåéíà âåðõîâîå áîëîòî parametry morfometryczne zlewni bagno (trzęsawisko) górskie caracteristici morfometrice ale unui bazin mlaştină de munte 1066 mixing length 1067 mixing zone ﻃﻮل اﻟﻤﺰج ﻣﻨﻄﻘﺔ اﻟﻤﺰج 1068 mizzle : see drizzle 1072 modeling profile 1078 moisture turnover simulation 1082 moraine 1083 morphometrical caractéristiques characteristics of a morphométriques basin d'un bassin 1084 mountain bog marécage de montagne µ³ñÓñ³¹Çñ ׳ÑÇ× ﻃﺮﻳﻘﺔ؛ أﺳﻠﻮب ﻧﻤﻮذج ﺗﻌﻴﻴﺮ اﻟﻨﻤﻮذج 1065 1066 1067 1068 1069 1070 1071 1072 1073 1074 1075 1076 1077 ﺗﺸﻜﻴﻞ؛ ﺻﻮغ هﻮاء ﻣﻌﺘﺪل رﻃﺐ رﻃﺐ رﻃﻮﺑﺔ؛ ﻧﺪاوة رﺳﻢ ﺟﺎﻧﺒﻲ ﻟﻤﺤﺘﻮى اﻟﺮﻃﻮﺑﺔ دورة اﻟﺮﻃﻮﺑﺔ ﻓﻲ1078 اﻟﺠﻮ ﻣﺮاﻗﺒﺔ؛ ﻣﺘﺎﺑﻌﺔ1079 رﻳﺢ ﻣﻮﺳﻤﻴﺔ ﺗﻘﻠﻴﺪ ﺑﻄﺮﻳﻘﺔ ﻣﻮﻧﺖ آﺎرﻟﻮ رآﺎم ﺟﻠﻴﺪي ﻣﻮاﺻﻔﺎت ﺷﻜﻠﻴﺔ ﻟﻠﺤﻮض ﻣﺴﺘﻨﻘﻊ ﺟﺒﻠﻲ 1080 1081 1082 1083 1084 58 1085 mountain river torrent É»éݳÛÇÝ µáõéÝ Ñáëù ãîðíûé áóðíûé ïîòîê rzeka górska torent 1086 movable dam barrage mobile ѳí³ùáíÇ å³ïí³ñ ðàçáîðíàÿ ïëîòèíà baraj mobil 1087 moving average moyenne mobile ë³ÑáÕ (ß³ñÅíáÕ) ÙÇçÇÝ ñêîëüçÿùèé ñðåäíèé 1088 moving boat méthode du bateau ß³ñÅíáÕ Ý³í³ÏÇó »ÉùÇ ã³÷Ù³Ý Ù»Ãá¹ mobile przegroda (tama) ruchoma średnia ruchoma; średnia konsekutywna metoda pomiaru przepływu z ruchomej łodzi potok błotny method 1089 mud flow coulée de boue ë»É³í 1090 mud grouting injection de boue ïÕÙáïáõÙ; ïÕÙÇ Ý»ñ³ñÏáõÙ ìåòîä èçìåðåíèÿ ðàñõîäà ñ äâèæóùåéñÿ ëîäêè ñåëåâîé ïîòîê êîëüìàòàöèÿ medie glisantă metoda şalupei în mişcare pentru măsurare vitezei curgere de noroi injectare de noroi kolmatacja; uszczelnienie poprzez zamulenie 1091 mud injection : see mud grouting 1092 multi-annual mean moyenne interannuelle µ³½Ù³ÙÛ³ ÙÇçÇÝ ìíîãîëåòíåå ñðåäíåå średnia wieloletnia medie multianuală 1093 multi-annual réserve interannuelle µ³½Ù³ÙÛ³ ϳñ·³íáñáÕ áõݳÏáõÃÛáõÝ retencja wieloletnia acumulare multianuală pompe multicellulaire µ³½Ù³Ëáõó çñÑ³Ý [åáÙå] ìíîãîëåòíÿÿ ðåãóëèðóþùàÿ ñïîñîáíîñòü ìíîãîêàìåðíûé íàñîñ pompa wielokomorowa pompă multicelulara ìíîãîöåëîâîå ïëàíèðîâàíèå planowanie wielozadaniowe proiect de amenajare a unui bazin în scopuri multiple baraj în arcuri multiple storage 1094 multi-cellular pump 1095 multi-objective planning planification à fins µ³½Ù³Ýå³ï³Ï³ÛÇÝ åɳݳíáñáõÙ multiples 1096 multiple arch dam barrage à voûtes µ³½Ù³Ï³Ù³ñ³ÛÇÝ å³ïí³ñ ìíîãîàðî÷íàÿ ïëîòèíà zapora wielołukowa multiples ( ﺳﻴﻞ )ﻧﻬﺮ ﺟﺒﻠﻲ1085 ﺳﺪ ﻣﺘﺤﺮك1086 ﻣﺘﻮﺳﻂ ﻣﺘﺤﺮك1087 ﻃﺮﻳﻘﺔ اﻟﺒﺎﺧﺮة1088 اﻟﻤﺘﺤﺮآﺔ ﺟﺮي اﻟﻮﺣﻞ1089 ﺣﻘﻦ اﻟﻮﺣﻞ1090 1091 ﻣﻌﺪل ﻣﺘﻌﺪد1092 اﻟﺴﻨﻮات ﺗﺨﺰﻳﻦ ﻣﺘﻌﺪد1093 اﻟﺴﻨﻮات ﻣﻀﺨﺔ ﻣﺘﻌﺪدة1094 اﻟﺨﻼﻳﺎ ﺗﺨﻄﻴﻂ ﻣﺘﻌﺪد1095 اﻷهﺪاف ﺳﺪ ذو ﻗﻨﺎﻃﺮ1096 ﻣﺘﻌﺪدة ﻣﺘﻌﺪد اﻟﺼﻼت1097 corrélation multiple µ³½Ù³ÏÇ / ѳٳËÙµ³Í ѳñ³µ»ñ³ÏóáõÃÛáõÝ [Ïáé»ÉÛ³ódz] 1098 multiple regression régression multiple µ³½Ù³ÏÇ / ѳٳËÙµ³Í é»·ñ»ëdz µ³½Ù³÷áõɳÛÇÝ Ñáëù 1099 multiple-phase écoulement flow polyphasique ìíîæåñòâåííàÿ êîððåëÿöèÿ korelacja wielokrotna corelaţie multiplă ìíîæåñòâåííàÿ ðåãðåññèÿ ìíîãîôàçîâûé ïîòîê regresja wielokrotna regresie multiplă ﺗﺮاﺟﻊ ﻣﺘﻌﺪد1098 przepływ wielofazowy scurgere polifazică 1100 multipoint method méthode de ìíîãîòî÷å÷íûé ìåòîä èçìåðåíèÿ ðàñõîäà ﺟﺮﻳﺎن ﻣﺘﻌﺪد1099 اﻷﻃﻮار ﻃﺮﻳﻘﺔ ﻗﻴﺎس1100 ﻣﺘﻌﺪدة اﻟﻨﻘﺎط 1097 multiple correlation (of stream gaging) jaugeage à points multiples »ÉùÇ ã³÷Ù³Ý µ³½Ù³Ï»ï³ÛÇÝ Ù»Ãá¹ metoda metodă de wielopunktowa măsurare in (pomiaru przepływu) puncte multiple 59 µ³½Ù³ëïÇ×³Ý çñÑ³Ý Ï³Û³Ý [åáÙå³Ï³Û³Ý] âîäîõðàíèëèùå zbiornik wielozadaniowy êîìïëåêñíîãî íàçíà÷åíèÿ ìíîãîñòóïåí÷àòûé íàñîñ pompa wielopoziomowa lac de acumulare cu scopuri multiple pompă cu mai multe etaje lame déversante ѳñà ßÇà ïëîñêàÿ ñòðóÿ płaszczowina lamă deversoare 1104 natural naturel µÝ³Ï³Ý µÝ³Ï³Ý ËáñáõÃÛáõÝ 1106 natural drainage profondeur naturelle drainage naturel naturalny; przyrodniczy głębokość naturalna natural 1105 natural depth ïðèðîäíûé; åñòåñòâåííûé åñòåñòâåííàÿ ãëóáèíà µÝ³Ï³Ý ó³Ù³ùáõñ¹ åñòåñòâåííûé äðåíàæ drenaż naturalny drenaj natural 1107 natural milieu naturel µÝ³Ï³Ý ÙÇç³í³Ûñ åñòåñòâåííàÿ ñðåäà środowisko naturalne mediu natural environment 1108 natural flow débit naturel µÝ³Ï³Ý Ñáëù åñòåñòâåííûé ñòîê przepływ naturalny 1101 multi-purpose retenue à usages multiples ѳٳÉÇñ Ý߳ݳÏáõÃÛ³Ý çñ³Ùµ³ñ 1102 multistage pump pompe multiétage 1103 nappe reservoir adâncime naturală debit natural 1110 natural regulation µÝ³Ï³Ý ³÷³ÃáõÙµ digue naturelle; bourrelet de berge régulation naturelle µÝ³Ï³Ý ϳñ·³íáñáõÙ 1111 natural slope pente naturelle µÝ³Ï³Ý ûùáõÃÛáõÝ åñòåñòâåííûé áåðåãîâîé wał naturalny âàë åñòåñòâåííîå regulacja naturalna ðåãóëèðîâàíèå åñòåñòâåííûé îòêîñ spadek naturalny 1112 navigable river fleuve navigable ݳí³ñÏ»ÉÇ ·»ï ñóäîõîäíàÿ ðåêà rzeka żeglowna fluviu navigabil 1113 navigation navigation Ý³í³·Ý³óáõÃÛáõÝ ñóäîõîäñòâî; íàâèãàöèÿ nawigacja; żegluga navigaţie 1114 navigation canal ñóäîõîäíûé êàíàë kanał żeglugowy canal de navigaţie ñóäîõîäíûé øëþç śluza żeglugowa ecluză 1116 nebulosity canal de navigation ݳí³ñÏáõÃÛ³Ý çñ³Ýóù ݳí³ñÏáõÃÛ³Ý çñ³ñ·»É³Ï écluse de navigation ³Ùå³Ù³ÍáõÃÛáõÝ nébulosité îáëà÷íîñòü zachmurzenie nebulozitate 1117 net storm rain pluie nette ýôôåêòèâíûå äîæäè skuteczny (efektywny) deszcz ploaie netă 1118 network density densité d'un réseau ó³ÝóÇ ËïáõÃÛáõÝ ïëîòíîñòü ñåòè gęstość sieci 1119 new snow neige fraîche óñÙ ÓÛáõÝ ñâåæèé ñíåã świeży śnieg densitatea reţelei hidrografice zăpadă proaspătă 1120 Nipher shield écran Nipher çàùèòà Íèôåðà osłona Niphera adăpost Nipher 1121 nivometric nivomérique ÜÇý»ñÇ å³ßïå³ÝÇã í³Ñ³Ý³Ï (³ÝÓñ¨³ã³÷Ç) Óݳã³÷³Ï³Ý ñíåãîìåðíûé niweometryczny nivometric 1109 natural levee 1115 navigation lock ³ñ¹Ûáõݳí»ï ³ÝÓñ¨ dig natural regularizare naturală panta naturală ﺧﺰان ﻣﺘﻌﺪد اﻷﻏﺮاض ﻣﻀﺨﺔ ﻣﺘﻌﺪدة اﻟﻄﺒﻘﺎت ﻣﻴﺎﻩ ﻣﺘﺪﻓﻘﺔ )ﻋﻠﻰ (ﺳﺪ ﻃﺒﻴﻌﻲ ﻋﻤﻖ ﻃﺒﻴﻌﻲ ﺗﺠﻔﻴﻒ ﻃﺒﻴﻌﻲ ﻣﺤﻴﻂ ﻃﺒﻴﻌﻲ ﺻﺐ ﻃﺒﻴﻌﻲ ﺳﺪ ﻃﺒﻴﻌﻲ ﺗﻨﻈﻴﻢ ﻃﺒﻴﻌﻲ 1101 1102 1103 1104 1105 1106 1107 1108 1109 1110 1111 1112 ﻣﻨﺤﺪر ﻃﺒﻴﻌﻲ ﻧﻬﺮ ﺻﺎﻟﺢ ﻟﻠﻤﻼﺣﺔ ﻣﻼﺣﺔ1113 ﻗﻨﺎة ﻣﻼﺣﺔ1114 آﻴﻠﻮن ﻣﻼﺣﺔ1115 ﺿﺒﺎب1116 ﻣﻄﺮ ﻳﺴﺒﺐ1117 اﻟﺠﺮﻳﺎن آﺜﺎﻗﺔ اﻟﺸﺒﻜﺔ1118 ﺛﻠﺞ ﻃﺎزج1119 ﺳﺘﺎر ﻧﻴﻔﺮ1120 ﻣﺴﺘﻮى ﺛﻠﺠﻲ1121 60 1122 nocturnal radiation radiation nocturne ·Çß»ñ³ÛÇÝ ×³é³·³ÛÃáõÙ íî÷íîå èçëó÷åíèå 1123 nomogram ÝáÙá·ñ³Ù íîìîãðàììà ÉóáݳÛÇÝ å³ïí³ñ íàñûïíàÿ ïëîòèíà tama (zapora) ziemna baraj ne submersibil canal à service saisonnier 뻽áݳÛÇÝ û·ï³·áñÍÙ³Ý çñ³Ýóù êàíàë ñåçîííîãî èñïîëüçîâàíèÿ kanał okresowego wykorzystania 1126 non-point source pollution diffuse óñí³Í ³ÕïáïáõÙ pollution 1127 non-scouring velocity vitesse non affouillante ãù³Ûù³ÛáÕ ³ñ³·áõÃÛáõÝ ðàññåÿííîå çàãðÿçíåíèå rozproszone źródło poluare difuză zanieczyszczeń íåðàçìûâàþùàÿ prędkość nieerozyjna viteză care nu ñêîðîñòü produce eroziune vitesse limite d'envasement ïÕٳϳÉÙ³Ý ë³ÑٳݳÛÇÝ ïðåäåëüíàÿ ñêîðîñòü ³ñ³·áõÃÛáõÝ çàèëåíèÿ atténuation des effets des crues í³ñ³ñáõÙÝ»ñÇ Ñ»ï¨³ÝùÝ»ñÇ Ù»ÕÙ³óáõÙ 1130 non-uniform flow écoulement varié 1131 normal annual module annuel ï³ï³ÝíáÕ Ñáëù; ³Ýѳٳã³÷ Ñáëù ÙÇçÇÝ µ³½Ù³ÙÛ³ »Éù nomogramme 1124 non-overflow dam barrage non submersible 1125 non-perennial canal 1128 non-silting velocity 1129 non-structural flood mitigation discharge 1132 normal annual runoff écoulement moyen ÙÇçÇÝ µ³½Ù³ÙÛ³ Ñáëù annuel 1133 normal distribution distribution normale (gaussienne) 1134 normal normale hydrological value hydrologique promieniowanie nocne nomogram radiaţie nocturnă nomogramă canal de serviciu nepermanent prędkość niezamulająca viteză limita de colmatare ïðîòèâîïàâîäî÷íûå ìåðîïðèÿòèÿ działania przeciwpowodziowe èçìåí÷èâûé ñòîê ñðåäíèé ìíîãîëåòíèé ðàñõîä przepływ niejednorodny przepływ roczny normalny micşorarea efectelor viiturilor prin metode nestructurale scurgere variată ñðåäíèé ìíîãîëåòíèé ñòîê odpływ roczny normalny scurgere anuală rozkład normalny (gaussowski) distribuţie normală (Gauss) ÝáñÙ³É µ³ßËáõÙ (¶³áõëÇ) íîðìàëüíîå ðàñïðåäåëåíèå ÑǹñáÉá·Ç³Ï³Ý Ù»ÍáõÃÛ³Ý íîðìà ãèäðîëîãè÷åñêîé ÝáñÙ âåëè÷èíû debit mediu anual valoare hidrologică normală nivelul normal de retenţie retenue ٳϳñ¹³Ï hydrologiczna wartość normalna (norma hydrologiczna) íîðìàëüíûé ïîäïîðíûé stan wody normalny óðîâåíü 1136 normals normales ÝáñÙ»ñ íîðìû wartości normalne normale 1137 north nord ÑÛáõëÇë ñåâåð północ nord 1135 normal water level niveau normal de la ÝáñÙ³É ¹ÇÙѳñÇ إﺷﻌﺎع ﻟﻴﻠﻲ1122 ﻧﻮﻣﻮﺟﺮام؛ رﺳﻢ ﺑﻴﺎﻧﻲ ﺳﺪ ﻏﻴﺮ ﻣﻌﺮض ﻟﻠﻐﻤﺮ ﻗﻨﺎة ﺧﺪﻣﺔ ﻣﻮﺳﻤﻴﺔ ﺗﻠﻮث ﻣﻨﺘﺸﺮ 1123 1124 1125 1126 ﺳﺮﻋﺔ ﻏﻴﺮ1127 ﺟﺎرﻓﺔ ﺳﺮﻋﺔ ﻏﻴﺮ1128 ﻣﻌﻜﺮة ﺣﺪ ﻣﻦ ﻣﻔﻌﻮل1129 اﻟﻔﻴﻀﺎﻧﺎت ﺗﺪﻓﻖ ﻏﻴﺮ ﻣﻨﺘﻈﻢ1130 ﺻﺮف ﺳﻨﻮي ﻋﺎدي ﻣﺘﻮﺳﻂ اﻟﺠﺮﻳﺎن اﻟﺴﻨﻮي ﺗﻮزﻳﻊ ﻋﺎدي؛ (ﺗﻮزﻳﻊ )ﻏﻮﺳﻲ ﻗﻴﻤﺔ هﻴﺪروﻟﻮﺟﻴﺔ ﻋﺎدﻳﺔ ﻣﻨﺴﻮب اﻟﻤﻴﺎﻩ اﻟﻌﺎدي ﻋﺎدي؛ ﻣﺘﻌﺎﻣﺪ ﺷﻤﺎل 1131 1131 1132 1133 1134 1135 1136 1137 61 1138 northern septentrional ÑÛáõëÇë³ÛÇÝ ñåâåðíûé północny nordic 1139 nozzle bec (de tuyau) Ïó³÷áÕ; ͳÛñ³÷áÕ³Ï íàñàäêà; ñîïëî dysza 1140 nucleus noyau ÙÇçáõÏ ÿäðî jądro cioc (de ţeavă sau furtun) nucleu 1141 numerical data données numériques crue de durée de retour N années Ãí³ÛÇÝ ïíÛ³ÉÝ»ñ öèôðîâûå äàííûå dane liczbowe date numerice N-letnie wezbranie viitură cu frecvenţă odată la N ani 1142 N-year flood N ï³ñí³ ÏñÏÝíáÕáõÃÛ³Ùµ ïàâîäîê N-ëåòíåé í³ñ³ñáõÙ ïîâòîðÿåìîñòüþ ñìîòðîâîé êîëîäåö studnia obserwacyjna puţ de observaţie 1144 observed puits d'observation ¹Çï³Ñáñ ¹Çïí³Í observé íàáëþäåííûé obserwowany observat 1145 observer observateur ¹Çïáñ¹ íàáëþäàòåëü obserwator observator 1146 observer's instructions aux observateurs Ññ³Ñ³Ý· ¹ÇïáÕÝ»ñÇ Ñ³Ù³ñ èíñòðóêöèÿ äëÿ íàáëþäàòåëåé podręcznik obserwatora instrucţiuni pentru observatori 1147 odometer odomètre ù³Ûɳã³÷ øàãîìåð odometr odometru 1148 old snow neige ancienne ÑÇÝ ÓÛáõÝ ñòàðûé ñíåã stary (zleżały) śnieg zăpada veche 1149 ooze vase ïÇÕÙ èë ił noroi 1150 ooze sucker aspirateur à vase ïÕÙ³ÍÍÇã; ïÇÕÙÇ ÝÙáõß í»ñóÝáÕ ë³ñù èëîñîñ; ïðèáîð äëÿ âçÿòèÿ ïðîá èëà próbnik do poboru iłu aspirator de noroi cours d'eau à surface libre 1152 open channel flow écoulement à surface libre µ³ó ÑáõÝ îòêðûòîå ðóñëî koryto otwarte Ñáëù µ³ó ÑáõÝáõÙ ïîòîê â îòêðûòîì ðóñëå przepływ w korycie otwartym 1153 open river Ù³ùáõñ ·»ï (³é³Ýó ÷èñòàÿ ðåêà (áåç ëüäà) ë³éáõÛóÇ) ߳ѳ·áñÍáõÙ (çñ³Ùµ³ñÇ) ýêñïëóàòàöèÿ (âîäîõðàíèëèùà) 1143 observation well handbook 1151 open channel 1154 operation 1155 optimal yield 1156 orientation 1157 origin rivière libre des glaces exploitation (d'un ouvrage) fourniture optimale É³í³·áõÛÝ çñ³ïíáõÃÛáõÝ ÏáÕÙÝáñáßáõÙ (Áëï orientation ³ß˳ñÑÇ ÏáÕÙ»ñÇ) ͳ·áõÙ; ëÏǽµ origine rzeka bez pokrywy lodowej eksploatacja (np. zbiornika retencyjnego) îïòèìàëüíàÿ âîäîîòäà÷à odpływ optymalny îðèåíòèðîâêà (ïî ñòðàíàì ñâåòà) ïðîèñõîäæåíèå; íà÷àëî kierunek (stron świata) pochodzenie curs de apă cu suprafaţă liberă curgerea cu suprafaţă liberă râu liber de gheaţă exploatare (a unei lucrări) aport optim orientare origine ﺷﻤﺎﻟﻲ1138 ﺑﺨﺎخ؛ ﺑﺰﺑﺎز1139 ﻧﻮاة1140 ﻣﻌﻄﻴﺎت رﻗﻤﻴﺔ1141 ﻓﻴﻀﺎن ﻣﺪة ﻋﻮدﺗﻪ آﻞ آﺬا ﺳﻨﺔ ﺑﺌﺮ ﻣﺮاﻗﺒﺔ ﻣﺮاﻗﺒﺔ ﻣﺮاﻗﺐ؛ راﺻﺪ إرﺷﺎدات ﻟﻠﻤﺮاﻗﺐ ﻋﺪاد ﻣﺴﺎﻓﺎت []أودوﻣﺘﺮ ﺛﻠﺞ ﻗﺪﻳﻢ ﻃﻤﻲ ﻣﻀﺨﺔ ﻣﺎﺻﺔ ﻟﻠﻄﻤﻲ ﻣﺠﺮى ﻣﻜﺸﻮف 1142 1143 1144 1145 1146 1147 1148 1149 1150 1151 ﺟﺮﻳﺎن ﻓﻲ ﻣﺠﺮى1152 ﻣﻜﺸﻮف ﻧﻬﺮ ﻣﻜﺸﻮف1153 ﻋﻤﻠﻴﺔ؛ إﺳﺘﺜﻤﺎر1154 إﻧﺘﺎج أﻣﺜﻞ1155 ﺗﻮﺟﻪ1156 ﻣﺼﺪر1157 62 îðîãðàôèÿ orografia pression osmotique ûëÙáïÇÏ ×ÝßáõÙ îñìîòè÷åñêîå äàâëåíèå ciśnienie osmotyczne presiune osmotică »½ñ³÷³ÏáÕ ·»ï³Ñ³ïí³Íù çàìûêàþùèé ñòâîð miejsce zrzutu (np. ścieków) punct de închidere a unui bazin 1161 outflow exutoire (d'un réseau hydrographique) débit sortant çñÇ ³ñï³Ñáëù îòòîê âîäû odpływ debit defluent 1162 outlet exutoire çñÃáÕÙ³Ý Ï»ï âîäîâûïóñêíàÿ òî÷êà wylot 1163 outlet head losses pertes de charge à la sortie ×ÝßÙ³Ý ÏáñáõëïÁ ¹áõñë ·³Éáõó ïîòåðÿ íàïîðà ïðè âûõîäå strata ciśnienia na wyjściu punct de închidere a unui bazin pierderi de sarcină la ieşire 1164 outliers points aberrants Ù»Ïáõë³óí³Í Ï»ï èçîëèðîâàííàÿ òî÷êà świadek erozyjny puncte aberante 1166 overbank flow débordement Ñáëù í³ñ³ñ³ÑáõÝÇ íñ³Ûáí ñòîê ïî ïîéìå 1167 overbank storage stockage hors lit í³ñ³ñ³ÑáõݳÛÇÝ Ïáõï³ÏáõÙ ïîéìåííîå íàêîïëåíèå 1168 overburden ͳÍÏáÕ ³å³ñ 1169 overcast terrain de couverture couvert (ciel) 1170 overdraft 1158 orography orographie 1159 osmotic pressure 1160 outfall É»éݳ·ñáõÃÛáõÝ orografie 1165 output : see yield przepływ pozakorytowy (powodziowy) retencja powodziowa (dolinna) deversare peste maluri; inundaţie ïîêðûâàþùàÿ ïîðîäà utwory nadległe teren de acoperire ³Ùå³Ù³Í îáëà÷íûé; ïàñìóðíûé zachmurzony surexploitation ·»ñû·ï³·áñÍáõÙ èíòåíñèâíàÿ ñðàáîòêà nadmierna eksploatacja acoperire (a cerului) supraexploatare 1171 overflow déversement ³ñï³Ñáë ïåðåëèâ przelewanie się deversare 1172 overgrazing surpâturage ã³÷³½³Ýó ³ñ³Í»óíáõÙ ñèëüíàÿ ñòðàâëåííîñòü nadmierny wypas 1173 overland flow 1174 ox-bow écoulement de surface méandre mort ٳϻñ¨áõóÛÇÝ / ɳÝç³ÛÇÝ Ñáëù ÑݳÑáõÝ ïîâåðõíîñòíûé / ñêëîíîâûé ñòîê ñòàðèöà 1175 oxidation oxydation ûùëǹ³óáõÙ îêèñëåíèå spływ powierzchniowy łuk rzeki; meander; starorzecze utlenianie înierbare puternică scurgerea de suprafaţă meandru mort stocare în albia majoră oxidare ﻋﻠﻢ اﻟﺠﺒﺎل1158 ﺿﻐﻂ ﺗﻨﺎﺿﺤﻲ؛1159 ﺿﻐﻂ إﻧﺘﺸﺎري ﻣﺨﺮج اﻟﺘﺼﺮﻳﻒ1160 دﻓﻖ1161 ﻣﺨﺮج اﻟﺘﺼﺮﻳﻒ1162 ﺧﺴﺎرة ﺿﻐﻂ1163 ﻋﻨﺪ اﻟﺨﺮوج ﻧﻘﺎط ﻋﺰﻳﻠﺔ1164 1165 ﻃﻔﺤﺎن1166 ﺗﺨﺰﻳﻦ ﺧﺎرج1167 اﻟﻤﺠﺮى ﻏﻄﺎء أرﺿﻲ1168 ( ﻣﻠﺒﺪة )ﺳﻤﺎء1169 إآﺜﺎر ﻓﻲ1170 اﻹﺳﺘﺜﻤﺎر؛ إﻓﺮاط ﻓﻲ اﻹﺳﺘﺜﻤﺎر ﻃﻔﺢ؛ ﻓﺎﺋﺾ1171 آﺜﺮة اﻟﺮﻋﻲ1172 ﺟﺮﻳﺎن ﺳﻄﺤﻲ1173 ﺑﺤﻴﺮة ﻣﻘﺘﻄﻌﺔ1174 أآﺴﺪة1175 63 1176 oxygen deficit déficit en oxygène ÃÃí³ÍÝÇ å³Ï³ëáñ¹ 1177 paired watershed / bassins versants catchment appariés äåôèöèò êèñëîðîäà deficyt tlenowy deficit de oxigen ½áõÛ·í³Í çñѳí³ù ³í³½³ÝÝ»ñ ñïàðåííûå âîäîñáîðíûå zlewnie bliźniacze áàññåéíû (analogowe) bazine pereche (de comparaţie) coeficient (de corecţie) al cazanului 1178 pan coefficient coefficient de bac ·áÉáñßdzã³÷Ç óáõóÙáõÝùÇ áõÕÕÙ³Ý ·áñͳÏÇó ïîïðàâî÷íûé êîýôôèöèåíò ê ïîêàçàíèÿì èñïàðèòåëÿ 1179 pan-evaporation évaporation mesurée en bac ·áÉáñßdzóáõÙ Áëï ·áÉáñßdzã³÷Ç èñïàðåíèå ïî èñïàðèòåëüþ 1180 pantograph pantographe å³Ýïá·ñ³ý ïàíòîãðàô współczynnik poprawkowy (w pomiarach ewaporymetrem naczyniowym) parowanie z ewaporymetru naczyniowego pantograf 1181 parameter paramètre ã³÷»½ñ [å³ñ³Ù»ïñ] ïàðàìåòð parametr parametru 1182 Parshall flume ä³ñß³ÉÇ í³ù ëîòîê Ïàðøàëëà przelew Parshalla canal Parshall 1183 particle canal jaugeur Parshall particule Ù³ëÝÇÏ ÷àñòèöà cząstka particulă 1184 Pascal (Pa) Pascal (Pa) ä³ëÏ³É (ä³) Ïàñêàëü (Ïà) Paskal (Pa) Pascal (Pa) 1185 pass col É»éݳÝóù ïåðåâàë kanał trecătoare 1186 pasture pâturage ³ñáï³í³Ûñ ïàñòáèùå pastwisko păşune 1187 path trajet; trajectoire; cheminement ׳ݳå³ñÑ; ѻﳷÇÍ ïóòü; òðàåêòîðèÿ ścieżka; tor traiectorie 1188 peakflow débit de pointe tourbe ìàêñèìàëüíûé ðàñõîä ïîâîäêà òîðô przepływ kulminacyjny torf debit de vârf 1189 peat í³ñ³ñÙ³Ý ³é³í»É³·áõÛÝ »Éù ïáñý 1190 pebble galet ÏáåÇ×; ɳ÷áõÏ ãàëüêà żwirek piatră de râu 1191 pedogenesis pédogenèse ÑáÕÇ Í³·áõÙ ãåíåçèñ ïî÷âû pedogeneza pedogeneză 1192 pedology pédologie ÑáÕ³·ÇïáõÃÛáõÝ ïî÷âîâåäåíèå pedologie 1193 Pelton turbine turbine Pelton ß»ñ»÷³íáñ ïáõñµÇÝ; ä»ÉïáÝÇ ïáõñµÇÝ êîâøîâàÿ òóðáèíà; òóðáèíà Ïåëòîíà gleboznawstwo [pedologia] turbina Peltona evaporaţie măsurată în cazan pantograf turbă turbină Pelton ﻧﻘﺺ ﻓﻲ1176 اﻷوآﺴﻴﺠﻴﻦ أﺣﻮاض أﻧﻬﺮ1177 ﻣﺰدوﺟﺔ ﻣﻌﺎﻣﻞ اﻟﺤﻮض1178 ﻗﻴﺎس اﻟﺘﺒﺨﺮ ﻓﻲ اﻟﺤﻮض ﻣﻨﺴﺎخ []ﺑﺎﻧﺘﻮﻏﺮاف ﻣﻘﺪار ﻣﺘﻐﻴﺮ [اﻟﻘﻴﻤﺔ ]ﺑﺎراﻣﺘﺮ ﻗﻨﺎة ﻗﻴﺎس ﺑﺮﺷﺎل 1179 1180 1181 1182 ذرة؛ ﺟﺴﻴﻢ1183 ﺑﺴﻜﺎل1184 ﻣﻀﻴﻖ ﺟﺒﻠﻲ؛1185 ﻣﻤﺮ ﻣﺮﻋﻰ1186 ﻣﺴﻠﻚ؛ ﻃﺮﻳﻖ؛1187 ﻣﺴﺎر ذروة اﻟﺘﺪﻓﻖ1188 ﺧﺚ؛ ﻟﺒﺪ ﺣﺼﺎة ﺗﻜﻮن اﻟﺘﺮﺑﺔ ﻋﻠﻢ اﻟﺘﺮﺑﺔ 1189 1190 1191 1192 ﺗﻮرﺑﻴﻦ ﺑﻠﺘﻮن1193 64 1194 penetrate pénétrer ó÷³Ýó»É; Ý»ñó÷³Ýó»É ïðîíèêàòü 1195 peninsula péninsule ûñ³ÏÕ½Ç 1196 penstock pipe conduite forcée 1197 per minute par minute ×ÙßáõÙ³ÛÇÝ ËáÕáí³Ï³ß³ñ íàïîðíûé òðóáîïðîâîä ñáå»áõÙ â ìèíóòó 1198 per second par seconde í³ÛñÏÛ³ÝáõÙ 1199 percent pour cent 1200 percentage pourcentage 1201 perched aquifer penetrować pătrunde półwysep peninsulă rura zasilająca conductă forţată na minutę pe minut â ñåêóíäó na sekundę pe secundă ïáÏáë ïðîöåíò procent procent ïðîöåíòíîå îòíîøåíèå udział procentowy procentaj nappe perchée ïáÏáë; ïáÏáë³ÛÇÝ Ñ³ñ³µ»ñáõÃÛáõÝ ÑáÕáõ٠ϳËí³Í çñ³ß»ñï âîäîíîñíûé ñëîé, âçâåøåííûé â ïî÷âå 1202 percolation percolation Ý»ñó÷³ÝóáõÙ ïðîñà÷èâàíèå zbiornik (podziemny) acvifer suspendat o zwierciadle napiętym perkolacja percolaţie 1203 perennial spring source pérenne Ùßï³Ï³Ý ³ÕµÛáõñ ïîñòîÿííûé èñòî÷íèê 1204 perennial stream cours d'eau pérenne Ùßï³Ï³Ý çñÑáëù ïîñòîÿííûé âîäîòîê 1205 perforated tape bande perforée ïåðôîëåíòà 1206 periodicity périodicité 1207 permafrost pergélisol 1208 permeability çñ³ÝóÇÏáõÃÛáõÝ âîäîïðîíèöàåìîñòü przepuszczalność 1209 permeable conductivité hydraulique perméable çñ³Ã³÷³Ýó âîäîïðîíèöàåìûé przepuszczalny 1210 permissible error erreur admissible ÃáõÛɳïñ»ÉÇ ëË³É äîïóñòèìàÿ ïîãðåøíîñòü błąd dopuszczalny eroare admisibilă 1211 permissible vitesse admissible ÃáõÛɳïñ»ÉÇ ³ñ³·áõÃÛáõÝ äîïóñòèìàÿ ñêîðîñòü viteză admisibilă velocity 1212 perpetual snow neige éternelle ѳíÇï»Ý³Ï³Ý ÓÝ»ñ âå÷íûå ñíåãà caractéristiques physiques d'un bassin ³í³½³ÝÇ ýǽÇϳ³ß˳ñѳ·ñ³Ï³Ý å³ÛÙ³ÝÝ»ñ ôèçèêî-ãåîãðàôè÷åñêèå cechy fizyczne zlewni caracteristici fizice ale óñëîâèÿ áàññåéíà bazinului ͳÏáï³Å³å³í»Ý; ëáñ³Å³å³í»Ý å³ñµ»ñ³Ï³ÝáõÃÛáõÝ ïîëóîñòðîâ ïåðèîäè÷íîñòü ѳí»ñÅ³Ï³Ý ë³é³ÍáõÃÛáõÝ âå÷íàÿ ìåðçëîòà (ÑáÕÇ) źródło stałe izvor permanent (wieloletnie) ciek stały (wieloletni) curs de apă permanent taśma perforowana bandă perforată okresowość periodicitate wieczna zmarzlina permafrost (îngheţ permanent) conductivitate hidraulică permeabil prędkość dopuszczalna wieczne śniegi zăpadă eternă إﺧﺘﺮق؛ ﺗﻐﻠﻐﻞ ﻓﻲ ﺷﺒﻪ ﺟﺰﻳﺮة ﻣﺠﺮى ﻗﺴﺮي ﺑﺎﻟﺪﻗﻴﻘﺔ ﺑﺎﻟﺜﺎﻧﻴﺔ ﺑﺎﻟﻤﺌﺔ ﻧﺴﺒﺔ ﻣﺌﻮﻳﺔ ﻃﺒﻘﺔ ﻣﺎﺋﻴﺔ ﻣﻌﻠﻘﺔ ﻣﺠﺮى ﻣﻴﺎﻩ داﺋﻢ1204 ﺷﺮﻳﻂ ﻣﺜﻘﺐ دورﻳﺔ أرض )داﺋﻤﺔ (اﻟﺘﺠﻤﺪ إﻧﻔﺎذﻳﺔ ﻣﻨﻔﺬ ﺧﻄﺄ ﻣﻘﺒﻮل ﺳﺮﻋﺔ ﻣﻘﺒﻮﻟﺔ ﺛﻠﺞ داﺋﻢ permeable of a basin 1195 1196 1197 1198 1199 1200 1201 ﺗﺨﻠﻞ؛ ﺗﺮﺷﺢ1202 ﻧﺒﻊ داﺋﻢ1203 1213 pervious : see 1214 physical features 1194 ﻣﻮاﺻﻔﺎت ﻓﻴﺰﻳﺎﺋﻴﺔ ﻟﻠﺤﻮض 1205 1206 1207 1208 1209 1210 1211 1212 1213 1214 65 conditions physiographiques ýǽÇϳ-³ß˳ñѳ·ñ³Ï³Ý å³ÛÙ³ÝÝ»ñ ôèçèêî-ãåîãðàôè÷åñêèå warunki fizjograficzne condiţii fiziografice óñëîâèÿ 1216 pier (of bridge) pile d'un pont ϳÙñçÇ Ñ»Ý³ñ³Ý îïîðà ìîñòà przęsło (mostu) pila unui pod 1217 piezometer piézomètre åÇ»½áÙ»ïñ ïüåçîìåòð piezometr piezometru 1218 piezometric head hauteur piézométrique åÇ»½áÙ»ïñÇÏ µ³ñÓñáõÃÛáõÝ ïüåçîìåòðè÷åñêàÿ âûñîòà ciśnienie piezometryczne înălţime piezometrică 1219 piezometric niveau piézométrique åÇ»½áÙ»ïñÇÏ Ù³Ï³ñ¹³Ï poziom piezometryczny; zwierciadło piezometryczne wodowskaz palowy nivel piezometric 1215 physiographic conditions surface ïüåçîìåòðè÷åñêèé óðîâåíü 1220 pile-gage limnimètre à pieux óó³ÛÇÝ çñ³ã³÷³Ï³Ý ¹Çï³Ï»ï ñâàéíûé âîäîìåðíûé ïîñò 1221 pipe tuyau ËáÕáí³Ï òðóáà rura tub 1222 pipeline conduite ËáÕáí³Ï³ß³ñ òðóáîïðîâîä rurociąg conductă 1223 piston pump pompe à piston ÙËáó³íáñ åáÙå ïîðøíåâîé íàñîñ pompa tłokowa pompă cu piston 1224 pit fosse; trou áÕáÕ³÷áë (ÑáõÝáõÙ) ÿìà; âûìîéêà â ðóñëå fosă; gaură 1225 Pitot tube tube de Pitot äÇïáÛÇ ËáÕáí³Ï òðóáêà Ïèòî wykop; wyrobisko; odkrywka rurka Pitota tub Pitot 1226 plain plaine ѳñóí³Ûñ; ¹³ßï³í³Ûñ ðàâíèíà; äîëèíà równina câmpie 1227 planimeter planimètre ٳϻñ»ë³ã³÷ ïëàíèìåòð planimetr planimetru 1228 plateau plateau 1229 plug bouchon 1230 point gage pointe limnimétrique droite pollution localisée 1231 point source pollution miră pe pilot ë³ñ³í³Ý¹; µ³ñÓñ³í³Ý¹³Ï; ë³ñ³Ñ³ñà Ëó³ÝáõÙ ïëàòî plateau platou òàìïîíàæ korek; zatyczka dop ³ë»Õݳíáñ ã³÷³ÓáÕ èãîëü÷àòàÿ ðåéêà wodowskaz szpilkowy miră verticală (kolcowy, igłowy) ï»Õ³Ûݳóí³Í ³Õïáïí³ÍáõÃÛáõÝ ëîêàëèçîâàííîå çàãðÿçíåíèå punktowe źródło zanieczyszczenia poluare din sursă punctuală ﺷﺮوط ﻓﻴﺰﻳﻮﻏﺮاﻓﻴﺔ رآﻴﺰة ﺟﺴﺮ؛ دﻋﺎﻣﺔ ﻟﻠﺠﺴﺮ ﻣﻘﻴﺎس ﺿﻐﻂ [اﻟﻤﺎء ]ﺑﻴﺰوﻣﺘﺮ ﺿﻐﻂ اﻟﻤﺎء اﻟﺒﺎﻃﻨﻲ ﻣﺴﺘﻮى اﻟﻤﺎء اﻟﺒﺎﻃﻨﻲ 1215 ﻣﻘﻴﺎس ﺟﺮﻳﺎن ذو ﻋﺎﻣﻮد أﻧﺒﻮب؛ ﻗﺴﻄﻞ ﺧﻂ أﻧﺎﺑﻴﺐ ﻣﻀﺨﺔ ﺑﻜﺒﺎس ﺣﻔﺮة؛ هﻮة 1220 1216 1217 1218 1219 1221 1222 1223 1224 أﻧﺒﻮب ﺑﻴﺘﻮ1225 ﺳﻬﻞ1226 ﻣﻘﻴﺎس1227 اﻟﻤﺴﻄﺤﺎت؛ ﻣﻤﺴﺎح هﻀﺒﺔ1228 ﺳﺪادة1229 رأس ﻣﻘﻴﺎس1230 اﻟﺠﺮﻳﺎن ﺗﻠﻮث ﻣﺤﺪد1231 66 1232 pole (measuring) perche ÓáÕ øòàíãà tyczka pomiarowa 1233 pollutant polluant ³ÕïáïÇã çàãðÿçíèòåëü substancja zanieczyszczająca 1234 polluted air air pollué ³Õïáïí³Í û¹ çàãðÿçíåííûé âîçäóõ aer poluat 1235 pollution pollution ³Õïáïí³ÍáõÃÛáõÝ çàãðÿçíåíèå zanieczyszczone powietrze zanieczyszczenie 1236 polynya polynie ë³éó³µ³ó³ï ïîëûíüÿ polinie 1237 pond étang; mare É×³Ï (³ñÑ»ëï³Ï³Ý) ïðóä nie zamarzające miejsce w lodzie polarnym staw 1238 pondage accumulation d’eau ϳñ× Å³ÙÏ»ïáí çñÇ sur le sol; stockage å³ÑáõÙ / ³Ùµ³ñáõÙ à court terme çàäåðæàíèå âîäû (â âîäîõðàíèëèùå) pojemnośc zbiornika wodnego eleşteu; bazin de apă acumulare de apă pe sol 1239 ponor gouffre íÇÑ; íÇñѳå; ³Ý¹áõݹ ponor bulboană 1240 porosity porosité ͳÏáïÏ»ÝáõÃÛáõÝ ïó÷èíà; ãëóáîêîâîäíàÿ âïàäèíà ïîðèñòîñòü porowatość porozitate 1242 porous coefficient de porosité poreux współczynnik porowatości porowaty coeficient de porozitate poros 1243 porous medium milieu poreux ͳÏáïÏ»ÝáõÃÛ³Ý ·áñͳÏÇó êîýôôèöèåíò ïîðèñòîñòè ͳÏáïÏ»Ý ïîðèñòûé ͳÏáïÏ»Ý ÝÛáõà ïîðèñòûé ìàòåðèàë 1241 porosity factor ïèòüåâàÿ âîäà åáï»ÝóÇ³É ¿Ý»ñ·Ç³ 1245 potential energy ïîòåíöèàëüíàÿ çíåðãèÿ énergie potentielle 1246 potential évapotranspiration ³é³í»É³·áõÛÝ ·áõÙ³ñ³ÛÇÝ ìàêñèìàëüíîå ·áÉáñßdzóáõÙ evapotranspiration potentielle ñóììàðíîå èñïàðåíèå 1244 potable water eau potable ËÙ»Éáõ çáõñ tije (de măsurare a adâncimilor etc.) poluant poluare środowisko porowate mediu poros woda pitna apă potabilă energia potencjalna energie potenţiala ewapotranspiracja potencjalna evapotranspiraţie potenţiala 1247 powder snow neige poudreuse ÷á߻ϻñå ÓÛáõÝ ïûëåâèäíûé ñíåã pył śnieżny zăpadă prăfoasă 1248 precipitation précipitation(s) ï»ÕáõÙÝ»ñ àòìîñôåðíûå îñàäêè opad precipitaţie ï»ÕáõÙÝ»ñÇ Ñ³ëïáõÃÛáõÝ âûñîòà îñàäêîâ suma (warstwa) opadu stratul precipitaţiei ï»ÕáõÙݳã³÷ îñàäêîìåð deszczomierz 1249 precipitation depth hauteur des précipitations 1250 precipitation gage pluviomètre pluviometru ﻋﺼﺎ اﻟﻘﻴﺎس1232 ﻣﻠﻮث؛ ﻣﺎدة1233 ﻣﻠﻮﺛﺔ هﻮاء ﻣﻠﻮث1234 ﺗﻠﻮث1235 ﻣﻴﺎﻩ ﻣﺤﺎﻃﺔ1236 [ﺑﺎﻟﺠﻠﻴﺪ ]ﺑﻮﻟﻴﻨﻴﺎ ﻣﺴﺘﻨﻘﻊ؛ ﺑﺮآﺔ1237 ﺗﺠﻤﻊ ﻣﺆﻗﺖ1238 ﻟﻠﻤﻴﺎﻩ ﻋﻠﻰ وﺟﻪ اﻟﺘﺮﺑﺔ ﺑﺎﻟﻮع1239 ﻣﺴﺎﻣﻴﺔ1240 ﻋﺎﻣﻞ اﻟﻤﺴﺎﻣﻴﺔ1241 ﻣﺴﺎﻣﻲ وﺳﻂ ﻣﺴﺎﻣﻲ ﻣﻴﺎﻩ ﺷﺮب ﻃﺎﻗﺔ آﺎﻣﻨﺔ ﻗﺪرة اﻟﺘﺒﺨﺮ اﻟﺮﺷﺤﻲ اﻟﻜﺎﻣﻨﺔ ﺛﻠﺞ ﻣﺴﺤﻮﻗﻲ ﻣﻄﺮ؛ ﺗﺮﺳﻴﺐ إرﺗﻔﺎع اﻟﻤﻄﺮ؛ إرﺗﻔﺎع اﻟﺘﺮﺳﺒﺎت ﻣﻴﺰان ﻗﻴﺎس اﻷﻣﻄﺎر 1242 1243 1244 1245 1246 1247 1248 1249 1250 67 ï»ÕáõÙÝ»ñÇ èíòåíñèâíîñòü îñàäêîâ ÇÝï»ÝëÇíáõÃÛáõÝ ï»ÕáõÙݳã³÷³Ï³Ý Ï³Û³Ý îñàäêîìåðíàÿ ñòàíöèÿ natężenie opadu intensity 1252 precipitation station intensité de précipitation station pluviométrique stacja opadowa; opadówka intensitate precipitaţiei staţie pluviometrica 1253 precise précis áñáß³ÏÇ; ×ß·ñÇï îïðåäåëåííûé; òî÷íûé dokładny; ścisły precis 1254 pressure pression ×ÝßáõÙ äàâëåíèå ciśnienie presiune 1255 pressure gradient gradient de pression ×ÝßÙ³Ý ·ñ³¹Ç»Ýï ãðàäèåíò íàïîðà gradient ciśnienia gradient de presiune 1251 precipitation 1256 pressure head : see piezometric head 1257 pressure ice äåôîðìèðîâàííûé ë¸ä lód zdeformowany gheaţă deformabilă traitement primaire ïíÛ³ÉÝ»ñÇ ëϽµÝ³Ï³Ý Ùß³ÏáõÙ des données ïåðâè÷íàÿ îáðàáîòêà äàííûõ prelucrarea primară a datelor climatological station 1261 prismatic bed station climatologique principale lit prismatique ÑÇÙÝ³Ï³Ý ÏÉÇÙ³Û³µ³Ý³Ï³Ý Ï³Û³Ý åñǽٳӨ ÑáõÝ îñíîâíàÿ êëèìàòîëîãè÷åñêàÿ ñòàíöèÿ ïðèçìàòè÷åñêîå ðóñëî podstawowe opracowanie (obróbka) danych stacja klimatologiczna I rzędu 1262 probability probabilité ѳí³Ý³Ï³ÝáõÃÛáõÝ âåðîÿòíîñòü prawdopodobieństwo probabilitate 1263 probability curve courbe de fréquence distribution de probabilité probabilité de prévision papier à échelle de probabilité ³å³ÑáíáõÃÛ³Ý Ïáñ; ѳ׳˳ϳÝáõÃÛ³Ý Ïáñ ѳí³Ý³Ï³ÝáõÃÛ³Ý µ³ßËáõ٠ϳÝ˳ï»ëÙ³Ý Ñ³í³Ý³Ï³ÝáõÃÛáõÝ Ñ³í³Ý³Ï³ÝáõÃÛ³Ý ·Í³í³Ý¹³Ï êðèâàÿ îáåñïå÷åííîñòè krzywa prawdopodobieństwa rozkład prawdopodobieństwa prawdopodobieństwo spełnienia prognozy siatka prawdopodobieństwa 1267 projected flood crue de projet ѳßí³ñϳÛÇÝ í³ñ³ñáõÙ ðàñ÷åòíûé ïàâîäîê 1268 propeller-type moulinet à hélice Ãdzϳíáñ çñ³ã³÷³Ï³Ý åïï³Ý glace de pression Ó¨³Ë³Ëïí³Í ë³éáõÛó 1258 pressure pipeline : see pennstock pipe 1259 primary data processing 1260 principal 1264 probability distribution 1265 probability of forecast 1266 probability paper current meter 1269 protection embankment digue d'encaissement ðàñïðåäåëåíèå âåðîÿòíîñòè âåðîÿòíîñòü ïðîãíîçà êëå÷àòêà âåðîÿòíîñòè ëîïàñòíàÿ ãèäðîìåòðè÷åñêàÿ âåðòóøêà å³ßïå³ÝáÕ ÃÙµ³å³ïÝ»ß äàìáà îáâàëîâàíèÿ staţie climatologică principala koryto pryzmatyczne albie prismatică curbă de probabilitate distribuţie de probabilitate probabilitatea prognozei grafic cu scara de probabilitate wezbranie o założonej viitură de calcul wysokości młynek morişcă hydrometryczny hidrometrică cu elice obudowa ochronna protecţie prin brzegu; falochron îndiguire ﺷﺪة اﻟﻤﻄﺮ1251 ﻣﺤﻄﺔ ﻗﻴﺎس1252 اﻷﻣﻄﺎر دﻗﻴﻖ1253 ﺿﻐﻂ1254 ﺗﺪرج اﻟﻀﻐﻂ1255 1256 ﺿﻐﻂ اﻟﺜﻠﺞ1257 1258 ﻣﻌﺎﻟﺠﺔ أوﻟﻴﺔ1259 ﻟﻠﻤﻌﻄﻴﺎت ﻣﺤﻄﺔ أﺳﺎﺳﻴﺔ ﻟﻸﺣﻮال اﻟﺠﻮﻳﺔ ﻣﺠﺮى ﻣﻮﺷﻮري إﺣﺘﻤﺎل ﻣﻨﺤﻨﻰ اﻹﺣﺘﻤﺎﻟﻴﺔ 1260 1261 1262 1263 ﺗﻮزﻳﻊ اﻹﺣﺘﻤﺎل1264 إﺣﺘﻤﺎل اﻟﺘﻮﻗﻌﺎت1265 ورﻗﺔ ﺳﻠﻢ1266 اﻹﺣﺘﻤﺎﻻت ﻓﻴﻀﺎن ﻟﻠﺪراﺳﺎت1267 ﻣﻘﻴﺎس ﺳﺮﻋﺔ1268 اﻟﺘﻴﺎر ذو ﻣﺮوﺣﺔ ﺳﺪ واﻗﻲ1269 68 1270 psychrometer psychromètre Ëáݳí³ç»ñÙ³ã³÷ ïñèõðîìåòð psychrometr psihrometru 1271 puddle flaque (d'eau, de neige ou de glace fondue) pompe 1) çñ³÷áë 2) ë³éáõÛóÇ íñ³ÛÇ çáõñ 1) ëóæà 2) âîäà íà ëüäó breja mocirlă; băltoacă çñÑ³Ý [åáÙå] íàñîñ pompa pompă ñîåäèíåíèå íàñîñîâ cuplaj de pompe ãèäðîàêêóìóëèðóþùåå âîäîõðàíèëèùå íàñîñíàÿ ñòàíöèÿ połączenie (sprzężenie) pomp retencja zbiornika pompowego stacja pomp îïûòíàÿ îòêà÷êà test pompowania pompaj experimental Ù³ùñáõÙ épuration (des eaux); purification ߳ѳ·áñÍÙ³Ý Ñ³ÝÓÝ»É 1279 put into operation mettre en exploitation î÷èùåíèå oczyszczanie epurare ñäàòü â ýêñïëóàòàöèþ uruchomić; oddać do dat în exploatare eksploatacji 1280 putting a pump ïóñê â õîä íàñîñà uruchomić pompę amorsarea pompei 1281 pyranometer amorcer une pompe çñѳÝÇ [åáÙåÇ] ·áñͳñÏáõ٠׳鳷³Ûóã³÷ pyranomètre ïèðàíîìåòð pyranometr piranometru 1282 quadratic curve courbe quadratique å³ñ³µáÉ ïàðàáîëà parabola curbă pătratică 1283 qualitative qualitatif áñ³Ï³Ï³Ý êà÷åñòâåííûé jakościowy calitativ 1284 quantitative quantitatif ù³Ý³Ï³Ï³Ý êîëè÷åñòâåííûé ilościowy cantitativ 1285 questionable result résultat douteux ϳëϳͻÉÇ ³ñ¹ÛáõÝù ñîìíèòåëüíûé ðåçóëüòàò wątpliwy wynik rezultat dubios 1286 radar radar ðàäàð; ðàäèîëîêàòîð radar radar 1287 radiant energy énergie radiative é³¹Çáï»ÕáñáßÇã [é³¹ÇáÉáϳïáñ]; é³¹³ñ ׳鳷³ÛóÛÇÝ ¿Ý»ñ·Ç³ energia promienista energie radiativă 1288 radiation balance bilan radiatif bilans radiacyjny bilanţ radiativ 1272 pump 1273 pump coupling 1274 pumped storage 1275 pumping station 1276 pumping test çñѳÝÝ»ñÇ [åáÙå»ñÇ] couplage des ÙdzóáõÙ pompes accumulation par çñѳÝÝ»ñáí [åáÙå»ñáí] Ïáõï³ÏíáÕ çñ³Ùµ³ñ pompage station de pompage çñÑ³Ý Ï³Û³Ý [åáÙå³Ï³Û³Ý] essai de pompage ÷áñÓÝ³Ï³Ý í»ñù³ßáõÙ (çñѳÝáõÙ) acumulare prin pompare staţie de pompare 1277 punched tape : see perforated tape 1278 purification into operation ëó÷èñòàÿ ýíåðãèÿ ׳鳷³ÛÃÙ³Ý Ñ³ßí»ÏßÇé ðàäèàöèîííûé áàëàíñ ﻣﺮﻃﺎب؛ ﻣﻘﻴﺎس رﻃﻮﺑﺔ اﻟﺠﻮ ﺑﺮآﺔ ﺻﻐﻴﺮة ﺿﺤﻠﺔ ﻣﻀﺨﺔ ﺟﻤﻊ ﻣﻀﺨﺎت 1270 1271 1272 1273 ﺗﺨﺰﻳﻦ ﺑﺎﻟﻀﺦ1274 ﻣﺤﻄﺔ ﺿﺦ1275 ﺗﺠﺎرب ﺿﺦ1276 1277 ﺗﻨﻘﻴﺔ؛ ﺗﺼﻔﻴﺔ1278 ﺗﺸﻐﻴﻞ؛ إدارة؛1279 إﺳﺘﺜﻤﺎر ﺗﺸﻐﻴﻞ ﻣﻀﺨﺔ1280 ﻣﻘﻴﺎس اﻹﺷﻌﺎع اﻟﺴﻤﺎوي []ﺑﻴﺮاﻧﻮﻣﺘﺮ ﻣﻨﺤﻨﻰ ﺛﻨﺎﺋﻲ اﻟﺪرﺟﺔ ﻧﻮﻋﻲ آﻤﻲ ﻧﺘﻴﺠﺔ ﻣﺸﻜﻮك ﺑﻬﺎ رادار ﻃﺎﻗﺔ إﺷﻌﺎﻋﻴﺔ ﻣﻴﺰاﻧﻴﺔ اﻹﺷﻌﺎع 1281 1282 1283 1284 1285 1286 1287 1288 69 1289 radioactive tracer traceur radioactif ׳鳷³Ûó³ÏïÇí ǽáïáå ðàäèîàêòèâíûé èçîòîï znacznik radioaktywny trasor radioactiv 1290 radius of curvature rayon de courbure ÏáñáõÃÛ³Ý ß³é³íÇÕ ðàäèóñ êðèâèçíû promień krzywizny rază de curbură 1291 radius of influence rayon d'influence ³½¹»óáõÃÛ³Ý ß³é³íÇÕ ðàäèóñ âëèÿíèÿ rază de influenţă 1292 raft barque à fond plat ɳëï ïëîò promień oddziaływania tratwa 1293 rain pluie ³ÝÓñ¨ äîæäü deszcz ploaie 1294 rain / rainfall intensité de la pluie ³ÝÓñ¨Ç ÇÝï»ÝëÇíáõÃÛáõÝ èíòåíñèâíîñòü äîæäÿ intensywność deszczu intensitatea ploii intensity 1295 rain chart carte des pluies ³ÝÓñ¨Ý»ñÇ ù³ñ﻽ êàðòà äîæäåé karta opadów harta ploii 1296 rain cloud nuage de pluie ³ÝÓñ¨³µ»ñ ³Ùå äîæäåâîå îáëàêî chmura deszczowa nor de ploaie 1297 rain gage pluviomètre ³ÝÓñ¨³ã³÷ äîæäåìåð deszczomierz pluviometru 1298 rain simulator simulateur de pluie ³ÝÓñ¨³óÙ³Ý ë³ñù 1299 rainfall chute de pluie 1300 rainfall depth barcă cu fund plat ﻣﻘﺘﻒ ﻣﺸﻊ؛1289 آﺎﺷﻒ إﺷﻌﺎﻋﻲ ﺷﻌﺎع اﻹﻧﺤﻨﺎء1290 ﻣﺪى اﻟﺘﺄﺛﻴﺮ1291 ﻣﺎﻋﻮن؛ ﻃﻮف1292 ﻣﻄﺮ1293 ﺷﺪة اﻟﻤﻄﺮ1294 ﺧﺮﻳﻄﺔ اﻷﻣﻄﺎر ﻏﻴﻢ ﻣﻤﻄﺮ ﻣﻴﺰان ﻗﻴﺎس اﻟﻤﻄﺮ ﻣﺤﺎك ﻟﻠﻤﻄﺮ 1295 1296 1297 ³ÝÓñ¨ äîæäåâàëüíàÿ óñòàíîâêà deszczownia; symulator opadów ïàäåíèå äîæäÿ opad deszczu simulator de ploaie ploaie hauteur de pluie ³ÝÓñ¨Ý»ñÇ ß»ñï ñëîé îñàäêîâ suma opadu deszczu stratul ploii 1301 rainfall distribution répartition de la ³ÝÓñ¨Ç µ³ßËáõÙ ðàñïðåäåëåíèå äîæäÿ rozkład opadu deszczu distribuţia ploii 1302 rainfall duration pluie durée de la pluie ³ÝÓñ¨Ç ï¨áÕáõÃÛáõÝ czas trwania deszczu durata ploii ﻣﺪة اﻟﻤﻄﺮ 1303 rainfall excess pluie en excès Ñáëù ³é³ç³óÝáÕ ³ÝÓñ¨ nadwyżka opadowa ploaia în exces ﻣﻄﺮ زاﺋﺪ 1304 rainfall interception des pluies ïðîäîëæèòåëüíîñòü äîæäÿ ñòîêîîáðàçóþùèå îñàäêè ïåðåõâàò îñàäêîâ ðàñòèòåëüíûì ïîêðîâîì intercepcja opadu deszczu intercepţia (pe vegetaţie) ﺣﺠﺐ اﻟﻤﻄﺮ ()ﺑﺎﻟﻤﺰروﻋﺎت ﺧﺴﺎرة اﻷﻣﻄﺎر1305 1305 rainfall losses pertes à l’écoulement ï»ÕáõÙÝ»ñÇ ÏɳÝáõÙÁ µáõë³Ï³Ý ͳÍÏáõÛÃÇ ÏáÕÙÇó ³ÝÓñ¨³ÛÇÝ ÑáëùÇ ÏáñáõëïÝ»ñ 1306 rainfall recorder pluviographe 1307 rainfall regime régime des pluies 1308 rainfall runoff écoulement de pluie ³ÝÓñ¨³ÛÇÝ Ñáëù interception ³ÝÓñ¨³·ñáÕ ë³ñù ïîòåðè äîæäåâîãî ñòîêà straty opadu (na nawilżenie, intercepcję) ñàìîïèñåö äîæäÿ pluwiograf pluviograf ³ÝÓñ¨Ý»ñÇ é»ÅÇÙ ðåæèì îñàäêîâ reżim opadowy regimul ploii äîæäåâîé ñòîê spływ spowodowany opadami scurgere din ploaie pierderi din ploaie ﺳﻘﻮط اﻟﻤﻄﺮ إرﺗﻔﺎع اﻟﻤﻄﺮ ﺗﻮزﻳﻊ اﻟﻤﻄﺮ 1298 1299 1300 1301 1302 1303 1304 ﺁﻟﺔ ﺗﺴﺠﻴﻞ1306 اﻷﻣﻄﺎر ﻧﻈﺎم اﻷﻣﻄﺎر1307 ﺟﺮﻳﺎن اﻟﻤﻄﺮ1308 70 1309 raingage shield écran de pluviomètre ³ÝÓñ¨³ã³÷Ç í³Ñ³Ý³Ï çàùèòà äîæäåìåðà osłona deszczomierza adăpost (ecran) de pluviometru 1310 rain-making ³ÝÓñ¨³µ»ñáõÙ âûçûâàíèå äîæäÿ 1311 rainy saison génération de la pluie artificielle saison des pluies äîæäëèâûé ñåçîí 1312 random error erreur aléatoire ³ÝÓñ¨³ÛÇÝ Å³Ù³Ý³Ï³ßñç³Ý å³ï³Ñ³Ï³Ý ëË³É wywoływanie deszczu generator de ploaie artificială pora deszczowa sezon ploios ñëó÷àéíàÿ îøèáêà błąd przypadkowy eroare aleatoare 1313 range of domaine d'application rapide ÏÇñ³éÙ³Ý ë³ÑÙ³ÝÝ»ñ ãðàíèöû ïðèìåíåíèÿ zakres stosowania ³ñ³·³Ñáë ѳïí³Í nagły, szybki 1315 rate of melting vitesse de fonte (des neiges) ѳÉÙ³Ý ÇÝï»ÝëÇíáõÃÛáõÝ ó÷àñòîê áûñòðîòîêà; áûñòðîòîê èíòåíñèâíîñòü òàÿíèÿ domeniu de aplicaţie rapid intensywność topnienia intensitatea topirii zăpezii 1316 rating equation courbe de tarage ã³÷áñáßÙ³Ý Ïáñ òàðèðîâî÷íàÿ êðèâàÿ 1317 rating flume canal de jaugeage çñ³ã³÷³Ï³Ý í³ù 1318 rating table 1319 raw water table de jaugeage / ã³÷áñáßÙ³Ý ³ÕÛáõë³Ï de tarage ãÙ³ùñí³Í çáõñ eau brute òàáëèöà êîîðäèíàò; òàðèðîâî÷íàÿ òàáëèöà íåî÷èùåííàÿ âîäà 1320 reach bief ·»ïÇ Ñ³ïí³Í 1321 recession tarissement 1322 recession (flood) décrue 1323 recession débit de tarissement ëå³éÙ³Ý »Éù ðàñõîä èññÿêàíèÿ ÑáÕ³µ³ñ»É³íáõÙ; Ù»ÉÇáñ³óáõÙ ìåëèîðàöèÿ 1325 record mise en valeur; assèchement (des terres) enregistrement scădere (o ramură a unei curbe) opadanie (fali descreştere (la wezbraniowej) viitură) przepływ recesyjny (w debit în perioada fazie opadania) de scădere melioracja ameliorare (teren) ·ñ³ÝóáõÙ; ·ñ³éáõÙ ðåãèñòðàöèÿ; çàïèñü rekord; zapis 1326 recorder enregistreur ÇÝùݳ·Çñ ë³ñù ñàìîïèñåö 1327 recording chart fiche de dépouillement Ùß³ÏÙ³Ý ù³ñï êàðòî÷êà îáðàáîòêè rejestrator; urządzenie înregistrator zapisujące pasek (arkusz) do fişe de zapisu danych înregistrare application 1314 rapid discharge 1324 reclamation 1328 recording device : see recorder krzywa tarowania; krzywa kalibracji ãèäðîìåòðè÷åñêèé ëîòîê przelew kalibracyjny ecuaţia de tarare canal de măsurare tabela kalibracji tabelă de tarare apă brută ó÷àñòîê ðåêè nieoczyszczona (surowa) woda odcinek (rzeki) ó³Ù³ùáõÙ; ëå³éáõÙ âûñûõàíèå; èññÿêàíèå recesja ³ÝÏáõÙ ñïàä bief înregistrare واﻗﻲ ﻣﻴﺰان ﻗﻴﺎس1309 اﻟﻤﻄﺮ ﻣﻄﺮ إﺻﻄﻨﺎﻋﻲ1310 ﻣﻮﺳﻢ اﻷﻣﻄﺎر1311 ﺧﻄﺄ ﻋﺮﺿﻲ1312 ﻣﻴﺪان اﻟﺘﻄﺒﻴﻖ1313 ﺳﺮﻳﻊ1314 ﺳﺮﻋﺔ ذوﺑﺎن1315 ()اﻟﺜﻠﺞ ﻣﻨﺤﻨﻰ اﻟﺘﻌﻴﻴﺮ1316 ﻗﻨﺎة ﺗﻌﻴﻴﺮ1317 ﺟﺪول اﻟﻤﻌﺎﻳﻴﺮ1318 ﻣﻴﺎﻩ ﺧﺎم1319 ﺟﺰء ﻣﻦ ﻣﺠﺮى1320 اﻟﻨﻬﺮ إﻧﺤﺴﺎر؛ ﺷﺢ1321 إﻧﺤﺴﺎر اﻟﻔﻴﻀﺎن1322 ﺻﺮف ﺷﺤﻲ1323 إﺳﺘﺼﻼح1324 اﻷراﺿﻲ ﺗﺴﺠﻴﻞ1325 ﻣﺴﺠﻠﺔ1326 ﺗﺴﺠﻴﻞ اﻟﻮﻗﺎﺋﻊ1327 1328 71 1329 recording raingage pluviographe ³ÝÓñ¨³·ñÇã 1330 recovery (of the retour à niveau (des í»ñ³Ï³Ý·ÝáõÙ groundwater level) eaux souterraines) (ëïáñ·»ïÝÛ³ çñ»ñÇ Ù³Ï³ñ¹³ÏÇ) 1331 rectangular ïëþâèîãðàô pluwiograf pluviograf ïîäúåì (óðîâíÿ ïîäçåìíûõ âîä) powrotny wznios (poziomu wód podziemnych) refacerea nivelului apei subterane współrzędne prostokątne redukcja coordonate rectangulare reducţie áõÕÕ³ÝÏÛáõÝ Ïááñ¹ÇݳïÝ»ñ ïðÿìîóãîëüíûå êîîðäèíàòû Ýí³½áõÙ óìåíüøåíèå ÏÝÛáõÝÇ / ë»½Ç ×³ÑÇ× îñîêîâîå áîëîòî coordinates 1332 reduction coordonnées rectangulaires réduction 1333 reed bog marais à roseaux 1334 reference station climatologique de référence instrument de référence marque de référence rayonnement solaire réfléchi ѻݳϻï³ÛÇÝ ÏÉÇÙ³Û³µ³Ý³Ï³Ý Ï³Û³Ý 1338 reforestation reboisement 1339 regime channel lit en profit d'équilibre í»ñ³³Ýï³é³ïÝÏáõÙ; ³Ýï³é³í»ñ³Ï³Ý·Ýáõ٠ϳÛáõÝ ÑáõÝ 1340 region région 1341 regional ðåïåð âîäîìåðíîãî ïîñòà îòðàæåííàÿ ñîëíå÷íàÿ ðàäèàöèÿ podmokłe mlaştini cu stuf trzcinowisko podstawowa (bazowa) staţie stacja klimatologiczna climatologică de referinţă instrument instrument de referencyjny referinţa znak referencyjny; marcă de referinţă reper promieniowanie radiaţie solară słoneczne odbite reflectată ëåñîâîññòàíîâëåíèå ponowne zalesianie împădurire óñòîé÷èâîå ðóñëî koryto równowagi pat de albie în profil de echilibru ðàéîí; îáëàñòü; ðåãèîí region regiune régional ßñç³Ý; Ù³ñ½; ï»Õ³ï³ñ³Íù ßñç³Ý³ÛÇÝ [é»·ÇáݳÉ] ðåãèîíàëüíûé regionalny regional 1342 regionalization régionalisation ßñç³Ý³ÛݳóáõÙ ðàéîíèðîâàíèå regionalizacja regionalizare 1343 regression coefficient de régression débit régularisé é»·ñ»ëdzÛÇ ·áñͳÏÇó êîýôôèöèåíò ðåãðåññèè współczynnik regresji coeficient de regresie çàðåãóëèðîâàííûé ñòîê przepływ sterowany debit regularizat cours d'eau régularisé réservoir de régularisation ϳñ·³íáñí³Í çñÑáëù climatological station 1335 reference instrument 1336 reference mark 1337 reflected solar radiation coefficient 1344 regulated flow 1345 regulated stream 1346 regulating reservoir 1347 regulating structure ëïáõ·³ÝÙáõß³ÛÇÝ [¿ï³ÉáݳÛÇÝ] ë³ñù çñ³ã³÷³Ï³Ý ¹Çï³Ï»ïÇ Ñ»Ý³ÝÇß ³ñ¨Ç ³Ý¹ñ³¹³ñÓí³Í ׳鳷³ÛÃáõ٠ϳñ·³íáñí³Í Ñáëù ϳñ·³íáñáÕ çñ³Ùµ³ñ ouvrage régulateur ϳñ·³íáñáÕ Ï³éáõÛó îïîðíàÿ êëèìàòîëîãè÷åñêàÿ ñòàíöèÿ ýòàëîííûé ïðèáîð çàðåãóëèðîâàííûé âîäîòîê ðåãóëèðóþùåå âîäîõðàíèëèùå ciek regulowany ðåãóëèðóþùåå ñîîðóæåíèå budowla regulacyjna zbiornik regulacyjny curs de apă regularizat rezervor de regularizare (lac de acumulare) lucrare de regularizare ﻣﺴﺠﻞ ﻟﻸﻣﻄﺎر1329 ﻋﻮدة اﻟﻰ1330 اﻟﻤﺴﺘﻮى )ﻣﻴﺎﻩ (ﺟﻮﻓﻴﺔ إﺣﺪاﺛﻴﺎت ﻣﺘﻌﺎﻣﺪة1331 ﺗﻘﻠﻴﺺ؛ ﺗﻘﻠﻴﻞ1332 ﻣﺴﺘﻨﻘﻊ ﻗﺼﺐ1333 ﻣﺤﻄﺔ ﻣﺮﺟﻌﻴﺔ1334 ﻟﻸرﺻﺎد اﻟﺠﻮﻳﺔ ﻣﻌﺪات ﻣﺮﺟﻌﻴﺔ1335 ﻋﻼﻣﺔ ﻣﺮﺟﻌﻴﺔ1336 إﺷﻌﺎﻋﺎت ﺷﻤﺴﻴﺔ ﻣﻌﻜﻮﺳﺔ إﻋﺎدة ﺗﺤﺮﻳﺞ ﻧﻬﺮ ﺑﺤﺎﻟﺔ ﺗﻮازن ()ﻻ ﺗﻐﻴﺮ ﻣﻨﻄﻘﺔ ﻣﻨﺎﻃﻘﻲ؛ إﻗﻠﻴﻤﻲ ﺟﻌﻞ ﻣﻨﺎﻃﻘﻲ ﻣﻌﺎﻣﻞ اﻟﺘﺮاﺟﻊ 1337 1338 1339 1340 1341 1342 1343 ﺗﺼﺮﻳﻒ ﻣﻨﻈﻢ1344 ﻣﺠﺮى ﻣﻴﺎﻩ ﻣﻨﻈﻢ1345 ﺧﺰان ﺗﻨﻈﻴﻢ1346 إﻧﺸﺎء ﺗﻨﻈﻴﻤﻲ1347 72 1348 regulation régularisation 1349 regulator régulateur de débit »ÉùÇ Ï³ñ·³íáñÇã (ë³ñù) í»ñ³Ï³Ý·ÝáõÙ réhabilitation 1350 rehabilitation ϳñ·³íáñáõÙ ðåãóëèðîâàíèå regulacja regularizare ðåãóëÿòîð ðàñõîäà regulator regulator de debit ðåàáèëèòàöèÿ 1351 reinforced concrete béton armé »ñϳõ»ïáÝ æåëåçîáåòîí 1352 relation relation ϳå ñâÿçü reabilitare rehabilitacja (przywrócenie pierwotnych walorów) wzmocniony beton; beton armat żelbeton relacja; stosunek relaţie 1353 relative error erreur relative ѳñ³µ»ñ³Ï³Ý ëË³É îòíîñèòåëüíàÿ îøèáêà błąd względny 1354 relative humidity humidité relative lâchure îòíîñèòåëüíàÿ âëàæíîñòü ïîïóñê (âîäû) wilgotność względna umiditate relativă 1355 release ѳñ³µ»ñ³Ï³Ý ËáݳíáõÃÛáõÝ çñÃáÕù 1356 reliable fiable Ñáõë³ÉÇ; ѳí³ëïÇ; ëïáõÛ· 1357 relief relief 1358 remote measurement 1359 remote sensing eroare relativă wypuszczenie; uwolnienie (wody) íàäåæíûé; äîñòîâåðíûé wiarygodny evacuare (de apă dintr-un lac) fiabil é»ÉÇ»ý ðåëüåô rzeźba relief télémesure Ñ»é³ã³÷áõÙ pomiar zdalny telemăsură télédétection ѻ鳹Çï³ñÏáõÙ èçìåðåíèå íà ðàññòîÿíèå òåëåäåòåêòèðîâàíèå teledetekcja teledetecţie 1360 report rapport raport bassin versant représentatif îò÷åò; äîêëàä; ñîîáùåíèå ðåïðåçåíòàòèâíûé âîäîñáîðíûé áàññåéí raport 1361 representative ѳßí»ïíáõÃÛáõÝ; ½»ÏáõÛó; ѳÕáñ¹áõÙ Ý»ñϳ۳óáõóã³Ï³Ý / ѳí³ëïÇ çñѳí³ù ³í³½³Ý Ý»ñϳ۳óáõóã³Ï³Ý/ ѳí³ëïÇ Ï³Û³Ý å³Ñ³Ýç zlewnia reprezentatywna bazin reprezentativ ðåïðåçåíòàòèâíàÿ ñòàíöèÿ òðåáîâàíèÿå stacja staţie reprezentatywna reprezentativă wymaganie; warunek necesar (de apă etc.) ѻﳽáïáõÃÛáõÝ èññëåäîâàíèå badanie cercetare çñ³Ùµ³ñ âîäîõðàíèëèùå [ðåçåðâóàð] zbiornik lac de acumulare çñ³Ùµ³ñÇ ï³ñáÕáõÃÛáõÝ åìêîñòü âîäîõðàíèëèùà pojemność zbiornika drainage basin 1362 representative station 1363 requirement station représentative besoin; condition requise 1364 research recherche 1365 reservoir retenue d'eau; retenue d'un barrage 1366 reservoir capacity capacité de la retenue capacitate de retenţie ﺿﺒﻂ؛ ﺗﻨﻈﻴﻢ1348 ﻣﻨﻈﻢ اﻟﺼﺮف1349 إﻋﺎدة ﺗﺄهﻴﻞ1350 ﺧﺮﺳﺎﻧﺔ ﻣﺴﻠﺤﺔ1351 ﻋﻼﻗﺔ؛ راﺑﻄﺔ؛1352 ﺻﻠﺔ ﺧﻄﺄ ﻧﺴﺒﻲ1353 رﻃﻮﺑﺔ ﻧﺴﺒﻴﺔ1354 إﻃﻼق1355 ﻳﻌﺘﻤﺪ ﻋﻠﻴﻪ؛1356 ﻣﻮﺛﻮق ﺗﻀﺎرﻳﺲ1357 ﻗﻴﺎس ﻋﻦ ﺑﻌﺪ1358 إﺳﺘﺸﻌﺎر ﻋﻦ ﺑﻌﺪ1359 ﺗﻘﺮﻳﺮ1360 ﺣﻮض ﺗﺼﺮﻳﻒ1361 ﻧﻤﻮذﺟﻲ ﻣﺤﻄﺔ ﻧﻤﻮذﺟﻴﺔ1362 إﺣﺘﻴﺎج؛ ﺷﺮط ﻣﻄﻠﻮب ﺑﺤﺚ ﺧﺰان ﻣﻴﺎﻩ؛ ﻣﺴﺘﻮدع ﻣﻴﺎﻩ ﻗﺪرة اﻟﺨﺰان 1363 1364 1365 1366 73 1367 reservoir silting envasement de la retenue çñ³Ùµ³ñÇ ïÕٳϳÉáõÙ çàèëåíèå âîäîõðàíèëèùà zamulanie zbiornika colmatarea lacului de acumulare 1368 residence time temps de séjour ϳë»óÙ³Ý Å³Ù³Ý³Ï âðåìÿ çàäåðæàíèÿ okres zalegania 1369 residual résidu ß»ÕáõÙ îòêëîíåíèå rezydualny durată de staţionare reziduu 1370 resources ressources å³ß³ñÝ»ñ [é»ëáõñëÝ»ñ] ðåñóðñû zasoby resurse ïíÛ³ÉÝ»ñÇ í»ñ³Ï³Ý·ÝáõÙ âîññòàíîâëåíèå äàííûõ odzyskiwanie danych reconstituirea datelor ·»ïÝÇ ï³Ï ³ÝÑ»ï³ó³Í ·»ïÇ Ñ³ÛïÝí»ÉÁ 1371 restoration of data reconstitution des données 1372 resurgence résurgence 1373 retarded flow écoulement ralenti áõß³ó³Í Ñáëù 1374 return flow écoulement de retour ѻﳹ³ñÓ Ñáëù 1375 return period ÏñÏÝíáÕáõÃÛ³Ý ÙÇç³Ï³Ûù è»ÛÝáɹëÇ ÃÇí ÷èñëî Ðåéíîëüäñà liczba Reynoldsa 1377 rime intervalle de récurrence nombre de Reynolds givre ïîÿâëåíèå ðåêè, ponowny wypływ èñ÷åçíóâøåé ïîä çåìëåé podziemnego cieku na powierzchnię çàìåäëåííîå òå÷åíèå przepływ spowolniony (opóźniony) âîçâðàòíûé ñòîê ponowny wypływ wody gruntowoglebowej na powierzchnię èíòåðâàë ïîâòîðÿåìîñòè okres powtarzalności »ÕÛ³Ù èçìîðîçü 1378 riparian ripicole; riverain Ù»ñÓ³÷ÝÛ³ ïðèáðåæíûé 1376 Reynolds number resurgenţă (coborârea albiei râului) scurgere întârziată szadź riparian (situat pe malul unui râu) pădure pe malul unui râu vegetaţie ripariană anrocament 1382 rising limb µ³ñÓñ³óÙ³Ý ×ÛáõÕ (çñ³·ñÇ [Ñǹñá·ñ³ýÇ]) âåòâü ïîäúåìà (ãèäðîãðàôà) gałąź wznosząca (hydrogramu) ramura de creştere ·»ï ðåêà rzeka râu áåðåã ðåêè brzeg rzeki mal berge (de la rivière) ·»ïÇ ³÷; ·»ï³÷ ﺗﺼﺮﻳﻒ ﻣﺆﺧﺮ1373 ﻓﺘﺮة اﻟﻌﻮدة1375 ïðèáðåæíàÿ ðàñòèòåëüíîñòü êàìåííàÿ íàáðîñêà 1384 river bank 1372 interval de revenire numărul lui Reynolds chiciură ïðèáðåæíûé ëåñ 1383 river 1369 1370 1371 دﻓﻖ ﻋﺎﺋﺪ1374 Ù»ñÓ³÷ÝÛ³ ³Ýï³é forêt riveraine; ripisylve 1380 riparian vegetation végétation ripicole Ù»ñÓ³÷ÝÛ³ µáõë³Ï³ÝáõÃÛáõÝ ù³ñ» ÉÇóù 1381 riprap enrochement branche montante (d'un hydrogramme) fleuve; rivière راﺳﺐ؛ ﻣﺘﺨﻠﻒ ﻣﻮارد ﺗﺠﺪﻳﺪ او إﺳﺘﻌﺎدة اﻟﻤﻌﻄﻴﺎت ﻧﺒﻊ ﻣﻨﺒﻌﺚ scurgere de revenire nadrzeczny; przybrzeżny las nadrzeczny (nadbrzeżny) roślinność nadrzeczna (nadbrzeżna) narzut kamienny 1379 riparian forest إﻣﺘﻸ اﻟﺨﺰان1367 ﺑﺎﻟﻄﻤﻲ اﻟﻤﺘﺮﺳﺐ ﻣﺪة اﻹﻗﺎﻣﺔ1368 ﻋﺪد رﻳﻨﻮﻟﺪز1376 ﺿﺮﻳﺐ؛ ﺻﺮﻳﺪ1377 ﺿﻔﻲ1378 ﻏﺎﺑﺔ ﺿﻔﻴﺔ1379 ﻧﺒﺎﺗﺎت ﺿﻔﻴﺔ1380 دآﺔ ﻣﻦ اﻟﺤﺠﺎرة ﻟﻤﻨﻊ اﻹﻧﺠﺮاف ﻓﺮع ﺻﺎﻋﺪ )ﻣﻦ (ﻣﻨﺤﻨﻰ اﻟﺠﺮﻳﺎن ﻧﻬﺮ ﺿﻔﺔ ﻧﻬﺮ 1381 1382 1383 1384 74 ·»ïÇ ÑáõÝ lit (d'un cours d'eau) profil du lit alluvial ·»ï³ÑáõÝÇ ïñ³Ù³ï [åñáýÇÉ] ðå÷íîå ðóñëî łożysko rzeki albie ïðîôèëü ðóñëà ðåêè profil łożyska rzeki profilul albiei 1387 river bed scour érosion du lit ·»ï³ÑáõÝÇ áÕáÕ³Ù³ßáõÙ ðàçìûâ ðóñëà ðåêè żłobienie koryta rzeki eroziunea albiei 1388 river channel lit de rivière ·»ïÇ ÑáõÝ ðóñëî ðåêè koryto rzeki albia râului 1389 river channel approfondissement ÑáõÝÇ Ëáñ³óáõÙ du lit óãëóáëåíèå ðóñëà pogłębianie koryta rzeki adâncirea albiei 1390 river mouth embouchure ·»ï³µ»ñ³Ý óñòüå ðåêè ujście rzeki confluenţă 1391 river stretch tronçon du cours d'eau ·»ï³Ñ³ïí³Í ó÷àñòîê ðåêè odcinek rzeki tronsonul unui curs de apă 1392 river training correction d'un cours d'eau ·»ï³ÑáõÝÇ Ï³ñ·³íáñáõÙ ðåãóëèðîâàíèå ðå÷íîãî ðóñëà regulacja rzeki 1393 rock roche ³å³ñ ïîðîäà skała regularizarea albiei unui curs de apă rocă 1394 rock in place roche en place ³ñÙ³ï³Ï³Ý ³å³ñ êîðåííàÿ ïîðîäà skała macierzysta rocă în loc 1395 rock weathering altération de la roche barrage en enrochement ³å³ñÇ ù³Ûù³ÛáõÙ âûâåòðèâàíèå ïîðîäû wietrzenie skały alterarea rocii ù³ñ³ÉÇóù³ÛÇÝ å³ïí³ñ ïëîòèíà èç êàìåííîé íàáðîñêè zapora z narzutem kamiennym baraj de anrocamente młynek na drążku morişcă suspendată pe cablu turbiditate 1385 river bed 1386 river bed profile deepening 1396 rockfill dam 1397 rod suspended current meter 1398 roiliness moulinet suspendu åïï³Ý Ù»ï³Õ³ÓáÕÇ íñ³ âåðòóøêà íà øòàíãå sur câble trouble 1399 rolling topography topographie åÕïáñáõÃÛáõÝ ìóòíîñòü mętność ³ÉÇù³íáñ é»ÉÇ»ý âîëíèñòûé ðåëüåô rzeźba falista topografie ondulată rădăcină vallonnée 1400 root racine ³ñÙ³ï êîðåíü 1401 root zone zone d'enracinement glace pourrie ³ñÙ³ï³µÝ³Ï ß»ñï êîðíåîáèòàåìûé ñëîé 1) korzeń 2) pierwiastek strefa korzeniowa ѳÉíáÕ ë³éáõÛó òàþùèé ëåä tający lód 1402 rotten ice zona rădăcinilor (în sol) gheaţă degradată ﻣﺠﺮى اﻟﻨﻬﺮ1385 ﻣﻘﻄﻊ ﻣﺠﺮى اﻟﻨﻬﺮ ﺗﺂآﻞ ﻣﺠﺮى اﻟﻨﻬﺮ ﻣﺠﺮى اﻟﻨﻬﺮ ﺗﻌﻤﻴﻖ ﻣﺠﺮى اﻟﻨﻬﺮ ﻣﺼﺐ اﻟﻨﻬﺮ إﻣﺘﺪاد ﻣﺠﺮى اﻟﻨﻬﺮ ﺗﺼﺤﻴﺢ ﻣﺠﺮى اﻟﻨﻬﺮ ﺻﺨﺮ ﺻﺨﺮ ﺑﻤﻜﺎﻧﻪ ﺗﺠﻮﻳﺔ اﻟﺼﺨﺮ 1386 1387 1388 1389 1390 1391 1392 1393 1394 1395 ﺳﺪ ذو ﺣﺸﻮة1396 ﺻﺨﺮﻳﺔ ﻣﻘﻴﺎس ﺗﻴﺎر ﻣﻌﻠﻖ ﺑﺴﻠﻚ ﻋﻜﺮ ﺗﻀﺎرﻳﺲ ﻣﺘﻤﻮﺟﺔ ﺟﺬر 1397 1398 1399 1400 ﻣﻨﻄﻘﺔ اﻟﺘﺠﺬر1401 ﺛﻠﺞ ﻋﻔﻦ؛ ﺛﻠﺞ1402 ردئ 75 szorstka powierzchnia suprafaţă rugoasă Ëáñ¹áõµáñ¹áõÃÛáõÝ øåðîõîâàòàÿ ïîâåðõíîñòü øåðîõîâàòîñòü szorstkość rugozitate itinéraire áõÕÇ; áõÕ»·ÇÍ òðàññà; ìàðøðóò trasa; marszruta itinerar blocaille ËÇ× ùåáåíü gruz; rumosz piatră sfărâmată; balast 1407 rugged terrain terrain accidenté Ïïñ³ïí³Í ï»Õ³Ýù teren accidentat 1408 runoff écoulement Ñáëù ïåðåñå÷åííàÿ ìåñòíîñòü nierówny (wyboisty) teren ñòîê odpływ 1409 runoff coefficient coefficient d'écoulement ÑáëùÇ ·áñͳÏÇó êîýôôèöèåíò ñòîêà współczynnik odpływu coeficient de scurgere 1410 runoff depth lame d’eau écoulée ÑáëùÇ ß»ñï ñëîé ñòîêà warstwa odpływu stratul scurs 1411 runoff plot parcelle d'étude du Ñáëù³ÛÇÝ Ññ³å³ñ³Ï ruissellement ñòîêîâàÿ ïëîùàäêà poletko spływowe parcelă de scurgere 1412 runoff total écoulement cumulé ·áõÙ³ñ³ÛÇÝ Ñáëù ñóììàðíûé ñòîê odpływ całkowity scurgerea totală çñ³ïíáõÃÛáõÝ âîäîîòäà÷à odpływ jednostkowy; cedarea de apă oddawanie wody ýêñïëóàòàöèîííûå çàïàñû ïîäçåìíûõ âîä ñîëåíîñòü zasoby eksploatacyjne debit garantat zasolenie salinitate 1403 rough surface surface rugueuse Ëáñ¹áõµáñ¹ ٳϻñ¨áõÛà 1404 roughness rugosité 1405 route 1406 rubble (rubble- stone) 1413 runoff water yield rendement d'écoulement scurgere 1414 safe yield débit garanti 1415 salinity salinité ëïáñ·»ïÝÛ³ çñ»ñÇ û·ï³·áñÍ»ÉÇ å³ß³ñÝ»ñ ³ÕÇáõÃÛáõÝ 1416 salt sel ³Õ ñîëü sól sare 1417 salt balance bilan de salinité áàëàíñ ñîëåñîäåðæàíèÿ bilans soli bilanţ de salinitate 1418 salt content teneur en sels ³Õ³å³ñáõݳÏáõÃÛ³Ý Ñ³ßí»ÏßÇé ѳÝù³ÛݳóáõÙ ìèíåðàëèçàöèÿ zawartość soli 1419 salt lake lac salé ³Õ³Ñ³Ù ÉÇ× ñîëåíîå îçåðî słone jezioro conţinutul în săruri lac sărat 1420 salt soil sol salé ³Õ³Ï³É³Í ÑáÕ çàñîëåííàÿ ïî÷âà gleba zasolona sol sărat 1421 salt water eau salée ³ÕÇ çáõñ ñîëåíàÿ âîäà słona woda apă sărată ﻣﺴﻄﺢ ﺧﺸﻦ1403 ﺧﺸﻮﻧﺔ ﻣﺴﻠﻚ؛ وﺟﻬﺔ ﺳﻴﺮ آﺴﺎرة ﺣﺠﺎرة؛ دﺑﺶ أرض وﻋﺮة 1404 1405 1406 1407 إﻧﺴﻴﺎب ﺳﻄﺤﻲ؛1408 ﺟﺮﻳﺎن ﺳﻄﺤﻲ ﻣﻌﺎﻣﻞ اﻟﺠﺮﻳﺎن اﻟﺴﻄﺤﻲ إرﺗﻔﺎع اﻟﺠﺮﻳﺎن اﻟﺴﻄﺤﻲ ﻣﻮﻗﻊ دراﺳﺔ اﻟﺠﺮﻳﺎن اﻟﺴﻄﺤﻲ ﻣﺠﻤﻮع اﻟﺠﺮﻳﺎن اﻟﺴﻄﺤﻲ ﻣﺮدود اﻟﺠﺮﻳﺎن اﻟﺴﻄﺤﻲ دﻓﻖ ﻣﻀﻤﻮن ﻣﻠﻮﺣﺔ ﻣﻠﺢ ﻣﻴﺰاﻧﻴﺔ اﻟﻤﻠﻮﺣﺔ درﺟﺔ اﻟﻤﻠﻮﺣﺔ ﺑﺤﻴﺮة ﻣﺎﻟﺤﺔ ﺗﺮﺑﺔ ﻣﺎﻟﺤﺔ ﻣﻴﺎﻩ ﻣﺎﻟﺤﺔ 1409 1410 1411 1412 1413 1414 1415 1416 1417 1418 1419 1420 1421 76 ñàëòàöèÿ saltacja salinitate échantillon ó³ïϳݻïí³Íù (çñ³µ»ñáõÏÝ»ñÇ) ÝÙáõß ïðîáà próba eşantion 1424 sample basin bassin indicateur óáõóÇã ³í³½³Ý áàññåéí-èíäèêàòîð zlewnia wskaźnikowa bazin indicator 1425 sampling ÝÙáõß³éáõÙ îòáîð ïðîá próbkowanie; pobór prób prelevare (de probă) 1426 sand prélèvement des échantillons; échantillonnage sable ³í³½ ïåñîê piasek nisip 1427 sand fraction fraction sableuse ³í³½³ÛÇÝ Ù³ë ïåñ÷àíàÿ ôðàêöèÿ frakcja piaszczysta fracţie de nisip 1428 sand trap dessableur ³í³½áñëÇã ïåñêîëîâêà łapaczka piasku denisipator 1429 sanding-up ensablement ³í³½³µ»ñáõÙ íàíîñ ïåñêà nanoszenie piasku înnisipare 1430 sandstone grès ³í³½³ù³ñ ïåñ÷àíèê piaskowiec gresie 1431 satellite picture image satellite ³ñµ³Ý۳ϳÛÇÝ å³ïÏ»ñ ñïóòíèêîâûé ñíèìîê obraz satelitarny imagine satelitară 1432 saturated zone zone saturée ѳ·»óí³Í ·áïÇ íàñûùåííàÿ çîíà strefa saturacji zonă saturată 1433 saturation deficit déficit de saturation ËáݳíáõÃÛ³Ý / çñ³Ñ³·»óÙ³Ý å³Ï³ëáñ¹ tension de vapeur ѳ·»ó³Í ·áÉáñßáõ ³é³Ó·³Ï³ÝáõÃÛáõÝ saturante äåôèöèò âëàæíîñòè deficyt wilgoci deficit de saturaţie óïðóãîñòü íàñûùåííîãî ciśnienie pary wodnej tensiunea nasyconej vaporilor saturaţi ïàðà 1435 scale échelle ë³Ý¹Õ³Ï [Ù³ëßï³µ] ìàñøòàá skala scară 1436 scale of abscissa échelle des abscisses ³µëóÇëÝ»ñÇ ë³Ý¹Õ³Ï øêàëà àáñöèññ skala osi odciętych scara abscisei 1437 scale of ordinates échelle des ordonnées ûñ¹ÇݳïÝ»ñÇ ë³Ý¹Õ³Ï øêàëà îðäèíàò skala rzędnych scara ordonatei 1438 scarifying scarification ÷Ëñ»óáõÙ ðàçðûõëåíèå spulchnienie scarificare 1439 scour affouillement áÕáÕ³ù³Ý¹áõÙ ðàçìûâ; ïîäìûâ żłób scobire 1440 sea shore côte marine; bord de mer eau de mer Íáí³÷ ìîðñêîé áåðåã wybrzeże morskie coasta marină ÍáíÇ çáõñ ìîðñêàÿ âîäà woda morska apă de mare 1443 sealing mer colmatage ÍáíÇ çñÇ Ý»ñËáõÅáõÙ / Ý»ñųÛÃùáõÙ ³Ýóù»ñÇ Í»÷áõÙ âòîðæåíèå / ïðîðûâ ìîðñêîé âîäû êîëüìàòàæ intruzja wody morskiej kolmatacja pătrunderea apei de mare colmatare 1444 season saison ï³ñí³ »Õ³Ý³ÏÁ âðåìÿ ãîäà sezon sezon 1445 seasonal spring source saisonnière 뻽áݳÛÇÝ ³ÕµÛáõñ ñåçîííûé èñòî÷íèê źródło okresowe izvor sezonier 1422 saltation saltation 1423 sample 1434 saturation vapor pressure 1441 sea water 1442 sea water intrusion intrusion d'eau de ﺗﻤﻠﻴﺢ ﻋﻴﻨﺔ ﺣﻮض ﻧﻤﻮذﺟﻲ أﺧﺬ ﻋﻴﻨﺎت 1422 1423 1424 1425 رﻣﻞ ﺟﺰء رﻣﻠﻲ ﻣﺼﻴﺪة اﻟﺮﻣﺎل ﺗﺮﻣﻴﻞ ﺣﺠﺮ رﻣﻠﻲ ﺻﻮرة ﻓﻀﺎﺋﻴﺔ ﻣﻨﻄﻘﺔ ﻣﺸﺒﻌﺔ ﻧﻘﺺ اﻟﺘﺸﺒﻊ ﺿﻐﻂ اﻟﺒﺨﺎر اﻟﻤﺸﺒﻊ ﻣﻘﻴﺎس ﻣﻘﻴﺎس اﻹﺣﺪاﺛﻲ اﻷﻓﻘﻲ ﻣﻘﻴﺎس اﻹﺣﺪاﺛﻲ اﻟﺮأﺳﻲ ﺗﺨﺪﻳﺶ؛ ﺷﻖ إﻧﺠﺮاف ﺷﺎﻃﺊ اﻟﺒﺤﺮ 1426 1427 1428 1429 1430 1431 1432 1433 1434 1435 1436 1437 1438 1439 1440 ﻣﻴﺎﻩ ﺑﺤﺮ1441 ﺗﺪﺧﻞ ﻣﻴﺎﻩ اﻟﺒﺤﺮ1442 ﺧﺘﻢ1443 ﻓﺼﻞ1444 ﻧﺒﻊ ﻣﻮﺳﻤﻲ1445 77 ñåçîííîå èçìåíåíèå zmienność sezonowe variaţie sezonieră 1447 secular variation saisonnière variation séculaire 뻽áݳÛÇÝ ÷á÷áËáõÃÛáõÝ / ï³ï³ÝáõÙ ¹³ñ³íáñ ï³ï³ÝáõÙÝ»ñ âåêîâûå êîëåáàíèÿ wahania wiekowe (sekularne) variaţie seculară 1448 sediment sédiment çñ³µ»ñáõÏ; Ýëïí³Íù íàíîñ; îòëîæåíèå osad; sedyment sediment concentration en concentration sédiments 1450 sediment discharge débit solide çñ³µ»ñáõÏÝ»ñÇ ÏáÝó»Ýïñ³ódz çñ³µ»ñáõÏÝ»ñÇ »Éù êîíöåíòðàöèÿ íàíîñîâ concentraţie de sedimente debit solid 1451 sediment grading classement (granulométrique) des sédiments hydrographe de débit solide çñ³µ»ñáõÏÝ»ñÇ ã³÷³Ù³ë»ñÇ ï»ë³Ï³íáñáõÙ çñ³µ»ñáõÏÝ»ñÇ çñ³·Çñ [Ñǹñá·ñ³ý] ñîðòèðîâêà ôðàêöèé íàíîñîâ koncentracja zawiesin (osadów) dostawa zawiesin; przepływ zawiesin sortowanie osadów ãèäðîãðàô íàíîñîâ wykres przepływu zawiesiny (osadów) clasarea granulometrică a sedimentelor hidrograf de debit solid débit solide çñ³µ»ñáõÏÝ»ñÇ »Éù ðàñõîä íàíîñîâ ładunek zawiesin debit solid 1454 sediment çñ³µ»ñáõÏÝ»ñÇ ß³ñÅáõÙ äâèæåíèå íàíîñîâ ruch zawiesin movement 1455 sediment sampler çñ³µ»ñáõÏÝ»ñÇ ÝÙáõß³éÇã áàòîìåòð äëÿ íàíîñîâ 1446 seasonal variation variation 1449 sediment 1452 sediment hydrograph 1453 sediment load mouvement des sédiments appareil de prélèvement des sédiments 1456 sediment transport capacité de capacity transport de sédiments 1457 sediment yield apport solide ðàñõîä íàíîñîâ îñàäî÷íàÿ ïîðîäà 1459 sedimentation roche sédimentaire Ýëïí³Íù³ÛÇÝ ³å³ñ ïÕٳϳÉáõÙ sédimentation mişcarea sedimentelor urządzenie do poboru prelevator de zawiesin probe de sedimente zdolność transportowa capacitate de zawiesin (osadów) transport de sedimente wielkość dostawy aport solid osadów osadowa skała rocă sedimentară çàèëåíèå sedymentacja sedimentare 1460 sedimentology sédimentologie ñåäèìåíòîëîãèÿ sedymentologia sedimentologie 1458 sedimentary rock çñ³µ»ñáõÏÝ»ñÇ òðàíñïîðòèðóþùàÿ ï»Õ³÷áËÙ³Ý áõݳÏáõÃÛáõÝ ñïîñîáíîñòü íàíîñîâ Ïáßï Ñáëù Ýëïí³Íù³µ³ÝáõÃÛáõÝ òâåðäûé ñòîê 1461 seepage : see filtration 1462 seepage face 1463 seepage head 1464 seepage losses zone de suintement ³ñï³ÑáëÙ³Ý ·áïÇ charge de filtration ÍͳÝóÙ³Ý ×ÝßáõÙ perte d'eau par exfiltration çîíà âûñà÷èâàíèÿ front przesiąkania zona de filtraţie íàïîð ôèëüòðàöèè ciśnienie (napór) filtracji straty spowodowane przesiąkaniem sarcina de filtraţie çñÇ Ïáñáõëï Ý»ñÍͳÝóÙ³Ý ïîòåðè âîäû íà Å³Ù³Ý³Ï èíôèëüòðàöèþ pierderi de apă prin exfiltraţie ﺗﺒﺪل ﻣﻮﺳﻤﻲ1446 ﺗﻐﻴﺮ ﻣﺘﻨﺎهﻲ1447 اﻟﺒﻂء راﺳﺐ1448 ﺗﺮآﻴﺰ اﻟﺘﺮﺳﺐ1449 ﺻﺮف رﺳﻮﺑﻲ1450 ﺗﺼﻨﻴﻒ اﻟﺮواﺳﺐ1451 رﺳﻢ ﺑﻴﺎﻧﻲ1452 ﻟﻠﺮواﺳﺐ ﺻﺮف ﺻﻠﺐ1453 ﺣﺮآﺔ اﻟﺮواﺳﺐ1454 ﺁﻟﺔ أﺧﺬ ﻋﻴﻨﺎت1455 اﻟﺮواﺳﺐ ﻗﺪرة إﻧﺘﻘﺎل1456 اﻟﺮواﺳﺐ ﺟﻠﺐ ﺻﻠﺐ1457 ﺻﺨﻮر رﺳﻮﺑﻴﺔ1458 ﺗﺮﺳﺐ1459 ﻋﻠﻢ اﻟﺘﺮﺳﺒﺎت1460 1461 ﻣﻨﻄﻘﺔ اﻟﺮﺷﺢ1462 ﺿﻐﻂ اﻟﺮﺷﺢ1463 ﺧﺴﺎرة اﻟﻤﺎء1464 ﺑﺴﺒﺐ اﻟﺮﺷﺢ 78 Ý»ñó÷³ÝóÙ³Ý ³ñ³·áõÃÛáõÝ Ï³Ý·áõÝ ³ÉÇù (É×áõÙ) [ë»Ûß] ñêîðîñòü ïðîñà÷èâàíèÿ 1466 seiche vitesse de percolation seiche ñåéøà prędkość przesiąkania viteza de percolaţie sejsza seişe 1467 semi-arid zone zone semi-aride ÏÇë³ãáñ³ÛÇÝ ·áïÇ ïîëóàðèäíàÿ çîíà strefa półsucha zonă semi-aridă 1468 semi-logarithmic papier semilogarithmique ÏÇë³Éá·³ñÇÃÙ³Ï³Ý ·Í³í³Ý¹³Ï ïîëóëîãàðèôìè÷åñêàÿ êëåò÷àòêà papier ze skalą półlogarytmiczną grafic semilogaritmic échelle semilogarithmique ÏÇë³Éá·³ñÇÃÙ³Ï³Ý ë³Ý¹Õ³Ï ïîëóëîãàðèôìè÷åñêàÿ øêàëà skala półlogarytmiczna scară semilogaritmică 1470 sense sens 1) ÇÙ³ëï 2) áõÕÕáõÃÛáõÝ 1) ñìûñë 2) íàïðàâëåíèå zmysł 1471 sensitivity sensibilité ½·³ÛÝáõÃÛáõÝ ÷óâñòâèòåëüíîñòü 1472 separation of séparation des composantes de l'hydrogramme durée de fonctionnement; longévité sédimentation; déposition bassin de sédimentation; décanteur pompe à eaux d'égout çñ³·ñÇ [Ñǹñá·ñ³ýÇ] Ù³ëݳïáõÙ Áëï ëÝÙ³Ý ³ÕµÛáõñÝ»ñÇ Í³é³ÛáõÃÛ³Ý Å³ÙÏ»ï; »ñϳñ³Ï»óáõÃÛáõÝ ðàñ÷ëåíåíèå ãèäðîãðàôà rozdział (separacja) hydrogramu ïî âèäàì ïèòàíèÿ 1465 seepage velocity paper 1469 semi-logarithmic scale hydrograph components 1473 service life 1474 settling 1475 settling basin ñðîê ñëóæáû czułość sensibilitate separarea componentelor hidrografului okres funkcjonowania durata de funcţionare îñåäàíèå; îñàæäåíèå osadzanie; sedymentacja å³ñ½³ñ³Ý (çñ³µ»ñáõÏÝ»ñÇ îòñòîéíèê (äëÿ íàíîñîâ) basen (zbiornik) ѳٳñ); ïÕÙ³½ïÇã sedymentacyjny ÝëïáõÙ; Ýëï»óáõÙ sens sedimentare 1481 shallow water bazin de sedimentare; decantor Ï»Õï³çñÇ çñÑ³Ý [åáÙå] êàíàëèçàöèîííûé íàñîñ pompa kanalizacyjna pompă de apă (ścieków) uzată; pompă de vidanjare ñòî÷íûå âîäû eaux d'égout; eaux Ï»Õï³çñ»ñ woda kanalizacyjna apă uzată usées; effluents (ściekowa) canalizare canalisation d'eaux ÏáÛáõÕáõ / çñ³Ñ»é³óÙ³Ý êàíàëèçàöèîííàÿ òðóáà przewód ËáÕáí³Ï kanalizacyjny usées ëïí»ñ òåíü ombre cień umbră ûñóíáñ ë³éáõÛó ñëàíöåâàòûé ëåä glace en paillettes lód łuskowy gheaţă sub formă de solzi ìåëêîâîäüå eau peu profonde ͳÝͳÕáõÃÛáõÝ płytka woda apă puţin adâncă 1482 shape forme 1476 sewage pump 1477 sewage water 1478 sewer 1479 shadow 1480 shale ice Ó¨; áõñí³·ÇÍ ôîðìà; î÷åðòàíèå kształt formă ﺳﺮﻋﺔ اﻟﺮﺷﺢ1465 ﺗﺮاوح ﻣﻨﺴﻮب ﺳﻄﺢ اﻟﺒﺤﻴﺮات ﻣﻨﻄﻘﺔ ﺷﺒﻪ ﻗﺎﺣﻠﺔ ورﻗﺔ ﻧﺼﻒ ﻟﻮﻏﺎرﺗﻤﻴﺔ ﻣﻘﻴﺎس ﻧﺼﻒ ﻟﻮﻏﺎرﺗﻤﻲ (2 ( ﻣﻌﻨﻰ1 إﺗﺠﺎﻩ ( ﺣﺲ2 ( دﻗﺔ1 ﻓﺼﻞ ﻣﻜﻮﻧﺎت اﻟﺼﺮف اﻟﻤﺎﺋﻲ ﻣﺪة اﻟﺘﺸﻐﻴﻞ 1466 1467 1468 1469 1470 1471 1472 1473 ﺗﺮﺳﺐ؛ ﺗﺮﻗﻴﺪ1474 ﺣﻮض ﺗﺮﺳﻴﺐ1475 ﻣﻀﺨﺔ ﻣﻴﺎﻩ1476 ﻣﺒﺘﺬﻟﺔ ﻣﻴﺎﻩ ﻣﺒﺘﺬﻟﺔ1477 ﻣﺠﺮور1478 ﻇﻞ1479 ﺛﻠﺞ ﻃﻴﻨﻲ ﺻﻔﺤﻲ1480 ﻣﻴﺎﻩ ﻗﻠﻴﻠﺔ اﻟﻌﻤﻖ؛1481 ﻣﻴﺎﻩ ﺿﺤﻠﺔ ﺷﻜﻞ1482 79 1483 sharp-crested weir déversoir à paroi µ³ñ³Ï å³ïáí çñó÷ âîäîñëèâ ñ òîíêîé ñòåíêîé przelew ostrokoronowy deversor cu prag subţire mince 1484 shear cisaillement ï»Õ³ß³ñÅáõÙ ñäâèã ścinanie tăiere 1485 shear strength force de cisaillement érosion par écoulement en nappe écoulement en nappe abri ï»Õ³ß³ñÅÙ³Ý ¹ÇÙ³¹ñáõÃÛáõÝ Ù³Ï»ñ¨áõóÛÇÝ / ɳÝç³ÛÇÝ ¿ñá½Ç³ ñîïðîòèâëåíèå ñäâèãó siła ścinania forţă tăietoare ïîâåðõíîñòíàÿ / ñêëîíîâàÿ ýðîçèÿ erozja pokrywowa (warstwowa) eroziune prin scurgere in freatic ɳÝç³ÛÇÝ Ñáëù ñêëîíîâûé ñòîê ³å³ëï³ñ³Ý (ïݳÏ) áóäêà; óêðûòèå spływ pokrywowy (warstwowy) schronienie scurgerea în pânza freatică adăpost 1490 shifting bed lit changeant ÷á÷áË³Ï³Ý ÑáõÝ èçìåí÷èâîå ðóñëî 1491 shoal haut-fond ë³Õñáõï; ͳÝͳÕáõï ïåðåêàò 1492 shore alteration modification de la forme des berges ³÷»ñÇ Ó¨³Ë³ËïáõÙ äåôîðìàöèÿ áåðåãîâ deformacja brzegu modificarea malului 1493 shore ice glace du rivage ³÷³ë³éáõÛó çàáåðåã lód brzegowy gheaţă la ţărm 1494 shore line ligne de berges; côte ³÷³·ÇÍ áåðåãîâàÿ ëèíèÿ linia wybrzeża litoral 1495 short-term prévision hydrologique à court terme ϳñ׳ųÙÏ»ï ÑǹñáÉá·Ç³Ï³Ý ϳÝ˳ï»ëáõÙ êðàòêîñðî÷íûé ãèäðîëîãè÷åñêèé ïðîãíîç krótkoterminowa prognoza hydrologiczna prognoză de scurtă durată 1496 shower averse ï»Õ³ï³ñ³÷ ëèâåíü deszcz przelotny aversă 1497 shrinkage rétrécissement ÏÍÏáõÙ; ë»ÕÙáõÙ óñàäêà; ñæàòèå kurczenie się îngustare 1498 shrub buisson Ãáõ÷; Ù³ó³é êóñò krzew tufiş 1499 shrubland broussailles Ã÷áõï; Ù³ó³éáõï êóñòàðíèê teren krzewiasty tufăriş 1500 shuga shuga ëÕÇÝ (Ù³Ýñ³ë³éáõÛó) øóãà śryż şuga 1486 sheet erosion 1487 sheet flow 1488 shelter 1489 shield : see raingage shield hydrological forecast przerzucające się pat mobil koryto 1) łacha piaszczysta 2) prag; vad mielizna ﺳﺪ رﻗﻴﻖ أﻋﻠﻰ1483 اﻟﺠﺎﻧﺐ ﻗﺺ1484 ﻗﻮة اﻟﻘﺺ1485 ﺗﻌﺮﻳﺔ ﻃﺒﻘﻴﺔ1486 ﺟﺮﻳﺎن ﻃﺒﻘﻲ1487 ﻣﻠﺠﺄ1488 واﻗﻲ ﻣﻴﺰان1489 اﻟﻤﻄﺮ ﻣﺠﺮى ﻣﺘﺒﺪل1490 ﺿﺤﻞ؛ ﻗﻠﻴﻞ اﻟﻌﻤﻖ ﺗﻐﻴﻴﺮ ﺷﻜﻞ اﻟﻀﻔﺎت ﺟﻠﻴﺪ اﻟﺸﺎﻃﺊ ﺧﻂ اﻟﺸﺎﻃﺊ؛ ﺳﺎﺣﻞ ﺗﻮﻗﻊ اﻷﺣﻮال اﻟﺠﻮﻳﺔ ﻟﻤﺪى ﻗﺼﻴﺮ زﺧﺔ؛ واﺑﻞ إﻧﻜﻤﺎش دﻏﻞ ﻧﺒﺎﺗﺎت ﺣﺮﺟﻴﺔ ﻣﺠﻤﻮﻋﺔ ﻗﻄﻊ ﻣﻦ [اﻟﺠﻠﻴﺪ ]ﺷﻮﻏﺎ 1491 1492 1493 1494 1495 1496 1497 1498 1499 1500 80 1501 shutter (of dam) coffrage (d'un barrage) å³ïí³ñÇ í³Ñ³Ý ùèò ïëîòèíû zasuwa tamy cofraj de baraj هﻴﻜﻞ ﻣﺆﻗﺖ1501 ()ﻟﻠﺴﺪ 1502 shutter : see sluice 1503 side intake prise d'eau latérale »½ñ³ÛÇÝ çñ³é áîêîâîé âîäîçàáîð 1504 side weir déversoir latéral »½ñ³ÛÇÝ çñó÷ áîêîâîé âîäîñáðîñ 1505 sieve tamis Ù³Õ ñèòî priză de apă laterală przelew (jaz) boczny; deversor lateral zastawka boczna sito sită 1506 sieving tamisage ï»ë³Ï³íáñáõÙ; Ù³ÕáõÙ ñîðòèðîâêà sianie cernere 1507 significant significatif ½·³ÉÇ; ϳñ¨áñ çíà÷èòåëüíûé; âàæíûé ważny; istotny semnificativ 1508 sill seuil ß»Ùù ïîðîã próg prag 1509 silt vase; limon ïÇÕÙ èë ił lut 1510 silt content teneur en éléments åÕïáñáõÃÛáõÝ fins ìóòíîñòü zawartość części ilastych conţinut în lut 1511 silt sampler échantillonneur à sédiments próbnik do materiału ilastego eşantion de sedimente 1512 silting envasement zamulanie colmatare 1513 simulation simulation 1514 simultaneous ë³ñù çñ³µ»ñáõÏÝ»ñÇ ÝÙáõß áàòîìåòð äëÿ âçÿòèÿ í»ñóÝ»Éáõ ѳٳñ ïðîá âçâåøåííûõ íàíîñîâ ïÕٳϳÉáõÙ çàèëåíèå ujęcie boczne ñèìóëàöÿ symulacja simulare simultané ÑáëùÇ Ñ³ßí³ñÏ Ùá¹»ÉÇ ÙÇçáóáí ÙdzųٳݳÏÛ³ îäíîâðåìåííûé równoczesny simultan 1515 sink hole gouffre absorbant ϳñëï³ÛÇÝ Ó³·³ñ êàðñòîâàÿ âîðîíêà lej puţ absorbant 1516 siphon siphon ëÇýáÝ ñèôîí syfon sifon 1517 siphon spillway évacuateur à siphon ëÇýáݳÛÇÝ çñÝ»ï ñèôîííûé âîäîñáðîñ upust syfonowy evacuator de tip sifon 1518 size taille Ù»ÍáõÃÛáõÝ; ã³÷ âåëè÷èíà; ðàçìåð rozmiar; wielkość mărime 1519 size distribution composition granulométrique ѳïÇϳã³÷³Ï³Ý ϳ½Ù ãðàíóëîìåòðè÷åñêèé ñîñòàâ rozkład wielkości compoziţie granulometrică 1520 sketch croquis ·Í³·Çñ ÷åðòåæ szkic schiţă ﻣﺄﺧﺬ ﻣﻴﺎﻩ ﺟﺎﻧﺒﻲ ﺳﺪ ﺟﺎﻧﺒﻲ 1502 1503 1504 1505 1506 1507 ﻏﺮﺑﺎل ﻏﺮﺑﻠﺔ ذات ﻣﻌﻨﻰ؛ ذو دﻻﻟﺔ ﻋﺘﺒﺔ1508 ﻏﺮﻳﻦ؛ ﻃﻤﻲ1509 ﻣﺤﺘﻮى ﻣﻦ1510 اﻟﻌﻨﺎﺻﺮ اﻟﺼﻐﻴﺮة ﺁﻟﺔ أﺧﺬ ﻋﻴﻨﺎت1511 ()اﻟﻄﻤﻲ ﻏﺮﻳﻨﺔ؛ ﺗﺮﺳﺐ1512 اﻟﻄﻤﻲ ﺗﻈﺎهﺮ؛ ﻣﺤﺎآﺎة1513 ﻣﺘﺰاﻣﻦ؛ ﻣﺘﻮاﻗﺖ1514 ﺣﻔﺮة ﺑﺎﻟﻮﻋﻴﺔ1515 [ ﻣﻤﺺ ]ﺳﻴﻔﻮن1516 ﻣﻔﺮغ ﺑﻮاﺳﻄﺔ1517 ﻣﻤﺺ ﺣﺠﻢ1518 ﺗﻮزﻳﻊ ﺣﺴﺐ1519 ﺣﺠﻢ اﻟﺤﺒﺎت رﺳﻢ ﺗﻤﻬﻴﺪي1520 81 1521 skew coefficient coefficient d'asymétrie ³Ýѳٳã³÷áõÃÛ³Ý ·áñͳÏÇó êîýôôèöèåíò íåðàâíîìåðíîñòè współczynnik skośności coeficient de asimetrie 1522 skewness asymétrie ³Ýѳٳã³÷áõÃÛáõÝ [³ëÇÙ»ïñÛ³] àñèììåòðèÿ skośność asimetrie 1523 sleet 1) ³ÝÓñ¨³Ë³éÝ ÓÛáõÝ 2) Ù»ñϳë³éáõÛó ûùáõÃÛáõÝ 1) ñíåã ñ äîæäåì 2) ãîëîëåäèöà óêëîí śnieg z deszczem lapoviţă 1524 slope 1) giboulée 2) verglas pente stok pantă 1525 slope gage jaugeur de pente ûù³ã³÷ óêëîíîìåð klinometr măsurarea pantei 1526 slope stability stabilité des talus ß»åÇ Ï³ÛáõÝáõÃÛáõÝ óñòîé÷èâîñòü îòêîñîâ stabilność stoku »ÉùÇ Ñ³ßí³ñÏÇ Ñǹñ³íÉÇÏ³Ï³Ý Ù»Ãá¹ ãèäðàâëè÷åñêèé ìåòîä ðàñ÷åòà ðàñõîäà hydrauliczna metoda obliczania odpływu stabilitatea taluzului metoda pantăsecţiune çàùèòà ñêëîíîâ ochrona stoków protecţia taluzului 1529 slowing down protection des talus ɳÝç»ñÇ å³ßïå³ÝáõÙ ¹³Ý¹³Õ»óáõÙ ralentissement çàìåäëåíèå spowolnienie încetinire 1530 sludge boues Ýëïí³Íù îñàäîê osad ściekowy; szlam noroi 1531 sluice pertuis ÷³Ï³Ý ùèò (ïëîòèíû) śluza 1532 slush ѳÉãáÕ ÓÛáõÝ ñíåã ïðîïèòàííûé âîäîé breja śniegowa zăpadă topită 1533 smooth curve neige fondante; bouillie neigeuse courbe régulière ѳñà ñãëàæåííàÿ êðèâàÿ krzywa wygładzona curbă netezită 1534 smooth surface surface lisse ѳñà ٳϻñ¨áõÛà ãëàäêàÿ ïîâåðõíîñòü powierzchnia gładka suprafaţă netezită 1535 snow neige ÓÛáõÝ ñíåã śnieg zăpadă 1536 snow board planche à neige Óݳã³÷³Ï³Ý í³Ñ³Ý ñíåãîìåðíûé ùèò parcelă de zăpadă 1537 snow core carotte de neige ÓÛ³Ý ÝÙáõß ïðîáà ñíåãà płotek przeciwzaspowy rdzeń śniegowy probă de zăpadă 1528 1529 1530 1531 1532 ﻣﻨﺤﻨﻰ ﺳﻠﺲ1533 ﻣﺴﻄﺢ أﻣﻠﺲ1534 ﺛﻠﺞ1535 ﻣﺴﻄﺢ ﺛﻠﺠﻲ1536 ﻋﻴﻨﺔ ﻗﻠﺒﻴﺔ ﻣﻦ1537 1538 snow course parcours nivométrique Óݳã³÷³Ï³Ý »ñÃáõÕÇ ñíåãîìåðíûé ìàðøðóò traseu nivometric اﻟﺜﻠﺞ ﻣﺴﻴﺮ اﻟﺜﻠﻮج1538 1539 snow cover ÓÛ³Ý Í³ÍÏáõÛà couverture neigeuse; manteau neigeux taux d'enneigement ÓÛáõݳͳÍÏáõÃÛáõÝ; ÓÛáõݳå³ïáõÃÛáõÝ ñíåæíûé ïîêðîâ marszruta w czasie pomiarów pokrywy śnieżnej pokrywa śnieżna cuvertură de zăpadă ﻏﻄﺎء ﺛﻠﺠﻲ1539 çàñíåæåííîñòü zaśnieżenie gradul de acoperire cu zăpadă ﻣﺪى اﻟﺘﻐﻄﻴﺔ1540 اﻟﺜﻠﺠﻴﺔ 1527 slope-area method méthode par pente et section 1528 slopes protection 1540 snow coverage Ïáñ vană ﻣﻌﺎﻣﻞ ﻋﺪم1521 اﻟﺘﻨﺎﺳﻖ ﻋﺪم اﻟﺘﻨﺎﺳﻖ؛1522 ﻏﻴﺮ ﻣﺘﻤﺎﺛﻞ ( ﺟﻠﻴﺪ2 ( ﺑﺮد1 1523 ﻣﻨﺤﺪر1524 ﻣﻘﻴﺎس اﻹﻧﺤﺪار1525 إﺳﺘﻘﺮار اﻟﻤﻨﺤﺪر1526 ﻃﺮﻳﻘﺔ اﻟﻤﺴﻄﺢ و اﻟﻤﻨﺤﺪر ﺣﻤﺎﻳﺔ اﻟﻤﻨﺤﺪرات إﺑﻄﺎء وﺣﻞ (ﺳﺪاد )ﺳﻜﺮ ﺛﻠﺞ ﻣﻮﺣﻞ 1527 82 1541 snow density 1542 snow depth 1543 snow ice densité de la neige ÓÛ³Ý Í³ÍÏáõÛÃÇ ËïáõÃÛáõÝ ÓÛ³Ý Í³ÍÏáõÛÃÇ hauteur de neige µ³ñÓñáõÃÛáõÝ Óݳë³éáõÛó glace granulaire 1544 snow patch banc de neige 1545 snow retention rétention de la neige perche à neige 1546 snow scale ïëîòíîñòü ñíåæíîãî ïîêðîâà âûñîòà ñíåæíîãî ïîêðîâà ñíåæíûé ëåä ÓÛ³Ý Ïïáñ (Ù»Ïáõë³óí³Í) ñíåæíèê ÓÛáõݳå³ÑáõÙ ñíåãîçàäåðæàíèå Óݳã³÷³Ï³Ý ÓáÕ ñíåãîìåðíàÿ ðåéêà gęstość śniegu densitatea zăpezii miąższość śniegu grosimea zăpezii إرﺗﻔﺎع اﻟﺜﻠﺞ1542 lód śniegowy gheaţă granulară płat śniegu banc de zăpadă retencja śniegu retenţia zăpezii ﺛﻠﺞ ﻣﺤﺒﺐ1543 رﻗﻌﺔ ﺛﻠﺞ1544 إﺣﺘﺠﺎز اﻟﺜﻠﺞ1545 tyczka (miarka) śniegowa riglă de zăpadă ﺳﻠﻢ ﺛﻠﺞ1546 1547 snow stake : see snow scale 1548 snow storm tempête de neige ÓݳÑáÕÙ; µáõù; ÓݳÙññÇÏ ìåòåëü; áóðàí Óݳã³÷³Ï³Ý ѳÝáõÛà ñíåãîìåðíàÿ ñúåìêà śnieżyca viscol pomiary śniegu evaluarea zăpezii densimetru de zăpadă troian de zăpadă 1549 snow survey évaluation de l'enneigement 1550 snow tube sonde à neige Óݳã³÷ (ËáÕáí³Ï³Ó¨) ñíåãîìåð 1551 snow wreath congère ÓݳÏáõï³Ï / ÓݳÏáõÛï; ½³Ùµ ñíåæíûé çàíîñ; ñóãðîá cylinder śniegowy; śniegomierz zaspa 1552 snowdrift : see snow wreath 1553 snowfall hauteur de chute de »Ï³Í ÓÛ³Ý ß»ñï neige ñëîé âûïàâøåãî ñíåãà opad śniegu cădere de zăpadă 1554 snow-fed river ÓݳÛÇÝ ëÝáõÙ áõÝ»óáÕ ·»ï ðåêà ñî ñíåãîâûì ïèòàíèåì rzeka z zasilaniem śniegowym râu alimentat de topirea zăpezii 1555 snowflakes rivière alimentée par la fonte des neiges flocons de neige ÓÛ³Ý ÷³ÃÇÉÝ»ñ ñíåæíûå õëîïüÿ płatki śniegu fulgi de zăpadă 1556 snow-gage nivomètre 1557 snow-line limite des neiges 1558 snowmelt fonte des neiges ï»ÕáõÙݳã³÷ ÓÛáõÝ îñàäêîìåð äëÿ ã³÷»Éáõ ѳٳñ èçìåðåíèÿ ñíåãà (Óݳã³÷) ÓÛ³Ý ë³Ñٳݳ·ÇÍ; ÓÛ³Ý ñíåãoâàÿ ëèíèÿ ·ÇÍ ÓÝÑ³É ñíåãîòàÿíèå 1559 snowpack : see snow cover miernik śniegu; tyczka nivometru śniegowa granica wiecznych śniegów topnienie śniegu limita (linia) zăpezii topirea zăpezii آﺜﺎﻓﺔ اﻟﺜﻠﺞ1541 1547 ﻋﺎﺻﻔﺔ ﺛﻠﺠﻴﺔ1548 ﺗﻘﻴﻴﻢ ﻋﻤﻠﻴﺔ1549 اﻹﺛﻼج ﻣﺴﺒﺎر ﺛﻠﺞ1550 آﺘﻠﺔ ﺛﻠﺞ ﺟﻤﻌﻬﺎ1551 اﻟﺮﻳﺢ رآﺎم ﺛﻠﺠﻲ1552 إرﺗﻔﺎع ﺳﻘﻮط1553 اﻟﺜﻠﺞ ﻧﻬﺮ ﻣﻐﺬى ﻣﻦ1554 ذوﺑﺎن اﻟﺜﻠﺞ آﺴﻒ ﺛﻠﺠﻴﺔ؛1555 ﻧﺪف ﺛﻠﺞ ﻣﻘﻴﺎس ﻋﻠﻮ اﻟﺜﻠﺞ1556 ﺣﺪود اﻟﺜﻠﺞ1557 ذوﺑﺎن اﻟﺜﻠﻮج1558 1559 83 sol ÓÛ³Ý Í³ÍÏáõÛÃÇ çñ³ïíáõÃÛáõÝ ÑáÕ âîäîîòäà÷à ñíåæíîãî ïîêðîâà ïî÷âà; ãðóíò dostawa wody roztopowej gleba sol 1562 soil analysis analyse de sol ÑáÕÇ í»ñÉáõÍáõÃÛáõÝ àíàëèç ïî÷âû / ãðóíòà analiza glebowa analiza solului 1563 soil classification classification des sols ÑáÕÇ ¹³ë³Ï³ñ·áõÙ êëàññèôèêàöèÿ ïî÷âû klasyfikacja gleb clasificarea solurilor 1564 soil conservation protection / conservation des sols détachement des particules de sol lessivage du sol ÑáÕÇ å³ßïå³ÝáõÙ çàùèòà ïî÷âû ochrona gleb conservarea solului odkłucie gleby ługowanie gleb detaşarea particulelor de sol spălarea solului wilgoć glebowa umiditatea solului deficyt wilgoci glebowej deficitul de apă din sol umidometru profil pedologic 1569 ﻣﻘﻄﻊ ﺟﺎﻧﺒﻲ1570 ﻟﻠﺘﺮﺑﺔ ﺗﻤﻠﻴﺢ اﻟﺘﺮﺑﺔ1571 1560 snow-pack yield apport nival 1561 soil 1565 soil detachment 1566 soil leaching 1567 soil moisture 1568 soil moisture deficit ÑáÕÇ Ù³ëÝÇÏÝ»ñÇ Ë½áõÙ / îáðûâ ÷àñòèö ïî÷âû åáÏáõÙ ÑáÕÇ ³ÉϳɳѳÝáõÙ âûùåëà÷èâàíèå ïî÷âû ·»ïݳÑáÕ³ÛÇÝ ïî÷âåííàÿ âëàãà humidité du sol ËáݳíáõÃÛáõÝ déficit en eau du sol ·»ïݳÑáÕÇ ËáݳíáõÃÛ³Ý äåôèöèò âëàæíîñòè å³Ï³ëáñ¹ ïî÷âû aport nival 1569 soil moisture probe humidimètre ïî÷âåííûé âëàãîìåð 1570 soil profile ·»ïݳÑáÕ³ÛÇÝ Ëáݳí³ã³÷ profil pédologique ÑáÕ³ÛÇÝ ïñ³Ù³ï [åñáýÇÉ] ïî÷âåííûé ïðîôèëü wilgotnościomierz glebowy profil glebowy ÑáÕÇ ³Õ³Ï³ÉáõÙ çàñîëåííîñòü ïî÷âû zasolenie gleb sărăturarea solului 1572 soil science salure du sol; salinisation science des sols ÑáÕ³·ÇïáõÃÛáõÝ ïî÷âîâåäåíèå gleboznawstwo ştiinţa solului 1573 soil survey levé pédologique ÑáÕ³ÛÇÝ Ñ³ÝáõÛà ïî÷âåííàÿ ñúåìêà badanie gleb profil pedologic 1574 soil temperature température du sol ÑáÕÇ ç»ñÙ³ëïÇ×³Ý òåìïåðàòóðà ïî÷âû temperatura gleb 1575 soil water eau du sol Ñáճ߻ñïÇ çáõñ ïî÷âåííàÿ âîäà woda glebowa temperatura solului apă din sol åÇݹ ï»ÕáõÙÝ»ñ òâåðäûå îñàäêè opad stały precipitaţii solide ÉáõÍáõݳÏáõÃÛáõÝ ðàñòâîðèìîñòü rozpuszczalność solubilitate ËáñáõÃÛ³Ý ã³÷áõÙ; ËáñáõÃÛáõÝÇó ÝÙáõß í»ñóÝ»É ïðîìåð ãëóáèí sondowanie sondaj 1571 soil salinization 1576 solid precipitation précipitations 1577 solubility solides solubilité 1578 sounding sondage ﺗﺮاآﻢ اﻟﺜﻠﺞ1560 ﺗﺮﺑﺔ ﺗﺤﻠﻴﻞ اﻟﺘﺮﺑﺔ ﺗﺼﻨﻴﻒ أﻧﻮاع اﻟﺘﺮﺑﺔ ﺣﻤﺎﻳﺔ اﻟﺘﺮﺑﺔ 1561 1562 1563 1564 إﻧﺴﻼخ اﻟﺘﺮﺑﺔ1565 ﻏﺴﻞ اﻟﺘﺮﺑﺔ رﻃﻮﺑﺔ اﻟﺘﺮﺑﺔ ﻧﻘﺺ ﻓﻲ رﻃﻮﺑﺔ اﻟﺘﺮﺑﺔ ﻣﻴﺰان رﻃﻮﺑﺔ 1566 1567 1568 ﻋﻠﻢ اﻟﺘﺮﺑﺔ1572 آﺸﻒ ﻋﻠﻰ ﻧﻮع1573 اﻟﺘﺮﺑﺔ ﺣﺮارة اﻟﺘﺮﺑﺔ1574 ﻣﻴﺎﻩ اﻟﺘﺮﺑﺔ1575 أﻣﻄﺎر ﺻﻠﺒﺔ1576 ﻗﺎﺑﻠﻴﺔ اﻟﺬوﺑﺎن1577 ﺳﺒﺮ1578 84 øàð-çîíä sonda balonowa balon de sondaj perche de sondage ÝßÇã; ã³÷³ÓáÕ íàìåòêà tije de sondaj 1581 sounding weight saumon (de sonde) Ëáñ³ã³÷Ç µ»é ãðóç äëÿ ëîòà tyczka do sondowania; sonda obciążnik sondy 1582 source 1) source 2) origine ³ÏáõÝù; ³ÕµÛáõñ èñòîê źródło greutate hidrometrică izvor; origine 1583 south sud ѳñ³í þã południe sud 1584 southern méridional ѳñ³í³ÛÇÝ þæíûé południowy meridional 1579 sounding balloon ballon-sonde 1580 sounding pole ½áݹ-÷ã³·áõݹ 1585 spatial distribution distribution spatiale ï³ñ³Í³Ï³Ý µ³ßËáõÙ ïðîñòðàíñòâåííîå rozkład przestrzenny ðàñïðåäåëåíèå ñïåöèôè÷åñêèé; îñîáûé 1) właściwy 2) jednostkowy 1586 specific spécifique Ûáõñ³Ñ³ïáõÏ; ѳïáõÏ 1587 specific discharge débit spécifique (débit par seconde et par kilomètre carré) ÑáëùÇ Ùá¹áõÉ débit spécifique d'écoulement souterrain chaleur massique ëïáñ·»ïÝÛ³ ÑáëùÇ Ùá¹áõÉ ìîäóëü ïîäçåìíîãî ñòîêà odpływ podziemny jednostkowy (discharge in liter per second per square kilometer) 1588 specific groundwater runoff 1589 specific heat capacity ï»ë³Ï³ñ³ñ ç»ñÙáõݳÏáõÃÛáõÝ ìîäóëü ñòîêà óäåëüíàÿ òåïëîåìêîñòü rendement spécifique 1591 specific yield of a débit spécifique well d'un forage ï»ë³Ï³ñ³ñ çñ³ïíáõÃÛáõÝ óäåëüíàÿ âîäîîòäà÷à çñÑáñÇ ï»ë³Ï³ñ³ñ »Éù óäåëüíûé ðàñõîä êîëîäöà 1592 spill déversement çñÝ»ïáõÙ; çñó÷áõÙ ñáðîñ 1593 spill over débordement ³÷»ñÇó çñÇ ¹áõñë ·³ÉÁ âûõîä âîä èç áåðåãîâ 1594 spillway (flood évacuateur de crue çñÑ»é; í³ñ³ñáõÙ³ÛÇÝ çñÃáÕ / çñó÷ 1590 specific yield spillway) âîäîñáðîñ distribuţia spaţială specific odpływ jednostkowy; debit specific moduł odpływu pojemność cieplna właściwa debit specific al scurgerii subterane capacitate de căldură specifică odpływ jednostkowy cedare specifică (właściwy) wydatek jednostkowy debitul specific al studni unui foraj 1) przelew 2) zrzut wody przelewanie deversare zrzut wód powodziowych evacuator de ape mari debordare ﺑﺎﻟﻮن إﺧﺘﺒﺎر؛1579 ﺳﺒﺮ ﻣﻨﻄﺎدي ﻋﺼﺎ إﺧﺘﺒﺎر1580 ﻣﺜﻘﻞ اﻟﻤﺴﺒﺎر1581 (2 ( ﻧﺒﻊ1 1582 ﻣﺼﺪر ﺟﻨﻮب1583 ﺟﻨﻮﺑﻲ1584 ﺗﻮزﻳﻊ ﺣﻴﺰي1585 ﻣﺘﺨﺼﺺ؛ ﻣﻌﻴﻦ؛ ﻣﺤﺪد ﺗﺼﺮﻳﻒ ﻧﻮﻋﻲ )ﺗﺼﺮﻳﻒ ﺑﺎﻟﻠﻴﺘﺮ ﺑﺎﻟﺜﺎﻧﻴﺔ ﺑﺎﻟﻜﻴﻠﻮﻣﺘﺮ (اﻟﻤﺮﺑﻊ ﺗﺼﺮﻳﻒ ﻧﻮﻋﻲ ﻟﻠﻤﻴﺎﻩ اﻟﺠﻮﻓﻴﺔ ﻗﺪرة اﻟﺤﺮارة اﻟﻨﻮﻋﻴﺔ ﻣﺮدود ﻧﻮﻋﻲ 1586 1587 1588 1589 1590 ﻣﺮدود ﻧﻮﻋﻲ1591 ﻟﻠﺒﺌﺮ ﺻﺐ1592 ﻃﻔﺢ1593 ﺗﺼﺮﻳﻒ ﻓﺎﺋﺾ1594 اﻟﻔﻴﻀﺎن ﻣﻦ ﻣﻴﺎﻩ اﻟﺴﺪ 85 1595 spillway capacity capacité d'un évacuateur çñÑ»éÇ µ³óÃáÕÙ³Ý áõݳÏáõÃÛáõÝ ïðîïóñêíàÿ ñïîñîáíîñòü przepustowość zrzutu capacitate de wody evacuare âîäîñáðîñà 1596 splash rejaillissement ×áÕ÷ÛáõÝ (çñÇ); ó³Ûïù âñïëåñê 1597 splashing ÑáÕÇ Ï³éáõóí³ÍùÇ ðàçáðûçãèâàíèå ù³Ûù³ÛáõÙª (³ÝÓñ¨Ç) ó³Ûï»óÙ³Ý / óñó³ÛïÙ³Ý Ñ»ï»í³Ýùáí 1598 spout out destruction de la structure du sol sous l'action des gouttes de pluie jaillir µË»É áèòü êëþ÷îì wytrysk (źródła) ţâşnire 1599 spreading épandage çñáõÙ; áéá·áõÙ ïîëèâ rozlewanie distribuţie 1600 spring 1) source 2) printemps captage d'une source 1) ³ÕµÛáõñ 2) ·³ñáõÝ 1) źródło 2) wiosna ³ÕµÛáõñÇ Ï³åï³Å 1) èñòî÷íèê; ðîäíèê 2) âåñíà êàïòàæ èñòî÷íèêà 1) izvor 2) primăvară captarea unei surse arrosage par aspersion lit stable ³ÝÓñ¨³óáõÙ äîæäåâàíèå ϳÛáõÝ ÑáõÝ óñòîé÷èâîå ðóñëî deszczowanie; zraszanie stabilne koryto irigaţia prin aspersiune pat stabil 1604 staff gage échelle limnimétrique çñ³ã³÷³Ï³Ý ÓáÕ âîäîìåðíàÿ ðåéêà łata (tyczka) wodowskazowa miră 1605 stage niveau (d'eau) ٳϳñ¹³Ï óðîâåíü stan wody nivel de apă 1606 stage-discharge relation hauteurdébit »ÉùÇ ¨ ٳϳñ¹³ÏÇ Ï³å çàâèñèìîñòü ìåæäó óðîâíåì è ðàñõîäîì relacja stan-przepływ cheie limnimetrică 1607 stagnant water eau stagnante Ï³Ý·Ý³Í çáõñ ñòîÿ÷àÿ âîäà stagnująca woda apă stagnantă 1608 stalls éclats de pierre ųÛé³ÛÇÝ µ»ÏáñÝ»ñ cădere de pietre 1601 spring tapping 1602 sprinkling 1603 stable channel relation rozbryzg rozbryzgiwanie kaptaż źródła împroşcare cu particule de sol la căderea ploii eroziunea directă a căderii ploii ñêàëüíûå îáëîìêè odłamki skalne ÙÇçÇÝ ù³é³Ïáõë³ÛÇÝ 1609 standard deviation écart type ß»ÕáõÙ çñÇ ëï³ïÇÏ Ù³Ï³ñ¹³Ï 1610 standing water niveau statique (de level l'eau) ñðåäíåêâàäðàòè÷åñêîå îòêëîíåíèå ñòàòè÷åñêèé óðîâåíü âîäû odchylenie abatere medie standardowe pătratică poziom wody stojącej nivel hidrostatic 1611 statistical statistique íÇ׳ϳ·ñ³Ï³Ý ñòàòèñòè÷åñêèé statystyczny statistic 1612 statistics statistiques íÇ׳ϳ·ñáõÃÛáõÝ ñòàòèñòèêà statystyka statistică ﻗﺪرة ﻗﻨﺎة1595 اﻟﺘﺼﺮﻳﻒ ﺗﻨﺎﺛﺮ ﻋﻠﻰ ﺷﻜﻞ1596 ﻗﻄﺮات ﺗﺨﺮﻳﺐ ﺑﻨﻴﺔ1597 اﻟﺘﺮﺑﺔ ﺗﺤﺖ ﺗﺎﺛﻴﺮ ﻧﻘﻂ اﻟﻤﻄﺮ إﻧﺒﺜﻖ؛ ﺗﺪﻓﻖ1598 ﻧﺸﺮ؛ ﺗﻮزﻳﻊ1599 ( رﺑﻴﻊ2 ( ﻧﺒﻊ1 1600 اﻟﺴﻴﻄﺮة ﻋﻠﻰ1601 اﻟﻨﺒﻊ ري ﺑﺎﻟﺮش1602 ﻣﺠﺮى ﺛﺎﺑﺖ ﺳﻠﻢ ﻣﺮاﺣﻞ ﻣﺴﺘﻮى اﻟﻤﻴﺎﻩ (ﻣﺴﺘﻮى )اﻟﻤﻴﺎﻩ ﻋﻼﻗﺔ إرﺗﻔﺎع اﻟﻤﻴﺎﻩ و اﻟﺘﺼﺮﻳﻒ ﻣﻴﺎﻩ راآﺪة ﺷﻈﺎﻳﺎ أﺣﺠﺎر إﻧﺤﺮاف ﻋﻴﺎري 1603 1604 1605 1606 1607 1608 1609 ﻣﻨﺴﻮب ﻣﻴﺎﻩ1610 راآﺪة إﺣﺼﺎﺋﻲ1611 ﻋﻠﻢ اﻹﺣﺼﺎء؛1612 إﺣﺼﺎﺋﻴﺎت 86 1613 steady flow 1614 steady rain écoulement permanent pluie uniforme 1615 steady water level niveau d’eau constant 1616 stem flow ϳÛáõݳó³Í Ñáëù óñòàíîâûâøèéñÿ ñòîê ѳٳï³ñ³÷ ³ÝÓñ¨ îáëîæíîé äîæäü çñÇ Ï³Ûáõݳó³Í ٳϳñ¹³Ï óñòàíîâèâøèéñÿ óðîâåíü wyrównany (ustabilizowany) âîäû poziom wody äîæäåâîé ñòîê ïî spływ wody po pniu ñòâîëàì ruissellement (de pluie) le long des troncs 1617 stilling well puits de tranquilisation 1618 stochastic relation relation stochastique 1619 stone pierre ͳ鳵ݳÛÇÝ ³ÝÓñ¨³Ñáëù 1620 stopwatch 1621 storage 1624 storage dam 1625 storage reservoir 1626 storm nivel de apă constant şiroire pe tulpină إﻧﺴﻴﺎب ﻣﻄﺮد1613 ﻣﻄﺮ ﻣﺘﺠﺎﻧﺲ1614 ﻣﺴﺘﻮى ﻣﺎء ﺛﺎﺑﺖ1615 Ù³ñÇã çñÑáñ óñïîêîèòåëüíûé êîëîäåö studnia wyrównawcza puţ de liniştire ﺳﻴﻼن اﻟﻤﻄﺮ1616 ﻋﻠﻰ اﻟﺠﺬوع ﺑﺌﺮ ﺗﻬﺪﺋﺔ1617 ëïá˳ëïÇÏ Ï³å ñòîõàñòè÷åñêàÿ ñâÿçü ﺻﻠﺔ ﻋﺸﻮاﺋﻴﺔ1618 ù³ñ relaţie stocastică êàìåíü zależność stochastyczna kamień chronomètre í³ÛñÏ۳ݳã³÷ ñåêóíäîìåð stoper cronometru stockage Ïáõï³ÏáõÙ íàêîïëåíèå êîýôôèöèåíò íàêîïëåíèÿ êðèâàÿ åìêîñòè 1) gromadzenie 2) stocaj; acumulare zapas 3) retencja współczynnik retencji coeficient de înmagazinare krzywa retencji curbă de stocare çàïðóäà tama retencyjna 1622 storage coefficient coefficient 1623 storage curve przepływ wyrównany scurgere permanentă opad wyrównany ploaie uniformă Ïáõï³ÏÙ³Ý ·áñͳÏÇó d'emmagasinement courbe de stockage ï³ñáÕáõÃÛ³Ý / ͳí³ÉÇ Ïáñ barrage de retenue ³Ùµ³ñ³ÛÇÝ å³ïí³ñ Ïáõï³ÏáÕ çñ³Ùµ³ñ íàêîïèòåëüíîå réservoir d'accumulation âîäîõðàíèëèùå 1) orage 2) tempête 1) ³Ùåñáå 2) ÷áÃáñÇÏ; 1) ãðîçà 2) øòîðì; áóðÿ ÙññÇÏ 1627 storm duration durée d'une pluie; ³ÝÓñ¨Ç ï¨áÕáõÃÛáõÝ durée d'une averse 1628 storm rain averse 1629 stormflow écoulement lié à une pluie 1630 stratification stratification ïðîäîëæèòåëüíîñòü äîæäÿ Ñáñ¹³é³ï / ï»Õ³ï³ñ³÷ ëèâíåâûå îñàäêè ³ÝÓñ¨ ³ÝÓñ¨³ÛÇÝ Ñáëù ëèâíåâîé ñòîê ß»ñï³¹³ë³íáñáõÃÛáõÝ; ß»ñï³íáñáõÙ ñòðàòèôèêàöèÿ piatră zbiornik retencyjny baraj de acumulare lac de acumulare 1) burza 2) sztorm furtună czas trwania burzy durata aversei deszcz nawalny aversă odpływ burzowy scurgerea din aversă stratyfikacja stratificare ﺣﺠﺮ؛ ﺻﺨﺮ1619 ﺳﺎﻋﺔ وﻗﻒ1620 ﺗﺨﺰﻳﻦ1621 ﻣﻌﺎﻣﻞ اﻟﺘﺨﺰﻳﻦ1622 ﻣﻨﺤﻨﻰ اﻟﺘﺨﺰﻳﻦ1623 ﺳﺪ ﺗﺨﺰﻳﻨﻲ1624 ﻣﺨﺰن ﺗﺠﻤﻴﻊ1625 ( ﻋﺎﺻﻔﺔ؛1 (2 زوﺑﻌﺔ إﻋﺼﺎر ﻣﺪة اﻟﻌﺎﺻﻔﺔ؛ ﻣﺪة اﻷﻣﻄﺎر ﻋﺎﺻﻔﺔ ﻣﻤﻄﺮة ﺟﺮﻳﺎن ﻣﺮﺗﺒﻂ ﺑﺎﻟﻤﻄﺮ ﺗﺮﺳﺒﺎت ؛ ﺗﺮﺳﺐ اﻟﻄﺒﻘﺎت 1626 1627 1628 1629 1630 87 1) âîäîòîê 2) òå÷åíèå 1631 stream 1) courant 2) cours 1) çñÑáëù 2) Ñáë³Ýù d'eau 1632 stream density densité du réseau hydrographique ·»ï³ÛÇÝ ó³ÝóÇ ËïáõÃÛáõÝ ãóñòîòà ðå÷íîé ñåòè 1633 stream gaging jaugeage »ÉùÇ ã³÷áõÙ èçìåðåíèå ðàñõîäà 1634 stream gaging réseau limnimétrique çñ³ã³÷³Ï³Ý ó³Ýó ãèäðîìåòðè÷åñêàÿ ñåòü network 1) ciek 2) strumień 1) curgător 2) curs de apă gęstość cieków (sieci densitate reţelei cieków) hidrografice pomiary wodowskazowe sieć wodowskazowa măsurătoare (de debit) reţea hidrometrică 1635 stream profile profil en long d'un çñÑáëùÇ Áݹ»ñϳÛÝ³Ï³Ý Ñ³ïáõÛà / Ïïñí³Íù cours d'eau ïðîäîëüíûé ïðîôèëü profil podłużny cieku profilul în lung al râului 1636 streamflow data données d'écoulement ÑáëùÇ ïíÛ³ÉÝ»ñ äàííûå î ñòîêå dane pomiarowe przepływu date asupra scurgerii 1637 stress stress ɳñí³ÍáõÃÛáõÝ íàïðÿæåíèå naprężenie stres 1638 stretch of a river bief ·»ï³Ñ³ïí³Í ó÷àñòîê ðåêè odcinek rzeki bief 1639 strong breeze vent fort áõÅ»Õ ù³ÙÇ ñèëüíûé âåòåð silna bryza briză puternică 1640 structure ouvrage ϳéáõÛó konstrukcja; budowla construcţie 1641 sub-basin sous-bassin versant »Ýó-çñѳí³ù ³í³½³Ý ñîîðóæåíèå; êîíñòðóêöèÿ ÷àñòíûé âîäîñáîð zlewnia cząstkowa subbazin 1642 sub-critical flow écoulement fluvial ѳݹ³ñï Ñáëù (üñáõ¹Ç ÃÇí, ü<1) (F<1) ðå÷íîé ñòîê (÷èñëî Ôðóäà, Ô<1) przepływ podkrytyczny (F<1) scurgere sub critică (Fr<1) 1643 sublimation sublimation óݹáõÙ [ëáõµÉÇÙ³ódz] ñóáëèìàöèÿ sublimacja sublimare 1644 submerged jump ressaut noyé âíåçàïíîå çàòîïëåíèå odskok hydrauliczny salt înecat 1645 submerged pump pompe immergée çñ³ëáõëí³Í Ñǹñ³íÉÇÏ³Ï³Ý ÃéÇãù Ëáñù³ÛÇÝ çñÑ³Ý [åáÙå] ãëóáèííûé íàñîñ pompa głębinowa pompă imersă 1646 submergence submersion Ëáñ³ëáõ½áõÙ; çñ³Í³ÍÏáõÙ çàòîïëåíèå zatopienie 1647 submergence coefficient de submersion Ëáñ³ëáõ½Ù³Ý ·áñͳÏÇó imersie (submergenţă) coeficient de imersie (submergenţă) (F<1) factor êîýôôèöèåíò çàòîïëåíèÿ współczynnik zanurzenia (2 ( ﺗﻴﺎر1 1631 ﻣﺠﺮى ﻣﻴﺎﻩ آﺜﺎﻓﺔ اﻟﺸﺒﻜﺔ1632 اﻟﻤﺎﺋﻴﺔ ﻋﻴﺎر اﻟﻤﺠﺮى1633 ﺷﺒﻜﺔ ﻗﻴﺎس ﻣﺴﺘﻮى اﻟﻤﻴﺎﻩ ﻣﻘﻄﻊ ﻃﻮﻟﻲ ﻟﻤﺠﺮى اﻟﻨﻬﺮ ﻣﻌﻄﻴﺎت اﻟﺠﺮﻳﺎن اﻟﻨﻬﺮي ﺟﻬﺪ؛ ﺷﺪة ﻣﺪى؛ ﺑﺮاح؛ ﻣﻘﻄﻊ رﻳﺢ ﺷﺪﻳﺪة إﻧﺸﺎء؛ ﺑﻨﻴﺎن 1634 1635 1636 1637 1638 1639 1640 ﺣﻮض ﺻﺮف1641 ﺛﺎﻧﻮي ﺟﺮﻳﺎن ﻧﻬﺮي 1) دون اﻟﺤﺮج (<ف ﺗﺼﻌﻴﺪ ﺧﻂ ﻣﺎﺋﻲ ﻣﻐﻤﻮر ﻣﻀﺨﺔ ﻏﺎﻃﺴﺔ ﻏﻤﺮ؛ ﺗﻐﻄﻴﺲ 1642 1643 1644 1645 1646 ﻣﻌﺎﻣﻞ اﻟﻐﻤﺮ1647 88 1648 substratum : see bedrock 1649 subsurface float 1650 subsurface layer 1651 subsurface runoff 1652 subsurface water flotteur immergé ïîäâîäíûé ïîïëàâîê pływak podpowierzchniowy couche souterraine »Ýóٳϻñ¨áõóÛÇÝ ß»ñï ïîäïîâåðõíîñòíûé ñëîé warstwa podpowierzchniowa flotor submergent »Ýóٳϻñ¨áõóÛÇÝ Ñáëù ïîäïîâåðõíîñòíûé ñòîê (í³ñ³ñÙ³Ý ÁÝóóùáõÙ); ·»ïݳçñÇ Ñáëù 1) »Ýóٳϻñ¨áõóÛÇÝ 1) ïîäïîâåðõíîñòíàÿ çáõñ 2) ëïáñ·»ïÝÛ³ çñ»ñ âîäà 2) ïîäçåìíûå âîäû scurgerea întârziată (hipodermică) apă din scurgere de sub-suprafaţă écoulement hypodermique; écoulement retardé 1) eau d’écoulement hypodermique 2) eaux souterraines ëïáñçñÛ³ ÉáÕ³Ý spływ podpowierzchniowy woda podpowierzchniowa (zaskórna) strat de subsuprafaţă 1648 ﻋﻮاﻣﺔ ﻣﻐﻤﻮرة1649 ﻃﺒﻘﺔ ﺗﺤﺖ1650 ﺳﻄﺤﻴﺔ ﺟﺮﻳﺎن ﺗﺤﺖ1651 ﺳﻄﺤﻲ ( ﻣﻴﺎﻩ ﺗﺤﺖ1 1652 ( ﻣﻴﺎﻩ2 ﺳﻄﺤﻴﺔ ﺟﻮﻓﻴﺔ 1653 subsurface water 1653 flow : see subsurface runoff 1654 subterranean stream 1655 sub-watershed : see sub-basin 1656 successive approximation method 1657 summary méthode des approximations successives résumé ѳçáñ¹³Ï³Ý Ùáï³ñÏÙ³Ý Ù»Ãá¹ ìåòîä ïîñëåäîâàòåëüíîãî metoda kolejnych ïðèáëèæåíèÿ przybliżeń ³Ù÷á÷áõÙ ñîäåðæàíèå streszczenie metoda aproximaţiilor succesive rezumat 1658 summer été ³Ù³é ëåòî lato vară 1659 summer flood crue d'été ³Ù³éݳÛÇÝ í³ñ³ñáõÙ ëåòíûé ïàâîäîê powódź letnia viitură de vară 1660 sun spots tâches solaires ³ñ»·³ÏݳÛÇÝ µÍ»ñ ñîëíå÷íûå ïÿòíà plamy słoneczne pete solare 1661 sunken pan bac enterré ÑáÕ³·ñáõÝïáõÙ ï»Õ³¹ñí³Í ·áÉáñßdzã³÷ ewaporymetr wkopany w grunt evaporimetru de sol (bac îngropat) 1662 sunshine ensoleillement ³ñ¨³÷³ÛÉ èñïàðèòåëü, óñòàíàâëèâàåìûé â ãðóíò ñîëíå÷íîå ñèÿíèå światło słoneczne 1663 sunshine recorder héliographe ³ñ¨³·ñÇã ãåëèîãðàô heliograf strălucire (a soarelui) heliograf 1664 supercooled water eau surfondue ·»ñë³é³Í çáõñ ïåðåîõëàæäåííàÿ âîäà przechłodzona woda apă suprarăcită 1665 super-critical flow écoulement µáõéÝ Ñáëù (üñáõ¹Ç ÃÇíÁ, ü>1) áóðíûé ïîòîê (÷èñëî Ôðóäà, Ô>1) przepływ nadkrytyczny scurgere rapidă (Fr>1) rivière souterraine torrentiel (F>1) ëïáñ»ñÏñÛ³ ·»ï ïîäçåìíàÿ ðåêà ciek (strumień podziemny) râu subteran ﻧﻬﺮ ﺟﻮﻓﻲ1654 1655 ﻃﺮﻳﻘﺔ اﻟﺘﻘﺮﻳﺐ1656 اﻟﻤﺘﻌﺎﻗﺐ ﺧﻼﺻﺔ؛ ﻣﻮﺟﺰ ﺻﻴﻒ ﻓﻴﻀﺎن ﺻﻴﻔﻲ ﺑﻘﻊ ﺷﻤﺴﻴﺔ ﺣﻮض ﻣﻐﻤﻮر 1657 1658 1659 1660 1661 ﺗﺸﻤﻴﺲ1662 ﻣﺴﻄﺎع؛ ﻣﺴﺠﻞ1663 ﺳﻄﻮع اﻟﺸﻤﺲ ﻣﻴﺎﻩ ﻓﻮق اﻟﻤﺒﺮدة1664 ﺟﺮﻳﺎن ﻓﻮق1665 (>ف1) اﻟﺤﺮج 89 eau fondue sur glace ë³é³ÍáõÃÛ³Ý íñ³ÛÇ çáõñ íàäìåðçëîòíûå âîäû woda nadzmarzlinowa apă pa gheaţă 1667 supersaturation supersaturation ·»ñѳ·»óáõÙ ïåðåíàñûùåíèå przesycenie 1668 supersonic echo sondeur à ultrasons ³Ý¹ñ³Ó³ÛݳÛÇÝ Ëáñ³ã³÷ óëüòðàçâóêîâîé ýõîëîò 1666 superpermafrost water sounder 1669 supply alimentation 1670 supporting mass massif résistant (du å³ïí³ñÇ Ù³ñÙÇÝ barrage) 1671 surface float flotteur superficiel ٳϻñ¨áõóÛÇÝ ÉáÕ³Ý ëÝáõÙ; Ù³ï³Ï³ñ³ñáõÙ naddźwiękowa sonda sondă cu głębinowa ultrasunete ïèòàíèå; ñíàáæåíèå dostawa; zasilanie alimentare òåëî ïëîòèíû korpus statyczny masiv de rezistenţă (al unui baraj) flotor de suprafaţă écoulement de surface 1673 surface hydrology hydrologie de surface ïîâåðõíîñòíûé ïîïëàâîê pływak powierzchniowy ٳϻñ¨áõóÛÇÝ Ñáëù ïîâåðõíîñòíûé ñòîê spływ powierzchniowy ٳϻñ¨áõóÛÇÝ ÑǹñáÉá·Ç³ ïîâåðõíîñòíàÿ hydrologia powierzchni terenu ãèäðîëîãèÿ 1674 surface runoff ٳϻñ¨áõóÛÇÝ Ñáëù 1672 surface flow suprasaturare ïîâåðõíîñòíûé ñòîê scurgere de suprafaţă hidrologie de suprafaţă 1677 surface water vitesse superficielle ٳϻñ¨áõóÛÇÝ ³ñ³·áõÃÛáõÝ Ù³Ï»ñ¨áõóÛÇÝ çñ»ñ eaux de surface 1) scurgere de suprafaţă 2) şiroire ïîâåðõíîñòíîå napięcie tensiune powierzchniowe superficială íàïðÿæåíèå ïîâåðõíîñòíàÿ ñêîðîñòü prędkość viteza de powierzchniowa suprafaţă ïîâåðõíîñòíûå âîäû woda powierzchniowa apă de suprafaţă 1678 surface wind vent de surface ·»ïݳٻñÓ ù³ÙÇ ïðèçåìíûé âåòåð wiatr przyziemny 1679 surge onde isolée »½³ÏÇ ³ÉÇù îäèíî÷íàÿ âîëíà wzburzona fala 1680 survey levé; relevé 1681 survey party expédition de reconnaissance; expédition d'expertise arpenteur ñúåìêà (òîïîãðàôè÷åñêàÿ) áñáÝáÕ³Ï³Ý ³ñß³í³ËáõÙµ èçûñêàòåëüíàÿ ïàðòèÿ 1675 surface tension 1676 surface velocity 1682 surveyor 1) écoulement de surface 2) ruissellement tension de surface ٳϻñ¨áõóÛÇÝ É³ñáõ٠ѳÝáõÛà ѻﳽáïáÕ; áñáÝáÕ èçûñêàòåëü odpływ (spływ) powierzchniowy badania terenowe vânt pe suprafaţa apei ridicarea nivelului datorită vântului supraveghere zespół badawczy (w terenie) expediţie de lucru pe teren poszukiwacz supraveghetor; observator ﻣﻴﺎﻩ ذاﺋﺒﺔ ﻓﻮق اﻟﺠﻠﻴﺪ ﻓﻮق اﻹﺷﺒﺎع ﻣﺴﺒﺎر أﻋﻤﺎق ﻓﻮق اﻟﺴﻤﻌﻲ إﻣﺪاد؛ ﺗﻤﻮﻳﻦ؛ ﺗﻐﺬﻳﺔ (آﺘﻠﺔ دﻋﻢ )ﻟﻠﺴﺪ 1666 1667 1668 1669 1670 ﻋﻮاﻣﺔ ﺳﻄﺤﻴﺔ1671 ﺟﺮﻳﺎن ﺳﻄﺤﻲ1672 ﻋﻠﻢ اﻟﻤﻴﺎﻩ1673 اﻟﺴﻄﺤﻴﺔ إﻧﺴﻴﺎب ﺳﻄﺤﻲ1674 ﺗﻮﺗﺮ ﺳﻄﺤﻲ1675 ﺳﺮﻋﺔ ﺳﻄﺤﻴﺔ1676 ﻣﻴﺎﻩ ﺳﻄﺤﻴﺔ1677 رﻳﺎح ﺳﻄﺤﻴﺔ1678 ﻣﻮﺟﺔ ﻣﻌﺰوﻟﺔ1679 إﺳﺘﻘﺼﺎء؛ ﻣﺴﺢ1680 ﺑﻌﺜﺔ إﺳﺘﻄﻼﻋﻴﺔ؛1681 ﺑﻌﺜﺔ إﺳﺘﻜﺸﺎﻓﻴﺔ ﻣﺴﺎح1682 90 matières en suspension suspension ϳËí³Í çñ³µ»ñáõÏÝ»ñ âçâåøåííûå íàíîñû ładunek zawiesin ϳËáõÛà âçâåñü; ñóñïåíçèÿ zawieszenie materii în suspensie suspensii óñòîé÷èâîå ðàçâèòèå development 1686 swamp développement durable marécage; marais ϳÛáõÝ ½³ñ·³óáõ٠׳ÑÇ× áîëîòî zrównoważony rozwój bagno dezvoltare durabilă mlaştină 1687 swell houle Í÷³Ýù çûáü martwa fala hulă 1688 symmetry symétrie ѳٳã³÷áõÃÛáõÝ ñèììåòðèÿ symetria simetrie 1689 synoptic synoptique ëÇÝáåïÇÏ³Ï³Ý synoptyczny sinoptic 1690 synoptic chart carte synoptique mapa synoptyczna hartă sinoptică 1691 system of ñèñòåìà óðàâíåíèé układ równań sistem de ecuaţii 1696 tailrace système d'équations ѳí³ë³ñáõÙÝ»ñÇ Ñ³Ù³Ï³ñ· erreur systématique ѳٳϳñ·í³Í / Ùßï³Ï³Ý ëË³É ³ÕÛáõë³Ï tableau partie terminale du çñ³ÝóùÇ í»ñçݳٳë canal eaux de restitution í»ñ³¹³ñÓíáÕ çñ»ñ (du réseau d’irrigation) çñ³Ñ»é³ó çñ³Ýóù canal de fuite 1697 tainter gate vanne à segments 1698 telemetering 1683 suspended load 1684 suspension 1685 sustainable equations 1692 systematic error ñèíîïòè÷åñêèé ѳٳï»ë³Ï³Ý ñèíîïòè÷åñêàÿ êàðòà [ëÇÝáåïÇϳϳÝ] ù³ñ﻽ ﻣﻮاد ﻣﻌﻠﻘﺔ1683 ﻣﻌﻠﻖ1684 ﺗﻨﻤﻴﺔ ﻣﺪاوﻣﺔ1685 ﻣﺴﺘﻨﻘﻊ ﺗﻤﻮج اﻟﺒﺤﺮ ﺗﻤﺎﺛﻞ؛ ﺗﻨﺎﺳﻖ ﺷﺎﻣﻞ؛ إﺟﻤﺎﻟﻲ ﺧﺎرﻃﺔ إﺟﻤﺎﻟﻴﺔ ﻟﻸﺣﻮال اﻟﺠﻮﻳﺔ ﻧﻈﺎم اﻟﻤﻌﺎدﻻت 1686 1687 1688 1689 1690 1691 ﺧﻄﺄ ﻣﻨﻬﺠﻲ1692 ﺟﺪول؛ ﻗﺎﺋﻤﺔ1693 ﻧﻬﺎﻳﺔ اﻟﻘﻨﺎة1694 ﻣﺎء اﻟﻤﺴﺮب1695 ñèñòåìàòè÷åñêàÿ îøèáêà błąd systematyczny eroare sistematică òàáëèöà tablica tabel êîíå÷íàÿ ÷àñòü êàíàëà końcowy odcinek kanału zastoisko u podnóża budowli wodnej coada canalului apă de restituţie din irigaţii âîäîîòâîäÿùèé êàíàë kanał odpływowy canal de fugă ë»·Ù»Ýï³ÛÇÝ ÷³Ï³Ý ñåãìåíòíûå çàòâîðû vană segment télémétrie Ñ»é³ã³÷áõÃÛáõÝ òåëåìåòðèÿ telemetrie ﻗﻴﺎس ﻋﻦ ﺑﻌﺪ1698 1699 temperate zone zone tempérée µ³ñ»Ë³éÝ ·áïÇ óìåðåííàÿ çîíà zasuwa wielosegmentowa pomiary telemetryczne strefa umiarkowana اﻟﺴﻔﻠﻲ ﻣﺴﺮب ﺳﻔﻠﻲ1696 ﺻﻤﺎم ﺑﻮاﺑﻲ1697 1700 temperature ç»ñÙ³ëïÇ׳ݳÛÇÝ inversion de ßñç³¹³ëáõÃÛáõÝ température gradient vertical de ç»ñÙ³ëïÇ׳ÝÇ áõÕÕ³ÓÇ· ·ñ³¹Ç»Ýï température òåìïåðàòóðíàÿ èíâåðñèÿ inwersja temperatury inversiune de temperatură âåðòèêàëüíûé ãðàäèåíò pionowy gradient gradient vertical òåìïåðàòóðû temperatury de temperatură 1702 temporary gage limnimètre provisoire ųٳݳϳíáñ çñ³ã³÷³Ï³Ý ¹Çï³Ï»ï 1703 temporary spring source temporaire ųٳݳϳíáñ ³ÕµÛáõñ âðåìåííûé âîäîìåðíûé wodowskaz (limnigraf) ïîñò tymczasowy âðåìåííûé èñòî÷íèê źródło okresowe 1693 table 1694 tail of a canal 1695 tail water inversion 1701 temperature lapse rate âîçâðàòíûå âîäû zonă temperată miră provizorie izvor temporar ﻣﻨﻄﻘﺔ ﻣﻌﺘﺪﻟﺔ1699 إﻧﻘﻼب اﻟﺤﺮارة1700 ﺗﺪرج ﻋﺎﻣﻮدي1701 ﻟﻠﺤﺮارة ﻣﻘﻴﺎس ﻣﺆﻗﺖ1702 ﻹرﺗﻔﺎع اﻟﻤﻴﺎﻩ ﻧﺒﻊ ﻣﺆﻗﺖ1703 91 âðåìåííûé âîäîòîê ciek okresowy curs de apă nepermanent ðàñòÿæåíèå ciśnienie tensiune çàáëàãîâðåìåííîñòü ïðîãíîçà òåððàñà prognozowany okres terasa; taras anticiparea prognozei terasă tekstura granulometrie talweg talveg topnienie; tajanie dezgheţ òåðìè÷åñêàÿ íàãðóçêà ładunek termiczny încărcare termică òåðìè÷åñêîå çàãðÿçíåíèå òåðìè÷åñêèé ðåæèì skażenie termiczne poluare termică 1713 thermal regime pollution thermique ç»ñÙ³ÛÇÝ ³Õïáïí³ÍáõÃÛáõÝ régime thermique ç»ñÙ³ÛÇÝ é»ÅÇÙ regim termic ﻧﻈﺎم ﺣﺮاري 1714 thermal springs sources chaudes ï³ù ³ÕµÛáõñÝ»ñ ãîðÿ÷èå èñòî÷íèêè reżim (ustrój) termiczny źródło termalne izvor termal 1715 thermal water eaux thermales ï³ù çñ»ñ òåðìàëüíûå âîäû woda termalna apă termală épaisseur de la glace 1717 Thiessen polygons méthode des method polygones de Thiessen 1718 throat gorge ë³éáõÛóÇ Ñ³ëïáõÃÛáõÝ òîëùèíà ëüäà miąższość lodu grosimea gheţii ﻳﻨﺎﺑﻴﻊ ﺣﺎرة ﻣﻴﺎﻩ ﺣﺮارﻳﺔ ﺳﻤﺎآﺔ اﻟﺠﻠﻴﺪ ÂÇë»ÝÇ µ³½Ù³ÝÏÛáõÝÝ»ñÇ Ù»Ãá¹ ìåòîä ìíîãîóãîëüíèêîâ Òèñåíà metoda poligonów Thiessena µÏ³Ýóù ãîðëîâèíà gardziel metoda poligoanelor Thiessen chei (montane) 1719 throughfall pluie au sol 1720 thunderstorm orage ï»ÕáõÙÝ»ñ ·»ïÝÇ Ù³Ï»ñ¨áõÛÃÇÝ ³Ùåñáå îñàäêè íà ïîâåðõíîñòè çåìëè ãðîçà opad na powierzchnię ploaie la suprafaţă terenu burza oraj 1721 tidal current courant de marée Ù³ÏÁÝóó³ÛÇÝ Ñáë³Ýù ïðèëèâíîå òå÷åíèå prąd pływowy curent de maree 1722 tidal range amplitude de la marée Ù³ÏÁÝóóáõÃÛ³Ý É³ÛÝáõÛà àìïëèòóäà ïðèëèâà zasięg pływu amplitudinea mareei 1723 tidal river fleuve soumis à la marée Ù³ÏÁÝóó³ÛÇÝ ·»ï ïðèëèâíàÿ ðåêà rzeka w zasięgu pływów fluviu influenţat de maree 1724 tide marée Ù³ÏÁÝóóáõÃÛáõÝ ïðèëèâ pływ maree 1704 temporary stream cours d'eau temporaire 1705 tension 1708 texture traction; extension; Ó·áõÙ tension ϳÝ˳ï»ëÙ³Ý Å³ÙÏ»ï échéance de prévision ¹³ñ³í³Ý¹ terrasse ѳïÇϳã³÷áõÃÛáõÝ granulométrie 1709 thalweg talweg 1710 thaw dégel ãðàíóëîìåòðèÿ ѻջճï³ÑáõÝ; Ñáíï³÷áë òàëüâåã ÓÝÑ³É îòòåïåëü 1711 thermal load charge thermique ç»ñÙ³ÛÇÝ µ»éÝí³Íù 1712 thermal pollution 1706 term of forecast 1707 terrace 1716 thickness of ice ųٳݳϳíáñ çñÑáëù ﻣﺠﺮى ﻣﻴﺎﻩ1704 ﻣﺆﻗﺖ ﺗﻮﺗﺮ؛ ﺿﻐﻂ1705 إﺳﺘﺤﻘﺎق اﻟﺘﻮﻗﻊ1706 ﺷﺮﻓﺔ؛ ﻣﺼﻄﺒﺔ ﺗﻜﻮﻳﻦ؛ ﺗﺮآﻴﺐ ﻣﺤﻮر اﻟﻮادي (ذوﺑﺎن )اﻟﺠﻠﻴﺪ ﺣﻤﻞ ﺣﺮاري ﺗﻠﻮث ﺣﺮاري 1707 1708 1709 1710 1711 1712 1713 1714 1715 1716 1717 ﻃﺮﻳﻘﺔ ﻣﻀﻠﻊ ﺗﻴﺴﻴﻦ واد ﺿﻴﻖ1718 ﻣﻄﺮ ﻋﻠﻰ اﻟﻴﺎﺑﺴﺔ1719 ﻋﺎﺻﻔﺔ رﻋﺪﻳﺔ ﺗﻴﺎر ﻣﺪي ﺟﺰري ﻣﺪى اﻟﻤﺪ و اﻟﺠﺰر ﻧﻬﺮ ﺧﺎﺿﻊ ﻟﻠﻤﺪ و اﻟﺠﺰر ﻣﺪ و ﺟﺰر 1720 1721 1722 1723 1724 92 1725 timber line limite supérieure des arbres ³Ýï³éÇ ë³Ñٳݳ·ÇÍ ãðàíèöà ëåñà górna granica lasu limita superioară a arborilor 1726 time lag retard ѳå³ÕáõÙ; áõß³óáõÙ çàïàçäûâàíèå opóźnienie întârziere 1727 time of temps de concentration série temporelle; chronique prolongement de série ³ÝÓñ¨³ÛÇÝ ÑáëùÇ Ï»ÝïñáݳóÙ³Ý Å³Ù³Ý³Ï Å³Ù³Ý³Ï³íáñ ß³ñù âðåìÿ êîíöåíòðàöèè äîæäåâîãî ñòîêà âðåìåííûé ðÿä czas koncentracji timp de concentrare serie temporală ß³ñùÇ »ñϳñ³óáõÙ óäëèíåíèå ðÿäà przedłużenie serii czasowej extinderea şirului variation avec le temps ÷á÷áËáõÃÛáõÝ Å³Ù³Ý³ÏÇ ÁÝóóùáõÙ èçìåíåíèå âî âðåìåíè zmienność czasowa variaţia temporală concentration 1728 time series 1729 time series extension 1730 time variation seria czasowa أﻋﻠﻰ ﺣﺪ ﻟﻨﻤﻮ1725 اﻷﺷﺠﺎر ﺗﺨﻠﻒ زﻣﻨﻲ؛1726 ﺗﺄﺧﺮ وﻗﺖ اﻟﺘﺮآﻴﺰ1727 ﺗﺴﻠﺴﻞ اﻟﻮﻗﺖ1728 ﺗﻤﺪﻳﺪ ﺗﺴﻠﺴﻞ1729 اﻟﻮﻗﺖ إﺧﺘﻼﻓﺎت زﻣﻨﻴﺔ1730 1731 toe: see downstream or upstream toe 1732 tolerance limit 1731 ïðåäåë äîïóñòèìîñòè granica tolerancji limită de toleranţă 1733 ton (metric ton) limite de tolérance ÃáõÛÉïñíáÕ ë³ÑÙ³Ý ïáÝÝ [ïáÝݳ] tonne òîííà tona tonă 1734 top layer couche supérieure âåðõíûé ñëîé najwyższa warstwa stratul superior 1735 top width largeur au sommet ɳÛÝáõÃÛáõÝÁ ·³·³ÃáõÙ øèðèíà ïî âåðøèíå lărgimea culmii 1736 topsoil couche arable ÷áñ³ß»ñï ïàõîòíûé ñëîé 1737 torrent torrent ãîðíûé ïîòîê 1738 tortuosity tortuosité É»éݳÛÇÝ ³ñ³·³Ñáë ·»ï³Ï áÉáñáõÝáõÃÛáõÝ szerokość górnej części 1) górna warstwa gleby 2) poziom próchniczny rwący potok górski èçâèëèñòîñòü krętość 1739 total acidity acidité totale kwasowość ogólna coeficient de boltire aciditate totală 1740 total dissolved teneur totale en matière dissoute suma substancji rozpuszczonych conţinutul total de materie dizolvată solids í»ñÇÝ ß»ñï ·áõÙ³ñ³ÛÇÝ ÃÃí³ÛÝáõÃÛáõÝ ñóììàðíàÿ êèñëîòíîñòü ÁݹѳÝáõñ ѳÝù³ÛݳóáõÙ îáùàÿ ìèíåðàëèçàöèÿ stratul arabil torent 1741 total head charge totale ÁݹѳÝáõñ ×ÝßáõÙ îáùèé íàïîð ciśnienie całkowite sarcină totală 1742 total solids extrait sec ãáñ Ýëïí³Íù ñóõîé îñòàòîê sucha pozostałość conţinut solid 1743 total storage capacité totale ÉñÇí ͳí³É (çñ³Ùµ³ñÇ) ïîëíûé îáúåì (âîäîõðàíèëèùà) pojemność całkowita capacitate totală ﺣﺪود اﻹﺣﺘﻤﺎل ﻃﻦ ﻃﺒﻘﺔ ﻋﻠﻴﺎ ﻋﺮض ﻋﻠﻰ اﻟﻘﻤﺔ 1732 1733 1734 1735 ﺗﺮﺑﺔ ﻓﻮﻗﻴﺔ1736 ﺳﻴﻞ1737 ﺗﻤﻌﺞ1738 ﺣﻤﻮﺿﺔ آﻠﻴﺔ آﺎﻣﻞ اﻟﻤﺤﺘﻮى ﻣﻦ اﻟﻤﻮاد اﻟﻤﺬاﺑﺔ ﻋﻠﻮ آﻠﻲ آﺎﻣﻞ اﻟﻤﻮاد اﻟﺼﻠﺒﺔ آﺎﻣﻞ اﻟﻤﺤﺘﻮى؛ اﻟﻘﺪرة اﻟﻜﻠﻴﺔ 1739 1740 1741 1742 1743 93 1744 trace element élément trace Ù³Ýñ³ï³ññ ìèêðîýëåìåíò 1745 tractive force force tractrice ·ÉáñáÕ áõÅ âëåêàþùàÿ ñèëà 1746 transient flow écoulement transitoire ãϳÛáõݳó³Í Ñáëù íåóñòàíîâèâøèéñÿ ñòîê przepływ nieustalony curgere tranzitorie składnik (pierwiastek) element trasor śladowy siła wlokąca forţă de tracţiune (wleczenia) 1747 transitional : see transitory 1748 transitory transitoire ³ÝóáõÙ³ÛÇÝ; ³ÝóÙ³Ý ïåðåõîäíûé przejściowy tranzitoriu 1749 transmissivity transmissivité ѳÕáñ¹³Ï³ÝáõÃÛáõÝ ïðîâîäèìîñòü przewodność transmisivitate 1750 transparency transparence ó÷³ÝóÇÏáõÃÛáõÝ ïðîçðà÷íîñòü przeźroczystość transparenţă 1751 transparency of transparence de l'eau transpiration çñÇ å³ñ½áõÃÛáõÝ ïðîçðà÷íîñòü âîäû przeźroczystość wody transparenţa apei water 1752 transpiration 1753 transport 1754 trapezoidal cross- section ·áÉáñßdzóáõÙ òðàíñïèðàöèÿ (ðàñòåíèé) transpiracja µáõë³Ï³ÝáõÃÛáõÝÇó ï»Õ³÷áËáõÙ; ÷á˳¹ñáõÙ ïåðåíîñ transport transport òðàïåöåèäàëüíîå section transversale ë»Õ³Ý³Ó¨ ÁݹɳÛÝ³Ï³Ý przekrój trapezoidalny Ïïñí³Íù trapézoïdale ïîïåðå÷íîå ñå÷åíèå 1755 travel time temps de parcours ï»Õ³ß³ñÅÙ³Ý Å³Ù³Ý³ÏÁ âðåìÿ ñäâèãà czas dotarcia 1756 tree ring anneaux de croissance des arbres essai de pompage ͳ鳵ÝÇ ûÕ³Ï (ï³ñ»Ï³Ý) äðåâåñíîå êîëüöî słój drzewa ïðîáíàÿ îòêà÷êà pompowanie próbne 1757 trial pumping 1758 triangular cross- section 1759 triangular-profile transport secţiune transversală trapezoidală durată (timp) de parcurgere inel de creştere al arborelui przelew trójkątny »é³ÝÏÛáõݳíáñáõÙ âîäîñëèâ ñ øèðîêèì ïîðîãîì òðåóãîëüíîãî ïðîôèëÿ òðàíãóëÿöèÿ triangulacja pompaj experimental secţiune transversală triunghiulară deversor cu secţiune triunghiulară triangulaţie affluent íï³Ï ïðèòîê (ðåêè) dopływ afluent air d'origine tropicale ³ñ¨³¹³ñÓ³ÛÇÝ û¹ òðîïè÷åñêèé âîçäóõ powietrze tropikalne aer de origine tropicală ÷áñÓÝ³Ï³Ý ù³ßáõÙ (çñѳÝáí) section transversale »é³ÝÏÛáõݳӨ ÁݹɳÛÝ³Ï³Ý Ïïñí³Íù triangulaire déversoir à seuil triangulaire ɳÛÝ ß»Ùùáí »é³ÝÏÛáõÝÇ Ïïñí³Íùáí çñó÷ 1760 triangulation triangulation 1761 tributary 1762 tropical air weir transpiraţie òðåóãîëüíîå ïîïåðå÷íîå przekrój trójkątny ñå÷åíèå ﻋﻨﺎﺻﺮ ﻧﺎدرة1744 ﻗﻮةاﻟﺠﺮ؛ ﻗﻮة1745 اﻟﺴﺤﺐ ﺟﺮﻳﺎن ﻋﺎﺑﺮ1746 1747 إﻧﺘﻘﺎﻟﻲ؛ ﻋﺎﺑﺮ؛1748 ﻣﺆﻗﺖ ﻗﺎﺑﻠﻴﺔ اﻹﻧﺘﻘﺎل1749 ﺷﻔﺎﻓﻴﺔ1750 ﺷﻔﺎﻓﻴﺔ اﻟﻤﻴﺎﻩ1751 ﻧﺘﺢ؛ إرﺗﺸﺎح1752 ﻧﻘﻞ1753 ﻣﻘﻄﻊ ﻋﺮﺿﻲ1754 ﺷﺒﻪ ﻣﻨﺤﺮف ﻣﺪة اﻹﻧﺘﻘﺎل1755 ﺣﻠﻘﺎت ﻧﻤﻮ1756 اﻷﺷﺠﺎر ﺿﺦ ﺗﺠﺮﻳﺒﻲ1757 ﻣﻘﻄﻊ ﻋﺮﺿﻲ ﻣﺜﻠﺚ اﻟﺸﻜﻞ ﺳﺪ ﺻﻐﻴﺮ ﻣﺜﻠﺚ اﻟﻘﺎﻋﺪة ﺗﺜﻠﻴﺚ راﻓﺪ هﻮاء ﻣﺪاري؛ هﻮاء إﺳﺘﻮاﺋﻲ 1758 1759 1760 1761 1762 94 1763 tropical cyclone cyclone tropical ³ñ¨³¹³ñÓ³ÛÇÝ óÇÏÉáÝ òðîïè÷åñêèé öèêëîí cyklon tropikalny ciclon tropical 1764 troposphere troposphère Ý»ñùÝáÉáñï òðîïîñôåðà troposfera troposferă 1765 trough of a wave creux d'une vague ³ÉÇùÇ ëïáñáï ïîäîøâà âîëíû podstawa fali 1766 trough valley ï³ßï³Ó¨ ÑáíÇï 1767 true value vallée en forme d'auge valeur vraie Çñ³Ï³Ý Ù»ÍáõÃÛáõÝ baza (scobitura) valului êîðûòîîáðàçíàÿ äîëèíà dolina erozyjna; żłób vale în formă de U äåéñòâèòåëüíàÿ âåëè÷èíà wielkość rzeczywista valoare adevărată 1768 tsunami tsunami óáõݳÙÇ öóíàìè tsunami ţunami 1769 tumbling flow écoulement très turbulent µáõéÝ Ñáëù áóðíûé ñòîê przepływ burzliwy scurgere intens turbulentă 1770 tunnel tunnel ·»ïÝáõÕÇ; ÷³åáõÕÇ òóííåëü tunel tunel 1771 turbidity turbidité åÕïáñáõÃÛáõÝ ìóòíîñòü mętność; zmętnienie turbiditate 1772 turbidity coefficient de trouble atmosphérique turbine åÕïáñáõÃÛ³Ý ·áñͳÏÇó êîýôôèöèåíò ìóòíîñòè współczynnik zmętnienia coeficient de turbiditate çñ³ïáõñµÇÝ òóðáèíà âîäÿíàÿ turbina turbină écoulement turbulent renouvellement ïáõñµáõÉ»Ýï Ñáëù (Áëï è»ÛÝáɹëÇ) çñ³÷á˳ݳÏáõÃÛáõÝ òóðáóëåíòíûé ñòîê przepływ turbulentny curgere turbulentă âîäîîáìåí wymiana wody 1777 typhoon taux de renouvellement typhon çñ³÷á˳ݳÏáõÃÛ³Ý ÇÝï»ÝëÇíáõÃÛáõÝ Ëáñß³Ï [óÛýáõÝ] èíòåíñèâíîñòü âîäîîáìåíà òàéôóí intensywność wymiany tajfun reînoire (realimentare ape subterane) intensitatea reînoirii taifun 1778 uncertainty incertitude ³ÝáñáßáõÃÛáõÝ íåîïðåäåëåííîñòü nieoznaczoność incetitudine coefficient 1773 turbine 1774 turbulent flow 1775 turnover 1776 turnover rate إﻋﺼﺎر ﻣﺪاري؛1763 إﻋﺼﺎر إﺳﺘﻮاﺋﻲ ﺗﺮوﺑﻮﺳﻔﻴﺮ؛ ﻃﺒﻘﺔ1764 ﺳﻔﻠﻰ ﻣﻦ اﻟﻐﻼف اﻟﺠﻮي ﺑﺎﻃﻦ اﻟﻤﻮﺟﺔ1765 ﺣﻮﻳﺾ؛ وهﺪة1766 ﻗﻴﻤﺔ ﺣﻘﻴﻘﻴﺔ ﻣﻮﺟﺔ زﻟﺰﻟﻴﺔ ﻣﺤﻴﻄﻴﺔ []ﺗﺴﻮﻧﺎﻣﻲ دﻓﻖ آﺜﻴﺮ اﻹﺿﻄﺮاب ﻧﻔﻖ ﺗﻌﻜﻴﺮ ﻣﻌﺎﻣﻞ اﻟﺘﻌﻜﻴﺮ اﻟﺠﻮي ﺗﺮﺑﻴﻦ؛ ﺗﻮرﺑﻴﻦ؛ ﻃﻮرﺑﻴﻦ دﻓﻖ ﻣﻀﻄﺮب 1767 1768 1769 1770 1771 1772 1773 1774 ﺗﺠﺪﻳﺪ1775 ﻧﺴﺒﺔ اﻟﺘﺠﺪد1776 إﻋﺼﺎر ﻣﺪاري1777 []ﺗﻴﻔﻮن ﺷﻚ؛ رﻳﺒﺔ1778 95 ·ñáõÝï³ÛÇÝ çñ»ñÇ ÑáñǽáÝ ãîðèçîíò ãðóíòîâûõ âîä zbiornik wód libre gruntowych (o swobodnym zwierciadle) Ëáñù³ÛÇÝ Ñáë³Ýù ãëóáèííîå òå÷åíèå courant de fond prąd głębinowy Ñáõݳï³Ï çñÑáëù ïîäðóñëîâûé ïîòîê inféro-flux przepływ podkorytowy ïîäñòèëàþùàÿ ãîðíàÿ roche sous-jacente ï³Ï³ï»Õ³¹Çñ ³å³ñ skała podścielająca ïîðîäà 1779 unconfined aquifer aquifère à nappe acvifer liber 1780 undercurrent curent de fund 1781 underflow 1782 underlying rock scurgerea sub albie rocă de bază échantillon non remanié ã˳Ëïí³Í ϳéáõóí³Íùáí ïðîáà ñ íåíàðóøåííîé ÝÙáõß ñòðóêòóðîé écoulement uniforme hydrogramme unitaire ѳí³ë³ñ³ã³÷ Ñáëù ðàâíîìåðíûé ñòîê równomierny odpływ curgere uniformă Ùdzíáñ çñ³·Çñ [Ñǹñá·ñ³ý] ýëåìåíòàðíûé ãèäðîãðàô hydrogram jednostkowy 1786 unit of unité de mesure ã³÷Ù³Ý Ùdzíáñ åäèíèöà èçìåðåíèÿ jednostka pomiarowa unitate de măsura measurement 1787 unstable channel lit / chenal instable ³ÝϳÛáõÝ ÑáõÝ íåóñòîé÷èâîå ðóñëî niestabilne koryto écoulement non stationnaire cours d'eau supérieur áã-ϳÛáõÝ Ñáëù íåñòàöèîíàðíûé ñòîê í»ñÇÝ ·»ï³Ñ³ïí³Í âåðõíèé ó÷àñòîê ðåêè pat (de albie) instabil przepływ nieustalony curgere nepermanentă górny odcinek sector superior 1790 upstream control régulation par l'amont ϳñ·³íáñáõÙ í»ñÇÝ Ñáë³Ýùáí ðåãóëèðîâêà âûøå ïî òå÷åíèþ regulacja górnego odcinka cieku regularizare în amonte 1791 upstream slope talus amont í»ñÇÝ ß»å âåðõíèé îòêîñ spadek górnego odcinka cieku taluz amonte 1792 upstream toe pied amont í»ñÇÝ ß»åÇ ëïáñáïÁ ïîäîøâà âåðõîâîãî îòêîñà stopa skarpy odwodnej piciorul amonte 1793 upward current courant ascendant í»ñÁÝóó Ñáë³Ýù âîñõîäÿùèé ïîòîê prąd wsteczny curent ascendent 1794 urban hydrology hydrologie urbaine ù³Õ³ùÝ»ñÇ ÑǹñáÉá·Ç³ ãèäðîëîãèÿ ãîðîäîâ hydrologia miast hidrologie urbană 1783 undisturbed sample 1784 uniform flow 1785 unit hydrograph 1788 unsteady flow 1789 upper reach próba o nienaruszonej probă neturburată strukturze hidrograf unitar ﻃﺒﻘﺔ ﻣﻴﺎﻩ ﺣﺮة1779 ﺗﻴﺎر ﺳﻔﻠﻲ1780 إﻧﺴﻴﺎب ﺳﻔﻠﻲ1781 ﺻﺨﻮر اﻟﻘﺎﻋﺪة1782 )ﻃﺒﻘﺔ ﺻﺨﺮﻳﺔ (ﺗﺤﺘﻴﺔ ﻋﻴﻨﺔ ﻏﻴﺮ1783 ﻣﻀﻄﺮﺑﺔ ﺗﺪﻓﻖ ﻣﻨﺘﻈﻢ1784 ﻣﻨﺤﻨﻰ ﺻﺮف1785 ﻣﺎﺋﻲ أﺳﺎﺳﻲ وﺣﺪة ﻗﻴﺎس1786 ﻣﺠﺮى ﻏﻴﺮ ﺛﺎﺑﺖ1787 ﺟﺮﻳﺎن ﻏﻴﺮ ﺛﺎﺑﺖ1788 ﻣﺠﺮى ﻣﻴﺎﻩ ﻋﻠﻮي ﺿﺒﻂ ﻣﺼﻌﺪ اﻟﻨﻬﺮ ﻣﻨﺤﺪر ﻣﺼﻌﺪ اﻟﻨﻬﺮ ﻣﺮﺗﻜﺰ ﻣﺼﻌﺪ اﻟﻨﻬﺮ ﺗﻴﺎر ﺻﺎﻋﺪ ﻋﻠﻢ اﻟﻤﻴﺎﻩ اﻟﻤﺪﻧﻲ 1789 1790 1791 1792 1793 1794 96 1795 useful capacity volume / capacité utile û·ï³Ï³ñ ï³ñáÕáõÃÛáõÝ ïîëåçíàÿ åìêîñòü 1796 user usager ëå³éáÕ; û·ï³·áñÍáÕ ïîòðåáèòåëü pojemność użytkowa volum util (al unui lac de acumulare) użytkownik utilizator (de apă) 1797 vacuum pump pompe à vide âàêóóìíûé íàñîñ pompa próżniowa pompă de vid 1798 valley vallée í³ÏáõáõÙ³ÛÇÝ çñÑ³Ý [åáÙå] ÑáíÇï äîëèíà dolina vale 1799 valley glacier glacier de vallée Ñáíï³ÛÇÝ ë³éó³¹³ßï äîëèííûé ëåäíèê lodowiec dolinny gheţar de vale 1800 valley storage stockage de vallée stocaj de vale anémomètre à hélice ïîéìåííîå ðåãóëèðîâàíèå êðûë÷àòûé àíåìîìåòð retencja dolinowa 1801 vane anemometer áÕáÕ³ÑáõݳÛÇÝ Ï³ñ·³íáñáõ٠è³íáñ ÑáÕÙ³ã³÷ wiatromierz (Wilda) anemometru cu elice ·áÉáñßáõ ³é³Ó·³Ï³ÝáõÃÛáõÝ ÷á÷áË³Ï³Ý óïðóãîñòü ïàðà 1803 variable tension de vapeur saturante variable ïåðåìåííàÿ prężność pary wodnej tensiunea vaporilor saturaţi zmienna variabilă 1804 variable slope pente variable ÷á÷áË³Ï³Ý Ã»ùáõÃÛáõÝ ïåðìåííûé óêëîí zmienny spadek pantă variabilă 1805 variable source conceptul de sursă de suprafaţă ÷á÷áË³Ï³Ý ù³ÙÇ òåîðèÿ èçìåí÷èâûõ ïîâåðõíîñòíûõ èñòî÷íèêîâ ïåðåìåííûé âåòåð teoria zmienności obszaru zasilania 1806 variable wind concept des surfaces sources variables vent variable ÷á÷áË³Ï³Ý Ù³Ï»ñ¨áõóÛÇÝ ³ÕµÛáõñÝ»ñÇ ï»ëáõÃÛáõÝ zmienny wiatr vânt variabil 1807 varied flow écoulement varié ÷á÷áË³Ï³Ý Ñáëù èçìåí÷èâûé ñòîê zmienny przepływ curgere variată 1808 vauclusian spring source vauclusienne íáÏÉÛáõ½³ÛÇÝ ³ÕµÛáõñ âîêëþçñêèé èñòî÷íèê wywierzysko izvor voclusian 1809 vegetative cover couverture végétale µáõë³Ï³Ý ͳÍÏáõÛà champ des vitesses ³ñ³·áõÃÛ³Ý ¹³ßï ðàñòèòåëüíûé ïîêðîâ pokrywa roślinna cuvertură vegetală ñêîðîñòíîå ïîëå pole prędkości câmp de viteză 1811 velocity head pression dynamique ³ñ³·áõóÛÇÝ [¹ÇݳÙÇÏ] ×ÝßáõÙ äèíàìè÷åñêèé íàïîð ciśnienie dynamiczne presiune dinamica 1812 velocity profile profile des vitesses ³ñ³·áõÃÛáõÝÝ»ñÇ ïñ³Ù³ï ïðîôèëü ñêîðîñòåé [åñáýÇÉ] 1802 vapor pressure area concept 1810 velocity field profil prędkości profil de viteză ﻗﺪرة ﻧﺎﻓﻌﺔ1795 ﻣﺴﺘﻌﻤﻞ ﻣﻀﺨﺔ ﺗﻔﺮﻳﻎ واد واد ﺟﻠﻴﺪي؛ ﻧﻬﺮ ﺟﻠﻴﺪي ﻓﻲ واد ﺗﺨﺰﻳﻦ ﻓﻲ اﻟﻮادي 1796 1797 1798 1799 1800 دوارة ذات1801 أرﻳﺎش ﻟﻘﻴﺎس ﺳﺮﻋﺔ اﻟﺮﻳﺢ ﺿﻐﻂ اﻟﺒﺨﺎر1802 ﻣﺘﻐﻴﺮ؛ ﻣﺘﺒﺪل ﻣﻨﺤﺪر ﻣﺘﺒﺪل ﻣﺒﺪأ اﻟﻤﻨﺎﻃﻖ اﻟﻤﺸﺒﻌﺔ اﻟﻤﺘﻐﻴﺮة رﻳﺢ ﻣﺘﺒﺪﻟﺔ ﺟﺮﻳﺎن ﻣﺘﻨﻮع؛ ﺟﺮﻳﺎن ﻣﺘﻐﻴﺮ ﻧﺒﻊ ﻓﻮآﻠﻮزي ﺑﺸﻜﻞ ﻣﻤﺺ ﻏﻄﺎء ﻧﺒﺎﺗﻲ ﺣﻘﻞ اﻟﺴﺮﻋﺎت وﺣﺪة ﺳﺮﻋﻴﺔ )ﻓﻲ ﺳﺎﺋﻞ (ﻣﺘﺤﺮك رﺳﻢ ﺟﺎﻧﺒﻲ ﻟﻠﺴﺮﻋﺔ 1803 1804 1805 1806 1807 1808 1809 1810 1811 1812 97 1813 velocity rod bâton lesté 1814 velocity-area jaugeage par exploration du champ des vitesses method çñ³ã³÷³Ï³Ý ÓáÕ (³ñ³·áõÃÛáõÝÁ ã³÷»Éáõ ѳٳñ) ³ñ³·áõÃÛáõÝ-ٳϻñ»ë Ù»Ãá¹ âîäîìåðíàÿ ðåéêà ìåòîä ñêîðîñòü-ïëîùàäü metoda: prędkość obszar méthode des isotaches ѳí³ë³ñ ³ñ³·áõÃÛáõÝÝ»ñÇ ìåòîä èçîòàõ [ǽáï³Ë»ñÇ] Ù»Ãá¹ 1816 vena contracta section contractée ë»ÕÙí³Í Ïïñí³Íù 1817 Venturi meter limnimètre Venturi ì»ÝïáõñÇÇ çñ³ã³÷ 1815 velocity-contour method 1818 vertical profil vertical de temperature profile température tyczka do pomiary prędkości przepływu metoda izotach tijă de măsurarea vitezei măsurătoare prin explorarea câmpului de viteză metoda izotahelor ñæàòîå ñå÷åíèå przekrój przewężony âîäîìåð Âåíòóðè predkościomierz Venturiego ç»ñÙ³ëïÇ׳ÝÇ áõÕÕ³ÓÇ· ïñ³Ù³ï [åñáýÇÉ] âåðòèêàëüíûé ïðîôèëü òåìïåðàòóðû pionowy profil termiczny profil vertical de temperatură secţiune contractată canal venturi 1819 viscosity viscosité Ù³ÍáõóÇÏáõÃÛáõÝ âÿçêîñòü lepkość vâscozitate 1820 visibility visibilité ï»ë³Ý»ÉÇáõÃÛáõÝ âèäèìîñòü widzialność vizibilitate 1821 V-notch weir déversoir en V »é³ÝÏÛáõݳÛÇÝ çñó÷ òðåóãîëüíûé âîäîñëèâ przelew V-kształtny deversor in V 1822 vortex vortex çñ³åïáõÛï âîäîâîðîò wir vârtej 1823 wadi oued ó³Ù³ùáÕ ·»ï ïåðåñûõàþùàÿ ðåêà wadi ued 1824 wading jaugeage à gué ã³÷áõÙ ·»ïÇ Ù»ç ÙïÝ»Éáí èçìåðåíèå â áðîä pomiar w bród măsurare la vad 1825 wading rod perche légère øòàíãà (äëÿ âåðòóøêè) front chaud tyczka młynka hydrometrycznego ciepły front tije hidrometrică 1826 warm front Ù»ï³Õ³ÓáÕ (åïï³ÝÇ Ñ³Ù³ñ) ï³ù ׳ϳï front cald 1827 wash load charge de ruissellement vidange de fond ïÕÙ³ÛÇÝ çñ³µ»ñáõÏÝ»ñ èëèñòûå íàíîñû ѳï³Ï³ÛÇÝ çñÃáÕ äîííûé âîäîñïóñê ładunek materiału spłukanego upust denny spălarea aluviunilor golire de fund eau résiduaire / d'égoûts Ùݳóáñ¹³ÛÇÝ çáõñ; Ï»Õï³çáõñ ñòî÷íàÿ âîäà woda ściekowa (odpadowa) apă reziduală measurement 1828 waste outlet 1829 waste water òåïëûé ôðîíò ﻗﻀﻴﺐ ﻗﻴﺎس1813 اﻟﺴﺮﻋﺔ ﻃﺮﻳﻘﺔ ﺣﻘﻞ1814 اﻟﺴﺮﻋﺔ ﺣﺴﺎب اﻟﺴﺮﻋﺔ1815 ﺑﻄﺮﻳﻘﺔ اﻟﺒﻘﻊ اﻟﻤﺘﺴﺎوﻳﺔ اﻟﺴﺮﻋﺔ ﺗﺨﺼﺮ اﻟﻨﺎﻓﻮرة1816 ﻋﺪاد ﻓﻨﺘﻮري ﻟﻘﻴﺎس ﺗﺪﻓﻖ اﻟﺴﺎﺋﻞ رﺳﻢ ﻋﻤﻮدي ﻟﻠﺤﺮارة ﻟﺰوﺟﺔ إﻧﻘﺸﺎع ﺳﺪ ذو ﺛﻠﻢ ﻣﺜﻠﺜﻲ دواﻣﺔ؛ دردور ()ﻣﺎﺋﻲ واد ﻗﻴﺎس ﺣﻴﺚ اﻟﻤﻴﺎﻩ ﻗﻠﻴﻠﺔ اﻟﻌﻤﻖ ﻋﺼﺎ ﺧﻔﻴﻔﺔ 1817 1818 1819 1820 1821 1822 1823 1824 1825 ﺟﺒﻬﺔ داﻓﺌﺔ1826 ﺣﻤﻮﻟﺔ اﻟﻤﻴﺎﻩ1827 ﺗﻔﺮﻳﻎ اﻟﻘﻌﺮ1828 ﻣﻴﺎﻩ ﻣﺒﺘﺬﻟﺔ1829 98 1830 water eau 1831 water balance bilan hydrologique çñ³ÛÇÝ Ñ³ßí»ÏßÇé çñ³ÝóÇÏ ß»ñï couche aquifère 1832 water bearing stratum 1833 water bleeding 1834 water body 1835 water budget çáõñ âîäà woda apă âîäíûé áàëàíñ bilans wodny bilanţ hidrologic âîäîíîñíûé ñëîé warstwa wodonośna pânză acviferă ﻣﻴﺎﻩ؛ ﻣﺎء1830 ﻣﻴﺰاﻧﻴﺔ ﻣﺎﺋﻴﺔ1831 ﻃﺒﻘﺔ ﺣﺎوﻳﺔ ﻟﻠﻤﺎء1832 suintement glaciaire 1) cours d'eau 2) lac ë³éáõÛóÇ íñ³ÛÇ çáõñ âîäà íà ëüäó woda na lodzie apă pe gheaţă çñ³ÛÇÝ ûµÛ»Ïï âîäíûé îáúåêò akwen; zbiornik wodny corp de apă bilan hydrique çñ³ÛÇÝ Ñ³ßí»ÏßÇé âîäíûé áàëàíñ bilans wodny bilanţ hidric çñ»ñÇ å³Ñå³ÝáõÃÛáõÝ îõðàíà âîä ochrona wód conservarea apei ( ﻣﺠﺮى ﻣﻴﺎﻩ1 1834 ( ﺑﺤﻴﺮة2 ﻣﻴﺰاﻧﻴﺔ ﻣﺎﺋﻴﺔ1835 ﺣﻔﻆ اﻟﻤﻴﺎﻩ1836 çñ³ëå³éáõÙ âîäîïîòðåáëåíèå zużycie wody consum de apă إﺳﺘﻬﻼك اﻟﻤﻴﺎﻩ1837 çñÑáëù âîäîòîê ciek curs de apă 1836 water conservation conservation des eaux 1837 water consumption consommation d'eau 1838 water course cours d'eau 1839 water cycle cycle de l'eau çñÇ ßñç³åïáõÛï êðóãîâîðîò âîäû cykl hydrologiczny ciclul apei 1840 water deficit déficit hydrique çñÇ å³Ï³ëáñ¹ äåôèöèò âîäû deficyt wodny deficit hidric 1841 water demand demande en eau âîäîïîòðåáëåíèå zapotrzebowanie na cerinţă de apă wodę rozpoznanie zasobów dezvoltarea wodnych resurselor de apă çñ³å³Ñ³Ýç; çñÇ å³Ñ³Ýç³ñÏ 1842 water development développement des çñ³ÛÇÝ å³ß³ñÝ»ñÇ ressources en eau Çñ³óáõÙ îñâîåíèå âîäíûõ ðåñóðñîâ 1843 water district àãåíñòâî âîäû regionalna agencja wodna agenţie de ape ligne de partage des çñµ³Å³Ý ·ÇÍ eaux áéá·Ù³Ý ÝáñÙ 1845 water duty dose d'irrigation Ñǹñáï»ËÝÇÏ³Ï³Ý 1846 water engineering hydrotechnique ßÇݳñ³ñáõÃÛáõÝ çñ³ÛÇÝ ¿ñá½Ç³ 1847 water erosion érosion par l'eau âîäîðàçäåë dział wodny cumpăna apelor íîðìà îðîøåíèÿ dawka nawadniania norma de irigaţie ãèäðîòåõíè÷åñêîå ñòðîèòåëüñòâî âîäíàÿ ýðîçèÿ inżynieria wodna hidrotehnică erozja wodna eroziunea apei 1848 water fall chute d'eau çñí»Å âîäîïàä wodospad 1849 water gage station limnimétrique çñ³ã³÷³Ï³Ý ¹Çï³Ï»ï âîäîìåðíûé ïîñò wodowskaz cădere de apă; cascadă staţie hidrometrică agence de l'eau çñÇ í³ñãáõÃÛáõÝ agency 1844 water divide رﺷﺢ ﺟﻠﻴﺪي1833 ﻣﺠﺮى ﻣﻴﺎﻩ دورة اﻟﻤﻴﺎﻩ ﻧﻘﺺ ﺑﺎﻟﻤﻴﺎﻩ؛ ﻋﺠﺰ ﺑﺎﻟﻤﻴﺎﻩ ﻃﻠﺐ اﻟﻤﻴﺎﻩ 1838 1839 1840 1841 ﺗﻨﻤﻴﺔ إﺳﺘﺜﻤﺎر1842 اﻟﻤﻮارد اﻟﻤﺎﺋﻴﺔ وآﺎﻟﺔ ﻣﺮآﺰﻳﺔ1843 ﻟﻠﻤﻴﺎﻩ ﺧﻂ ﺗﻘﺴﻴﻢ اﻟﻤﻴﺎﻩ1844 ﻧﺴﺒﺔ اﻟﺮي1845 هﻨﺪﺳﺔ ﻣﺎﺋﻴﺔ1846 ﺗﺂآﻞ ﺑﺎﻟﻤﻴﺎﻩ؛1847 اﻟﺘﻔﺘﺖ ﺑﺎﻟﻤﻴﺎﻩ ﺷﻼل1848 ﻣﺤﻄﺔ ﻗﻴﺎس1849 ﻣﺴﺘﻮى اﻟﻤﺎء 99 ãèäðàâëè÷åñêèé óäàð 1850 water hammer coup de bélier Ñǹñ³íÉÇÏ³Ï³Ý Ñ³ñí³Í 1851 water holding capacité de rétention en eau çáõñ å³Ñ»Éáõ áõݳÏáõÃÛáõÝ âîäîóäåðæèâàþùàÿ ñïîñîáíîñòü 1852 water intake prise d'eau 1853 water law code de l'eau çñ³éÙ³Ý ï»Õ; çñ³éÙ³Ý Ï³éáõÛó çñ³ÛÇÝ ûñ»Ýë¹ñáõÃÛáõÝ âîäîçàáîðíîå ujęcie wodne ñîîðóæåíèå âîäíîå çàêîíîäàòåëüñòâî prawo wodne legea apei 1854 water level niveau d'eau çñÇ Ù³Ï³ñ¹³Ï óðîâåíü âîäû poziom (stan) wody nivelul apei 1855 water loss pertes en eau çñÇ Ïáñáõëï ïîòåðÿ âîäû straty pierderi de apă 1856 water management gestion des eaux çñ»ñÇ ïÝï»ëáõÃÛáõÝ âîäíîå õîçÿéñòâî gospodarka wodna gospodărirea apei 1857 water meter compteur d'eau çñ³ã³÷ âîäîìåð wodomierz 1858 water need besoins en eau çñÇ Ï³ñÇùÝ»ñ 1859 water quality qualité de l'eau çñÇ áñ³Ï ïîòðåáíîñòü â âîäå; âîäîïîòðåáëåíèå êà÷åñòâî âîäû zapotrzebowanie na wodę jakość wody contor de apă (apometru) cerinţa de apă 1860 water release lâchure ÃáÕù (çñÇ) ïîïóñê (âîäû) spust (uwolnienie) wody współczynnik wymiany wody (jeziora) zasoby wodne capacity 1861 water renewal rate temps de séjour des çñ³÷á˳ݳÏáõÃÛáõÝ (É×Ç) âîäîîáåì (îçåðà) (of a lake) 1862 water resources 1863 water resources management system 1864 water re-use eaux (dans un lac) çñ³ÛÇÝ å³ß³ñÝ»ñ âîäíûå ðåñóðñû [é»ëáõñëÝ»ñ] çñ³ïÝï»ë³Ï³Ý ѳٳϳñ· âîäîõîçÿéñòâåííàÿ système d'aménagement des ñèñòåìà eaux çñ»ñÇ ÏñÏݳÏÇ âòîðè÷íîå ré-utilisation de û·ï³·áñÍáõÙ l'eau èñïîëüçîâàíèå âîä ressources en eau młot hydrauliczny lovitură de berbec zdolność retencyjna capacitatea de retenţie a solului system zarządzania zasobami wodnymi ponowne zużycie wody priza de apă calitatea apei evacuare (de apă) apă de reinoire (a lacului) resursă de apă sistem de amenajare a apelor reutilizarea apei minéralisation de l'eau échantillon d'eau çñÇ Ñ³Ýù³ÛݳóáõÙ ìèíåðàëèçàöèÿ âîäû zasolenie wody mineralizarea apei çñÇ ÝÙáõß ïðîáà âîäû próba wody probă de apă 1867 water sampler échantillonneur d'eau çñÇ ÝÙáõß³éÇã (ë³ñù) [µ³ÃáÙ»ïñ] ïðîáîîòáîðíèê âîäû; áàòîìåòð próbnik wodny prelevator de probe de apă 1868 water smell odeur de l'eau çñÇ Ñáï çàïàõ âîäû zapach wody mirosul apei 1865 water salinity 1866 water sample ﻃﺮق اﻟﻤﺎء1850 ﻗﺪرة إﺳﺘﻴﻌﺎب1851 اﻟﻤﻴﺎﻩ ﻣﺄﺧﺬ ﻣﻴﺎﻩ1852 ﻗﺎﻧﻮن اﻟﻤﻴﺎﻩ1853 ﻣﻨﺴﻮب اﻟﻤﻴﺎﻩ؛1854 ﻣﺴﺘﻮى اﻟﻤﺎء ﻓﻘﺪان اﻟﻤﻴﺎﻩ1855 إدارة اﻟﻤﻴﺎﻩ1856 ﻋﺪاد ﻣﻴﺎﻩ1857 اﻟﺤﺎﺟﺔ ﻟﻠﻤﻴﺎﻩ1858 ﻧﻮﻋﻴﺔ اﻟﻤﻴﺎﻩ1859 إﻃﻼق اﻟﻤﻴﺎﻩ1860 ﻣﻌﺪل ﺗﺠﺪﻳﺪ ﻣﻴﺎﻩ اﻟﺒﺤﻴﺮة ﻣﻮارد ﻣﺎﺋﻴﺔ ﻧﻈﺎم إدارة اﻟﻤﻮارد اﻟﻤﺎﺋﻴﺔ إﻋﺎدة إﺳﺘﻌﻤﺎل اﻟﻤﻴﺎﻩ ﻣﻠﻮﺣﺔ اﻟﻤﻴﺎﻩ 1861 1862 1863 1864 1865 ﻋﻴﻨﺔ ﻣﻴﺎﻩ1866 ﺁﻟﺔ أﺧﺬ ﻋﻴﻨﺎت1867 اﻟﻤﻴﺎﻩ راﺋﺤﺔ اﻟﻤﻴﺎﻩ1868 100 1869 water stress stress hydrique 1870 water supply alimentation en eau çñ³Ù³ï³Ï³ñ³ñáõÙ çñ³Ù³ï³Ï³ñ³ñÙ³Ý système de distribution de l'eau ѳٳϳñ· 1871 water supply system 1872 water surface area superficie de la çñ³ÛÇÝ ëïñ»ë çñ³Ùµ³ñÇ Ù³Ï»ñ»ë retenue 1873 water surface profile 1874 water surplus 1875 water table ligne de surface des ³½³ï çñ³ÛÇÝ Ù³Ï»ñ¨áõÛÃÇ ïñ³Ù³ï [åñáýÇÉ] eaux; courbe de remous ³í»ÉóáõϳÛÇÝ excès d'eau ËáݳíáõÃÛáõÝ surface de la nappe ëïáñ·»ïÝÛ³ çñ»ñÇ Ñ³Û»ÉÇ phréatique âîäíûé ñòðåññ âîäîñíàáæåíèå stres hidric stres wodny (stan bliski wilgotności trwałego więdnięcia) zaopatrzenie w wodę alimentare cu apă ñèñòåìà âîäîñíàáæåíèÿ system zaopatrzenia w sistem de wodę distribuţia apei ïîâåðõíîñòü âîäîõðàíèëèùà powierzchnia zwierciadła wody suprafaţă de retenţie ïðîôèëü ñâîáîäíîé âîäíîé ïîâåðõíîñòè profil swobodnego zwierciadła wody linia suprafeţei apei èçáûòî÷íîå óâëàæíåíèå nadwyżka wody apă în exces çåðêàëî ãðóíòîâûõ âîä pânza freatică zwierciadło wody 1876 water table slope pente de la nappe libre ëïáñ·»ïÝÛ³ çñ»ñÇ Ñ³Û»Éáõ óêëîí çåðêàëà ãðóíòîâûõ nachylenie ûùáõÃÛáõÝ zwierciadła wody âîä 1877 water taste goût de l'eau çñÇ Ñ³Ù âêóñ âîäû smak wody gustul apei 1878 water tower château d'eau çñ³×ÝßÙ³Ý ³ßï³ñ³Ï âîäîíàïîðíàÿ áàøíÿ wieża ciśnień castel de apă 1879 water transport transport par voie d'eau çñ³ÛÇÝ ÷á˳¹ñáõÃÛáõÝÝ»ñ âîäíûé òðàíñïîðò [çñ³ÛÇÝ ïñ³Ýëåáñï] transport wodny transport pe apă 1880 water use usage de l’eau çñû·ï³·áñÍáõÙ èñïîëüçîâàíèå âîäû zużycie wody utilizarea apei 1881 water vapor vapeur d'eau çñ³ÛÇÝ ·áÉáñßÇ âîäÿííîé ïàð para wodna vapori de apă 1882 water way voie navigable çñ³ÛÇÝ áõÕÇ âîäíûé ïóòü droga wodna cale navigabilă 1883 water withdrawal prélèvement d'eau çñ³é âîäîçàáîð eksploatacja wody prelevare de apă 1884 water year année hydrologique ÑǹñáÉá·Ç³Ï³Ý ï³ñÇ ãèäðîëîãè÷åñêèé ãîä rok hydrologiczny an hidrologic 1885 water yield rendement en eau (d'un bassin versant) âîäîîòäà÷à wodoodsączalność; dostawa wody cedarea de apă çñ³ïíáõÃÛáõÝ panta pânzei freatice إﺟﻬﺎد ﻣﺎﺋﻲ1869 ﺗﻤﻮﻳﻦ ﺑﺎﻟﻤﺎء ﻧﻈﺎم اﻟﺘﻤﻮﻳﻦ ﺑﺎﻟﻤﺎء؛ ﻧﻈﺎم ﺗﻮزﻳﻊ اﻟﻤﻴﺎﻩ ﻣﺴﺎﺣﺔ ﺳﻄﺢ اﻟﻤﻴﺎﻩ رﺳﻢ ﺟﺎﻧﺒﻲ ﻟﺴﻄﺢ اﻟﻤﻴﺎﻩ ﻓﺎﺋﺾ اﻟﻤﻴﺎﻩ ﺳﻄﺢ اﻟﻤﺎء اﻟﺒﺎﻃﻨﻲ ﻣﻨﺤﺪر ﺳﻄﺢ اﻟﻤﺎء اﻟﺒﺎﻃﻨﻲ ﻃﻌﻢ اﻟﻤﻴﺎﻩ ﺑﺮج اﻟﻤﺎء ()ﺧﺰان اﻟﻨﻘﻞ ﻋﻠﻰ ﺧﻄﻮط ﻣﺎﺋﻴﺔ؛ ﻧﻘﻞ اﻟﻤﺎء إﺳﺘﻌﻤﺎل اﻟﻤﻴﺎﻩ ﺑﺨﺎر اﻟﻤﻴﺎﻩ ﻗﻨﺎة ﻣﻼﺣﻴﺔ ﺳﺤﺐ ﻣﻴﺎﻩ ﺳﻨﺔ ﻣﺎﺋﻴﺔ؛ ﺳﻨﺔ هﻴﺪروﻟﻮﺟﻴﺔ ﺣﺼﻴﻠﺔ اﻟﻤﻴﺎﻩ 1870 1871 1872 1873 1874 1875 1876 1877 1878 1879 1880 1881 1882 1883 1884 1885 101 capacité de débit çñ³ÃáÕáõݳÏáõÃÛáõÝ âîäîïðîïóñêàåìîñòü pojemność wodna capacitate de debit 1887 waterlogged engorgé; hydromorphe ·»ñËáݳí ïåðåóâëàæíåííûé przesycony wodą înmlăştinit 1888 waterlogging hydromorphie ׳Ñ׳óáõÙ çàáîëà÷èâàíèå înmlăştinire 1889 waterproofing hydrofugation çñ³Ù»Ïáõë³óáõÙ ãèäðîèçîëÿöèÿ zabagnienie; podmakanie wodoszczelność 1886 water-carrying capacity hidroizolaţie 1890 watershed : see drainage basin 1891 watershed management 1892 watertight facing masque d'étanchéité ѳϳÍͳÝóáõÙ³ÛÇÝ ¹Çٳ߻ñï [¿Ïñ³Ý] óïðàâëåíèå âîäîñáîðíûõ gospodarka wodna w amenajarea áàññåéíîâ zlewni bazinelor hidrogafice ïðîòèâîôèëüòðàöèîííûé ekran mască de etanşare nieprzepuszczalny ýêðàí 1893 wave vague ³ÉÇù âîëíà 1894 wave propagation ³ÉÇùÇ ï³ñ³ÍáõÙ ðàñïðîñòðàíåíèå âîëíû propagacja fali propagarea undei 1895 weather propagation des ondes temps »Õ³Ý³Ï ïîãîäà pogoda vreme 1896 weather map carte du temps »Õ³Ý³ÏÇ ù³ñ﻽ êàðòà ïîãîäû mapa pogody zwietrzałe podłoże skalne harta vremii (meteo) rocă mamă alterată gestion des bassins çñѳí³ù ³í³½³ÝÝ»ñÇ Ï³é³í³ñáõÙ versants fala val 1897 weathered bedrock roche mère altérée ù³Ûù³Ûí³Í / âûâåòðåííàÿ êîðåííàÿ ÑáÕٳѳñí³Í Ù³Ûñ ³å³ñ ïîðîäà 1898 weathering altération ù³Ûù³ÛáõÙ (³å³ñÝ»ñÇ); ÑáÕٳѳñáõÙ âûâåòðèâàíèå wietrzenie alterare 1899 weighted pondéré ѳí³ë³ñ³Ïßéí³Í óðàâíîâåøåííûé ważony ponderat 1900 weighted mean âçâåøåííàÿ ñðåäíÿÿ średnia ważona medie ponderată 1901 weir moyenne pondérée ÙÇçÇÝ Ïßé³ÛÇÝ çñó÷ déversoir âîäîñëèâ 1) przelew 2) jaz deversor 1902 well puits êîëîäåö; ñêâàæèíà studnia puţ Ñáñ; çñÑáñ ﻗﺪرة ﺗﺼﺮﻳﻒ1886 اﻟﻤﻴﺎﻩ أرض ﻣﺸﺒﻌﺔ1887 ﺑﺎﻟﻤﺎء ﺗﺸﺒﻴﻊ ﺑﺎﻟﻤﺎء1888 ﻻ ﻳﻨﻔﺬ ﻣﻨﻪ اﻟﻤﺎء؛1889 ﺗﺼﻤﻴﺪ ﻟﻠﻤﺎء 1890 إدارة ﺣﻮض1891 اﻟﺼﺮف ﻗﻨﺎع ﻣﺤﻜﻢ )ﺿﺪ1892 اﻟﻤﺎء(؛ ﻗﻨﺎع ﻟﻤﻨﻊ اﻟﺘﺴﺮب ﻣﻮﺟﺔ1893 إﻧﺘﺸﺎر اﻟﻤﻮﺟﺔ1894 ﻃﻘﺲ؛ ﺟﻮ1895 ﺧﺮﻳﻄﺔ اﻟﻄﻘﺲ1896 ﺗﻔﺘﺖ ﺻﺨﺮ اﻟﻘﺎﻋﺪة؛ ﺗﻔﺘﺖ ﺻﺨﺮ اﻷدﻳﻢ ﺗﻔﺘﺖ أو إﻧﺤﻼل ﺑﻔﻌﻞ اﻷﺣﻮال اﻟﺠﻮﻳﺔ ﻣﺜﻘﻞ ﻣﺘﻮﺳﻂ ﻣﺜﻘﻞ ﺳﺪ ﺻﻐﻴﺮ ﺑﺌﺮ 1897 1898 1899 1900 1901 1902 102 ³ñ¨Ùáõïù ñåòêà (íà âñàñûâàþùåé òðóáå) ðàñõîä êîëîäöà (ñêâàæèíû) çàïàä osłona (ekran) studni sită pentru tub de aspiraţie wydajność (wydatek) debitul puţului studni zachód vest thermomètre mouillé óó ç»ñÙ³ã³÷ ñìî÷åííûé òåðìîìåòð termometr zwilżony termometru umed (la psihrometru) 1907 wet snow neige mouillée óó ÓÛáõÝ ìîêðûé ñíåã mokry śnieg zăpadă apoasă 1908 wet year année humide çñ³é³ï ï³ñÇ ìíîãîâîäíûé ãîä mokry rok an ploios poprawka na zanurzenie corecţia de cablu powierzchnia zwilżona obwód zwilżony suprafaţa udată adâncimea de umectare vârtej 1903 well screen crépine 1904 well yield débit du puits ó³Ýó (ÍÍÙ³Ý ËáÕáí³ÏÇ íñ³) çñÑáñÇ »Éù 1905 west ouest 1906 wet bulb thermometer ïîïðàâêà íà îòíîñ (åïï³ÝÇ) ëïáñçñÛ³ ïîäâîäíîé ÷àñòè òðîñà Ù³ëÇ ß»ÕÙ³Ý áõÕÕáõÙ çñ³ÛÇÝ Ïïñí³ÍùÇ Ù³Ï»ñ»ë ïëîùàäü âîäíîãî ñå÷åíèÿ Ãñçí³Í å³ñ³·ÇÍ ñìî÷åííûé ïåðèìåòð 1909 wet-line correction correction de câble Ù»ï³Õ³×áå³ÝÇ immergé 1910 wetted area surface mouillée 1911 wetted perimeter périmètre mouillé 1912 wetting depth profondeur d'humectation vortex Ý»ñÍͳÝóÙ³Ý ËáñáõÃÛáõÝ ãëóáèíà èíôèëüòðàöèè çñ³åïáõÛï âîäîâîðîò głębokość zwilżenia (infiltracji) wir óé³ÙÙ³Ý Ï»ï òî÷êà çàâÿäåíèÿ punkt więdnięcia punct de ofilire 1915 wind point de flétrissement vent ù³ÙÇ; ÑáÕÙ âåòåð wiatr vânt 1916 wind direction direction du vent ù³Ùáõ áõÕÕáõÃÛáõÝ íàïðàâëåíèå âåòðà kierunek wiatru direcţia vântului 1917 wind rose rose des vents ù³ÙÇÝ»ñÇ í³ñ¹ ðîçà âåòðîâ róża wiatrów roza vântului 1918 wind speed vitesse du vent ù³Ùáõ ³ñ³·áõÃÛáõÝ ñêîðîñòü âåòðà prędkość wiatru viteza vântului 1919 wind vane girouette ÑáÕÙ³óáõÛó ôëþãåð giruetă 1920 windward au vent ÑáÕÙ³ÏáÕÙ íàâåòðåííàÿ ñòîðîíà wskaźnik kierunku wiatru (tzw. rękaw) dowietrzny 1921 winter hiver ÓÙ»é çèìà zima iarnă 1922 winter flood crue hivernale ÓÙ»é³ÛÇÝ í³ñ³ñáõÙ çèìíèé ïàâîäîê powódź zimowa viitură de iarna 1913 whirlpool 1914 wilting point perimetru udat în vânt ﻣﺼﻔﺎة اﻟﺒﺌﺮ1903 إﻧﺘﺎج اﻟﺒﺌﺮ1904 ﻏﺮب ﻣﻴﺰان ﺣﺮارة ﻣﻐﻄﺲ؛ ﺗﺮﻣﻮﻣﺘﺮ ذو ﺑﺼﻴﻠﺔ ﻣﺨﻀﻠﺔ ﺛﻠﺞ رﻃﺐ ﺳﻨﺔ رﻃﺒﺔ ﺗﺼﺤﻴﺢ اﻟﻜﺎﺑﻞ اﻟﻤﻐﻤﻮر ﻣﺴﻄﺢ رﻃﺐ 1905 1906 1907 1908 1909 1910 ﻣﺤﻴﻂ اﻟﺮﻃﻮﺑﺔ؛1911 ﻣﺤﻴﻂ اﻟﺒﻠﻞ ﻋﻤﻖ اﻟﺮﻃﻮﺑﺔ1912 دواﻣﺔ؛ دردور1913 ﻣﺎﺋﻲ ﻧﻘﻄﺔ اﻟﺬﺑﻮل1914 رﻳﺢ إﺗﺠﺎﻩ اﻟﺮﻳﺢ وردة اﻟﺮﻳﺎح؛ داﺋﺮة اﻟﺮﻳﺎح ﺳﺮﻋﺔ اﻟﺮﻳﺢ دوارة اﻟﺮﻳﺢ 1915 1916 1917 1918 1919 ﻧﺤﻮ اﻟﺮﻳﺢ1920 ﻓﺼﻞ اﻟﺸﺘﺎء1921 ﻓﻴﻀﺎن ﺷﺘﻮي1922 103 ïåðåäàòî÷íûé âîäîìåðíûé ïîñò 1923 wire-weight gage limnimètre à câble ÷á˳ÝóáõÙ³ÛÇÝ çñ³ã³÷³Ï³Ý ¹Çï³Ï»ï lesté 1924 withdrawal prélèvement ³éáõÙ; ѳÝáõÙ; í»ñóÝ»ÉÁ èçúÿòèå; îòáîð 1925 wooded boisé ³Ýï³é³å³ï 1926 woodland bois, forêt claire Ýáëñ³Ýï³é 1927 woodless dénué de forêts ³Ýï³é³½áõñÏ 1928 works travaux 1929 World Organisation Météorologique Mondiale (OMM) ßÇݳñ³ñ³Ï³Ý ñòðîèòåëüíûå ðàáîòû ³ß˳ï³ÝùÝ»ñ гٳß˳ñѳÛÇÝ Âñåìèðíàÿ ú¹»ñ¨áõóµ³Ý³Ï³Ý Ìåòåîðîëîãè÷åñêàÿ γ½Ù³Ï»ñåáõÃÛáõÝ (ÐúÎ) Îðãàíèçàöèÿ (ÂÌÎ) Meteorological Organization (WMO) 1930 world water balance limnigraf pływakowy măsurătoare cu cablu lestat prelevare îáëåñåííûé eksploatacja; wydobycie zalesiony ðåäêèé ëåñ las; zagajnik zonă de pădure áåçëåñíûé bezleśny zonă dezgolită de pădure prace budowlane lucrări împădurit Światowa Organizacja Organizaţia Meteorologiczna Meteorologică Mondială bilan hydrologique ѳٳß˳ñѳÛÇÝ çñ³ÛÇÝ Ñ³ßí»ÏßÇé mondial ìèðîâîé âîäíûé áàëàíñ światowy bilans wodny bilanţ hidrologic mondial 1931 year-book annuaire ï³ñ»·Çñù åæåãîäíèê rocznik anuar 1932 yield rendement ïðîèçâîäèòåëüíîñòü wydajność cedare (producţie de apă) 1933 yield curve courbe de débit ³ñï³¹ñáճϳÝáõÃÛáõÝ; ³ñ¹Ûáõݳí»ïáõÃÛáõÝ; çñ³ïíáõÃÛáõÝ »ÉùÇ Ïáñ êðèâàÿ ðàñõîäà krzywa wydajności 1934 zonal zonal ·áïÇ³Ï³Ý çîíàëüíûé strefowy curbă de cedare de apă zonal 1935 zone of aeration zone d'aération ³»ñ³ódzÛÇ ·áïÇ çîíà àýðàöèè strefa aeracji zonă de aeraţie 1936 zone of sanitary ë³ÝÇï³ñ³Ï³Ý périmètre de protection sanitaire å³Ñå³ÝáõÃÛ³Ý ·áïÇ ñàíèòàðíàÿ îõðàííàÿ çîíà strefa ochrony sanitarnej perimetru de protecţie sanitară protection ﻣﻘﻴﺎس إرﺗﻔﺎع1923 اﻟﻤﻴﺎﻩ ﺑﻮاﺳﻄﺔ آﺎﺑﻞ ﺳﺤﺐ1924 ﻣﺤﺮج؛ ﻣﺸﺠﺮ ﻏﺎﺑﺔ ﻋﺎرﻳﺔ ﻣﻦ اﻷﺣﺮاج أﺷﻐﺎل أﻟﻤﻨﻈﻤﺔ اﻟﻌﺎﻟﻤﻴﺔ ﻟﻸﺣﻮال اﻟﺠﻮﻳﺔ 1925 1926 1927 اﻟﻤﻴﺰاﻧﻴﺔ اﻟﻌﺎﻟﻤﻴﺔ ﻟﻠﻤﻴﺎﻩ آﺘﺎب ﺳﻨﻮي؛ دﻟﻴﻞ ﺳﻨﻮي ﻣﺤﺼﻮل؛ ﻧﺘﺎج؛ ﻏﻠﺔ ﻣﻨﺤﻨﻰ اﻟﺼﺮف 1930 1928 1929 1931 1932 1933 ﻧﻄﺎﻗﻲ؛ ﻣﻨﻄﻘﻲ1934 ﻣﻨﻄﻘﺔ اﻟﺘﻬﻮﺋﺔ1935 ﻣﻨﻄﻘﺔ اﻟﺤﻤﺎﻳﺔ1936 اﻟﺼﺤﻴﺔ 104 Liste alphabétique en français A à flot à grande échelle abaque ablation abrasion abri abscisse abstraction initiale sur les précipitations accélération accélération de la gravité accumulation accumulation d’eau sur le sol accumulation par pompage acidification acidité de l'eau acidité totale actinomètre action capillaire action réciproque des forages 49 951 329 1 5 1488 6 868 18 19 20 1238 1274 24 25 1739 26 251 890 adiabatique adsorption advection aérologie aérosol affluent affouillement affouillement du lit âge glaciaire agence de l'eau agglomération agroclimatologie agrométéorologie air air d'origine tropicale air maritime air pollué ajusté ajustement des données albédo alimentation alimentation artificielle des eaux souterraines alimentation de la nappe aquifère alimentation en eau alluvial alluvion alluvionnement altération altération de la roche 32 37 39 45 47 1761 1439 280 830 1843 224 52 54 55 1762 1016 1234 34 35 62 1669 130 113 1870 67 71 50 1898 1395 altitude altitude du zéro de l'échelle amélioration des terres amorcer une pompe amplitude annuelle amplitude de la marée analogie hydrologique analyse chimique analyse de sol analyse fréquentielle ancrage ancre anémomètre anémomètre à hélice angle anion anneaux de croissance des arbres année de sécheresse année humide année hydrologique année hydrologique annexe annuaire anomalie anticyclone appareil 72 678 946 1280 82 1722 804 289 1562 665 74 74 76 1801 78 80 1756 498 1908 814 1884 99 1931 93 96 98 appareil de prélèvement des sédiments appareil d'échantillonnage des sédiments du lit apport apport latéral apport local apport nival apport solide approfondissement du lit approximation appui (d'un pont) aqueduc aquiclude aquifère à nappe libre aréique argile argile à conglomérats argile fine aridité arpenteur arrangement arrosage par aspersion ascenseur à poisson ascension ascension capillaire aspirateur à vase assèchement assèchement 1455 179 865 952 987 1560 1457 1389 104 16 110 111 1779 121 297 208 763 122 1682 125 1602 598 134 255 1150 433 439 assèchement (des terres) asymétrie asymptote asymptotique atmosphère atténuation des effets des crues au vent aufeis augmentation automne aval avalanche averse averse averse torrentielle axe azimut 1324 1522 137 138 139 1129 1920 143 852 577 466 151 1496 1628 311 153 154 B bac bac d'évaporation bac d'évaporation au dessus du sol bac d'évaporation flottant bac enterré balance balise flottante ballon-sonde banc de neige banc de sable bande perforée 587 563 3 609 1661 157 226 1579 1544 159 1205 105 banque de données barographe baromètre baromètre anéroïde barque à fond plat barrage barrage barrage à contreforts barrage à voûtes multiples barrage cellulaire barrage de dérivation barrage de retenue barrage en béton barrage en enrochement barrage en maçonnerie barrage en terre barrage mobile barrage non submersible barrage poids barrage poids-voûte barrage voûte barrer (une rivière) basse atmosphère basse plaine basses eaux bassin (canal) d'étalonnage bassin (versant) bassin artésien 403 163 164 77 1292 166 399 228 1096 271 460 1624 332 1396 1020 508 1086 1124 714 116 115 849 1003 1006 1002 235 172 127 bassin de compensation bassin de sédimentation bassin d'évaporation bassin fermé bassin hydrogéologique bassin hydrographique bassin indicateur bassin versant bassin versant étalon bassin versant expérimental bassin versant représentatif bassins versants appariés bathythermographe bâton lesté bec (de tuyau) berge (de la rivière) berge concave berge convexe besoin besoin en eau d'irrigation besoins en eau béton béton armé bief bief bifurcation bilan 323 1475 564 195 720 475 1424 475 354 568 1361 1177 175 1813 1139 1384 330 357 1363 913 1858 331 1351 1320 1638 187 157 bilan de salinité bilan des eaux souterraines bilan hydrique bilan hydrologique bilan hydrologique mondial bilan radiatif bilan thermique bilan thermique de la couverture neigeuse biosphère bitume blocaille bois de conifères bois de feuillus boisé boisement bord bord de mer bouchon boue activée bouée boues bouillie neigeuse bourrelet de berge boussole branche descendante (d'un hydrogramme) branche montante (d'un hydrogramme) brouillard broussailles 1417 721 1835 1831 1930 1288 755 756 190 191 1406 341 219 1925 48 516 1440 1229 28 226 1530 1532 1109 322 580 1382 644 1499 bruine brume buisson bulle buse 489 748 1498 222 388 C câble calage calage d'un modèle calcaire calcul calculateur calculatrice calculs hydrologiques calendrier des arrosages canal canal à revêtement canal à service saisonnier canal d'alimentation canal d'amenée canal d'amenée canal de dérivation canal de fuite canal de jaugeage canal de navigation canal d'évacuation canal d'irrigation canal en déblai canal en déblairemblai canal en remblai 230 234 1071 970 328 233 233 805 914 236 976 1125 585 102 753 229 1696 1317 1114 549 908 240 241 242 canal en terre canal jaugeur canal jaugeur canal jaugeur Parshall canal primaire canal secondaire canal tête morte canalisation d'eaux usées canyon capacité capacité au champ capacité calorifique capacité de débit capacité de la retenue capacité de rétention en eau capacité de transport de sédiments capacité d'écoulement capacité d'évaporation capacité d'infiltration capacité du lit capacité d'un évacuateur capacité morte du réservoir capacité totale capacité utile capacité utile du réservoir 505 637 1038 1182 1013 1064 844 1478 247 248 588 757 1886 1366 1851 1456 259 555 860 277 1595 407 1743 1795 984 106 capacité utile d'un réservoir capillarité captage captage d'une source capture caractéristiques morphométriques d'un bassin caractéristiques physiques d'un bassin carotte carotte carotte de neige carotte glacière carte bathymètrique carte des isochrones carte des pluies carte du temps carte synoptique cartographie aérienne cascade cataracte cation caverne célérité centre de gravité chaîne de Markov chaleur latente de fusion chaleur massique chambre de vanne champ des vitesses 150 250 266 1601 258 1083 1214 361 485 1537 835 173 920 1295 1896 1690 41 261 263 268 269 270 273 1017 761 1589 685 1810 changement de direction charge charge artésienne charge de filtration charge de ruissellement charge sur le seuil charge thermique charge totale chasse château d'eau cheminement cheminement de l'écoulement chenal instable chenal libre chernozem chernoziom chlorure de calcium chronique chronomètre chute chute de pluie chute d'eau ciel clair circulation atmosphérique circulation globale cisaillement clairière clapet anti-retour classement (granulométrique) des sédiments 436 749 128 1463 1827 751 1711 1741 638 1878 1187 627 1787 958 193 193 232 1728 1620 577 1299 1848 303 56 701 1484 650 288 1451 classification des sols climat climatologie coagulation code de l'eau coefficient d'asymétrie coefficient de bac coefficient de contraction coefficient de filtration coefficient de frottement coefficient de porosité coefficient de régression coefficient de rugosité coefficient de submersion coefficient de tassement coefficient de trouble atmosphérique coefficient de variation coefficient d'écoulement coefficient d'emmagasinement coffrage (d'un barrage) cohésion col collecte de données 1563 304 307 312 1853 1521 1178 353 783 671 1241 1343 315 1647 314 1772 316 1409 1622 1501 318 1185 404 colline colmatage colmatage composante composition chimique de l'eau composition granulométrique compteur compteur compteur à impulsions compteur d'eau compteurenregistreur d'eau concentration en ion hydrogène (pH) concentration en sédiments concentration limite tolérable concept des surfaces sources variables condensation condition requise conditions aérobies conditions physiographiques conductivité électrique conductivité hydraulique conductivité thermique conduite conduite d'alimentation 772 309 1443 326 290 1519 368 1051 850 1857 629 797 1449 36 1805 335 1363 44 1215 522 1208 758 1222 586 conduite de dévasement conduite en amiante-ciment conduite en fonte conduite forcée cône de déjection cône de déjection cône de dépression confluence congère conservation de la masse conservation de l'énergie conservation des eaux conservation des sols consommation (totale) de l'eau consommation d'eau constante contamination contraction du lit contrepoids coordonnée coordonnées rectangulaires correction correction de câble immergé correction d'obliquité (d'un lit de rivière) correction du lit 640 133 262 1196 69 409 336 340 1551 344 343 1836 1564 346 1837 345 347 278 369 360 1331 364 1909 79 283 107 correction d'un cours d'eau corrélation corrélation multiple côte cote d'alerte côte marine couche couche aquifère couche arable couche limite couche souterraine couche supérieure coulée coulée de boue coup de bélier couplage des pompes courant courant courant ascendant courant de fond courant de fond courant de marée courbe bathymètrique courbe cumulative de l'écoulement courbe de débit courbe de débit courbe de décrue courbe de fréquence courbe de fréquence courbe de niveau 1392 366 1097 1494 61 1440 954 1832 1736 210 1650 1734 367 1089 1850 1273 390 1631 1793 201 1780 1721 174 631 449 1933 618 666 1263 351 courbe de remous courbe de remous courbe de stockage courbe de tarage courbe de tarissement courbe de tarissement d'une nappe courbe d'égale hauteur de neige courbe des débits classés courbe des valeurs classées courbe des valeurs cumulées courbe d'étalonnage avec boucle courbe enveloppe courbe Gaussienne courbe hauteurvolume d'un réservoir courbe hypsométrique courbe intensitésurface (des précipitations) courbe quadratique courbe régulière cours d'eau cours d'eau cours d'eau cours d'eau à crues soudaines cours d'eau à profil d'équilibre 156 1873 1623 1316 418 722 926 634 502 1021 999 537 686 249 119 427 1282 1533 1631 1834 1838 604 705 cours d'eau à surface libre cours d'eau anastomosé cours d'eau canalisé cours d'eau discontinu cours d'eau intermittent cours d'eau intermittent cours d'eau pérenne cours d'eau régularisé cours d'eau supérieur cours d'eau temporaire cours mineur cours supérieur d'une rivière couvert (ciel) couverture de glace couverture neigeuse couverture végétale crépine crête crête du déversoir creux d'une vague crevasse d'un glacier croissance croquis croûte de glace crue crue annuelle crue catastrophique 1151 213 284 895 541 893 1204 1345 1789 1704 1005 754 1169 832 1539 1809 1903 372 377 1765 380 738 1520 833 611 84 264 crue d'automne crue de durée de retour N années crue de projet crue de projet crue d'été crue hivernale crue maximale probable crue soudaine cryologie cryopédomètre cube cuirasse d'érosion culture irriguée culture sèche curage d'un canal cycle de l'eau cycle hydrologique cyclone cyclone tropical 578 1142 430 1267 1659 1922 1026 603 385 386 387 547 905 494 237 1839 806 393 1763 D DCO débâcle débâcle glaciaire débit débit de charriage débit de pointe débit de pointe débit de projet débit de tarissement débit d'étiage 292 839 695 448 178 373 1188 432 1323 1000 débit d'étiage annuel débit du puits débit garanti débit moyen mensuel débit naturel débit par seconde et par kilomètre carré débit régularisé débit solide débit solide débit solide charrié débit sortant débit spécifique débit spécifique de crue débit spécifique d'écoulement souterrain débit spécifique d'un forage débitance débitmètre déboisement débordement débordement débris décanteur décrue déferrisation de l'eau déficit de saturation déficit en eau du sol déficit en oxygène déficit hydrique 1062 1904 1414 1032 1108 1587 1344 1450 1453 178 1161 1587 1025 1588 1591 358 635 411 1166 1593 408 1475 1322 413 1433 1568 1176 1840 108 dégel dégradation delta demande biochimique d'oxygène (DBO) demande chimique en oxygène (DCO) demande en eau densité densité apparente densité de la neige densité du réseau hydrographique densité du réseau hydrographique densité d'un réseau dénudation dénué de forêts déposition dépôt dépôt (des sédiments) dérivation dérive de la glace désert dessableur dessalement dessiccation destruction de la structure du sol sous l'action des gouttes de pluie détachement des particules de sol développement des ressources en eau 1710 412 414 189 292 1841 415 225 1541 476 1632 1118 416 1927 1474 484 420 15 834 429 1428 428 433 1597 1565 1842 développement durable déversement déversement déversoir déversoir à contraction déversoir à paroi mince déversoir à seuil épais déversoir à seuil triangulaire déversoir commandé déversoir de jaugeage déversoir dénoyé déversoir dénoyé déversoir en V déversoir latéral déversoir plat en V déviation diagramme de distribution diffusion digital digue digue de coupure digue de protection digue d'encaissement digue du canal digue naturelle direction direction du vent dissipation 1685 1171 1592 1901 352 1483 218 1759 356 1041 302 658 1821 1504 605 436 455 440 441 963 317 931 1269 238 1109 447 1916 451 dissipation d'énergie distance distribution binomiale distribution de fréquences distribution de probabilité distribution des valeurs extrêmes distribution des vitesses distribution intraannuelle distribution lognormale distribution normale (gaussienne) distribution spatiale distribution surfacique diurne doline domaine d'application domaine d'application dommage données de base données d'écoulement données historiques données numériques dosage dose d'irrigation dragage 534 454 188 667 1264 573 456 83 995 1133 1585 120 458 462 463 1313 401 171 1636 775 1141 1039 1845 483 drain drain de ceinture drainage drainage naturel dune durée durée de fonctionnement durée de la pluie durée d'une averse durée d'une pluie dureté de l'eau dynamique des eaux souterraines 472 265 474 1106 500 501 1473 1302 1627 1627 746 724 E eau eau agressive eau alcaline eau brute eau capillaire eau d’écoulement hypodermique eau d'adsorption eau de mer eau de métamorphisme eau de refroidissement eau d'égoûts eau d'irrigation eau douce eau du sol eau fondue sur glace eau hydroscopique 1830 51 66 1319 256 1652 38 1441 1044 359 1829 915 668 1575 1666 822 eau hygroscopique eau interstitielle eau libre eau liée eau lourde eau magmatique eau minérale eau pelliculaire eau peu profonde eau potable eau résiduaire eau salée eau saumâtre eau stagnante eau surfondue eaux de lessivage eaux de restitution (du réseau d’irrigation) eaux de surface eaux d'égout eaux karstiques eaux résiduaires industrielles eaux souterraines eaux souterraines eaux souterraines libres eaux thermales eaux usées écart moyen écart type écartement des drains échanges de chaleur 827 896 712 209 764 1012 1061 31 1481 1244 1829 1421 212 1607 1664 957 1695 1677 1477 934 857 719 1652 660 1715 1477 1031 1609 473 759 109 échantillon échantillon d'eau échantillon non remanié échantillonnage échantillonneur à bouteille échantillonneur à sédiments échantillonneur d'eau échéance de prévision échelle échelle à maximum échelle à poisson échelle de jaugeage inclinée échelle des abscisses échelle des ordonnées échelle limnimétrique échelle logarithmique échelle semilogarithmique éclats de pierre écluse écluse à poisson écluse de chasse écluse de navigation écologie écoulement écoulement 1423 1866 1783 1425 199 1511 1867 1706 1435 374 599 851 1436 1437 1604 993 1469 1608 989 600 641 1115 514 625 1408 écoulement à surface libre écoulement à surface libre écoulement accéléré écoulement annuel écoulement annuel écoulement antécédent écoulement corrigé écoulement critique (F=1) écoulement cumulé écoulement d'air écoulement de base écoulement de pluie écoulement de retour écoulement de surface écoulement de surface écoulement d'étiage écoulement direct écoulement en nappe écoulement fluvial (F<1) écoulement fluvial d'origine souterraine écoulement garanti écoulement hypodermique écoulement laminaire écoulement lié à une pluie 659 1152 17 85 89 94 363 381 1412 57 170 1308 1374 1672 1674 1007 444 1487 1642 733 136 1651 942 1629 écoulement moyen annuel écoulement non stationnaire écoulement permanent écoulement polyphasique écoulement ralenti écoulement retardé écoulement souterrain écoulement torrentiel (F>1) écoulement transitoire écoulement très turbulent écoulement turbulent écoulement uniforme écoulement varié écoulement varié écran de pluviomètre écran Nipher effet de serre efflorescence algale effluents effluents (d'une station d'épuration) élément élément trace élévation du niveau de la nappe phréatique embâcle embouchure 1132 1788 1613 1099 1373 1651 725 1665 1746 1769 1774 1784 1130 1807 1309 1120 717 64 1477 521 524 1744 732 836 1390 émergence empirique énergie hydraulique énergie potentielle énergie radiative engorgé enregistrement enregistreur enregistreur enrochement ensablement ensoleillement envasement envasement de la retenue environnement épaisseur de la glace épaisseur de la glace épandage époque glaciaire épuisement de retenue épuration (des eaux équation équation de Bernoulli équation de continuité équilibre équilibre écologique érosion érosion érosion du lit 526 530 795 1245 1287 1887 1325 146 1326 1381 1429 1662 1512 1367 538 841 1716 1599 693 482 1278 542 185 349 543 513 412 544 1387 érosion due à l'eau d'irrigation érosion par écoulement en nappe érosion par l'eau erreur erreur absolue erreur admissible erreur aléatoire erreur instrumentale erreur relative erreur systématique escarpement essai essai au champ essai de pompage essai de pompage est estimation estuaire ET étalement granulométrique étalonnage étang état de mûrissement de la glace état liquide été étiage étude étude des marais eutrophisation 910 1486 1847 548 7 1210 1312 877 1353 1692 550 567 589 1276 1757 510 552 553 566 706 234 1237 838 981 1658 1002 901 902 554 110 évacuateur (de crues) en puits évacuateur à siphon évacuateur de crue évacuateur de secours évacuateur majeur évaluation de la prévision évaluation de l'enneigement évalué évaporation évaporation continentale évaporation de la surface de l'eau évaporation du sol évaporation mesurée en bac évaporation réelle évaporimètre évapotranspiration (ET) évapotranspiration potentielle évapotranspiration réelle exactitude excès d'eau exhaure expédition de reconnaissance expérience exploitation (d'un ouvrage) exploitation de la forêt 491 1517 1594 529 529 648 1549 551 556 558 561 560 1179 29 565 566 1246 30 21 1874 439 1681 567 1154 994 exploitation forestière exponentielle exposant extension extrait sec extrapolation exutoire exutoire (d'un réseau hydrographique) 1009 570 569 1705 1742 572 1162 1160 F facteur faune aquatique fiable fiche de dépouillement figure film (d'eau) filtration fissuration fissure flaque (d'eau, de neige ou de glace fondue) fleuve fleuve navigable fleuve soumis à la marée flocons de neige flore aquatique flottage des bois flottant flotteur flotteur double 574 107 1356 1327 591 592 593 654 370 1271 1383 1112 1723 1555 108 624 608 606 465 flotteur immergé flotteur superficiel fluide fluide parfait fond fond de forage fond de vallée fondations d'un barrage fonte des neiges forage forage force de cisaillement force de Coriolis force tractrice force tractrice critique forêt forêt claire forêt riveraine formation de méandres formation hydrogéologique formation imperméable forme formule formule de Chézy formule de Manning fosse fossé fourniture garantie fourniture optimale 1649 1671 636 843 200 204 1006 653 1558 198 486 1485 362 1745 382 649 1926 1379 1034 799 114 1482 652 295 1015 1224 457 595 1155 fraction argileuse fraction sableuse frange capillaire frazil fréquence fréquence de (retour de) crue friable front chaud front froid fuite (d'eau) 298 1427 252 657 664 612 670 1826 319 960 G galerie de chasse galet garrigue gelée geler génération de la pluie artificielle genèse génie civil géomorphologie géomorphologie fluviale gestion des bassins versants gestion des eaux gestion intégrée des ressources en eau geyser giboulée girouette givre glace 639 1190 285 673 661 1310 687 296 690 643 1891 1856 882 692 1523 1919 1377 829 glace de fond glace de fond glace de pression glace du rivage glace en paillettes glace granulaire glace pâteuse glace pourrie glace terrestre glacier glacier de vallée glaciologie glaçon flottant glissement de terrain globe gorge gorge gouffre gouffre absorbant goût de l'eau goutte goutter gradient de pression gradient vertical de température granulaire granulométrie graphique gravier gravité grêle grès grésil 75 202 1257 1493 1480 1543 716 1402 944 694 1799 699 610 949 703 704 1718 1239 1515 1877 490 487 1255 1701 707 1708 708 710 713 742 1430 837 111 grotte gué 269 646 H hauteur hauteur à l'échelle hauteur de chute de neige hauteur de chute utile hauteur de neige hauteur de pluie hauteur de refoulement hauteur des précipitations hauteur hors tout du canal hauteur piézométrique haut-fond haut-fond hectopascal (hPa) héliographe héliographe hémisphère herbicide hétérogénéité histogramme hiver homogène horizon horizon compacifié houle hPa humide 422 677 1553 148 1542 1300 967 1249 244 1218 162 1491 765 767 1663 768 769 866 774 1921 776 777 747 1687 765 781 humidifier humidimètre humidité humidité absolue humidité atmosphérique humidité de l'air humidité disponible humidité du sol humidité relative humus hydraulique hydraulique à surface libre hydrochimie hydrodynamique hydrofugation hydrogène hydrogéochimie hydrogéologie hydrogramme hydrogramme complexe hydrogramme de crue hydrogramme unitaire hydrographe de débit solide hydrographie hydrologie hydrologie appliquée hydrologie continentale hydrologie de l'ingénieur 1075 1569 1076 8 140 58 149 1567 1354 782 790 791 792 793 1889 796 798 800 801 325 615 1785 1452 803 817 101 348 535 hydrologie de surface hydrologie des zones arides hydrologie urbaine hydrologue hydrolyse hydrométéorologie hydrométrie hydromorphe hydromorphie hydrosphère hydrotechnique hyétogramme hygromètre hygromètre à cheveu hygroscopicité 1673 123 1794 816 818 819 820 1887 1888 823 1846 825 826 743 828 I iceberg île image satellite imperméable incertitude index index de surface foliaire indicateur inertie inféro-flux infiltration infiltration profonde initial 842 917 1431 846 1778 854 959 855 858 1781 859 410 867 injection injection d'argile injection de boue injection de ciment inondation inondation insecticide instantané instructions aux observateurs instrument de référence insulaire intensité intensité de la pluie intensité de précipitation interaction interagir interception (de la pluie par la végétation) interception des pluies intermédiaire interpolation intervalle de récurrence intrusion d'eau de mer intumescence inversion de température investissement ion irrigation 736 299 1090 272 611 899 871 873 1146 1335 878 884 1294 1251 886 885 888 1304 892 894 1375 1442 898 1700 903 904 907 irrigation au goutte 488 à goutte 918 isobare 919 isobathe 921 isogramme 922 isohaline 923 isohyète 351 isohypse 929 isotache 927 isotherme 928 isotope 1405 itinéraire J jaillir jauge de profondeur jauge de référence jaugeage jaugeage à gué jaugeage électrochimique jaugeage par déversoir jaugeage par dilution jaugeage par exploration du champ des vitesses jaugeur de pente jet d'eau jetée joint de revêtement journalier 1598 423 1022 1633 1824 523 679 442 1814 1525 930 931 978 394 K 112 karst 933 L laboratoire lac lac lac endoréique lac fermé lac salé lac temporaire lâchure lâchure lacustre lagune laisse des hautes eaux laisses de crues lame d’eau écoulée lame d'eau d'irrigation lame d'eau écoulée lame déversante langue glaciaire largeur à la crête largeur au fond largeur au sommet largeur d'une rivière latitude lentille d'eaux souterraines douces lessivage lessivage du sol levé levé pédologique 936 940 1834 533 310 1419 540 1355 1860 937 938 771 616 1410 424 426 1103 697 379 207 1735 215 953 669 956 1566 1680 1573 lieu ligne de berges ligne de berges ligne de partage des eaux ligne de partage des eaux ligne de partage des eaux souterraines ligne de surface des eaux ligne en pointillé ligne piézométrique limite de tolérance limite des neiges limite supérieure des arbres limites d'application limnigramme limnigraphe à bulle limnimètre limnimètre à câble lesté limnimètre à flotteur limnimètre à pieux limnimètre provisoire limnimètre Venturi limnologie limon limon limon argileux linéaire liquide lit (de rivière) 988 517 1494 461 1844 723 1873 464 784 1732 1557 1725 100 971 223 965 1923 607 1220 1702 1817 972 985 1509 300 973 979 276 lit (d'un cours d'eau) lit à fond mobile lit asséché lit changeant lit de rivière lit en profit d'équilibre lit instable lit mineur lit principal lit prismatique lit stable lithologie litière lœss loi de Darcy longévité longitude longueur de mélange longueur en crête lutte contre l'érosion lutte contre les crues lysimètre 1385 68 497 1490 1388 1339 1787 1005 1014 1261 1603 982 983 991 402 1473 996 1066 376 545 613 1010 M macroporosité manteau neigeux maquis marais marais marais à roseaux 1011 1539 285 1019 1686 1333 marais fluvial mare marécage marécage marécage de montagne marée marne marque de référence masque d'étanchéité masque en béton bitumineux massif résistant (du barrage) matériaux matériaux du lit matières dissoutes matières en suspension maximum absolu méandre méandre méandre mort médiane méridional mesure météorologie météorologie aéronautique météorologue méthode chimique de mesure du débit méthode de jaugeage à points multiples 642 1237 1019 1686 1084 1724 1018 1336 1892 192 1670 1024 180 452 1683 9 184 1033 1174 1042 1584 1036 1050 46 1049 291 1100 méthode des approximations successives méthode des images méthode des isotaches méthode des moindres carrés méthode des petits carreaux méthode des polygones de Thiessen méthode directe méthode du bateau mobile méthode indirecte méthode intégrale de mesure de vitesse méthode par pente et section mètre mettre en exploitation microclimat micromoulinet microrelief milieu aquatique milieu de la rivière milieu du lac milieu isolé milieu naturel milieu poreux millénaire minéralisation de l'eau 1656 1052 1815 961 1053 1717 445 1088 856 883 1527 1051 1279 1055 1054 1056 106 1058 1057 925 1107 1243 1059 1865 113 minimum absolu mise en valeur mode mode d'écoulement mode d'irrigation modèle modélisation modification de la forme des berges module annuel moite montant journalier moraine moulinet à hélice moulinet hydrométrique moulinet hydrométrique à axe horizontal moulinet suspendu moulinet suspendu sur câble mousson mouvement des sédiments moyenne moyenne arithmétique moyenne interannuelle moyenne journalière moyenne mobile moyenne pondérée mur d'endiguement mur parafouille 10 1324 1069 628 911 1070 1072 1492 1131 1074 395 1082 1268 391 778 231 1397 1080 1454 1029 124 1092 396 1087 1900 619 392 N nappe nappe aquifère nappe artésienne nappe captive nappe perchée nappe phréatique naturel naufrage navigation nébulosité neige neige ancienne neige éternelle neige fondante neige fraîche neige mouillée neige poudreuse neige sèche névé niveau niveau niveau (d'eau) niveau d’eau constant niveau de base d'érosion niveau de débordement niveau de pointe (d'une crue) niveau d'eau niveau des eaux souterraines 719 112 126 337 1201 735 1104 471 1113 1116 1535 1148 1212 1532 1119 1907 1247 496 596 422 964 1605 1615 167 161 378 1854 728 niveau maximum de la retenue niveau normal de la retenue niveau piézométrique niveau statique (de l'eau) niveaux caractéristiques nivellement nivomérique nivomètre nombre de Froude nombre de Reynolds nomogramme non navigable nord normale hydrologique normales noyau nuage de pluie numération des coliformes 1028 1135 1219 1610 286 966 1121 1556 675 1376 1123 870 1137 1134 1136 1140 1296 320 O observateur observation hydrologique observations horaires observé obstruction d'un cours d'eau par le frazil odeur de l'eau 1145 809 780 1144 744 1868 odomètre ombre onde de crue onde isolée orage orage Organisation Météorologique Mondiale (OMM) orientation orientation origine origine origine des eaux souterraines orographie oued ouest ouverture ouvrage ouvrage de captage ouvrage hydraulique ouvrage régulateur ouvrages de tête oxydation oxygène dissous 1147 1479 621 1679 1626 1720 1929 135 1156 1157 1582 688 1158 1823 1905 97 1640 257 789 1347 752 1175 453 P Pa 194 pale (d'hélice) 1180 pantographe papier à échelle de 1266 probabilité 1184 papier semilogarithmique par minute par seconde paramètre parcelle d'étude du ruissellement parcours nivométrique parement aval particule partie terminale du canal Pascal (Pa) passe à poisson passe de flottage passerelle de service pâturage pâturage paysage pédogenèse pédologie pénétrer péninsule pente pente pente de la nappe libre pente hydraulique pente naturelle pente opposée pente variable perche perche à neige perche de sondage 1468 1197 1198 1181 1411 1538 468 1183 1694 1184 601 992 682 715 1186 948 1191 1192 1194 1195 773 1524 1876 785 1111 40 1804 1232 1546 1580 114 perche légère percolation pergélisol périmètre de protection sanitaire périmètre mouillé période de croissance des végétaux période d'étiage période sans gel périodicité perméabilité effective perméable perméamètre perte d'eau par exfiltration perte par absorption perte par évaporation perte par interception pertes à l’écoulement pertes de chaleur pertes de charge pertes de charge à la sortie pertes de charge à l'entrée pertes de charge par frottement pertes en eau pertuis pertuis petite rivière 1825 1202 1207 1936 1911 737 1008 674 1206 519 1209 863 1464 13 562 889 1305 760 750 1163 536 672 1855 990 1531 371 pH phénomène hydrologique photographie aérienne pied amont pied aval piège à gravier pierre piézomètre pile d'un pont placette de mesures météorologiques plage plaine plaine alluviale plaine d'inondation plan directeur planche à neige planification à fins multiples planimètre plateau pluie pluie acide pluie au sol pluie de projet pluie efficace pluie en excès pluie faible pluie nette pluie uniforme pluviographe pluviographe pluviomètre 797 810 42 1792 470 711 1619 1217 1216 875 176 1226 70 617 1023 1536 1095 1227 1228 1293 23 1719 431 520 1303 969 1117 1614 1306 1329 1250 pluviomètre pluviomètre totalisateur poids volumétrique point de congélation point de flétrissement point de référence (des mesures) point de rosée point d'inflexion pointe de crue pointe limnimétrique droite points aberrants poisson polluant pollution pollution atmosphérique pollution de l'air pollution diffuse pollution localisée pollution thermique polynie pompe pompe à eaux d'égout pompe à piston pompe à vide pompe centrifuge pompe de basse pression pompe de haute pression 1297 389 225 663 1914 869 438 864 614 1230 1164 597 1233 1235 141 59 1126 1231 1712 1236 1272 1476 1223 1797 274 1001 770 pompe de secours pompe immergée pompe multicellulaire pompe multiétage pondéré poreux porosité porosité capillaire porosité de fissure port porte d'écluse pour cent pourcentage pourcentage de lacs poussée hydrostatique prairie préavis de crue précipitation occulte due au brouillard précipitation(s) précipitations artificielles précipitations liquides précipitations solides précipitations sur la surface du cours d'eau précis précision de la mesure précision de mesure prélèvement 528 1645 1094 1102 1899 1242 1240 253 654 745 990 1199 1200 941 227 709 620 645 1248 131 980 1576 279 1253 22 1037 prélèvement d'eau prélèvement d'eau pour l'irrigation prélèvement des échantillons pression pression atmosphérique pression barométrique pression capillaire pression dynamique pression dynamique pression hydrostatique pression osmotique prévision prévision hydrologique prévision hydrologique à court terme printemps prise de fond prise de la glace prise d'eau prise d'eau prise d'eau latérale prise en masse prise en masse probabilité probabilité de prévision profil du lit profil du lit alluvial profil en long 1883 916 1425 1254 142 165 254 503 1811 824 1159 647 807 1495 1600 203 662 879 1852 1503 324 662 1262 1265 181 1386 997 1924 115 profil en long du canal profil en long d'un cours d'eau profil hydrique profil pédologique profil vertical de température profile des vitesses profondeur profondeur d'humectation profondeur du chenal navigable profondeur naturelle prolifération algale prolongement de série propagation des ondes protection de l'environnement protection des sols protection des talus psychromètre puisard puissance puissance (en chevaux) puissance installée puits puits à drains rayonnants puits artésien puits de forage puits de tranquilisation 245 1635 1077 1570 1818 1812 422 1912 425 1105 64 1729 1894 539 1564 1528 1270 275 569 779 872 1902 321 129 197 1617 355 puits d'essai 12 puits d'infiltration puits d'observation 1143 1278 purification 1281 pyranomètre Q qualitatif qualité de l'eau quantitatif quantité 1283 1859 1284 73 R rabattement rabattement de la nappe phréatique racine radar radar météorologique radiation nocturne radier ralentissement ramifications d'une rivière rapide rapport ravin ravine ravinement rayon de courbure rayon d'influence rayon hydraulique rayonnement solaire absorbé 480 481 1400 1286 1046 1122 623 1529 214 1314 1360 739 740 741 1290 1291 787 11 rayonnement solaire direct rayonnement solaire réfléchi réalité de terrain reboisement recharge des aquifères souterrains réchauffement du globe recherche recherche en hydrologie reconnaissance aérienne reconstitution des données réduction reflux refouler de l'eau régime des pluies régime hydrologique régime thermique région région boisée région climatique région hydrogéologique régional régionalisation régler le zéro (d'un appareil) régression linéaire régression multiple régularisation 446 1337 718 1338 730 702 1364 812 43 1371 1332 511 968 1307 811 1713 1340 651 305 729 1341 1342 33 974 1098 1348 régulateur de débit régulation naturelle régulation par l'amont régulation par l'aval réhabilitation rejaillissement relation relation dénivelée hauteur -débit relation empirique relation hauteurdébit relation linéaire relation stochastique relevé relevé relief remous rendement rendement d'écoulement rendement du système d'irrigation rendement en eau (d'un bassin versant) rendement spécifique renouvellement répartition de la pluie repère de nivellement réseau de base réseau de drainage 1349 1110 1790 467 1350 1596 1352 583 531 1606 975 1618 876 1680 1357 155 1932 1413 909 1885 1590 1775 1301 183 168 477 réseau d'irrigation réseau hydrographique réseau hydrographique réseau hydrométrique réseau limnimétrique réserve annuelle réserve interannuelle réserve souterraine réservoir d'accumulation réservoir de jaugeage réservoir de régularisation réservoir d'écrêtement des crues résidu résidu sec résistivité hydraulique ressaut ressaut noyé ressources ressources en eau ressources en eau souterraines résultat douteux résumé résumé résurgence résurgence retard 912 477 802 808 1634 91 1093 734 1625 1040 1346 434 1369 495 788 786 1644 1370 1862 731 1285 14 1657 571 1372 1726 116 rétention de la neige retenue (de petite taille) retenue à usages multiples retenue d'eau retenue d'un barrage retour à niveau (des eaux souterraines) rétrécissement ré-utilisation de l'eau revêtement revêtement du canal revêtement en béton revêtement en terre rigole ripicole ripisylve risque d'érosion rive riverain rivière rivière alimentée par la fonte des neiges rivière glaciaire rivière hydrologiquement analogue rivière libre des glaces rivière souterraine robinet roche 1545 848 1101 1365 1365 1330 1497 1864 977 243 333 506 457 1378 1379 546 158 1378 1383 1554 698 815 1153 1654 584 1393 roche en place roche intrusive roche mère roche mère altérée roche métamorphique roche sédimentaire roche sous-jacente rose des vents rosée rotation de l'humidité dans l'atmosphère rugosité ruisseau ruissellement ruissellement (de pluie) le long des troncs ruissellement d'une canopée dû au brouillard rupture d'une digue 1394 897 182 1897 1045 1458 1782 1917 437 1078 1404 220 1173 1616 645 575 S sable sable argileux sable grossier sable limoneux saison saison des pluies salinisation salinité saltation salure du sol 1426 301 313 986 1444 1311 1571 1415 1422 1571 sans dimensions satellite artificiel satellite géostationnaire satellite météorologique saumon (de sonde) scarification science des sols sciences de la terre sécheresse section contractée section d'aire mouillée minimum section de jaugeage section mouillée section mouillée section transversale section transversale trapézoïdale section transversale triangulaire sédiment sédimentation sédimentation sédimentologie sédiments du lit seiche sel sens sensibilité séparation des composantes de l'hydrogramme septentrional série de données 443 132 691 1047 1581 1438 1572 507 492 1816 186 680 518 630 384 1754 1758 1448 1459 1474 1460 177 1466 1416 1470 1471 1472 1138 406 série de valeurs annuelle série des maximum annuels série des minimum annuels série temporelle services hydrologiques services météorologiques seuil seuil en béton shuga significatif simulateur de pluie simulation simulation de Monte-Carlo simultané siphon siphon inversé site du barrage sol sol brun sol châtain sol gelé sol lessivé sol minéral sol salé sol salé solubilité sondage sonde à neige sondeur à ultrasons sondeur acoustique 90 86 87 1728 813 1048 1508 334 1500 1507 1298 1513 1081 1514 1516 900 400 1561 221 294 676 955 1060 65 1420 1577 1578 1550 1668 source source source de chaleur source de faille source d'émergence source diaclasienne source pérenne source saisonnière source temporaire source vauclusienne sources chaudes sous le vent sous-bassin versant spécifique stabilité des talus stabilité du lit station agrométéorologique station climatologique station climatologique de référence station climatologique principale station de base station de jaugeage station de pompage station d'observation à longue série chronologique station limnimétrique 1582 1600 762 602 421 655 1203 1445 1703 1808 1714 962 1641 1586 1526 281 53 306 1334 1260 169 681 1275 998 1849 512 117 station météorologique automatique station pluviométrique station représentative statistique statistiques stockage stockage à court terme stockage dans les berges stockage de vallée stockage du chenal stockage du lit stockage hors lit stockage interannuel stockage journalier stockage temporaire stratification stress stress hydrique structure de captage des eaux souterraines structure de régulation structure motteuse sublimation sublimation de la glace sublimation de la neige submersion 147 1252 1362 1611 1612 1621 1238 160 1800 282 282 1167 260 397 435 1630 1637 1869 727 287 308 1643 557 559 1646 substratum imperméable sud suintement glaciaire suivi superficie superficie de la retenue supérieur(e) à la normale supersaturation surexploitation surexploitation surface active d'un bassin surface d'alimentation surface de la nappe phréatique surface de saturation surface lisse surface mouillée surface rugueuse surpâturage surveillance suspension symétrie synoptique système d'aménagement des eaux système de distribution de l'eau système d'équations 339 1583 1833 1079 117 1872 4 1667 417 1170 27 880 1875 211 1534 1910 1403 1172 1079 1684 1688 1689 1863 1871 1691 T table de jaugeage table de tarage table glaciaire tableau tableau de correction tablier (d'un pont) tâches solaires taille taille talus amont talus aval talweg tambour (de l'enregistreur) tamis tamisage tarage tarière tarissement taux de renouvellement taux d'enneigement télédétection télémesure télémétrie température de l'air température du sol température moyenne journalière température positive 1318 1318 696 1693 365 105 1660 1035 1518 1791 469 1709 493 1505 1506 234 144 1321 1776 1540 1359 1358 1698 60 1574 1030 2 tempête tempête de neige tempête de verglas temps temps clair temps de concentration temps de parcours temps de réponse temps de séjour temps de séjour des eaux (dans un lac) teneur en éléments fins teneur en sels teneur totale en matière dissoute tension tension de surface tension de vapeur saturante tension de vapeur saturante terrain accidenté terrain de couverture terrain vague terrasse terre terre en jachère terre fine terres irrigables terres irriguées tête du canal thermomètre à alcool 1626 1548 840 1895 576 1727 1755 939 1368 1861 1510 1418 1740 1705 1675 1434 1802 1407 1168 845 1707 504 582 594 943 906 239 63 thermomètre à maximum thermomètre à mercure thermomètre à minima thermomètre mouillé thermomètre sec (d'un psychromètre) tirant d'eau toit imperméable tonne topographie vallonnée torrent torrent tortuosité tour d'eau tourbe tourbillon traceur radioactif traction traitement automatique des données traitement des données traitement primaire des données trajectoire trajet transfert d'eau interbassin transitoire transmissivité transparence 1027 1043 1063 1906 499 626 338 1733 1399 1085 1737 1738 914 1189 515 1289 1705 145 405 1259 1187 1187 887 1748 1749 1750 118 transparence de l'eau transpiration transport transport par voie d'eau travail de terrain travaux travaux de terrassement travée du pont triangulation tronçon aval tronçon du canal tronçon du cours d'eau troposphère trou trouble tsunami tube de Pitot tunnel turbidité turbine turbine Francis turbine Kaplan turbine Pelton tuyau 1751 1752 1753 1879 590 1928 509 217 1760 1004 246 1391 1764 1224 1398 1768 1225 1770 1771 1773 656 932 1193 1221 tuyau de drainage type de réseau hydrographique type d'écoulement d'un cours d'eau typhon 479 478 633 1777 U unité de mesure usage de l’eau usager usine hydroélectrique utilisation combinée utilisation de l'eau en place 1786 1880 1796 794 342 874 V vague valeur approximative valeur lue valeur vraie valeurs journalières vallée vallée anticlinale vallée en forme d'auge 1893 103 876 1767 398 1798 95 1766 vanne vanne à segments vanne de crête vanne de garde vanne de profondeur vanne de sécurité vapeur d'eau variable variable indépendante variation avec le temps variation diurne variation interannuelle variation saisonnière variation séculaire vase vase végétation aquatique végétation ripicole vent vent de surface vent faible vent fort vent modéré 684 1697 375 683 205 527 1881 1803 853 1730 459 92 1446 1447 1149 1509 109 1380 1915 1678 689 1639 1073 vent variable verglas verglas vérité de terrain versant vidange vidange vidange de fond viscosité viscosité cinématique visibilité vitesse admissible vitesse critique vitesse d'absorption vitesse de chute vitesse de fond vitesse de fonte (des neiges) vitesse de percolation vitesse de tarissement vitesse d'infiltration vitesse du courant vitesse du vent vitesse limite de chute 1806 700 1523 718 773 417 532 1828 1819 935 1820 1211 383 881 581 206 1315 1465 419 861 632 vitesse limite d'envasement vitesse moyenne vitesse non affouillante vitesse superficielle voie navigable volume utile vortex vortex 1128 152 1127 1676 1882 1795 1822 1913 Z zonal zone d'aération zone de mélange zone de suintement zone d'enracinement zone d'infiltration zone d'influence zone inondée zone saturée zone semi-aride zone tempérée 1934 1935 1067 1462 1401 862 118 622 1432 1467 1699 1918 579 119 120 гۻñ»Ý ³Ûµµ»Ý³Ï³Ý ó³ÝÏ ² ³µëóÇë ³µëóÇëÝ»ñÇ ë³Ý¹Õ³Ï ³·áõó³ÛÇÝ å³ï ³·ñ»ëÇí çáõñ ³·ñáÏÉÇÙ³Û³·ÇïáõÃÛáõÝ ³·ñáû¹»ñ¨áõóµ³Ý³Ï³Ý Ï³Û³Ý ³·ñáû¹»ñ¨áõóµ³ÝáõÃÛáõÝ ³¹Ç³µ³ï³ÛÇÝ ³¹í»Ïódz (áõÕճѳ۳ó ß³ñÅáõÙ) ³»ñ³ódzÛÇ ·áïÇ ³½³ï çñ³ÛÇÝ Ù³Ï»ñ¨áõÛÃÇ ïñ³Ù³ï [åñáýÇÉ] ³½¹³ÉáÕ³Ý ³½¹»óáõÃÛ³Ý ·áïÇ ³½¹»óáõÃÛ³Ý ß³é³íÇÕ ³½¹»óáõÃÛ³Ý áÉáñï ³½ÇÙáõï ³Éµ»¹á ³ÉÇù ³ÉÇù³íáñ é»ÉÇ»ý ³ÉÇùÇ ëïáñáï ³ÉÇùÇ ï³ñ³ÍáõÙ ³ÉÏ³É³Ñ³Ý³Í ÑáÕ ³ÉϳɳѳÝÙ³Ý çñ»ñ 6 1436 392 51 52 53 54 32 39 1935 1873 226 118 1291 118 154 62 1893 1399 1765 1894 955 957 ³ÉϳɳѳÝáõÙ ³ÏÝóñóÛÇÝ ³ÏáõÝù ³ÏïÇí ïÇÕÙ ³Õ ³Õ³·ÇÍ [ǽáѳÉÇÝ] ³Õ³½»ñÍáõÙ ³Õ³Ï³É³Í ÑáÕ ³Õ³Ï³Éí³Í ÑáÕ ³Õ³Ñ³Ù ÉÇ× ³Õ³ÛÇÝ çáõñ ³Õ³å³ñáõݳÏáõÃÛ³Ý Ñ³ßí»ÏßÇé ³ÕµÛáõñ ³ÕµÛáõñ ³ÕµÛáõñÇ Ï³åï³Å ³Õ»ï³ÛÇÝ çñÑ»é ³Õ»ï³ÛÇÝ í³ñ³ñáõÙ ³ÕÇ çáõñ ³ÕÇáõÃÛáõÝ ³ÕÛáõë³Ï ³ÕïáïÇã ³ÕïáïáõÙ ³Õïáïí³Í û¹ ³Õïáïí³ÍáõÃÛáõÝ ³× ³×áõÙ ³Ù³é ³Ù³éݳÛÇÝ í³ñ³ñáõÙ ³Ù³ù³óáõÙ ³Ùµ³ñ³ÛÇÝ å³ïí³ñ ³Ù»ÝųÙÛ³ ¹ÇïáõÙÝ»ñ ³Ù»ÝûñÛ³ ³Ùå³Ù³Í 956 873 1582 28 1416 922 428 1420 65 1419 212 1417 1582 1600 1601 529 264 1421 1415 1693 1233 347 1234 1235 852 738 1658 1659 474 1624 780 394 1169 ³Ùå³Ù³ÍáõÃÛáõÝ ³Ùåñáå ³Ùåñáå ³Ù÷á÷áõÙ ³Ù÷á÷áõÙ ³Ûɳë»ñáõÙ ³Ý³Ùå »ñÏÇÝù ³Ý³å³ï ³Ý¹áõݹ ³Ý¹ñ³Ó³ÛݳÛÇÝ Ëáñ³ã³÷ ³ÝÇáÝ ³Ý˽»ÉÇáõÃÛ³Ý Ñ³í³ë³ñáõÙ ³ÝÏ³Ë ÷á÷áË³Ï³Ý ³ÝϳÛáõÝ ÑáõÝ ³ÝϳÝáÝáõÃÛáõÝ ³ÝÏÙ³Ý (ÇçáõÛÃÇ) ÏáÝ ³ÝÏÙ³Ý ³ñ³·áõÃÛáõÝ ³ÝÏÙ³Ý, ٳϳñ¹³ÏÇ ¨ »ÉùÇ Ï³åÁ ³ÝÏÛáõÝ ³ÝÏáõÙ ³Ýѳٳã³÷ Ñáëù ³Ýѳٳã³÷áõÃÛ³Ý ·áñͳÏÇó ³Ýѳٳã³÷áõÃÛáõÝ [³ëÇÙ»ïñÛ³] ³Ýѳٳë»éáõÃÛáõÝ ³ÝÑáë ³ÝÑáë ÉÇ× ³ÝÓñ¨ ³ÝÓñ¨ ³ÝÓñ¨³µ»ñ ³Ùå ³ÝÓñ¨³µ»ñáõÙ ³ÝÓñ¨³·ñÇã ³ÝÓñ¨³·ñáÕ ë³ñù 1116 1626 1720 14 1657 412 303 429 1239 1668 80 349 853 1787 93 336 581 583 78 1322 1130 1521 1522 866 121 533 1293 1299 1296 1310 1329 1306 ³ÝÓñ¨³Ë³éÝ ÓÛáõÝ ³ÝÓñ¨³ÛÇÝ Å³Ù³Ý³Ï³ßñç³Ý ³ÝÓñ¨³ÛÇÝ Ñáëù ³ÝÓñ¨³ÛÇÝ Ñáëù ³ÝÓñ¨³ÛÇÝ ÑáëùÇ Ï»ÝïñáݳóÙ³Ý Å³Ù³Ý³Ï ³ÝÓñ¨³ÛÇÝ ÑáëùÇ ÏáñáõëïÝ»ñ ³ÝÓñ¨³ã³÷ ³ÝÓñ¨³ã³÷Ç í³Ñ³Ý³Ï ³ÝÓñ¨³óÙ³Ý ë³ñù ³ÝÓñ¨³óáõÙ ³ÝÓñ¨Ç µ³ßËáõÙ ³ÝÓñ¨Ç ÇÝï»ÝëÇíáõÃÛáõÝ ³ÝÓñ¨Ç ï¨áÕáõÃÛáõÝ ³ÝÓñ¨Ç ï¨áÕáõÃÛáõÝ ³ÝÓñ¨Ý»ñÇ ß»ñï ³ÝÓñ¨Ý»ñÇ é»ÅÇÙ ³ÝÓñ¨Ý»ñÇ ù³ñ﻽ ³ÝáñáßáõÃÛáõÝ ³ÝáõÕÕ³ÏÇ (ÏáÕÙݳÏÇ) Ù»Ãá¹ ³Ýã³÷ë ³Ýçñ³Ã³÷³Ýó ³Ýçñ³ÝóÇÏ Í³ÍÏ (çñ³ÝóÇÏ ß»ñïÇ) ³Ýçñ³ÝóÇÏ Ý»ñùÝ³Ï (çñ³ÝóÇÏ ß»ñïÇ) ³Ýçñ³ÝóÇÏ ß»ñï ³Ýçñ¹Ç ÑáÕ³·áñÍáõÃÛáõÝ ³Ýçñå»ï ³Ýë³éݳٳÝÇù ųٳݳϳßñç³Ý ³ÝëݹÇÏ ×Ýß³ã³÷ [³Ý»ñáǹ] ³Ýï³é ³Ýï³é³½áõñÏ 1523 1311 1308 1629 1727 1305 1297 1309 1298 1602 1301 1294 1302 1627 1300 1307 1295 1778 856 443 846 338 339 114 494 317 674 77 649 1927 121 ³Ýï³é³Ñ³ïáõÙ ³Ýï³é³Ñ³ïáõÙ ³Ýï³é³ÛÇÝ Ý»ñ÷éáõÏ ³Ýï³é³å³ï ³Ýï³é³å³ï ï³ñ³Íù ³Ýï³é³å³ïáõÙ ³Ýï³é³í»ñ³Ï³Ý·ÝáõÙ ³Ýï³é³ïÝÏáõÙ ³Ýï³éÇ ë³Ñٳݳ·ÇÍ ³Ýó³ÑáõÝ ³ÝóÙ³Ý ³ÝóáõÙ³ÛÇÝ ³Ýóù»ñÇ Í»÷áõÙ ³Ýûñ·³Ý³Ï³Ý ÑáÕ ³ßݳݳÛÇÝ í³ñ³ñáõÙ ³ßáõÝ ³å³ÑáíÇã ÷³Ï³Ý ³å³ÑáíáõÃÛ³Ý Ïáñ ³å³ëï³ñ³Ý (ïݳÏ) ³å³ñ ³å³ñÇ ù³Ûù³ÛáõÙ ³é³Ýóù ³é³ç³óáõÙ ³é³í»É³·áõÛÝ ·áõÙ³ñ³ÛÇÝ ·áÉáñßdzóáõÙ ³é³í»É³·áõÛÝ ¹ÇÙѳñÇ Ù³Ï³ñ¹³Ï ³é³í»É³·áõÛÝ Ñ³í³Ý³Ï³Ý í³ñ³ñáõÙ ³é³í»É³·áõÛÝ ÑáëùÇ Ùá¹áõÉ ³é³í»É³·áõÛÝ ã³÷³ÓáÕ ³é³í»É³·áõÛÝ ç»ñÙ³ã³÷ ³éµ»ñÇã çñ³Ýóù ³éáõ ³éáõÙ 411 994 983 1925 651 48 1338 48 1725 646 1748 1748 1443 1060 578 577 683 1263 1488 1393 1395 153 687 1246 1028 1026 1025 374 1027 102 457 1924 ³éí³Ï ³ë»Õݳíáñ ã³÷³ÓáÕ ³ëÇÙåïáï ³ëÇÙåïáï³ÛÇÝ ³ëïÇ×³Ý³Ï³Ý ³ÝÏáõÙ ³ëïÇ׳ݳóáõÛó ³ëý³Éïµ»ïáݳÛÇÝ ¹Çٳ߻ñï [¿Ïñ³Ý] ³í³½ ³í³½³µ»ñáõÙ ³í³½³ÃáõÙµ ³í³½³ÛÇÝ Ù³ë ³í³½³Ý ³í³½³ÝÇ ·áñÍáÕ Ù³Ï»ñ»ë ³í³½³ÝÇ Ó¨³ã³÷³Ï³Ý µÝáõó·ñÇãÝ»ñ ³í³½³ÝÇ ýǽÇϳ³ß˳ñѳ·ñ³Ï³Ý å³ÛÙ³ÝÝ»ñ ³í³½³ù³ñ ³í³½áñëÇã ³í»É³óáõÙ ³í»É³óáõÙ ³í»ÉóáõϳÛÇÝ ËáݳíáõÃÛáõÝ ³ídzѻï³Ëáõ½áõÃÛáõÝ ³ídzû¹»ñ¨áõóµ³ÝáõÃÛáõÝ ³íïáÙ³ï û¹»ñ¨áõóµ³Ý³Ï³Ý Ï³Û³Ý ³ñ¨³·ñÇã ³ñ¨³·ñÇã [Ñ»ÉÇá·ñ³ý] ³ñ¨³¹³ñÓ³ÛÇÝ óÇÏÉáÝ ³ñ¨³¹³ñÓ³ÛÇÝ û¹ ³ñ¨³÷³ÛÉ ³ñ¨»Éù ³ñ¨Ç ³Ý¹ñ³¹³ñÓí³Í ׳鳷³ÛÃáõÙ 220 1230 137 138 412 569 192 1426 1429 500 1427 172 27 1083 1214 1430 1428 738 852 1874 43 46 147 1663 767 1763 1762 1662 510 1337 ³ñ¨Ç ÏɳÝí³Í ׳鳷³ÛÃáõÙ ³ñ¨Ùáõïù ³ñ³·³Ñáë ѳïí³Í ³ñ³·³óáõÙ ³ñ³·³óí³Í Ñáëù ³ñ³·áõóÛÇÝ [¹ÇݳÙÇÏ] ×ÝßáõÙ ³ñ³·áõÃÛ³Ý ¹³ßï ³ñ³·áõÃÛ³Ý ã³÷Ù³Ý ³ÙµáÕç³Ï³Ý³óÙ³Ý Ù»Ãá¹ ³ñ³·áõÃÛáõÝ-ٳϻñ»ë Ù»Ãá¹ ³ñ³·áõÃÛáõÝÝ»ñÇ µ³ßËáõÙ ³ñ³·áõÃÛáõÝÝ»ñÇ Ñ³í³ë³ñ³·ÇÍ [ǽáï³Ë] ³ñ³·áõÃÛáõÝÝ»ñÇ ïñ³Ù³ï [åñáýÇÉ] ³ñ³Í»óáõÙ ³ñµ³Ý۳ϳÛÇÝ å³ïÏ»ñ ³ñ¹Ûáõݳµ»ñ³Ï³Ý Ï»Õï³çñ»ñ ³ñ¹Ûáõݳí»ï ³ÝÓñ¨ ³ñ¹Ûáõݳí»ï ó÷³Ýó»ÉÇáõÃÛáõÝ ³ñ¹Ûáõݳí»ïáõÃÛáõÝ ³ñ»·³ÏݳÛÇÝ µÍ»ñ ³ñ»·³ÏݳÛÇÝ áõÕÇÕ ×³é³·³ÛÃáõÙ ³ñÅ»ù ³ñÑ»ëï³Ï³Ý ³ñµ³ÝÛ³Ï ³ñÑ»ëï³Ï³Ý ëÝáõóáõÙ ëïáñ·»ïÝÛ³ çñ»ñÇ ³ñÑ»ëï³Ï³Ý ï»ÕáõÙÝ»ñ ³ñÙ³ï ³ñÙ³ï³µÝ³Ï ß»ñï ³ñÙ³ï³Ï³Ý ³å³ñ ³ñÙ³ï³Ï³Ý ³å³ñ ³ñáï³í³Ûñ 11 1905 1314 18 17 1811 1810 883 1814 456 929 1812 715 1431 857 1117 519 1932 1660 446 73 132 130 131 1400 1401 182 1394 1186 ³ñï³µ»ñÙ³Ý ÏáÝ ³ñï³¹ñáճϳÝáõÃÛáõÝ ³ñï³Ñáë ³ñï³ÑáëÙ³Ý ·áïÇ ³ñï³ÑáëÙ³Ý ÏáÝ ³ñï³å³ïÏ»ñÙ³Ý Ù»Ãá¹ ³ñï³ñÏáõÙ ³ñï»½Û³Ý çñ»ñÇ ×ÝßáõÙ ³÷ ³÷³·ÇÍ ³÷³·ÇÍ ³÷³ÃáõÙµ ³÷³ÛÇÝ Ï³ñ·³íáñáõÙ ³÷³å³ßïå³Ý å³ïÝ»ß ³÷³ë³éáõÛó ³÷³ù»ñáõÙ ³÷»ñÇ Ó¨³Ë³ËïáõÙ ³÷»ñÇó çñÇ ¹áõñë ·³ÉÁ 409 1932 1171 1462 409 1052 572 128 158 517 1494 963 160 931 1493 5 1492 1593 ´ ´»éÝáõÉÇÇ Ñ³í³ë³ñáõÙÁ µ³½Ù³Ëáõó çñÑ³Ý [åáÙå] µ³½Ù³Ï³Ù³ñ³ÛÇÝ å³ïí³ñ µ³½Ù³ÏÇ Ñ³ñ³µ»ñ³ÏóáõÃÛáõÝ [Ïáé»ÉÛ³ódz] µ³½Ù³ÏÇ é»·ñ»ëdz µ³½Ù³ÙÛ³ ϳñ·³íáñáÕ áõݳÏáõÃÛáõÝ µ³½Ù³ÙÛ³ ϳñ·³íáñáõÙ µ³½Ù³ÙÛ³ ÙÇçÇÝ µ³½Ù³ÙÛ³ ß³ñùÇ µ»ñáõÙ µ³½Ù³Ýå³ï³Ï³ÛÇÝ åɳݳíáñáõÙ µ³½Ù³ëïÇ×³Ý çñÑ³Ý Ï³Û³Ý [åáÙå³Ï³Û³Ý] 185 1094 1096 1097 1098 1093 260 1092 35 1095 1102 122 µ³½Ù³÷áõɳÛÇÝ Ñáëù µ³ÃáÙ»ïñ ѳï³Ï³ÛÇÝ Ýëïí³ÍùÝ»ñÇ ÝÙáõß í»ñóÝ»Éáõ ѳٳñ µ³ÅݳíáñáõÙ [¹á½³íáñáõÙ] µ³Õ³¹ñ³Ù³ë µ³Õ³¹ñÇã µ³Ý³Ó¨ µ³ßËÙ³Ý ·ñ³ýÇÏ µ³ñ³Ï å³ïáí çñó÷ µ³ñ¹ çñ³·Çñ [Ñǹñá·ñ³ý] µ³ñ»Ë³éÝ ·áïÇ µ³ñÓñ ×ÝßÙ³Ý çñÑ³Ý [åáÙå] µ³ñÓñ çñ»ñÇ ÝÇß µ³ñÓñ çñ»ñÇ ÝÇß»ñ µ³ñÓñ çñí»Å µ³ñÓñ³·ñ³ÛÇÝ [ÑÇåëá·ñ³ýÇÏ] Ïáñ µ³ñÓñ³¹Çñ ׳ÑÇ× µ³ñÓñ³í³Ý¹³Ï µ³ñÓñ³óÙ³Ý ×ÛáõÕ (çñ³·ñÇ [Ñǹñá·ñ³ýÇ]) µ³ñÓñ³óáõÙ µ³ñÓñáõÃÛáõÝ (ÍáíÇ Ù³Ï³ñ¹³ÏÇó) µ³ó ÑáõÝ µ³ó ÑáõÝ»ñÇ Ñǹñ³íÉÇϳ µ³ó ٳϻñ»ëáí (áã ×ÝßáõÙ³ÛÇÝ) Ñáëù µ³ó³ï µ³ó³ñÓ³Ï ³é³í»É³·áõÛÝ µ³ó³ñÓ³Ï Ýí³½³·áõÛÝ µ³ó³ñÓ³Ï ëË³É µ»ïáÝ µ»ïáÝ» »ñ»ëå³ïí³Íù 1099 179 1039 326 326 652 455 1483 325 1699 770 771 616 263 119 1084 1228 1382 134 72 1151 791 659 650 9 10 7 331 333 µ»ïáÝ» ß»Ùù µ»ïáÝ» å³ïí³ñ µÇïáõÙ µÉáõñ µË»É µÏ³Ýóù µÝ³Ï³Ý µÝ³Ï³Ý ³÷³ÃáõÙµ µÝ³Ï³Ý ûùáõÃÛáõÝ µÝ³Ï³Ý ËáñáõÃÛáõÝ µÝ³Ï³Ý ϳñ·³íáñáõÙ µÝ³Ï³Ý Ñáëù µÝ³Ï³Ý ÙÇç³í³Ûñ µÝ³Ï³Ý ó³Ù³ùáõñ¹ µÝ³Ï³ÝÇó µ³ñÓñ µÝ³Ï³í³Ûñ µÝ³Ñ³Ù³ÉÇñ µÝ³Ýϳñ µÝáñáß Ù³Ï³ñ¹³ÏÝ»ñ µáõéÝ Ñáëù µáõéÝ Ñáëù (üñáõ¹Ç ÃÇíÁ, ü>1) µáõéÝ í³ñ³ñáõÙ µáõéÝ í³ñ³ñáõÙáí ·»ï µáõë³Í³ÍÏáõÛÃÇ ËïáõÃÛ³Ý ³ëïÇ×³Ý µáõë³Ï³Ý ͳÍÏáõÛà µáõë³Ï³ÝáõÃÛ³Ý Ñ³Ù³ñ û·ï³·áñÍ»ÉÇ ËáݳíáõÃÛáõÝ µáõë³×³Ï³Ý ßñç³Ý µáõë³ëå³Ý µáõù µçç³ÛÇÝ å³ïí³ñ 334 332 191 772 1598 1718 1104 1109 1111 1105 1110 1108 1107 1106 4 224 948 948 286 1769 1665 603 604 959 1809 149 737 769 1548 271 ¶ ¶³áõëÇ Ïáñ ·³·³Ã ·³ñáõÝ ·»Û½»ñ ·»ï ·»ï³µ»ñ³Ý ·»ï³µ»ñ³ÝÇ Íáó [¿ëïáõ³ñ] ·»ï³µ»ñáõÏ ·»ï³µ»ñáõϳÛÇÝ [³ÉÛáõídzÉ] ·»ï³µ»ñáõϳÛÇÝ [³ÉÛáõídzÉ] ³ñï³ÑáëÙ³Ý ÏáÝ ·»ï³µ»ñáõϳÛÇÝ [³ÉÛáõídzÉ] ÑáõÝ ·»ï³µ»ñáõϳÛÇÝ Ñ³ñóí³Ûñ ·»ï³·³É³ñ ·»ï³Ñ³ïí³Í ·»ï³Ñ³ïí³Í ·»ï³Ñ³ïí³ÍùÇ ß»ÕáõÃÛ³Ý áõÕÕáõÙ ·»ï³ÑáõÝÇ Ï³ñ·³íáñáõÙ ·»ï³ÑáõÝÇ áÕáÕ³Ù³ßáõÙ ·»ï³ÑáõÝÇ ïñ³Ù³ï [åñáýÇÉ] ·»ï³ÛÇÝ ó³Ýó ·»ï³ÛÇÝ ó³ÝóÇ ËïáõÃÛáõÝ ·»ï³ÛÇÝ ó³ÝóÇ ËïáõÃÛáõÝ ·»ï³ÛÇÝ ó³ÝóÇ Ó¨Á ·»ï³÷ ·»ï»ñÇ Ó¨³µ³ÝáõÃÛáõÝ ·»ï»ñÇ Ùdz˳éÝáõÙ ·»ïÇ ³ÏáõÝù ·»ïÇ ³÷ 686 372 1600 692 1383 1390 553 71 67 69 68 70 184 1391 1638 79 1392 1387 1386 477 476 1632 478 1384 643 340 754 1384 ·»ïÇ É³ÛÝáõÃÛáõÝ ·»ïÇ ËÉáõÙ ·»ïÇ Ñ³ïí³Í ·»ïÇ Ñáë³ÝùÇ µÝáõÛÃÁ ·»ïÇ ÑáõÝ ·»ïÇ ÑáõÝ ·»ïÇ ÑáõÝÇ ×ÛáõÕ³íáñáõÙ ·»ïÇ Ù»çï»Õ ·»ïÇ Ù»çï»ÕáõÙ ·»ïݳÑáÕ³ÛÇÝ Ëáݳí³ã³÷ ·»ïݳÑáÕ³ÛÇÝ ËáݳíáõÃÛáõÝ ·»ïݳÑáÕÇ ËáݳíáõÃÛ³Ý å³Ï³ëáñ¹ ·»ïݳٻñÓ ù³ÙÇ ·»ïݳçñÇ Ñáëù ·»ïÝÇ ï³Ï ³ÝÑ»ï³ó³Í ·»ïÇ Ñ³ÛïÝí»ÉÁ ·»ïÝáõÕÇ ·»ñËáÝ³í ·»ñѳ·»óáõÙ ·»ñë³é³Í çáõñ ·»ñû·ï³·áñÍáõÙ ·Çß»ñ³ÛÇÝ ×³é³·³ÛÃáõÙ ·Çï³÷áñÓ ·É³ù³ñ³ÛÇÝ ³í³½³Ï³í ·É˳ٳë³ÛÇÝ Ï³éáõÛóÝ»ñ ·É˳íáñ ѳï³Ï³·ÇÍ ·É˳íáñ ÑáõÝ ·ÉáñáÕ áõÅ ·Í³·Çñ ·Í³ÛÇÝ ·Í³ÛÇÝ Ï³å ·Í³ÛÇÝ é»·ñ»ëdz ·Í³óáõÛó [·ñ³ýÇÏ] 215 258 1320 633 1385 1388 214 1058 1058 1569 1567 1568 1678 1651 1372 1770 1887 1667 1664 1170 1122 567 208 752 1023 1014 1745 1520 973 975 974 708 123 ·Ý³Ñ³ïáõÙ ·á·³íáñ ³÷ ·áÉáñßdzã³÷ ·áÉáñßdzã³÷Ç µ³ù ·áÉáñßdzã³÷Ç óáõóÙáõÝùÇ áõÕÕÙ³Ý ·áñͳÏÇó ·áÉáñßdzóÙ³Ý ³í³½³Ý ·áÉáñßdzóÙ³Ý Ïáñáõëï ·áÉáñßdzóÙ³Ý íñ³ ͳËëí³Í çáõñ (í»ñóí³Í çñÇ Ñ³Ù»Ù³ï) ·áÉáñßdzóáõÙ ·áÉáñßdzóáõÙ µáõë³Ï³ÝáõÃÛáõÝÇó ·áÉáñßdzóáõÙ Áëï ·áÉáñßdzã³÷Ç ·áÉáñßdzóáõÙ ÑáÕÇó ·áÉáñßdzóáõÙ çñ³ÛÇÝ µ³ó ٳϻñ¨áõÛÃÇó ·áÉáñßdzóáõÙ ë³éáõÛóÇ Ù³Ï»ñ¨áõÛÃÇó ·áÉáñßdzóáõÙ ó³Ù³ùÇó ·áÉáñßáõ ³é³Ó·³Ï³ÝáõÃÛáõÝ ·áÉáñßáõݳÏáõÃÛáõÝ ·áÛ³óáõÙ ·áïÇ³Ï³Ý ·áïÇ³Ï³Ý ó³Ù³ùáõñ¹ ·áñÍáÝ ·áñß ÑáÕ ·áõÙ³ñ³ÛÇÝ ·áÉáñßdzóáõÙ ·áõÙ³ñ³ÛÇÝ ÃÃí³ÛÝáõÃÛáõÝ ·áõÙ³ñ³ÛÇÝ Ñáëù ·áõÙ³ñ³ÛÇÝ ï»ÕáõÙݳã³÷ ·áõݹ ·ñ³ÝóáõÙ ·ñ³éáõÙ ·ñáõÝï³ÛÇÝ çñ»ñÇ ÑáñǽáÝ 552 330 565 563 1178 564 562 346 556 1752 1179 560 561 557 558 1802 555 687 1934 265 574 221 566 1739 1412 389 703 1325 1325 1779 ¸ ¸³ñëÇÇ ûñ»ÝùÁ ¹³Ý¹³Õ»óáõÙ ¹³ßï³ÛÇÝ ³ß˳ï³ÝùÝ»ñ ¹³ßï³ÛÇÝ çñ³ï³ñáÕáõÃÛáõÝ ¹³ßï³ÛÇÝ ÷áñÓ ¹³ßï³í³Ûñ ¹³ßï³í³Ûñ ¹³ëÇã ¹³ï³ñÏáõÙ ¹³ñ³í³Ý¹ ¹³ñ³íáñ ï³ï³ÝáõÙÝ»ñ ¹ÇÙѳñ ¹ÇÙѳñÇ Ïáñ ¹ÇݳÙÇÏ ×ÝßáõÙ ¹Çï³Ñáñ ¹Çï³Ýó [ÙáÝÇïáñÇÝ·] ¹Çïáñ¹ ¹Çïí³Í ¹Çñù³¹ñáõÃÛáõÝ ¹Çýáõ½Ç³ ¹ÛáõÏ»ñ ¹Ý»É ½ñáÛÇ íñ³ 402 1529 590 588 589 1006 1226 854 532 1707 1447 155 156 503 1143 1079 1145 1144 135 440 900 33 º »½³ÏÇ ³ÉÇù »½»ñù »½ñ³ÛÇÝ çñ³é »½ñ³ÛÇÝ çñó÷ »½ñ³ß»ñï »½ñ³÷³ÏáÕ ·»ï³Ñ³ïí³Íù 1679 516 1503 1504 252 1160 »½ñ³÷³ÏáÕ Ïáñ »Éù »Éù³·ñÇã »Éù³ã³÷ »ÉùÇ ¨ ٳϳñ¹³ÏÇ Ï³å »ÉùÇ Ï³ñ·³íáñÇã (ë³ñù) »ÉùÇ Ïáñ »ÉùÇ Ïáñ »ÉùÇ Ïáñ ѳݷáõÛóáí »ÉùÇ Ñ³ßí³ñÏÇ Ñǹñ³íÉÇÏ³Ï³Ý Ù»Ãá¹ »ÉùÇ ã³÷Ù³Ý µ³½Ù³Ï»ï³ÛÇÝ Ù»Ãá¹ »ÉùÇ ã³÷Ù³Ý ¿É»Ïïñ³ùÇÙÇ³Ï³Ý Ù»Ãá¹ »ÉùÇ ã³÷Ù³Ý ùÇÙÇ³Ï³Ý »Õ³Ý³Ï »ÉùÇ ã³÷áõÙ »ÉùÇ ã³÷áõ٠˳éÝÙ³Ý Ù»Ãá¹áí »Ï³Í ÓÛ³Ý ß»ñï »Õ³Ý³Ï »Õ³Ý³Ï »Õ³Ý³ÏÇ ù³ñ﻽ »ÕÛ³Ù »Ýóٳϻñ¨áõóÛÇÝ Ñáëù (í³ñ³ñÙ³Ý ÁÝóóùáõÙ) »Ýóٳϻñ¨áõóÛÇÝ ß»ñï »Ýóٳϻñ¨áõóÛÇÝ çáõñ »Ýó-çñѳí³ù ³í³½³Ý »é³ÝÏÛáõݳӨ ÁݹɳÛÝ³Ï³Ý Ïïñí³Íù »é³ÝÏÛáõݳÛÇÝ çñó÷ »é³ÝÏÛáõݳíáñáõÙ »ñ³ß˳íáñí³Í Ñáëù »ñ³ß˳íáñí³Í Ñáëù »ñ³ßï »ñ³ßïÇ ï³ñÇ 537 448 629 635 1606 1349 449 1933 999 1527 1100 523 291 1633 442 1553 1069 1895 1896 1377 1651 1650 1652 1641 1758 1821 1760 136 595 492 498 »ñ»ë³å³ï çñ³Ýóù »ñ»ë³å³ïÙ³Ý Ï³ñ »ñ»ë³å³ïáõÙ »ñϳõ»ïáÝ »ñϳÛݳÏÇ Ïïñí³ÍùÇ ÏáÕ³å³ïÏ»ñ (ïñ³Ù³ï) »ñϳÛÝáõÃÛáõÝ (³ß˳ñѳ·ñ³Ï³Ý) »ñϳݹ³Ù³ÛÇÝ µ³ßËáõÙ »ñϳñ ß³ñùáí ¹Çï³ñÏáõÙÝ»ñÇ Ï³Û³Ý »ñϳñ³Ï»óáõÃÛáõÝ »ñϳñáõÃÛáõÝ Áëï ϳï³ñÇ »ñÏñ³³Ýß³ñÅ ³ñµ³ÝÛ³Ï »ñÏñ³·áõݹ »ñÏñ³Ó¨³µ³ÝáõÃÛáõÝ »ñÏñÇ ·ÇïáõÃÛáõÝÝ»ñ »ñÏñáñ¹³ÛÇÝ çñ³Ýóù 976 978 977 1351 997 996 188 998 1473 376 691 703 690 507 1064 ¼ ½³Ùµ (ÓݳÏáõÛï) ½³Ý·í³ÍÇ å³Ñå³ÝáõÙ ½·³ÉÇ ½·³ÛÝáõÃÛáõÝ ½»ÏáõÛó ½»ñáÛÇó µ³ñÓñ ç»ñÙ³ëïÇ×³Ý ½áݹ-÷ã³·áõݹ ½áõÛ·í³Í çñѳí³ù ³í³½³ÝÝ»ñ 1551 344 1507 1471 1360 2 1579 1177 ¾ ¿É»Ïïñ³Ñ³Õáñ¹³Ï³ÝáõÃÛáõÝ ¿ÏáÉá·Ç³ ¿ÏáÉá·Ç³Ï³Ý ѳí³ë³ñ³ÏßéáõÃÛáõÝ ¿ÙåÇñÇÏ 522 514 513 530 124 ¿ÙåÇñÇÏ Ï³å ¿Ý»ñ·Ç³ÛÇ Ù³ñáõÙ ¿Ý»ñ·Ç³ÛÇ å³Ñå³ÝáõÙ ¿ñá½Ç³ ¿ñá½Ç³ÛÇ ½ñ³Ñ ¿ñá½Ç³ÛÇ ÑÇÙݳٳϳñ¹³Ï ¿ñá½Ç³ÛÇ íï³Ý· 531 534 343 544 547 167 546 À ÁݹɳÛÝ³Ï³Ý Ïïñí³Íù ÁݹѳÝáõñ ѳÝù³ÛݳóáõÙ ÁݹѳÝáõñ ×ÝßáõÙ ÁݹѳÝáõñ ßñç³åïáõÛï ÁݹѳÝáõñ ï³ù³óáõÙ (»ñÏñ³·Ý¹Ç) ÁݹѳïíáÕ çñÑáëù ÁݹáõÝáÕ µ³óí³Íù 384 1740 1741 701 702 895 97  ÂÇë»ÝÇ µ³½Ù³ÝÏÛáõÝÝ»ñÇ Ù»ÃṠè³íáñ ÑáÕÙ³ã³÷ óճÝà (çñÇ) óճÝóÛÇÝ çáõñ óճÝóë³éáõÛó óÝÓñ Ù³é³ËáõÕ Ã³é³ÙÙ³Ý Ï»ï óñÙ ÓÛáõÝ Ã³ó ÓÛáõÝ Ã³ó ç»ñÙ³ã³÷ ó÷³Ýó»É ó÷³ÝóÇÏáõÃÛáõÝ Ã»ñ³ÏÕ½Ç Ã»ñóíáñ ë³éáõÛó 1717 1801 592 31 716 748 1914 1119 1907 1906 1194 1750 ûù çñ³ã³÷³Ï³Ý ã³÷³ÓáÕ Ã»ù³ã³÷ ûùÙ³Ý Ï»ï (ÏáñÇ) ûùáõÃÛáõÝ ÃÃí³ÍÇÝÇ ùÇÙÇ³Ï³Ý å³Ñ³Ýç³ñÏ (Âøä) ÃÃí³ÍÝÇ Ï»Ýë³ùÇÙÇ³Ï³Ý å³Ñ³Ýç (ÂÎä) ÃÃí³ÍÝÇ å³Ï³ëáñ¹ ÃÃí³ÛÇÝ ³ÝÓñ¨ ÃÃí³ÛݳóáõÙ [ûùëǹ³óáõÙ] ÃÇ³Ï (åïï³ÝÇ) Ãdzϳíáñ çñ³ã³÷³Ï³Ý åïï³Ý ÃÙµáõÏ (ÇÝùݳ·ñÇ) ÃáÕáõݳÏáõÃÛáõÝ ÃáÕáõݳÏáõÃÛáõÝ ÃáÕù (çñÇ) ÃáõÛÉ ³ÝÓñ¨ ÃáõÛÉ ù³ÙÇ ÃáõÛɳïñ»ÉÇ ³ñ³·áõÃÛáõÝ ÃáõÛɳïñ»ÉÇ ëË³É ÃáõÛÉïñíáÕ ë³ÑÙ³Ý Ãáõç» ËáÕáí³Ï³ß³ñ Ãáõ÷ Ãí³ÛÇÝ Ãí³ÛÇÝ ïíÛ³ÉÝ»ñ Ãñçí³Í å³ñ³·ÇÍ Ã÷»ñÇ ¨ ó³Íñ ͳé»ñÇ Ù³ó³éáõï Ã÷áõï Ã÷áõï 1195 Ä 1480 ųٳݳϳíáñ ³ÕµÛáõñ 851 1525 864 1524 292 189 1176 23 24 194 1268 493 259 358 1860 969 689 1211 1210 1732 262 1498 441 1141 1911 285 285 1499 1703 ųٳݳϳíáñ ß³ñù ųٳݳϳíáñ çñ³Ñáëù ųٳݳϳíáñ çñ³ã³÷³Ï³Ý ¹Çï³Ï»ï ųٳݳϳíáñ çñÑáëù ųÛé³ÛÇÝ µ»ÏáñÝ»ñ 1728 541 1702 1704 1608 Æ Ç¹»³É³Ï³Ý Ñ»ÕáõÏ Ç½áïáå ÇÙ³ëï ÇÝ»ñódz ÇÝï»·ñ³É Ïáñ ÇÝï»ÝëÇíáõÃÛáõÝ ÇÝùݳ·Çñ ë³ñù ÇÝùݳ·Çñ ë³ñù ÇáÝ ÇëÏ³Ï³Ý ³ñï»½Û³Ý ³í³½³Ý Çñ³Ï³Ý ·áõÙ³ñ³ÛÇÝ ·áÉáñßdzóáõÙ Çñ³Ï³Ý ·áÉáñßdzóáõÙ Çñ³Ï³Ý Ù»ÍáõÃÛáõÝ 843 928 1470 858 1021 884 146 1326 904 127 30 29 1767 È É³ÙÇݳñ ß³ñÅáõ٠ɳÛÝ ß»Ùùáí »é³ÝÏÛáõÝÇ Ïïñí³Íùáí çñó÷ ɳÛÝ ß»Ùùáí çñó÷ ɳÛÝáõÃÛáõÝ (³ß˳ñѳ·ñ³Ï³Ý) ɳÛÝáõÃÛáõÝÁ ·³·³Ãáõ٠ɳÝç³ÛÇÝ ¿ñá½Ç³ ɳÝç³ÛÇÝ Ñáëù ɳÝç»ñÇ å³ßïå³Ýáõ٠ɳëï 942 1759 218 953 1735 1486 1487 1528 1292 ɳëï³Ý³í ɳëï³Ýó É³í³·áõÛÝ çñ³ïíáõÃÛáõÝ É³ñí³ÍáõÃÛáõÝ É³÷áõÏ É»éݳ·ñáõÃÛáõÝ É»éݳÛÇÝ ³ñ³·³Ñáë ·»ï³Ï É»éݳÛÇÝ µáõéÝ Ñáëù É»éݳÝóù É»ñϳóáõÙ Édzϳï³ñ ë³é»óáõÙ ÉǽÇÙ»ïñ ÉÇ× É׳·ÇïáõÃÛáõÝ É×³Ï (³ñÑ»ëï³Ï³Ý) É׳ÛÇÝ É׳ÛÝáõÃÛáõÝ (çñѳí³ù ³í³½³ÝÇ) É×Ç Ù»çï»Õ É×Ç Ù»çï»ÕáõÙ Éá·³ñÇÃÙ³Ï³Ý ÝáñÙ³É µ³ßËáõÙ Éá·³ñÇÃÙ³Ï³Ý ë³Ý¹Õ³Ï ÉáÕ³Ý ÉáճݳÛÇÝ Ù³Ï³ñ¹³Ï³ã³÷ ÉáÕ³óáÕ ÉáÕ³óáÕ ÉáÕ³óáÕ ·áÉáñßdzã³÷ ÉáÕ³óáÕ ë³éáõÛóÝ»ñÇó ³½³ï ³ÝóáõÙ ÉáÕ³óáÕ ë³éó³µ»Ïáñ ÉáÕ³÷ ÉáÕáõÝáõÃÛáõÝ Éáõͳ½³ïÙ³Ý çñ»ñ Éáõͳ½³ïáõÙ 587 992 1155 1637 1190 1158 1737 1085 1185 416 324 1010 940 972 1237 937 941 1057 1057 995 993 606 607 49 608 609 958 610 176 227 957 956 125 ÉáõÍáõݳÏáõÃÛáõÝ ÉáõÍí³Í ÃÃí³ÍÇÝ ÉáõÍí³Í Ù³ëÝÇÏÝ»ñ Éí³óÙ³Ý ÙÇç³Ýóù Éí³óÙ³Ý çñ³ñ·»É³Ï Éí³óáõÙ ÉñÇí ͳí³É (çñ³Ùµ³ñÇ) ÉóáݳÛÇÝ å³ïí³ñ 1577 453 452 639 641 638 1743 1124 Ê Ë³Ù³ÑáÕ Ë³éÝÙ³Ý ·áïÇ Ë³éÝÙ³Ý ×³Ý³å³ñÑÇ »ñϳñáõÃÛáõÝ Ë³ñÇëË Ë½í³Íù ËÇ× ËÙ»Éáõ çáõñ ËÝÓ³ÑáíÇï ËáÕáí³Ï ËáÕáí³Ï³ß³ñ Ëáݳí Ëáݳí³ÍÍáõÃÛáõÝ [ÑÇ·ñáëÏáåÇÏáõÃÛáõÝ] Ëáݳí³ÍáõÍ çáõñ Ëáݳí³ÍáõÍ çáõñ (ÑáÕÇ ÏáÕÙÇó ÏɳÝí³Í ÙÃÝáÉáñï³ÛÇÝ ·áÉáñßÇ) Ëáݳí³ßñç³Ý³éáõÃÛáõÝ Ëáݳí³ã³÷ Ëáݳí³å³ñáõݳÏáõÃÛ³Ý ïñ³Ù³ï [åñáýÇÉ] Ëáݳí³ç»ñÙ³ã³÷ Ëáݳí³óÝ»É ËáݳíáõÃÛ³Ý å³Ï³ëáñ¹ ËáݳíáõÃÛáõÝ 845 1067 1066 74 550 1406 1244 247 1221 1222 781 828 822 827 1078 826 1077 1270 1075 1433 1076 Ëáßáñ ³í³½ Ëáßáñ³Í³ÏáïÏ»ÝáõÃÛáõÝ Ëáßáñ³Ù³ëßï³µ Ëáñ³Ý³ñ¹ Ëáñ³ã³÷ Ëáñ³ã³÷³Ï³Ý Ïáñ Ëáñ³ã³÷³Ï³Ý ù³ñ﻽ Ëáñ³ã³÷Ç µ»é Ëáñ³ëáõ½Ù³Ý ·áñͳÏÇó Ëáñ³ëáõ½áõÙ Ëáñ¹áõµáñ¹ ٳϻñ¨áõÛà Ëáñ¹áõµáñ¹áõÃÛ³Ý ·áñͳÏÇó Ëáñ¹áõµáñ¹áõÃÛáõÝ Ëáñß³Ï [óÛýáõÝ] ËáñáõÃÛ³Ý ã³÷áõÙ ËáñáõÃÛáõÝ ËáñáõÃÛáõÝÇó ÝÙáõß í»ñóÝ»É ËáñçñÛ³ ç»ñÙ³ã³÷ Ëáñù³ÛÇÝ ÉáÕ³Ý Ëáñù³ÛÇÝ Ñáë³Ýù Ëáñù³ÛÇÝ Ý»ñÍͳÝóáõÙ Ëáñù³ÛÇÝ çñÑ³Ý [åáÙå] Ëáñù³ÛÇÝ ÷³Ï³Ý Ëï³ó³Í ÑáñǽáÝ (·»ïÝÇ) Ëï³óÙ³Ý ·áñͳÏÇó Ëï³óáõÙ ËïáõÃÛáõÝ Ëó³ÝáõÙ 313 1011 951 387 423 174 173 1581 1647 1646 1403 315 1404 1777 1578 422 1578 175 465 1780 410 1645 205 747 314 335 415 1229 Ì Í³·áõ٠ͳ·áõÙ 687 1157 ͳËë³·ñÇã ͳÍÏáÕ ³å³ñ ͳÏáï³Å³å³í»Ý ͳÏáï³çáõñ ͳÏáïÏ»Ý Í³ÏáïÏ»Ý ÝÛáõà ͳÏáïÏ»ÝáõÃÛ³Ý ·áñͳÏÇó ͳÏáïÏ»ÝáõÃÛáõÝ Í³Ûñ³·áõÛÝ Ù»ÍáõÃÛáõÝÝ»ñÇ µ³ßËáõ٠ͳÛñ³÷áÕ³Ï Í³ÝÍ³Õ ï»Õ ͳÝͳÕáõÃÛáõÝ Í³ÝͳÕáõï ͳÝͳÕáõï ͳÝͳÕáõï ͳÝñ ϳí ͳÝñ çáõñ ͳÝñ³Ñ³Ï å³ïí³ñ ͳÝñ³Ñ³Ï³ÛÇÝ çáõñ ͳÝñáõÃÛ³Ý Ï»ÝïñáÝ Í³ÝñáõÃÛ³Ý áõŠͳÝñáõÃÛ³Ý áõÅÇ ³ñ³·³óáõ٠ͳ鳵ݳÛÇÝ ³ÝÓñ¨³Ñáëù ͳ鳵ÝÇ ûÕ³Ï (ï³ñ»Ï³Ý) ͳé³ÛáÕ³Ï³Ý Ï³Ùñç³Ï ͳé³ÛáõÃÛ³Ý Å³ÙÏ»ï ͳí³É³ÛÇÝ ÏßÇé ͳí³ÉÇ Ïáñ ÍͳÝóÙ³Ý ·áñͳÏÇó ÍͳÝóÙ³Ý ×ÝßáõÙ ÍͳÝóáõÙ Íáí³É×³Ï 629 1168 1205 896 1242 1243 1241 1240 573 1139 646 1481 159 162 1491 763 764 714 712 273 713 19 1616 1756 682 1473 225 1623 783 1463 593 938 Íáí³ÛÇÝ û¹ Íáí³÷ ÍáíÇ çáõñ ÍáíÇ çñÇ Ý»ñËáõÅáõÙ / Ý»ñųÛÃùáõÙ Íáñ³Ï Í÷³Ýù 1016 1440 1441 1442 584 1687 ΠγåɳÝÇ ïáõñµÇÝ Î³åɳÝÇ ïáõñµÇÝ ÎáñÇáÉÇëÇ áõÅ Ï³Ã»É Ï³ÃÇÉ Ï³ÃÇɳÛÇÝ áéá·áõ٠ϳËáõÛà ϳËí³Í çñ³µ»ñáõÏÝ»ñ ϳճå³ñ [Ùá¹»É] ϳճå³ñÇ [Ùá¹»ÉÇ] ëïáõ·³ã³÷áõ٠ϳճå³ñáõÙ [ÙṻɳíáñáõÙ] ϳٳñ³Í³Éù³ÛÇÝ ÑáíÇï ϳٳñ³ÛÇÝ Í³Ýñ³Ñ³Ï å³ïí³ñ ϳٳñ³ÛÇÝ å³ïí³ñ ϳÙñç³Ë»É (çñ³÷ÝÛ³) ϳÙñçÇ ÃéÇãù ϳÙñçÇ Ñ»Ý³ñ³Ý ϳÛáõÝ ½³ñ·³óáõ٠ϳÛáõÝ ÑáõÝ Ï³ÛáõÝ ÑáõÝ Ï³Ûáõݳó³Í Ñáëù Ï³Ý·Ý³Í çáõñ ϳݷáõÝ ³ÉÇù (É×áõÙ) [ë»Ûß] 932 932 362 487 490 488 1684 1683 1070 1071 1072 95 116 115 16 217 1216 1685 1339 1603 1613 1607 1466 126 ϳÝ˳ï»ëÙ³Ý ·Ý³Ñ³ïáõ٠ϳÝ˳ï»ëÙ³Ý Å³ÙÏ»ï ϳÝ˳ï»ëÙ³Ý Ñ³í³Ý³Ï³ÝáõÃÛáõÝ Ï³Ý˳ï»ëáõ٠ϳå ϳåí³Í çáõñ ϳåï³Å ϳåï³Å³ÛÇÝ Ï³éáõÛó ϳéáõÛó ϳë»óÙ³Ý Å³Ù³Ý³Ï Ï³ëϳͻÉÇ ³ñ¹ÛáõÝù ϳí ϳí³Ïñ³ù³ñ [Ù»ñ·»É] ϳí³ÛÇÝ ã³÷³Ù³ë ϳí³ÛÇÝ ïÇÕ٠ϳí³í³½ ϳí³íáñáõ٠ϳíÇ Ý»ñ³ñÏáõ٠ϳï³ñ ϳï³ñÇ É³ÛÝáõÃÛáõÝ Ï³ïÇáÝ Ï³ñ¨áñ ϳñ·³íáñÙ³Ý Ï³éáõÛó ϳñ·³íáñáÕ Ï³éáõÛó ϳñ·³íáñáÕ çñ³Ùµ³ñ ϳñ·³íáñáõ٠ϳñ·³íáñáõÙ ëïáñÇÝ Ñáë³Ýùáí ϳñ·³íáñáõÙ í»ñÇÝ Ñáë³Ýùáí ϳñ·³íáñí³Í Ñáëù ϳñ·³íáñí³Í çñÑáëù ϳñ·³íáñíáÕ çñó÷ ϳñÍñ³ó³Í ÑáñǽáÝ (·»ïÝÇ) 648 1706 1265 647 1352 209 266 257 1640 1368 1285 297 1018 298 300 301 299 299 372 379 268 1507 287 1347 1346 1348 467 1790 1344 1345 356 747 ϳñÏáõï ϳñ× Å³ÙÏ»ïáí çñÇ å³ÑáõÙ / ³Ùµ³ñáõ٠ϳñ׳ųÙÏ»ï ÑǹñáÉá·Ç³Ï³Ý ϳÝ˳ï»ëáõ٠ϳñëï ϳñëï³ÛÇÝ ³ÕµÛáõñ ϳñëï³ÛÇÝ ÏÉáñ ÑáíÇï ϳñëï³ÛÇÝ Ó³·³ñ ϳñëï³ÛÇÝ çñ»ñ Ï»Õï³çáõñ Ï»Õï³çñ»ñ Ï»Õï³çñ»ñ Ï»Õï³çñÇ çñÑ³Ý [åáÙå] ϻݹ³ÝÇ Ïïñí³ÍùÇ Ù³Ï»ñ»ë Ï»ÝëáÉáñï Ï»ÝïñáݳËáõÛë çñÑ³Ý [åáÙå] ϻﳷÇÍ Ï»ñå³÷á˳ÛÇÝ ³å³ñ Ï»ñå³÷á˳ÛÇÝ çáõñ ÏÇݻٳïÇÏ Ù³ÍáõóÇÏáõÃÛáõÝ ÏÇë³·áõݹ ÏÇë³Éá·³ñÇÃÙ³Ï³Ý ·Í³í³Ý¹³Ï ÏÇë³Éá·³ñÇÃÙ³Ï³Ý ë³Ý¹Õ³Ï ÏÇë³ãáñ³ÛÇÝ ·áïÇ ÏÇñ³é³Ï³Ý ÑǹñáÉá·Ç³ ÏÇñ³éÙ³Ý áÉáñï ÏÇñ³éÙ³Ý ë³ÑÙ³ÝÝ»ñ ÏÇñ× ÏÇñ× ÏɳÝÙ³Ý ³ñ³·áõÃÛáõÝ ÏɳÝÙ³Ý ÏáñáõëïÝ»ñ 742 1238 1495 933 571 462 1515 934 1829 521 1477 1476 630 190 274 464 1045 1044 935 768 1468 1469 1467 101 463 1313 247 704 881 13 ÏɳÝáÕ Ñáñ ÏɳÝáõÙ ÏɳÝí³Í çáõñ ÏÉÇÙ³ ÏÉÇÙ³Û³µ³Ý³Ï³Ý Ï³Û³Ý ÏÉÇÙ³Û³µ³ÝáõÃÛáõÝ ÏÉÇÙ³Û³Ï³Ý ßñç³Ý ÏÍÏáõÙ ÏÕ½³ÛÇÝ ÏÕ½Ç ÏÝÓÇϳíáñ ϳéáõóí³Íù (ÑáÕÇ) ÏÝÛáõÝÇ ×³ÑÇ× Ïß»éù ÏáÉÇ-¹³ëÇã [ÏáÉÇ-Çݹ»ùë] ÏáÕ³ÛÇÝ Ý»ñÑáëù ÏáÕÙݳ¹ñáõÃÛáõÝ (ɳÝçÇ) ÏáÕÙݳï³ñ çñ³Ýóù ÏáÕÙݳóáõÛó ÏáÕÙÝáñáßáõÙ (Áëï ³ß˳ñÑÇ ÏáÕÙ»ñÇ) ÏáÙå»Ýë³óÙ³Ý çñ³Ùµ³ñ ÏáÛáõÕáõ ËáÕáí³Ï Ïáßï Ñáëù Ïáßï çñ³µ»ñáõÏÝ»ñ Ïáßïáõϳíáñ ϳéáõóí³Íù (ÑáÕÇ) Ïááñ¹Çݳï ÏáåÇ× ÏáåÇ× ÏáåÇ×Ç Ã³Ï³ñ¹ ÏáñáõÃÛ³Ý ß³é³íÇÕ Ïáñáõëï µéÝÙ³Ý Ñ»ï¨³Ýùáí Ïáõï³ÏÙ³Ý ·áñͳÏÇó Ïáõï³ÏáÕ çñ³Ùµ³ñ 12 37 38 304 306 307 305 1497 878 917 308 1333 157 320 952 135 229 322 1156 323 1478 1457 408 308 360 710 1190 711 1290 889 1622 1625 Ïáõï³ÏáõÙ Ïáõï³ÏáõÙ Ïï³í³ù³ñ» ó»Ù»ÝïÇó ËáÕáí³ÏÝ»ñ Ïïñ³ïí³Í ï»Õ³Ýù Ïñ³ù³ñ ÏñÇïÇÏ³Ï³Ý ³ñ³·áõÃÛáõÝ ÏñÇïÇÏ³Ï³Ý ·ÉáñáÕ áõÅ ÏñÇïÇÏ³Ï³Ý Ñáëù (üñáõ¹Ç ÃÇí, ü=1) ÏñÏÝíáÕáõÃÛ³Ý ÙÇç³Ï³Ûù Ïó³÷áÕ Ïóáñ¹áõÙ 20 1621 133 1407 970 383 382 381 1375 1139 318 Ргٳß˳ñѳÛÇÝ ú¹»ñ¨áõóµ³Ý³Ï³Ý γ½Ù³Ï»ñåáõÃÛáõÝ (ÐúÎ) ѳ·»ó³Í ·áÉáñßáõ ³é³Ó·³Ï³ÝáõÃÛáõÝ Ñ³·»óÙ³Ý ë³ÑÙ³Ý Ñ³·»óí³Í ·áïÇ Ñ³½³ñ³ÙÛ³Ï Ñ³ÉÙ³Ý ÇÝï»ÝëÇíáõÃÛáõÝ Ñ³ÉãáÕ ÓÛáõÝ Ñ³ÉíáÕ ë³éáõÛó ѳϳ¹³ñÓ Ã»ùáõÃÛáõÝ Ñ³Ï³¹³ñÓ ÷³Ï³Ý ѳϳÍͳÝóáõÙ³ÛÇÝ ¹Çٳ߻ñï [¿Ïñ³Ý] ѳϳÏßÇé ѳϳóÇÏÉáÝ Ñ³Õáñ¹³Ï³ÝáõÃÛáõÝ Ñ³Õáñ¹áõ٠ѳ׳˳ϳÝáõÃÛ³Ý µ³ßËáõ٠ѳ׳˳ϳÝáõÃÛ³Ý Ïáñ 1929 1434 211 1432 1059 1315 1532 1402 40 288 1892 369 96 1749 1360 667 666 127 ѳ׳˳ϳÝáõÃÛ³Ý Ïáñ ѳ׳˳ϳÝáõÃÛ³Ý í»ñÉáõÍáõÃÛáõÝ Ñ³×³Ë³Ï³ÝáõÃÛáõÝ Ñ³Ù³Å³Ù³Ý³Ï³·Í»ñÇ ù³ñ﻽ ѳٳÉÇñ Ý߳ݳÏáõÃÛ³Ý çñ³Ùµ³ñ ѳٳÉÇñ û·ï³·áñÍáõ٠ѳٳËÙµ³Í ѳñ³µ»ñ³ÏóáõÃÛáõÝ [Ïáé»ÉÛ³ódz] ѳٳËÙµ³Í é»·ñ»ëdz ѳٳϳñ·í³Í ëË³É Ñ³Ù³ß˳ñѳÛÇÝ çñ³ÛÇÝ Ñ³ßí»ÏßÇé ѳٳã³÷áõÃÛáõÝ Ñ³Ù³ë»é ѳٳï³ñ³÷ ³ÝÓñ¨ ѳٳï»ë³Ï³Ý [ëÇÝáåïÇϳϳÝ] ù³ñ﻽ ѳٵ³ñÓñ³·ÇÍ [ǽáÑÇåë] ѳݹ³ñï Ñáëù (üñáõ¹Ç ÃÇí, ü<1) ѳÝáõÏ Ñ³Ýáõ٠ѳÝáõÛà ѳÝù³ÛÇÝ çáõñ ѳÝù³Ûݳóáõ٠ѳßí³-ÇÙåáõÉë³ÛÇÝ Ù»Ë³Ýǽ٠ѳßí³ñÏ Ñ³ßí³ñϳÛÇÝ ³ÕÛáõë³Ï ѳßí³ñϳÛÇÝ ³ÝÓñ¨ ѳßí³ñϳÛÇÝ Ïáñ ѳßí³ñϳÛÇÝ çñÇ »Éù ѳßí³ñϳÛÇÝ í³ñ³ñáõ٠ѳßí³ñϳÛÇÝ í³ñ³ñáõÙ 1263 665 664 920 1101 342 1097 1098 1692 1930 1688 776 1614 1690 351 1642 485 1924 1680 1061 1418 850 328 329 431 329 432 430 1267 ѳßí³ñÏí³Í ѳßí»ÏßÇé ѳßí»ïíáõÃÛáõÝ Ñ³ßíÇã ѳßíÇã ѳßíÇã Ù»ù»Ý³ ѳå³Õáõ٠ѳçáñ¹³Ï³Ý Ùáï³ñÏÙ³Ý Ù»ÃṠѳëï³ïáõÝ (Ù»ÍáõÃÛáõÝ) ѳí³Ý³Ï³ÝáõÃÛ³Ý µ³ßËáõ٠ѳí³Ý³Ï³ÝáõÃÛ³Ý ·Í³í³Ý¹³Ï ѳí³Ý³Ï³ÝáõÃÛáõÝ Ñ³í³ë³ñ ³ñ³·áõÃÛáõÝÝ»ñÇ [ǽáï³Ë»ñÇ] Ù»ÃṠѳí³ë³ñ³·ÇÍ Ñ³í³ë³ñ³Ëáñ³·ÇÍ Ñ³í³ë³ñ³ÏßéáõÃÛ³Ý Ïïñí³Íù áõÝ»óáÕ ·»ï ѳí³ë³ñ³ÏßéáõÃÛáõÝ Ñ³í³ë³ñ³Ïßéí³Í ѳí³ë³ñ³×Ýß³·ÇÍ Ñ³í³ë³ñ³ã³÷ Ñáëù ѳí³ë³ñ³ç»ñÙ³·ÇÍ Ñ³í³ë³ñáõ٠ѳí³ë³ñáõÙÝ»ñÇ Ñ³Ù³Ï³ñ· ѳí³ëïÇ Ñ³í³ëïÇ Ï³Û³Ý Ñ³í³ëïÇ çñѳí³ù ³í³½³Ý ѳí³ùáíÇ å³ïí³ñ ѳí»Éí³Í ѳí»ñÅ³Ï³Ý ë³é³ÍáõÃÛáõÝ (ÑáÕÇ) ѳíÇï»Ý³Ï³Ý ÓÝ»ñ 551 157 1360 368 1051 233 1726 1656 345 1264 1266 1262 1815 921 919 705 543 1899 918 1784 927 542 1691 1356 1362 1361 1086 99 1207 1212 ѳï³Ï ѳï³Ï³Ù»ñÓ Ñáë³Ýù ѳï³Ï³ÛÇÝ ³ñ³·áõÃÛáõÝ Ñ³ï³Ï³ÛÇÝ É³ÛÝáõÃÛáõÝ Ñ³ï³Ï³ÛÇÝ çñ³µ»ñáõÏÝ»ñ ѳï³Ï³ÛÇÝ çñ³µ»ñáõÏÝ»ñÇ »Éù / ͳËë ѳï³Ï³ÛÇÝ çñ³é ѳï³Ï³ÛÇÝ çñÃáÕ Ñ³ï³Ï³ÛÇÝ ë³éáõÛó ѳï³Ï³ÛÇÝ ë³éáõÛó ѳïÇϳã³÷³Ï³Ý ϳ½Ù ѳïÇϳã³÷³Ï³Ý ϳ½Ù ѳïÇϳã³÷áõÃÛáõÝ Ñ³ïÇϳíáñ ѳïáõÏ Ñ³ñ³µ»ñ³Ï³Ý ËáݳíáõÃÛáõÝ Ñ³ñ³µ»ñ³Ï³Ý ëË³É Ñ³ñ³µ»ñ³ÏóáõÃÛáõÝ Ñ³ñ³í ѳñ³í³ÛÇÝ Ñ³ñà Ïáñ ѳñà »é³ÝÏÛáõݳӨ çñó÷ ѳñà ٳϻñ¨áõÛà ѳñà ßÇà ѳñóã³÷áõ٠ѳñóí³Ûñ ѳñáë ÃáÕ³Í í³ñ»É³ÑáÕ Ñ»Ïïáå³ëÏ³É (Ñä³) ѻջճï³ÑáõÝ Ñ»Õ»ÕáõÙ Ñ»ÕáõÏ Ñ»ÕáõÏ 200 201 206 207 177 178 203 1828 75 202 706 1519 1708 707 1586 1354 1353 366 1583 1584 1533 605 1534 1103 966 1226 582 765 1709 899 636 979 Ñ»ÕáõÏ íÇ×³Ï Ñ»ÕáõÏ ï»ÕáõÙÝ»ñ ѻݳϻï³ÛÇÝ Ï³Û³Ý Ñ»Ý³Ï»ï³ÛÇÝ ÏÉÇÙ³Û³µ³Ý³Ï³Ý Ï³Û³Ý Ñ»Ý³Ï»ï³ÛÇÝ ó³Ýó ѻݳÝÇß [é»å»ñ] ѻ鳹Çï³ñÏáõÙ Ñ»é³ã³÷áõÃÛáõÝ Ñ»é³ã³÷áõÙ Ñ»é³íáñáõÃÛáõÝ Ñ»ï³·ÇÍ Ñ»ï³¹³ñÓ Ñáëù ѻﳽáïáÕ Ñ»ï³½áïáõÃÛáõÝ Ñ»ï³½áïáõÃÛáõÝ Ñ»ï³Ëáõ½³Ï³Ý ³ß˳ï³ÝùÝ»ñ Ñǹñ³íÉÇϳ Ñǹñ³íÉÇÏ³Ï³Ý ³Ù»Ý³Ñ³ñÙ³ñ Ïïñí³Íù Ñǹñ³íÉÇÏ³Ï³Ý ¹ÇÙ³¹ñáճϳÝáõÃÛáõÝ Ñǹñ³íÉÇÏ³Ï³Ý Ã»ùáõÃÛ³Ý ·ÇÍ Ñǹñ³íÉÇÏ³Ï³Ý Ã»ùáõÃÛáõÝ Ñǹñ³íÉÇÏ³Ï³Ý ÃéÇãù Ñǹñ³íÉÇÏ³Ï³Ý Ñ³ñí³Í Ñǹñ³íÉÇÏ³Ï³Ý ß³é³íÇÕ Ñǹñá¹ÇݳÙÇϳ ÑǹñáÉá·Ç³Ï³Ý ¹Çï³ñÏáõÙ ÑǹñáÉá·Ç³Ï³Ý »ñ¨áõÛà ÑǹñáÉá·Ç³Ï³Ý ͳé³ÛáõÃÛáõÝÝ»ñ ÑǹñáÉá·Ç³Ï³Ý ѳßí³ñÏÝ»ñ ÑǹñáÉá·Ç³Ï³Ý ѻﳽáïáõÃÛáõÝÝ»ñ 981 980 169 1334 168 183 1359 1698 1358 454 1187 1374 1682 901 1364 590 790 186 788 784 785 786 1850 787 793 809 810 813 805 812 128 ÑǹñáÉá·Ç³Ï³Ý Ù»ÍáõÃÛ³Ý ÝáñÙ ÑǹñáÉá·Ç³Ï³Ý ÝٳݳÏáõÃÛáõÝ ÑǹñáÉá·Ç³Ï³Ý ßñç³åïáõÛï ÑǹñáÉá·Ç³Ï³Ý é»ÅÇÙ ÑǹñáÉá·Ç³Ï³Ý ï³ñÇ ÑǹñáÉá·Ç³Ï³Ý ï³ñÇ ÑǹñáÉá·ÇÏ³Ý Ï³Ý˳ï»ëáõÙ Ñǹñáëï³ïÇÏ ×ÝßáõÙ Ñǹñáï»ËÝÇÏ³Ï³Ý Ï³ùéáõÛó Ñǹñáï»ËÝÇÏ³Ï³Ý ßÇݳñ³ñáõÃÛáõÝ Ñǹñáû¹»ñ¨áõóµ³ÝáõÃÛáõÝ ÑÇÙÝ³Ï³Ý (»É³Ï»ï³ÛÇÝ) ïíÛ³ÉÝ»ñ ÑÇÙÝ³Ï³Ý ÏÉÇÙ³Û³µ³Ý³Ï³Ý Ï³Û³Ý ÑÇÙÝ³Ï³Ý Ñáëù ÑÇÙݳÛÇÝ [³ÉϳÉÇ] çáõñ ÑÇÝ ÓÛáõÝ ÑÛáõÍáõÙ ÑÛáõëÇë ÑÛáõëÇë³ÛÇÝ ÑݳÑáõÝ ÑáÕ ÑáÕ ÑáÕ³µ³ñ»É³íáõÙ ÑáÕ³µ³ñ»É³íáõÙ ÑáÕ³·ÇïáõÃÛáõÝ ÑáÕ³·ÇïáõÃÛáõÝ ÑáÕ³·ñáõÝïáõÙ ï»Õ³¹ñí³Í ·áÉáñßdzã³÷ ÑáճѳÝáõÙ ÑáÕ³ÛÇÝ ³ß˳ï³ÝùÝ»ñ ÑáÕ³ÛÇÝ Ñ³ÝáõÛà 1134 804 806 811 814 1884 807 824 789 1846 819 171 1260 170 66 1148 417 1137 1138 1174 504 1561 946 1324 1192 1572 1661 483 509 1573 ÑáÕ³ÛÇÝ ïñ³Ù³ï [åñáýÇÉ] Ñáճ߻ñïÇ çáõñ ÑáÕ³ë³éó³ã³÷ ÑáÕ» ͳÍÏ ÑáÕ» å³ïí³ñ ÑáÕ» çñ³Ýóù ÑáÕÇ ³ÉϳɳѳÝáõÙ ÑáÕÇ ³Õ³Ï³ÉáõÙ ÑáÕÇ ¹³ë³Ï³ñ·áõÙ ÑáÕÇ Í³·áõÙ ÑáÕÇ Ï³éáõóí³ÍùÇ ù³Ûù³ÛáõÙª (³ÝÓñ¨Ç) ó³Ûï»óÙ³Ý / óñó³ÛïÙ³Ý Ñ»ï»í³Ýùáí ÑáÕÇ Ñ³Ýù³ÛÇÝ Ù³ëÁ ÑáÕÇ Ù³ëÝÇÏÝ»ñÇ Ë½áõÙ / åáÏáõÙ ÑáÕÇ å³ßïå³ÝáõÙ ÑáÕÇ ç»ñÙ³ëïÇ×³Ý ÑáÕÇ í»ñÉáõÍáõÃÛáõÝ ÑáÕÇ íñ³ ï»Õ³íáñí³Í ·áÉáñßdzã³÷ ÑáÕÙ ÑáÕÙ³ÏáÕÙ ÑáÕٳѳϳé³Ï ÑáÕٳѳñáõÙ ÑáÕٳѳñí³Í Ù³Ûñ ³å³ñ ÑáÕÙ³ã³÷ ÑáÕÙ³ï³ñáõÙ ÑáÕÙ³óáõÛó ÑáÕáõ٠ϳËí³Í çñ³ß»ñï Ñáë³ÃáÕáõÙ Ñáë³Å³Ù³Ý³Ï Ñáë³Ïáñáõëï Ñáë³Ýù 1570 1575 386 506 508 505 1566 1571 1563 1191 1597 1060 1565 1564 1574 1562 3 1915 1920 962 1898 1897 76 1 1919 1201 960 939 960 390 Ñáë³Ýù Ñáë³ÝùÇ ³ñ³·áõÃÛáõÝ Ñáëù Ñáëù Ñáëù ³é³ç³óÝáÕ ³ÝÓñ¨ Ñáëù µ³ó ÑáõÝáõÙ Ñáëù í³ñ³ñ³ÑáõÝÇ íñ³Ûáí Ñáëù³ÛÇÝ Ññ³å³ñ³Ï Ñáëù³ã³÷ Ñáëù³ëï»ÕÍ ï»ÕáõÙÝ»ñ ÑáëùÇ ·áñͳÏÇó ÑáëùÇ ÇÝï»·ñ³É Ïáñ ÑáëùÇ Ñ³ßí³ñÏ Ùá¹»ÉÇ ÙÇçáóáí ÑáëùÇ Ùá¹áõÉ ÑáëùÇ ß»ñï ÑáëùÇ ß»ñï ÑáëùÇ áõÕÇ ÑáëùÇ áõñí³·ÇÍ ÑáëùÇ ë»ÕÙÙ³Ý ·áñͳÏÇó ÑáëùÇ ï¨áÕáõÃÛ³Ý Ïáñ ÑáëùÇ ïíÛ³ÉÝ»ñ ÑáíÇï Ñáíï³ÛÇÝ ë³éó³¹³ßï Ñáíï³÷áë Ñáñ Ñáñ Ñáñ³Ý³ÛÇÝ çñÃáÕ / çñÑ»é Ñáñ³ï³¹áõÛÉ Ñáñ³ï³ÝóùÇ Ñ³ï³Ï Ñáñ³ïáõÙ Ñáñ³ïáõÙ Ñáñ¹³é³ï ³ÝÓñ¨ Ñáñ¹³óÙ³ÝÁ ݳËáñ¹áÕ Ñáëù 1631 632 625 1408 1303 1152 1166 1411 391 520 1409 631 1513 1587 426 1410 627 628 353 634 1636 1798 1799 1709 197 1902 491 144 204 198 486 1628 94 Ñáñ»ñÇ ÷á˳½¹»óáõÃÛáõÝ ÑáñǽáÝ ÑáñǽáÝ³Ï³Ý ³é³Ýóùáí åïï³Ý ÑáõÙáõë ÑáõÝ (·»ïÇ) ÑáõݳÛÇÝ Ï³ñ·³íáñáõÙ Ñáõݳï³Ï çñÑáëù ÑáõÝÇ ÃáÕáõݳÏáõÃÛáõÝ ÑáõÝÇ Ëáñ³óáõÙ ÑáõÝÇ Ï³ÛáõÝáõÃÛáõÝ ÑáõÝÇ Ý»Õ³óáõÙ ÑáõÝÇ ÝÛáõûñ ÑáõÝÇ áõÕÕáõÙ ÑáõÝÇ ïñ³Ù³ï [åñáýÇÉ] ÑáõÝÇ ù³Ûù³ÛáõÙ Ñáõë³ÉÇ Ññ³Ñ³Ý· ¹ÇïáÕÝ»ñÇ Ñ³Ù³ñ 890 777 778 782 276 282 1781 277 1389 281 278 180 283 181 280 1356 1146 Ò Ó¨ Ó¨ Ó¨³Ë³Ëïí³Í ë³éáõÛó Ó³ÛݳËáñ³ã³÷ Ó·áõÙ ÓdzáõÅ ÓÏݳٵ³ñÓÇã ÓÏÝáõÕÇ ÓÏÝáõÕáõ çñ³ñ·»É³Ï ÓÙ»é ÓÙ»é³ÛÇÝ í³ñ³ñáõÙ ÓÛ³Ý ·ÇÍ ÓÛ³Ý ·áÉáñßdzóáõÙ 1069 1482 1257 512 1705 779 598 601 600 1921 1922 1557 559 129 ÓÛ³Ý Í³ÍÏáõÛà ÓÛ³Ý Í³ÍÏáõÛÃÇ µ³ñÓñáõÃÛáõÝ ÓÛ³Ý Í³ÍÏáõÛÃÇ ËïáõÃÛáõÝ ÓÛ³Ý Í³ÍÏáõÛÃÇ çñ³ïíáõÃÛáõÝ ÓÛ³Ý Ïïáñ (Ù»Ïáõë³óí³Í) ÓÛ³Ý Ñ³í³ë³ñ³·ÇÍ [ǽáËÇáÝ] (ÓÛ³Ý Ñ³í³ë³ñ µ³ñÓñáõÃÛáõÝÝ»ñÇ ·ÇÍ) ÓÛ³Ý ÝÙáõß ÓÛ³Ý ë³Ñٳݳ·ÇÍ ÓÛ³Ý ÷³ÃÇÉÝ»ñ ÓÛáõÝ ÓÛáõݳͳÍÏáõÃÛáõÝ ÓÛáõݳå³ÑáõÙ ÓÛáõݳå³ïáõÃÛáõÝ ÓݳͳÍÏáõÛÃÇ ç»ñÙ³ÛÇÝ Ñ³ßí»ÏßÇé ÓݳÏáõÛï ÓݳÏáõï³Ï ÓݳÑÛáõë ÓݳÑáÕÙ ÓݳÙññÇÏ ÓݳÛÇÝ ëÝáõÙ áõÝ»óáÕ ·»ï Óݳã³÷ (ËáÕáí³Ï³Ó¨) Óݳã³÷³Ï³Ý Óݳã³÷³Ï³Ý »ñÃáõÕÇ Óݳã³÷³Ï³Ý ѳÝáõÛà Óݳã³÷³Ï³Ý ÓáÕ Óݳã³÷³Ï³Ý í³Ñ³Ý Óݳë³éáõÛó ÓÝÑ³É ÓÝÑ³É ÓáÕ 1539 1542 1541 1560 1544 926 1537 1557 1555 1535 1540 1545 1540 756 1551 1551 151 1548 1548 1554 1550 1121 1538 1549 1546 1536 1543 1558 1710 1232 Óáñ Óáñ³Ï ÓáõÏ 704 739 597 Ö ×³ÑÇ× ×³ÑÇ× ×³Ñ׳µ³ÝáõÃÛáõÝ ×³Ñ׳óáõ٠׳ݳå³ñÑ ×³Ý³å³ñÑÇ ï³ÏÇó ³ÝóÝáÕ ËáÕáí³Ï ׳鳷³Ûó³ÏïÇí ǽáïáå ׳鳷³ÛóÛÇÝ ¿Ý»ñ·Ç³ ׳鳷³Ûóã³÷ ׳鳷³Ûóã³÷ ׳鳷³ÛÃÙ³Ý Ñ³ßí»ÏßÇé ׳ñï³ñ³·Çï³Ï³Ý ÑǹñáÉá·Ç³ ×»Õù ×»Õù³íáñ ³ÕµÛáõñ ×»Õù³íáñ ³ÕµÛáõñ ×»Õù³íáñ ͳÏáïÏ»ÝáõÃÛáõÝ ×»Õùí³Íù ×»Õùí³Íù (ë³éó³¹³ßïÇ) ×ÙßáõÙ³ÛÇÝ ËáÕáí³Ï³ß³ñ ×ÛáõÕ³µ»ñ³Ý (·»ïÇ) [¹»Éï³] ×ÛáõÕ³íáñáõÙ ×ÛáõÕ³íáñí³Í ·»ï ×Ýß³·ñÇã ×Ýß³ã³÷ ×ÝßÙ³Ý ·ñ³¹Ç»Ýï ×ÝßÙ³Ý ÏáñáõëïÁ ¹áõñë ·³Éáõó 1019 1686 902 1888 1187 388 1289 1287 26 1281 1288 535 370 602 655 654 370 380 1196 414 187 213 163 164 1255 1163 ×ÝßÙ³Ý ÏáñáõëïÁ ÙáõïùáõÙ ×ÝßÙ³Ý ÏáñáõëïÝ»ñ ×ÝßÙ³Ý ÏáñáõëïÝ»ñ ß÷áõÙÇó ×ÝßáõÙ ×ÝßáõÙ ×ÝßáõÙ çñó÷Ç íñ³ ×ÝßáõÙ³ÛÇÝ çñ³ß»ñï ×ÝßáõÙ³ÛÇÝ çñÑáñ ×ß·ñÇï ×ßï·ñïáõÃÛáõÝ ×áÕ÷ÛáõÝ (çñÇ) 536 750 672 749 1254 751 126 129 1253 21 1596 Ø Ø³ÝÇÝ·Ç µ³Ý³Ó¨ سñÏáíÇ ßÕó ØáÝï» Î³éÉáÛÇ Ù»Ãá¹ Ù³·Ù³Û³Ï³Ý çáõñ Ù³½³Ï³Ý µ³ñÓñ³óáõÙ Ù³½³Ï³Ý »ñǽ Ù³½³Ï³Ý ͳÏáïÏ»ÝáõÃÛáõÝ Ù³½³Ï³Ý ×ÝßáõÙ Ù³½³Ï³Ý çáõñ Ù³½³Ï³ÝáõÃÛáõÝ Ù³½³ÝáóÛÇÝ ³½¹»óáõÃÛáõÝ Ù³½³íáñ Ëáݳí³ã³÷ Ù³ÍáõóÇÏáõÃÛáõÝ Ù³Ï³ë³éó³ß»ñï ٳϳñ¹³Ï ٳϳñ¹³Ï ٳϳñ¹³Ï ٳϳñ¹³Ï³·Çñ ٳϳñ¹³Ï³ã³÷ 1015 1017 1081 1012 255 252 253 254 256 250 251 743 1819 143 422 964 1605 971 965 ٳϳñ¹³Ï³ã³÷áõ٠ٳϳñ¹áõ٠ٳϻñ¨áõóÛÇÝ ³ñ³·áõÃÛáõÝ Ù³Ï»ñ¨áõóÛÇÝ ¿ñá½Ç³ ٳϻñ¨áõóÛÇÝ É³ñáõ٠ٳϻñ¨áõóÛÇÝ ÉáÕ³Ý Ù³Ï»ñ¨áõóÛÇÝ ÑǹñáÉá·Ç³ ٳϻñ¨áõóÛÇÝ Ñáëù ٳϻñ¨áõóÛÇÝ Ñáëù ٳϻñ¨áõóÛÇÝ çñ»ñ ٳϻñ¨áõÛà ¹áõñë ·³É ٳϻñ»ë ٳϻñ»ë³ÛÇÝ Ñáëù ٳϻñ»ë³ã³÷ Ù³ÏÁÝóó³ÛÇÝ ·»ï Ù³ÏÁÝóó³ÛÇÝ Ñáë³Ýù Ù³ÏÁÝóóáõÃÛ³Ý É³ÛÝáõÛà ٳÏÁÝóóáõÃÛáõÝ Ù³Õ Ù³ÕáõÙ Ù³Ûñ çñ³Ýóù Ù³Ýñ³Ï³ñÏáõï Ù³Ýñ³ÏÉÇÙ³ Ù³Ýñ³ÑáÕ Ù³Ýñ³Ù³Õ ³ÝÓñ¨ Ù³Ýñ³é»ÉÇ»ý Ù³Ýñ³ï³ññ Ù³é³ËáõÕ Ù³é³ËáõÕ³ÛÇÝ Ï³ÃÏÃáó Ù³ëÝÇÏ Ù³ï³Ï³ñ³ñáõÙ Ù³ñ·³·»ïÇÝ Ù³ñ½ 966 312 1676 1486 1675 1671 1673 1672 1674 1677 526 117 1173 1227 1723 1721 1722 1724 1505 1506 1013 837 1055 594 489 1056 1744 644 645 1183 1669 709 1340 130 Ù³ñÇã çñÑáñ Ù³ó³é Ù³ó³éáõï Ù³ùáõñ ·»ï (³é³Ýó ë³éáõÛóÇ) Ù³ùñáõÙ Ù»Ãá¹ Ù»ÉÇáñ³óáõÙ Ù»ÍáõÃÛáõÝ Ù»ÍáõÃÛáõÝ Ù»Ïáõë³óí³Í Ï»ï Ù»Ïáõë³óí³Í ÙÇç³í³Ûñ Ù»ï³Õ³ÓáÕ (åïï³ÝÇ Ñ³Ù³ñ) Ù»ï³Õ³×áå³Ý Ù»ï³Õ³×áå³ÝÇ(åïï³ÝÇ) ëïáñçñÛ³ Ù³ëÇ ß»ÕÙ³Ý áõÕÕáõÙ Ù»ïñ Ù»ñϳë³éáõÛó Ù»ñϳë³éáõÛó Ù»ñÓ³÷ÝÛ³ Ù»ñÓ³÷ÝÛ³ ³Ýï³é Ù»ñÓ³÷ÝÛ³ µáõë³Ï³ÝáõÃÛáõÝ ÙÃÝáÉáñï ÙÃÝáÉáñï³ÛÇÝ ³ÕïáïáõÙ ÙÃÝáÉáñï³ÛÇÝ ËáݳíáõÃÛáõÝ ÙÃÝáÉáñï³ÛÇÝ ×ÝßáõÙ ÙÃÝáÉáñï³ÛÇÝ ×ÝßáõÙ ÙÃÝáÉáñï³ÛÇÝ ßñç³Ý³éáõÃÛáõÝ ÙÃÝáÉáñïÇ ³Õïáïí³ÍáõÃÛáõÝ ÙÃÝáÉáñïÇ ëïáñÇÝ ß»ñï»ñ ÙdzųٳݳÏÛ³ 1617 1498 1499 1153 1278 1069 1324 73 1518 1164 925 1825 230 1909 1051 700 1523 1378 1379 1380 139 141 140 142 165 56 59 1003 1514 Ùdzíáñ çñ³·Çñ [Ñǹñá·ñ³ý] ÙÇç³ÝÏÛ³É ÙÇç³í³½³Ý³ÛÇÝ çñÇ ï»Õ³÷áËáõÙ ÙÇç³í³Ûñ ÙÇç³ï³ëå³Ý (ùÇÙ. ÝÛáõÃ) ÙÇç³ñÏáõÙ ÙÇçÇÝ ÙÇçÇÝ ³Ùë³Ï³Ý »Éù ÙÇçÇÝ ³ñ³·áõÃÛáõÝ ÙÇçÇÝ µ³½Ù³ÙÛ³ »Éù ÙÇçÇÝ µ³½Ù³ÙÛ³ Ñáëù ÙÇçÇÝ Ãí³µ³Ý³Ï³Ý ÙÇçÇÝ Ïßé³ÛÇÝ ÙÇçÇÝ ß»ÕáõÙ ÙÇçÇÝ ù³é³Ïáõë³ÛÇÝ ß»ÕáõÙ ÙÇçÇÝ ûñ³Ï³Ý ³ñÅ»ù ÙÇçÇÝ ûñ³Ï³Ý ç»ñÙ³ëïÇ×³Ý ÙÇçݳ·ÇÍ ÙÇçß»ñï³ÛÇÝ çñ»ñ ÙÇçáõÏ ÙËáó³íáñ åáÙå ÙÕÙ³Ý µ³ñÓñáõÃÛáõÝ Ùݳóáñ¹³ÛÇÝ çáõñ Ùß³ÏÙ³Ý ù³ñï Ùßï³Ï³Ý ³ÕµÛáõñ Ùßï³Ï³Ý çñÑáëù Ùßï³Ï³Ý ëË³É Ùßï³Ï³Ý ëÏǽµ (çñ³ã³÷áõÃÛ³Ý) Ùáï³íáñ Ù»ÍáõÃÛáõÝ Ùáï³ñÏáõÙ Ùáï»óÙ³Ý çñ³Ýóù 1785 892 887 538 871 894 1029 1032 152 1131 1132 124 1900 1031 1609 396 1030 1042 337 1140 1223 967 1829 1327 1203 1204 1692 869 103 104 102 Ùáï»óÝáÕ çñ³Ýóù ÙáõëáÝ ÙññÇÏ ÙññϳóáõÙ Ú Ü Ûáõñ³Ñ³ïáõÏ ÜÇý»ñÇ å³ßïå³ÝÇã í³Ñ³Ý³Ï (³ÝÓñ¨³ã³÷Ç) Ý³í³·Ý³óáõÃÛáõÝ Ý³í³Ñ³Ý·Çëï ݳí³ñÏ»ÉÇ ·»ï ݳí³ñÏáõÃÛ³Ý çñ³Ýóù ݳí³ñÏáõÃÛ³Ý çñ³ñ·»É³Ï ݳíÇ ÁÝÏÕÙáõ٠ݳíáõÕáõ ËáñáõÃÛáõÝ Ý»ñ³ñÏáõÙ (å³ïí³ñÇ Ù³ñÙÝÇ Ù»ç) Ý»ñ¹ñáõÙ Ý»ñó÷³Ýó»É Ý»ñó÷³ÝóÙ³Ý ³ñ³·áõÃÛáõÝ Ý»ñó÷³ÝóáõÙ Ý»ñųÛÃù³ÛÇÝ ³å³ñ Ý»ñÍͳÝó³ã³÷ Ý»ñÍͳÝóÙ³Ý ³ñ³·áõÃÛáõÝ Ý»ñÍͳÝóÙ³Ý ËáñáõÃÛáõÝ Ý»ñÍͳÝóÙ³Ý áÉáñï Ý»ñÍͳÝóÙ³Ý áõݳÏáõÃÛáõÝ Ý»ñÍͳÝóáõÙ Ý»ñϳ۳óáõóã³Ï³Ý Ï³Û³Ý Ý»ñϳ۳óáõóã³Ï³Ý çñѳí³ù ³í³½³Ý 753 1080 1626 515 1586 1120 1113 745 1112 1114 1115 471 425 736 903 1194 1465 1202 897 863 861 1912 862 860 859 1362 1361 Ý»ñçñ³ÛÇÝ ë³éáõÛó Ý»ñï³ñ»Ï³Ý µ³ßËáõÙ Ý»ñùÝáÉáñï ÝÇß ¹Çï³Ï»ïÇ ½ñáÛÇó ÝÙ³Ý³Ï ·»ï ÝÙáõß ÝÙáõß (Ñáñ³ï³ÝóùÇó) ÝÙáõß³éáõÙ ÝßÇã ÝáÙá·ñ³Ù Ýáëñ³Ýï³é ÝáñÙ³É µ³ßËáõÙ (¶³áõëÇ) ÝáñÙ³É ¹ÇÙѳñÇ Ù³Ï³ñ¹³Ï ÝáñÙ»ñ ÝáñÙÇó µ³ñÓñ Ýëï»óÙ³Ý ³ñ³·áõÃÛáõÝ Ýëï»óáõÙ Ýëï»óáõÙ (çñ³µ»ñáõÏÝ»ñÇ) ÝëïáõÙ Ýëïí³Íù Ýëïí³Íù Ýëïí³Íù Ýëïí³Íù Ñ»é³óÝáÕ ËáÕáí³Ï³ß³ñ Ýëïí³Íù³µ³ÝáõÃÛáõÝ Ýëïí³Íù³ÛÇÝ ³å³ñ Ýí³½³·áõÛÝ ÑáõÝ Ýí³½³·áõÛÝ ç»ñÙ³ã³÷ Ýí³½³·áõÛÝ ï³ñ»Ï³Ý Ñáëù Ýí³½áõÙ 657 83 1764 677 815 1423 361 1425 1580 1123 1926 1133 1135 1136 4 579 1474 420 1474 484 1530 1448 640 1460 1458 1005 1063 1062 1332 Þ Þ»½ÇÇ µ³Ý³Ó¨ 295 131 ß³·³Ý³Ï³·áõÛÝ ÑáÕ ß³Ñ³·áñÍÙ³Ý Ñ³ÝÓÝ»É ß³Ñ³·áñÍáõÙ (çñ³Ùµ³ñÇ) ß³ÕϳåáõÙ ß³é³íÕ³³é³Ýóù³ÛÇÝ ïáõñµÇÝ ß³ñÅíáÕ Ý³í³ÏÇó »ÉùÇ ã³÷Ù³Ý Ù»Ãá¹ ß³ñùÇ »ñϳñ³óáõÙ ß»ÕáõÙ ß»ÕáõÙ ß»Ùù ß»åÇ Ï³ÛáõÝáõÃÛáõÝ ß»ñ»÷³íáñ ïáõñµÇÝ ß»ñï ß»ñï³¹³ë³íáñáõÃÛáõÝ ß»ñï³íáñáõÙ ßÃÇ ë»ÕÙáõÙáí çñó÷ ßÇà ßÇݳñ³ñ³Ï³Ý ³ß˳ï³ÝùÝ»ñ ßÇݳñ³ñ³Ï³Ý ÝÛáõûñ ßñç³Ï³ ÙÇç³í³Ûñ ßñç³Ï³ ÙÇç³í³ÛñÇ å³Ñå³ÝáõÃÛáõÝ ßñç³Ý ßñç³Ý³ÛÇÝ [é»·ÇáݳÉ] ßñç³Ý³ÛݳóáõÙ ß÷Ù³Ý ·áñͳÏÇó 294 1279 1154 318 656 1088 1729 436 1369 1508 1526 1193 954 1630 1630 352 930 1928 1024 538 539 1340 1341 1342 671 à áÉáñ³Ý áÉáñ³ÝÇ ³é³ç³óáõÙ áÉáñáõÝáõÃÛáõÝ áÕáÕ³ÑáõݳÛÇÝ Ï³ñ·³íáñáõÙ 1033 1034 1738 1800 áÕáÕ³Ù³ßÙ³Ý ÑÇÙݳٳϳñ¹³Ï áÕáÕ³Ù³ßáõÙ áÕáÕ³÷áë áÕáÕ³÷áë (ÑáõÝáõÙ) áÕáÕ³ù³Ûù³ÛáõÙ áÕáÕ³ù³Ý¹áõÙ áÕáÕÙ³Ý ï³ñ³Íù áã ×ÝßáõÙ³ÛÇÝ ëïáñ·»ïÝÛ³ çñ»ñ áã ݳí³ñÏ»ÉÇ áã-ϳÛáõÝ Ñáëù áéá·»ÉÇ ÑáÕ»ñ áéá·Ù³Ý ·Í³óáõÛó [·ñ³ýÇÏ] áéá·Ù³Ý »Õ³Ý³Ï áéá·Ù³Ý ѳٳϳñ·Ç ³ñ¹Ûáõݳí»ïáõÃÛáõÝ áéá·Ù³Ý Ñ»ï ϳåí³Í ¿ñá½Ç³ áéá·Ù³Ý ÝáñÙ áéá·Ù³Ý çáõñ áéá·Ù³Ý çñ³Ýóù áéá·Ù³Ý çñÇ å³Ñ³Ýç áéá·Ù³Ý ó³Ýó áéá·áõÙ áéá·áõÙ áéá·íáÕ ÑáÕ³·áñÍáõÃÛáõÝ áéá·íáÕ ÑáÕ»ñ áñ³Ï³Ï³Ý áñÙݳݻóáõϳÛÇÝ å³ïí³ñ áñáÝáÕ áñáÝáÕ³Ï³Ý ³ñß³í³ËáõÙµ áñáß³ÏÇ áõÅ»Õ ù³ÙÇ áõÕ»·ÇÍ 167 544 740 1224 741 1439 622 660 870 1788 943 914 911 909 910 1845 915 908 913 912 907 1599 905 906 1283 228 1682 1681 1253 1639 1405 áõÕÇ áõÕÇÕ Ñáëù áõÕÇÕ Ù»Ãá¹ áõÕÕ³ÝÏÛáõÝ Ïááñ¹ÇݳïÝ»ñ áõÕÕáõÃÛáõÝ áõÕÕáõÃÛáõÝ áõÕÕáõÙ áõÕÕáõÙÝ»ñÇ ³ÕÛáõë³Ï áõÕÕí³Í áõÕÕí³Í Ñáëù áõß³ó³Í Ñáëù áõß³óáõÙ áõéáõóÇÏ ³÷ áõéãáõÙ áõëÇ (ÓݳÑÛáõë) áõëáõÙݳëÇñáõÃÛáõÝ áõñí³·ÇÍ 1405 444 445 1331 447 1470 364 365 34 363 1373 1726 357 898 151 901 1482 â ã³÷ ã³÷ ã³÷³½³Ýó ³ñ³Í»óíáõÙ ã³÷³ÓáÕ ã³÷³ÝÙáõß³ÛÇÝ çñѳí³ù ³í³½³Ý ã³÷³ÝÙáõß³ÛÇÝ ë³ñù ã³÷³ëïáõ·áõÙ ã³÷³íáñ ù³ÙÇ ã³÷»½ñ [å³ñ³Ù»ïñ] ã³÷Ù³Ý µ³ù ã³÷Ù³Ý ×ßï·ñïáõÃÛáõÝ ã³÷Ù³Ý ×ßïáõÃÛáõÝ ã³÷Ù³Ý Ùdzíáñ ã³÷Ù³Ý çñó÷ 1035 1518 1172 1580 354 1022 234 1073 1181 1040 22 1037 1786 1041 ã³÷Ù³Ý í³ù ã³÷áñáßÙ³Ý ³ÕÛáõë³Ï ã³÷áñáßÙ³Ý Ïáñ ã³÷áõÙ ã³÷áõÙ ·»ïÇ Ù»ç ÙïÝ»Éáí ã˳Ëïí³Í ϳéáõóí³Íùáí ÝÙáõß ãϳÛáõݳó³Í Ñáëù ãÙ³ùñí³Í çáõñ ãáñ ·áïáõ ÑǹñáÉá·Ç³ ãáñ ÑáÕ³·áñÍáõÃÛáõÝ ãáñ ÑáõÝ ãáñ ÑáõÝ ãáñ ÓÛáõÝ ãáñ Ùݳóáñ¹ ãáñ Ýëïí³Íù ãáñ ç»ñÙ³ã³÷ (Ëáݳí³ç»ñÙ³ã³÷Ç) ãáñ³ÛÇÝ ï³ñÇ ãáñ³ÛÝáõÃÛáõÝ ãáñ³ÛÝáõÃÛáõÝ ãáñ³óÙ³Ý ó³Ýó ãáñ³óáõÙ ãáñ³óáõÙ ãáñ³óáõÙ ãëáõ½í³Í çñó÷ ãëáõ½í³Í çñó÷ ãù³Ûù³ÛáÕ ³ñ³·áõÃÛáõÝ 1038 1318 1316 1036 1824 1783 1746 1319 123 494 367 497 496 495 1742 499 498 122 492 477 433 439 474 302 658 1127 ä ä³ëÏ³É (ä³) ä³ñß³ÉÇ í³ù ä»ÉïáÝÇ ïáõñµÇÝ äÇïáÛÇ ËáÕáí³Ï 1184 1182 1193 1225 132 å³Ñ³Ýç å³Ûù³ñ ¿ñá½Ç³ÛÇ ¹»Ù å³Ûù³ñ ѻջÕÝ»ñÇ ¹»Ù å³Ýïá·ñ³ý å³ß³ñÝ»ñ [é»ëáõñëÝ»ñ] å³ßïå³ÝáÕ ÃÙµ³å³ïÝ»ß å³ï³Ñ³Ï³Ý ëË³É å³ïÏ»ñ [ýÇ·áõñ] å³ïÙ³Ï³Ý ïíÛ³ÉÝ»ñ å³ïÝ»ß å³ïÝ»ß»É å³ïÝ»ßÇ ×»ÕùáõÙ å³ïí³ñ å³ïí³ñ å³ïí³ñ å³ïí³ñÇ Ï³ï³ñÇ ÷³Ï³Ý å³ïí³ñÇ ÑÇÙù å³ïí³ñÇ Ù³ñÙÇÝ å³ïí³ñÇ áõÕճѳïí³Íù å³ïí³ñÇ í³Ñ³Ý å³ñ³µáÉ å³ñµ»ñ³Ï³ÝáõÃÛáõÝ å³ñ½ »Õ³Ý³Ï å³ñ½ »ñÏÇÝù å³ñ½³ñ³Ý (çñ³µ»ñáõÏÝ»ñÇ Ñ³Ù³ñ) å³ñ÷³Ï ³í³½³Ý å³ñ÷³Ï ÉÇ× åÇ»½áÙ»ïñ åÇ»½áÙ»ïñÇÏ µ³ñÓñáõÃÛáõÝ åÇ»½áÙ»ïñÇÏ Ù³Ï³ñ¹³Ï åÇݹ íÇ׳ÏÇó Ñ»ÕáõÏÇ ³ÝóÙ³Ý Ã³ùÝí³Í ç»ñÙáõÃÛáõÝ åÇݹ ï»ÕáõÙÝ»ñ 1363 545 613 1180 1370 1269 1312 591 775 963 849 575 166 399 963 375 653 1670 400 1501 1282 1206 576 303 1475 195 310 1217 1218 1219 761 1576 åÕåç³Ï åÕåç³Ï³ÛÇÝ Ù³Ï³ñ¹³Ï³ã³÷ åÕïáñáõÃÛ³Ý ·áñͳÏÇó åÕïáñáõÃÛáõÝ åÕïáñáõÃÛáõÝ åÕïáñáõÃÛáõÝ åáï»ÝóÇ³É ¿Ý»ñ·Ç³ åïï³Ý ×áå³ÝÇ íñ³ åïï³Ý Ù»ï³Õ³ÓáÕÇ íñ³ åñǽٳӨ ÑáõÝ 222 223 1772 1398 1510 1771 1245 231 1397 1261 æ ç»ñÙ³Ïáñáõëï ç»ñٳѳÕáñ¹³Ï³ÝáõÃÛáõÝ ç»ñÙ³ÛÇÝ ³Õïáïí³ÍáõÃÛáõÝ ç»ñÙ³ÛÇÝ µ»éÝí³Íù ç»ñÙ³ÛÇÝ Ñ³ßí»ÏßÇé ç»ñÙ³ÛÇÝ é»ÅÇÙ ç»ñÙ³ëïÇ׳ݳÛÇÝ ßñç³¹³ëáõÃÛáõÝ ç»ñÙ³ëïÇ׳ÝÇ áõÕÕ³ÓÇ· ·ñ³¹Ç»Ýï ç»ñÙ³ëïÇ׳ÝÇ áõÕÕ³ÓÇ· ïñ³Ù³ï [åñáýÇÉ] ç»ñÙ³÷á˳ݳÏáõÃÛáõÝ ç»ñÙáó³ÛÇÝ ¿ý»Ïï ç»ñÙáõÃÛ³Ý ³ÕµÛáõñ ç»ñÙáõݳÏáõÃÛáõÝ çáõñ çáõñ ÙÕ»É çáõñ å³Ñ»Éáõ áõݳÏáõÃÛáõÝ çñ³µ³Ý [ÑǹñáÉá·] çñ³µ³ÝáõÃÛáõÝ [ÑǹñáÉá·Ç³] çñ³µ»ñáõÏ 760 758 1712 1711 755 1713 1700 1701 1818 759 717 762 757 1830 968 1851 816 817 1448 çñ³µ»ñáõÏÝ»ñÇ »Éù çñ³µ»ñáõÏÝ»ñÇ »Éù çñ³µ»ñáõÏÝ»ñÇ ÏáÝó»Ýïñ³ódz çñ³µ»ñáõÏÝ»ñÇ ÝÙáõß³éÇã çñ³µ»ñáõÏÝ»ñÇ ß³ñÅáõÙ çñ³µ»ñáõÏÝ»ñÇ ã³÷³Ù³ë»ñÇ ï»ë³Ï³íáñáõÙ çñ³µ»ñáõÏÝ»ñÇ çñ³·Çñ [Ñǹñá·ñ³ý] çñ³µ»ñáõÏÝ»ñÇ ï»Õ³÷áËÙ³Ý áõݳÏáõÃÛáõÝ çñ³·ÇÍ çñ³·Çñ [Ñǹñá·ñ³ý] çñ³·ñ³Ï³Ý ó³Ýó çñ³·ñÇ [Ñǹñá·ñ³ýÇ] Ù³ëݳïáõÙ Áëï ëÝÙ³Ý ³ÕµÛáõñÝ»ñÇ çñ³·ñáõÃÛáõÝ [Ñǹñá·ñ³ýdz] çñ³»Éù çñ³»ñÏñ³µ³Ý³Ï³Ý [Ñǹñá»ñÏñ³µ³Ý³Ï³Ý] ϳ½Ù³íáñáõÙ çñ³»ñÏñ³µ³Ý³Ï³Ý ßñç³Ý çñ³»ñÏñ³µ³ÝáõÃÛáõÝ [Ñǹñá»ñÏñ³µ³ÝáõÃÛáõÝ] çñ³»ñÏñ³ùÇÙdz [Ñǹñá»ñÏñ³ùÇÙdz] çñ³¿É»Ïïñ³Ï³Û³Ý [Ñǹñá¿É»Ïïñ³Ï³Û³Ý] çñ³¿Ý»ñ·Ç³ [Ñǹñá¿Ý»ñ·Ç³] çñ³Ã³÷³Ýó çñ³ÃáÕáõݳÏáõÃÛáõÝ çñ³Í³ÍÏáõÙ çñ³ÍÇÝ çñ³ÍݳÛÇÝ ÇáÝÝ»ñÇ ÏáÝó»Ýïñ³ódz (pH) çñ³Ñ³·»óÙ³Ý å³Ï³ëáñ¹ 1450 1453 1449 1455 1454 1451 1452 1456 517 801 802 1472 803 448 799 729 800 798 794 795 1209 1886 1646 796 797 1433 çñ³Ñ»é³ó çñ³Ýóù çñ³Ñ»é³óÙ³Ý ËáÕáí³Ï çñ³ÑáëùÇ ³ñ·»É³ÏáõÙ ë³éáõÛóÇ ï³ÏÇ ëÕÇÝáí çñ³×ÝßÙ³Ý ³ßï³ñ³Ï çñ³Ù³ï³Ï³ñ³ñÙ³Ý Ñ³Ù³Ï³ñ· çñ³Ù³ï³Ï³ñ³ñáõÙ çñ³Ùµ³ñ çñ³Ùµ³ñ (÷áùñ ã³÷Ç) çñ³Ùµ³ñ í³ñ³ñáõÙÝ»ñÇ çñ»ñÁ å³Ñ»Éáõ ѳٳñ çñ³Ùµ³ñÇ ¹³ï³ñÏáõÙ çñ³Ùµ³ñÇ Í³í³ÉÇ Ïáñ çñ³Ùµ³ñÇ Ù³Ï»ñ»ë çñ³Ùµ³ñÇ Ù»éÛ³É Í³í³É çñ³Ùµ³ñÇ ï³ñáÕáõÃÛáõÝ çñ³Ùµ³ñÇ ïÕٳϳÉáõÙ çñ³Ùµ³ñÇ û·ï³Ï³ñ ͳí³É çñ³Ùµ³ñÓ å³ïí³ñ çñ³Ù»Ïáõë³óáõÙ çñ³Ù»ñÅ çñ³ÛÇÝ µáõë³Ï³Ý ³ß˳ñÑ çñ³ÛÇÝ µáõë³Ï³ÝáõÃÛáõÝ çñ³ÛÇÝ ·áÉáñßÇ çñ³ÛÇÝ ¿ñá½Ç³ çñ³ÛÇÝ Ï»Ý¹³Ý³Ï³Ý ³ß˳ñÑ çñ³ÛÇÝ Ïïñí³Íù çñ³ÛÇÝ Ïïñí³ÍùÇ Ù³Ï»ñ»ë çñ³ÛÇÝ Ïïñí³ÍùÇ Ù³Ï»ñ»ë çñ³ÛÇÝ Ñ³ßí»ÏßÇé çñ³ÛÇÝ Ñ³ßí»ÏßÇé çñ³ÛÇÝ ÙÇç³í³Ûñ çñ³ÛÇÝ áõÕÇ 1696 1478 744 1878 1871 1870 1365 848 434 482 249 1872 407 1366 1367 984 460 1889 111 108 109 1881 1847 107 518 630 1910 1831 1835 106 1882 133 çñ³ÛÇÝ å³ß³ñÝ»ñ [é»ëáõñëÝ»ñ] çñ³ÛÇÝ å³ß³ñÝ»ñÇ Çñ³óáõÙ çñ³ÛÇÝ å³ß³ñÝ»ñáõ ѳٳÉÇñ ϳé³í³ñáõÙ çñ³ÛÇÝ ëïñ»ë çñ³ÛÇÝ ÷á˳¹ñáõÃÛáõÝÝ»ñ [çñ³ÛÇÝ ïñ³Ýëåáñï] çñ³ÛÇÝ ûµÛ»Ïï çñ³ÛÇÝ ûñ»Ýë¹ñáõÃÛáõÝ çñ³ÝóÇÏ ß»ñï çñ³ÝóÇÏ ß»ñï çñ³ÝóÇÏ ß»ñïÇ ëÝáõóáõÙ çñ³ÝóÇÏáõÃÛáõÝ çñ³ÝóáõÛó çñ³Ýóù çñ³Ýóù Éóí³ÍùáõÙ çñ³Ýóù ÏÇë³÷áñí³ÍùáõÙÏÇë³Éóí³ÍùáõÙ çñ³Ýóù ÷áñí³ÍùáõÙ çñ³Ýóù³íáñí³Í ·»ï çñ³ÝóùÇ ·É˳ٳë çñ³ÝóùÇ »ñ»ë³å³ïáõÙ çñ³ÝóùÇ »ñϳÛÝ³Ï³Ý ïñ³Ù³ï çñ³ÝóùÇ Ñ³ï³Ï çñ³ÝóùÇ Ñ³ïí³Í çñ³ÝóùÇ Ù³ùñáõÙ çñ³ÝóùÇ ßÇݳñ³ñ³Ï³Ý µ³ñÓñáõÃÛáõÝ çñ³ÝóùÇ å³ïÝ»ß çñ³ÝóùÇ å³ñ³å Ù³ë çñ³ÝóùÇ í»ñçݳٳë çñ³ÝóùÇ ï³ÏÇó ³ÝóÝáÕ ËáÕáí³Ï çñ³ã³÷ çñ³ã³÷³Ï³Ý ·»ï³Ñ³ïí³Íù 1862 1842 882 1869 1879 1834 1853 112 1832 113 1208 110 236 242 241 240 284 239 243 245 623 246 237 244 238 844 1694 388 1857 680 çñ³ã³÷³Ï³Ý ¹Çï³Ï»ï çñ³ã³÷³Ï³Ý ¹Çï³Ï»ïÇ ½ñá çñ³ã³÷³Ï³Ý ¹Çï³Ï»ïÇ Ñ»Ý³ÝÇß çñ³ã³÷³Ï³Ý Ï³Û³Ý çñ³ã³÷³Ï³Ý ÓáÕ çñ³ã³÷³Ï³Ý ÓáÕ (³ñ³·áõÃÛáõÝÁ ã³÷»Éáõ ѳٳñ) çñ³ã³÷³Ï³Ý åïï³Ý çñ³ã³÷³Ï³Ý í³ù çñ³ã³÷³Ï³Ý í³ù çñ³ã³÷³Ï³Ý ó³Ýó çñ³ã³÷³Ï³Ý ó³Ýó çñ³ã³÷áõÃÛáõÝ çñ³å³Ñ³Ýç çñ³åïáÛï çñ³åïáõÛï çñ³åïáõÛï çñ³é çñ³é áéá·Ù³Ý ѳٳñ çñ³é³ï ï³ñÇ çñ³éÙ³Ý Ï³éáõÛó çñ³éÙ³Ý ï»Õ çñ³éù çñ³éù çñ³ëáõëí³Í Ñǹñ³íÉÇÏ³Ï³Ý ÃéÇãù çñ³ëå³éáõÙ çñ³ï³ññ³ÉáõÍáõÙ çñ³ïÝï»ë³Ï³Ý ѳٳϳñ· çñ³ïáõñµÇÝ çñ³ïíáõÃÛáõÝ çñ³ïíáõÃÛáõÝ çñ³ïíáõÃÛáõÝ 1849 678 1336 681 1604 1813 391 637 1317 808 1634 820 1841 515 1822 1913 1883 916 1908 1852 1852 15 879 1644 1837 818 1863 1773 1413 1885 1932 çñ³ñ·»É³Ï çñ³ñ·»É³Ï³ÛÇÝ ¹³ñå³ë çñ³ñ·»É³ÏÇ ¹³ñå³ë çñ³÷á˳ݳÏáõÃÛ³Ý ÇÝï»ÝëÇíáõÃÛáõÝ çñ³÷á˳ݳÏáõÃÛáõÝ çñ³÷á˳ݳÏáõÃÛáõÝ (É×Ç) çñ³÷áë çñ³ù³ßáõÙ çñ³ùÇÙdz çñµ³Å³Ý çñµ³Å³Ý ·ÇÍ çñ»ñÇ ÏñÏݳÏÇ û·ï³·áñÍáõÙ çñ»ñÇ å³Ñå³ÝáõÃÛáõÝ çñ»ñÇ ïÝï»ëáõÃÛáõÝ çñó÷ çñó÷Ç ß»Ùù çñó÷áõÙ çñÃáÕÙ³Ý Ï»ï çñÃáÕù çñÇ ³ñï³Ñáëù çñÇ »Éù çñÇ »ÉùÇ ã³÷áõÙ çñó÷Ç ÙÇçáóáí çñÇ »ñϳó½»ñÍáõÙ çñÇ ÃÃí³ÛÝáõÃÛáõÝ çñÇ Å³Ù³Ý³Ï³íáñ ϳë»óáõÙ çñÇ Çç»óáõÙ çñÇ ËáñáõÃÛáõÝ (çñ³ÝóùáõÙ) çñÇ Í³Ëë çñÇ Í³ÕÏáõÙ çñÇ Ï³Ûáõݳó³Í ٳϳñ¹³Ï çñÇ Ï³ñÇùÝ»ñ 989 990 684 1776 1775 1861 1271 474 792 461 1844 1864 1836 1856 1901 377 1592 1162 1355 1161 448 679 413 25 435 480 626 448 64 1615 1858 çñÇ ÏáßïáõÃÛáõÝ çñÇ Ïáñáõëï çñÇ Ïáñáõëï Ý»ñÍͳÝóÙ³Ý Å³Ù³Ý³Ï çñÇ Ñ³Ù çñÇ Ñ³Ýù³ÛݳóáõÙ çñÇ Ñ³í³ë³ñ ³ÕÇáõÃÛ³Ý ·ÇÍ [ǽáѳÉÇÝ] çñÇ Ñ³ñëï³óáõÙ Ï»Ýë³ÍÇÝ ÝÛáõûñáí çñÇ Ñáï çñÇ Ù³Ï³ñ¹³Ï çñÇ Ù³Ï³ñ¹³ÏÁ ÉdzɻóáõÝ ÑáõÝáõÙ çñÇ Ý»ñÑáëù çñÇ ÝÙáõß çñÇ ÝÙáõß³éÇã (ë³ñù) [µ³ÃáÙ»ïñ] çñÇ ßñç³åïáõÛï çñÇ áñ³Ï çñÇ å³Ï³ëáñ¹ çñÇ å³Ñ³Ýç³ñÏ çñÇ å³ñ½áõÃÛáõÝ çñÇ ëï³ïÇÏ Ù³Ï³ñ¹³Ï çñÇ í³ñãáõÃÛáõÝ çñÇ ùÇÙÇ³Ï³Ý µ³Õ³¹ñáõÃÛáõÝ çñÇ û·ï³·áñÍáõÙÁ ï»ÕáõÙ çñÑ³Ý [åáÙå] çñÑ³Ý Ï³Û³Ý [åáÙå³Ï³Û³Ý] çñѳÝÇ [åáÙåÇ] ·áñͳñÏáõÙ çñѳÝÝ»ñÇ [åáÙå»ñÇ] ÙdzóáõÙ çñѳÝÝ»ñáí [åáÙå»ñáí] Ïáõï³ÏíáÕ çñ³Ùµ³ñ çñѳí³ù ³í³½³Ý çñѳí³ù ³í³½³ÝÝ»ñÇ Ï³é³í³ñáõÙ 746 1855 1464 1877 1865 922 554 1868 1854 161 865 1866 1867 1839 1859 1840 1841 1751 1610 1843 290 874 1272 1275 1280 1273 1274 475 1891 134 çñѳí³ù Ñáñ çñѳñ çñÑ»Õ»Õ çñÑ»é çñÑ»éÇ µ³óÃáÕÙ³Ý áõݳÏáõÃÛáõÝ çñÑ»éÇ çñ³Ýóù çñÑáëù çñÑáëù çñÑáëùÇ Áݹ»ñϳÛÝ³Ï³Ý Ñ³ïáõÛà / Ïïñí³Íù çñÑáñ çñÑáñÇ »Éù çñÑáñÇ ï»ë³Ï³ñ³ñ »Éù çñÙ³Ý ß»ñï çñÝ»ï³ÛÇÝ Ñáñ çñÝ»ïáõÙ çñáÉáñï çñáõÙ çñí»Å çñí»Å çñí»Å çñí»ÅÝ»ñÇ ß³ñù [ϳëϳ¹] çñû·ï³·áñÍáõÙ 275 105 899 1594 1595 549 1631 1838 1635 1902 1904 1591 424 321 1592 823 1599 261 577 1848 261 1880 è è»ÛÝáɹëÇ ÃÇí é³¹³ñ é³¹Çáï»ÕáñáßÇã [é³¹ÇáÉáϳïáñ] é»·ñ»ëdzÛÇ ·áñͳÏÇó é»ÉÇ»ý 1376 1286 1286 1343 1357 ê 먳ÑáÕ 193 ë³Ï³í³çáõñ Ñáëù ë³Ï³í³çñáõÃÛ³Ý »Éù ë³Ï³í³çñáõÃÛ³Ý ßñç³Ý ë³Ï³í³çñáõÃÛáõÝ ë³ÑٳݳٻñÓ ß»ñï ë³ÑٳݳÛÇÝ ÃáõÛɳïñ»ÉÇ ÏáÝó»Ýïñ³ódz (êÂÎ) ë³ÑÙ³Ýí³Í ѽáñáõÃÛáõÝ ë³ÑáÕ (ß³ñÅíáÕ) ÙÇçÇÝ ë³Õ³ñóíáñ ³Ýï³é ë³Õñáõï ë³Ý¹Õ³Ï [Ù³ëßï³µ] ë³Ý¹Õ³í³Ý¹ ë³Ý¹áõ˳ÛÇÝ ÓÏÝáõÕÇ ë³ÝÇï³ñ³Ï³Ý å³Ñå³ÝáõÃÛ³Ý ·áïÇ ë³é³Í ·»ïÇÝ ë³é³ÍáõÃÛ³Ý íñ³ÛÇ çáõñ ë³é»óÙ³Ý Ï»ï ë³é»óÝáÕ çáõñ ë³éÁ ׳ϳï ë³éáõÛó ë³éáõÛóÇ Ñ³ëïáõÃÛáõÝ ë³éáõÛóÇ Ñ³ëïáõÃÛáõÝ ë³éáõÛóÇ íñ³ÛÇ çáõñ ë³éáõÛóÇ íñ³ÛÇ çáõñ ë³éã»É ë³éó³µ³ÝáõÃÛáõÝ ë³éó³µ³ó³ï ë³éó³µ»ñáõÏ ë³éó³¹³ßï ë³éó³¹³ßï³µ³ÝáõÃÛáõÝ ë³éó³¹³ßï³ÛÇÝ ·»ï ë³éó³¹³ßï³ÛÇÝ ¹³ñ³ßñç³Ý 1007 1000 1008 1002 210 36 872 1087 219 1491 1435 550 599 1936 676 1666 663 359 319 829 841 1716 1271 1833 661 385 1236 1082 694 699 698 693 ë³éó³¹³ßï³ÛÇÝ Å³Ù³Ý³Ï³ßñç³Ý ë³éó³¹³ßï³ÛÇÝ ë»Õ³Ý ë³éó³¹³ßï³ÛÇÝ í³ñ³ñáõÙ ë³éó³¹³ßïÇ É»½í³Ï ë³éó³¹³ßïÇ íñ³ Ëï³óí³Í ÓÛáõÝ [ýÇéÝ] ë³éó³Í³ÍÏ ë³éó³Ï³ÉáõÙ ë³éó³Ï»Õ¨ ë³éó³Ïáõï³Ï ë³éó³Ñáë ë³éó³Ñáñ³ï ë³éó³ÛÇÝ ³ÝÓñ¨ ë³éó³ÛÇÝ é»ÅÇÙÇ ÷áõÉ ë³éó³å³ïáõÙ ë³éó³ë³ñ ë³éó³ï»Õ³ß³ñÅ ë³ñ³É³Ýç ë³ñ³Ñ³ñà ë³ñ³í³Ý¹ ë³ñù ë³ñù çñ³µ»ñáõÏÝ»ñÇ ÝÙáõß í»ñóÝ»Éáõ ѳٳñ ë³ñùÇ ë˳ɳÝù ë³ñùÇ óáõóÙáõÝù ë»·Ù»Ýï³ÛÇÝ ÷³Ï³Ý ë»½Ç ×³ÑÇ× ë»½áݳÛÇÝ ³ÕµÛáõñ 뻽áݳÛÇÝ ÷á÷áËáõÃÛáõÝ / ï³ï³Ýáõ٠뻽áݳÛÇÝ û·ï³·áñÍÙ³Ý çñ³Ýóù ë»É³í ë»Õ³Ý³Ó¨ ÁݹɳÛÝ³Ï³Ý Ïïñí³Íù ë»ÕÙáõÙ 830 696 695 697 596 832 673 833 836 839 835 840 838 662 842 834 773 1228 1228 98 1511 877 876 1697 1333 1445 1446 1125 1089 1754 ë»ÕÙí³Í Ïïñí³Íù ëÇÝáåïÇÏ³Ï³Ý ëÇýáÝ ëÇýáݳÛÇÝ çñÝ»ï ëË³É ëϽµÝ³Ï³Ý ëϽµÝ³Ï³Ý ÏáñáõëïÝ»ñ (ï»ÕáõÙÝ»ñÇ) ëÏǽµ ëÕÇÝ (Ù³Ýñ³ë³éáõÛó) ëÕáÝ ëÛáõݳϳíáñ ïñ³Ù³·Çñ [ÑÇëïá·ñ³Ù] ëݹÇϳÛÇÝ ç»ñÙ³ã³÷ ëÝÙ³Ý ËáÕáí³Ï ëÝÙ³Ý çñ³Ýóù ëÝÙ³Ý ï³ñ³Íù ëÝáõÙ ëáÕ³Ýù ëáñ³Å³å³í»Ý ëáõ½íáÕ ßÇß çñ³µ»ñáõÏÝ»ñÇ ÝÙáõß í»ñóÝ»Éáõ ѳٳñ ëå³éÙ³Ý »Éù ëå³éÙ³Ý ÇÝï»ÝëÇíáõÃÛáõÝ ëå³éÙ³Ý Ïáñ ëå³éáÕ ëå³éáõÙ ëå³éáõÙ ëåÇñï³ÛÇÝ ç»ñÙ³ã³÷ ëïá˳ëïÇÏ Ï³å ëïáñ·»ïÝÛ³ ÑáëùÇ Ùá¹áõÉ ëïáñ·»ïÝÛ³ ×ÝßáõÙ³ÛÇÝ ³í³½³Ý ëïáñ·»ïÝÛ³ çñ»ñ ëïáñ·»ïÝÛ³ çñ»ñ 1816 1689 1516 1517 548 867 868 1157 1500 716 774 1043 586 585 880 1669 949 1205 199 1323 419 418 1796 417 1321 63 1618 1588 127 719 1652 1497 135 ëïáñ·»ïÝÛ³ çñ»ñÇ ³í³½³Ý ëïáñ·»ïÝÛ³ çñ»ñÇ ¹ÇݳÙÇϳ ëïáñ·»ïÝÛ³ çñ»ñÇ Í³·áõÙÁ ëïáñ·»ïÝÛ³ çñ»ñÇ Ï³åï³Å³ÛÇÝ Ï³éáõÛó ëïáñ·»ïÝÛ³ çñ»ñÇ Ñ³Û»ÉÇ ëïáñ·»ïÝÛ³ çñ»ñÇ Ñ³Û»ÉÇ ëïáñ·»ïÝÛ³ çñ»ñÇ Ñ³Û»Éáõ ûùáõÃÛáõÝ ëïáñ·»ïÝÛ³ çñ»ñÇ Ñ³Û»Éáõ Çç»óáõÙ ëïáñ·»ïÝÛ³ çñ»ñÇ Ñ³ßí»ÏßÇé ëïáñ·»ïÝÛ³ çñ»ñÇ Ñáëù ëïáñ·»ïÝÛ³ çñ»ñÇ Ñáëù ëïáñ·»ïÝÛ³ çñ»ñÇ Ù³Ï³ñ¹³Ï ëïáñ·»ïÝÛ³ çñ»ñÇ Ù³Ï³ñ¹³ÏÇ µ³ñÓñ³óáõÙ ëïáñ·»ïÝÛ³ çñ»ñÇ å³ÑáõëïÝ»ñ ëïáñ·»ïÝÛ³ çñ»ñÇ å³ß³ñÝ»ñ [é»ëáõñëÝ»ñ] ëïáñ·»ïÝÛ³ çñ»ñÇ å³ß³ñÝ»ñÇ Ñ³Ù³ÉñáõÙ ëïáñ·»ïÝÛ³ çñ»ñÇ çñµ³Å³Ý ëïáñ·»ïÝÛ³ çñ»ñÇ ëå³éÙ³Ý Ïáñ ëïáñ·»ïÝÛ³ çñ»ñÇ û·ï³·áñÍ»ÉÇ å³ß³ñÝ»ñ ëïáñ·»ïÝÛ³ ù³Õóñ³Ñ³Ù çñÇ áëåÝÛ³Ï ëïáñ»ñÏñÛ³ ·»ï ëïáñÇÝ »½ñ (çñ³Ùµ³ñÇ) ëïáñÇÝ Ñáë³Ýù ëïáñÇÝ Ñáë³Ýù ëïáñÇÝ ß»å ëïáñÇÝ ß»åÇ ëïáñáï ëïáñçñÛ³ ÉáÕ³Ý 720 724 688 727 735 1875 1876 481 721 725 733 728 732 734 731 730 723 722 1414 669 1654 468 466 1004 469 470 1649 ëïáõ·³×ßïÙ³Ý ³í³½³Ý ëïáõ·³ÝÙáõß³ÛÇÝ [¿ï³ÉáݳÛÇÝ] ë³ñù ëïáõ·³ÝÙáõß³ÛÇÝ ë³ñù ëïáõÛ· ëïí»ñ ë÷éáõÙ 235 1335 1022 1356 1479 451 ì ì»ÝïáõñÇÇ çñ³ã³÷ í³ÏáõáõÙ³ÛÇÝ çñÑ³Ý [åáÙå] í³ÛñÏ۳ݳã³÷ í³ÛñÏÛ³ÝáõÙ í³ñ³ñ³ÑáõÝ í³ñ³ñ³ÑáõݳÛÇÝ Ïáõï³ÏáõÙ í³ñ³ñ³ÑáõݳÛÇÝ ×³ÑÇ× í³ñ³ñ³å³ßïå³Ý å³ï í³ñ³ñÙ³Ý ³ÉÇù í³ñ³ñÙ³Ý ³ÝÏÙ³Ý Ïáñ í³ñ³ñÙ³Ý ³é³í»É³·áõÛÝ »Éù í³ñ³ñÙ³Ý ·³·³ÃÇ »Éù í³ñ³ñÙ³Ý ·³·³ÃÇ Ù³Ï³ñ¹³Ï í³ñ³ñÙ³Ý ·³·³Ãݳϻï í³ñ³ñÙ³Ý Ñ³×³Ë³Ï³ÝáõÃÛáõÝ í³ñ³ñÙ³Ý Ù³ëÇÝ Ý³Ë³½·áõß³óáõÙ / ³½¹³ñ³ñáõÙ í³ñ³ñÙ³Ý çñ³·Çñ [Ñǹñá·ñ³ý] í³ñ³ñÙ³ÝÁ ݳËáñ¹áÕ Ñáëù í³ñ³ñáõÙ í³ñ³ñáõÙ³ÛÇÝ çñÃáÕ / çñó÷ 1817 1797 1620 1198 617 1167 642 619 621 618 1188 373 378 614 612 620 615 94 611 1594 í³ñ³ñáõÙÝ»ñÇ Ñ»ï¨³ÝùÝ»ñÇ Ù»ÕÙ³óáõÙ í³ñÁÝóó ³ÕµÛáõñ í³ñÁÝóó ×ÛáõÕ (çñ³·ñÇ) í»ñ³³Ýï³é³ïÝÏáõÙ í»ñ³¹³ñÓíáÕ çñ»ñ í»ñ³Ï³Ý·ÝáõÙ í»ñ³Ï³Ý·ÝáõÙ (ëïáñ·»ïÝÛ³ çñ»ñÇ Ù³Ï³ñ¹³ÏÇ) í»ñ»ñÏñ³ÛÇÝ ×ßïí³Í µÝ³å³ïÏ»ñ í»ñÁÝóó Ñáë³Ýù í»ñÇÝ ·»ï³Ñ³ïí³Í í»ñÇÝ ß»å í»ñÇÝ ß»åÇ ëïáñáïÁ í»ñÇÝ ß»ñï í»ñóÝ»ÉÁ íóñ³ÛÇÝ çñÑ³Ý [åáÙå] íóñ³ÛÇÝ ÷³Ï³Ý íÇÑ íÇ׳ϳ·ñ³Ï³Ý íÇ׳ϳ·ñáõÃÛáõÝ íÇñѳå íݳëí³Íù íáÏÉÛáõ½³ÛÇÝ ³ÕµÛáõñ íï³Ï íï³Ý·³íáñ ٳϳñ¹³Ï (çñÇ) 1129 421 580 1338 1695 1350 1330 718 1793 1789 1791 1792 1734 1924 528 527 1239 1611 1612 1239 401 1808 1761 61 î ï¨áÕáõÃÛ³Ý Ïáñ ï¨áÕáõÃÛáõÝ ï³Ï³ï»Õ³¹Çñ ³å³ñ ï³ßï³Ó¨ ÑáíÇï ï³ï³ÝíáÕ Ñáëù 502 501 1782 1766 1130 ï³ñ³Í³Ï³Ý µ³ßËáõÙ ï³ñ³ÍÙ³Ý ³ñ³·áõÃÛáõÝ (³ÉÇùÇ) ï³ñ³Íù³ÛÇÝ µ³ßËáõÙ ï³ñ»·Çñù ï³ñ»Ï³Ý ³é³í»É³·áõÛÝÝ»ñÇ ß³ñù ï³ñ»Ï³Ý ɳÛÝáõÛà [³ÙåÉÇïáõ¹] ï³ñ»Ï³Ý Ñáëù ï³ñ»Ï³Ý Ñáëù ï³ñ»Ï³Ý Ýí³½³·áõÛÝÝ»ñÇ ß³ñù ï³ñ»Ï³Ý ß³ñù ï³ñ»Ï³Ý å³ß³ñ ï³ñ»Ï³Ý ï³ï³ÝáõÙ ï³ñáÕáõÃÛ³Ý Ïáñ ï³ñáÕáõÃÛáõÝ ï³ñí³ »Õ³Ý³ÏÁ ï³ññ ï³ù ³ÕµÛáõñÝ»ñ ï³ù ׳ϳï ï³ù çñ»ñ ï»Õ³¹ñáõÃÛáõÝ ï»Õ³Ï³Ý Ý»ñÑáëù ï»Õ³Ûݳóí³Í ³Õïáïí³ÍáõÃÛáõÝ ï»Õ³ß³ñÅÙ³Ý ¹ÇÙ³¹ñáõÃÛáõÝ ï»Õ³ß³ñÅÙ³Ý Å³Ù³Ý³ÏÁ ï»Õ³ß³ñÅáõÙ ï»Õ³íáñí³ÍáõÃÛáõÝ ï»Õ³ï³ñ³Íù ï»Õ³ï³ñ³÷ ï»Õ³ï³ñ³÷ ³ÝÓñ¨ ï»Õ³ï³ñ³÷ ³ÝÓñ¨ ï»Õ³ï³ñáõÙ 1585 270 120 1931 86 82 85 89 87 90 91 92 1623 248 1444 524 1714 1826 1715 988 987 1231 1485 1755 1484 125 1340 1496 311 1628 416 136 ï»Õ³ïíáõÃÛáõÝ ï»Õ³÷áËáõÙ ï»ÕáõÙݳã³÷ ï»ÕáõÙݳã³÷ ÓÛáõÝ ã³÷»Éáõ ѳٳñ (Óݳã³÷) ï»ÕáõÙݳã³÷³Ï³Ý Ï³Û³Ý ï»ÕáõÙÝ»ñ ï»ÕáõÙÝ»ñ ·»ïÝÇ Ù³Ï»ñ¨áõÛÃÇÝ ï»ÕáõÙÝ»ñ çñÑáëùÇ Ù³Ï»ñ»ëÇÝ ï»ÕáõÙÝ»ñÇ µéÝáõÙ (µáõë³Ï³ÝáõÃÛ³Ý ÏáÕÙÇó) ï»ÕáõÙÝ»ñÇ ÇÝï»ÝëÇíáõÃÛ³Ý ¹Ç³·ñ³Ù ï»ÕáõÙÝ»ñÇ ÇÝï»ÝëÇíáõÃÛáõÝ ï»ÕáõÙÝ»ñÇ ÏɳÝáõÙÁ µáõë³Ï³Ý ͳÍÏáõÛÃÇ ÏáÕÙÇó ï»ÕáõÙÝ»ñÇ Ñ³ëïáõÃÛáõÝ ï»ÕáõÙÝ»ñÇ Ñ³í³ë³ñ³·ÇÍ ï»ÕáõÙÝ»ñÇ ß»ñïÇ ¨ Ýñ³Ýó ï³ñ³ÍÙ³Ý Ù³Ï»ñ»ëÇ Ïáñ ï»ë³Ï³íáñáõÙ ï»ë³Ï³ñ³ñ ç»ñÙáõݳÏáõÃÛáõÝ ï»ë³Ï³ñ³ñ çñ³ïíáõÃÛáõÝ ï»ë³Ý»ÉÇáõÃÛáõÝ ïÇÕÙ ïÇÕÙ ïÇÕÙ ïÇÕÙÇ ÝÙáõß í»ñóÝáÕ ë³ñù ïÕÙ³½ïÇã ïÕÙ³ÉóáõÙ ïÕÙ³ÍÍÇã ïÕٳϳÉÙ³Ý ë³ÑٳݳÛÇÝ ³ñ³·áõÃÛáõÝ 511 1753 1250 1556 1252 1248 1719 279 888 825 1251 1304 1249 923 427 1506 1589 1590 1820 985 1149 1509 1150 1475 50 1150 1128 ïÕٳϳÉáõÙ ïÕٳϳÉáõÙ ïÕٳϳÉáõÙ ïÕÙ³ÛÇÝ ³í³½ ïÕÙ³ÛÇÝ çñ³µ»ñáõÏÝ»ñ ïÕÙÇ Ý»ñ³ñÏáõÙ ïÕÙáïáõÙ ïáÏáë ïáÏáë ïáÏáë³ÛÇÝ Ñ³ñ³µ»ñáõÃÛáõÝ ïáÝÝ [ïáÝݳ] ïáñ»Ï³Ý ³é³í»É³·áõÛÝ í³ñ³ñáõÙ ïáñý ïáõñµáõÉ»Ýï Ñáëù (Áëï è»ÛÝáɹëÇ) ïíÛ³ÉÝ»ñÇ ³íïáÙ³ï Ùß³ÏáõÙ ïíÛ³ÉÝ»ñÇ µ³ÝÏ ïíÛ³ÉÝ»ñÇ Ñ³í³ùáõÙ ïíÛ³ÉÝ»ñÇ Ùß³ÏáõÙ ïíÛ³ÉÝ»ñÇ ß³ñù ïíÛ³ÉÝ»ñÇ ëϽµÝ³Ï³Ý Ùß³ÏáõÙ ïíÛ³ÉÝ»ñÇ í»ñ³Ï³Ý·ÝáõÙ ð ò ñáå»áõÙ ó³Íñ ×ÝßÙ³Ý çñÑ³Ý [åáÙå] ó³Íñ³í³Ûñ ó³Ù³ù³ÛÇÝ ë³éáõÛó ó³Ù³ù»óáõÙ ó³Ù³ùÇ ÑǹñáÉá·Ç³ 309 1459 1512 986 1827 1090 1090 1199 1200 1200 1733 84 1189 1774 145 403 404 405 406 1259 1371 1197 1001 1006 944 439 348 ó³Ù³ùáÕ ·»ï ó³Ù³ùáÕ ·»ï³Ï ó³Ù³ùáÕ ÉÇ× ó³Ù³ùáÕ çñ³Ñáëù ó³Ù³ùáõÙ ó³Ù³ùáõÙ ó³Ù³ùáõñ¹ ó³Ù³ùáõñ¹³ÛÇÝ ³éáõ ó³Ù³ùáõñ¹³ÛÇÝ ËáÕáí³Ï ó³Ù³ùáõñ¹³ÛÇÝ ËáÕáí³Ï ó³Ù³ùáõñ¹³ÛÇÝ ó³Ýó ó³Ù³ùáõñ¹Ý»ñÇ Ñ»é³íáñáõÃÛáõÝ ó³Ûïù ó³Ýó (ÍÍÙ³Ý ËáÕáí³ÏÇ íñ³) ó³ÝóÇ ËïáõÃÛáõÝ ó³ïϳݻïí³Íù (çñ³µ»ñáõÏÝ»ñÇ) ó»É ó»Ù»ÝïÇ Ý»ñ³ñÏáõÙ ó»Ù»ÝïáõÙ ó»ñ»Ï³ÛÇÝ óÇÏÉáÝ óݹáõÙ [ëáõµÉÇÙ³ódz] óáÕ óáÕÇ Ï»ï óáõݳÙÇ óáõó³Ý³Ï óáõó³ÝÇß óáõóÇã ³í³½³Ý óáõóã³ÛÇÝ óñáõÙ óñí³Í ³ÕïáïáõÙ óó³ÛÇÝ çñ³ã³÷³Ï³Ý ¹Çï³Ï»ï 1823 541 540 893 433 1321 474 472 472 479 477 473 1596 1903 1118 1422 582 272 272 458 393 1643 437 438 1768 855 854 1424 570 451 1126 1220 ö ÷³Ï³Ý ÷³Ï³Ý ÷³Ï³ÝÇ Ëáõó ÷³Ûï³ÉáÕ³ñÏÙ³Ý ³ÝóáõÙ ÷³Ûï³ÉáÕ³ñÏáõÙ ÷³Ûï³ÙûñáõÙ ÷³åáõÕÇ ÷Ëñ³ÑáÕ [ÉÛáë] ÷Ëñ»óáõÙ ÷ËñáõÝ ÷ß³ï»ñ¨ ³Ýï³é ÷áÃáñÇÏ ÷á˳¹ñáõÙ ÷á˳ÝóáõÙ³ÛÇÝ çñ³ã³÷³Ï³Ý ¹Çï³Ï»ï ÷áËÝ»ñ·áñÍ»É ÷áËÝ»ñ·áñÍáõÙ ÷á߻ϻñå ÓÛáõÝ ÷áñ³ß»ñï ÷áñÓ ÷áñÓ³Ýáó [ɳµáñ³ïáñdz] ÷áñÓ³ñ³ñ³Ï³Ý ³í³½³Ý ÷áñÓÝ³Ï³Ý Ñáñ³ï³Ýóù ÷áñÓÝ³Ï³Ý í»ñù³ßáõÙ (çñѳÝáõÙ) ÷áñÓÝ³Ï³Ý ù³ßáõÙ (çñѳÝáí) ÷á÷áË³Ï³Ý ÷á÷áË³Ï³Ý Ã»ùáõÃÛáõÝ ÷á÷áË³Ï³Ý Ñáëù ÷á÷áË³Ï³Ý ÑáõÝ ÷á÷áË³Ï³Ý Ù³Ï»ñ¨áõóÛÇÝ ³ÕµÛáõñÝ»ñÇ ï»ëáõÃÛáõÝ 684 1531 685 992 624 1009 1770 991 1438 670 341 1626 1753 1923 885 886 1247 1736 567 936 568 355 1276 1757 1803 1804 1807 1490 1805 137 ÷á÷áË³Ï³Ý ù³ÙÇ ÷á÷á˳ϳÝáõÃÛ³Ý [í³ñdzódzÛÇ] ·áñͳÏÇó ÷á÷áËáõÃÛáõÝ Å³Ù³Ý³ÏÇ ÁÝóóùáõÙ ÷áùñ ·»ï ÷áùñ ù³é³ÏáõëÇÝ»ñÇ Ù»Ãá¹ ÷áùñ³·áõÛÝ ù³é³ÏáõëÇÝ»ñÇ Ù»Ãá¹ ÷áùñ³ã³÷ åïï³Ý 1806 316 1730 371 1053 961 1054 ø ù³Õ³ù³óÇ³Ï³Ý ßÇݳñ³ñáõÃÛáõÝ ù³Õ³ùÝ»ñÇ ÑǹñáÉá·Ç³ ù³Õóñ³Ñ³Ù çáõñ ù³ÙÇ ù³ÙÇÝ»ñÇ í³ñ¹ ù³Ùáõ ³ñ³·áõÃÛáõÝ ù³Ùáõ áõÕÕáõÃÛáõÝ ù³Ûɳã³÷ ù³Ûù³ÛáõÙ (³å³ñÝ»ñÇ) ù³Ûù³Ûí³Í Ù³Ûñ ³å³ñ ù³Ý³Ï ù³Ý³Ï³Ï³Ý ù³ñ ù³ñ³µ³ÝáõÃÛáõÝ ù³ñ³ÉÇóù³ÛÇÝ å³ïí³ñ ù³ñ³ÝÓ³í ù³ñ» ÉÇóù ù³ñ» å³ïí³ñ ù³ñ﻽³·ñáõÙ û¹³Éáõë³ÝϳñáõÙáí ùÇÙÇ³Ï³Ý í»ñÉáõÍáõÃÛáõÝ ùÇã Ëáݳí ùÉáñ³ÛÇÝ Ï³ÉóÇáõÙ 296 1794 668 1915 1917 1918 1916 1147 1898 1897 73 1284 1619 982 1396 269 1381 1020 41 289 1074 ú û·ï³·áñÍÙ³Ý ë³ÑÙ³ÝÝ»ñ û·ï³·áñÍáÕ û·ï³Ï³ñ ͳí³É (çñ³Ùµ³ñÇ) û·ï³Ï³ñ ×ÝßáõÙ û·ï³Ï³ñ ï³ñáÕáõÃÛáõÝ û¹ û¹³µ³ÝáõÃÛáõÝ û¹³Éáõë³ÝϳñáõÙ û¹³Ï³ËáõÛà [³»ñá½áÉ] û¹³ÏÛ³ó íÇ×³Ï û¹³ÛÇÝ Ñáëù û¹»ñ¨áõóµ³Ý û¹»ñ¨áõóµ³Ý³Ï³Ý ³ñµ³ÝÛ³Ï û¹»ñ¨áõóµ³Ý³Ï³Ý ͳé³ÛáõÃÛáõÝ û¹»ñ¨áõóµ³Ý³Ï³Ý Ññ³å³ñ³Ï û¹»ñ¨áõóµ³Ý³Ï³Ý é³¹Çáï»ÕáñáßÇã û¹»ñ¨áõóµ³ÝáõÃÛáõÝ û¹Ç µ³ó³ñÓ³Ï ËáݳíáõÃÛáõÝ û¹Ç ËáݳíáõÃÛáõÝ û¹Ç ç»ñÙ³ëïÇ×³Ý ûëÙáïÇÏ ×ÝßáõÙ ûñ³Ï³Ý ³ñÅ»ù ûñ³Ï³Ý ÁÝóóù ûñ³Ï³Ý ϳñ·³íáñÙ³Ý Í³í³É ûñ³Ï³Ý Ù»ÍáõÃÛáõÝ ûñ¹ÇݳïÝ»ñÇ ë³Ý¹Õ³Ï ûùëǹ³óáõÙ ü 100 1796 150 148 1795 üñ³ÝëÇëÇ ïáõñµÇÝ üñáõ¹Ç ÃÇí ýǽÇϳ-³ß˳ñѳ·ñ³Ï³Ý å³ÛÙ³ÝÝ»ñ N ï³ñí³ ÏñÏÝíáÕáõÃÛ³Ùµ í³ñ³ñáõÙ 656 675 1215 1142 55 45 42 47 44 57 1049 1047 1048 875 1046 1050 8 58 60 1159 395 459 397 398 1437 1175 232 138 Ðóññêèé àëôàâèòíûé ñïèñîê À àáëÿöèÿ àáðàçèÿ àáñîëþòíàÿ âëàæíîñòü âîçäóõà àáñîëþòíàÿ îøèáêà àáñîëþòíûé ìàêñèìóì àáñîëþòíûé ìèíèìóì àáñöèññà àâàðèéíûé êëàïàí àâàðèéíûé íàñîñ àâèàðàçâåäêà àâèàöèîííàÿ ìåòåîðîëîãèÿ àâòîìàòè÷åñêàÿ ìåòåîðîëîãè÷åñêàÿ ñòàíöèÿ àâòîìàòè÷åñêàÿ îáðàáîòêà äàííûõ àãåíñòâî âîäû àãðåññèâíàÿ âîäà àãðîêëèìàòîëîãèÿ àãðîìåòåîðîëîãè÷åñêàÿ ñòàíöèÿ àãðîìåòåîðîëîãèÿ àäâåêöèÿ 1 5 8 7 9 10 6 527 528 43 46 147 145 1843 51 52 53 54 39 àäèàáàòè÷åñêèé àçèìóò àéñáåðã àêâåäóê àêêóìóëÿöèÿ àêòèâíûé èë àêòèíîìåòð àëëþâèàëüíàÿ ðàâíèíà àëëþâèàëüíîå ðóñëî àëëþâèàëüíûé àëëþâèàëüíûé êîíóñ âûíîñà àëëþâèé àëüáåäî àìïëèòóäà ïðèëèâà àíàëèç ãðóíòà àíàëèç ïî÷âû àíàëèç ÷àñòîòû àíåìîìåòð àíåðîèä àíèîí àíîìàëèÿ àíòèêëèíàëüíàÿ äîëèíà àíòèöèêëîí àïïàðàò àðèäíîñòü àðî÷íàÿ ïëîòèíà àðî÷íî-ãðàâèòàöèîííàÿ ïëîòèíà àðòåçèàíñêèé áàññåéí àðòåçèàíñêèé âîäîñëîé àðòåçèàíñêèé êîëîäåö àñáåñòîöåìåíòíûå òðóáû àñèììåòðèÿ 32 154 842 110 20 28 26 70 68 67 69 71 62 1722 1562 1562 665 76 77 80 93 95 96 98 122 115 116 127 126 129 133 1522 àñèìïòîòà àñèìïòîòè÷åñêèé àñôàëüòîáåòîííûé ýêðàí àòìîñôåðà àòìîñôåðíàÿ âëàæíîñòü àòìîñôåðíàÿ öèðêóëÿöèÿ àòìîñôåðíîå äàâëåíèå àòìîñôåðíîå äàâëåíèå àòìîñôåðíîå çàãðÿçíåíèå àòìîñôåðíûå îñàäêè àýðîáíîå ñîñòîÿíèå àýðîçîëü àýðîëîãèÿ àýðîôîòîñúåìêà 137 138 192 139 140 56 142 165 141 1248 44 47 45 42 Á áàçèñ ýðîçèè áàëàíñ áàëàíñ ïîäçåìíûõ âîä áàëàíñ ñîëåñîäåðæàíèÿ áàíê äàííûõ áàð áàðàáàí (ñàìîïèñöà) áàðîãðàô áàðîìåòð áàññåéí áàññåéí ïîäçåìíûõ âîä áàññåéí-èíäèêàòîð áàòèìåòðè÷åñêàÿ êàðòà áàòèìåòðè÷åñêàÿ êðèâàÿ áàòîìåòð áàòîìåòð äëÿ âçÿòèÿ á 167 157 721 1417 403 162 493 163 164 172 720 1424 173 174 1867 1511 ïðîá âçâåøåííûõ íàíîñîâ áàòîìåòð äëÿ âçÿòèÿ ïðîá äîííûõ íàíîñîâ áàòîìåòð äëÿ íàíîñîâ áàòîìåòð-áóòûëêà äëÿ âçÿòèÿ ïðîá íàíîñîâ áåçëåñíûé áåçìîðîçíûé ïåðèîä áåçíàïîðíûå ïîäçåìíûå âîäû áåçíàïîðíûé ïîòîê áåçîáëà÷íîå íåáî áåçðàçìåðíûé áåðåã áåðåã ðåêè áåðåãîâàÿ ëèíèÿ áåðåãîâîå ðåãóëèðîâàíèå áåðåãîçàùèòíàÿ äàìáà áåññòî÷íîå îçåðî áåññòî÷íûé áåòîí áåòîííàÿ îáëèöîâêà áåòîííàÿ ïëîòèíà áåòîííûé ïîðîã áèíîìàëüíîå ðàñïðåäåëåíèå áèîñôåðà áèîõèìè÷åñêàÿ ïîòðåáíîñòü â êèñëîðîäå (ÁÏÊ) áèòóì áèòü êëþ÷îì áèôóðêàöèÿ áîãàðíîå çåìëåäåëèå 179 1455 199 1927 674 660 659 303 443 158 1384 1494 160 931 533 121 331 333 332 334 188 190 189 191 1598 187 494 139 áîêîâîé âîäîçàáîð áîêîâîé âîäîñáðîñ áîêîâîé ïðèòîê áîëîòî áîëîòî áîëîòîâåäåíèå áîðüáà ñ íàâîäíåíèÿìè áîðüáà ñ ýðîçèåé áðîâêà áðîä áóäêà áóé áóð áóðàí áóðàÿ ïî÷âà áóðåíèå áóðåíèå áóðíûé ïàâîäîê áóðíûé ïîòîê (÷èñëî Ôðóäà, Ô>1) áóðíûé ñòîê áóðÿ áûñòðîòîê 1503 1504 952 1019 1686 902 613 545 516 646 1488 226 144 1548 221 198 486 603 1665 1769 1626 1314  Âñåìèðíàÿ Ìåòåîðîëîãè÷åñêàÿ Îðãàíèçàöèÿ (ÂÌÎ) â ìèíóòó â ñåêóíäó âàæíûé âàêóóìíûé íàñîñ âàëóííûé ñóãëèíîê âåãåòàöèîííûé ïåðèîä 1929 1197 1198 1507 1797 208 737 âåêîâûå êîëåáàíèÿ âåëè÷èíà âåëè÷èíà âåëè÷èíà âåðîÿòíîñòü âåðîÿòíîñòü ïðîãíîçà âåðòèêàëüíûé ãðàäèåíò òåìïåðàòóðû âåðòèêàëüíûé ïðîôèëü òåìïåðàòóðû âåðòóøêà ìàëîãàáàðèòíàÿ âåðòóøêà íà òðîñå âåðòóøêà íà øòàíãå âåðòóøêà ñ ãîðèçîíòàëüíîé îñüþ âåðõíèé îòêîñ âåðõíèé ó÷àñòîê ðåêè âåðõíûé ñëîé âåðõîâîå áîëîòî âåñíà âåñû âåòâü ïîäúåìà (ãèäðîãðàôà) âåòåð âå÷íàÿ ìåðçëîòà âå÷íûå ñíåãà âçàèìîäåéñòâèå âçàèìîäåéñòâèå ñêâàæèí âçàèìîäåéñòâîâàòü âçâåñü âçâåøåííàÿ ñðåäíÿÿ âçâåøåííûå íàíîñû âèäèìîñòü âêóñ âîäû 1447 73 1518 1518 1262 1265 1701 1818 1054 231 1397 778 1791 1789 1734 1084 1600 157 1382 1915 1207 1212 886 890 885 1684 1900 1683 1820 1877 âëàãîîáîðîò âëàæíîñòü âëàæíîñòü âîçäóõà âëàæíûé âëåêàþùàÿ ñèëà âëîæåíèå âíåçàïíîå çàòîïëåíèå âíóòðèâîäíûé ëåä âíóòðèãîäîâîå ðàñïðåäåëåíèå âîãíóòûé áåðåã âîäà âîäà â ïîðàõ âîäà íà ëüäó âîäà íà ëüäó âîäà, ðàñõîäîâàííàÿ íà èñïàðåíèå âîäíàÿ ðàñòèòåëüíîñòü âîäíàÿ ýðîçèÿ âîäíîå çàêîíîäàòåëüñòâî âîäíîå õîçÿéñòâî âîäíûå ðåñóðñû âîäíûé áàëàíñ âîäíûé áàëàíñ âîäíûé æèâîòíûé ìèð âîäíûé îáúåêò âîäíûé ïóòü âîäíûé ðàñòèòåëüíûé ìèð âîäíûé ñòðåññ âîäíûé òðàíñïîðò âîäîáîé âîäîâîðîò âîäîâîðîò 1078 1076 58 781 1745 903 1644 657 83 330 1830 896 1271 1833 346 109 1847 1853 1856 1862 1831 1835 107 1834 1882 108 1869 1879 105 1822 1913 âîäîâûïóñêíàÿ òî÷êà âîäîåì âîäîçàáîð âîäîçàáîð âîäîçàáîðíîå ñîîðóæåíèå âîäîìåð âîäîìåð Âåíòóðè âîäîìåðíàÿ ðåéêà âîäîìåðíàÿ ðåéêà âîäîìåðíûé ëîòîê âîäîìåðíûé ïîñò âîäîíàïîðíàÿ áàøíÿ âîäîíåïðîíèöàåìûé âîäîíåïðîíèöàåìûé ñëîé âîäîíîñíûé ñëîé âîäîíîñíûé ñëîé âîäîíîñíûé ñëîé, âçâåøåííûé â ïî÷âå âîäîîáåì (îçåðà) âîäîîáìåí âîäîîòâîäÿùèé êàíàë âîäîîòäà÷à âîäîîòäà÷à âîäîîòäà÷à ñíåæíîãî ïîêðîâà âîäîïàä âîäîïàä âîäîïîäúåìíàÿ ïëîòèíà âîäîïîíèæåíèå âîäîïîòðåáëåíèå âîäîïîòðåáëåíèå âîäîïîòðåáëåíèå âîäîïðîíèöàåìîñòü 1162 848 879 1883 1852 1857 1817 1604 1813 637 1849 1878 846 114 112 1832 1201 1861 1775 1696 1413 1885 1560 577 1848 460 480 1837 1841 1858 1208 140 âîäîïðîíèöàåìûé âîäîïðîïóñêàåìîñòü âîäîðàçäåë âîäîðàçäåë âîäîðàçäåë ïîäçåìíûõ âîä âîäîðîä âîäîñáîðíûé áàññåéí âîäîñáîðíûé êîëîäåö âîäîñáðîñ âîäîñáðîñíûé êîëîäåö âîäîñëèâ âîäîñëèâ ñ òîíêîé ñòåíêîé âîäîñëèâ ñ øèðîêèì ïîðîãîì âîäîñëèâ ñ øèðîêèì ïîðîãîì òðåóãîëüíîãî ïðîôèëÿ âîäîñëèâ ñî ñæàòèåì ñòðóè âîäîñíàáæåíèå âîäîòîê âîäîòîê âîäîóäåðæèâàþùàÿ ñïîñîáíîñòü âîäîóïîð âîäîóïîðíîå ëîæå âîäîõîçÿéñòâåííàÿ ñèñòåìà âîäîõðàíèëèùå âîäîõðàíèëèùå äëÿ çàäåðæêè ïàâîäêîâûõ âîä âîäîõðàíèëèùå êîìïëåêñíîãî íàçíà÷åíèÿ 1209 1886 461 1844 723 796 475 275 1594 321 1901 1483 218 1759 352 1870 1631 1838 1851 111 339 1863 1365 434 1101 âîäû âûùåëà÷èâàíèÿ âîäÿíàÿ ñðåäà âîäÿííîé ïàð âîçâðàòíûå âîäû âîçâðàòíûé ñòîê âîçäóõ âîçäóøíûé ïîòîê âîçðàñòàíèå âîçðàñòàíèå âîêëþçñêèé èñòî÷íèê âîëíà âîëíèñòûé ðåëüåô âîëîñíîé-ãèãðîìåòð âîðîòà øëþçà âîññòàíîâëåíèå äàííûõ âîñòîê âîñõîäÿùèé ïîòîê âîñõîæäåíèå âðåìåííûé âîäîìåðíûé ïîñò âðåìåííûé âîäîòîê âðåìåííûé âîäîòîê âðåìåííûé èñòî÷íèê âðåìåííûé ðÿä âðåìÿ ãîäà âðåìÿ äîáåãàíèÿ âðåìÿ çàäåðæàíèÿ âðåìÿ êîíöåíòðàöèè äîæäåâîãî ñòîêà âðåìÿ ñäâèãà âñïëåñê âòîðæåíèå ìîðñêîé âîäû âòîðè÷íîå èñïîëüçîâàíèå âîä 957 106 1881 1695 1374 55 57 738 852 1808 1893 1399 743 684 1371 510 1793 134 1702 541 1704 1703 1728 1444 939 1368 1727 1755 1596 1442 1864 âòîðè÷íûé êàíàë âûâåòðåííàÿ êîðåííàÿ ïîðîäà âûâåòðèâàíèå âûâåòðèâàíèå ïîðîäû âûçûâàíèå äîæäÿ âûìîéêà â ðóñëå âûïàñ âûïóêëûé áåðåã âûðóáêà ëåñà âûðóáêà ëåñîâ âûñîêîíàïîðíûé íàñîñ âûñîòà (íàä óðîâíåì ìîðÿ) âûñîòà íàãíåòàíèÿ âûñîòà îñàäêîâ âûñîòà ñíåæíîãî ïîêðîâà âûñûõàíèå âûñûõàíèå âûõîä âîä èç áåðåãîâ âûõîä íà ïîâåðõíîñòü âû÷èñëåíèå âû÷èñëåííûé âû÷èñëèòåëüíàÿ òàáëèöà âûøå íîðìû âûøå íóëÿ (î òåìïåðàòóðå) âûùåëà÷èâàíèå âûùåëà÷èâàíèå ïî÷âû âûùåëî÷åííàÿ ïî÷âà âÿçêîñòü 1064 1897 1898 1395 1310 1224 715 357 994 411 770 72 967 1249 1542 433 1321 1593 526 328 551 329 4 2 956 1566 955 1819 à ãàâàíü 745 ãàëüêà ãàðàíòèðîâàííûé ñòîê ãàðàíòèðîâàííûé ñòîê ãàøåíèå ýíåðãèè ãåéçåð ãåêòîïàñêàëü (ãÏà) ãåëèîãðàô ãåëèîãðàô ãåíåçèñ ãåíåçèñ ïî÷âû ãåíåðàëüíûé ïëàí ãåîìîðôîëîãèÿ ãåîñòàöèîíàðíûé ñïóòíèê ãåðáèöèä ãèãðîìåòð ãèãðîñêîïè÷åñêàÿ âëàãà ãèãðîñêîïè÷íîñòü ãèäðàâëèêà ãèäðàâëèêà îòêðûòûõ ðóñåë ãèäðàâëè÷åñêàÿ ñîïðîòèâëÿåìîñòü ãèäðàâëè÷åñêèé ìåòîä ðàñ÷åòà ðàñõîäà ãèäðàâëè÷åñêèé ïðûæîê ãèäðàâëè÷åñêèé ðàäèóñ ãèäðàâëè÷åñêèé óäàð ãèäðàâëè÷åñêèé óêëîí ãèäðàëèâ÷åñêè íàèâûãîäíåéøåå ñå÷åíèå ãèäðîàêêóìóëèðóþùåå âîäîõðàíèëèùå ãèäðîãåîëîãè÷åñêàÿ ôîðìàöèÿ 1190 136 595 534 692 765 767 1663 687 1191 1023 690 691 769 826 827 828 790 791 788 1527 786 787 1850 785 186 1274 799 141 ãèäðîãåîëîãè÷åñêèé ðàéîí ãèäðîãåîëîãèÿ ãèäðîãåîõèìèÿ ãèäðîãðàô ãèäðîãðàô íàíîñîâ ãèäðîãðàô ïàâîäêà ãèäðîãðàôè÷åñêàÿ ñåòü ãèäðîãðàôèÿ ãèäðîäèíàìèêà ãèäðîèçîëÿöèÿ ãèäðîëèç ãèäðîëîã ãèäðîëîãè÷åñêàÿ àíàëîãèÿ ãèäðîëîãè÷åñêàÿ ñåòü ãèäðîëîãè÷åñêèå èññëåäîâàíèÿ ãèäðîëîãè÷åñêèå ðàñ÷åòû ãèäðîëîãè÷åñêèå ñëóæáû ãèäðîëîãè÷åñêèé ãîä ãèäðîëîãè÷åñêèé ãîä ãèäðîëîãè÷åñêèé ïðîãíîç ãèäðîëîãè÷åñêèé ðåæèì ãèäðîëîãè÷åñêèé öèêë ãèäðîëîãè÷åñêîå íàáëþäåíèå ãèäðîëîãè÷åñêîå ÿâëåíèå ãèäðîëîãèÿ ãèäðîëîãèÿ àðèäíîé çîíû ãèäðîëîãèÿ ãîðîäîâ ãèäðîëîãèÿ ñóøè ãèäðîìåòåîðîëîãèÿ 729 800 798 801 1452 615 802 803 793 1889 818 816 804 808 812 805 813 814 1884 807 811 806 809 810 817 123 1794 348 819 ãèäðîìåòðè÷åñêàÿ âåðòóøêà ãèäðîìåòðè÷åñêàÿ ñåòü ãèäðîìåòðè÷åñêàÿ ñåòü ãèäðîìåòðè÷åñêàÿ ñòàíöèÿ ãèäðîìåòðè÷åñêèé ëîòîê ãèäðîìåòðè÷åñêèé ñòâîð ãèäðîìåòðèÿ ãèäðîñêîïè÷åñêàÿ âîäà ãèäðîñòàòè÷åñêîå äàâëåíèå ãèäðîñôåðà ãèäðîòåõíè÷åñêîå ñîîðóæåíèå ãèäðîòåõíè÷åñêîå ñòðîèòåëüñòâî ãèäðîõèìèÿ ãèäðîýëåêòðîñòàíöèÿ ãèäðîýíåðãèÿ ãèåòîãðàììà ãèïñîãðàôè÷åñêàÿ êðèâàÿ ãèñòîãðàììà ãëàâíîå ðóñëî ãëàäêàÿ ïîâåðõíîñòü ãëèíà ãëèíèçàöèÿ ãëèíèñòàÿ ôðàêöèÿ ãëèíèñòûé èë ãëèíèñòûé ïåñîê ãëóáèíà ãëóáèíà âîäû (â êàíàëå) ãëóáèíà èíôèëüòðàöèè ãëóáèíà ôàðâàòåðà ãëóáèííàÿ èíôèëüòðàöèÿ 391 808 1634 681 1317 680 820 822 824 823 789 1846 792 794 795 825 119 774 1014 1534 297 299 298 300 301 422 626 1912 425 410 ãëóáèííîå òå÷åíèå ãëóáèííûé çàòâîð ãëóáèííûé íàñîñ ãëóáèííûé ïîïëàâîê ãëóáèíîìåð ãëóáîêîâîäíàÿ âïàäèíà ãëóáîêîâîäíûé òåðìîìåòð ãëÿöèîëîãèÿ ãîäîâàÿ àìïëèòóäà ãîäîâîå êîëåáàíèå ãîäîâîé çàïàñ ãîäîâîé ìàêñèìàëüíûé ïàâîäîê ãîäîâîé ñòîê ãîäîâîé ñòîê ãîäîâûå ðÿäû ãîëâíÿê êàíàëà ãîëîâíûå ñîîðóæåíèÿ ãîëîëåä ãîëîëåäèöà ãîðèçîíò ãîðèçîíò ãðóíòîâûõ âîä ãîðëîâèíà ãîðíûé áóðíûé ïîòîê ãîðíûé ïîòîê ãîðÿ÷èå èñòî÷íèêè ãðàâèé ãðàâèòàöèîííàÿ âîäà ãðàâèòàöèîííàÿ ïëîòèíà ãðàä ãðàäèåíò íàïîðà ãðàæäàíñêîå ñòðîèòåëüñòâî 1780 205 1645 465 423 1239 175 699 82 92 91 84 85 89 90 239 752 700 1523 777 1779 1718 1085 1737 1714 710 712 714 742 1255 296 ãðàíèöà ëåñà ãðàíèöà íàñûùåíèÿ ãðàíèöû ïðèìåíåíèÿ ãðàíèöû ïðèìåíåíèÿ ãðàíóëîìåòðè÷åñêèé ñîñòàâ ãðàíóëîìåòðè÷åñêèé ñîñòàâ ãðàíóëîìåòðèÿ ãðàôèê ãðàôèê îðîøåíèÿ ãðàôèê ðàñïðåäåëåíèÿ ãðåáåíü ãðîçà ãðîçà ãðóç äëÿ ëîòà ãðóíò ãóìóñ ãóñòîé òóìàí ãóñòîòà ðå÷íîé ñåòè ãóñòîòà ðå÷íîé ñåòè 1725 211 100 1313 706 1519 1708 708 914 455 372 1626 1720 1581 1561 782 748 476 1632 Ä äàâëåíèå äàìáà äàìáà äàìáà êàíàëà äàìáà îáâàëîâàíèÿ äàííûå î ñòîêå äâèæåíèå íàíîñîâ äåãðàäàöèÿ äåéñòâèòåëüíàÿ âåëè÷èíà äåéñòâèòåëüíîå èñïàðåíèå 1254 399 963 238 1269 1636 1454 412 1767 29 142 äåéñòâóþùàÿ ïëîùàäü áàññåéíà äåëüòà äåíóäàöèÿ äåôèöèò âëàæíîñòè äåôèöèò âëàæíîñòè ïî÷âû äåôèöèò âîäû äåôèöèò êèñëîðîäà äåôîðìàöèÿ áåðåãîâ äåôîðìèðîâàííûé ë¸ä äèíàìèêà ïîäçåìíûõ âîä äèíàìè÷åñêèé íàïîð äèíàìè÷åñêîå äàâëåíèå äèôôóçèÿ äëèíà ïî ãðåáíþ äëèíà ïóòè ïåðåìåøèâàíèÿ äíåâíîé äíî äíî êàíàëà äîæäåâàëüíàÿ óñòàíîâêà äîæäåâàíèå äîæäåâîå îáëàêî äîæäåâîé ñòîê äîæäåâîé ñòîê ïî ñòâîëàì äîæäåìåð äîæäëèâûé ñåçîí äîæäü äîçèðîâêà äîêëàä äîëãîòà [ãåîãðàôè÷åñêàÿ] äîëèíà 27 414 416 1433 1568 1840 1176 1492 1257 724 1811 503 440 376 1066 458 200 623 1298 1602 1296 1308 1616 1297 1311 1293 1039 1360 996 1226 äîëèíà äîëèííûé ëåäíèê äîííàÿ ñêîðîñòü äîííûå íàíîñû äîííûé âîäîçàáîð äîííûé âîäîñïóñê äîííûé ëåä äîííûé ëåä äîïóñòèìàÿ ïîãðåøíîñòü äîïóñòèìàÿ ñêîðîñòü äîñòîâåðíûé äðåâåñíîå êîëüöî äðåéô ëüäà äðåíà äðåíàæ äðåíàæíàÿ ñåòü äðåíàæíàÿ òðóáà äþêåð äþía 1798 1799 206 177 203 1828 75 202 1210 1211 1356 1756 834 472 474 477 479 900 500 Å åäèíèöà èçìåðåíèÿ åæåãîäíèê åæåäíåâíûé åæå÷àñíûå íàáëþäåíèÿ åìêîñòü åìêîñòü âîäîõðàíèëèùà åñòåñòâåííàÿ ãëóáèíà åñòåñòâåííàÿ ñðåäà åñòåñòâåííîå ðåãóëèðîâàíèå åñòåñòâåííûé åñòåñòâåííûé áåðåãîâîé âàë 1786 1931 394 780 248 1366 1105 1107 1110 1104 1109 åñòåñòâåííûé äðåíàæ åñòåñòâåííûé îòêîñ åñòåñòâåííûé ñòîê 1106 1111 1108 Æ æåëåçîáåòîí æåñòêîñòü âîäû æèâîå ñå÷åíèå æèäêèå îñàäêè æèäêîå ñîñòîÿíèå æèäêîñòü æèäêîñòü 1351 746 518 980 981 636 979 Ç çàáåðåã çàáëàãîâðåìåííîñòü ïðîãíîçà çàáîé ñêâàæèíû çàáîëà÷èâàíèå çàáîð âîäû íà îðîøåíèå çàâèñèìîñòü ìåæäó óðîâíåì è ðàñõîäîì çàâèõðåíèå çàãðÿçíåíèå çàãðÿçíåíèå çàãðÿçíåíèå àòìîñôåðû çàãðÿçíåííûé âîçäóõ çàãðÿçíèòåëü çàäåðæàíèå âîäû çàäåðæàíèå âîäû (â âîäîõðàíèëèùå) çàæîð çàèëåíèå çàèëåíèå 1493 1706 204 1888 916 1606 515 347 1235 59 1234 1233 435 1238 744 309 1459 çàèëåíèå çàèëåíèå âîäîõðàíèëèùà çàêîí Äàðñè çàëåæü çàìåäëåíèå çàìåäëåííîå òå÷åíèå çàìåðçàòü çàìåðçøèé ãðóíò çàìêíóòîå îçåðî çàìêíóòûé áàññåéí çàìûêàþùèé ñòâîð çàïàä çàïàçäûâàíèå çàïàñû ïîäçåìíûõ âîä çàïàõ âîäû çàïèñü çàïðóäà çàïðóäèòü çàðåãóëèðîâàííûé âîäîòîê çàðåãóëèðîâàííûé ñòîê çàñíåæåííîñòü çàñîëåííàÿ ïî÷âà çàñîëåííàÿ ïî÷âà çàñîëåííîñòü ïî÷âû çàñóõà çàñóøëèâûé ãîä çàòâîð çàòâîð íà ãðåáíå ïëîòèíû çàòîïëåíèå çàòîð çàùèòà äîæäåìåðà 1512 1367 402 845 1529 1373 661 676 310 195 1160 1905 1726 734 1868 1325 1624 849 1345 1344 1540 65 1420 1571 492 498 684 375 1646 836 1309 143 çàùèòà Íèôåðà çàùèòà îò ýðîçèè çàùèòà ïî÷âû çàùèòà ñêëîíîâ çåìëå÷åðïàíèå çåìëÿ çåìëÿíàÿ ïëîòèíà çåìëÿíîå ïîêðûòèå çåìëÿíîé êàíàë çåìëÿíûå ðàáîòû çåìíîé øàð çåðêàëî ãðóíòîâûõ âîä çåðêàëî ïîäçåìíûõ âîä çåðíèñòûé çèìà çèìíèé ïàâîäîê çêñòðàïîëÿöèÿ çíà÷åíèå çíà÷èòåëüíûé çîíà àýðàöèè çîíà âûñà÷èâàíèÿ çîíà çàòîïëåíèÿ çîíà èíôèëüòðàöèè çîíà ñìåøåíèÿ çîíàëüíûé çûáü 1120 547 1564 1528 483 504 508 506 505 509 703 1875 735 707 1921 1922 572 73 1507 1935 1462 622 862 1067 1934 1687 È èãîëü÷àòàÿ ðåéêà èäåàëüíàÿ æèäêîñòü èçáûòî÷íîå óâëàæíåíèå èçâåñòíÿê èçâèëèíà 1230 843 1874 970 184 èçâèëèíà èçâèëèñòîñòü èçëó÷èíà èçìåíåíèå âî âðåìåíè èçìåí÷èâîå ðóñëî èçìåí÷èâûé ñòîê èçìåí÷èâûé ñòîê èçìåðåíèå èçìåðåíèå â áðîä èçìåðåíèå íà ðàññòîÿíèå èçìåðåíèå ðàñõîäà èçìåðåíèå ðàñõîäà âîäû ïðè ïîìîùè âîäîñëèâà èçìåðåíèå ðàñõîäà ìåòîäîì ñìåøåíèÿ èçìîðîçü èçîáàðà èçîáàòà èçîãàëèíà èçîãèåòà èçîãèïñà èçîëèíèÿ èçîëèðîâàííàÿ ñðåäà èçîëèðîâàííàÿ òî÷êà èçîòàõà èçîòåðìà èçîòîï èçîõèîíà èçó÷åíèå èçúÿòèå èçûñêàòåëü èçûñêàòåëüíàÿ ïàðòèÿ èë 1033 1738 184 1730 1490 1130 1807 1036 1824 1358 1633 679 442 1377 918 919 922 923 351 921 925 1164 929 927 928 926 901 1924 1682 1681 985 èë èë èëèñòûå íàíîñû èëèñòûé ïåñîê èëîñîñ èíäåêñ èíåðöèÿ èíæåêöèÿ (â òåëî ïëîòèíû) èíæåíåðíàÿ ãèäðîëîãèÿ èíñåêòèöèä èíñòðóêöèÿ äëÿ íàáëþäàòåëåé èíòåãðàëüíàÿ êðèâàÿ èíòåãðàëüíàÿ êðèâàÿ ñòîêà èíòåãðàöèîííûé ìåòîä èçìåðåíèÿ ñêîðîñòè èíòåíñèâíàÿ ñðàáîòêà èíòåíñèâíîñòü èíòåíñèâíîñòü âîäîîáìåíà èíòåíñèâíîñòü äîæäÿ èíòåíñèâíîñòü èñòîùåíèÿ èíòåíñèâíîñòü îñàäêîâ èíòåíñèâíîñòü òàÿíèÿ èíòåðâàë ïîâòîðÿåìîñòè èíòåðïîëÿöèÿ èíòðóçèâíàÿ ïîðîäà èíôèëüòðàöèÿ èíôèëüòðîìåòð èîí èððèãàöèîííûé êàíàë èñêóññòâåííîå ïèòàíèå ïîäçåìíûõ âîä 1149 1509 1827 986 1150 854 858 736 535 871 1146 1021 631 883 1170 884 1776 1294 419 1251 1315 1375 894 897 859 863 904 908 130 èñêóññòâåííûå îñàäêè èñêóññòâåííûé ñïóòíèê èñïàðåíèå èñïàðåíèå ïî èñïàðèòåëüþ èñïàðåíèå ñ îòêðûòîé âîäíîé ïîâåðõíîñòè èñïàðåíèå ñ ïîâåðõíîñòè ëüäà èñïàðåíèå ñ ïî÷âû èñïàðåíèå ñ ñóøè èñïàðåíèå ñíåãà èñïàðèòåëü èñïàðèòåëü óñòàíîâëåííûé íà ïî÷âå èñïàðèòåëü, óñòàíàâëèâàåìûé â ãðóíò èñïàðèòåëüíûé áàê èñïàðèòåëüíûé áàññåéí èñïàðÿåìîñòü èñïîëüçîâàíèå âîäû èñïîëüçîâàíèå âîäû íà ìåñòå èñïîëüçóåìàÿ âëàæíîñòü èñïðàâëåííûé èñïðàâëåííûé ñòîê èññëåäîâàíèå èññëåäîâàíèå èññÿêàíèå èñòîê èñòîê ðåêè èñòîðè÷åñêèå äàííûå èñòî÷íèê èñòî÷íèê òåïëà èñòîùåíèå 131 132 556 1179 561 557 560 558 559 565 3 1661 563 564 555 1880 874 149 34 363 901 1364 1321 1582 754 775 1600 762 417 144 èñõîäíûå äàííûå 171 Ê êàìåííàÿ íàáðîñêà êàìåííàÿ ïëîòèíà êàìåíü êàìåðà çàòâîðà êàíàâà êàíàë êàíàë â âûåìêå êàíàë â íàñûïè êàíàë â ïîëóâûåìêå è ïîëóíàñûïè êàíàë ñåçîííîãî èñïîëüçîâàíèÿ êàíàëèçàöèîííàÿ òðóáà êàíàëèçàöèîííûé íàñîñ êàíàëèçèðîâàííàÿ ðåêà êàíüîí êàïàòü êàïåëüíîå îðîøåíèå êàïèëëÿðíàÿ âîäà êàïèëëÿðíàÿ êàéìà êàïèëëÿðíàÿ ïîðèñòîñòü êàïèëëÿðíîå âîçäåéñòâèå êàïèëëÿðíîå äàâëåíèå êàïèëëÿðíîå ïîäíÿòèå êàïèëëÿðíîñòü êàïëÿ êàïòàæ èñòî÷íèêà êàïòàæíîå ñîîðóæåíèå êàïòàæíîå ñîîðóæåíèå ïîäçåìíûõ âîä êàïòaæ 1381 1020 1619 685 457 236 240 242 241 1125 1478 1476 284 247 487 488 256 252 253 251 254 255 250 490 1601 257 727 266 êàðñò êàðñòîâàÿ âîðîíêà êàðñòîâàÿ êðóãëàÿ äîëèíà êàðñòîâûå âîäû êàðñòîâûé èñòî÷íèê êàðòà äîæäåé êàðòà èçîõðîí êàðòà ïîãîäû êàðòîãðàôèÿ àýðîôîòîñíèìêàìè êàðòî÷êà îáðàáîòêè êàñêàä êàòàðàêò êàòàñòðîôè÷åñêèé âîäîñïóñê êàòàñòðîôè÷åñêèé ïàâîäîê êàòèîí êà÷åñòâåííûé êà÷åñòâî âîäû êàøòàíîâàÿ ïî÷âà êåðí êèíåìàòè÷åñêàÿ âÿçêîñòü êèñëîòíîñòü âîäû êèñëîòíûé äîæäü êëàññèôèêàöèÿ ïî÷âû êëå÷àòêà âåðîÿòíîñòè êëèìàò êëèìàòè÷åñêèé ðàéîí êëèìàòîëîãè÷åñêàÿ ñòàíöèÿ êëèìàòîëîãèÿ êîàãóëÿöèÿ êîâøîâàÿ òóðáèíà 933 1515 462 934 571 1295 920 1896 41 1327 261 263 529 264 268 1283 1859 294 485 935 25 23 1563 1266 304 305 306 307 312 1193 êîëè-èíäåêñ êîëè÷åñòâåííûé êîëîäåö êîëîäåö êîëüìàòàæ êîëüìàòàöèÿ êîìêîâàòàÿ ñòðóêòóðà êîìïàñ êîìïåíñàöèîííîå âîäîõðàíèëèùå êîìïëåêñíîå èñïîëüçîâàíèå êîìïëåêñíîå óïðàâëåíèå âîäíûõ ðåñóðñîâ êîìïîíåíò êîíäåíñàöèÿ êîíå÷íàÿ ÷àñòü êàíàëà êîíñòðóêöèÿ êîíòðôîðñíàÿ ïëîòèíà êîíóñ âûíîñà êîíóñ äåïðåññèè êîíôèãóðàöèÿ ðå÷íîé ñåòè êîíôèãóðàöèÿ ñòîêà êîíöåíòðàöèÿ âîäîðîäíûõ èîíîâ (pH) êîíöåíòðàöèÿ íàíîñîâ êîîðäèíàòà êîðåííàÿ ïîðîäà êîðåííàÿ ïîðîäà êîðåíü êîðíåîáèòàåìûé ñëîé êîððåëÿöèÿ êîðûòîîáðàçíàÿ äîëèíà êîñâåííûé ìåòîä 320 1284 197 1902 1443 1090 308 322 323 342 882 326 335 1694 1640 228 409 336 478 628 797 1449 360 182 1394 1400 1401 366 1766 856 êîýôôèöèåíò âàðèàöèè êîýôôèöèåíò çàòîïëåíèÿ êîýôôèöèåíò ìóòíîñòè êîýôôèöèåíò íàêîïëåíèÿ êîýôôèöèåíò íåðàâíîìåðíîñòè êîýôôèöèåíò ïîðèñòîñòè êîýôôèöèåíò ðåãðåññèè êîýôôèöèåíò ñæàòèÿ ïîòîêà êîýôôèöèåíò ñòîêà êîýôôèöèåíò òðåíèÿ êîýôôèöèåíò óïëîòíåíèÿ êîýôôèöèåíò ôèëüòðàöèè êîýôôèöèåíò øåðîõîâàòîñòè êðàí êðàòêîñðî÷íûé ãèäðîëîãè÷åñêèé ïðîãíîç êðèâàÿ Ãàóññà êðèâàÿ åìêîñòè êðèâàÿ çàâèñèìîñòè ñëîÿ îñàäêîâ îò ïëîùàäè èõ ðàñïðîñòðàíåíèÿ êðèâàÿ èñòîùåíèÿ êðèâàÿ èñòîùåíèÿ ïîäçåìíûõ âîä êðèâàÿ îáåñïå÷åííîñòè êðèâàÿ îáúåìà âîäîõðàíèëèùà êðèâàÿ ïîäïîðà êðèâàÿ 316 1647 1772 1622 1521 1241 1343 353 1409 671 314 783 315 584 1495 686 1623 427 418 722 1263 249 156 502 145 ïðîäîëæèòåëüíîñòè êðèâàÿ ïðîäîëæèòåëüíîñòè ñòîêà êðèâàÿ ðàñõîäà êðèâàÿ ðàñõîäîâ êðèâàÿ ñïàäà ïàâîäêà êðèâàÿ ÷àñòîòû êðèòè÷åñêàÿ âëåêóùàÿ ñèëà êðèòè÷åñêàÿ ñêîðîñòü êðèòè÷åñêèé ñòîê (÷èñëî Ôðóäà, Ô=1) êðóãîâîðîò âîäû êðóïíîìàñøòàáíûé êðóïíûé ïåñîê êðûë÷àòûé àíåìîìåòð êóáè÷åñêèé êóñò êóñòàðíèê êóñòàðíèêîâàÿ çàðîñëü 634 1933 449 618 666 382 383 381 1839 951 313 1801 387 1498 1499 285 Ë ë¸ññ ëàáîðàòîðèÿ ëàâèíà ëàãóíà ëàìèíàðíîå äâèæåíèå ëàíäøàôò ëåä ëåäíèê ëåäíèêîâàÿ ðåêà ëåäíèêîâàÿ ýïîõà ëåäíèêîâûé ïàâîäîê ëåäíèêîâûé ïåðèîä 991 936 151 938 942 948 829 694 698 693 695 830 ëåäíèêîâûé ñòîë ëåäîâåäåíèå ëåäîñòàâ ëåäîõîä ëåäÿíàÿ êîðêà ëåäÿíàÿ êðóïà ëåäÿíîå ñàëî ëåäÿíîé áóð ëåäÿíîé äîæäü ëåäÿíîé ïîêðîâ ëåñ ëåñèñòàÿ òåððèòîðèÿ ëåñíàÿ ïîäñòèëêà ëåñíàÿ ïîëÿíà ëåñîâîññòàíîâëåíèå ëåñîçàãîòîâêà ëåñîíàñîæäåíèå ëåñîñïëàâ ëåñîñïëàâíûé ïðîõîä ëåñòíè÷íûé ðûáîõîä ëåòíûé ïàâîäîê ëåòî ëèâåíü ëèâåíü ëèâíåâîé ñòîê ëèâíåâûå îñàäêè ëèçèìåòð ëèìíèãðàììà ëèìíîëîãèÿ ëèíåéíàÿ çàâèñèìîñòü ëèíåéíàÿ ðåãðåññèÿ ëèíåéíûé ëèíçà ïðåñíîé ïîäçåìíîé âîäû 696 385 662 839 833 837 716 835 840 832 649 651 983 650 1338 1009 48 624 992 599 1659 1658 311 1496 1629 1628 1010 971 972 975 974 973 669 ëèíèÿ ãèäðàâëè÷åñêîãî óêëîíà ëèñòâåííûé ëåñ ëèòîëîãèÿ ëîâóøêà ãðàâèÿ ëîãàðàôìè÷åñêàÿ øêàëà ëîãàðèôìè÷åñêèíîðìàëüíîå ðîïðåäåëåíèå ëîêàëèçîâàííîå çàãðÿçíåíèå ëîïàñòíàÿ ãèäðîìåòðè÷åñêàÿ âåðòóøêà ëîïàñòü (âåðòóøêè) ëîòîê Ïàðøàëëà ëîøàäèíàÿ ñèëà ëóã ëóæà ëó÷èñòàÿ ýíåðãèÿ 784 219 982 711 993 995 1231 1268 194 1182 779 709 1271 1287 Ì ìàãèñòðàëüíûé êàíàë ìàãìàòè÷åñêàÿ âîäà ìàêðîïîðèñòîñòü ìàêñèìàëíàÿ ðåéêà ìàêñèìàëüíîå ñóììàðíîå èñïàðåíèå ìàêñèìàëüíûé âåðîÿòíûé ïàâîäîê ìàêñèìàëüíûé ïîäïîðíûé óðîâåíü ìàêñèìàëüíûé ðàñõîä ïîâîäêà ìàêñèìàëüíûé òåðìîìåòð ìàðøðóò 1013 1012 1011 374 1246 1026 1028 1188 1027 1405 ìàñøòàá ìãíîâåííûé ìåäèàíà ìåæåííîå ðóñëî ìåæåííûé ðàñõîä ìåæåííûé ñòîê ìåæåíü ìåæïëàñòîâûå âîäû ìåëèîðàöèÿ ìåëèîðàöèÿ çåìåëü ìåëêîâîäüå ìåëêîçåì ìåëü ìåðà ìåðãåëü ìåðçëîòîìåð ìåðíûé áàê ìåðíûé âîäîñëèâ ìåðíûé ëîòîê ìåðòâûé îáúåì âîäîõðàíèëèùà ìåñòíûé ïðèòîê ìåñòîïîëîæåíèå ìåòàìîðôè÷åñêàÿ âîäà ìåòàìîðôè÷åñêàÿ ïîðîäà ìåòåëü ìåòåîðîëîã ìåòåîðîëîãè÷åñêàÿ ïëîùàäêà ìåòåîðîëîãè÷åñêàÿ ñëóæáà ìåòåîðîëîãè÷åñêèé ðàäèîëîêàòîð ìåòåîðîëîãè÷åñêèé ñïóòíèê 1435 873 1042 1005 1000 1007 1002 337 1324 946 1481 594 162 1035 1018 386 1040 1041 1038 407 987 988 1044 1045 1548 1049 875 1048 1046 1047 146 ìåòåîðîëîãèÿ ìåòêà âûñîêèõ âîä ìåòêè âûñîêèõ âîä ìåòîä ìåòîä èçìåðåíèÿ ðàñõîäà ñ äâèæóùåéñÿ ëîäêè ìåòîä èçîòàõ ìåòîä Ìîíòå-Êàðëî ìåòîä ìàëûõ êâàäðàòîâ ìåòîä ìíîãîóãîëüíèêîâ Òèñåíà ìåòîä íàèìåíüøèõ êâàäðàòîâ ìåòîä îòîáðàæåíèé ìåòîä ïîñëåäîâàòåëüíîãî ïðèáëèæåíèÿ ìåòîä ñêîðîñòü-ïëîùàäü ìåòð ìèêðîêëèìàò ìèêðîðåëüåô ìèêðîýëåìåíò ìèíåðàëèçàöèÿ ìèíåðàëèçàöèÿ âîäû ìèíåðàëüíàÿ âîäà ìèíåðàëüíàÿ ÷àñòü çåìëè ìèíèìàëíûé òåðìîìåòð ìèíèìàëüíûé ãîäîâîé ñòîê ìèðîâîé âîäíûé áàëàíñ ìíîãîàðî÷íàÿ ïëîòèíà ìíîãîâîäíûé ãîä ìíîãîêàìåðíûé íàñîñ ìíîãîëåòíåå ðåãóëèðîâàíèå ìíîãîëåòíåå ñðåäíåå 1050 771 616 1069 1088 1815 1081 1053 1717 961 1052 1656 1814 1051 1055 1056 1744 1418 1865 1061 1060 1063 1062 1930 1096 1908 1094 260 1092 ìíîãîëåòíÿÿ ðåãóëèðóþùàÿ ñïîñîáíîñòü ìíîãîñòóïåí÷àòûé íàñîñ ìíîãîòî÷å÷íûé ìåòîä èçìåðåíèÿ ðàñõîäà ìíîãîôàçîâûé ïîòîê ìíîãîöåëîâîå ïëàíèðîâàíèå ìíîæåñòâåííàÿ êîððåëÿöèÿ ìíîæåñòâåííàÿ ðåãðåññèÿ ìîäåëèðîâàíèå ìîäåëü ìîäóëü ìàêñèìàëíîãî ñòîêà ìîäóëü ïîäçåìíîãî ñòîêà ìîäóëü ñòîêà ìîêðûé ñíåã ìîíèòîðèíã ìîðåíà ìîðîñü ìîðñêàÿ âîäà ìîðñêîé áåðåã ìîðñêîé âîçäóõ ìîðôîëîãèÿ ðåê ìîðôîìåòðè÷åñêèå õàðàêòåðèñòèêè áàññåéíà ìóññîí ìóòíîñòü ìóòíîñòü ìóòíîñòü Í 1093 1102 1100 1099 1095 1097 1098 1072 1070 1025 1588 1587 1907 1079 1082 489 1441 1440 1016 643 1083 1080 1398 1510 1771 íàáëþäàòåëü íàáëþäåííûé íàáóõàíèå íàâåòðåííàÿ ñòîðîíà íàâèãàöèÿ íàâîäíåíèå íàãíåòàòü âîäó íàäåæíûé íàäìåðçëîòíûå âîäû íàçåìíûå äàííûå íàçåìíûé ëåä íàêëîííàÿ âîäîìåðíàÿ ðåéêà íàêîïèòåëüíîå âîäîõðàíèëèùå íàêîïëåíèå íàëåäü íàìåòêà íàìûâ íàíîñ íàíîñ ïåñêà íàïîð íàïîð àðòåçèàíñêèõ âîä íàïîð íà âîäîñëèâå íàïîð ôèëüòðàöèè íàïîðíûé òðóáîïðîâîä íàïðàâëåíèå íàïðàâëåíèå íàïðàâëåíèå âåòðà íàïðÿæåíèå íàñàäêà íàñåëåííûé ïóíêò íàñîñ íàñîñíàÿ ñòàíöèÿ 1145 1144 898 1920 1113 899 968 1356 1666 718 944 851 1625 1621 143 1580 50 1448 1429 749 128 751 1463 1196 447 1470 1916 1637 1139 224 1272 1275 íàñûïíàÿ ïëîòèíà íàñûùåííàÿ çîíà íàóêè î çåìëèå íà÷àëî íà÷àëüíûå ïîòåðè (îñàäêîâ) íà÷àëüíûé íåáîëøàÿ ðåêà íåçàâèñèìàÿ ïåðåìåííàÿ íåçàòîïëåííûé âîäîñëèâ íåçàòîïëåííûé âîäîñëèâ íåîäíîðîäíîñòü íåîïðåäåëåííîñòü íåî÷èùåííàÿ âîäà íåïðîíèöàåìàÿ êðîâëÿ íåðàçìûâàþùàÿ ñêîðîñòü íåñòàöèîíàðíûé ñòîê íåñóäîõîäíûé íåóñòàíîâèâøèéñÿ ñòîê íåóñòîé÷èâîå ðóñëî íèâåëèðîâêà íèæíåå òå÷åíèå íèæíåå òå÷åíèå íèæíûå ñëîè àòìîñôåðû íèçêîíàïîðíûé íàñîñ íèçìåííîñòü íèçîâàÿ ãðàíü íèçîâîé îòêîñ íèñõîäÿùàÿ âåòâü (ãèäðîãðàôà) íèñõîäÿùèé èñòî÷íèê íîìîãðàììà íîðìà ãèäðîëîãè÷åñêîé âåëè÷èíû 1124 1432 507 1157 868 867 371 853 302 658 866 1778 1319 338 1127 1788 870 1746 1787 966 466 1004 1003 1001 1006 468 469 580 421 1123 1134 147 íîðìà îðîøåíèÿ íîðìàëüíîå ðàñïðåäåëåíèå íîðìàëüíûé ïîäïîðíûé óðîâåíü íîðìû íî÷íîå èçëó÷åíèå íóëü âîäîìåðíîãî ïîñòà 1845 1133 1135 1136 1122 678 Î îáåçæåëåçèâàíèå âîäû îáëàñòü îáëàñòü âëèÿíèÿ îáëàñòü ïèòàíèÿ îáëà÷íîñòü îáëà÷íûé îáëåäåíåíèå îáëåñåííûé îáëèöîâàííûé êàíàë îáëèöîâêà îáëèöîâêà êàíàëà îáëîæíîé äîæäü îáðàáîòêà äàííûõ îáðàçåö îáðàçîâàíèå èçâèëèí îáðàòíûé êëàïàí îáðàòíûé óêëîí îáðûâ îáðûâ ÷àñòèö ïî÷âû îáùàÿ ìèíåðàëèçàöèÿ îáùàÿ öèðêóëÿöèÿ îáùèé íàïîð îáùèé ïîäîãðåâ îáúåì ñóòî÷íîãî 413 1340 118 880 1116 1169 673 1925 976 977 243 1614 405 361 1034 288 40 550 1565 1740 701 1741 702 397 ðåãóëèðîâàíèÿ îáúåìëþùàÿ êðèâàÿ îáúåìíûé âåñ îâðàã îäèíî÷íàÿ âîëíà îäíîâðåìåííûé îäíîðîäíûé îçåðíîñòü (âîäîñáîðà) îçåðíûé îçåðî îêèñëåíèå îêèñëåíèå îêðóæàþùàÿ ñðåäà îïàñíîñòü ýðîçèè îïàñíûé óðîâåíü (âîäû) îïîâåùåíèå î ïàâîäêå îïîëçåíü îïîðà ìîñòà îïîðíàÿ êëèìàòîëîãè÷åñêàÿ ñòàíöèÿ îïîðíàÿ ñåòü îïîðíàÿ ñòàíöèÿ îïîðîæíåíèå îïðåäåëåííûé îïðåñíåíèå îïòèìàëüíàÿ âîäîîòäà÷à îïûò îïûòíàÿ îòêà÷êà îïûòíàÿ ñêâàæèíà îðèåíòèðîâêà (ïî ñòðàíàì ñâåòà) îðîãðàôèÿ îðîñèòåëüíàÿ âîäà 537 225 739 1679 1514 776 941 937 940 24 1175 538 546 61 620 949 1216 1334 168 169 532 1253 428 1155 567 1276 355 1156 1158 915 îðîñèòåëüíàÿ ñåòü îðîøàåìîå çåìëåäåëèå îðîøàåìûå çåìëè îðîøàåìûå çåìëè îðîøåíèå îñàäêà ñóäíà îñàäêè íà ïîâåðõíîñòè çåìëè îñàäêè, âûïàäàþùèå íà ïîâåðõíîñòü âîäîòîêà îñàäêîìåð îñàäêîìåð äëÿ èçìåðåíèÿ ñíåãà îñàäêîìåðíàÿ ñòàíöèÿ îñàäîê îñàäî÷íàÿ ïîðîäà îñàæäåíèå îñâîåíèå âîäíûõ ðåñóðñîâ îñåäàíèå îñåííèé ïàâîäîê îñåíü îñìîòè÷åñêîå äàâëåíèå îñíîâàíèå ïëîòèíû îñíîâíàÿ êëèìàòîëîãè÷åñêàÿ ñòàíöèÿ îñíîâíîé ñòîê îñíîâíûå äàííûå îñîáûé îñîêîâîå áîëîòî îñòðîâ îñòðîâíîé îñóøåíèå îñü 912 905 906 943 907 471 1719 279 1250 1556 1252 1530 1458 1474 1842 1474 578 577 1159 653 1260 170 171 1586 1333 917 878 439 153 îòáîð îòáîð ïðîá îòâîäíûé êàíàë îòêëîíåíèå îòêëîíåíèå îòêðûòîå ðóñëî îòëèâ îòëîæåíèå îòëîæåíèå îòëîæåíèå (íàíîñîâ) îòìåëü îòìåòêà íàä íóëåì ïîñòà îòíîñèòåëüíàÿ âëàæíîñòü îòíîñèòåëüíàÿ îøèáêà îòðàæåííàÿ ñîëíå÷íàÿ ðàäèàöèÿ îòñòîéíèê (äëÿ íàíîñîâ) îòòåïåëü îòòîê âîäû îò÷åò îòúåì (âîäû) îõëàæäàþùàÿ âîäà îõðàíà âîä îõðàíà îêðóæàþùåé ñðåäû îöåíêà îöåíêà ïðîãíîçà î÷åðòàíèå î÷èñòêà êàíàëà î÷èùåíèå îøèáêà 1924 1425 229 436 1369 1151 511 484 1448 420 159 677 1354 1353 1337 1475 1710 1161 1360 15 359 1836 539 552 648 1482 237 1278 548 Ï 148 Ïàñêàëü (Ïà) ïàâîäêîçàùèòíàÿ ñòåíà ïàâîäîê ïàâîäîê N-ëåòíåé ïîâòîðÿåìîñòüþ ïàâîäî÷íàÿ âîëíà ïàäåíèå äîæäÿ ïàíòîãðàô ïàðàáîëà ïàðàìåòð ïàðíèêîâûé ýôôåêò ïàðîì ïàðóþùàÿ çåìëÿ ïàñìóðíûé ïàñòáèùå ïàõîòíûé ñëîé ïåðâè÷íàÿ îáðàáîòêà äàííûõ ïåðåáðîñêà ìåæáàññåéíîâîé âîäû ïåðåâàë ïåðåäàòî÷íûé âîäîìåðíûé ïîñò ïåðåêàò ïåðåëèâ ïåðåìåííàÿ ïåðåìåííûé âåòåð ïåðåìû÷êà ïåðåíàñûùåíèå ïåðåíîñ ïåðåîõëàæäåííàÿ âîäà ïåðåñå÷åííàÿ ìåñòíîñòü ïåðåñûõàþùàÿ ðåêà ïåðåñûõàþùåå îçåðî ïåðåñûõàþùèé âîäîòîê 1184 619 611 1142 621 1299 1180 1282 1181 717 587 582 1169 1186 1736 1259 887 1185 1923 1491 1171 1803 1806 317 1667 1753 1664 1407 1823 540 893 ïåðåóâëàæíåííûé ïåðåõâàò (îñàäêîâ ðàñòèòåëüíîñòüþ) ïåðåõâàò îñàäêîâ ðàñòèòåëüíûì ïîêðîâîì ïåðåõâàò ðåêè ïåðåõîäíûé ïåðèîä ìåæåíè ïåðèîäè÷íîñòü ïåðìåííûé óêëîí ïåðôîëåíòà ïåñêîëîâêà ïåñîê ïåñ÷àíàÿ ôðàêöèÿ ïåñ÷àíèê ïåòëÿ êðèâîé ðàñõîäà âîäû ïåùåðà ïèê ïàâîäêà ïèðàíîìåòð ïèòàíèå ïèòàíèå âîäîíîñíîãî ñëîÿ ïèòàþùèé òðóáîïðîâîä ïèòüåâàÿ âîäà ïëàâàþùèé ïëàâó÷àÿ ëüäóíà ïëàâó÷åñòü ïëàâó÷èé ïëàâó÷èé èñïàðèòåëü ïëàíèìåòð ïëàòî ïëåíêà ïëåíî÷íàÿ âîäà ïëîñêàÿ ñòðóÿ 1887 888 1304 258 1748 1008 1206 1804 1205 1428 1426 1427 1430 999 269 614 1281 1669 113 586 1244 49 610 227 608 609 1227 1228 592 31 1103 ïëîñêèé òðåóãîëüíûé âîäîñëèâ ïëîò ïëîòèíà ïëîòèíà ïëîòèíà èç êàìåííîé íàáðîñêè ïëîòíîñòü ïëîòíîñòü ñåòè ïëîòíîñòü ñíåæíîãî ïîêðîâà ïëîùàäü ïëîùàäü âîäíîãî ñå÷åíèÿ ïëîùàäü æèâîãî ñå÷åíèÿ ïëþâèîãðàô ïëÿæ ïîâåðõíîñòíàÿ ãèäðîëîãèÿ ïîâåðõíîñòíàÿ ñêîðîñòü ïîâåðõíîñòíàÿ ýðîçèÿ ïîâåðõíîñòíîå íàïðÿæåíèå ïîâåðõíîñòíûå âîäû ïîâåðõíîñòíûé ïîïëàâîê ïîâåðõíîñòíûé ñòîê ïîâåðõíîñòíûé ñòîê ïîâåðõíîñòíûé ñòîê ïîâåðõíîñòü âîäîõðàíèëèùà ïîâîðîòíî-ëîïàñòíàÿ òóðáèíà ïîâðåæäåíèå ïîâûøåíèå óðîâíÿ ïîäçåìíûõ âîä ïîãëîùàþùèé êîëîäåö ïîãëîùåíèå 605 1292 166 399 1396 415 1118 1541 117 1910 630 1329 176 1673 1676 1486 1675 1677 1671 1173 1672 1674 1872 932 401 732 12 37 ïîãëîùåííàÿ ñîëíå÷íàÿ ðàäèàöèÿ ïîãëîùåííûå âîäû ïîãîäà ïîãðàíè÷íûé ñëîé ïîãðåøíîñòü ïðèáîðà ïîäâåòðåííûé ïîäâîäíûé ïîïëàâîê ïîäâîäÿùèé êàíàë ïîäâîäÿùèé êàíàë ïîäçåìíàÿ ðåêà ïîäçåìíûå âîäû ïîäçåìíûå âîäû ïîäìûâ ïîäîøâà âåðõîâîãî îòêîñà ïîäîøâà âîëíû ïîäîøâà íèçîâîãî îòêîñà ïîäïèòûâàþùèé êàíàë ïîäïîâåðõíîñòíàÿ âîäà ïîäïîâåðõíîñòíûé ñòîê ïîäïîâåðõíîñòíûé ñëîé ïîäïîð ïîäðóñëîâûé ïîòîê ïîäñòèëàþùàÿ ãîðíàÿ ïîðîäà ïîäúåì (óðîâíÿ ïîäçåìíûõ âîä) ïîäüåì ïîéìà ïîéìåííîå áîëîòî ïîéìåííîå íàêîïëåíèå ïîéìåííîå ðåãóëèðîâàíèå ïîêàçàíèå ïðèáîðà 11 38 1895 210 877 962 1649 102 753 1654 719 1652 1439 1792 1765 470 585 1652 1651 1650 155 1781 1782 1330 134 617 642 1167 1800 876 149 ïîêàçàòåëü ïîêàçàòåëü ñòåïåíè ïîêàçàòåëüíûé ïîêðûâàþùàÿ ïîðîäà ïîëåâàÿ âëàãîåìêîñòü ïîëåâîé îïûò ïîëåâûå (èçûñêàòåëüñêèå) ðàáîòû ïîëåçíàÿ åìêîñòü ïîëåçíàÿ åìêîñòü (âîäîõðàíèëèùà) ïîëåçíûé íàïîð ïîëåçíûé îáüåì ðåçåðâóàðà ïîëèâ ïîëèâíîé ñëîé ïîëíîå ïåðåìåðçàíèå ïîëíûé îáúåì (âîäîõðàíèëèùà) ïîëóàðèäíàÿ çîíà ïîëóëîãàðèôìè÷åñêàÿ êëåò÷àòêà ïîëóëîãàðèôìè÷åñêàÿ øêàëà ïîëóîñòðîâ ïîëóøàðèå ïîëûíüÿ ïîíèæåíèå çåðêàëà ãðóíòîâûõ âîä ïîïåðå÷íîå ñå÷åíèå ïîïëàâêîâûé óðîâíåìåð ïîïëàâîê ïîïîëíåíèå çàïàñà ãðóíòîâûõ âîä ïîïðàâêà ïîïðàâêà íà êîñèíó ãèäðîñòâîðà 854 569 570 1168 588 589 590 1795 150 148 984 1599 424 324 1743 1467 1468 1469 1195 768 1236 481 384 607 606 730 364 79 ïîïðàâêà íà îòíîñ ïîäâîäíîé ÷àñòè òðîñà ïîïðàâî÷íûé êîýôôèöèåíò ê ïîêàçàíèÿì èñïàðèòåëÿ ïîïóñê (âîäû) ïîïóñê (âîäû) ïîðèñòîñòü ïîðèñòûé ïîðèñòûé ìàòåðèàë ïîðîã ïîðîã âîäîñëèâà ïîðîäà ïîðò ïîðøíåâîé íàñîñ ïîñðåäè îçåðà ïîñðåäè ðåêè ïîñòîÿííàÿ âåëè÷èíà ïîñòîÿííîå íà÷àëî (ãèäðîìåòðè÷åñêîãî) ïîñòîÿííûé âîäîòîê ïîñòîÿííûé èñòî÷íèê ïîòåíöèàëüíàÿ çíåðãèÿ ïîòåðè â ñâÿçè ñ ïåðåõâàòîì ïîòåðè âîäû íà èíôèëüòðàöèþ ïîòåðè äîæäåâîãî ñòîêà ïîòåðè íà ïîãëîùåíèå ïîòåðè íàïîðà ïîòåðÿ âîäû ïîòåðÿ íà èñïàðåíèå ïîòåðÿ íàïîðà íà òðåíèå ïîòåðÿ íàïîðà ïðè âõîäå ïîòåðÿ íàïîðà ïðè âûõîäå 1909 1178 1355 1860 1240 1242 1243 1508 377 1393 745 1223 1057 1058 345 869 1204 1203 1245 889 1464 1305 13 750 1855 562 672 536 1163 ïîòîê â îòêðûòîì ðóñëå ïîòðåáèòåëü ïîòðåáíîñòü â âîäå ïîòðåáíîñòü îðîøàåìîé âîäû ïî÷âà ïî÷âà ïî÷âåííàÿ âëàãà ïî÷âåííàÿ âîäà ïî÷âåííàÿ ñúåìêà ïî÷âåííûé âëàãîìåð ïî÷âåííûé ïðîôèëü ïî÷âîâåäåíèå ïî÷âîâåäåíèå ïîÿâëåíèå ðåêè, èñ÷åçíóâøåé ïîä çåìëåé ïîÿñíîé äðåíàæ ïðåäåë äîïóñòèìîñòè ïðåäåëüíàÿ ñêîðîñòü çàèëåíèÿ ïðåäåëüíî äîïóñòèìàÿ êîíöåíòðàöèÿ ïðåäîõðàíèòåëüíûé çàòâîð ïðåäóïðåæäåíèå î ïàâîäêå ïðåñíàÿ âîäà ïðèáëèæåíèå ïðèáëèæåííàÿ âåëè÷èíà ïðèáîð äëÿ âçÿòèÿ ïðîá èëà ïðèáðåæíàÿ ðàñòèòåëüíîñòü ïðèáðåæíûé ïðèáðåæíûé ëåñ ïðèâåäåíèå ê ìíîãîëåòíåìó ðÿäó 1152 1796 1858 913 504 1561 1567 1575 1573 1569 1570 1192 1572 1372 265 1732 1128 36 683 620 668 104 103 1150 1380 1378 1379 35 ïðèäîííîå òå÷åíèå ïðèåìíîå îòâåðñòèå ïðèçåìíûé âåòåð ïðèçìàòè÷åñêîå ðóñëî ïðèêëàäíàÿ ãèäðîëîãèÿ ïðèëèâ ïðèëèâíàÿ ðåêà ïðèëèâíîå òå÷åíèå ïðèëîæåíèå ïðèðîäíûé ïðèòîê (ðåêè) ïðèòîê âîäû ïðîáà ïðîáà ïðîáà âîäû ïðîáà ñ íåíàðóøåííîé ñòðóêòóðîé ïðîáà ñíåãà ïðîáíàÿ îòêà÷êà ïðîáîîòáîðíèê âîäû ïðîâîäèìîñòü ïðîãíîç ïðîäîëæèòåëüíîñòü ïðîäîëæèòåëüíîñòü äîæäÿ ïðîäîëæèòåëüíîñòü äîæäÿ ïðîäîëüíûé ïðîôèëü ïðîäîëüíûé ïðîôèëü ïðîäîëüíûé ïðîôèëü êàíàëà ïðîäóêòèâíîñòü îðîøàåìîé ñèñòåìû ïðîçðà÷íîñòü ïðîçðà÷íîñòü âîäû 201 97 1678 1261 101 1724 1723 1721 99 1104 1761 865 361 1423 1866 1783 1537 1757 1867 1749 647 501 1302 1627 997 1635 245 909 1750 1751 150 ïðîèçâîäèòåëüíîñòü ïðîèñäîæåííèå ïðîèñõîäæåíèå ïðîèñõîæäåíèå ïîäçåìíûõ âîä ïðîëåò ìîñòà ïðîìåæóòî÷íûé ïðîìåð ãëóáèí ïðîìûâêà ïðîìûâíàÿ ãàëåðåÿ ïðîìûâíîé øëþç ïðîìûøëåííûå ñòî÷íûå âîäû ïðîíèêàòü ïðîïóñêíàÿ ñïîñîáíîñòü ïðîïóñêíàÿ ñïîñîáíîñòü âîäîñáðîñà ïðîïóñêíàÿ ñïîñîáíîñòü ðóñëà ïðîðûâ äàìáû ïðîðûâ ìîðñêîé âîäû ïðîñà÷èâàíèå ïðîñòðàíñòâåííîå ðàñïðåäåëåíèå ïðîòèâîâåñ ïðîòèâîïàâîäî÷íûå ìåðîïðèÿòèÿ ïðîòèâîôèëüòðàöèîííûé ýêðàí ïðîôèëü âëàãîñîäåðæàíèÿ ïðîôèëü ðóñëà ïðîôèëü ðóñëà ðåêè ïðîôèëü ñâîáîäíîé âîäíîé ïîâåðõíîñòè ïðîôèëü ñêîðîñòåé ïðîöåíò 1932 687 1157 688 217 892 1578 638 639 641 857 1194 358 1595 277 575 1442 1202 1585 369 1129 1892 1077 181 1386 1873 1812 1199 ïðîöåíòíîå îòíîøåíèå ïðóä ïðÿìàÿ ñîëíå÷íàÿ ðàäèàöèÿ ïðÿìîé ìåòîä ïðÿìîé ñòîê ïðÿìîóãîëüíûå êîîðäèíàòû ïðoïóñêíàÿ ñïîñîáíîñòü ïñèõðîìåòð ïóçûðü ïóçûðüêîâûé óðîâíåìåð ïóíêòèðíàÿ ëèíèÿ ïóñê â õîä íàñîñà ïóñòûíÿ ïóòü ïóòü ñòîêà ïó÷èíà ïûëåâèäíûé ñíåã ïüåçîìåòð ïüåçîìåòðè÷åñêàÿ âûñîòà ïüåçîìåòðè÷åñêèé óðîâåíü 1200 1237 446 445 444 1331 259 1270 222 223 464 1280 429 1187 627 1239 1247 1217 1218 1219 Ð ðàâíèíà ðàâíîâåñèå ðàâíîìåðíûé ñòîê ðàäàð ðàäèàëüíî-îñåâàÿ òóðáèíà ðàäèàöèîííûé áàëàíñ ðàäèîàêòèâíûé èçîòîï ðàäèîëîêàòîð 1226 543 1784 1286 656 1288 1289 1286 ðàäèóñ âëèÿíèÿ ðàäèóñ êðèâèçíû ðàçáîðíàÿ ïëîòèíà ðàçáðûçãèâàíèå ðàçâåòâëåíèå ðóñëà ðàçâåòâëåííàÿ ðåêà ðàçâîäüå ðàçìåð ðàçìûâ ðàçìûâ ðàçìûâ ðóñëà ðàçìûâ ðóñëà ðåêè ðàçðûõëåíèå ðàéîí ðàéîíèðîâàíèå ðàñïîëîæåíèå ðàñïðåäåëåíèå âåðîÿòíîñòè ðàñïðåäåëåíèå äîæäÿ ðàñïðåäåëåíèå ïî òåððèòîðèè ðàñïðåäåëåíèå ñêîðîñòåé ðàñïðåäåëåíèå ÷àñòîòû ðàñïðåäåëåíèå ýêñòðåìàëüíûõ âåëè÷èí ðàñïðîñòðàíåíèå âîëíû ðàññåÿíèå ðàññåÿííîå çàãðÿçíåíèå ðàññòîÿíèå ðàññòîÿíèå ìåæäó äðåíàìè ðàñòâîðåííûå ÷àñòèöû ðàñòâîðåííûé êèñëîðîä ðàñòâîðèìîñòü 1291 1290 1086 1597 214 213 958 1518 741 1439 280 1387 1438 1340 1342 125 1264 1301 120 456 667 573 1894 451 1126 454 473 452 453 1577 ðàñòèòåëüíûé ïîêðîâ ðàñòÿæåíèå ðàñõîä âîäû ðàñõîä äîííûõ íàíîñîâ ðàñõîä èññÿêàíèÿ ðàñõîä êîëîäöà (ñêâàæèíû) ðàñõîä íàíîñîâ ðàñõîä íàíîñîâ ðàñõîä ïèêà ïàâîäêà ðàñõîäîãðàô ðàñõîäîìåð ðàñ÷åòíûé äîæäü ðàñ÷åòíûé ïàâîäîê ðàñ÷åòíûé ïàâîäîê ðàñ÷åòíûé ðàñõîä âîäû ðàñ÷ëåíåíèå ãèäðîãðàôà ïî âèäàì ïèòàíèÿ ðåàáèëèòàöèÿ ðåãèîí ðåãèîíàëüíûé ðåãèñòðàöèÿ ðåãóëèðîâàíèå ðåãóëèðîâàíèå ïî íèçîâüþ ðåãóëèðîâàíèå ðå÷íîãî ðóñëà ðåãóëèðîâêà âûøå ïî òå÷åíèþ ðåãóëèðóþùåå âîäîõðàíèëèùå ðåãóëèðóþùåå ñîîðóæåíèå ðåãóëèðóþùåå ñîîðóæåíèå ðåãóëèðóþùèé âîäîñëèâ 1809 1705 448 178 1323 1904 1450 1453 373 629 635 431 430 1267 432 1472 1350 1340 1341 1325 1348 467 1392 1790 1346 287 1347 356 151 ðåãóëÿòîð ðàñõîäà ðåäêèé ëåñ ðåæèì îñàäêîâ ðåçåðâ ïîäçåìíûõ âîä ðåçåðâóàð ðåçþìå ðåêà ðåêà ñ áóðíûì ïàâîäêîì ðåêà ñ ïðåðûâþùèìñÿ òå÷åíèåì ðåêà ñ ïðîôèëåì ðàâíîâåñèÿ ðåêà ñî ñíåãîâûì ïèòàíèåì ðåêà-àíàëîã ðåëüåô ðåïåð ðåïåð âîäîìåðíîãî ïîñòà ðåïðåçåíòàòèâíàÿ ñòàíöèÿ ðåïðåçåíòàòèâíûé âîäîñáîðíûé áàññåéí ðåñóðñû ðå÷íîå ðóñëî ðå÷íîé ñòîê (÷èñëî Ôðóäà, Ô<1) ðîäíèê ðîçà âåòðîâ ðîñà ðòóòíûé òåðìîìåòð ðóñëî (ðåêè) ðóñëî ðåêè ðóñëîâîå ðåãóëèðîâàíèå ðóñëîâîé ìàòåðèàë ðó÷åé 1349 1926 1307 731 1365 14 1383 604 895 705 1554 815 1357 183 1336 1362 1361 1370 1385 1642 1600 1917 437 1043 276 1388 282 180 220 ðûáà ðûáîïîäúåìíèê ðûáîõîä ðûáîõîäíûé øëþç ðûòâèíà ðûõëûé ðÿä ãîäîâûõ ìàêñèìóìîâ ðÿä ãîäîâûõ ìèíèìóìîâ ðÿä äàííûõ 597 598 601 600 740 670 86 87 406 Ñ ñàëòàöèÿ ñàìîïèñåö ñàìîïèñåö ñàìîïèñåö äîæäÿ ñàíèòàðíàÿ îõðàííàÿ çîíà ñáîð äàííûõ ñáðîñ ñáðîñíîé êàíàë ñâàéíûé âîäîìåðíûé ïîñò ñâåæèé ñíåã ñâÿçàííàÿ âîäà ñâÿçü ñâÿçü ïàäåíèÿ, óðîâíÿ è ðàñõîäà ñãëàæåííàÿ êðèâàÿ ñäàòü â ýêñïëóàòàöèþ ñäâèã ñåâåð ñåâåðíûé ñåãìåíòíûå çàòâîðû ñåäèìåíòîëîãèÿ 1422 146 1326 1306 1936 404 1592 549 1220 1119 209 1352 583 1533 1279 1484 1137 1138 1697 1460 ñåçîííîå èçìåíåíèå ñåçîííûé èñòî÷íèê ñåéøà ñåêóíäîìåð ñåëåâîé ïîòîê ñåðåäèíà îçåðà ñåðåäèíà ðåêè ñåòêà (íà âñàñûâàþùåé òðóáå) ñæàòèå ñæàòîå ñå÷åíèå ñèëà Êîðèîëèñà ñèëà òåæåñòè ñèëüíàÿ ñòðàâëåííîñòü ñèëüíûé âåòåð ñèììåòðèÿ ñèìóëàöÿ ñèíîïòè÷åñêàÿ êàðòà ñèíîïòè÷åñêèé ñèñòåìà âîäîñíàáæåíèÿ ñèñòåìà óðàâíåíèé ñèñòåìàòè÷åñêàÿ îøèáêà ñèòî ñèôîí ñèôîííûé âîäîñáðîñ ñêàëüíûå îáëîìêè ñêâàæèíà ñêëîí ñêëîíîâàÿ ýðîçèÿ ñêëîíîâûé ñòîê ñêîëüçÿùèé ñðåäíèé ñêîðîñòíîå ïîëå ñêîðîñòü âåòðà ñêîðîñòü èíôèëüòðàöèè 1446 1445 1466 1620 1089 1057 1058 1903 1497 1816 362 713 1172 1639 1688 1513 1690 1689 1871 1691 1692 1505 1516 1517 1608 1902 773 1486 1487 1087 1810 1918 861 ñêîðîñòü îñàæäåíèÿ ñêîðîñòü ïàäåíèÿ ñêîðîñòü ïîãëîùåíèÿ ñêîðîñòü ïðîñà÷èâàíèÿ ñêîðîñòü ðàñïðîñòðàíåíèÿ (âîëíû) ñêîðîñòü òå÷åíèÿ ñêðûòàÿ òåïëîòà äëÿ ïåðåõîäà îò òâåðäîãî ñîñòîÿíèÿ ê æèäêîìó ñëàáûé âåòåð ñëàáûé äîæäü ñëàíöåâàòûé ëåä ñëåãêà âëàæíûé ñëèÿíèå ðåê ñëîæíûé ãèäðîãðàô ñëîé ñëîé âûïàâøåãî ñíåãà ñëîé îñàäêîâ ñëîé ñòîêà ñëîé ñòîêà ñëóæåáíûé ìîñòèê ñëó÷àéíàÿ îøèáêà ñìîòðîâîé êîëîäåö ñìî÷åííûé ïåðèìåòð ñìî÷åííûé òåðìîìåòð ñìûñë ñíàáæåíèå ñíåã ñíåã ïðîïèòàííûé âîäîé ñíåã ñ äîæäåì ñíåãîçàäåðæàíèå ñíåãîìåð 579 581 881 1465 270 632 761 689 969 1480 1074 340 325 954 1553 1300 426 1410 682 1312 1143 1911 1906 1470 1669 1535 1532 1523 1545 1550 152 ñíåãîìåðíàÿ ðåéêà ñíåãîìåðíàÿ ñúåìêà ñíåãîìåðíûé ñíåãîìåðíûé ìàðøðóò ñíåãîìåðíûé ùèò ñíåãîòàÿíèå ñíåãoâàÿ ëèíèÿ ñíåæíèê ñíåæíûå õëîïüÿ ñíåæíûé çàíîñ ñíåæíûé ëåä ñíåæíûé ïîêðîâ ñîäåðæàíèå ñîåäèíåíèå íàñîñîâ ñîëåíàÿ âîäà ñîëåíîå îçåðî ñîëåíîñòü ñîëíå÷íîå ñèÿíèå ñîëíå÷íûå ïÿòíà ñîëîíîâàòàÿ âîäà ñîëü ñîìíèòåëüíûé ðåçóëüòàò ñîîáùåíèå ñîîðóæåíèå ñîïëî ñîïðîòèâëåíèå ñäâèãó ñîðòèðîâêà ñîðòèðîâêà ôðàêöèé íàíîñîâ ñîñòàâëÿþùàÿ ñîõðàíåíèå ìàññû ñîõðàíåíèå ýíåðãèè ñïàä ñïàðåííûå âîäîñáîðíûå á é 1546 1549 1121 1538 1536 1558 1557 1544 1555 1551 1543 1539 1657 1273 1421 1419 1415 1662 1660 212 1416 1285 1360 1640 1139 1485 1506 1451 326 344 343 1322 1177 áàññåéíû ñïåöèôè÷åñêèé ñïèðòîâîé òåðìîìåòð ñïîñîá ñïîñîáíîñòü èíôèëüòðàöèè ñïðÿìëåíèå ðóñëà ñïóòíèêîâûé ñíèìîê ñðàáîòêà âîäîõðàíèëèùà ñðåäà ñðåäíå àðèôìåòè÷åñêèé ñðåäíåå ñðåäíåå îòêëîíåíèå ñðåäíåå ñóòî÷íîå çíà÷åíèå ñðåäíåêâàäðàòè÷åñêîå îòêëîíåíèå ñðåäíèé ìåñÿ÷íûé ðàñõîä ñðåäíèé ìíîãîëåòíèé ðàñõîä ñðåäíèé ìíîãîëåòíèé ñòîê ñðåäíÿÿ ñêîðîñòü ñðåäíÿÿ ñóòî÷íàÿ òåìïåðàòóðà ñðîê ñëóæáû ñòàíöèÿ ñ äëèííûì ðÿäîì íàáëþäåíèé ñòàðèöà ñòàðûé ñíåã ñòàòèñòèêà ñòàòèñòè÷åñêèé ñòàòè÷åñêèé óðîâåíü âîäû ñòâîð ïëîòèíû ñòåïåíü ïëîòíîñòè 1586 63 1069 860 283 1431 482 538 124 1029 1031 396 1609 1032 1131 1132 152 1030 1473 998 1174 1148 1612 1611 1610 400 959 ðàñòèòåëüíîãî ïîêðîâà ñòîê ñòîê ñòîê ãðóíòîâûõ âîä ñòîê ïî ïîéìå ñòîê ïîäçåìíûõ âîä ñòîê, ïðåäøåñòâóþùèé ïîëîâîäüþ ñòîêîâàÿ ïëîùàäêà ñòîêîîáðàçóþùèå îñàäêè ñòîêîîáðàçóþùèå îñàäêè ñòîõàñòè÷åñêàÿ ñâÿçü ñòî÷íàÿ âîäà ñòî÷íûå âîäû ñòî÷íûå âîäû ñòîÿ÷àÿ âîäà ñòðàòèôèêàöèÿ ñòðîèòåëüíàÿ âûñîòà êàíàëà ñòðîèòåëüíûå ìàòåðèàëû ñòðîèòåëüíûå ðàáîòû ñòðóÿ ñóáëèìàöèÿ ñóãðîá ñóäîõîäíàÿ ðåêà ñóäîõîäíûé êàíàë ñóäîõîäíûé øëþç ñóäîõîäñòâî ñóæåíèå ðóñëà ñóììàðíàÿ êèñëîòíîñòü ñóììàðíîå èñïàðåíèå ñóììàðíîå èñïàðåíèå ñóììàðíûé îñàäêîìåð 625 1408 733 1166 725 94 1411 520 1303 1618 1829 521 1477 1607 1630 244 1024 1928 930 1643 1551 1112 1114 1115 1113 278 1739 30 566 389 ñóììàðíûé ñòîê ñóñïåíçèÿ ñóòî÷íàÿ âåëè÷èíà ñóòî÷íîå êîëè÷åñòâî ñóòî÷íûé õîä ñóõîå çåìëåäåëèå ñóõîå ðóñëî ñóõîå ðóñëî ñóõîé îñòàòîê ñóõîé îñòàòîê ñóõîé ñíåã ñóõîé òåðìîìåòð (ïñèõðîìåòðà) ñóõîñòü ñôåðà ïðèìåíåíèÿ ñöåïëåíèå ñ÷åòíàÿ ìàøèíà ñ÷åòíî-èìïóëüñíûé ìåõàíèçì ñ÷åò÷èê ñ÷åò÷èê ñúåìêà (òîïîãðàôè÷åñêàÿ) 1412 1684 398 395 459 494 367 497 495 1742 496 499 492 463 318 233 850 368 1051 1680 Ò òàáëèöà òàáëèöà êîîðäèíàò òàáëèöà ïîïðàâîê òàéôóí òàëüâåã òàìïîíàæ òàðèðîâàíèå òàðèðîâàíèå ìîäåëÿ òàðèðîâî÷íàÿ êðèâàÿ 1693 1318 365 1777 1709 1229 234 1071 1316 153 òàðèðîâî÷íàÿ òàáëèöà òàðèðîâî÷íûé áàññåéí òàþùèé ëåä òâåðäûå íàíîñû òâåðäûå îñàäêè òâåðäûé ñòîê òåëåäåòåêòèðîâàíèå òåëåìåòðèÿ òåëî ïëîòèíû òåìïåðàòóðà âîçäóõà òåìïåðàòóðà ïî÷âû òåìïåðàòóðíàÿ èíâåðñèÿ òåíü òåîðèÿ èçìåí÷èâûõ ïîâåðõíîñòíûõ èñòî÷íèêîâ òåïëîâîé áàëàíñ òåïëîâîé áàëàíñ ñíåæíîãî ïîêðîâà òåïëîåìêîñòü òåïëîîáìåí òåïëîïîòåðÿ òåïëîïðîâîäíîñòü òåïëûé ôðîíò òåðìàëüíûå âîäû òåðìè÷åñêàÿ íàãðóçêà òåðìè÷åñêèé ðåæèì òåðìè÷åñêîå çàãðÿçíåíèå òåððàñà òå÷åíèå òîê òîëùèíà ëüäà òîëùèíà ëüäà òîííà 1318 235 1402 408 1576 1457 1359 1698 1670 60 1574 1700 1479 1805 755 756 757 759 760 758 1826 1715 1711 1713 1712 1707 1631 390 841 1716 1733 òîðô òî÷êà çàâÿäåíèÿ òî÷êà çàìåðçàíèÿ òî÷êà ïåðåãèáà òî÷êà ðîñû òî÷íîñòü òî÷íîñòü èçìåðåíèÿ òî÷íîñòü èçìåðåíèÿ òî÷íûé òðàåêòîðèÿ òðàíãóëÿöèÿ òðàíñïèðàöèÿ (ðàñòåíèé) òðàíñïîðòèðóþùàÿ ñïîñîáíîñòü íàíîñîâ òðàïåöåèäàëüíîå ïîïåðå÷íîå ñå÷åíèå òðàññà òðåáîâàíèÿå òðåóãîëüíîå ïîïåðå÷íîå ñå÷åíèå òðåóãîëüíûé âîäîñëèâ òðåùèíà òðåùèíà (ëåäíèêà) òðåùèííàÿ ïîðèñòîñòü òðåùèííûé èñòî÷íèê òðîïè÷åñêèé âîçäóõ òðîïè÷åñêèé öèêëîí òðîïîñôåðà òðîñ òðóáà òðóáà, ïðîõîäÿùàÿ ïîä äîðîãîé (èëè êàíàëà) òðóáêà Ïèòî òðóáîïðîâîä òðóáîïðîâîä äëÿ 1189 1914 663 864 438 21 22 1037 1253 1187 1760 1752 1456 1754 1405 1363 1758 1821 370 380 654 655 1762 1763 1764 230 1221 388 1225 1222 640 óäàëåíèÿ îñàäîê òóìàí òóìàííàÿ êàïåëü òóííåëü òóðáèíà âîäÿíàÿ òóðáèíà Êàïëàíà òóðáèíà Ïåëòîíà òóðáèíà Ôðàíñèñà òóðáóëåíòíûé ñòîê òûñÿ÷åëåòèå òÿæåëàÿ âîäà òÿæåëàÿ ãëèíà 644 645 1770 1773 932 1193 656 1774 1059 764 763 Ó óâåëè÷åíèå óâëàæíÿòü óãëóáëåíèå ðóñëà óãîë óäåëüíàÿ âîäîîòäà÷à óäåëüíàÿ òåïëîåìêîñòü óäåëüíûé ðàñõîä êîëîäöà óäëèíåíèå ðÿäà óêàçàòåëü óêëîí óêëîí çåðêàëà ãðóíòîâûõ âîä óêëîíîìåð óêðûòèå óëüòðàçâóêîâîé ýõîëîò óìåíüøåíèå óìåðåííàÿ çîíà óìåðåííûé âåòåð 852 1075 1389 78 1590 1589 1591 1729 855 1524 1876 1525 1488 1668 1332 1699 1073 óïëîòíåííûé ãîðèçîíò óïðàâëåíèå âîäîñáîðíûõ áàññåéíîâ óïðóãîñòü íàñûùåííîãî ïàðà óïðóãîñòü ïàðà óðàâíåíèå óðàâíåíèå Áåðíóëëè óðàâíåíèå íåðàçðûâíîñòè óðàâíîâåøåííûé óðåç âîäû óðîâåíü óðîâåíü óðîâåíü óðîâåíü âîäû óðîâåíü âîäû ïðè íàïîëíåííîì ðóñëå óðîâåíü ïèêà ïàâîäêà óðîâåíü ïîäçåìíûõ âîä óðîâíåìåð óñàäêà óñêîðåíèå óñêîðåíèå ñèëû òÿæåñòè óñêîðåííîå òå÷åíèå óñïîêîèòåëüíûé êîëîäåö óñòàíîâèâøèéñÿ óðîâåíü âîäû óñòàíîâèòü íà íóëü óñòàíîâëåííàÿ ìîùíîñòü óñòàíîâûâøèéñÿ ñòîê óñòîé ìîñòà (áåðåãîâîé) óñòîé÷èâîå ðàçâèòèå óñòîé÷èâîå ðóñëî óñòîé÷èâîå ðóñëî 747 1891 1434 1802 542 185 349 1899 517 422 964 1605 1854 161 378 728 965 1497 18 19 17 1617 1615 33 872 1613 16 1685 1339 1603 154 óñòîé÷èâîñòü îòêîñîâ óñòîé÷èâîñòü ðóñëà óñòóï óñòüå ðåêè óòå÷êà (âîäû) ó÷àñòîê áûñòðîòîêà ó÷àñòîê êàíàëà ó÷àñòîê ðåêè ó÷àñòîê ðåêè ó÷àñòîê ðåêè óùåëèå 1526 281 550 1390 960 1314 246 1320 1391 1638 704 Ô ôàçà ëåäîâîãî ðåæèìà ôàêòîð ôèãóðà ôèçèêî-ãåîãðàôè÷åñêèå óñëîâèÿ ôèçèêî-ãåîãðàôè÷åñêèå óñëîâèÿ áàññåéíà ôèëüòðàöèÿ ôèðí ôëþãåð ôîðìà ôîðìà ôîðìà îðîøåíèÿ ôîðìóëà ôîðìóëà Ìàíèíãà ôîðìóëà Øåçè 838 574 591 1215 1214 593 596 1919 1069 1482 911 652 1015 295 Õ õàðàêòåð òå÷åíèÿ ðåêè õàðàêòåðíûå óðîâíè õâîéíûé ëåñ 633 286 341 õèìè÷åñêèé àíàëèç õèìè÷åñêèé ñîñòàâ âîäû õèìè÷åñêèé ñïîñîá èçìåðåíèÿ ðàñõîäà õèìè÷åñêîå ïîòðåáëåíèå êèñëîðîäà (ÕÏÊ) õëîðèñòûé êàëüöèé õîëì õîëîäíèé ôðîíò õîëîñòàÿ ÷àñòü êàíàëà 289 290 291 292 232 772 319 844 Ö öâåòåíèå âîäû öåìåíòàöèÿ öåíòð òåæåñòè öåíòðîáåæíûé íàñîñ öåïü Ìàðêîâà öèêëîí öèôðîâîé öèôðîâûå äàííûå öóíàìè 64 272 273 274 1017 393 441 1141 1768 × ÷àñòèöà ÷àñòíûé âîäîñáîð ÷àñòîòà ÷àñòîòà ïàâîäêà ÷åðíîçåì ÷åðòåæ ÷èñëî Ðåéíîëüäñà ÷èñëî Ôðóäà ÷èñòàÿ ðåêà (áåç ëüäà) ÷óâñòâèòåëüíîñòü ÷óãóííûé òðóáîïðîâîä 1183 1641 664 612 193 1520 1376 675 1153 1471 Ø øàãîìåð øàð øàð-çîíä øàõòíûé âîäîñáðîñ øåðîõîâàòàÿ ïîâåðõíîñòü øåðîõîâàòîñòü øèáëèÿê øèðèíà ãðåáíÿ øèðèíà ïî âåðøèíå øèðèíà ïî äíó øèðèíà ðåêè øèðîòà (ãåîãðàôè÷åñêàÿ) øêàëà àáñöèññ øêàëà îðäèíàò øëþç øëþçíûå âîðîòà øîâ îáëèöîâêè øïóíòîâàÿ ñòåíêà øòàíãà øòàíãà (äëÿ âåðòóøêè) øòîðì øóãà Ý 1147 703 1579 491 1403 1404 285 379 1735 207 215 953 1436 1437 989 990 978 392 1232 1825 1626 1500 Ù ùåáåíü ùåëåâîé èñòî÷íèê ùåëî÷íàÿ âîäà ùèò (ïëîòèíû) ùèò ïëîòèíû 1406 602 66 1531 1501 ýâòðîôèêàöèÿ ýêîëîãè÷åñêîå ðàâíîâåñèå ýêîëîãèÿ ýêñïåðèìåíò ýêñïåðèìåíòàëíûé áàññåéí ýêñïëóàòàöèîííûå çàïàñû ïîäçåìíûõ âîä ýêñïëóàòàöèÿ (âîäîõðàíèëèùà) ýêñïîçèöèÿ (ñêëîíà) ýëåêòðîïðîâîäíîñòü ýëåêòðîõèìè÷åñêèé ìåòîä èçìåðåíèÿ ðàñõîäîâ âîäû ýëåìåíò ýëåìåíòàðíûé ãèäðîãðàô ýìïèðè÷åñêàÿ ñâÿçü ýìïèðè÷åñêèé ýðîçèÿ ýðîçèÿ ýðîçèÿ, ñâÿçàííàÿ ñ îðîøåíèåì ýñòóàðèé ýòàëîííûé âîäîñáîðíûé áàññåéí ýòàëîííûé ïðèáîð ýòàëîííûé ïðèáîð ýôôåêòèâíàÿ ïðîíèöàåìîñòü ýôôåêòèâíûå äîæäè ýõîëîò 554 513 514 567 568 1414 1154 135 522 523 524 1785 531 530 412 544 910 553 354 1022 1335 519 1117 512 262 155 Þ þã þæíûé 1583 1584 ß ÿäðî ÿçûê ëåäíèêà ÿêîðü ÿìà ÿñíàÿ ïîãîäà ÿ÷åèñòàÿ ïëîòèíà 1140 697 74 1224 576 271 156 Indeks haseł w języku polskim A ablacja abrazja abstrakt adiabatyczny adsorpcja adwekcja aerologia aerozol agradacja agroklimatologia agrometeorologia aktynometr akumulacja akwedukt akwen albedo aluwialny aluwium amplituda roczna analiza chemiczna analiza częstości analiza glebowa analogia hydrologiczna 1 5 14 32 37 39 45 47 50 52 54 26 20 110 1834 62 67 71 82 289 665 1562 804 anemometr aneroid anion anomalia antycyklon aparat aproksymacja areiczny artezyjski zbiornik wód podziemnych ascenzja asymptota asymptotyczny atmosfera automatyczna stacja meteorologiczna automatyczne przetwarzanie danych azymut 76 77 80 93 96 98 104 121 126 134 137 138 139 147 145 154 B badania badania hydrologiczne badania terenowe badanie badanie gleb badanie obszarów podmokłych bagno bagno bagno (trzęsawisko) górskie bank danych bańka barograf 901 812 1680 1364 1573 902 1686 1019 1084 403 222 163 barometr basen (zbiornik) sedymentacyjny basen artezyjski batometr butelkowy (do poboru osadów) batymetr baza erozyjna bęben (rejestratora) beton bezchmurne niebo bezleśny bezodpływowy bezpośrednie promieniowanie słoneczne bezwymiarowy bifurkacja bilans bilans cieplny bilans cieplny pokrywy śnieżnej bilans radiacyjny bilans soli bilans wód podziemnych bilans wodny bilans wodny biochemiczne zapotrzebowanie na tlen (BZT) biosfera bitum błąd błąd bezwzględny błąd dopuszczalny 189 błąd instrumentalny błąd przypadkowy błąd systematyczny błąd względny błona błota przyrzeczne boja brama breja śniegowa bród bruk erozyjny bryza brzeg brzeg rzeki brzeg wklęsły brzeg wody budowla budowla hydrotechniczna budowla regulacyjna budowla regulacyjna budowle czołowe (śluzy, kanału) budownictwo wodne i lądowe burza burza burza lodowa 190 C 164 1475 127 199 423 167 493 331 303 1927 121 446 443 187 157 755 756 1288 1417 721 1831 1835 191 548 7 1210 877 1312 1692 1353 592 642 226 684 1532 646 547 689 158 1384 330 517 1640 789 287 1347 752 296 1626 1720 840 244 całkowita głębokość kanału cechy fizyczne zlewni 1214 272 cementacja charakter płynięcia wody w cieku charakterystyczne stany wody chemiczna metoda pomiaru przepływu chemiczne zapotrzebowanie na tlen (ChZT) chłodny front chlorek wapnia chmura deszczowa ciąg danych ciąg maksimów rocznych ciąg minimów rocznych ciąg roczny ciągły ciecz ciecz ciecz doskonała ciek ciek ciek (strumień podziemny) ciek epizodyczny ciek lokalnie zanikający ciek o profilu równowagi ciek okresowy ciek okresowy ciek regulowany ciek stały (wieloletni) cień ciepły front 633 286 291 292 319 232 1296 406 86 87 90 873 636 979 843 1631 1838 1654 541 895 705 893 1704 1345 1204 1479 1826 157 ciężka woda ciśnienie ciśnienie ciśnienie (napór) filtracji ciśnienie artezyjskie ciśnienie atmosferyczne ciśnienie atmosferyczne ciśnienie całkowite ciśnienie dynamiczne ciśnienie hydrodynamiczne ciśnienie hydrostatyczne ciśnienie kapilarne ciśnienie na przelewie ciśnienie osmotyczne ciśnienie pary wodnej nasyconej ciśnienie piezometryczne ciśnienie użytkowe codzienny cofka cyfrowy cykl hydrologiczny cykl hydrologiczny cyklon cyklon tropikalny cylinder śniegowy cyrkulacja globalna cyrkulacja powietrza czarnoziem czas koncentracji 764 1254 1705 1463 128 142 165 1741 1811 503 824 254 751 1159 1434 1218 148 394 155 441 806 1839 393 1763 1550 701 56 193 1727 czas opóźnienia czas przemieszczania się fali wezbraniowej czas retencji czas trwania czas trwania deszczu czas trwania opadu cząstka częstość częstotliwość występowania wezbrań czułość czynnik czyszczenie kanału 939 1755 1368 501 1302 1627 1183 664 612 1471 574 237 D dane historyczne dane liczbowe dane podstawowe dane pomiarowe przepływu dane terenowe dawka nawadniania deficyt tlenowy deficyt wilgoci deficyt wilgoci glebowej deficyt wodny deformacja brzegu degradacja delta denudacja depozycja deska śnieżna 775 1141 171 1636 718 1845 1176 1433 1568 1840 1492 412 414 416 420 1536 deszcz deszcz nawalny deszcz przelotny deszczomierz deszczomierz deszczowanie deszczownia długość (geograficzna) długość korony dno dno dno studni dobowy dobowy dodatek dokładność dokładność pomiaru dokładność pomiaru dokładny dolina dolina antyklinalna dolina erozyjna dolina zapadliska krasowego dolne warstwy atmosfery dolny odcinek (rzeki) dopływ dopływ (wody) dopływ boczny dopływ lokalny doroczna powódź dorzecze dorzecze 1293 1628 1496 1250 1297 1602 1298 996 376 200 623 204 458 394 99 21 22 1037 1253 1798 95 1766 462 1003 1004 1761 865 952 987 84 172 475 dostawa dostawa wody roztopowej dostawa zawiesin dowietrzny dozowanie dragowanie dren dren przechwytujący (wodę) drenaż drenaż naturalny droga mieszania droga spławu drewna droga spływu droga wodna dyfuzja dynamika wód podziemnych dysza dział dział wód podziemnych dział wodny działania przeciwpowodziowe działanie sił kapilarnych 1669 1560 1450 1920 1039 483 472 265 474 1106 1066 992 627 1882 440 724 1139 461 723 1844 1129 251 E echosonda efekt cieplarniany efekt szklarniowy ekologia ekran asfaltowobetonowy 512 717 717 514 192 ekran nieprzepuszczalny eksperyment eksploatacja eksploatacja (np. zbiornika retencyjnego) eksploatacja wody ekspozycja ekstrapolacja elektrochemiczna metoda pomiaru przepływu elektrowna wodna element elementy próby odbiegające od pozostałych empiryczny energia potencjalna energia promienista energia wodna epoka lodowa epoka lodowa erozja erozja pokrywowa (warstwowa) erozja wąwozowa erozja wodna erozja związana z nawadnianiem estuarium estymacja eutrofizacja ewaporometr pływający ewaporymetr 1892 567 1924 1154 1883 135 572 523 794 524 1164 530 1245 1287 795 693 830 544 1486 741 1847 910 553 552 554 609 565 158 ewaporymetr ewaporymetr gruntowy ewaporymetr nagruntowy ewapotranspiracja ewapotranspiracja potencjalna ewapotranspiracja rzeczywista 563 1661 3 566 1246 30 F fala fala pojedyńcza fala projektowa fala wezbraniowa falochron falochron fartuch fauna wodna faza reżimu zlodzenia filtracja firn flora wodna formacja hydrogeologiczna formuła formuła Chezy’ego formuła Manninga frakcja gliniasta frakcja piaszczysta fundament tamy 1893 1679 430 621 105 1269 105 107 838 593 596 108 799 652 295 1015 298 1427 653 G gałąź wznosząca (hydrogramu) 1382 gardziel gejzer geneza geomorfologia geomorfologia fluwialna gęstość gęstość cieków (sieci cieków) gęstość objętościowa gęstość sieci gęstość sieci rzecznej gęstość śniegu glacjał glacjologia gleba gleba alkaliczna gleba brunatna gleba kasztanowa gleba mineralna gleba wyługowana gleba zasadowa gleba zasolona głębokość głębokość koryta nawigacyjnego głębokość naturalna głębokość zwilżenia (infiltracji) głębokościomierz gleboznawstwo gleboznawstwo glina glina ciężka glina ilasta 1718 692 687 690 643 415 1632 225 1118 476 1541 830 699 1561 65 221 294 1060 955 65 1420 422 425 1105 1912 423 1572 1192 297 763 985 glina zwałowa glob gołoledź góra lodowa górna granica lasu górna warstwa gleby górny odcinek gospodarka wodna gospodarka wodna w zlewni grad gradient ciśnienia gradient hydrauliczny granica dopuszczalnej koncentracji granica strefy nasycenia granica tolerancji granica wiecznych śniegów granica zastosowania grawitacja gromadzenie grubość pokrywy lodowej gruz gwałtowne wezbranie (powódź) 208 703 700 842 1725 1736 1789 1856 1891 742 1255 785 36 211 1732 1557 100 713 1621 841 1406 603 H harmonogram nawodnień hektopaskal (hPa) heliograf heliograf hemisfera 914 765 767 1663 768 herbicyd hietogram higrometr higrometr włosowy higroskopijność histogram horyzont humus hydrauliczna metoda obliczania odpływu hydraulika hydraulika przewodów otwartych hydrochemia hydrodynamika hydrogeochemia hydrogeologia hydrografia hydrogram hydrogram jednostkowy hydrogram wezbrania hydrogram złożony hydroliza hydrolog hydrologia hydrologia inżynierska hydrologia kontynentalna hydrologia miast hydrologia powierzchni terenu hydrologia stosowana hydrologia strefy suchej 769 825 826 743 828 774 777 782 1527 790 791 792 793 798 800 803 801 1785 615 325 818 816 817 535 348 1794 1673 101 123 hydrologiczna wartość 1134 normalna (norma hydrologiczna) 819 hydrometeorologia 820 hydrometria 823 hydrosfera I ił ił ił gliniasty ilość ilościowy indeks inercja infiltracja infiltromierz inicjalny iniekcja insektycyd instalacja (budowla) ujęcia wód podziemnych instrument referencyjny intensywność intensywność deszczu intensywność poboru intensywność topnienia intensywność wymiany interakcja intercepcja intercepcja opadu deszczu 1149 1509 300 73 1284 854 858 859 863 867 736 871 727 1335 884 1294 881 1315 1776 886 888 1304 159 interpolacja intruzja wody morskiej inundacja inwersja temperatury inwestycja inżynieria wodna irygacja istotny izobara izobata izochiona izohalina izohieta izohipsa izotacha izoterma izotop 894 1442 899 1700 903 1846 907 1507 918 919 926 922 923 924 929 927 928 J jądro jakość wody jakościowy jar jaskinia jaz jaz betonowy jaz ciśnieniowy jaz sterowalny jednorodny jednostka pomiarowa jednostkowy jesień jeziorność 1140 1859 1283 739 269 1901 334 352 356 776 1786 1586 577 941 jeziorny jezioro jezioro bezodpływowe jezioro epizodyczne jezioro zamknięte jęzor lodowcowy jon 937 940 533 540 310 697 904 K kabel kalibracja kalibracja modelu kalkulator kamień kanał kanał kanał częściowo w wykopie, a częściowo w nasypie kanał dopływowy kanał drugorzędny kanał główny kanał irygacyjny kanał obudowany kanał odpływowy kanał okresowego wykorzystania kanał pomiarowy kanał ucieczki kanał ulgi kanał w nasypie kanał w wykopie kanał zasilający kanał żeglugowy 230 234 1071 233 1619 236 1185 241 753 1064 1013 908 976 1696 1125 637 549 229 242 240 585 1114 kanał ziemny kanion kapać kapilarność kaptaż kaptaż źródła karta opadów kartowanie lotnicze kaskada kąt katarakta kation keson kierunek kierunek (stron świata) kierunek w dół biegu rzeki kierunek wiatru klasyfikacja gleb klimat klimatologia klinometr koagulacja kohezja kolmatacja kolmatacja kolmatacja komora zaworowa kompas koń mechaniczny koncentracja zawiesin (osadów) końcowy odcinek kanału kondensacja 505 247 487 250 258 1601 1295 41 261 78 263 268 317 447 1156 466 1916 1563 304 307 1525 312 318 1443 1090 309 685 322 779 1449 1694 335 konstrukcja konstrukcja ujęcia konstrukcje czołowe konsumpcja wody korek korekcja korekta danych korekta krzywizny (koryta rzeki) korekta wychylenia podwodnej części liny korelacja korelacja wielokrotna korona korona przelewu korpus statyczny koryto koryto aluwialne koryto doprowadzające koryto główne koryto niskiej wody koryto otwarte koryto pomiarowe koryto pomiarowe koryto pryzmatyczne koryto równowagi koryto rzeki korzeń kotlina kotwica kra kra dryfująca krajobraz kras 1640 257 752 346 1229 364 35 79 1909 366 1097 372 377 1670 276 68 102 1014 1005 1151 1038 1317 1261 1339 1388 1400 172 74 610 834 948 933 krawędź krętość kriologia kropla krótkoterminowa prognoza hydrologiczna kruchy krupa lodowa (śnieżna) krytyczna siła wleczenia (trakcji) krzew krzywa batymetryczna krzywa czasu trwania (przepływów) krzywa częstości krzywa Gaussa krzywa hipsograficzna krzywa integralna krzywa kalibracji krzywa objętości (zbiornika retencyjnego) krzywa obwiedniowa krzywa opadania krzywa opadania (hydrogramu) krzywa prawdopodobieństwa krzywa przepływu krzywa recesji wezbrania krzywa retencji krzywa sczerpywania wód podziemnych krzywa spiętrzenia 516 1738 385 490 1495 670 837 382 1498 174 502 666 686 119 1021 1316 249 537 418 580 1263 449 618 1623 722 156 160 krzywa sum czasu trwania przepływów krzywa sumowana odpływu krzywa tarowania krzywa wydajności krzywa wygładzona krzywa zależności: wysokość opaduzasięg kształt kula ziemska kulminacja fali wezbraniowej (powodziowej) kurczenie się kurek kwaśny deszcz kwasowość ogólna kwasowość wody 634 631 1316 1933 1533 427 1482 703 614 1497 584 23 1739 25 L laboratorium łacha łacha piaszczysta ładna pogoda ładunek denny ładunek materiału spłukanego ładunek rozpuszczony ładunek zawiesin ładunek zawiesin laguna łąka łańcuch Markowa 936 162 1491 576 177 1827 452 1453 1683 938 709 1017 łapaczka materiału dennego (korytowego) łapaczka piasku las las las iglasty las liściasty las nadrzeczny (nadbrzeżny) łata (tyczka) wodowskazowa łata pochyła lato ławica ilasta lawina lej lej depresyjny lekki wiatr lepa lepkość lepkość kinematyczna less liczba Froude’a liczba Reynoldsa licznik licznik licznik limnigraf limnigraf ciśnieniowy limnigraf pływakowy limnologia linearny linia przerywana linia spadku piezometrycznego 179 1428 649 1926 341 219 1379 1604 851 1658 159 151 1515 336 689 1500 1819 935 991 675 1376 233 1051 368 971 223 1923 972 973 464 784 linia wybrzeża liniowy litologia lizymetr lód lód brzegowy lód denny lód denny lód gruntowy lód łuskowy lód prądowy lód prądowy lód śniegowy lód zdeformowany lód zmurszały lodowiec lodowiec dolinny łopatka (młynka hydrometrycznego) łożysko rzeki ługowanie ługowanie gleb łuk rzeki łuk rzeki 1494 973 982 1010 829 1493 75 202 944 1480 657 1500 1543 1257 1402 694 1799 194 1385 956 1566 1174 184 M makroporowatość maksimum bezwzględne maksymalny odpływ jednostkowy (w l/s/km²) maksymalny stan wody mała retencja 1011 9 1025 1028 1238 mapa batymetryczna mapa izochron mapa pogody mapa synoptyczna margiel marszruta marszruta w czasie pomiarów pokrywy śnieżnej martwa fala martwy kanał materiał denny (korytowy) materiały meander meander meandrowanie mechanizm zliczający impulsy mediana melioracja melioracja gruntów meteorolog meteorologia meteorologia lotnicza mętność mętność metoda bezpośrednia metoda izotach metoda kolejnych przybliżeń metoda najmniejszych kwadratów metoda nawadniania metoda odbić zwierciadlanych 173 920 1896 1690 1018 1405 1538 1687 844 180 1024 1174 1033 1034 850 1042 1324 946 1049 1050 46 1398 1771 445 1815 1656 961 911 1052 metoda poligonów Thiessena metoda pomiaru przepływu z ruchomej łodzi metoda pośrednia metoda siatki kwadratowej metoda wielopunktowa (pomiaru przepływu) metoda: prędkość obszar metr mgła miano coli miara miąższość lodu miąższość śniegu miąższość warstwy wody płynącej międzyzlewniowy przesył wody miejsce pod zaporę miejsce zrzutu (np. ścieków) mielizna mikroklimat mikromłynek hydrometryczny mikrorzeźba minimum bezwzględne misa ewaporacyjna młot hydrauliczny młynek hydrometryczny 1717 1088 856 1053 1100 1814 1051 644 320 1035 1716 1542 626 887 400 1160 1491 1055 1054 1056 10 563 1850 391 161 młynek hydrometryczny młynek hydrometryczny z osią poziomą młynek hydrometryczny zawieszony (na lince) młynek na drążku moc zainstalowana model modelowanie moduł odpływu mokry rok mokry śnieg molo monitoring monsun morena mostek pomiarowy muł mżawka 1268 778 231 1397 872 1070 1072 1587 1908 1907 931 1079 1080 1082 682 985 489 N na minutę na sekundę nachylenie przeciwne nachylenie zwierciadła wody nadległa warstwa nieprzepuszczalna nadmierna eksploatacja nadmierny wypas nadrzeczny nadwyżka opadowa 1197 1198 40 1876 338 1170 1172 1378 1303 nadwyżka wody nagły najlepszy przekrój hydrauliczny najniżej położony punkt w zlewni najniższy odpływ roczny najwyższa warstwa nalodź namuł nanoszenie piasku napęcznienie napięcie powierzchniowe napływ naprężenie narzut kamienny natężenie natężenie opadu natężenie wleczenia rumowiska naturalny nauki o Ziemi nawadnianie ziemi nawigacja nawilżać nawodnienia kroplowe nie zamarzające miejsce w lodzie polarnym niecka artezyjska niejednorodność nieoczyszczona (surowa) woda nieoznaczoność 1874 1314 186 1160 1062 1734 143 985 1429 898 1675 865 1637 1381 884 1251 178 1104 507 905 1113 1075 488 1236 127 866 1319 1778 nieprzepuszczalny nierówny (wyboisty) teren niestabilne koryto nieużytek nieżeglowny niska woda niski przepływ niwelacja niweometryczny nizina N-letnie wezbranie nomogram 846 1407 1787 845 870 1002 1000 966 1121 1006 1142 1123 O obciążenie cieplne obciążnik sondy oberwanie chmury obetonowanie objętość martwa obliczanie obliczenia hydrologiczne obliczony obniżenie zwierciadła wody obniżenie zwierciadła wody podziemnej obraz satelitarny obserwacja hydrologiczna obserwacje godzinowe obserwator obserwowany obszar 1711 1581 311 333 407 328 805 551 480 481 1431 809 780 1145 1144 117 obszar aktywny zlewni obszar nadbudowany obszar oddziaływania obszar podmokły obszar wyposażony w urządzenia nawadniające obszar zalesiony obszar zalewowy obszar źródłowy obszary nawadniane obudowa obudowa (wyściółka) ziemna obudowa brzegów kanału obudowa kanału obudowa ochronna brzegu obwiednia obwód zwilżony ocena prognozy ochrona gleb ochrona przeciwpowodziowa ochrona środowiska ochrona stoków ochrona wód ocieplenie globalne oczyszczanie odchylenie odchylenie średnie odchylenie standardowe odcięta odcinek (rzeki) 27 224 118 1019 943 651 622 754 906 977 506 238 243 1269 537 1911 648 1564 613 539 1528 1836 702 1278 436 1031 1609 6 1320 odcinek kanału odcinek rzeki odcinek rzeki odczyt instrumentalny oddać do eksploatacji oddawanie wody odkłucie gleby odkrywka odłamki skalne odległość odometr odpady przemysłowe odpływ odpływ odpływ (morza) odpływ (spływ) powierzchniowy odpływ bezpośredni odpływ burzowy odpływ całkowity odpływ dyspozycyjny odpływ jednostkowy odpływ jednostkowy odpływ jednostkowy odpływ jednostkowy (właściwy) odpływ optymalny odpływ podstawowy odpływ podziemny odpływ podziemny jednostkowy odpływ roczny odpływ roczny normalny odpływ uregulowany 246 1391 1638 876 1279 1413 1565 1224 1608 454 1147 857 1408 1161 511 1674 444 1629 1412 136 1587 1413 1885 1590 1155 170 733 1588 89 1132 1344 162 odsalanie odskok hydrauliczny odwodnienie odżelazianie wody odzyskiwanie danych okres (sezon) wegetacyjny okres bezprzymrozkowy okres funkcjonowania okres niżówkowy okres powtarzalności okresowość ołów opad opad ciekły opad deszczu opad efektywny opad na powierzchnię gruntu opad na powierzchnię wodną (rzeki) opad projektowy opad skuteczny opad śniegu opad stały opad wyrównany opad z mgły opadanie (fali wezbraniowej) opadówka opór hydrauliczny opóźnienie opróżnianie orografia 428 1644 439 413 1371 737 674 1473 1008 1375 1206 958 1248 980 1299 520 1719 279 431 520 1553 1576 1614 645 1322 1252 788 1726 532 1158 orsztyn oś osad osad czynny osad ściekowy osadowa skała osady osadzanie osadzanie osłona osłona (ekran) studni osłona deszczomierza osłona Niphera ostrzeżenie przeciwpowodziowe osuwisko oszacowanie oszczędność energii otwór wiertniczy 747 153 1448 28 1530 1458 484 420 1474 105 1903 1309 1120 620 949 552 343 197 P pantograf papier ze skalą półlogarytmiczną para wodna parabola parametr parametry morfometryczne zlewni parowanie parowanie potencjalne parowanie rzeczywiste parowanie terenowe 1180 1468 1881 1282 1181 1083 556 555 29 558 parowanie z ewaporymetru naczyniowego parowanie z gleby parowanie z lustra wody parowanie z powierzchni lodu parowanie ze śniegu pasek (arkusz) do zapisu danych Paskal (Pa) pastwisko pastwisko pęcherzyk pedogeneza pedologia pęknięcie pełne przemarznięcie penetrować perkolacja pętla krzywej przepływu piasek piasek gliniasty piasek gruboziarnisty piasek ilasty piaskowiec pierwiastek piętrzyć wodę piezometr pionowy gradient temperatury pionowy profil termiczny plamy słoneczne 1179 560 561 557 559 1327 1184 709 1186 222 1191 1192 370 324 1194 1202 999 1426 301 313 986 1430 1400 968 1217 1701 1818 1660 plan wzorcowy planimetr planowanie wielozadaniowe (kompleksowe) płaszczowina płat śniegu plateau platforma pomiarowa płatki śniegu plaża pluwiograf pluwiograf pluwiograf płytka woda pływ pływający pływający pływak pływak głębinowy pływak podpowierzchniowy pływak powierzchniowy pobór pobór prób pobór wody do nawodnień pochód lodu pochodzenie pochodzenie pochodzenie wód podpowierzchniowych początek kanału początkowy podłoże 1023 1227 1095 1103 1544 1228 875 1555 176 389 1306 1329 1481 1724 49 608 606 465 1649 1671 15 1425 916 839 687 1157 688 239 867 podłoże podmakanie podmokłe trzcinowisko podnośnik dla ryb (pełni funkcję przepławki) podręcznik obserwatora podścielająca warstwa nieprzepuszczalna podstawa fali podstawowa (bazowa) stacja klimatologiczna pogłębianie koryta rzeki pogoda pojawienie się na powierzchni pojemność pojemność całkowita pojemność cieplna pojemność cieplna właściwa pojemność czynna (zbiornika) pojemność infiltracyjna pojemność polowa pojemność użytkowa pojemność użytkowa pojemność wodna pojemność zbiornika pokrywa lodowa pokrywa roślinna pokrywa śnieżna połączenie (rzek) 182 1888 1333 598 1146 339 1765 1334 1389 1895 526 248 1743 757 1589 984 860 588 150 1795 1886 1366 832 1809 1539 340 623 163 połączenie (sprzężenie) pomp polana leśna pole prędkości poletko pomiarowe poletko spływowe północ północny położenie południe południowy półwysep pomiar pomiar przepływu metodą rozcieńczania roztworu (tzw. metodą chemiczną) pomiar w bród pomiar za pomocą przelewu pomiar zdalny pomiary śniegu pomiary telemetryczne pomiary wodowskazowe pompa pompa awaryjna pompa głębinowa pompa kanalizacyjna (ścieków) pompa niskociśnieniowa pompa odśrodkowa pompa próżniowa pompa tłokowa 1273 650 1810 875 1411 1137 1138 988 1583 1584 1195 1036 442 1824 679 1358 1549 1698 1633 1272 528 1645 1476 1001 274 1797 1223 pompa wielokomorowa pompa wielopoziomowa pompa wysokociśnieniowa pompowanie próbne ponor ponowne zalesianie ponowne zużycie wody ponowny wypływ podziemnego cieku na powierzchnię poprawka ewaporymetru pora deszczowa porowatość porowatość kapilarna porowaty port pośredni poszukiwacz potęga potęgowy potok potok potok błotny potok gwałtownie reagujący na opady powierzchnia gładka powierzchnia przekroju czynnego powierzchnia przesączania powierzchnia zwierciadła wody 1094 1102 770 1757 1239 1338 1864 1372 1178 1311 1240 253 1242 745 892 1682 569 570 371 220 1089 604 1534 630 1462 1872 powierzchnia zwilżona powietrze powietrze morskie (oceaniczne) powietrze tropikalne powódź powódź jesienna powódź letnia powódź zimowa powrotny wznios (poziomu wód podziemnych) powyżej normy poziom poziom (stan) wody poziom piezometryczny poziom próchniczny poziom wód podziemnych poziom wody poziom wody napiętej (pod nadkładem warstwy nieprzepuszczalnej) poziomica poziomica praca terenowa prace budowlane prace ziemne prąd prąd głębinowy prąd pływowy prąd przydenny prąd wsteczny prawdopodobieństwo 1910 55 1016 1762 611 578 1659 1922 1330 4 964 1854 1219 1736 728 677 337 924 351 590 1928 509 390 1780 1721 201 1793 1262 prawdopodobieństwo spełnienia prognozy prawo Darcy’ego prawo wodne prędkość dopuszczalna prędkość krytyczna prędkość nieerozyjna prędkość niezamulająca prędkość opadania prędkość opadania prędkość płynięcia wody prędkość powierzchniowa prędkość przemieszczania się fali prędkość przesiąkania prędkość przydenna prędkość wiatru predkościomierz Venturiego prężność pary wodnej próba próba (rdzeń) z odwiertu próba o nienaruszonej strukturze próba przeprowadzona w terenie próba rdzeniowa próba wody próbkowanie próbnik do materiału ilastego próbnik do poboru iłu 1265 402 1853 1211 383 1127 1128 579 581 632 1676 270 1465 206 1918 1817 1802 1423 485 1783 589 361 1866 1425 1511 1150 próbnik wodny procent profil glebowy profil koryta profil łożyska rzeki profil podłużny profil podłużny cieku profil podłużny kanału profil prędkości profil swobodnego zwierciadła wody profil uwilgotnienia profil wilgotnościowy próg prognoza prognoza hydrologiczna prognozowany okres prom promień hydrauliczny promień krzywizny promień oddziaływania promieniowanie nocne promieniowanie słoneczne odbite promieniowanie słoneczne pochłonięte propagacja fali przechłodzona woda przeciągnięcie przeciekanie (wody) przeciwwaga przedłużenie serii czasowej 1867 1199 1570 181 1386 997 1635 245 1812 1873 1077 1077 1508 647 807 1706 587 787 1290 1291 1122 1337 11 1894 1664 258 960 369 1729 164 przegroda (tama) kamienna przegroda (tama) ruchoma przejście (przepławka) dla ryb przejściowy przekrój czynny przekrój pomiarowy (wodowskazowy) przekrój poprzeczny przekrój przewężony przekrój trapezoidalny przekrój trójkątny przelew przelew przelew (jaz) boczny przelew niezatopiony przelew niezatopiony przelew ostrokoronowy przelew Parshalla przelew pomiarowy przelew swobodny przelew szerokokoronowy przelew trójkątny przelew trójkątny o szerokiej koronie przelew V-kształtny przelew zwężony przelewanie przelewanie się przemarznięty grunt przemywanie przepławka dla ryb 1020 1086 601 1748 518 680 384 1816 1754 1758 1592 1901 1504 302 658 1483 1182 1041 658 218 1759 605 1821 352 1593 1171 676 638 599 przepływ przepływ przepływ (odpływ) gwarantowany przepływ burzliwy przepływ krytyczny (F=1) przepływ kulminacyjny przepływ kulminacyjny przepływ laminarny przepływ maksymalny o określonym prawdopodobieństwie wystąpienia przepływ nadkrytyczny przepływ naturalny przepływ niejednorodny przepływ nieustalony przepływ nieustalony przepływ niżówkowy przepływ podkorytowy przepływ podkrytyczny (F<1) przepływ powietrza przepływ powrotny przepływ pozakorytowy (powodziowy) przepływ projektowy przepływ przy zwierciadle swobodnym przepływ recesyjny (w fazie opadania) 448 625 595 1769 381 373 1188 942 1026 1665 1108 1130 1746 1788 1007 1781 1642 57 1374 1166 432 659 1323 przepływ roczny normalny przepływ równomierny przepływ skorygowany przepływ spowolniony (opóźniony) przepływ turbulentny przepływ uprzedni przepływ w korycie otwartym przepływ wielofazowy przepływ wód podziemnych przepływ wyrównany przepływ zawiesin przepływomierz przepust (drogowy albo kanału) przepustowość przepustowość przepustowość koryta przepustowość przelewu przepuszczalność przepuszczalność efektywna (skuteczna) przepuszczalny przerwanie grobli (tamy) przerzucające się koryto przesiąkanie wgłębne przęsło (mostu) przęsło mostu przesycenie przesycony wodą 1131 1784 363 1373 1774 94 1152 1099 725 1613 1450 635 388 259 358 277 1595 1208 519 1209 575 1490 410 1216 217 1667 1887 przetwarzanie danych przewód azbestowocementowy przewód kanalizacyjny przewód zasilający przewód żeliwny przewodność przewodność cieplna przewodność elektryczna przewodność hydrauliczma przeźroczystość przeźroczystość wody przybrzeżny przyczółek (mostu) przymrozek przyrodniczy przyśpieszenie przyśpieszenie grawitacyjne przyśpieszony spływ (wody) przystań przystawka zapisująca limnigrafu psychrometr pułapka żwirowa punkt odniesienia (reperowy) punkt przegięcia punkt rosy punkt więdnięcia punkt zamarzania punktowe źródło zanieczyszczenia 405 133 1478 586 262 1749 758 522 783 1750 1751 1378 16 673 1104 18 19 17 745 629 1270 711 869 864 438 1914 663 1231 pustynia pył śnieżny pyranometr 429 1247 1281 R radar radar meteorologiczny raport rdzeń rdzeń śniegowy recesja redukcja region region hydrogeologiczny region klimatyczny regionalizacja regionalna agencja wodna regionalny regresja liniowa regresja wielokrotna regulacja regulacja biegu rzeki regulacja naturalna regulacja rzeki regulacja w górę cieku regulator rehabilitacja (przywrócenie pierwotnych walorów) rejestrator rejestrator automatyczny rekord 1286 1046 1360 361 1537 1321 1332 1340 729 305 1342 1843 1341 974 1098 1348 467 1110 1392 1790 1349 1350 1326 146 1325 165 rekultywacja gruntów relacja relacja stan-przepływ reper reper retencja retencja (zapasy) wód podziemnych retencja brzegowa retencja dobowa retencja dolinowa retencja korytowa retencja powodziowa (dolinna) retencja przeciwpowodziowa retencja roczna retencja śniegu retencja wieloletnia retencja zbiornika pompowego retencjonować (wodę) reżim (ustrój) termiczny reżim hydrologiczny reżim opadowy rezydualny rocznik roczny odpływ rok hydrologiczny rok hydrologiczny rosa roślinność nadrzeczna (nadbrzeżna) roślinność wodna 946 1352 1606 183 1336 1621 734 160 397 1800 282 1167 435 91 1545 1093 1274 849 1713 811 1307 1369 1931 85 814 1884 437 1380 108 roślinność wodna [akwatyczna] rów równanie równanie Biernoulli’ego równanie ciągłości równina równina aluwialna równina zalewowa równoczesny równowaga równowaga ekologiczna róża wiatrów rozbryzg rozbryzgiwanie rozdział (separacja) hydrogramu rozgałęzianie się rzeki (koryta) rozkład częstości rozkład dwumianowy rozkład logarytmicznonormalny rozkład normalny (gaussowski) rozkład opadu deszczu rozkład prawdopodobieństwa rozkład prędkości rozkład przestrzenny rozkład przestrzenny rozkład roczny rozkład wartości ekstremalnych 109 457 542 185 349 1226 70 617 1514 543 513 1917 1596 1597 1472 214 667 188 995 1133 1301 1264 456 120 1585 83 573 rozlewanie rozmiar rozpoznanie zasobów wodnych rozpraszanie rozpraszanie energii rozproszone źródło zanieczyszczeń rozpuszczalność rozsiewanie rozstęp między drenami ruch zawiesin rumosz rumosz rura rura spłukująca rura zasilająca rurka drenarska rurka Pitota rurociąg rwący potok górski ryba rycina rysunek rysunek izoliniowy (izarytmiczny) rzeka rzeka anastomozująca rzeka bez pokrywy lodowej rzeka górska rzeka o zasilaniu lodowcowym rzeka skanalizowana 1599 1518 1842 451 534 1126 1577 451 473 1454 1406 408 1221 640 1196 479 1225 1222 1737 597 591 591 921 1383 213 1153 1085 698 284 rzeka w zasięgu pływów rzeka z zasilaniem śniegowym rzeka żeglowna rzeka-analog rzeźba rzeźba falista 1723 1554 1112 815 1357 1399 S saltacja satelita geostacjonarny satelita meteorologiczny schronienie ściana (zasłona) przeciwpowodziowa ścianka szczelna ścieżka ścinanie ściółka ścisły sedyment sedymentacja sedymentacja sedymentologia sejsza seria czasowa seria roczna sezon sianie siatka prawdopodobieństwa sieć hydrograficzna (rzeczna) sieć hydrologiczna 1422 691 1047 1488 619 317 1187 1484 983 1253 1448 1474 1459 1460 1466 1728 90 1444 1506 1266 802 808 sieć nawadniająca sieć podstawowa sieć rzeczna sieć wodowskazowa siła Coriolisa siła ścinania siła wleczenia silna bryza sito skala skała skała intruzywna skala logarytmiczna skała macierzysta skała metamorficzna skala osi odciętych skała podścielająca skala półlogarytmiczna skala rzędnych skarpa skażenie skażenie termiczne skład chemiczny wody skład granulometryczny składnik składnik (pierwiastek) śladowy skok hydrauliczny skorupa lodowa skorygowany skośność skrócenie koryta skuteczność nawadniania 912 168 477 1634 362 1485 1745 1639 1505 1435 1393 897 993 1394 1045 1436 1782 1469 1437 550 347 1712 290 1519 326 1744 786 833 34 1522 278 909 166 skuteczny (efektywny) deszcz słaby deszcz słodka woda słój drzewa słona woda słone jezioro słup wody śluza śluza śluza rybna śluza żeglugowa służba meteorologiczna służba wodna smak wody śnieg śnieg z deszczem śniegomierz śniegowskaz śnieżyca soczewka słodkowodna sól sonda sonda balonowa sondowanie sortowanie osadów spadek górnego odcinka cieku spadek naturalny spadek rzeki w odcinku dolnym spław drewna spłukiwanie 1117 969 668 1756 1421 1419 749 989 1531 600 1115 1048 813 1877 1535 1523 1550 1556 1548 669 1416 1580 1579 1578 1451 1791 1111 469 624 638 spływ spływ podpowierzchniowy spływ pokrywowy (warstwowy) spływ powierzchniowy spływ powierzchniowy spływ spowodowany opadami spływ wody po pniu spoina obudowy sposób spowolnienie spulchnienie spust (uwolnienie) wody spuszczenie wody (ze zbiornika) średni przepływ miesięczny średnia średnia arytmetyczna średnia dobowa średnia konsekutywna średnia prędkość średnia ruchoma średnia temperatura dobowa średnia ważona średnia wieloletnia środek grawitacji środek jeziora środek rzeki środowisko środowisko naturalne 625 1651 1487 1173 1672 1308 1616 978 1069 1529 1438 1860 482 1032 1029 124 396 1087 152 1087 1030 1900 1092 273 1057 1058 538 1107 środowisko odosobnione (izolowane) środowisko porowate środowisko wodne śryż śryż stabilne koryto stabilność koryta stabilność stoku stacja agrometeorologiczna stacja bazowa stacja długoterminowa (prowadząca wieloletnie obserwacje) stacja klimatologiczna stacja klimatologiczna I rzędu stacja opadowa stacja pomp stacja reprezentatywna stagnująca woda stała stan alarmowy stan ciekły stan najwyższy (kulminacyjny) stan pełnokorytowy stan wody stan wody normalny stanowisko pomiarowe (wodowskazowe) starorzecze stary (zleżały) śnieg 925 1243 106 657 716 1603 281 1526 53 169 998 306 1260 1252 1275 1362 1607 345 61 981 378 161 1605 1135 681 1174 1148 statyczny poziom zwierciadła wody statystyczny statystyka staw stężenie jonów wodorowych (pH) stok stok wzgórza stół lodowcowy stopa skarpy odwodnej stopa skarpy odwodnej stoper stosunek stożek aluwialny stożek napływowy strata ciepła strata ciśnienia na wyjściu straty straty absorpcyjne straty ciśnienia straty intercepcji straty na parowanie straty opadu (na nawilżenie, intercepcję) straty początkowe (opadu) straty spowodowane przesiąkaniem stratyfikacja strefa aeracji strefa infiltracji strefa korzeniowa strefa mieszania 1610 1611 1612 1237 797 1524 773 696 470 1792 1620 1352 69 409 760 1163 1855 13 750 889 562 1305 868 1464 1630 1935 862 1401 1067 strefa ochrony sanitarnej strefa podsiąku kapilarnego strefa półsucha strefa saturacji strefa umiarkowana strefa zasilania wód podziemnych strefowy stres wodny (stan bliski wilgotności trwałego więdnięcia) streszczenie streszczenie strona odwodna struktura brylasta struktura odpływu strumień strumień strumień strumyk studnia studnia artezyjska studnia infiltracyjna studnia kontrolna studnia obserwacyjna studnia promienista studzienka limnigrafu sublimacja substancja zanieczyszczająca sucha pozostałość sucha pozostałość suche koryto suche koryto 1936 252 1467 1432 1699 880 1934 1869 14 1657 468 308 628 371 1631 930 220 1902 129 12 355 1143 321 1617 1643 1233 495 1742 367 497 167 suchość suchy rok suchy śnieg suchy termometr (psychrometru) suma (warstwa) opadu suma dobowa suma opadu deszczu suma substancji rozpuszczonych susza światło słoneczne Światowa Organizacja Meteorologiczna światowy bilans wodny świder świder lodowy świeży śnieg syfon syfon odwrócony symetria symulacja symulacja MonteCarlo symulator opadów synoptyczny system zaopatrzenia w wodę system zarządzania zasobami wodnymi system zbiorczy (zbierający wodę) szadź szambo szczelina 122 498 496 499 1249 395 1300 1740 492 1662 1929 1930 144 835 1119 1516 900 1688 1513 1081 1298 1689 1871 1863 266 1377 275 97 szczelina szczelina (lodowa) szerokość (geograficzna) szerokość dna szerokość górnej części szerokość korony przelewu szerokość rzeki sześcienny szkic szkoda szlam szorstka powierzchnia szorstkość sztorm sztuczne zasilanie wód podziemnych sztuczny opad sztuczny satelita szybki 370 380 953 207 1735 379 215 387 1520 401 1530 1403 1404 1626 130 131 132 1314 T tabela kalibracji tablica tablica korekcyjna tablica obliczeniowa tajanie tajfun talweg tama tama tama (zapora) ziemna tama betonowa 1318 1693 365 329 1710 1777 1709 399 166 1124 332 tama komórkowa tama retencyjna taras taśma perforowana tekstura teledetekcja temperatura dodatnia temperatura gleb temperatura powietrza tempo infiltracji tempo wysychania (sczerpywania) teoria zmienności obszaru zasilania terasa teren krzewiasty termometr cieczowy (z alkoholem) termometr głębokowodny termometr maksymalny termometr minimalny termometr rtęciowy termometr zwilżony test pompowania tlen rozpuszczony toń jeziorna tona topnienie topnienie śniegu tor torf transpiracja transport 271 1624 1707 1205 1708 1359 2 1574 60 861 419 1805 1707 1499 63 175 1027 1063 1043 1906 1276 453 1057 1733 1710 1558 1187 1189 1752 1753 transport wodny trasa tratwa triangulacja troposfera tsunami tunel turbina turbina Francisa turbina Kaplana turbina Peltona twardość wody tyczka (miarka) śniegowa tyczka (żerdź) młynka hydrometrycznego tyczka do pomiary prędkości przepływu tyczka do sondowania tyczka pomiarowa tysiąclecie 1879 1405 1292 1760 1764 1768 1770 1773 656 932 1193 746 1546 1825 1813 1580 1232 1059 U ubytek ciśnienia na wlocie udział procentowy ujęcie ujęcie boczne ujęcie denne ujęcie wodne ujście rzeki układ układ równań układ sieci rzecznej ulewa 536 1200 879 1503 203 1852 1390 125 1691 478 ultradźwiękowa sonda głębinowa umiarkowany wiatr uporządkowanie uprawa bez nawodnień pustynnych upust awaryjny upust denny upust płuczący upust spłukujący (przemywający) upust syfonowy uruchomić uruchomić pompę urządzenie urządzenie do poboru zawiesin urządzenie zapisujące uszczelinienie uszczelnianie gliną uszczelnienie poprzez zamulenie uszkodzenie utajonie ciepło topnienia utlenianie utrata ciśnienia wskutek tarcia utwory drobnoziarniste utwory nadległe uwolnienie (wody) uziarnienie użytkowanie wody rzecznej na miejscu użytkownik 1668 1073 125 494 529 1828 639 641 1517 1279 1280 98 1455 1326 654 299 1090 401 761 1175 672 594 1168 1355 706 874 1796 311 168 W wadi waga wahania wiekowe (sekularne) wał wał naturalny walka z erozją wapień warstwa warstwa graniczna warstwa nieprzepuszczalna warstwa odpływu warstwa odpływu warstwa podpowierzchniowa warstwa półprzepuszczalna warstwa wodonośna wartość przybliżona wartości dobowe wartości normalne warunek warunki aerobowe warunki fizjograficzne wątpliwy wynik wąwóz wąwóz ważny ważony wezbranie katastrofalne wezbranie lodowcowe 1823 157 1447 963 1109 545 970 954 210 114 426 1410 1650 111 1832 103 398 1136 1363 44 1215 1285 704 740 1507 1899 264 695 wezbranie projektowe wiarygodny wiatr wiatr przyziemny wiatromierz (Wilda) widzialność wieczna zmarzlina wieczne śniegi wielkość wielkość dostawy osadów wielkość rzeczywista wielkoskalowy wieloletnie wyrównanie odpływu wiercenie wiercenie wietrzenie wietrzenie skały wieża ciśnień wilgoć wilgoć atmosferyczna wilgoć dostępna (dla roślin) wilgoć glebowa wilgoć higroskopijna wilgotność bezwzględna wilgotność powietrza wilgotność względna wilgotnościomierz glebowy wilgotny wilgotny wiosna 1267 1356 1915 1678 1801 1820 1207 1212 1518 1457 1767 951 260 198 486 1898 1395 1878 1076 140 149 1567 827 8 58 1354 1569 781 1074 1600 wir wir wir właściwy woda woda adsorpcyjna woda agresywna woda alkaliczna woda błonkowata woda brakiczna (półsłona) woda chłodnicza woda do nawodnień woda dolna woda glebowa woda grawitacyjna woda gruntowa woda higroskopijna woda juwenilna woda kanalizacyjna (ściekowa) woda kapilarna woda krasowa woda ługująca woda magmowa woda mineralna woda morska woda na powierzchni lodu (breja) woda nadzmarzlinowa woda pitna woda podparta woda podpowierzchniowa (zaskórna) 1822 1913 515 1586 1830 38 51 66 31 212 359 915 1695 1575 712 719 822 1044 1477 256 934 957 1012 1061 1441 1271 1666 1244 155 1652 woda podziemna woda porowa woda powierzchniowa woda ściekowa (odpadowa) woda spiętrzona woda termalna woda zasadowa woda związana wodomierz wodoodsączalność wodór wodospad wodospad wodoszczelność wodowskaz wodowskaz wodowskaz (limnigraf) tymczasowy wodowskaz palowy wodowskaz pływakowy wodowskaz referencyjny wodowskaz stanów kulminacyjnych wodowskaz szpilkowy (kolcowy, igłowy) wody podziemne o zwierciadle swobodnym wpływ wrota wrota awaryjne wrota śluzy 719 896 1677 1829 968 1715 66 209 1857 1885 796 577 1848 1889 965 1849 1702 1220 607 1022 374 1230 660 865 684 527 990 wschód wskaźnik wskaźnik kierunku wiatru (tzw. rękaw) wskaźnik powierzchni liści na jednostkę powierzchni gruntu współczynnik filtracji współczynnik konsolidacji współczynnik kontrakcji współczynnik porowatości współczynnik regresji współczynnik retencji współczynnik skośności współczynnik spływu współczynnik szorstkości współczynnik tarcia współczynnik wymiany wody (jeziora) współczynnik zanurzenia współczynnik zmętnienia współczynnik zmienności współdziałać współdziałanie studni współrzędna współrzędne prostokątne wstępne opracowanie danych wstrzykiwanie 510 855 1919 959 783 314 353 1241 1343 1622 1521 1409 315 671 1861 1647 1772 316 885 890 360 1331 1259 736 169 wybrzeże morskie wydajność wydajność (wydatek) studni wydatek jednostkowy studni wydma wydobycie wydobycie wykop wykorzystanie kompleksowe wykres wykres przepływu zawiesiny (osadów) wykres rozkładu wylesianie wylot wymaganie wymiana ciepła wymiana wilgoci wymiana wody wypas wypływ krasowy wypływ wody ze szczeliny w pokrywie lodowej wypór (hydrauliczny) wyprostowanie koryta wypukły brzeg wypuszczenie wyrąb lasu wyrąb lasu wyrobisko 1440 1932 1904 1591 500 1924 15 1224 342 708 1452 455 411 1162 1363 759 1078 1775 715 571 1833 227 283 357 1355 994 1009 1224 wyrównany (ustabilizowany) poziom wody wysokość (nad poziomem morza) wysokość piętrzenia wyspa wyspowy wysychanie wysychanie (sczerpywanie zasobów) wytrysk (źródła) wywierzysko wywierzysko wywoływanie deszczu wyzerować wzgórze wzmocniony beton wznios wznios kapilarny wznios wód podziemnych wzór wzrost wzrost 1615 72 967 917 878 433 417 1598 1808 571 1310 33 772 1351 134 255 732 652 738 852 Z zabagnienie zachmurzenie zachmurzony zachód zachowanie masy zagajnik zagrożenie erozją 1888 1116 1169 1905 344 1926 546 zakole zakres stosowania zakres stosowania zakwaszenie zakwit glonów zalanie zalesianie zalesiony zależność liniowa zależność stochastyczna zależność: spadekstan-przepływ zamarzać zamarznięcie zamglenie zamulanie zamulanie zbiornika zanieczyszczenie zanieczyszczenie zanieczyszczenie atmosferyczne zanieczyszczenie powietrza zanieczyszczone powietrze zanurzenie zaopatrzenie w wodę zapach wody zapas zapis zapora zapora grawitacyjna zapora łukowa zapora łukowa ciężka 184 463 1313 24 64 899 48 1925 975 1618 583 661 662 748 1512 1367 347 1235 141 59 1234 471 1870 1868 1621 1325 166 714 115 116 zapora powodująca zmianę biegu rzeki zapora szkieletowa zapora wielołukowa zapora z narzutem kamiennym zapora ziemna zapotrzebowanie na wodę zapotrzebowanie na wodę zapotrzebowanie na wodę do nawodnień zarośla kolczaste zasięg głębokościowy (nawadniania) zasięg pływu zasilanie zasilanie wód podziemnych zasilanie zbiornika (wód podziemnych) zasłona wisząca zaśnieżenie zasoby zasoby eksploatacyjne zasoby wód podziemnych zasoby wodne zasolenie zasolenie gleb zasolenie wody zaspa zastawka boczna zasuwa zasuwa denna 460 228 1096 1396 508 1841 1858 913 285 424 1722 1669 730 113 744 1540 1370 1414 731 1862 1415 1571 1865 1551 1504 392 205 zasuwa na koronie przelewu zasuwa tamy zasuwa wielosegmentowa zasuwa zabezpieczająca zatkanie zatopienie zator lodowy zatyczka zawartość części ilastych zawartość soli zawieszenie zawietrzny zawirowanie zawór zawór zwrotny zbieranie danych zbiornik zbiornik zbiornik (podziemny) o zwierciadle napiętym zbiornik ewaporacyjny zbiornik kalibracyjny zbiornik pomiarowy zbiornik przeciwpowodziowy zbiornik regulacyjny zbiornik retencyjny zbiornik wielozadaniowy zbiornik wód gruntowych (o swobodnym zwierciadle) 375 1501 1697 683 309 1646 836 1229 1510 1418 1684 962 515 584 288 404 848 1365 1201 564 235 1040 434 1346 1625 1101 1779 170 zbiornik wód podziemnych zbiornik wód podziemnych zbiornik wodny zbiornik wyrównawczy zdjęcie lotnicze zdolność retencyjna zdolność transportowa zawiesin (osadów) żegluga żelbeton zero wodowskazu zespół badawczy (w terenie) ziarnisty ziemia ziemia odłogowana zima zintegrowana metoda pomiaru prędkości zintegrowane gospodarowanie zasobami wodnymi zjawiska hydrologiczne zlewnia zlewnia cząstkowa zlewnia eksperymentalna zlewnia kontrolna zlewnia reprezentatywna zlewnia wskaźnikowa zlewnia zamknięta (bezodpływowa) 112 720 1834 323 42 1851 1456 1113 1351 678 1681 707 504 582 1921 883 882 810 475 1641 568 354 1361 1424 195 zlewnie bliźniacze (analogowe) żłób żłób żłobienie koryta żłobienie koryta rzeki zmarzlinomierz glebowy zmętnienie zmienna zmienna niezależna zmienność czasowa zmienność dobowa zmienność roczna zmienność sezonowe zmienny przepływ zmienny spadek zmienny wiatr zmysł znacznik radioaktywny znak referencyjny znak wielkiej wody znaki powodziowe (wysokiej wody) zraszanie źródło źródło źródło ciepła źródło okresowe źródło okresowe źródło stałe (wieloletnie) źródło szczelinowe źródło szczelinowe źródło termalne 1177 1766 1439 280 1387 386 1771 1803 853 1730 459 92 1446 1807 1804 1806 1470 1289 1336 źródło zstępujące zrównoważony rozwój zrzut wody zrzut wody sztolnią zrzut wody wezbraniowej zrzut zanieczyszczeń zużycie wody zużycie wody zużycie wody zwiad lotniczy związek empiryczny zwierciadło piezometryczne zwierciadło wód podziemnych zwierciadło wody zwietrzałe podłoże skalne żwir żwirek 421 1685 1592 491 1594 521 1837 1880 346 43 531 1219 735 1875 1897 710 1190 771 616 1602 1600 1582 762 1445 1703 1203 602 655 1714 171 172 Lista alfabetică în limba română A a umezi abacă abatere medie abatere medie pătratică ablaţiune abraziune abscisă acceleraţia gravităţii acceleraţie acidificare aciditate totală aciditatea apei acoperire (a cerului) acoperiş impermeabil actinometru acţiune capilară acumulare acumulare acumulare acumulare de apă pe sol acumulare în maluri 1075 329 1031 1609 1 5 6 19 18 24 1739 25 1169 338 26 251 20 848 1621 1238 160 acumulare multianuală acumulare multianuală acumulare prin pompare acvifer liber acvifer suspendat adâncime adâncime naturală adâncimea canalului navigabil adâncimea de umectare adâncirea albiei adăpost adăpost (ecran) de pluviometru adăpost Nipher adiabatic adimensional adsorbţie advecţie aer aer de origine tropicală aer maritim aer poluat aerologie aerosol afluent aflux de apă afuierea albiei agenţie de ape aglomerare urbană agroclimatologie 260 1093 1274 1779 1201 422 1105 425 1912 1389 1488 1309 1120 32 443 37 39 55 1762 1016 1234 45 47 1761 865 280 1843 224 52 agrometeorologie aisberg ajustat albedo albia majoră (inundabilă) albia râului albia râului albie albie minoră albie prismatică alimentare alimentare artificială a apelor subterane alimentare cu apă alimentare din pânză acviferă alterare alterarea rocii altitudine alunecare de teren aluvial aluvionare aluviune aluviune grosieră ameliorare (teren) amenajarea bazinelor hidrogafice amorsarea pompei amplasament amplasamentul barajului amplitudine anuală amplitudinea mareei an hidrologic 54 842 34 62 617 276 1388 1385 1005 1261 1669 130 1870 113 1898 1395 72 949 67 50 71 408 1324 1891 1280 988 400 82 1722 814 an hidrologic an ploios an secetos analiza frecvenţei analiza solului analiză chimică analogie hidrologică ancoră anemometru anemometru cu elice anexă anion anomalie anrocament anticiclon anticiparea prognozei anuar apă de restituţie din irigaţii apă din sol apă higroscopică aparat apă apă agresivă apă alcalină apă brută apă capilară apă de adsorbţie apă de irigaţie apă de mare apă de răcire apă de reinoire (a lacului) apă de spălare 1884 1908 498 665 1562 289 804 74 76 1801 99 80 93 1381 96 1706 1931 1695 1575 827 98 1830 51 66 1319 256 38 915 1441 359 1861 957 apă de suprafaţă apă din scurgere de sub-suprafaţă apă dulce apă gravitaţională apă grea apă higroscopica apă higroscopică apă în exces apă în interstiţii apă magmatică apă metamorfică apă minerală apă pa gheaţă apă pe gheaţă apă peliculară apă potabilă apă puţin adâncă apă reziduală apă salmastră apă sărată apă stagnantă apă suprarăcită apă termală apă uzată apărarea împotriva inundaţiilor ape carstice ape mici ape reziduale industriale ape subterane ape subterane libere apeduct apometru 1677 1652 668 712 764 822 209 1874 896 1012 1044 1061 1666 1833 31 1244 1481 1829 212 1421 1607 1664 1715 1477 613 934 1002 857 719 660 110 1857 173 aport lateral aport local aport nival aport optim aport solid aproximaţie aranjament archiziţie de date argilă argilă fină argilă în conglomerat arhaic ariditate ascensiune ascensiune capilară ascensor de peşti asimetrie asimptotă asimptotic aspirator de noroi atmosfera joasă atmosferă aval avalanşe aversă aversă aversă avertizarea de viitură axă azimut 952 987 1560 1155 1457 104 125 404 297 763 208 121 122 134 255 598 1522 137 138 1150 1003 139 466 151 311 1496 1628 620 153 154 B bac de măsurare (a evaporaţiei) 1040 bac plutitor balast baliză balon de sondaj banc de zăpadă bancă de date bandă perforată baraj baraj baraj celular baraj cu contraforţi baraj de acumulare baraj de anrocamente baraj de beton baraj de derivaţie baraj de greutate baraj de greutate în arc baraj de pământ baraj de piatră baraj în arc baraj în arcuri multiple baraj mobil baraj ne submersibil barare bară barcă cu fund plat barograf barometru barometru aneroid baza (scobitura) valului bazin (de recepţie) bazin artezian 587 1406 226 1579 1544 403 1205 166 399 271 228 1624 1396 332 460 714 116 508 1020 115 1096 1086 1124 849 162 1292 163 164 77 1765 172 127 bazin de apă bazin de compensare bazin de evaporaţie bazin de sedimentare bazin etalon bazin experimental bazin hidrogeologic bazin hidrografic bazin indicator bazin închis bazin reprezentativ bazine pereche (de comparaţie) băltoacă beton beton armat bief bief bifurcaţie bilanţ bilanţ de salinitate bilanţ hidric bilanţ hidrologic bilanţ hidrologic mondial bilanţ radiativ bilanţ termic bilanţ termic al stratului de zăpadă bilanţul apelor subterane biosferă bitum briză briză puternică 1237 323 564 1475 354 568 720 475 1424 195 1361 1177 1271 331 1351 1320 1638 187 157 1417 1835 1831 1930 1288 755 756 721 190 191 689 1639 bulă (de aer) bulboană burghiu (de gheaţă) burniţă burniţă busolă 222 1239 144 489 645 322 C cablu cal putere (în CP) calcar calcul calculat calculator calcule hidrologice cale de curgere cale navigabilă calibrare calibrarea modelului calitatea apei calitativ camera de vizitare a vanei câmp de viteză câmpie câmpie aluvionară câmpie joasă canal canal căptuşit canal de aducţiune canal de aducţiune canal de alimentare canal de derivaţie canal de evacuare 230 779 970 328 551 233 805 627 1882 234 1071 1859 1283 685 1810 1226 70 1006 236 976 102 753 585 229 canal de evacuare canal de fugă canal de irigaţie canal de măsurare canal de măsurare canal de măsurare (a debitelor) canal de navigaţie canal de pământ canal de serviciu nepermanent canal de tarare canal în debleu canal în rambleu canal în rambleudebleu canal liber canal mort canal Parshall canal principal canal secundar canal venturi canalizare canion cantitate cantitativ capacitate capacitate calorica capacitate de câmp capacitate de căldură specifică capacitate de debit capacitate de debit capacitate de evacuare 549 1696 908 1038 1317 637 1114 505 1125 235 240 242 241 958 844 1182 1013 1064 1817 1478 247 73 1284 248 757 588 1589 358 1886 1595 388 174 capacitate de evaporare capacitate de infiltraţie capacitate de retenţie capacitate de scurgere capacitate de transport de sedimente capacitate totală capacitatea albiei capacitatea de retenţie a solului capcană de pietriş capilaritate captare captare de apă captarea unei surse caracteristici fizice ale bazinului caracteristici morfometrice ale unui bazin caracterul scurgerii carotă (de foraj) carotă de foraj carotă în gheaţă carst cartografie aeriană cascadă castel de apă cataractă cation cazan de evaporaţie pe sol cazan de evaporaţie plutitor cazan evaporimetru 555 860 1366 259 1456 1743 277 1851 711 250 258 257 1601 1214 1083 633 361 485 835 933 41 261 1878 263 268 3 609 563 cădere cădere de apă cascadă cădere de pietre cădere de zăpadă căderea hidraulică a canalului căldura latentă de topire căptuşire căptuşire cu beton căptuşirea canalului ceaţă ceaţă cedare (producţie de apă) cedare specifică cedarea de apă cedarea de apă celeritate centru de greutate cer senin cercetare cercetare în hidrologie cerinţa chimică de oxigen cerinţa de apă cerinţă de apă cerinţă de irigaţie cernere cernoziom chei chei (montane) cheie limnimetrică cheie limnimetrică 577 1848 1848 1608 1553 239 761 977 333 243 644 748 1932 1590 1413 1885 270 273 303 1364 812 292 1858 1841 913 1506 193 704 1718 449 1606 chiciură ciclon ciclon tropical ciclul apei ciclul hidrologic cioc (de ţeavă sau furtun) circulaţie atmosferică circulaţie globală clapetă inversă clasare granulometrică clasarea granulometrică a sedimentelor clasificarea solurilor climatologie climă clorură de calciu coada canalului coagulare coasta marină coastă coeficient (de corecţie) al cazanului coeficient de asimetrie coeficient de boltire coeficient de contracţie coeficient de filtraţie coeficient de frecare coeficient de imersie (submergenţă) coeficient de înmagazinare 1377 393 1763 1839 806 1139 56 701 288 706 1451 1563 307 304 232 1694 312 1440 550 1178 1521 1738 353 783 671 1647 1622 coeficient de porozitate coeficient de regresie coeficient de rugozitate coeficient de scurgere coeficient de tasare coeficient de turbiditate coeficient de variaţie coeziune cofraj de baraj colină colmatare colmatare colmatare colmatarea lacului de acumulare combaterea eroziunii componentă compoziţie chimică a apei compoziţie granulometrică con de dejecţie con de dejecţie con de depresiune concentraţie de sedimente concentraţie in ioni de hidrogen (pH) conceptul de sursă de suprafaţă condensare condiţii aerobice condiţii fiziografice conductă 1241 1343 315 1409 314 1772 316 318 1501 772 309 1443 1512 1367 545 326 290 1519 69 409 336 1449 797 1805 335 44 1215 1222 conductă de alimentare conductă de asbociment conductă de deznoroire conductă de drenaj conductă de fontă conductă forţată conductivitate electrică conductivitate hidraulică conductivitate termică confluenţă confluenţă conservarea apei conservarea energiei conservarea masei conservarea solului constantă construcţie construcţie de captare a apelor subterane construcţie de regularizare de albie construcţii civile consum de apă consumul de apă contaminare contor contor contor cu impulsuri contor de apă contor înregistrator de apa 586 133 640 479 262 1196 522 1208 758 340 1390 1836 343 344 1564 345 1640 727 287 296 1837 346 347 1051 368 850 1857 629 175 contracţia patului albiei contragreutate conţinut în lut conţinut solid conţinutul în săruri conţinutul total de materie dizolvată coordonată coordonate rectangulare corectare de albie corecţia de cablu corecţia unghiulară a unui pat de albie corecţie corelaţie corelaţie multiplă corp de apă cota "zero" a mirei cota de atenţie creasta deversorului creastă creştere creştere crevasă criologie criopedometru cronometru crustă de gheaţă cubic (cub) culee (de pod) cultură irigată cumpăna apelor cumpăna apelor 278 369 1510 1742 1418 1740 360 1331 283 1909 79 364 366 1097 1834 678 61 377 372 738 852 380 385 386 1620 833 387 367 905 461 1844 cumpăna apelor subterane cuplaj de pompe curăţarea canalului curba de capacitate curba de durată a debitelor curba de frecvenţă curba de secare a pânzei freatice curba Gauss curba strat - arie (a precipitaţiilor) curbă batimetrică curbă de cedare de apă curbă de durată curbă de egală grosime a gheţii curbă de nivel curbă de probabilitate curbă de remuu curbă de secare curbă de stocare curbă de tarare în buclă curbă de valori cumulate curbă hipsometrică curbă integrală curbă integrală a scurgerii curbă înfăşurătoare curbă netezită curbă pătratică curent curent ascendent 723 1273 237 249 634 666 722 686 427 174 1933 502 926 351 1263 156 418 1623 999 1021 119 1021 631 537 1533 1282 390 1793 curent de fund curent de fund curent de maree curgător curgere accelerată curgere critică (Fr=1) curgere de noroi curgere nepermanentă curgere tranzitorie curgere turbulentă curgere uniformă curgere variată curgerea aerului curgerea cu suprafaţă liberă curs de apă curs de apă curs de apă canalizat curs de apă cu suprafaţă liberă curs de apă intermitent curs de apă intermitent curs de apă întrerupt curs de apă la profil de echilibru curs de apă nepermanent curs de apă permanent curs de apă principal curs de apă ramificat curs de apă regularizat curs de apă torenţial 201 1780 1721 1631 17 381 1089 1788 1746 1774 1784 1807 57 1152 1631 1838 284 1151 541 893 895 705 1704 1204 1014 213 1345 604 cursul superior al râului cuvertură de zăpadă cuvertură vegetală 754 1539 1809 D dat în exploatare date asupra scurgerii date de bază date istorice date numerice debaclu glaciar debit debit de calcul debit de etiaj debit de vârf debit de vârf debit defluent debit garantat debit în perioada de scădere debit mediu anual debit mediu lunar debit minim anual debit natural debit regularizat debit solid debit solid debit solid târât debit specific debit specific al scurgerii subterane debit specific de viitură debitmetru 1279 1636 171 775 1141 695 448 432 1000 373 1188 1161 1414 1323 1131 1032 1062 1108 1344 1450 1453 178 1587 1588 1025 635 debitul prizei debitul puţului debitul specific al unui foraj debordare decantor deferizarea apei deficit de oxigen deficit de saturaţie deficit hidric deficitul de apă din sol degradare delta denisipator densimetru de zăpadă densitate aparentă densitate reţelei hidrografice densitatea densitatea reţelei hidrografice densitatea reţelei hidrografice densitatea zăpezii depozit depozit de sedimente desalinizare deschidere descreştere (la viitură) desecare despădurire deşert detaşarea particulelor de sol deversare 881 1904 1591 1593 1475 413 1176 1433 1840 1568 412 414 1428 1550 225 1632 415 476 1118 1541 484 420 428 97 1322 439 411 429 1565 1171 176 deversare deversare peste maluri deversor deversor cu contracţie deversor cu prag lat deversor cu prag subţire deversor cu secţiune triunghiulară deversor cu stavilă deversor de măsurare deversor in V deversor lateral deversor liber deversor neînecat deversor plat în V deviere dezgheţ dezgheţ dezgolire dezvoltare durabilă dezvoltarea resurselor de apă difuzie dig dig de canal dig de protecţie dig de tăiere dig natural digital dinamica apelor subterane direcţia vântului direcţie disipare 1592 1166 1901 352 218 1483 1759 356 1041 1821 1504 658 302 605 436 839 1710 416 1685 1842 440 963 238 931 317 1109 441 724 1916 447 451 disipare de energie distanţa dintre drenuri distanţă distribuţia frecvenţelor distribuţia în timpul anului distribuţia ploii distribuţia spaţială distribuţia valorilor extreme distribuţia vitezelor distribuţie distribuţie areală distribuţie binomială distribuţie de probabilitate distribuţie lognormala distribuţie normală (Gauss) diurn dolină domeniu de aplicaţie domeniu de aplicaţie dop dozaj dragaj dragaj dren dren lateral drenaj drenaj natural dună durata aversei durata de funcţionare 534 473 454 667 83 1301 1585 573 456 1599 120 188 1264 995 1133 458 462 463 1313 1229 1039 471 483 472 265 474 1106 500 1627 1473 durata ploii durată durată (timp) de parcurgere timp de parcurgere durată de staţionare duritatea apei 1302 501 1755 1755 1368 746 E echilibru echilibru ecologic ecluză ecluză ecluză de fugă ecluză de peşti ecologie ecuaţia de continuitate ecuaţia de tarare ecuaţia lui Bernoulli ecuaţie efect de seră efluent (al unei staţii de epurare) element element trasor eleşteu emergenţă emisferă empiric energie hidraulică energie potenţiala energie radiativă epoca glaciară epuizare 543 513 989 1115 641 600 514 349 1316 185 542 717 521 524 1744 1237 526 768 530 795 1245 1287 693 417 epurare era glaciară erbicid eroare eroare absolută eroare admisibilă eroare aleatoare eroare instrumentală eroare relativă eroare sistematică eroziune eroziune datorata irigaţiei eroziune prin scurgere in freatic eroziunea albiei eroziunea apei eroziunea directă a căderii ploii est estimare estuar eşantion eşantion de sedimente etiaj eutrofizare evacuare (de apă dintr-un lac) evacuare (de apă) evacuator de ape mari evacuator de ape mari tip puţ evacuator de siguranţă evacuator de tip sifon evaluarea prognozei 1278 830 769 548 7 1210 1312 877 1353 1692 544 910 1486 1387 1847 1597 510 552 553 1423 1511 1002 554 1355 1860 1594 491 529 1517 648 evaluarea zăpezii evaporaţie evaporaţie de la suprafaţa apei evaporaţie de la suprafaţa gheţii evaporaţie de la suprafaţa solului evaporaţie de la suprafaţa zăpezii evaporaţie din sol evaporaţie măsurată în cazan evaporaţie reală evaporimetru evaporimetru de sol (bac îngropat) evapotranspiraţie evapotranspiraţie potenţiala evapotranspiraţie reală expediţie de lucru pe teren experiment experiment pe teren exploatare (a unei lucrări) exploatare de pădure exploatare forestieră exponent exponenţial extinderea şirului extrapolare 1549 556 561 557 558 559 560 1179 29 565 1661 566 1246 30 1681 567 589 1154 994 1009 569 570 1729 572 F factor 574 177 faună acvatică faza de regim a gheţii fenomen hidrologic fiabil figură filtraţie fisură fişe de înregistrare floră acvatică flotor flotor de suprafaţă flotor imers flotor submergent fluid fluid perfect fluviu influenţat de maree fluviu navigabil folosire combinată (conjugată) folosirea apei în râu foraj foraj formaţie hidrogeologică formaţie impermeabilă formă formula lui Chèzy formula lui Manning formulă forţa Coriolis forţă critică de tracţiune forţă de tracţiune 107 838 810 1356 591 593 370 1327 108 606 1671 465 1649 636 843 1723 1112 342 874 198 486 799 114 1482 295 1015 652 362 382 1745 forţă hidrostatică forţă tăietoare fosă fotografie aeriană fracţie de argilă fracţie de nisip frecvenţă friabil front cald front rece fugă fugă (de apă) fulgi de zăpadă fund fundaţia barajului fundul forajului fundul văii furtună furtună de gheaţă 227 1485 1224 42 298 1427 664 670 1826 319 638 960 1555 200 653 204 1006 1626 840 G galerie de fugă gaură generator de ploaie artificială geneză geomorfologie geomorfologie fluvială gestiunea integrată a resurselor de apă gheaţa de fund gheaţă gheaţă de fund 639 1224 1310 687 690 643 882 202 829 75 gheaţă deformabilă gheaţă degradată gheaţă granulară gheaţă la ţărm gheaţă păstoasă gheaţă sub formă de solzi gheaţă submersă gheaţă terestră gheizer gheţar gheţar de vale giruetă glaciologie glob golire golire de fund golirea lacului de acumulare gospodărirea apei gradient de presiune gradient de scădere gradient vertical de temperatură gradul de acoperire cu zăpadă grafic grafic cu scara de probabilitate grafic de distribuţie grafic semi-logaritmic granular granulometrie gravitate gresie 1257 1402 1543 1493 716 1480 657 944 greutate hidrometrică greutate volumetrică grindină grosimea gheţii grosimea gheţii grosimea zăpezii grotă gustul apei 1581 225 742 841 1716 1542 269 1877 692 694 1799 1919 699 703 532 1828 482 1856 1255 419 1701 1540 708 1266 455 1468 707 1708 713 1430 H harta batimetrică harta izocronelor harta ploii harta vremii (meteo) hartă sinoptică hazna hectopascal heliograf heliograf hidraulica suprafeţei libere hidraulică hidroamelioraţii hidrochimie hidrodinamică hidrogen hidrogeochimie hidrogeologie hidrograf hidrograf compus hidrograf de debit solid hidrograf unitar 173 920 1295 1896 1690 275 765 767 1663 791 790 946 792 793 796 798 800 801 325 1452 1785 hidrografie hidrograful viiturii hidroizolaţie hidroliza hidrolog hidrologia zonelor aride hidrologie hidrologie aplicată hidrologie continentală hidrologie de suprafaţă hidrologie inginerească hidrologie urbană hidrometeorologie hidrometrie hidrosferă hidrotehnică hietogramă higrometru higrometru cu fir de păr higroscopicitate histograma hulă humus 803 615 1889 818 816 123 817 101 348 1673 535 1794 819 820 823 1846 825 826 743 828 774 1687 782 I iarnă imagine satelitară imersie impermeabil incetitudine 1921 1431 1646 846 1778 178 index indexul suprafeţei foliare indicator inel de creştere al arborelui inerţie infiltraţie infiltraţie de adâncime infiltrometru iniţial injectare de noroi injecţie injecţie cu argilă injecţie cu ciment insecticide instantaneu instrucţiuni pentru observatori instrument de referinţa insular insulă intensitate intensitate precipitaţiei intensitatea ploii intensitatea reînoirii intensitatea topirii zăpezii interacţiune interacţiune intercepţia (pe vegetaţie) intercepţie interferenţa puţurilor 854 959 855 1756 858 859 410 863 867 1090 736 299 272 871 873 1146 1335 878 917 884 1251 1294 1776 1315 885 886 1304 888 890 intermediar interpolare interval de revenire inundaţie inundaţie inversiune de temperatură inversiune de umiditate investiţie ion irigaţia prin aspersiune irigaţie irigaţie picătură cu picătură itinerar izobară izobată izogramă izohalină izohietă izohipsă izotahă izotermă izotop izvor izvor izvor de emergenţă izvor de falie izvor diaclazic izvor permanent izvor sezonier izvor temporar izvor termal 892 894 1375 1166 899 1700 1078 903 904 1602 907 488 1405 918 919 921 922 923 924 929 927 928 1600 1582 421 602 655 1203 1445 1703 1714 izvor voclusian îmbrăcăminte de pământ împădurire împădurire împădurit împroşcare cu particule de sol la căderea ploii în stare de plutire în vânt înălţime capilară înălţime de refulare înălţime piezometrică înălţimea canalului încălzire globală încărcare termică încetinire îngheţ îngheţ îngheţ total îngrămădire de gheaţă îngustare înierbare puternică înmlăştinire înmlăştinit înnisipare înregistrare înregistrator înregistrator întârziere 1808 506 48 1338 1925 1596 49 1920 252 967 1218 244 702 1711 1529 661 673 324 143 1497 1172 1888 1887 1429 1325 146 1326 1726 J jet de apă 930 jetea jumătatea lacului 931 1057 L laborator lac lac de acumulare lac de acumulare lac de acumulare lac de acumulare cu scopuri multiple lac de atenuarea viiturilor lac endoreic lac închis lac sărat lac temporar lacustru lagună lama de apă de irigaţie lamă lamă deversoare landshaft lanţ Markov lapoviţă latitudine lărgimea crestei lărgimea culmii lăţime de fund lăţimea râului legea apei legea lui Darcy lentilă de apă dulce subterană 936 940 1365 1625 1346 1101 434 533 310 1419 540 937 938 424 592 1103 948 1017 1523 953 379 1735 207 215 1853 402 669 lichid limbă glaciară limita admisă de concentraţie limita superioară a arborilor limita zăpezii limită de toleranţă limite de aplicare limnigraf cu bule de aer limnigraf cu flotor limnigramă limnologie linear linia malului linia suprafeţei apei linia zăpezii linie întreruptă linie piezometrică litieră litologie litoral lizimetru loess longitudine lovitură de berbec lucrare de regularizare lucrare hidrotehnică lucrări lucrări de capăt lucrări de terasare lucrări de teren luminiş lungime de amestec 979 697 36 1725 1557 1732 100 223 607 971 972 973 517 1873 1557 464 784 983 982 1494 1010 991 996 1850 1347 789 1928 752 509 590 650 1066 179 lungimea la creastă lut lut 376 985 1509 M macroporozitate mal mal mal mal concav mal convergent mal de nisip marcă de referinţă maree marnă masa glaciară mască de beton bituminos mască de etanşare masiv de rezistenţă (al unui baraj) material din patul albiei materiale materii dizolvate materii în suspensie maxim absolut mărăciniş mărime măsurare la vad măsurare prin metoda diluţiei măsurarea adâncimii măsurarea pantei măsură 1011 158 516 1384 330 357 159 1336 1724 1018 696 192 1892 1670 180 1024 452 1683 9 285 1518 1824 442 423 1525 1035 măsurătoare măsurătoare (de debit) măsurătoare cu cablu lestat măsurătoare cu deversorul măsurătoare de referinţă măsurătoare electrochimică măsurătoare prin explorarea câmpului de viteză măzăriche meandrare meandru meandru meandru mort mediană medie medie aritmetică medie glisantă medie multianuală medie ponderată medie zilnică mediu mediu acvatic mediu izolat mediu natural mediu poros meridional meteorolog meteorologie meteorologie aeronautică 1036 1633 1923 679 1022 523 1814 837 1034 184 1033 1174 1042 1029 124 1087 1092 1900 396 538 106 925 1107 1243 1584 1049 1050 46 metoda aproximaţiilor succesive metoda celor mai mici pătrate metoda celor mai mici pătrate metoda chimică de măsurare a debitului metoda imaginilor metoda integrală de măsurare a vitezei metoda izotahelor metoda pantă-secţiune metoda poligoanelor Thiessen metoda şalupei în mişcare pentru măsurare vitezei metodă de irigaţie metodă de măsurare in puncte multiple metodă directă metodă indirectă metru microclimat micromorişcă microrelief micşorarea efectelor viiturilor prin metode nestructurale mijlocul râului milenar mineralizarea apei minim absolut miră miră miră de maximum 1656 961 1053 291 1052 883 1815 1527 1717 1088 911 1100 445 856 1051 1055 1054 1056 1129 1058 1059 1865 10 965 1604 374 miră înclinată miră pe pilot miră provizorie miră verticală mirosul apei mişcarea sedimentelor mlaştină mlaştină mlaştină de munte mlaştină fluvială mlaştini cu stuf mocirlă mod de curgere model modelare modificarea malului modul monitoring morenă morişcă hidrometrică morişcă hidrometrică cu ax orizontal morişcă hidrometrică cu elice morişcă hidrometrică pe cablu morişcă suspendată pe cablu muson 851 1220 1702 1230 1868 1454 1019 1686 1084 642 1333 1271 628 1070 1072 1492 1069 1079 1082 391 778 1268 231 1397 1080 N natural navigaţie nămol activat nebulozitate 1104 1113 28 1116 necesar (de apă etc.) necesar biochimic de oxigen neomogenitate nisip nisip argilos nisip grosier nisip lutos nivel nivel de apă nivel de apă constant nivel de apă maxim nivel de deversare nivel hidrostatic nivel piezometric nivelment nivelul apei nivelul apelor subterane nivelul bazei de eroziune nivelul de vârf (al viiturii) nivelul freatic nivelul la miră nivelul normal de retenţie niveluri caracteristice nivometric nivometru nomogramă non-navigabil nor de ploaie nord nordic 1363 189 866 1426 301 313 986 964 1605 1615 1028 161 1610 1219 966 1854 728 167 378 735 677 1135 286 1121 1556 1123 870 1296 1137 1138 180 norma de irigaţie normale noroi noroi nucleu numărătoare de coliformi numărul lui Froude numărul lui Reynolds 1845 1136 1149 1530 1140 320 675 1376 O observat observator observator observaţie hidrologica observaţii orare odometru omogen oraj Organizaţia Meteorologică Mondială orientare orientare origine origine originea apelor subterane orizont orizont compact orografie oxidare oxigen dizolvat P 1144 1145 1682 809 780 1147 776 1720 1929 135 1156 1582 1157 688 777 747 1158 1175 453 paletă (de elice de morişcă hidrometrică) panta naturală panta pânzei freatice pantă pantă hidraulică pantă inversă pantă variabilă pantograf pânza freatică pânză acviferă pânză acviferă pânză de apă captivă (arteziană) parament aval (al unui baraj) parametru pârâu pârău parcelă de scurgere parcelă de zăpadă particulă pasaj de buşteni pasarelă de serviciu Pascal (Pa) pat (de albie) instabil pat (de râu) cu fund mobil pat de albie în profil de echilibru pat mobil pat secat pat stabil pavaj de eroziune pădure 194 1111 1876 1524 785 40 1804 1180 1875 112 1832 337 468 1181 220 371 1411 1536 1183 992 682 1184 1787 68 1339 1490 497 1603 547 649 pădure de conifere pădure de foioase pădure pe malul unui râu pământ pământ fin pământ necultivat păşune păşune pătrunde pătrunderea apei de mare pe minut pe secundă pedogeneză pedologie peninsulă percolaţie perete abrupt al viiturii perete paravan perimetru de protecţie sanitară perimetru udat perioada de vegetaţie perioadă de ape mici perioadă fără îngheţ periodicitate permafrost (îngheţ permanent) permeabil permeabilitate efectivă peste valoarea medie peşte pete solare 341 219 1379 504 594 582 715 1186 1194 1442 1197 1198 1191 1192 1195 1202 619 392 1936 1911 737 1008 674 1206 1207 1209 519 4 597 1660 piatră piatră de râu piatră sfărâmată picătură piciorul amonte piciorul aval picurare pierdere pierdere prin absorbţie pierderi de apă pierderi de apă prin exfiltraţie pierderi de căldură pierderi de sarcină pierderi de sarcină la ieşire pierderi de sarcină la intrare pierderi de sarcină prin frecare pierderi din ploaie pierderi iniţiale pierderi prin evaporare pierderi prin intercepţie pietriş piezometru pila unui pod piranometru plaje plan general (de amenajare a unui bazin) planimetru platformă de măsură 1619 1190 1406 490 1792 470 487 401 13 1855 1464 760 751 1163 536 672 1305 868 562 889 710 1217 1216 1281 176 1023 1227 875 platou ploaia în exces ploaie ploaie ploaie acidă ploaie de calcul ploaie efectivă ploaie la suprafaţă ploaie netă ploaie slabă ploaie uniformă plutitor pluviograf pluviograf pluviometru pluviometru pluviometru totalizator pod de gheaţă pod de gheaţă polei polinie poluant poluare poluare atmosferică poluare difuză poluare din sursă punctuală poluare termică poluarea aerului pompaj experimental pompaj experimental pompă pompă centrifugă 1228 1303 1293 1299 23 431 520 1719 1117 969 1614 608 1306 1329 1250 1297 389 662 832 700 1236 1233 1235 141 1126 1231 1712 59 1276 1757 1272 274 181 pompă cu mai multe etaje pompă cu piston pompă de apă uzată pompă de înaltă presiune pompă de joasă presiune pompă de siguranţă pompă de vid pompă de vidanjare pompă imersă pompă multi-celulara ponderat pornirea gheţii poros porozitate porozitate capilară porozitatea fracturii port porţi de ecluză potrivirea datelor (la un model) praf argilos prag prag prag de beton precipitaţia pe suprafaţa cursului de apă precipitaţie precipitaţii artificiale precipitaţii lichide precipitaţii solide precis precizie 1102 1223 1476 770 1001 528 1797 1476 1645 1094 1899 834 1242 1240 253 654 745 990 35 300 1508 1491 334 279 1248 131 980 1576 1253 21 precizie de măsurare precizie de măsurare prelevare prelevare prelevare (de probă) prelevare de apă prelevare pentru irigaţie prelevator de probe de sedimente de fund prelevator de probe de apă prelevator de probe de sedimente prelucrarea automată a datelor prelucrarea datelor prelucrarea primară a datelor prerie presiune presiune atmosferică presiune barometrică presiune capilară presiune dinamica presiune dinamică presiune hidrostatică presiune osmotică primăvară priza de apă priză de apă priză de apă laterală priză de fund probabilitate probabilitatea de depăşire a viiturii 22 1037 15 1924 1425 1883 916 179 1867 1455 145 405 1259 709 1254 142 165 254 1811 503 824 1159 1600 1852 879 1503 203 1262 612 probabilitatea prognozei probă de apă probă de zăpadă probă neturburată procent procentaj procentaj de lacuri profil de umiditate profil de viteză profil în lung profil în lung al canalului profil pedologic profil pedologic profil vertical de temperatură profilul albiei profilul albiei profilul în lung al râului prognoză prognoză de scurtă durată prognoză hidrologică program de udare proiect de amenajare a unui bazin în scopuri multiple proliferare de alge propagarea undei protecţia mediului protecţia taluzului protecţie prin îndiguire psihrometru 1265 1866 1537 1783 1199 1200 941 1077 1812 997 245 1570 1573 1818 181 1386 1635 647 1495 807 914 1095 64 1894 539 1528 1269 1270 punct de inflexiune punct de închidere a unui bazin punct de închidere a unui bazin punct de îngheţ punct de ofilire punct de rouă punct iniţial puncte aberante putere instalată puţ puţ absorbant puţ artezian puţ cu drenuri radiale puţ de absorbţie puţ de experimentări puţ de foraj puţ de liniştire puţ de observaţie 864 1160 1162 663 1914 438 869 1164 872 1902 1515 129 321 12 355 197 1617 1143 R racordare de căptuşire radar radar meteorologic radiaţie nocturnă radiaţie solară absorbită radiaţie solară directă radiaţie solară reflectată radier ramificaţie (a unui râu) ramura de creştere 978 1286 1046 1122 11 446 1337 623 214 1382 ramura de scădere a hidrografului ramura de scădere a undei de viiturii randamentul irigaţiei râpă rapid raport râu râu alimentat de topirea zăpezii râu glaciar râu liber de gheaţă râu similar din punct de vedere hidrologic râu subteran ravenare ravenă raza hidraulică rază de curbură rază de influenţă rădăcină reabilitare realitate din teren reconstituirea datelor recunoaştere aeriană reducţie refacerea nivelului apei subterane reflux refularea apei regim hidrologic regim termic regimul ploii regional 580 618 909 739 1314 1360 1383 1554 698 1153 815 1654 741 740 787 1290 1291 1400 1350 718 1371 43 1332 1330 511 968 811 1713 1307 1341 182 regionalizare regiune regiune climatică regiune hidrogeologică reglaj la zero (al aparatului) regresie lineară regresie multiplă regularizare regularizare în amonte regularizare în aval regularizare naturală regularizarea albiei unui curs de apă regulator de debit reîncărcarea apelor subterane reînoire (realimentare ape subterane) relaţia nivel – debit pe ramura de recesie relaţie relaţie empirică relaţie lineară relaţie stocastică releveu relief remuu reper de nivelment resurgenţă resurgenţă (coborârea albiei râului) resursă de apă resurse 1342 1340 305 729 33 974 1098 1348 1790 467 1110 1392 1349 730 1775 583 1352 531 975 1618 876 1357 155 183 571 1372 1862 1370 resurse de ape subterane retenţia zăpezii reţea de bază reţea de irigaţie reţea hidrografică reţea hidrometrică reţea hidrometrică reţeaua hidrografică reutilizarea apei rezerva subterană rezervă anuală rezervor de regularizare reziduu reziduu uscat rezistivitate hidraulică rezultat dubios rezumat rezumat ridicarea nivelului apei subterane ridicarea nivelului datorită vântului riglă de zăpadă rigolă riparian (situat pe malul unui râu) risc de eroziune robinet roca mamă rocă rocă de bază rocă intrusivă rocă în loc 731 1545 168 912 802 808 1634 477 1864 734 91 1346 1369 495 788 1285 14 1657 732 1679 1546 457 1378 546 584 182 1393 1782 897 1394 rocă mamă alterată rocă metamorfică rocă sedimentară rouă roza vântului rugozitate ruptură de dig 1897 1045 1458 437 1917 1404 575 S salinitate salinitate salt hidraulic salt înecat sarcina de filtraţie sarcina pe deversor sarcină sarcină arteziana sarcină disponibilă sarcină totală sare satelit artificial satelit geostaţionar satelit meteorologic sărăturarea solului scara abscisei scara ordonatei scară scară de peşti scară logaritmică scară mare scară semilogaritmică scarificare 1415 1422 786 1644 1463 750 749 128 148 1741 1416 132 691 1047 1571 1436 1437 1435 599 993 951 1469 1438 scădere (o ramură a unei curbe) scădere nivelului apei freatice scăderea apei schimb de căldură schiţă scobire scurgere scurgere scurgere anterioară scurgere anuală scurgere anuală scurgere anuală scurgere asigurată scurgere corectată scurgere de baza scurgere de etiaj scurgere de revenire scurgere de suprafaţă scurgere de suprafaţă scurgere din ploaie scurgere intens turbulentă scurgere întârziată scurgere la suprafaţa liberă scurgere laminară scurgere permanentă scurgere polifazică scurgere rapidă (Fr>1) scurgere sub critică (Fr<1) scurgere variată scurgerea de suprafaţă 1321 481 480 759 1520 1439 625 1408 94 85 89 1132 136 363 170 1007 1374 1674 1672 1308 1769 1373 659 942 1613 1099 1665 1642 1130 1173 scurgerea din aversă scurgerea directă scurgerea în pânza freatică scurgerea întârziată (hipodermică) scurgerea sub albie scurgerea subterană scurgerea subterană scurgerea totală secare secarea culturii secetă sector aval sector superior secţiune contractată secţiune de măsurătoare secţiune hidraulică optimă secţiune transversală secţiune transversală trapezoidală secţiune transversală triunghiulară secţiune udată secţiunea udată sediment sedimentare sedimentare sedimente de fund sedimentologie seişe semnificativ sens sensibilitate 1629 444 1487 1651 1781 725 733 1412 433 494 492 1004 1789 1816 680 186 384 1754 1758 630 518 1448 1459 1474 177 1460 1466 1507 1470 1471 183 separarea componentelor hidrografului serie de maxime anuale serie de minime anuale serie de valori anuale serie temporală serii de date servicii hidrologice serviciu meteorologic sezon sezon ploios sifon sifon invers simetrie simulare simulare Monte-Carlo simulator de ploaie simultan sinoptic sistem de amenajare a apelor sistem de captare sistem de distribuţia apei sistem de ecuaţii sită sită pentru tub de aspiraţie sloiuri sol sol alcalin sol brun sol brun 1472 86 87 90 1728 406 813 1048 1444 1311 1516 900 1688 1513 1081 1298 1514 1689 1863 266 1871 1691 1505 1903 610 1561 65 221 294 sol îngheţat sol mineral sol sărat sol spălat solubilitate sondaj sondă acustica sondă cu ultrasunete spălare spălarea aluviunilor spălarea solului specific sprijin (al unui pod) stabilitatea albiei stabilitatea taluzului stare lichidă statistic statistică staţie agroclimatologică staţie climatologică staţie climatologică de referinţă staţie climatologică principala staţie cu observaţii de lunga durată staţie de bază staţie de pompare staţie hidrometrică staţie hidrometrică staţie meteorologică automată staţie pluviometrica staţie reprezentativă 676 1060 1420 955 1577 1578 512 1668 956 1827 1566 1586 16 281 1526 981 1611 1612 53 306 1334 1260 998 169 1275 681 1849 147 1252 1362 stavilă de creastă (a barajului) sticlă de prelevare a probelor de aluviuni stocaj stocaj de vale stocare în albia majoră stocare temporară stocare zilnică stocarea în albie strat strat artezian strat de roci saturate strat de sub-suprafaţă strat limită strat scurs stratificare stratul arabil stratul de apă scurs stratul ploii stratul precipitaţiei stratul scurs stratul superior strălucire (a soarelui) stres stres hidric structură studiu studiul mlaştinilor sub vânt subbazin sublimare submergenţă substrat impermeabil 375 199 1621 1800 1167 435 397 282 954 126 111 1650 210 626 1630 1736 426 1300 1249 1410 1734 1662 1637 1869 308 901 902 962 1641 1643 1646 339 sud supraexploatare suprafaţa activă a unui bazin suprafaţa udată suprafaţă suprafaţă de alimentare suprafaţă de retenţie suprafaţă de saturaţie suprafaţă netezită suprafaţă rugoasă suprasaturare supraveghere supraveghere supraveghetor sursă de căldură suspensii şiroire şiroire pe tulpină ştiinţa solului ştiinţele pământului şuga 1583 1170 27 1910 117 880 1872 211 1534 1403 1667 1680 1079 1682 762 1684 1173 1616 1572 507 1500 T tabel tabel de corecţie tabelă de tarare tablier (al unui pod) taifun taluz amonte taluz aval talveg tambur înregistrator 1693 365 1318 105 1777 1791 469 1709 493 tăiere teledetecţie telemăsură telemetrie temperatura aerului temperatura medie zilnică temperatura solului temperatură pozitivă tensiune tensiune superficială tensiunea vaporilor saturaţi tensiunea vaporilor saturaţi terasă teren accidentat teren de acoperire teren irigat teren irigat teren viran termograf de adâncime termometru cu alcool termometru cu mercur termometru de maximă termometru de minimă termometru umed (la psihrometru) termometru uscat (la psihrometru) tijă de măsurarea vitezei tije (de măsurare a adâncimilor etc.) 1484 1359 1358 1698 60 1030 1574 2 1705 1675 1434 1802 1707 1407 1168 906 943 845 175 63 1043 1027 1063 1906 499 1813 1232 184 tije de sondaj tije hidrometrică timp de concentrare timp de răspuns tip de reţea hidrografica toamnă tonă topirea zăpezii topografie ondulată torent torent traiectorie transfer de apă interbazinal transmisivitate transparenţa apei transparenţă transpiraţie transport transport de buşteni prin plutire transport pe apă tranzitoriu traseu nivometric trasor radioactiv traveea podului trecătoare trecere de peşti triangulaţie troian de zăpadă tronson de canal tronsonul unui curs de apă troposferă 1580 1825 1727 939 478 577 1733 1558 1399 1085 1737 1187 887 1749 1751 1750 1752 1753 624 1879 1748 1538 1289 217 1185 601 1760 1551 246 1391 1764 tub tub Pitot tufăriş tufiş tunel turbă turbiditate turbiditate turbina Francis turbină turbină Kaplan turbină Pelton turbion ţâşnire ţunami 1221 1225 1499 1498 1770 1189 1398 1771 656 1773 932 1193 515 1598 1768 U ued umbră umed umezeală umflare (a argilei) umiditate umiditate absolută umiditate atmosferică umiditate disponibilă umiditate relativă umiditatea aerului umiditatea solului umidometru undă de viitură unghi unitate de măsura 1823 1479 781 1074 898 1076 8 140 149 1354 58 1567 1569 621 78 1786 urme de ape mari urmele viiturii (pe teren) uscare utilizarea apei utilizator (de apă) uzină hidroelectrică 771 616 433 1880 1796 794 V vad vad val vale vale anticlinală vale în formă de U valoare adevărată valoare aproximativă valoare hidrologică normală valoare zilnică valori zilnice vană vană vană de fund vană de siguranţă vană de siguranţă vană segment vânt vânt moderat vânt pe suprafaţa apei vânt variabil vapori de apă vară vârful viiturii 1491 646 1893 1798 95 1766 1767 103 1134 395 398 684 1531 205 527 683 1697 1915 1073 1678 1806 1881 1658 614 variabilă variabilă independentă variaţia temporală variaţie anuală variaţie diurna variaţie seculară variaţie sezonieră vârtej vârtej vâscozitate vâscozitate cinematică vegetaţie acvatică vegetaţie ripariană versant vest viitura maximă probabilă viitură viitură anuală viitură brutală viitură catastrofală viitură cu frecvenţă odată la N ani viitură de calcul viitură de calcul viitură de iarna viitură de toamnă viitură de vară viscol viteza curentului viteza de cădere viteza de percolaţie viteza de suprafaţă 1803 853 1730 92 459 1447 1446 1822 1913 1819 935 109 1380 773 1905 1026 611 84 603 264 1142 430 1267 1922 578 1659 1548 632 581 1465 1676 viteza vântului viteză admisibilă viteză care nu produce eroziune viteză critică viteză de fund viteză de infiltraţie viteză limita de colmatare viteză limită de cădere viteză medie vizibilitate volum garantat volum util (al unui lac de acumulare) volum util (al unui lac de acumulare) volum util (al unui lac de acumulare) volumul mort (al unui rezervor) vreme vreme frumoasă 1918 1211 1127 383 206 861 1128 579 152 1820 595 150 984 1795 407 1895 576 Z zăpada veche zăpadă zăpadă apoasă zăpadă eternă zăpadă îngheţată zăpadă prăfoasă zăpadă proaspătă zăpadă topită zăpadă uscata zăpor 1148 1535 1907 1212 596 1247 1119 1532 496 744 185 zăporâre zilnic zona de filtraţie zona rădăcinilor (în sol) zonal zonă de aeraţie zonă de amestec zonă de infiltraţie zonă de influenţă zonă de pădure zonă dezgolită de pădure zonă inundata zonă împădurită zonă saturată zonă semi-aridă zonă temperată 836 394 1462 1401 1934 1935 1067 862 118 1926 1927 622 651 1432 1467 1699 186 1880 1880 874 342 1526 281 901 1680 43 572 894 417 1837 346 984 569 569 493 1069 628 272 570 446 11 1122 1337 874 342 1526 281 901 1680 43 572 894 417 1837 346 984 493 1069 628 272 570 446 11 1122 1337 1928 1355 1860 187 1928 1355 1860 إﺳﺘﻌﻤﺎل اﻟﻤﻴﺎﻩ إﺳﺘﻌﻤﺎل اﻟﻤﻴﺎﻩ ﺑﻤﻜﺎﻧﻬﺎ إﺳﺘﻌﻤﺎل ﻣﺮآﺐ إﺳﺘﻘﺮار اﻟﻤﻨﺤﺪر إﺳﺘﻘﺮار ﻣﺠﺮى اﻟﻨﻬﺮ إﺳﺘﻘﺼﺎء إﺳﺘﻘﺼﺎء إﺳﺘﻜﺸﺎف ﺟﻮي إﺳﺘﻜﻤﺎل )ﺑﺎﻹﺳﺘﻘﺮاء( إﺳﺘﻜﻤﺎل ﻣﻦ اﻟﺪاﺧﻞ إﺳﺘﻨﻔﺎد إﺳﺘﻬﻼك اﻟﻤﻴﺎﻩ إﺳﺘﻬﻼك آﺎﻣﻞ ﻟﻠﻤﻴﺎﻩ إﺳﺘﻴﻌﺎب اﻟﺨﺰان اﻟﻔﻌﺎل أس أﺳﻄﻮاﻧﺔ )اﻟﻤﺴﺠﻞ( أﺳﻠﻮب أﺳﻠﻮب اﻟﺠﺮﻳﺎن إﺳﻤﻨﺖ ﻣﺤﻘﻮن أﺳﻲ إﺷﻌﺎع ﺷﻤﺴﻲ ﻣﺒﺎﺷﺮ إﺷﻌﺎع ﺷﻤﺴﻲ ﻣﻤﺘﺺ إﺷﻌﺎع ﻟﻴﻠﻲ إﺷﻌﺎﻋﺎت ﺷﻤﺴﻴﺔ ﻣﻌﻜﻮﺳﺔ أﺷﻐﺎل إﻃﻼق إﻃﻼق اﻟﻤﻴﺎﻩ 1146 504 1207 582 845 676 676 1887 1006 1407 623 339 339 413 411 428 653 903 1154 1279 994 1009 37 1706 828 1359 1324 43 1371 1146 504 1207 582 845 676 676 1887 1006 1407 623 339 339 413 411 428 653 903 1154 1279 994 1009 37 1706 828 1359 1324 43 1371 إرﺷﺎدات ﻟﻠﻤﺮاﻗﺐ أرض أرض )داﺋﻤﺔ اﻟﺘﺠﻤﺪ( أرض ﺑﻮر أرض ﻋﺎﻃﻠﺔ أرض ﻣﺠﻠﺪة أرض ﻣﺠﻤﺪة أرض ﻣﺸﺒﻌﺔ ﺑﺎﻟﻤﺎء أرض ﻣﻨﺨﻔﻀﺔ أرض وﻋﺮة أرﺿﻴﺔ أرﺿﻴﺔ ﺣﺎﺟﺰة أرﺿﻴﺔ آﺘﻴﻤﺔ إزاﻟﺔ اﻟﺤﺪﻳﺪ ﻣﻦ اﻟﻤﺎء إزاﻟﺔ اﻟﻐﺎﺑﺎت إزاﻟﺔ اﻟﻤﻠﻮﺣﺔ أﺳﺎﺳﺎت اﻟﺴﺪ إﺳﺘﺜﻤﺎر إﺳﺘﺜﻤﺎر إﺳﺘﺜﻤﺎر إﺳﺘﺜﻤﺎر اﻷﺣﺮاج إﺳﺘﺜﻤﺎر اﻷﺣﺮاج إﺳﺘﺠﺬاب إﺳﺘﺤﻘﺎق اﻟﺘﻮﻗﻊ إﺳﺘﺮﻃﺎب إﺳﺘﺸﻌﺎر ﻋﻦ ﺑﻌﺪ إﺳﺘﺼﻼح اﻷراﺿﻲ إﺳﺘﻄﻼع ﺟﻮي إﺳﺘﻌﺎدة اﻟﻤﻌﻄﻴﺎت 46 567 1194 866 1730 247 1425 1279 1856 1891 882 32 943 906 1752 72 422 1249 1542 1410 148 1249 1300 1553 244 732 46 567 1194 866 1730 247 1425 1279 1856 1891 882 32 943 906 1752 72 422 1249 1542 1410 148 1249 1300 1553 244 732 أﺣﻮال ﺟﻮﻳﺔ ﻟﻠﻄﻴﺮان إﺧﺘﺒﺎر إﺧﺘﺮق إﺧﺘﻼف إﺧﺘﻼﻓﺎت زﻣﻨﻴﺔ أﺧﺪود أﺧﺬ ﻋﻴﻨﺎت إدارة إدارة اﻟﻤﻴﺎﻩ إدارة ﺣﻮض اﻟﺼﺮف إدارة ﻣﺘﻜﺎﻣﻠﺔ ﻟﻠﻤﻮارد اﻟﻤﺎﺋﻴﺔ أدﻳﺎﺑﺎﺗﻲ أراﺿﻲ ﻗﺎﺑﻠﺔ ﻟﻠﺮي أراﺿﻲ ﻣﺮوﻳﺔ إرﺗﺸﺎح إرﺗﻔﺎع إرﺗﻔﺎع إرﺗﻔﺎع اﻟﺘﺮﺳﺒﺎت إرﺗﻔﺎع اﻟﺜﻠﺞ إرﺗﻔﺎع اﻟﺠﺮﻳﺎن اﻟﺴﻄﺤﻲ إرﺗﻔﺎع اﻟﺸﻼل اﻟﻔﻌﺎل إرﺗﻔﺎع اﻟﻤﻄﺮ إرﺗﻔﺎع اﻟﻤﻄﺮ إرﺗﻔﺎع ﺳﻘﻮط اﻟﺜﻠﺞ إرﺗﻔﺎع ﻋﺎم ﻟﻠﻘﻨﺎة إرﺗﻔﺎع ﻣﺴﺘﻮى اﻟﻤﻴﺎﻩ اﻟﺠﻮﻓﻴﺔ ﺟﺪول ﺑﺎﻟﺘﺮﺗﻴﺐ اﻷﺑﺠﺪي ﺑﺎﻟﻌﺮﺑﻲ ا 12 12 812 812 1529 447 1470 1916 133 771 1689 1869 1545 1262 1265 612 612 1363 6 360 1331 1611 1612 1177 1529 447 1470 1916 133 771 1689 1869 1545 1262 1265 612 612 1363 6 360 1331 1611 1612 1177 ﺁﺑﺎر إﻧﺴﻴﺎﺑﻴﺔ او رﺷﺤﻴﺔ أﺑﺤﺎث ﻓﻲ ﻋﻠﻢ اﻟﻤﻴﺎﻩ إﺑﻄﺎء إﺗﺠﺎﻩ إﺗﺠﺎﻩ إﺗﺠﺎﻩ اﻟﺮﻳﺢ إﺗﺮﻧﻴﺖ أﺛﺮاﻟﻤﻴﺎﻩ اﻟﻌﺎﻟﻴﺔ إﺟﻤﺎﻟﻲ إﺟﻬﺎد ﻣﺎﺋﻲ إﺣﺘﺠﺎز اﻟﺜﻠﺞ إﺣﺘﻤﺎل إﺣﺘﻤﺎل اﻟﺘﻮﻗﻌﺎت إﺣﺘﻤﺎل ﺗﻜﺮار اﻟﻔﻴﻀﺎن إﺣﺘﻤﺎل ﻋﻮدة اﻟﻔﻴﻀﺎن إﺣﺘﻴﺎج إﺣﺪاﺛﻲ ﺳﻴﻨﻲ )أﻓﻘﻲ( إﺣﺪاﺛﻴﺔ إﺣﺪاﺛﻴﺎت ﻣﺘﻌﺎﻣﺪة إﺣﺼﺎﺋﻲ إﺣﺼﺎﺋﻴﺎت أﺣﻮاض أﻧﻬﺮ ﻣﺰدوﺟﺔ 89 1781 942 659 1613 17 834 1640 1347 575 865 952 1208 519 1820 1700 1497 80 873 252 1147 453 867 47 45 358 904 80 268 188 89 1781 942 659 1613 17 834 1640 1347 575 865 952 1208 519 1820 1700 1497 80 873 252 1147 453 867 47 45 358 904 80 268 إﻧﺴﻴﺎب ﺳﻄﺤﻲ ﺳﻨﻮي إﻧﺴﻴﺎب ﺳﻔﻠﻲ إﻧﺴﻴﺎب ﻃﺒﻘﻲ إﻧﺴﻴﺎب ﻋﻠﻰ ﺳﻄﺢ ﺣﺮ إﻧﺴﻴﺎب ﻣﻄﺮد إﻧﺴﻴﺎب ﻣﻌﺠﻞ إﻧﺴﻴﺎق اﻟﺜﻠﺞ إﻧﺸﺎء إﻧﺸﺎء ﺗﻨﻈﻴﻤﻲ إﻧﺸﻘﺎق ﺳﺪ إﻧﺼﺒﺎب إﻧﺼﺒﺎب ﺟﺎﻧﺒﻲ إﻧﻔﺎذﻳﺔ إﻧﻔﺎذﻳﺔ ﻓﻌﺎﻟﺔ إﻧﻘﺸﺎع إﻧﻘﻼب اﻟﺤﺮارة إﻧﻜﻤﺎش أﻧﻴﻮن ﺁﻧﻲ أهﺪاب ﺷﻌﺮﻳﺔ أودوﻣﺘﺮ أوآﺴﻴﺠﻴﻦ ذاﺋﺐ أوﻟﻲ أﻳﺮوﺳﻮل أﻳﺮوﻟﻮﺟﻴﺔ إﻳﺼﺎل أﻳﻮن أﻳﻮﻧﺎت ﺳﺎﻟﺒﺔ أﻳﻮن ﻣﻮﺟﺐ اﻟﺸﺤﻨﺔ 1225 262 1155 1904 595 440 1894 898 39 887 1748 1439 436 1609 1321 1322 620 949 309 744 1565 625 57 1408 1674 1225 262 1155 1904 595 440 1894 898 39 887 1748 1439 436 1609 1321 1322 620 949 309 744 1565 625 57 1408 1674 أﻧﺒﻮب ﺑﻴﺘﻮ أﻧﺒﻮب ﻣﻦ ﺣﺪﻳﺪ اﻟﺼﺐ )ﻓﻮﻧﺖ( إﻧﺘﺎج أﻣﺜﻞ إﻧﺘﺎج اﻟﺒﺌﺮ إﻧﺘﺎج ﺛﺎﺑﺖ إﻧﺘﺸﺎر إﻧﺘﺸﺎر اﻟﻤﻮﺟﺔ إﻧﺘﻔﺎخ إﻧﺘﻘﺎل اﻟﺤﺮارة ﻓﻲ اﺗﺠﺎﻩ أﻓﻘﻲ إﻧﺘﻘﺎل اﻟﻤﻴﺎﻩ ﺑﻴﻦ اﻷﺣﻮاض إﻧﺘﻘﺎﻟﻲ إﻧﺠﺮاف إﻧﺤﺮاف إﻧﺤﺮاف ﻋﻴﺎري إﻧﺤﺴﺎر إﻧﺤﺴﺎر اﻟﻔﻴﻀﺎن إﻧﺬار ﻋﻦ ﻓﻴﻀﺎن إﻧﺰﻻق اﻷرض إﻧﺴﺪاد إﻧﺴﺪاد ﻣﺠﺮى ﺑﺤﺒﻴﺒﺎت اﻟﺠﻠﻴﺪ إﻧﺴﻼخ اﻟﺘﺮﺑﺔ إﻧﺴﻴﺎب إﻧﺴﻴﺎب اﻟﻬﻮاء إﻧﺴﻴﺎب ﺳﻄﺤﻲ إﻧﺴﻴﺎب ﺳﻄﺤﻲ 1867 199 179 1306 233 258 266 828 1059 1059 1929 246 1391 37 879 1367 1669 131 1576 479 1598 1221 640 586 1867 199 179 1306 233 258 266 828 1059 1059 1929 246 1391 37 879 1367 1669 131 1576 479 1598 1221 640 586 ﺁﻟﺔ أﺧﺬ ﻋﻴﻨﺎت اﻟﻤﻴﺎﻩ ﺁﻟﺔ أﺧﺬ ﻋﻴﻨﺎت ﺑﺰﺟﺎﺟﺔ ﺁﻟﺔ اﺧﺬ ﻋﻴﻨﺎت ﻣﻦ اﻟﻤﻮاد اﻟﺼﻠﺒﺔ اﻟﻤﻨﻘﻮﻟﺔ ﺑﺎﻟﺠﺮﻳﺎن ﺁﻟﺔ ﺗﺴﺠﻴﻞ اﻷﻣﻄﺎر ﺁﻟﺔ ﺣﺎﺳﺒﺔ إﻟﺘﻘﺎط إﻟﺘﻘﺎط إﻟﺘﻘﺎط اﻟﺮﻃﻮﺑﺔ أﻟﻒ ﺳﻨﺔ أﻟﻔﻴﺔ أﻟﻤﻨﻈﻤﺔ اﻟﻌﺎﻟﻤﻴﺔ ﻟﻸﺣﻮال اﻟﺠﻮﻳﺔ إﻣﺘﺪاد اﻟﻘﻨﺎة إﻣﺘﺪاد ﻣﺠﺮى اﻟﻨﻬﺮ إﻣﺘﺰاز إﻣﺘﺼﺎص إﻣﺘﻸ اﻟﺨﺰان ﺑﺎﻟﻄﻤﻲ اﻟﻤﺘﺮﺳﺐ إﻣﺪاد أﻣﻄﺎر اﺻﻄﻨﺎﻋﻴﺔ أﻣﻄﺎر ﺻﻠﺒﺔ أﻧﺎﺑﻴﺐ اﻟﺘﺼﺮﻳﻒ إﻧﺒﺜﻖ أﻧﺒﻮب أﻧﺒﻮب اﻟﺘﺼﺮﻳﻒ )اﻟﺘﻨﻈﻴﻒ( أﻧﺒﻮب اﻟﺘﻐﺬﻳﺔ 1864 1350 1338 730 393 1626 1763 1763 1777 1725 509 752 1170 491 777 916 1341 26 1170 1175 111 62 98 1511 1455 1864 1350 1338 730 393 1626 1763 1763 1777 1725 509 752 1170 491 777 916 1341 26 1170 1175 111 62 98 1511 1455 إﻋﺎدة إﺳﺘﻌﻤﺎل اﻟﻤﻴﺎﻩ إﻋﺎدة ﺗﺄهﻴﻞ إﻋﺎدة ﺗﺤﺮﻳﺞ إﻋﺎدة ﺗﻌﺒﺌﺔ اﻟﻤﻴﺎﻩ اﻟﺠﻮﻓﻴﺔ إﻋﺼﺎر إﻋﺼﺎر إﻋﺼﺎر إﺳﺘﻮاﺋﻲ إﻋﺼﺎر ﻣﺪاري إﻋﺼﺎر ﻣﺪاري أﻋﻠﻰ ﺣﺪ ﻟﻨﻤﻮ اﻷﺷﺠﺎر أﻋﻤﺎل ﺗﺴﻮﻳﺔ اﻷرض أﻋﻤﺎل رأﺳﻴﺔ إﻓﺮاط ﻓﻲ اﻹﺳﺘﺜﻤﺎر إﻓﺮاغ ﻣﻴﺎﻩ )اﻟﻔﻴﻀﺎن( ﺿﻤﻦ ﺁﺑﺎر أﻓﻖ إﻗﺘﻄﺎع ﻣﻴﺎﻩ ﻟﻠﺮي إﻗﻠﻴﻤﻲ أآﺘﻴﻨﻮﻣﺘﺮ إآﺜﺎر ﻓﻲ اﻹﺳﺘﺜﻤﺎر أآﺴﺪة أآﻮﻳﻜﻠﻮد أﻟﺒﻴﺪو ﺁﻟﺔ ﺁﻟﺔ أﺧﺬ ﻋﻴﻨﺎت )اﻟﻄﻤﻲ( ﺁﻟﺔ أﺧﺬ ﻋﻴﻨﺎت اﻟﺮواﺳﺐ 566 30 561 29 560 559 557 566 451 1446 534 1760 1276 1775 1371 567 589 530 15 412 433 474 1106 661 662 324 20 566 30 561 29 560 559 557 566 451 1446 534 1760 1276 1775 1371 567 589 530 15 412 433 474 1106 661 662 324 20 ﺗﺒﺨﺮ رﺷﺤﻲ ﺗﺒﺨﺮ رﺷﺤﻲ ﺣﻘﻴﻘﻲ ﺗﺒﺨﺮ ﺳﻄﺢ اﻟﻤﺎء ﺗﺒﺨﺮ ﻓﻌﻠﻲ ﺗﺒﺨﺮ ﻣﻦ اﻟﺘﺮﺑﺔ ﺗﺒﺨﺮ ﻣﻦ اﻟﺜﻠﺞ ﺗﺒﺨﺮ ﻣﻦ اﻟﺠﻠﻴﺪ ﺗﺒﺨﺮ و إرﺗﺸﺎح ﺗﺒﺪد ﺗﺒﺪل ﻣﻮﺳﻤﻲ ﺗﺒﺪﻳﺪ اﻟﻄﺎﻗﺔ ﺗﺜﻠﻴﺚ ﺗﺠﺎرب ﺿﺦ ﺗﺠﺪﻳﺪ ﺗﺠﺪﻳﺪ او إﺳﺘﻌﺎدة اﻟﻤﻌﻄﻴﺎت ﺗﺠﺮﺑﺔ ﺗﺠﺮﺑﺔ ﻓﻲ اﻟﺤﻘﻞ ﺗﺠﺮﻳﺒﻲ ﺗﺠﺮﻳﺪ ﺗﺠﺮﻳﺪ ﺗﺠﻔﻴﻒ ﺗﺠﻔﻴﻒ ﺗﺠﻔﻴﻒ ﻃﺒﻴﻌﻲ ﺗﺠﻤﺪ ﺗﺠﻤﺪ ﺗﺠﻤﺪ آﺎﻣﻞ ﺗﺠﻤﻊ 1660 257 287 1640 308 322 1236 106 538 1281 1217 533 938 540 1419 1174 310 937 1139 1881 443 443 ت 717 1726 39 5 412 544 1847 910 1387 759 473 556 558 29 189 1660 257 287 1640 308 322 1236 106 538 1281 1217 ﺑﻘﻊ ﺷﻤﺴﻴﺔ ﺑﻨﺎء اﻹﻟﺘﻘﺎط ﺑﻨﺎء ﺗﻨﻈﻴﻢ ﺑﻨﻴﺎن ﺑﻨﻴﺔ آﺘﻠﻮﻳﺔ ﺑﻮﺻﻠﺔ ﺑﻮﻟﻴﻨﻴﺎ ﺑﻴﺌﺔ ﺑﻴﺌﺔ ﺑﻴﺮاﻧﻮﻣﺘﺮ ﺑﻴﺰوﻣﺘﺮ 1834 717 1726 39 5 412 544 1847 910 1387 759 473 556 558 29 ﺗﺄﺛﻴﺮ دﻓﻴﺌﺔ ﺗﺄﺧﺮ ﺗﺄﻓﻖ ﺗﺄآﻞ ﺗﺄآﻞ ﺗﺄآﻞ ﺗﺂآﻞ ﺑﺎﻟﻤﻴﺎﻩ ﺗﺂآﻞ ﺑﺴﺒﺐ ﻣﻴﺎﻩ اﻟﺮي ﺗﺂآﻞ ﻣﺠﺮى اﻟﻨﻬﺮ ﺗﺒﺎدل اﻟﺤﺮارة ﺗﺒﺎﻋﺪ ﻗﻨﻮات اﻟﺘﺼﺮﻳﻒ ﺗﺒﺨﺮ ﺗﺒﺨﺮ أرﺿﻲ ﺗﺒﺨﺮ ﺣﻘﻴﻘﻲ 1638 388 1878 742 1523 837 1237 1271 5 144 1139 526 1184 977 1681 1681 495 1834 533 938 540 1419 1174 310 937 1139 1881 443 443 1638 388 1878 742 1523 837 1237 1271 5 144 1139 526 1184 977 1681 1681 495 ﺑﺤﻴﺮة ﺑﺤﻴﺮة ﺑﺎﻃﻨﻴﺔ ﺑﺤﻴﺮة ﺳﺎﺣﻠﻴﺔ ﺑﺤﻴﺮة ﻣﺆﻗﺘﺔ ﺑﺤﻴﺮة ﻣﺎﻟﺤﺔ ﺑﺤﻴﺮة ﻣﻘﺘﻄﻌﺔ ﺑﺤﻴﺮة ﻣﻘﻔﻠﺔ ﺑﺤﻴﺮي ﺑﺨﺎخ ﺑﺨﺎر اﻟﻤﻴﺎﻩ ﺑﺪون اﺑﻌﺎد ﺑﺪون ﻗﻴﺎس ﺑﺮاح ﺑﺮﺑﺦ ﺑﺮج اﻟﻤﺎء )ﺧﺰان( ﺑﺮد ﺑﺮد ﺑﺮد دﻗﻴﻖ ﺑﺮآﺔ ﺑﺮآﺔ ﺻﻐﻴﺮة ﺿﺤﻠﺔ ﺑﺮي ﺑﺮﻳﻤﺔ ﺑﺰﺑﺎز ﺑﺰوغ ﺑﺴﻜﺎل ﺑﻄﺎﻧﺔ ﺑﻌﺜﺔ إﺳﺘﻄﻼﻋﻴﺔ ﺑﻌﺜﺔ إﺳﺘﻜﺸﺎﻓﻴﺔ ﺑﻘﺎﻳﺎ ﺟﺎﻓﺔ ب 962 466 1902 129 355 321 1617 197 1143 990 1181 163 164 77 1765 1198 1197 1199 1239 275 1579 1180 901 1364 940 962 466 1902 129 355 321 1617 197 1143 990 1181 163 164 77 1765 1198 1197 1199 1239 275 1579 1180 901 1364 940 ﺑﺈﺗﺠﺎﻩ اﻟﺮﻳﺢ ﺑﺈﺗﺠﺎﻩ ﻣﺠﺮى اﻟﻨﻬﺮ ﺑﺌﺮ ﺑﺌﺮ ارﺗﻮازﻳﺔ ﺑﺌﺮ ﺗﺠﺮﻳﺒﻲ ﺑﺌﺮ ﺗﺠﻤﻊ ﺑﺌﺮ ﺗﻬﺪﺋﺔ ﺑﺌﺮ ﻣﺤﻔﻮرة ﺑﺌﺮ ﻣﺮاﻗﺒﺔ ﺑﺎب آﻴﻠﻮن ﺑﺎراﻣﺘﺮ ﺑﺎروﻏﺮاف ﺑﺎروﻣﺘﺮ ﺑﺎروﻣﺘﺮ ﻣﻌﺪﻧﻲ ﻟﻠﻀﻐﻂ اﻟﺠﻮي ﺑﺎﻃﻦ اﻟﻤﻮﺟﺔ ﺑﺎﻟﺜﺎﻧﻴﺔ ﺑﺎﻟﺪﻗﻴﻘﺔ ﺑﺎﻟﻤﺌﺔ ﺑﺎﻟﻮع ﺑﺎﻟﻮﻋﺔ اﻟﻤﺠﺎري ﺑﺎﻟﻮن إﺧﺘﺒﺎر ﺑﺎﻧﺘﻮﻏﺮاف ﺑﺤﺚ ﺑﺤﺚ ﺑﺤﻴﺮة 175 175 702 702 960 18 1728 1768 706 966 335 804 1888 187 214 440 1279 1280 1072 1662 364 79 960 18 1728 1768 706 966 335 804 1888 187 214 440 1279 1280 1072 1662 364 79 1909 1909 283 283 1392 448 1062 1392 448 1062 190 ﺗﺴﺠﻴﻞ ﺣﺮارة اﻷﻋﻤﺎق اﻟﺒﺤﺮﻳﺔ ﺗﺴﺨﻴﻦ اﻟﻜﺮة اﻷرﺿﻴﺔ ﺗﺴﺮب )اﻟﻤﻴﺎﻩ( ﺗﺴﺮﻳﻊ ﺗﺴﻠﺴﻞ اﻟﻮﻗﺖ ﺗﺴﻮﻧﺎﻣﻲ ﺗﺴﻮﻳﺔ ﺗﺴﻮﻳﺔ ﺗﺴﻴﻞ ﺗﺸﺎﺑﻪ هﻴﺪروﻟﻮﺟﻲ ﺗﺸﺒﻴﻊ ﺑﺎﻟﻤﺎء ﺗﺸﻌﺐ ﺗﺸﻌﺒﺎت اﻟﻨﻬﺮ ﺗﺸﻌﺚ ﺗﺸﻐﻴﻞ ﺗﺸﻐﻴﻞ ﻣﻀﺨﺔ ﺗﺸﻜﻴﻞ ﺗﺸﻤﻴﺲ ﺗﺼﺤﻴﺢ ﺗﺼﺤﻴﺢ إﻧﺤﺮاف )ﻣﺠﺮى اﻟﻨﻬﺮ( ﺗﺼﺤﻴﺢ اﻟﻜﺎﺑﻞ اﻟﻤﻐﻤﻮر ﺗﺼﺤﻴﺢ اﻟﻤﺠﺮى ﺗﺼﺤﻴﺢ ﻣﺠﺮى اﻟﻨﻬﺮ ﺗﺼﺮﻳﻒ ﺗﺼﺮﻳﻒ ﺳﻨﻮي ﻓﻲ اﻟﺸﺤﺎﺋﺢ 1420 1060 955 594 1773 1459 1474 1630 1630 1512 420 1248 1202 410 593 1474 1708 290 1449 1906 1043 63 1429 1764 64 19 1325 1327 1420 1060 955 594 1773 1459 1474 1630 1630 1512 420 1248 1202 410 593 1474 1708 290 1449 1906 1043 63 1429 1764 64 19 1325 1327 ﺗﺮﺑﺔ ﻣﺎﻟﺤﺔ ﺗﺮﺑﺔ ﻣﻌﺪﻧﻴﺔ ﺗﺮﺑﺔ ﻣﻐﺴﻮﻟﺔ ﺗﺮﺑﺔ ﻧﺎﻋﻤﺔ ﺗﺮﺑﻴﻦ ﺗﺮﺳﺐ ﺗﺮﺳﺐ ﺗﺮﺳﺒﺎت ﺗﺮﺳﺐ اﻟﻄﺒﻘﺎت ﺗﺮﺳﺐ اﻟﻄﻤﻲ ﺗﺮﺳﻴﺐ ﺗﺮﺳﻴﺐ ﺗﺮﺷﺢ ﺗﺮﺷﺢ ﻋﻤﻴﻖ ﺗﺮﺷﻴﺢ ﺗﺮﻗﻴﺪ ﺗﺮآﻴﺐ ﺗﺮآﻴﺐ اﻟﻜﻴﻤﻴﺎﺋﻲ ﻟﻠﻤﻴﺎﻩ ﺗﺮآﻴﺰ اﻟﺘﺮﺳﺐ ﺗﺮﻣﻮﻣﺘﺮ ذو ﺑﺼﻴﻠﺔ ﻣﺨﻀﻠﺔ ﺗﺮﻣﻮﻣﺘﺮ زﺋﺒﻘﻲ ﺗﺮﻣﻮﻣﺘﺮ آﺤﻮﻟﻲ ﺗﺮﻣﻴﻞ ﺗﺮوﺑﻮﺳﻔﻴﺮ ﺗﺰهﺮ اﻟﻄﺤﺎﻟﺐ ﺗﺴﺎرع اﻟﺠﺎذﺑﻴﺔ ﺗﺴﺠﻴﻞ ﺗﺴﺠﻴﻞ اﻟﻮﻗﺎﺋﻊ 1095 1726 1202 552 890 1095 1726 1202 552 890 1442 1442 1255 1701 1598 1598 942 1130 1784 1 193 974 1098 20 1560 1466 1561 1561 991 985 221 1736 65 294 1255 1701 942 1130 1784 1 193 974 1098 20 1560 1466 991 985 221 1736 65 294 ﺗﺨﻄﻴﻂ ﻣﺘﻌﺪد اﻷهﺪاف ﺗﺨﻠﻒ زﻣﻨﻲ ﺗﺨﻠﻞ ﺗﺨﻤﻴﻦ ﺗﺪاﺧﻞ ﻣﻨﺎﻃﻖ ﺗﺄﺛﻴﺮ اﻵﺑﺎر ﺗﺪﺧﻞ ﻣﻴﺎﻩ اﻟﺒﺤﺮ ﺗﺪرج اﻟﻀﻐﻂ ﺗﺪرج ﻋﺎﻣﻮدي ﻟﻠﺤﺮارة ﺗﺪﻓﻖ ﺗﺪﻓﻖ ﺻﻔﺤﻲ ﺗﺪﻓﻖ ﻏﻴﺮ ﻣﻨﺘﻈﻢ ﺗﺪﻓﻖ ﻣﻨﺘﻈﻢ ﺗﺬرﻳﺔ ﺗﺮاب أﺳﻮد ﺗﺮاﺟﻊ ﺧﻄﻲ ﺗﺮاﺟﻊ ﻣﺘﻌﺪد ﺗﺮاآﻢ ﺗﺮاآﻢ اﻟﺜﻠﺞ ﺗﺮاوح ﻣﻨﺴﻮب ﺳﻄﺢ اﻟﺒﺤﻴﺮات ﺗﺮﺑﺔ ﺗﺮﺑﺔ اﻟﻠﻮس ﺗﺮﺑﺔ رﻣﻠﻴﺔ ﻃﻴﻨﻴﺔ ﺗﺮﺑﺔ ﺳﻤﺮاء ﺗﺮﺑﺔ ﻓﻮﻗﻴﺔ ﺗﺮﺑﺔ ﻗﻠﻮﻳﺔ ﺗﺮﺑﺔ آﺴﺘﻨﺎﺋﻴﺔ 1238 1395 48 946 901 467 1562 665 818 289 24 312 1438 1597 1621 260 1274 734 1167 160 1800 435 1093 282 397 1816 1238 1395 48 946 901 467 1562 665 818 289 24 312 1438 1597 1621 260 1274 734 1167 160 1800 435 1093 282 397 1816 ﺗﺠﻤﻊ ﻣﺆﻗﺖ ﻟﻠﻤﻴﺎﻩ ﻋﻠﻰ وﺟﻪ اﻟﺘﺮﺑﺔ ﺗﺠﻮﻳﺔ اﻟﺼﺨﺮ ﺗﺤﺮﻳﺞ ﺗﺤﺴﻴﻦ اﻷراﺿﻲ ﺗﺤﻘﻴﻖ ﺗﺤﻜﻢ ﻣﻦ اﻷﺳﻔﻞ ﺗﺤﻠﻴﻞ اﻟﺘﺮﺑﺔ ﺗﺤﻠﻴﻞ اﻟﺘﻮاﺗﺮ ﺗﺤﻠﻴﻞ ﺑﺎﻟﻤﺎء ﺗﺤﻠﻴﻞ آﻴﻤﻴﺎﺋﻲ ﺗﺤﻤﻴﺾ ﺗﺨﺜﺮ ﺗﺨﺪﻳﺶ ﺗﺨﺮﻳﺐ ﺑﻨﻴﺔ اﻟﺘﺮﺑﺔ ﺗﺤﺖ ﺗﺎﺛﻴﺮ ﻧﻘﻂ اﻟﻤﻄﺮ ﺗﺨﺰﻳﻦ ﺗﺨﺰﻳﻦ اﻟﻤﻴﺎﻩ ﺧﻼل ﺳﻨﻴﻦ اﻟﻔﻴﺾ ﺗﺨﺰﻳﻦ ﺑﺎﻟﻀﺦ ﺗﺨﺰﻳﻦ ﺟﻮﻓﻲ ﺗﺨﺰﻳﻦ ﺧﺎرج اﻟﻤﺠﺮى ﺗﺨﺰﻳﻦ ﺿﻤﻦ اﻟﻀﻔﺎف ﺗﺨﺰﻳﻦ ﻓﻲ اﻟﻮادي ﺗﺨﺰﻳﻦ ﻣﺆﻗﺖ ﺗﺨﺰﻳﻦ ﻣﺘﻌﺪد اﻟﺴﻨﻮات ﺗﺨﺰﻳﻦ ﻣﺠﺮى اﻟﻨﻬﺮ ﺗﺨﺰﻳﻦ ﻳﻮﻣﻲ ﺗﺨﺼﺮ اﻟﻨﺎﻓﻮرة 1126 1126 347 804 318 1729 1738 1422 1571 706 1687 1669 1870 1596 1688 1688 804 647 125 439 237 1348 1110 1278 481 645 1842 1685 1685 664 347 804 318 1729 1738 1422 1571 706 1687 1669 1870 1596 804 647 125 439 237 1348 1110 1278 481 645 1842 664 191 ﺗﻠﻮث ﻣﻨﺘﺸﺮ ﺗﻠﻮﻳﺚ ﺗﻤﺎﺛﻞ هﻴﺪروﻟﻮﺟﻲ ﺗﻤﺎﺳﻚ ﺗﻤﺪﻳﺪ ﺗﺴﻠﺴﻞ اﻟﻮﻗﺖ ﺗﻤﻌﺞ ﺗﻤﻠﻴﺢ ﺗﻤﻠﻴﺢ اﻟﺘﺮﺑﺔ ﺗﻤﻬﺪ ﺗﻤﻮج اﻟﺒﺤﺮ ﺗﻤﻮﻳﻦ ﺗﻤﻮﻳﻦ ﺑﺎﻟﻤﺎء ﺗﻨﺎﺛﺮ ﻋﻠﻰ ﺷﻜﻞ ﻗﻄﺮات ﺗﻨﺎﺳﻖ ﺗﻨﺎﻇﺮهﻴﺪروﻟﻮﺟﻲ ﺗﻨﺒﺆ ﺗﻨﺴﻴﻖ ﺗﻨﺸﻴﻒ ﺗﻨﻈﻴﻒ اﻟﻘﻨﺎة ﺗﻨﻈﻴﻢ ﺗﻨﻈﻴﻢ ﻃﺒﻴﻌﻲ ﺗﻨﻘﻴﺔ ﺗﻨﻘﻴﺺ اﻟﻤﻴﺎﻩ اﻟﺠﻮﻓﻴﺔ ﺗﻨﻘﻴﻂ اﻟﻀﺒﺎب ﺗﻨﻤﻴﺔ إﺳﺘﺜﻤﺎر اﻟﻤﻮارد اﻟﻤﺎﺋﻴﺔ ﺗﻨﻤﻴﺔ ﻣﺪاوﻣﺔ ﺗﻮاﺗﺮ 1360 278 1081 1332 1332 648 1549 335 20 1191 687 1708 643 1034 799 114 318 977 243 506 333 772 1235 59 141 1712 1231 1360 278 1081 1332 1332 648 1549 335 20 1191 687 1708 643 1034 799 114 318 977 243 506 333 772 1235 59 141 1712 1231 ﺗﻘﺮﻳﺮ ﺗﻘﻠﺺ اﻟﻤﺠﺮى ﺗﻘﻠﻴﺪ ﺑﻄﺮﻳﻘﺔ ﻣﻮﻧﺖ آﺎرﻟﻮ ﺗﻘﻠﻴﺺ ﺗﻘﻠﻴﻞ ﺗﻘﻴﻴﻢ اﻟﺘﻮﻗﻌﺎت ﺗﻘﻴﻴﻢ ﻋﻤﻠﻴﺔ اﻹﺛﻼج ﺗﻜﺜﻴﻒ ﺗﻜﺪﻳﺲ ﺗﻜﻮن اﻟﺘﺮﺑﺔ ﺗﻜﻮﻳﻦ ﺗﻜﻮﻳﻦ ﺗﻜﻮﻳﻦ اﻷﻧﻬﺮ ﺗﻜﻮﻳﻦ ﺗﻌﺮﺟﺎت اﻟﻨﻬﺮ ﺗﻜﻮﻳﻦ ﺟﻴﻮﻟﻮﺟﻲ ﻣﺎﺋﻲ ﺗﻜﻮﻳﻦ ﻣﻀﺎد ﻟﻨﻔﺎذ اﻟﻤﻴﺎﻩ ﺗﻼﺻﻖ ﺗﻠﺒﻴﺲ ﺗﻠﺒﻴﺲ اﻟﻘﻨﺎة ﺗﻠﺒﻴﺲ ﺑﺎﻟﺘﺮاب ﺗﻠﺒﻴﺲ ﻣﻦ اﻟﺨﺮﺳﺎﻧﺔ ﺗﻠﺔ ﺗﻠﻮث ﺗﻠﻮث اﻟﻬﻮاء ﺗﻠﻮث ﺟﻮي ﺗﻠﻮث ﺣﺮاري ﺗﻠﻮث ﻣﺤﺪد 1389 234 1071 442 1669 130 113 1646 1194 436 1492 1447 92 459 886 885 1847 1898 1897 1897 187 214 417 532 1828 552 104 1389 234 1071 442 1669 130 113 1646 1194 436 1492 1447 92 459 886 885 1847 1898 1897 1897 187 214 417 532 1828 552 104 ﺗﻌﻤﻴﻖ ﻣﺠﺮى اﻟﻨﻬﺮ ﺗﻌﻴﻴﺮ ﺗﻌﻴﻴﺮ اﻟﻨﻤﻮذج ﺗﻌﻴﻴﺮ ﺑﺎﻟﺘﺨﻔﻴﻒ ﺗﻐﺬﻳﺔ ﺗﻐﺬﻳﺔ اﺻﻄﻨﺎﻋﻴﺔ ﻟﻠﻤﻴﺎﻩ اﻟﺠﻮﻓﻴﺔ ﺗﻐﺬﻳﺔ اﻟﻄﺒﻘﺔ اﻟﻤﺎﺋﻴﺔ ﺗﻐﻄﻴﺲ ﺗﻐﻠﻐﻞ ﻓﻲ ﺗﻐﻴﻴﺮ اﻟﻤﺠﺮى ﺗﻐﻴﻴﺮ ﺷﻜﻞ اﻟﻀﻔﺎت ﺗﻐﻴﺮ ﻣﺘﻨﺎهﻲ اﻟﺒﻂء ﺗﻐﻴﺮات ﺳﻨﻮﻳﺔ ﺗﻐﻴﺮات ﻧﻬﺎرﻳﺔ ﺗﻔﺎﻋﻞ داﺧﻠﻲ ﺗﻔﺎﻋﻞ داﺧﻠﻴﺎ ﺗﻔﺘﺖ ﺑﺎﻟﻤﻴﺎﻩ ﺗﻔﺘﺖ أو إﻧﺤﻼل ﺑﻔﻌﻞ اﻷﺣﻮال اﻟﺠﻮﻳﺔ ﺗﻔﺘﺖ ﺻﺨﺮ اﻷدﻳﻢ ﺗﻔﺘﺖ ﺻﺨﺮ اﻟﻘﺎﻋﺪة ﺗﻔﺮع ﺗﻔﺮﻋﺎت اﻟﻨﻬﺮ ﺗﻔﺮﻳﻎ ﺗﻔﺮﻳﻎ ﺗﻔﺮﻳﻎ اﻟﻘﻌﺮ ﺗﻘﺪﻳﺮ ﺗﻘﺮﻳﺐ 1594 1373 1344 1587 1594 1373 1344 1587 1588 1588 1643 1643 593 1278 1889 1563 1451 42 1357 1056 1399 898 554 1513 1513 18 1033 416 1486 1771 593 1278 1889 1563 1451 42 1357 1056 1399 898 554 18 1033 416 1486 1771 ﺗﺼﺮﻳﻒ ﻓﺎﺋﺾ اﻟﻔﻴﻀﺎن ﻣﻦ ﻣﻴﺎﻩ اﻟﺴﺪ ﺗﺼﺮﻳﻒ ﻣﺆﺧﺮ ﺗﺼﺮﻳﻒ ﻣﻨﻈﻢ ﺗﺼﺮﻳﻒ ﻧﻮﻋﻲ )ﺗﺼﺮﻳﻒ ﺑﺎﻟﻠﻴﺘﺮ ﺑﺎﻟﺜﺎﻧﻴﺔ ﺑﺎﻟﻜﻴﻠﻮﻣﺘﺮ اﻟﻤﺮﺑﻊ( ﺗﺼﺮﻳﻒ ﻧﻮﻋﻲ ﻟﻠﻤﻴﺎﻩ اﻟﺠﻮﻓﻴﺔ ﺗﺼﻌﻴﺪ ﺗﺼﻔﻴﺔ ﺗﺼﻔﻴﺔ ﺗﺼﻤﻴﺪ ﻟﻠﻤﺎء ﺗﺼﻨﻴﻒ أﻧﻮاع اﻟﺘﺮﺑﺔ ﺗﺼﻨﻴﻒ اﻟﺮواﺳﺐ ﺗﺼﻮﻳﺮ ﺟﻮي ﺗﻀﺎرﻳﺲ ﺗﻀﺎرﻳﺲ ﺻﻐﻴﺮة ﺗﻀﺎرﻳﺲ ﻣﺘﻤﻮﺟﺔ ﺗﻀﺨﻢ ﺗﻀﺨﻢ اﻟﻤﻮاد اﻟﻤﻐﺬﻳﺔ ﻓﻲ اﻟﻤﻴﺎﻩ ﺗﻈﺎهﺮ ﺗﻌﺠﻴﻞ ﺗﻌﺮج اﻟﻨﻬﺮ ﺗﻌﺮﻳﺔ ﺗﻌﺮﻳﺔ ﻃﺒﻘﻴﺔ ﺗﻌﻜﻴﺮ 1173 1173 1408 1672 85 1000 1487 1746 1788 1665 1152 1152 432 432 444 1099 1807 1807 1629 363 136 1000 733 1408 1672 85 1000 1487 1746 1788 1665 444 1099 1807 1807 1629 363 136 1000 733 1642 1642 580 580 1427 1427 518 518 192 ﺟﺮﻳﺎن ﺳﻄﺤﻲ ﺟﺮﻳﺎن ﺳﻄﺤﻲ ﺟﺮﻳﺎن ﺳﻄﺤﻲ ﺟﺮﻳﺎن ﺳﻨﻮي ﺟﺮﻳﺎن ﺷﺤﺎﺋﺢ ﺟﺮﻳﺎن ﻃﺒﻘﻲ ﺟﺮﻳﺎن ﻋﺎﺑﺮ ﺟﺮﻳﺎن ﻏﻴﺮ ﺛﺎﺑﺖ ﺟﺮﻳﺎن ﻓﻮق اﻟﺤﺮج )1 >ف( ﺟﺮﻳﺎن ﻓﻲ ﻣﺠﺮى ﻣﻜﺸﻮف ﺟﺮﻳﺎن ﻟﻠﺘﺨﻄﻴﻂ ﺟﺮﻳﺎن ﻣﺒﺎﺷﺮ ﺟﺮﻳﺎن ﻣﺘﻌﺪد اﻷﻃﻮار ﺟﺮﻳﺎن ﻣﺘﻐﻴﺮ ﺟﺮﻳﺎن ﻣﺘﻨﻮع ﺟﺮﻳﺎن ﻣﺮﺗﺒﻂ ﺑﺎﻟﻤﻄﺮ ﺟﺮﻳﺎن ﻣﺼﺤﺢ ﺟﺮﻳﺎن ﻣﻀﻤﻮن ﺟﺮﻳﺎن ﻣﻨﺨﻔﺾ ﺟﺮﻳﺎن ﻧﻬﺮي ﻣﻦ ﻣﺼﺪر ﺟﻮﻓﻲ ﺟﺮﻳﺎن ﻧﻬﺮي دون اﻟﺤﺮج )<1ف( ﺟﺰء إﻧﺤﺪاري )ﻟﻤﻨﺤﻨﻰ اﻟﺼﺮف( ﺟﺰء رﻣﻠﻲ ﺟﺰء ﻣﺒﻠﻮل 1532 1532ﺛﻠﺞ ﻣﻮﺣﻞ 1777 390 ج 1631 1780 1793 713 250 842 319 1826 619 371 740 1693 365 1318 220 1400 151 483 280 1089 625 170 1007 1308 1651 725 94 713 250 842 319 1826 619 371 740 1693 365 1318 220 1400 151 483 280 1089 625 170 1007 1308 1651 725 94 ﺟﺎذﺑﻴﺔ ﺟﺎذﺑﻴﺔ ﺷﻌﺮﻳﺔ ﺟﺒﻞ اﻟﺠﻠﻴﺪ ﺟﺒﻬﺔ ﺑﺎردة ﺟﺒﻬﺔ داﻓﺌﺔ ﺟﺪار اﻟﺴﺪ ﺟﺪول ﺟﺪول ﺟﺪول ﺟﺪول اﻟﺘﺼﺤﻴﺢ ﺟﺪول اﻟﻤﻌﺎﻳﻴﺮ ﺟﺪول ﻣﺎء ﺟﺬر ﺟﺮاف ﺛﻠﺠﻲ ﺟﺮف ﺟﺮف ﻣﺠﺮى اﻟﻨﻬﺮ ﺟﺮي اﻟﻮﺣﻞ ﺟﺮﻳﺎن ﺟﺮﻳﺎن أﺳﺎﺳﻲ ﺟﺮﻳﺎن اﻟﺸﺤﺎﺋﺢ ﺟﺮﻳﺎن اﻟﻤﻄﺮ ﺟﺮﻳﺎن ﺗﺤﺖ ﺳﻄﺤﻲ ﺟﺮﻳﺎن ﺟﻮﻓﻲ ﺟﺮﻳﺎن ﺳﺎﺑﻖ 201 1721 155 1777 390 1631 1780 1793 201 1721 155 ﺗﻴﻔﻮن ﺗﻴﺎر ﺗﻴﺎر ﺗﻴﺎر ﺳﻔﻠﻲ ﺗﻴﺎر ﺻﺎﻋﺪ ﺗﻴﺎر ﻗﻌﺮي ﺗﻴﺎر ﻣﺪي ﺟﺰري ﺗﻴﺎر ﻣﻌﺎآﺲ 667 543 513 1705 1675 1156 1773 1193 656 ث 932 1599 1264 345 369 829 1535 496 596 1212 1402 1907 1119 716 1480 1402 1148 1543 1247 836 345 369 829 1535 496 596 1212 1402 1907 1119 716 1480 1402 1148 1543 1247 836 ﺛﺎﺑﺖ ﺛﻘﻞ ﻣﻮازن ﺛﻠﺞ ﺛﻠﺞ ﺛﻠﺞ ﺟﺎف ﺛﻠﺞ ﺟﻠﻴﺪي ﺛﻠﺞ داﺋﻢ ﺛﻠﺞ ردئ ﺛﻠﺞ رﻃﺐ ﺛﻠﺞ ﻃﺎزج ﺛﻠﺞ ﻃﺮي ﺛﻠﺞ ﻃﻴﻨﻲ ﺻﻔﺤﻲ ﺛﻠﺞ ﻋﻔﻦ ﺛﻠﺞ ﻗﺪﻳﻢ ﺛﻠﺞ ﻣﺤﺒﺐ ﺛﻠﺞ ﻣﺴﺤﻮﻗﻲ ﺛﻠﺞ ﻣﻜﺒﻮس 456 573 1301 188 1519 667 543 513 1705 1675 1156 1773 1193 656 932 1599 1264 456 573 1301 188 1519 1585 1585 120 83 1133 1133 995 807 807 647 1495 120 83 1133 1133 995 647 1495 ﺗﻮاﺗﺮ اﻟﺘﻮزﻳﻊ ﺗﻮازن ﺗﻮازن ﺑﻴﺌﻲ ﺗﻮﺗﺮ ﺗﻮﺗﺮ ﺳﻄﺤﻲ ﺗﻮﺟﻪ ﺗﻮرﺑﻴﻦ ﺗﻮرﺑﻴﻦ ﺑﻠﺘﻮن ﺗﻮرﺑﻴﻦ ﻓﺮﻧﺴﻴﺲ ﺗﻮرﺑﻴﻦ آﺎﺑﻼن ﺗﻮزﻳﻊ ﺗﻮزﻳﻊ اﻹﺣﺘﻤﺎل ﺗﻮزﻳﻊ اﻟﺴﺮﻋﺎت ﺗﻮزﻳﻊ اﻟﻘﻴﻢ اﻟﻘﺼﻮى ﺗﻮزﻳﻊ اﻟﻤﻄﺮ ﺗﻮزﻳﻊ ﺛﻨﺎﺋﻲ اﻟﺤﺪ ﺗﻮزﻳﻊ ﺣﺴﺐ ﺣﺠﻢ اﻟﺤﺒﺎت ﺗﻮزﻳﻊ ﺣﻴﺰي ﺗﻮزﻳﻊ ﺳﻄﺤﻲ ﺗﻮزﻳﻊ ﺳﻨﻮي ﺗﻮزﻳﻊ ﻋﺎدي ﺗﻮزﻳﻊ ﻏﻮﺳﻲ ﺗﻮزﻳﻊ ﻟﻮﻏﺎرﻳﺘﻤﻲ ﻋﺎدي ﺗﻮﻗﻌﺎت هﻴﺪروﻟﻮﺟﻴﺔ ﺗﻮﻗﻊ ﺗﻮﻗﻊ اﻷﺣﻮال اﻟﺠﻮﻳﺔ ﻟﻤﺪى ﻗﺼﻴﺮ 1090 1090 718 5 1756 818 539 1564 1528 1711 692 25 1739 1827 584 172 475 127 564 720 235 1475 475 1361 323 323 568 1641 1641 354 718 5 1756 818 539 1564 1528 1711 692 25 1739 1827 584 172 475 127 564 720 235 1475 475 1361 568 354 193 ﺣﻘﻦ اﻟﻮﺣﻞ ﺣﻘﻴﻘﺔ اﻷرض ﺣﻚ ﺣﻠﻘﺎت ﻧﻤﻮ اﻷﺷﺠﺎر ﺣﻠﻤﺄة ﺣﻤﺎﻳﺔ اﻟﺒﻴﺌﺔ ﺣﻤﺎﻳﺔ اﻟﺘﺮﺑﺔ ﺣﻤﺎﻳﺔ اﻟﻤﻨﺤﺪرات ﺣﻤﻞ ﺣﺮاري ﺣﻤﺔ ﻓﻮارة ﺣﻤﻮﺿﺔ اﻟﻤﻴﺎﻩ ﺣﻤﻮﺿﺔ آﻠﻴﺔ ﺣﻤﻮﻟﺔ اﻟﻤﻴﺎﻩ ﺣﻨﻔﻴﺔ ﺣﻮض ﺣﻮض ﺣﻮض ارﺗﻮازي ﺣﻮض اﻟﺘﺒﺨﺮ ﺣﻮض اﻟﻤﻴﺎﻩ اﻟﺠﻮﻓﻴﺔ ﺣﻮض او ﻗﻨﺎة ﻟﻠﺘﻌﻴﻴﺮ ﺣﻮض ﺗﺮﺳﻴﺐ ﺣﻮض ﺗﺼﺮﻳﻒ ﺣﻮض ﺗﺼﺮﻳﻒ ﻧﻤﻮذﺟﻲ ﺣﻮض ﺗﻌﻮﻳﺾ ﺣﻮض ﺻﺮف إﺧﺘﺒﺎري ﺣﻮض ﺻﺮف ﺛﺎﻧﻮي ﺣﻮض ﻣﺮاﻗﺒﺔ 36 100 1557 761 1574 60 649 1454 724 328 1815 805 1471 1190 710 1885 408 198 486 1224 1515 343 344 1836 1810 736 299 36 100 1557 761 1574 60 649 1454 724 328 1815 805 1471 1190 710 1885 408 198 486 1224 1515 343 344 1836 1810 736 299 ﺣﺪود اﻟﺘﺮآﻴﺰ اﻟﻤﻘﺒﻮل ﺣﺪود اﻟﺘﻄﺒﻴﻖ ﺣﺪود اﻟﺜﻠﺞ ﺣﺮارة اﻷﻧﺼﻬﺎر ﺣﺮارة اﻟﺘﺮﺑﺔ ﺣﺮارة اﻟﻬﻮاء ﺣﺮج ﺣﺮآﺔ اﻟﺮواﺳﺐ ﺣﺮآﺔ اﻟﻤﻴﺎﻩ اﻟﺠﻮﻓﻴﺔ ﺣﺴﺎب ﺣﺴﺎب اﻟﺴﺮﻋﺔ ﺑﻄﺮﻳﻘﺔ اﻟﺒﻘﻊ اﻟﻤﺘﺴﺎوﻳﺔ اﻟﺴﺮﻋﺔ ﺣﺴﺎﺑﺎت هﻴﺪروﻟﻮﺟﻴﺔ ﺣﺲ ﺣﺼﺎة ﺣﺼﻰ ﺣﺼﻴﻠﺔ اﻟﻤﻴﺎﻩ ﺣﻄﺎم ﺣﻔﺮ ﺣﻔﺮ اﻵﺑﺎر ﺣﻔﺮة ﺣﻔﺮة ﺑﺎﻟﻮﻋﻴﺔ ﺣﻔﻆ اﻟﻄﺎﻗﺔ ﺣﻔﻆ اﻟﻜﺘﻠﺔ ﺣﻔﻆ اﻟﻤﻴﺎﻩ ﺣﻘﻞ اﻟﺴﺮﻋﺎت ﺣﻘﻦ )ﺑﺎﻹﺳﻤﻨﺖ( ﺣﻘﻦ اﻟﻄﻴﻦ 1895 690 1895ﺟﻮ 690ﺟﻴﻮﻣﻮرﻓﻮﻟﻮﺟﻴﺎ 1320 298 511 ح 917 878 1183 392 913 1858 981 838 408 741 888 392 913 1858 981 838 408 741 888 1304 1304 1619 1619 970 1430 1518 10 1025 9 1129 9 884 1129 1732 1732 970 1430 1518 10 1025 884 ﺣﺎﺋﻂ ﺣﺎﺟﺰ ﺣﺎﺟﺔ اﻟﻰ ﻣﻴﺎﻩ اﻟﺮي ﺣﺎﺟﺔ ﻟﻠﻤﻴﺎﻩ ﺣﺎﻟﺔ ﺳﺎﺋﻠﺔ ﺣﺎﻟﺔ ﻧﻀﻮج اﻟﺜﻠﺞ ﺣﺘﺎت ﺣﺖ ﺳﻴﻠﻲ ﺣﺠﺐ )اﻟﺸﺘﺎء ﺑﺎﻟﻨﺒﺎﺗﺎت( ﺣﺠﺐ اﻟﻤﻄﺮ )ﺑﺎﻟﻤﺰروﻋﺎت( ﺣﺠﺮ ﺣﺠﺮ ﺟﻴﺮي ﺣﺠﺮ رﻣﻠﻲ ﺣﺠﻢ ﺣﺪ أدﻧﻰ ﻣﻄﻠﻖ ﺣﺪ أﻋﻠﻰ ﻟﻠﺘﺼﺮﻳﻒ ﺧﻼل اﻟﻔﻴﻀﺎن ﺣﺪ أﻗﺼﻰ ﻣﻄﻠﻖ ﺣﺪة ﺣﺪ ﻣﻦ ﻣﻔﻌﻮل اﻟﻔﻴﻀﺎﻧﺎت ﺣﺪود اﻹﺣﺘﻤﺎل 1342 122 492 1457 987 661 673 1523 944 1493 75 143 610 202 700 404 1273 263 1583 1584 1637 1003 139 1320 298 511 917 878 1183 1342 122 492 1457 987 661 673 1523 944 1493 75 143 610 202 700 404 1273 263 1583 1584 1637 1003 139 ﺟﺰء ﻣﻦ ﻣﺠﺮى اﻟﻨﻬﺮ ﺟﺰﺋﻴﺎت ﻃﻴﻨﻴﺔ ﺟﺰر اﻟﺒﺤﺮ ﺟﺰﻳﺮة ﺟﺰﻳﺮي ﺟﺴﻴﻢ ﺟﻌﻞ ﻣﻨﺎﻃﻘﻲ ﺟﻔﺎف ﺟﻔﺎف ﺟﻠﺐ ﺻﻠﺐ ﺟﻠﺐ ﻣﺤﻠﻲ ﺟﻠﺪ ﺟﻠﻴﺪ ﺟﻠﻴﺪ ﺟﻠﻴﺪ ارﺿﻲ ﺟﻠﻴﺪ اﻟﺸﺎﻃﺊ ﺟﻠﻴﺪ اﻟﻘﻌﺮ ﺟﻠﻴﺪ اﻟﻤﻴﺎﻩ اﻟﺴﻄﺤﻴﺔ ﺟﻠﻴﺪ ﻃﺎف ﺟﻠﻴﺪ ﻗﻌﺮي ﺟﻠﻴﺪ ﻣﻘﺰز ﺟﻤﻊ اﻟﻤﻌﻄﻴﺎت ﺟﻤﻊ ﻣﻀﺨﺎت ﺟﻨﺪل ﺟﻨﻮب ﺟﻨﻮﺑﻲ ﺟﻬﺪ ﺟﻮ ﺳﻔﻠﻲ ﺟﻮ د 351 919 918 1917 782 1406 901 902 1418 1822 1913 547 1216 1498 448 625 1161 381 865 1374 1769 1774 1414 21 1471 22 1037 1253 1917 782 1406 901 902 1418 1822 1913 547 1216 1498 448 625 1161 381 865 1374 1769 1774 1414 21 1471 22 1037 1253 داﺋﺮة اﻟﺮﻳﺎح دﺑﺎل دﺑﺶ دراﺳﺔ دراﺳﺔ اﻟﻤﺴﺘﻨﻘﻌﺎت درﺟﺔ اﻟﻤﻠﻮﺣﺔ دردور ﻣﺎﺋﻲ دردور ﻣﺎﺋﻲ درع ﺿﺪ اﻟﺘﺄآﻞ دﻋﺎﻣﺔ ﻟﻠﺠﺴﺮ دﻏﻞ دﻓﻖ دﻓﻖ دﻓﻖ دﻓﻖ ﺣﺮج )ف=(1 دﻓﻖ داﺧﻠﻲ دﻓﻖ ﻋﺎﺋﺪ دﻓﻖ آﺜﻴﺮ اﻹﺿﻄﺮاب دﻓﻖ ﻣﻀﻄﺮب دﻓﻖ ﻣﻀﻤﻮن دﻗﺔ دﻗﺔ دﻗﺔ اﻟﻘﻴﺎس دﻗﺔ اﻟﻘﻴﺎس دﻗﻴﻖ 351 919 918 923 923 922 927 929 929 926 926 922 927 461 1844 723 1644 784 137 351 464 973 480 14 1657 457 461 1844 723 1644 784 137 351 464 973 480 14 1657 457 ﺧﻂ ﺗﺴﺎوي اﻹرﺗﻔﺎع ﺧﻂ ﺗﺴﺎوي اﻷﻋﻤﺎق ﺧﻂ ﺗﺴﺎوي اﻟﻀﻐﻂ اﻟﺠﻮي ﺧﻂ ﺗﺴﺎوي اﻟﻤﻄﺮ ﺧﻂ ﺗﺴﺎوي اﻟﻤﻠﻮﺣﺔ ﺧﻂ ﺗﺴﺎوي درﺟﺔ اﻟﺤﺮارة اﻷرﺿﻴﺔ ﺧﻂ ﺗﺴﺎوي ﺳﺮﻋﺔ اﻟﻤﻴﺎﻩ ﺧﻂ ﺗﺴﺎوي ﻣﺴﺘﻮى اﻟﺜﻠﺞ ﺧﻂ ﺗﻘﺴﻴﻢ اﻟﻤﻴﺎﻩ ﺧﻂ ﺗﻘﺴﻴﻢ اﻟﻤﻴﺎﻩ ﺧﻂ ﺗﻘﺴﻴﻢ اﻟﻤﻴﺎﻩ اﻟﺠﻮﻓﻴﺔ ﺧﻂ ﻣﺎﺋﻲ ﻣﻐﻤﻮر ﺧﻂ ﻣﺴﺘﻮى اﻟﻤﺎء ﺧﻂ ﻣﻘﺎرب ﺧﻂ ﻣﻨﺎﺳﻴﺐ ﺧﻂ ﻣﻨﻘﻂ ﺧﻄﻲ ﺧﻔﺾ ﺧﻼﺻﺔ ﺧﻼﺻﺔ ﺧﻨﺪق 434 1101 1365 401 1305 1464 672 889 1163 1404 548 877 1312 7 1210 1692 1353 546 1222 921 1494 517 996 953 708 194 434 1101 1365 401 1305 1464 672 889 1163 1404 548 877 1312 7 1210 1692 1353 546 1222 921 1494 517 996 953 708 ﺧﺰان ﺣﺠﺰ ﻣﻴﺎﻩ اﻟﻔﻴﻀﺎﻧﺎت ﺧﺰان ﻣﺘﻌﺪد اﻷﻏﺮاض ﺧﺰان ﻣﻴﺎﻩ ﺧﺴﺎرة ﺧﺴﺎرة اﻷﻣﻄﺎر ﺧﺴﺎرة اﻟﻤﺎء ﺑﺴﺒﺐ اﻟﺮﺷﺢ ﺧﺴﺎرة ﺑﺎﻹﺣﺘﻜﺎك ﺧﺴﺎرة ﺑﺎﻟﺤﺠﺐ ﺧﺴﺎرة ﺿﻐﻂ ﻋﻨﺪ اﻟﺨﺮوج ﺧﺸﻮﻧﺔ ﺧﻄﺄ ﺧﻄﺄ ﺁﻟﻲ ﺧﻄﺄ ﻋﺮﺿﻲ ﺧﻄﺄ ﻣﻄﻠﻖ ﺧﻄﺄ ﻣﻘﺒﻮل ﺧﻄﺄ ﻣﻨﻬﺠﻲ ﺧﻄﺄ ﻧﺴﺒﻲ ﺧﻄﺮ اﻟﺘﺄآﻞ ﺧﻂ أﻧﺎﺑﻴﺐ ﺧﻂ اﻟﺘﺴﺎوي ﺧﻂ اﻟﺸﺎﻃﺊ ﺧﻂ اﻟﻀﻔﺎف ﺧﻂ اﻟﻄﻮل ﺧﻂ اﻟﻌﺮض ﺧﻂ ﺑﻴﺎﻧﻲ 1661 195 1424 1766 107 1661 195 1424 1766 107 ﺣﻮض ﻣﻐﻤﻮر ﺣﻮض ﻣﻘﻔﻞ ﺣﻮض ﻧﻤﻮذﺟﻲ ﺣﻮﻳﺾ ﺣﻴﻮاﻧﺎت ﻣﺎﺋﻴﺔ خ 1690 173 247 1443 1189 813 331 1351 1295 1896 920 41 577 609 1040 1346 1690 173 247 1443 1189 813 331 1351 1295 1896 920 41 577 609 1040 1346 ﺧﺎرﻃﺔ إﺟﻤﺎﻟﻴﺔ ﻟﻸﺣﻮال اﻟﺠﻮﻳﺔ ﺧﺎرﻃﺔ اﻷﻋﻤﺎق اﻟﺒﺤﺮﻳﺔ ﺧﺎﻧﻖ ﺧﺘﻢ ﺧﺚ ﺧﺪﻣﺎت هﻴﺪروﻟﻮﺟﻴﺔ ﺧﺮﺳﺎﻧﺔ ﺧﺮﺳﺎﻧﺔ ﻣﺴﻠﺤﺔ ﺧﺮﻳﻄﺔ اﻷﻣﻄﺎر ﺧﺮﻳﻄﺔ اﻟﻄﻘﺲ ﺧﺮﻳﻄﺔ اﻟﻤﻨﺤﻨﻴﺎت ﻣﺘﺴﺎوي اﻟﺰﻣﻦ ﺧﺮﻳﻄﺔ ﺑﺎﻟﺘﺼﻮﻳﺮ اﻟﺠﻮي ﺧﺮﻳﻒ ﺧﺰان ﺗﺒﺨﺮ ﻋﺎﺋﻢ ﺧﺰان ﺗﻌﻴﻴﺮ ﺧﺰان ﺗﻨﻈﻴﻢ 1544 1544 797 441 1552 1082 16 16 1216 1426 313 301 986 300 177 991 162 162 1678 1778 1915 1639 1806 1080 907 488 1602 797 441 1552 1082 16 16 1216 1426 313 301 986 300 177 991 1678 1778 1915 1639 1806 1080 907 488 1602 رﻗﻌﺔ ﺛﻠﺞ رﻗﻢ هﻴﺪروﺟﻴﻨﻲ رﻗﻤﻲ رآﺎم ﺛﻠﺠﻲ رآﺎم ﺟﻠﻴﺪي رآﻦ رآﻴﺰة )ﺟﺴﺮ( رآﻴﺰة ﺟﺴﺮ رﻣﻞ رﻣﻞ ﺧﺸﻦ رﻣﻞ ﻃﻴﻨﻲ رﻣﻞ ﻃﻴﻨﻲ رﻣﻞ ﻧﺎﻋﻢ ﻃﻴﻨﻲ رواﺳﺐ اﻟﻤﺠﺮى رواﺳﺐ ﺣﺒﻴﺒﻴﺔ دﻗﻴﻘﺔ ﺟﺪا رواﺳﺐ ﻓﻲ اﻟﻘﻌﺮ رﻳﺎح ﺳﻄﺤﻴﺔ رﻳﺒﺔ رﻳﺢ رﻳﺢ ﺷﺪﻳﺪة رﻳﺢ ﻣﺘﺒﺪﻟﺔ رﻳﺢ ﻣﻮﺳﻤﻴﺔ ري ري ﺑﺎﻟﺘﻨﻘﻴﻂ ري ﺑﺎﻟﺮش 708 1123 455 1452 971 1520 1520 1873 1812 1812 1077 1873 1077 1818 325 329 67 859 1833 931 781 1074 1075 1076 1567 58 140 149 8 1354 195 708 1123 455 1452 971 1818 325 329 67 859 1833 931 781 1074 1075 1076 1567 58 140 149 8 1354 رﺳﻢ ﺑﻴﺎﻧﻲ رﺳﻢ ﺑﻴﺎﻧﻲ رﺳﻢ ﺑﻴﺎﻧﻲ ﻟﻠﺘﻮزﻳﻊ رﺳﻢ ﺑﻴﺎﻧﻲ ﻟﻠﺮواﺳﺐ رﺳﻢ ﺑﻴﺎﻧﻲ ﻟﻤﺴﺘﻮى اﻟﻤﻴﺎﻩ رﺳﻢ ﺗﻤﻬﻴﺪي رﺳﻢ ﺟﺎﻧﺒﻲ ﻟﺴﻄﺢ اﻟﻤﻴﺎﻩ رﺳﻢ ﺟﺎﻧﺒﻲ ﻟﻠﺴﺮﻋﺔ رﺳﻢ ﺟﺎﻧﺒﻲ ﻟﻤﺤﺘﻮى اﻟﺮﻃﻮﺑﺔ رﺳﻢ ﻋﻤﻮدي ﻟﻠﺤﺮارة رﺳﻢ ﻣﺎﺋﻲ ﻣﻌﻘﺪ رﺳﻢ ﻳﺴﺘﻌﻤﻞ ﻟﻠﺤﺴﺎب رﺳﻮﺑﻲ رﺷﺢ رﺷﺢ ﺟﻠﻴﺪي رﺻﻴﻒ ﻓﻲ اﻟﺒﺤﺮ رﻃﺐ رﻃﺐ رﻃﺐ رﻃﻮﺑﺔ رﻃﻮﺑﺔ اﻟﺘﺮﺑﺔ رﻃﻮﺑﺔ اﻟﻬﻮاء رﻃﻮﺑﺔ ﺟﻮﻳﺔ رﻃﻮﺑﺔ ﻣﺘﻮﻓﺮة رﻃﻮﺑﺔ ﻣﻄﻠﻘﺔ رﻃﻮﺑﺔ ﻧﺴﺒﻴﺔ 378 47 1507 1710 839 1558 695 378 47 1507 1710 839 1558 695 ذروة اﻟﻤﺴﺘﻮى )ﺧﻼل اﻟﻔﻴﻀﺎن( ذرﻳﺮات ﻳﺤﻤﻠﻬﺎ اﻟﻬﻮاء ذو دﻻﻟﺔ ذوﺑﺎن )اﻟﺠﻠﻴﺪ( ذوﺑﺎن اﻟﺜﻠﺞ ذوﺑﺎن اﻟﺜﻠﻮج ذوﺑﺎن ﻓﻴﻀﺎﻧﻲ ﻟﻠﺠﻠﻴﺪ 1381 414 854 855 569 1931 570 1078 ر 1839 806 239 1230 1868 1352 1286 1046 484 1369 1448 1145 1761 1600 968 489 914 591 239 1230 1868 1352 1286 1046 484 1369 1448 1145 1761 1600 968 489 914 591 رأس اﻟﻘﻨﺎة رأس ﻣﻘﻴﺎس اﻟﺠﺮﻳﺎن راﺋﺤﺔ اﻟﻤﻴﺎﻩ راﺑﻄﺔ رادار رادار رﺻﺪ اﻷﺣﻮال اﻟﺠﻮﻳﺔ راﺳﺐ راﺳﺐ راﺳﺐ راﺻﺪ راﻓﺪ رﺑﻴﻊ رد اﻟﻤﻴﺎﻩ رذاذ رزﻧﺎﻣﺔ اﻟﺮي رﺳﻢ 1206 1919 1801 515 1822 1913 1381 414 854 855 569 1931 570 1078 1839 806 1206 1919 1801 515 1822 1913 دآﺔ ﻣﻦ اﻟﺤﺠﺎرة ﻟﻤﻨﻊ اﻹﻧﺠﺮاف دﻟﺘﺎ دﻟﻴﻞ دﻟﻴﻞ دﻟﻴﻞ اﻟﻘﻮة اﻟﺠﺒﺮﻳﺔ دﻟﻴﻞ ﺳﻨﻮي دﻟﻴﻠﻲ دورة اﻟﺮﻃﻮﺑﺔ ﻓﻲ اﻟﺠﻮ دورة اﻟﻤﻴﺎﻩ دورة ﻣﺎﺋﻴﺔ دورﻳﺔ دوارة اﻟﺮﻳﺢ دوارة ذات أرﻳﺎش ﻟﻘﻴﺎس ﺳﺮﻋﺔ اﻟﺮﻳﺢ دواﻣﺔ دواﻣﺔ دواﻣﺔ ذ 1507 904 1183 1188 373 614 1507 904 1183 1188 373 614 ذات ﻣﻌﻨﻰ ذرة ذرة ذروة اﻟﺘﺪﻓﻖ ذروة اﻟﺼﺮف ذروة اﻟﻔﻴﻀﺎن 206 1211 56 701 1314 1875 682 338 577 1299 907 684 375 205 87 206 1211 56 701 1314 1875 682 338 577 1299 907 684 375 205 87 86 86 90 90 406 1017 931 230 231 1546 599 1604 406 1017 931 230 231 1546 599 1604 303 196 303 ﺳﺮﻋﺔ ﻓﻲ اﻟﻘﻌﺮ ﺳﺮﻋﺔ ﻣﻘﺒﻮﻟﺔ ﺳﺮﻳﺎن اﻟﻬﻮاء ﺳﺮﻳﺎن آﺮوي ﺳﺮﻳﻊ ﺳﻄﺢ اﻟﻤﺎء اﻟﺒﺎﻃﻨﻲ ﺳﻘﺎﻟﺔ ﻣﺆﻗﺘﺔ ﺳﻘﻒ ﺣﺎﺟﺰ ﺳﻘﻮط ﺳﻘﻮط اﻟﻤﻄﺮ ﺳﻘﻲ ﺳﻜﺮ ﺳﻜﺮ اﻟﻘﻤﺔ ﺳﻜﺮ ﺳﻔﻠﻲ ﺳﻠﺴﻠﺔ اﻟﺤﺪ اﻷدﻧﻰ اﻟﺴﻨﻮي ﺳﻠﺴﻠﺔ اﻟﺤﺪ اﻷﻗﺼﻰ اﻟﺴﻨﻮي ﺳﻠﺴﻠﺔ اﻟﻘﻴﻢ اﻟﺴﻨﻮﻳﺔ ﺳﻠﺴﻠﺔ اﻟﻤﻌﻄﻴﺎت ﺳﻠﺴﻠﺔ ﻣﺮآﻮف ﺳﻠﺴﻮل ﺳﻠﻚ ﺳﻠﻚ ﻗﻴﺎس ﻣﻌﻠﻖ ﺳﻠﻢ ﺛﻠﺞ ﺳﻠﻢ ﻟﻠﺴﻤﻚ ﺳﻠﻢ ﻣﺮاﺣﻞ ﻣﺴﺘﻮى اﻟﻤﻴﺎﻩ ﺳﻤﺎء ﺻﺎﻓﻴﺔ 1759 1759 1109 1109 1124 658 1020 1086 356 605 115 115 332 1269 714 1531 639 270 419 881 632 1465 1918 579 581 383 1315 1676 1127 1128 1124 658 1020 1086 356 605 332 1269 714 1531 639 270 419 881 632 1465 1918 579 581 383 1315 1676 1127 1128 ﺳﺪ ﺻﻐﻴﺮ ﻣﺜﻠﺚ اﻟﻘﺎﻋﺪة ﺳﺪ ﻃﺒﻴﻌﻲ ﺳﺪ ﻏﻴﺮ ﻣﻌﺮض ﻟﻠﻐﻤﺮ ﺳﺪ ﻏﻴﺮ ﻣﻐﻤﻮر ﺑﺎﻟﻤﻴﺎﻩ ﺳﺪ ﻣﺒﻨﻲ ﺣﺠﺮ ﺳﺪ ﻣﺘﺤﺮك ﺳﺪ ﻣﺮاﻗﺐ ﺳﺪ ﻣﺴﻄﺢ ذو ﺛﻠﻢ ﻣﺜﻠﺜﻲ ﺳﺪ ﻣﻘﻮس ﺳﺪ ﻣﻦ اﻟﺨﺮﺳﺎﻧﺔ ﺳﺪ واﻗﻲ ﺳﺪ وزﻧﻲ ﺳﺪاد )ﺳﻜﺮ( ﺳﺮداب اﻟﺘﺼﺮﻳﻒ ﺳﺮﻋﺔ ﺳﺮﻋﺔ اﻹﻓﺮاغ ﺳﺮﻋﺔ اﻹﻣﺘﺼﺎص ﺳﺮﻋﺔ اﻟﺘﻴﺎر ﺳﺮﻋﺔ اﻟﺮﺷﺢ ﺳﺮﻋﺔ اﻟﺮﻳﺢ ﺳﺮﻋﺔ اﻟﺴﻘﻮط ﺳﺮﻋﺔ اﻟﺴﻘﻮط ﺳﺮﻋﺔ ﺣﺮﺟﺔ ﺳﺮﻋﺔ ذوﺑﺎن )اﻟﺜﻠﺞ( ﺳﺮﻋﺔ ﺳﻄﺤﻴﺔ ﺳﺮﻋﺔ ﻏﻴﺮ ﺟﺎرﻓﺔ ﺳﺮﻋﺔ ﻏﻴﺮ ﻣﻌﻜﺮة 1120 1924 1883 1229 166 399 963 849 317 228 460 1624 508 1041 116 1504 271 238 352 1821 1396 1096 1483 218 1901 302 679 1120 1924 1883 1229 166 399 963 849 317 228 460 1624 508 1041 116 1504 271 238 352 1821 1396 1096 1483 218 1901 302 679 ﺳﺘﺎر ﻧﻴﻔﺮ ﺳﺤﺐ ﺳﺤﺐ ﻣﻴﺎﻩ ﺳﺪادة ﺳﺪ ﺳﺪ ﺳﺪ ﺳﺪ )اﻟﻨﻬﺮ( ﺳﺪ إﻧﻀﺎب ﺳﺪ ﺑﺪﻋﺎﻣﺎت ﺳﺪ ﺗﺤﻮﻳﻞ ﺳﺪ ﺗﺨﺰﻳﻨﻲ ﺳﺪ ﺗﺮاﺑﻲ ﺳﺪ ﺗﻌﻴﻴﺮ ﺳﺪ ﺛﻘﻞ ﻣﻘﻮس ﺳﺪ ﺟﺎﻧﺒﻲ ﺳﺪ ﺧﻠﻴﻮي ﺳﺪ داﻋﻢ ﻟﻠﻘﻨﺎة ﺳﺪ ذو ﺗﻘﻠﺺ ﺳﺪ ذو ﺛﻠﻢ ﻣﺜﻠﺜﻲ ﺳﺪ ذو ﺣﺸﻮة ﺻﺨﺮﻳﺔ ﺳﺪ ذو ﻗﻨﺎﻃﺮ ﻣﺘﻌﺪدة ﺳﺪ رﻗﻴﻖ أﻋﻠﻰ اﻟﺠﺎﻧﺐ ﺳﺪ ﺳﻤﻴﻚ اﻟﺠﺎﻧﺐ ﺳﺪ ﺻﻐﻴﺮ ﺳﺪ ﺻﻐﻴﺮ ﻏﻴﺮ ﻣﻐﻤﻮر ﺑﺎﻟﻤﻴﺎﻩ ﺳﺪ ﺻﻐﻴﺮ ﻟﺘﻌﻴﻴﺮ اﻟﺼﻔﺮ ز 78 949 980 1496 494 905 191 393 1626 852 78 949 980 1496 494 905 191 393 1626 852 زاوﻳﺔ زﺣﻞ أرﺿﻲ زﺧﺎت ﺳﺎﺋﻠﺔ زﺧﺔ زراﻋﺎت ﺑﻌﻠﻴﺔ زراﻋﺎت ﻣﺮوﻳﺔ زﻓﺖ زوﺑﻌﺔ زوﺑﻌﺔ زﻳﺎدة س 979 1494 1620 466 220 371 740 198 486 1578 835 1579 979 1494 1620 466 220 371 740 198 486 1578 835 1579 ﺳﺎﺋﻞ ﺳﺎﺣﻞ ﺳﺎﻋﺔ وﻗﻒ ﺳﺎﻓﻠﺔ اﻟﻨﻬﺮ ﺳﺎﻗﻴﺔ ﺳﺎﻗﻴﺔ ﺳﺎﻗﻴﺔ ﺳﺒﺮ ﺳﺒﺮ ﺳﺒﺮ ﺳﺒﺮ اﻟﺜﻠﺞ ﺳﺒﺮ ﻣﻨﻄﺎدي 1782 1782 1458 1458 970 111 370 1450 1131 1323 1453 868 1377 134 255 673 366 1352 1618 684 527 1697 288 683 1431 1072 1658 970 111 370 1450 1131 1323 1453 868 1377 134 255 673 366 1352 1618 684 527 1697 288 683 1431 1072 1658 ﺻﺨﻮر اﻟﻘﺎﻋﺪة )ﻃﺒﻘﺔ ﺻﺨﺮﻳﺔ ﺗﺤﺘﻴﺔ( ﺻﺨﻮر رﺳﻮﺑﻴﺔ ﺻﺨﻮر آﻠﺴﻴﺔ ﺻﺨﻮر ﻣﺨﺰﻧﺔ ﻟﻠﻤﻴﺎﻩ ﺻﺪع ﺻﺮف رﺳﻮﺑﻲ ﺻﺮف ﺳﻨﻮي ﻋﺎدي ﺻﺮف ﺷﺤﻲ ﺻﺮف ﺻﻠﺐ ﺻﺮف ﻧﻈﺮ أوﻟﻲ ﺻﺮﻳﺪ ﺻﻌﻮد ﺻﻌﻮد ﺷﻌﺮي ﺻﻘﻴﻊ ﺻﻠﺔ ﺻﻠﺔ ﺻﻠﺔ ﻋﺸﻮاﺋﻴﺔ ﺻﻤﺎم ﺻﻤﺎم أﻣﺎن ﺻﻤﺎم ﺑﻮاﺑﻲ ﺻﻤﺎم ﻏﻴﺮ ﻣﺮﺟﻊ ﺻﻤﺎم ﻣﺮاﻗﺒﺔ ﺻﻮرة ﻓﻀﺎﺋﻴﺔ ﺻﻮغ ﺻﻴﻒ 1751 1751ﺷﻔﺎﻓﻴﺔ اﻟﻤﻴﺎﻩ 194ﺷﻔﺮة )اﻟﻤﺮوﺣﺔ( 370ﺷﻖ 1438ﺷﻖ 380ﺷﻘﻮق ﻓﻲ اﻟﺠﻠﻴﺪ 1778 1778 591 1482 263 1848 261 1137 1138 80 1500 194 370 1438 380 591 1482 263 1848 261 1137 1138 80 1500 ص 1592 1108 429 1393 1619 182 182 1394 897 1045 197 ﺷﻚ ﺷﻜﻞ ﺷﻜﻞ ﺷﻼل ﺷﻼل ﺷﻼل ﺻﻐﻴﺮ ﺷﻤﺎل ﺷﻤﺎﻟﻲ ﺷﻮارد ﺳﺎﻟﺒﺔ ﺷﻮﻏﺎ 1592 1108 429 1393 1619 182 182 1394 897 1045 ﺻﺐ ﺻﺐ ﻃﺒﻴﻌﻲ ﺻﺤﺮاء ﺻﺨﺮ ﺻﺨﺮ ﺻﺨﺮ اﻟﻘﺎﻋﺪة ﺻﺨﺮ أم ﺻﺨﺮ ﺑﻤﻜﺎﻧﻪ ﺻﺨﺮ آﻈﻴﻢ ﺻﺨﺮ ﻣﺘﺤﻮل 1440 261 1689 168 477 802 912 477 1634 808 1195 1002 1321 884 1637 1251 1294 93 1363 1707 510 193 1215 1205 1608 1290 1750 1440 261 1689 168 477 802 912 477 1634 808 1195 1002 1321 884 1637 1251 1294 93 1363 1707 510 193 1215 1205 1608 1290 1750 ﺷﺎﻃﺊ اﻟﺒﺤﺮ ﺷﺎﻏﻮر ﺷﺎﻣﻞ ﺷﺒﻜﺔ أﺳﺎﺳﻴﺔ ﺷﺒﻜﺔ اﻷﻧﻬﺮ ﺷﺒﻜﺔ اﻷﻧﻬﺮ ﺷﺒﻜﺔ اﻟﺮي ﺷﺒﻜﺔ ﺗﺼﺮﻳﻒ ﺷﺒﻜﺔ ﻗﻴﺎس ﻣﺴﺘﻮى اﻟﻤﻴﺎﻩ ﺷﺒﻜﺔ هﻴﺪروﻟﻮﺟﻴﺔ ﻟﻘﻴﺎس ﺻﺮف اﻷﻧﻬﺮ ﺷﺒﻪ ﺟﺰﻳﺮة ﺷﺤﺎﺋﺢ ﺷﺢ ﺷﺪة ﺷﺪة ﺷﺪة اﻟﻤﻄﺮ ﺷﺪة اﻟﻤﻄﺮ ﺷﺬوذ ﺷﺮط ﻣﻄﻠﻮب ﺷﺮﻓﺔ ﺷﺮق ﺷﺮﻧﻮزﻳﻮم ﺷﺮوط ﻓﻴﺰﻳﻮﻏﺮاﻓﻴﺔ ﺷﺮﻳﻂ ﻣﺜﻘﺐ ﺷﻈﺎﻳﺎ أﺣﺠﺎر ﺷﻌﺎع اﻹﻧﺤﻨﺎء ﺷﻔﺎﻓﻴﺔ 841 1716 154 597 498 1908 1884 814 1884 1226 670 617 70 613 1601 1516 367 1737 1085 1616 633 841 1716 154 597 498 1908 1884 814 1884 1226 670 617 70 613 1601 1516 367 1737 1085 1616 633 ﺳﻤﺎآﺔ اﻟﺜﻠﺞ ﺳﻤﺎآﺔ اﻟﺠﻠﻴﺪ ﺳﻤﺖ ﺳﻤﻜﺔ ﺳﻨﺔ ﺟﻔﺎف ﺳﻨﺔ رﻃﺒﺔ ﺳﻨﺔ ﻣﺎﺋﻴﺔ ﺳﻨﺔ هﻴﺪروﻟﻮﺟﻴﺔ ﺳﻨﺔ هﻴﺪروﻟﻮﺟﻴﺔ ﺳﻬﻞ ﺳﻬﻞ اﻟﺘﻔﺘﺖ ﺳﻬﻞ اﻟﻔﻴﻀﺎن ﺳﻬﻞ ﻣﻦ اﻟﻄﻤﻲ ﺳﻴﻄﺮة ﻋﻠﻰ اﻟﻔﻴﻀﺎﻧﺎت ﺳﻴﻄﺮة ﻋﻠﻰ اﻟﻨﺒﻊ ﺳﻴﻔﻮن ﺳﻴﻞ ﺳﻴﻞ ﺳﻴﻞ )ﻧﻬﺮ ﺟﺒﻠﻲ( ﺳﻴﻼن اﻟﻤﻄﺮ ﻋﻠﻰ اﻟﺠﺬوع ﺳﻴﻼن ﻣﺠﺮى اﻟﻤﺎء ش 904 176 904ﺷﺎردة 176ﺷﺎﻃﺊ 291 291 445 445 1717 1877 1171 1593 1166 227 304 1895 576 1841 189 1717 1877 1171 1593 1166 227 304 1895 576 1841 189 292 292 50 50 71 1149 1509 67 1733 1773 1292 611 1066 376 297 71 1149 1509 67 1733 1773 1292 611 1066 376 297 198 ﻃﺮﻳﻘﺔ آﻴﻤﻴﺎﺋﻴﺔ ﻟﻘﻴﺎس اﻟﺘﺼﺮﻳﻒ ﻃﺮﻳﻘﺔ ﻣﺒﺎﺷﺮة ﻃﺮﻳﻘﺔ ﻣﻀﻠﻊ ﺗﻴﺴﻴﻦ ﻃﻌﻢ اﻟﻤﻴﺎﻩ ﻃﻔﺢ ﻃﻔﺢ ﻃﻔﺤﺎن ﻃﻔﻮﻳﺔ ﻃﻘﺲ ﻃﻘﺲ ﻃﻘﺲ ﺻﺎف ﻃﻠﺐ اﻟﻤﻴﺎﻩ ﻃﻠﺐ آﻴﻤﻴﺎﺋﻲ ﺣﻴﻮي ﻟﻸوآﺴﻴﺠﻴﻦ ﻃﻠﺐ آﻴﻤﻴﺎﺋﻲ ﻟﻸوآﺴﻴﺠﻴﻦ ﻃﻤﻲ ﻃﻤﻲ ﻃﻤﻲ ﻃﻤﻲ ﻃﻤﻴﻲ ﻃﻦ ﻃﻮرﺑﻴﻦ ﻃﻮف ﻃﻮﻓﺎن ﻃﻮل اﻟﻤﺰج ﻃﻮل ﻋﻠﻰ اﻟﻘﻤﺔ ﻃﻴﻦ 337 1201 210 735 1779 1104 516 1850 1187 1069 1088 961 1656 883 911 1052 1053 337 1201 210 735 1779 1104 516 1850 1187 1069 1088 961 1656 883 911 1052 1053 1527 1527 1814 1814 856 1100 856 1100 ﻃﺒﻘﺔ ﻣﺎﺋﻴﺔ ﻣﺤﺘﺠﺰة ﻃﺒﻘﺔ ﻣﺎﺋﻴﺔ ﻣﻌﻠﻘﺔ ﻃﺒﻘﺔ ﻣﺘﺎﺧﻤﺔ ﻃﺒﻘﺔ ﻣﻴﺎﻩ ﺟﻮﻓﻴﺔ ﻃﺒﻘﺔ ﻣﻴﺎﻩ ﺣﺮة ﻃﺒﻴﻌﻲ ﻃﺮف ﻃﺮق اﻟﻤﺎء ﻃﺮﻳﻖ ﻃﺮﻳﻘﺔ ﻃﺮﻳﻘﺔ اﻟﺒﺎﺧﺮة اﻟﻤﺘﺤﺮآﺔ ﻃﺮﻳﻘﺔ اﻟﺒﻌﺪ اﻟﺘﺮﺑﻴﻌﻲ اﻷدﻧﻰ ﻃﺮﻳﻘﺔ اﻟﺘﻘﺮﻳﺐ اﻟﻤﺘﻌﺎﻗﺐ ﻃﺮﻳﻘﺔ اﻟﺘﻜﺎﻣﻞ ﻟﻘﻴﺎس اﻟﺴﺮﻋﺔ ﻃﺮﻳﻘﺔ اﻟﺮي ﻃﺮﻳﻘﺔ اﻟﺼﻮر ﻃﺮﻳﻘﺔ اﻟﻤﺮﺑﻌﺎت اﻟﺼﻐﻴﺮة ﻃﺮﻳﻘﺔ اﻟﻤﺴﻄﺢ و اﻟﻤﻨﺤﺪر ﻃﺮﻳﻘﺔ ﺣﻘﻞ اﻟﺴﺮﻋﺔ ﻃﺮﻳﻘﺔ ﻏﻴﺮ ﻣﺒﺎﺷﺮة ﻃﺮﻳﻘﺔ ﻗﻴﺎس ﻣﺘﻌﺪدة اﻟﻨﻘﺎط 165 503 254 751 824 158 159 357 330 1384 1378 165 503 254 751 824 158 159 357 330 1384 1378 ﺿﻐﻂ ﺟﻮي ﺿﻐﻂ دﻳﻨﺎﻣﻴﻜﻲ ﺿﻐﻂ ﺷﻌﺮي ﺿﻐﻂ ﻓﻮق ﻣﺴﺘﻮى اﻟﺴﺪ ﺿﻐﻂ هﻴﺪروﺳﺘﺎﺗﻲ ﺿﻔﺔ ﺿﻔﺔ رﻣﻠﻴﺔ ﺿﻔﺔ ﻣﺤﺪﺑﺔ ﺿﻔﺔ ﻣﻘﻌﺮة ﺿﻔﺔ ﻧﻬﺮ ﺿﻔﻲ ط 49 1287 1245 795 954 1650 1832 1764 747 1734 112 126 49 1287 1245 795 954 1650 1832 1764 747 1734 112 126 ﻃﺎف ﻃﺎﻗﺔ إﺷﻌﺎﻋﻴﺔ ﻃﺎﻗﺔ آﺎﻣﻨﺔ ﻃﺎﻗﺔ ﻣﺎﺋﻴﺔ ﻃﺒﻘﺔ ﻃﺒﻘﺔ ﺗﺤﺖ ﺳﻄﺤﻴﺔ ﻃﺒﻘﺔ ﺣﺎوﻳﺔ ﻟﻠﻤﺎء ﻃﺒﻘﺔ ﺳﻔﻠﻰ ﻣﻦ اﻟﻐﻼف اﻟﺠﻮي ﻃﺒﻘﺔ ﻃﻴﻨﻴﺔ ﺻﻠﺪة ﻃﺒﻘﺔ ﻋﻠﻴﺎ ﻃﺒﻘﺔ ﻣﺎﺋﻴﺔ ﻃﺒﻘﺔ ﻣﺎﺋﻴﺔ ارﺗﻮازﻳﺔ ض 644 748 1116 1348 33 35 1790 1491 1757 96 401 1377 749 1254 1705 1159 128 1802 1434 1257 1463 1218 165 1159 142 644 748 1116 1348 33 35 1790 1491 1757 96 401 1377 749 1254 1705 1159 128 1802 1434 1257 1463 1218 165 1159 142 ﺿﺒﺎب ﺿﺒﺎب ﺿﺒﺎب ﺿﺒﻂ ﺿﺒﻂ اﻟﺼﻔﺮ )ﻓﻲ اﻵﻟﺔ( ﺿﺒﻂ اﻟﻤﻌﻠﻮﻣﺎت ﺿﺒﻂ ﻣﺼﻌﺪ اﻟﻨﻬﺮ ﺿﺤﻞ ﺿﺦ ﺗﺠﺮﻳﺒﻲ ﺿﺪﻳﺪ اﻹﻋﺼﺎر ﺿﺮر ﺿﺮﻳﺐ ﺿﻐﻂ ﺿﻐﻂ ﺿﻐﻂ ﺿﻐﻂ إﻧﺘﺸﺎري ﺿﻐﻂ ارﺗﻮازي ﺿﻐﻂ اﻟﺒﺨﺎر ﺿﻐﻂ اﻟﺒﺨﺎر اﻟﻤﺸﺒﻊ ﺿﻐﻂ اﻟﺜﻠﺞ ﺿﻐﻂ اﻟﺮﺷﺢ ﺿﻐﻂ اﻟﻤﺎء اﻟﺒﺎﻃﻨﻲ ﺿﻐﻂ ﺑﺎروﻣﺘﺮي ﺿﻐﻂ ﺗﻨﺎﺿﺤﻲ ﺿﻐﻂ ﺟﻮي 385 385 699 45 982 803 803 307 52 817 1673 1794 535 800 690 793 123 699 45 982 307 52 817 1673 1794 535 800 690 793 123 348 72 1741 507 101 626 1912 422 426 424 1105 199 348 72 1741 507 101 626 1912 422 426 424 1105 ﻋﻠﻢ اﻟﺠﻠﻴﺪ ﻋﻠﻢ اﻟﺠﻠﻴﺪ ﻋﻠﻢ اﻟﺠﻮ ﻋﻠﻢ اﻟﺨﺼﺎﺋﺺ اﻟﺤﺠﺮﻳﺔ ﻋﻠﻢ اﻟﻤﺴﺎﺣﺔ اﻟﺒﺤﺮﻳﺔ ﻋﻠﻢ اﻟﻤﻨﺎخ ﻋﻠﻢ اﻟﻤﻨﺎخ اﻟﺰراﻋﻲ ﻋﻠﻢ اﻟﻤﻴﺎﻩ ﻋﻠﻢ اﻟﻤﻴﺎﻩ اﻟﺴﻄﺤﻴﺔ ﻋﻠﻢ اﻟﻤﻴﺎﻩ اﻟﻤﺪﻧﻲ ﻋﻠﻢ اﻟﻤﻴﺎﻩ اﻟﻬﻨﺪﺳﻲ ﻋﻠﻢ ﺟﻴﻮﻟﻮﺟﻴﺎ اﻟﻤﺎء ﻋﻠﻢ ﺳﻄﺢ اﻻرض ﻋﻠﻢ ﻗﻮة اﻟﻤﻮاﺋﻊ ﻋﻠﻢ ﻣﻴﺎﻩ اﻟﻤﻨﺎﻃﻖ اﻟﺠﺎﻓﺔ او اﻟﻘﺎﺣﻠﺔ ﻋﻠﻢ ﻣﻴﺎﻩ اﻟﻴﺎﺑﺴﺔ ﻋﻠﻮ ﻋﻠﻮ آﻠﻲ ﻋﻠﻮم اﻷرض ﻋﻠﻮم ﻣﺎﺋﻴﺔ ﺗﻄﺒﻴﻘﻴﺔ ﻋﻤﻖ اﻟﺠﺮﻳﺎن ﻋﻤﻖ اﻟﺮﻃﻮﺑﺔ ﻋﻤﻖ ﻋﻤﻖ اﻟﻤﻴﺎﻩ اﻟﺠﺎرﻳﺔ ﻋﻤﻖ اﻟﻤﻴﺎﻩ اﻟﺼﺎﻟﺤﺔ ﻟﻺﺳﺘﻌﻤﺎل ﻋﻤﻖ ﻃﺒﻴﻌﻲ 1580 1232 1825 693 830 1398 1352 1606 531 427 583 183 1336 1612 1050 819 1580 1232 1825 693 830 1398 1352 1606 531 427 583 183 1336 1612 1050 819 972 972 54 54 514 514 1192 1572 1460 1158 1192 1572 1460 1158 ﻋﺼﺎ إﺧﺘﺒﺎر ﻋﺼﺎ اﻟﻘﻴﺎس ﻋﺼﺎ ﺧﻔﻴﻔﺔ ﻋﺼﺮ ﺟﻠﻴﺪي ﻋﺼﺮ ﺟﻠﻴﺪي ﻋﻜﺮ ﻋﻼﻗﺔ ﻋﻼﻗﺔ إرﺗﻔﺎع اﻟﻤﻴﺎﻩ و اﻟﺘﺼﺮﻳﻒ ﻋﻼﻗﺔ ﺗﺠﺮﻳﺒﻴﺔ ﻋﻼﻗﺔ ﻗﻮة اﻷﻣﻄﺎر ﺑﺎﻟﻤﺴﺎﺣﺔ ﻋﻼﻗﺔ ﻣﻨﺼﺔ -إرﺗﻔﺎع ﺻﺮفﻋﻼﻣﺔ اﻟﻤﻨﺴﻮب ﻋﻼﻣﺔ ﻣﺮﺟﻌﻴﺔ ﻋﻠﻢ اﻹﺣﺼﺎء ﻋﻠﻢ اﻷﺣﻮال اﻟﺠﻮﻳﺔ ﻋﻠﻢ اﻷﺣﻮال اﻟﺠﻮﻳﺔ اﻟﻤﺎﺋﻴﺔ ﻋﻠﻢ اﻷﺣﻴﺎء ﻓﻲ اﻟﻤﻴﺎﻩ اﻟﻌﺬﺑﺔ ﻋﻠﻢ اﻷرﺻﺎد اﻟﺠﻮﻳﺔ اﻟﺰراﻋﻴﺔ ﻋﻠﻢ اﻟﺒﻴﺌﺔ ﻋﻠﻢ اﻟﺘﺮﺑﺔ ﻋﻠﻢ اﻟﺘﺮﺑﺔ ﻋﻠﻢ اﻟﺘﺮﺳﺒﺎت ﻋﻠﻢ اﻟﺠﺒﺎل 816 574 671 1241 1508 334 816 574 671 1241 1508 334 1840 1840 320 1376 1376 675 368 1051 386 320 675 368 1051 386 850 1817 850 1817 1147 1147 629 1857 669 1522 1522 215 379 1735 207 629 1857 669 215 379 1735 207 ﻋﺎﻟﻢ ﻣﻴﺎﻩ ﻋﺎﻣﻞ ﻋﺎﻣﻞ اﻹﺣﺘﻜﺎك ﻋﺎﻣﻞ اﻟﻤﺴﺎﻣﻴﺔ ﻋﺘﺒﺔ ﻋﺘﺒﺔ )ﺳﺪ ﺻﻐﻴﺮ( ﻣﻦ اﻟﺨﺮﺳﺎﻧﺔ ﻋﺠﺰ ﺑﺎﻟﻤﻴﺎﻩ ﻋﺪد ﺑﻜﺘﻴﺮﻳﺎ اﻟﻜﻮﻟﻴﻔﻮرم ﺑﺎﻟﻤﻴﺎﻩ ﻋﺪد رﻳﻨﻮﻟﺪز ﻋﺪد ﻓﺮود ﻋﺪاد ﻋﺪاد ﻋﺪاد اﻟﺨﻄﻰ ﻋﻠﻰ اﻟﺠﻠﻴﺪ ﻋﺪاد اﻟﻨﺒﺾ ﻋﺪاد ﻓﻨﺘﻮري ﻟﻘﻴﺎس ﺗﺪﻓﻖ اﻟﺴﺎﺋﻞ ﻋﺪاد ﻣﺴﺎﻓﺎت ﻋﺪاد ﻣﺴﺠﻞ ﻟﻠﻤﻴﺎﻩ ﻋﺪاد ﻣﻴﺎﻩ ﻋﺪﺳﺔ ﻣﻴﺎﻩ ﺟﻮﻓﻴﺔ ﻋﺬﺑﺔ ﻋﺪم اﻟﺘﻨﺎﺳﻖ ﻋﺮض اﻟﻨﻬﺮ ﻋﺮض ﻋﻠﻰ اﻟﻘﻤﺔ ﻋﺮض ﻋﻠﻰ اﻟﻘﻤﺔ ﻋﺮض ﻓﻲ اﻟﻘﻌﺮ 208 1018 763 208ﻃﻴﻦ ﺟﻠﻤﻮدي 1018ﻃﻴﻦ ﺟﻴﺮي 763ﻃﻴﻦ ﻧﺎﻋﻢ ظ 810 1055 44 1479 526 810ﻇﺎهﺮة هﻴﺪروﻟﻮﺟﻴﺔ 1055ﻇﺮوف ﻣﻨﺎﺧﻴﺔ ﻋﻠﻰ ﻣﻨﻄﻘﺔ ﺿﻴﻘﺔ ﻣﻦ اﻷرض 44ﻇﺮوف هﻮاﺋﻴﺔ 1479ﻇﻞ 526ﻇﻬﻮر ع 608 49 1748 1136 1927 1626 840 1548 1720 1628 1049 608 49 1748 1136 1927 1626 840 1548 1720 1628 1049 ﻋﺎﺋﻢ ﻋﺎﺋﻢ ﻋﺎﺑﺮ ﻋﺎدي ﻋﺎرﻳﺔ ﻣﻦ اﻷﺣﺮاج ﻋﺎﺻﻔﺔ ﻋﺎﺻﻔﺔ ﺛﻠﺠﻴﺔ ﻋﺎﺻﻔﺔ ﺛﻠﺠﻴﺔ ﻋﺎﺻﻔﺔ رﻋﺪﻳﺔ ﻋﺎﺻﻔﺔ ﻣﻤﻄﺮة ﻋﺎﻟﻢ اﻷﺣﻮال اﻟﺠﻮﻳﺔ 1472 1472 983 983 251 222 536 13 760 750 1855 562 854 873 1667 4 2 409 611 899 1026 578 84 1922 1659 603 264 430 1267 251 222 536 13 760 750 1855 562 854 873 1667 4 2 409 611 899 1026 578 84 1922 1659 603 264 430 1267 200 ﻓﺼﻞ ﻣﻜﻮﻧﺎت اﻟﺼﺮف اﻟﻤﺎﺋﻲ ﻓﻀﻼت اﻟﻨﺒﺎﺗﺎت ﻓﻌﻞ ﺷﻌﺮي ﻓﻘﺎﻗﻴﻊ ﻓﻘﺪ اﻟﻀﻐﻂ ﺑﺎﻟﻤﺪﺧﻞ ﻓﻘﺪ ﺑﺴﺒﺐ اﻹﻣﺘﺼﺎص ﻓﻘﺪان اﻟﺤﺮارة ﻓﻘﺪان اﻟﻀﻐﻂ ﻓﻘﺪان اﻟﻤﻴﺎﻩ ﻓﻘﺪان ﺑﺎﻟﺘﺒﺨﺮ ﻓﻬﺮس ﻓﻮري ﻓﻮق اﻹﺷﺒﺎع ﻓﻮق اﻟﻤﻌﺘﺎد ﻓﻮق ﺣﺮارة اﻟﺘﺠﻤﺪ ﻓﻮهﺔ اﻟﻘﺬف ﻓﻴﻀﺎن ﻓﻴﻀﺎن ﻓﻴﻀﺎن أﻗﺼﻰ ﻣﺤﺘﻤﻞ ﻓﻴﻀﺎن اﻟﺨﺮﻳﻒ ﻓﻴﻀﺎن ﺳﻨﻮي ﻓﻴﻀﺎن ﺷﺘﻮي ﻓﻴﻀﺎن ﺻﻴﻔﻲ ﻓﻴﻀﺎن ﻓﺠﺎﺋﻲ ﻓﻴﻀﺎن آﺎرﺛﺔ ﻓﻴﻀﺎن ﻟﻠﺘﺨﻄﻴﻂ ﻓﻴﻀﺎن ﻟﻠﺪراﺳﺎت 1539 1809 823 190 1932 1646 870 1522 1296 1539 1809 823 190 1932 1646 870 1522 1296 ﻏﻄﺎء ﺛﻠﺠﻲ ﻏﻄﺎء ﻧﺒﺎﺗﻲ ﻏﻼف اﻷرض اﻟﻤﺎﺋﻲ ﻏﻼف ﺣﻴﻮي ﻏﻠﺔ ﻏﻤﺮ ﻏﻴﺮ ﺻﺎﻟﺢ ﻟﻠﻤﻼﺣﺔ ﻏﻴﺮ ﻣﺘﻤﺎﺛﻞ ﻏﻴﻢ ﻣﻤﻄﺮ ف 1171 1171 1874 97 674 1008 1375 737 873 462 711 650 1382 1382 1444 1444 1921 1874 97 674 1008 1375 737 873 462 711 650 1921 ﻓﺎﺋﺾ ﻓﺎﺋﺾ اﻟﻤﻴﺎﻩ ﻓﺘﺤﺔ ﻓﺘﺮة )ﻣﺪة( دون ﺟﻠﻴﺪ ﻓﺘﺮة اﻟﺸﺤﺎﺋﺢ ﻓﺘﺮة اﻟﻌﻮدة ﻓﺘﺮة ﻧﻤﻮ اﻟﻨﺒﺎﺗﺎت ﻓﺠﺎﺋﻲ ﻓﺠﻮة ﻓﺦ ﻟﻠﺤﺼﻰ ﻓﺮﺟﺔ او ﻓﻀﺎء ﻓﻲ ﻏﺎﺑﺔ ﻓﺮع ﺻﺎﻋﺪ )ﻣﻦ ﻣﻨﺤﻨﻰ اﻟﺠﺮﻳﺎن( ﻓﺼﻞ ﻓﺼﻞ اﻟﺸﺘﺎء 1783 1537 1783ﻋﻴﻨﺔ ﻏﻴﺮ ﻣﻀﻄﺮﺑﺔ 1537ﻋﻴﻨﺔ ﻗﻠﺒﻴﺔ ﻣﻦ اﻟﺜﻠﺞ 425 590 530 غ 1154 1744 524 219 285 649 1926 341 1379 1905 1505 1506 685 471 71 1509 1512 67 956 1566 592 192 468 1168 832 219 285 649 1926 341 1379 1905 1505 1506 685 471 71 1509 1512 67 956 1566 592 192 468 1168 832 ﻏﺎﺑﺎت داﺋﻤﺔ اﻷوراق ﻏﺎﺑﺔ ﻏﺎﺑﺔ ﻏﺎﺑﺔ ﻏﺎﺑﺔ ﺻﻨﻮﺑﺮﻳﺎت ﻏﺎﺑﺔ ﺿﻔﻴﺔ ﻏﺮب ﻏﺮﺑﺎل ﻏﺮﺑﻠﺔ ﻏﺮﻓﺔ اﻟﺴﻜﺮ ﻏﺮق ﺳﻔﻴﻨﺔ ﻏﺮﻳﻦ ﻏﺮﻳﻦ ﻏﺮﻳﻨﺔ ﻏﺮﻳﻨﻲ ﻏﺴﻞ اﻟﺘﺮﺑﺔ ﻏﺴﻞ اﻟﺘﺮﺑﺔ ﻏﺸﺎء )ﻣﻦ اﻟﻤﻴﺎﻩ( ﻏﺸﺎء ﻣﻦ اﻟﺨﺮﺳﺎﻧﺔ اﻟﻤﺰﻓﺘﺔ ﻏﻄﺄ ﻣﻘﻄﻊ أﺳﻔﻞ اﻟﻨﻬﺮ ﻏﻄﺎء أرﺿﻲ ﻏﻄﺎء ﺛﻠﺠﻲ 656 932 1330 571 624 226 606 1671 465 1649 1039 678 1633 523 1022 1423 1866 361 485 425 590 530 1154 1744 524 656 932 1330 571 624 226 606 1671 465 1649 1039 678 1633 523 1022 1423 1866 361 485 ﻋﻤﻖ ﻗﻨﺎة اﻟﻤﻼﺣﺔ ﻋﻤﻞ ﻓﻲ اﻟﺤﻘﻞ ﻋﻤﻠﻲ ﻋﻤﻠﻴﺔ ﻋﻨﺎﺻﺮ ﻧﺎدرة ﻋﻨﺼﺮ ﻋﻨﻔﺔ ﻓﺮﻧﺴﻴﺲ ﻋﻨﻔﺔ آﺎﺑﻼن ﻋﻮدة اﻟﻰ اﻟﻤﺴﺘﻮى )ﻣﻴﺎﻩ ﺟﻮﻓﻴﺔ( ﻋﻮدة ﻇﻬﻮر اﻟﻤﻴﺎﻩ اﻟﺠﻮﻓﻴﺔ ﻋﻮم اﻷﺧﺸﺎب ﻋﻮاﻣﺔ ﻋﻮاﻣﺔ ﻋﻮاﻣﺔ ﺳﻄﺤﻴﺔ ﻋﻮاﻣﺔ ﻣﺰدوﺟﺔ ﻋﻮاﻣﺔ ﻣﻐﻤﻮرة ﻋﻴﺎر ﻋﻴﺎر اﻟﺼﻔﺮ ﻋﻠﻰ ﺳﻠﻢ اﻟﻘﻴﺎﺳﺎت ﻋﻴﺎر اﻟﻤﺠﺮى ﻋﻴﺎر آﻬﺮﺑﺎﺋﻲ آﻴﻤﻴﺎﺋﻲ ﻋﻴﺎر ﻣﺮﺟﻌﻲ ﻋﻴﻨﺔ ﻋﻴﻨﺔ ﻣﻴﺎﻩ ﻋﻴﻨﺔ ﺟﻮﻓﻴﺔ ﻋﻴﻨﺔ ﺟﻮﻓﻴﺔ ﻣﺄﺧﻮذة ﺑﺎﻟﻤﺜﻘﺐ 884 884 779 858 858 382 1745 1485 362 872 1745 1036 1179 779 382 1745 1485 362 872 1745 1036 1179 1824 1824 1358 1358 1698 62 820 820 398 103 1767 1134 1698 62 398 103 1767 1134 ﻗﻮة ﻗﻮة )ﺑﺎﻟﺤﺼﺎن ﺑﺨﺎري( ﻗﻮة اﻻﺳﺘﻤﺮار ﻗﻮة اﻟﺠﺮ اﻟﺤﺮﺟﺔ ﻗﻮة اﻟﺴﺤﺐ ﻗﻮة اﻟﻘﺺ ﻗﻮة آﻮرﻳﻮﻟﻴﺲ ﻗﻮة ﻣﺮآﺰة ﻗﻮةاﻟﺠﺮ ﻗﻴﺎس ﻗﻴﺎس اﻟﺘﺒﺨﺮ ﻓﻲ اﻟﺤﻮض ﻗﻴﺎس ﺣﻴﺚ اﻟﻤﻴﺎﻩ ﻗﻠﻴﻠﺔ اﻟﻌﻤﻖ ﻗﻴﺎس ﻋﻦ ﺑﻌﺪ ﻗﻴﺎس ﻋﻦ ﺑﻌﺪ ﻗﻴﺎس ﻗﺪرة ﺳﻄﺢ ﻋﻠﻰ ﻋﻜﺲ اﻟﻨﻮر ﻗﻴﺎس ﻣﻨﺴﻮب اﻷﻧﻬﺮ ﻗﻴﻢ ﻳﻮﻣﻴﺔ ﻗﻴﻤﺔ ﺗﻘﺮﻳﺒﻴﺔ ﻗﻴﻤﺔ ﺣﻘﻴﻘﻴﺔ ﻗﻴﻤﺔ هﻴﺪروﻟﻮﺟﻴﺔ ﻋﺎدﻳﺔ 276 457 1013 102 585 549 753 229 505 529 1038 1317 1064 958 844 1125 908 1182 235 240 241 242 637 1114 1882 976 ك 201 110 1892 1892 276 457 1013 102 585 549 753 229 505 529 1038 1317 1064 958 844 1125 908 1182 235 240 241 242 637 1114 1882 976 110 1892 1892 ﻗﻨﺎة ﻗﻨﺎة ﻗﻨﺎة أﺳﺎﺳﻴﺔ ﻗﻨﺎة اﻹﺳﺘﻘﺒﺎل ﻗﻨﺎة اﻟﺘﻐﺬﻳﺔ ﻗﻨﺎة اﻟﺘﻔﺮﻳﻎ ﻗﻨﺎة اﻟﺠﻠﺐ ﻗﻨﺎة ﺗﺤﻮﻳﻞ ﻗﻨﺎة ﺗﺮاﺑﻴﺔ ﻗﻨﺎة ﺗﺼﺮﻳﻒ ﻟﻠﻄﻮارئ ﻗﻨﺎة ﺗﻌﻴﻴﺮ ﻗﻨﺎة ﺗﻌﻴﻴﺮ ﻗﻨﺎة ﺛﺎﻧﻮﻳﺔ ﻗﻨﺎة ﺣﺮة ﻗﻨﺎة ﺧﺎﻣﻠﺔ ﻗﻨﺎة ﺧﺪﻣﺔ ﻣﻮﺳﻤﻴﺔ ﻗﻨﺎة ري ﻗﻨﺎة ﻗﻴﺎس ﺑﺮﺷﺎل ﻗﻨﺎة ﻟﻠﺘﻌﻴﻴﺮ ﻗﻨﺎة ﻣﺤﻔﻮرة ﻗﻨﺎة ﻣﺤﻔﻮرة ﻣﺮدوﻣﺔ ﻗﻨﺎة ﻣﺮدوﻣﺔ ﻗﻨﺎة ﻣﻌﻴﺮة ﻗﻨﺎة ﻣﻼﺣﺔ ﻗﻨﺎة ﻣﻼﺣﻴﺔ ﻗﻨﺎة ﻣﻠﺒﺴﺔ ﻗﻨﺎة ﻣﻴﺎﻩ ﻣﺮﺗﻔﻌﺔ ﻗﻨﺎع ﻟﻤﻨﻊ اﻟﺘﺴﺮب ﻗﻨﺎع ﻣﺤﻜﻢ )ﺿﺪ اﻟﻤﺎء( 588 1595 1743 1795 876 746 1221 133 1004 630 833 1484 858 1813 490 657 200 204 786 1491 377 132 691 1047 372 236 588 1595 1743 1795 876 746 1221 133 1004 630 833 1484 858 1813 490 657 200 204 786 1491 377 132 691 1047 372 236 ﻗﺪرة ﻓﻲ اﻟﺤﻘﻞ ﻗﺪرة ﻗﻨﺎة اﻟﺘﺼﺮﻳﻒ ﻗﺪرة آﻠﻴﺔ ﻗﺪرة ﻧﺎﻓﻌﺔ ﻗﺮاءة اﻵﻻت ﻗﺴﺎوة اﻟﻤﻴﺎﻩ ﻗﺴﻄﻞ ﻗﺴﻄﻞ ﻣﻦ اﻹﺳﻤﻨﺖ و اﻷﻣﻴﺎﻧﺖ )اﺗﺮﻧﻴﺖ( ﻗﺴﻢ ﺳﻔﻠﻲ ﻗﺴﻢ ﻣﺒﺘﻞ ﻗﺸﺮة ﺛﻠﺠﻴﺔ ﻗﺺ ﻗﺼﻮر ذاﺗﻲ ﻗﻀﻴﺐ ﻗﻴﺎس اﻟﺴﺮﻋﺔ ﻗﻄﺮة ﻗﻄﻊ ﺻﻐﻴﺮة ﻣﻦ اﻟﺠﻠﻴﺪ ﻗﻌﺮ ﻗﻌﺮ اﻟﺒﺌﺮ ﻗﻔﺰة اﻟﻤﺎء ﻗﻠﻴﻞ اﻟﻌﻤﻖ ﻗﻤﺔ اﻟﺴﺪ ﻗﻤﺮ اﺻﻄﻨﺎﻋﻲ ﻗﻤﺮ اﺻﻄﻨﺎﻋﻲ ﺛﺎﺑﺖ اﻟﻤﺪار ﻗﻤﺮ اﺻﻄﻨﺎﻋﻲ ﻟﻸﺣﻮال اﻟﺠﻮﻳﺔ ﻗﻤﺔ ﻗﻨﺎة 1142 1142ﻓﻴﻀﺎن ﻣﺪة ﻋﻮدﺗﻪ آﻞ آﺬا ﺳﻨﺔ ق 1693 1749 1577 227 191 470 1853 402 122 248 277 1851 1456 555 1246 150 1589 1366 860 259 1886 757 1693 1749 1577 227 191 470 1853 402 122 248 277 1851 1456 555 1246 150 1589 1366 860 259 1886 757 ﻗﺎﺋﻤﺔ ﻗﺎﺑﻠﻴﺔ اﻹﻧﺘﻘﺎل ﻗﺎﺑﻠﻴﺔ اﻟﺬوﺑﺎن ﻗﺎﺑﻠﻴﺔ اﻟﻄﻔﻮ ﻗﺎر ﻗﺎﻋﺪة أﺳﻔﻞ اﻟﻨﻬﺮ ﻗﺎﻧﻮن اﻟﻤﻴﺎﻩ ﻗﺎﻧﻮن دارﺳﻲ ﻗﺤﻞ ﻗﺪرة ﻗﺪرة إﺳﺘﻴﻌﺎب اﻟﻤﺠﺮى ﻗﺪرة إﺳﺘﻴﻌﺎب اﻟﻤﻴﺎﻩ ﻗﺪرة إﻧﺘﻘﺎل اﻟﺮواﺳﺐ ﻗﺪرة اﻟﺘﺒﺨﺮ ﻗﺪرة اﻟﺘﺒﺨﺮ اﻟﺮﺷﺤﻲ اﻟﻜﺎﻣﻨﺔ ﻗﺪرة اﻟﺘﺨﺰﻳﻦ اﻟﻤﺘﻮﻓﺮة ﻗﺪرة اﻟﺤﺮارة اﻟﻨﻮﻋﻴﺔ ﻗﺪرة اﻟﺨﺰان ﻗﺪرة اﻟﺮﺷﺢ ﻗﺪرة اﻟﻨﻘﻞ ﻗﺪرة ﺗﺼﺮﻳﻒ اﻟﻤﻴﺎﻩ ﻗﺪرة ﺣﺮارﻳﺔ 1051 1051 1514 1136 342 1097 1803 853 521 1514 1514 1029 1031 1132 1030 1030 1032 1032 787 787 124 124 1087 1900 396 144 1899 1581 934 1514 1136 342 1097 1803 853 521 1029 1031 1132 1087 1900 396 144 1899 1581 934 ﻣﺘﺮ ﻣﺘﺰاﻣﻦ ﻣﺘﻌﺎﻣﺪ ﻣﺘﻌﺪد اﻹﺳﺘﻌﻤﺎل ﻣﺘﻌﺪد اﻟﺼﻼت ﻣﺘﻐﻴﺮ ﻣﺘﻐﻴﺮ ﻣﺴﺘﻘﻞ ﻣﺘﻔﺮع )ﻣﻦ ﻣﺤﻄﺔ اﻟﺘﻨﻘﻴﺔ( ﻣﺘﻮاﻗﺖ ﻣﺘﻮﺳﻂ ﻣﺘﻮﺳﻂ اﻷﻧﺤﺮاف ﻣﺘﻮﺳﻂ اﻟﺠﺮﻳﺎن اﻟﺴﻨﻮي ﻣﺘﻮﺳﻂ اﻟﺤﺮارة اﻟﻴﻮﻣﻲ ﻣﺘﻮﺳﻂ اﻟﺼﺮف اﻟﺸﻬﺮي ﻣﺘﻮﺳﻂ اﻟﻌﻤﻖ اﻟﻬﻴﺪروﻟﻲ ﻣﺘﻮﺳﻂ ﺣﺴﺎﺑﻲ ﻣﺘﻮﺳﻂ ﻣﺘﺤﺮك ﻣﺘﻮﺳﻂ ﻣﺜﻘﻞ ﻣﺘﻮﺳﻂ ﻳﻮﻣﻲ ﻣﺜﻘﺎب ﻣﺜﻘﻞ ﻣﺜﻘﻞ اﻟﻤﺴﺒﺎر ﻣﺠﺎر ﺟﻮﻓﻴﺔ 1503 855 959 616 1748 1830 212 212 1695 668 209 636 843 790 782 1233 1292 1805 767 769 871 1079 1803 82 776 1586 1369 202 1503 855 959 616 1748 1830 212 212 1695 668 209 636 843 790 782 1233 1292 1805 767 769 871 1079 1803 82 776 1586 1369 ﻣﺄﺧﺬ ﻣﻴﺎﻩ ﺟﺎﻧﺒﻲ ﻣﺆﺷﺮ ﻣﺆﺷﺮ ﻣﺴﺎﺣﺔ أوراق اﻟﻨﺒﺘﺎت ﻣﺆﺷﺮات اﻟﻔﻴﻀﺎﻧﺎت ﻣﺆﻗﺖ ﻣﺎء ﻣﺎء أﺟﺎج ﻣﺎء أﺧﻀﻢ ﻣﺎء اﻟﻤﺴﺮب اﻟﺴﻔﻠﻲ ﻣﺎء ﻋﺬب ﻣﺎء ﻣﻘﻴﺪ ﻣﺎﺋﻊ ﻣﺎﺋﻊ ﻣﺜﺎﻟﻲ ﻣﺎﺋﻴﺎت ﻣﺎدة ﻋﻀﻮﻳﺔ ﻣﻨﺤﻠﺔ ﻣﺎدة ﻣﻠﻮﺛﺔ ﻣﺎﻋﻮن ﻣﺒﺪأ اﻟﻤﻨﺎﻃﻖ اﻟﻤﺸﺒﻌﺔ اﻟﻤﺘﻐﻴﺮة ﻣﺒﺮﻗﺔ ﺷﻤﺴﻴﺔ ﻣﺒﻴﺪ أﻋﺸﺎب ﻣﺒﻴﺪ ﺣﺸﺮي ﻣﺘﺎﺑﻌﺔ ﻣﺘﺒﺪل ﻣﺘﺴﻊ ﺳﻨﻮي ﻣﺘﺠﺎﻧﺲ ﻣﺘﺨﺼﺺ ﻣﺘﺨﻠﻒ 1284 73 269 989 641 600 1115 798 798 792 1284 73 269 989 641 600 1115 798 798 792 آﻤﻲ آﻤﻴﺔ آﻬﻒ آﻴﻠﻮن آﻴﻠﻮن اﻟﺘﺼﺮﻳﻒ آﻴﻠﻮن ﻟﻠﺴﻤﻚ آﻴﻠﻮن ﻣﻼﺣﺔ آﻴﻤﻴﺎء ارﺿﻤﺎﺋﻴﺔ آﻴﻤﻴﺎء اﻟﻤﻴﺎﻩ اﻟﺠﻮﻓﻴﺔ آﻴﻤﻴﺎء ﻣﺎﺋﻴﺔ 268 933 1289 32 1743 1740 1742 230 1931 1551 ل 1670 747 846 93 846 1889 1189 37 1819 935 697 93 846 1889 1189 37 1819 935 697 ﻻ إﻧﺘﻈﺎﻣﻴﺔ ﻻ ﻳﻨﻔﺬ ﻣﻨﻪ اﻟﻤﺎء ﻻ ﻳﻨﻔﺬ ﻣﻨﻪ اﻟﻤﺎء ﻟﺒﺪ ﻟﺰوب ﻟﺰوﺟﺔ ﻟﺰوﺟﺔ آﻴﻨﻤﺎﺗﻴﺔ ﻟﺴﺎن ﺟﻠﻴﺪي 415 797 1541 1632 476 225 1118 1172 م 500 703 1406 203 879 1852 203ﻣﺄﺧﺬ ﻗﻌﺮي 879ﻣﺄﺧﺬ ﻣﻴﺎﻩ 1852ﻣﺄﺧﺬ ﻣﻴﺎﻩ 1555 1573 232 268 933 1289 32 1743 1740 1742 230 1931 1551 1670 747 846 415 797 1541 1632 476 225 1118 1172 500 703 1406 1555 1573 232 آﺎﺗﻴﻮن آﺎرﺳﺖ آﺎﺷﻒ إﺷﻌﺎﻋﻲ آﺎﻇﻢ اﻟﺤﺮارة آﺎﻣﻞ اﻟﻤﺤﺘﻮى آﺎﻣﻞ اﻟﻤﺤﺘﻮى ﻣﻦ اﻟﻤﻮاد اﻟﻤﺬاﺑﺔ آﺎﻣﻞ اﻟﻤﻮاد اﻟﺼﻠﺒﺔ آﺒﻞ آﺘﺎب ﺳﻨﻮي آﺘﻠﺔ ﺛﻠﺞ ﺟﻤﻌﻬﺎ اﻟﺮﻳﺢ آﺘﻠﺔ دﻋﻢ )ﻟﻠﺴﺪ( آﺘﻴﻢ آﺘﻴﻢ آﺜﺎﻓﺔ آﺜﺎﻓﺔ إﻳﻮﻧﺎت اﻟﻬﻴﺪروﺟﻴﻦ آﺜﺎﻓﺔ اﻟﺜﻠﺞ آﺜﺎﻓﺔ اﻟﺸﺒﻜﺔ اﻟﻤﺎﺋﻴﺔ آﺜﺎﻓﺔ ﺷﺒﻜﺔ اﻷﻧﻬﺮ آﺜﺎﻓﺔ ﻇﺎهﺮﻳﺔ آﺜﺎﻗﺔ اﻟﺸﺒﻜﺔ آﺜﺮة اﻟﺮﻋﻲ آﺜﻴﺐ آﺮة أرﺿﻴﺔ آﺴﺎرة ﺣﺠﺎرة آﺴﻒ ﺛﻠﺠﻴﺔ آﺸﻒ ﻋﻠﻰ ﻧﻮع اﻟﺘﺮﺑﺔ آﻠﻮرور اﻟﻜﻠﺴﻴﻮم 1627 1627 1302 1724 105 1638 1291 1540 1722 217 1145 1145 1079 1144 1792 709 1413 909 909 1590 1591 163 825 74 1270 743 715 1186 745 273 1302 1724 105 1638 1291 1540 1722 217 1079 1144 1792 709 1413 1590 1591 163 825 74 1270 743 715 1186 745 273 203 ﻣﺪة اﻟﻌﺎﺻﻔﺔ ﻣﺪة اﻟﻤﻄﺮ ﻣﺪ و ﺟﺰر ﻣﺪرج ﻣﺪى ﻣﺪى اﻟﺘﺄﺛﻴﺮ ﻣﺪى اﻟﺘﻐﻄﻴﺔ اﻟﺜﻠﺠﻴﺔ ﻣﺪى اﻟﻤﺪ و اﻟﺠﺰر ﻣﺪﻳﺪ اﻟﺠﺴﺮ ﺑﻴﻦ رآﻴﺰﺗﻴﻦ ﻣﺮاﻗﺐ ﻣﺮاﻗﺒﺔ ﻣﺮاﻗﺒﺔ ﻣﺮﺗﻜﺰ ﻣﺼﻌﺪ اﻟﻨﻬﺮ ﻣﺮج ﻣﺮدود اﻟﺠﺮﻳﺎن اﻟﺴﻄﺤﻲ ﻣﺮدود ﻧﻈﺎم اﻟﺮي ﻣﺮدود ﻧﻮﻋﻲ ﻣﺮدود ﻧﻮﻋﻲ ﻟﻠﺒﺌﺮ ﻣﺮﺳﻤﺔ اﻟﻀﻐﻂ اﻟﺠﻮي ﻣﺮﺳﻤﺔ اﻟﻤﻄﺮ ﻣﺮﺳﻰ ﻣﺮﻃﺎب ﻣﺮﻃﺎب ﺷﻌﺮي ﻣﺮﻋﻰ ﻣﺮﻋﻰ ﻣﺮﻓﺄ ﻣﺮآﺰ اﻟﺜﻘﻞ 1849 1334 306 1362 153 1709 1911 1911 1107 106 823 646 936 1160 1162 336 1625 91 848 407 774 1023 501 1368 1627 1755 1473 1849 1334 306 1362 153 1709 1911 1911 1107 106 823 646 936 1160 1162 336 1625 91 848 407 774 1023 501 1368 1627 1755 1473 ﻣﺤﻄﺔ ﻗﻴﺎس ﻣﺴﺘﻮى اﻟﻤﺎء ﻣﺤﻄﺔ ﻣﺮﺟﻌﻴﺔ ﻟﻸرﺻﺎد اﻟﺠﻮﻳﺔ ﻣﺤﻄﺔ ﻣﻨﺎﺧﻴﺔ ﻣﺤﻄﺔ ﻧﻤﻮذﺟﻴﺔ ﻣﺤﻮر ﻣﺤﻮر اﻟﻮادي ﻣﺤﻴﻂ اﻟﺒﻠﻞ ﻣﺤﻴﻂ اﻟﺮﻃﻮﺑﺔ ﻣﺤﻴﻂ ﻃﺒﻴﻌﻲ ﻣﺤﻴﻂ ﻣﺎﺋﻲ ﻣﺤﻴﻂ ﻣﺎﺋﻲ ﻣﺨﺎﺿﺔ ﻣﺨﺘﺒﺮ ﻣﺨﺮج اﻟﺘﺼﺮﻳﻒ ﻣﺨﺮج اﻟﺘﺼﺮﻳﻒ ﻣﺨﺮوط اﻟﻤﻨﺨﻔﺾ ﻣﺨﺰن ﺗﺠﻤﻴﻊ ﻣﺨﺰون ﺳﻨﻮي ﻣﺨﺰون ﻣﻦ اﻟﻤﺎء ﻣﺨﺰون ﻣﻴﺖ ﻣﺨﻄﻂ ﺗﻮزﻳﻊ اﻟﺘﻮاﺗﺮ ﻣﺨﻄﻂ ﻋﺎم ﻣﺪة ﻣﺪة اﻹﻗﺎﻣﺔ ﻣﺪة اﻷﻣﻄﺎر ﻣﺪة اﻹﻧﺘﻘﺎل ﻣﺪة اﻟﺘﺸﻐﻴﻞ 895 1345 1412 1500 1298 1513 707 1510 1586 1925 1932 998 53 169 1260 895 1345 1412 1500 1298 1513 707 1510 1586 1925 1932 998 53 169 1260 681 681 147 794 794 1275 1275 1252 147 1252 ﻣﺠﺮى ﻣﻴﺎﻩ ﻣﻘﻄﻮع ﻣﺠﺮى ﻣﻴﺎﻩ ﻣﻨﻈﻢ ﻣﺠﻤﻮع اﻟﺠﺮﻳﺎن اﻟﺴﻄﺤﻲ ﻣﺠﻤﻮﻋﺔ ﻗﻄﻊ ﻣﻦ اﻟﺠﻠﻴﺪ ﻣﺤﺎك ﻟﻠﻤﻄﺮ ﻣﺤﺎآﺎة ﻣﺤﺒﺐ ﻣﺤﺘﻮى ﻣﻦ اﻟﻌﻨﺎﺻﺮ اﻟﺼﻐﻴﺮة ﻣﺤﺪد ﻣﺤﺮج ﻣﺤﺼﻮل ﻣﺤﻄﺔ أﺑﺤﺎث ﻷﻣﺪ ﻃﻮﻳﻞ ﻣﺤﻄﺔ أرﺻﺎد ﺟﻮﻳﺔ زراﻋﻴﺔ ﻣﺤﻄﺔ أﺳﺎﺳﻴﺔ ﻣﺤﻄﺔ أﺳﺎﺳﻴﺔ ﻟﻸﺣﻮال اﻟﺠﻮﻳﺔ ﻣﺤﻄﺔ ﺗﻌﻴﻴﺮ ﻣﺤﻄﺔ ﺗﻠﻘﺎﺋﻴﺔ ﻟﻸﺣﻮال اﻟﺠﻮﻳﺔ ﻣﺤﻄﺔ ﺗﻮﻟﻴﺪ )اﻟﻄﺎﻗﺔ( اﻟﻜﻬﺮﻣﺎﺋﻴﺔ ﻣﺤﻄﺔ ﺿﺦ ﻣﺤﻄﺔ ﻗﻴﺎس اﻷﻣﻄﺎر 604 463 1478 276 1014 1385 1388 754 1603 229 388 1787 1196 541 705 1490 68 497 1151 1261 1631 1834 1838 1005 1204 1789 1704 893 604 463 1478 276 1014 1385 1388 754 1603 229 388 1787 1196 541 705 1490 68 497 1151 1261 1631 1834 1838 1005 1204 1789 1704 893 ﻣﺠﺎري ﻣﻴﺎﻩ ذات ﻓﻴﻀﺎﻧﺎت ﻓﺠﺎﺋﻴﺔ ﻣﺠﺎل اﻟﺘﻄﺒﻴﻖ ﻣﺠﺮور ﻣﺠﺮى ﻣﺠﺮى اﺳﺎﺳﻲ ﻣﺠﺮى اﻟﻨﻬﺮ ﻣﺠﺮى اﻟﻨﻬﺮ ﻣﺠﺮى اﻟﻨﻬﺮ اﻟﻌﻠﻮي ﻣﺠﺮى ﺛﺎﺑﺖ ﻣﺠﺮى ﺟﺎﻧﺒﻲ ﻣﺠﺮى ﺳﻔﻠﻲ ﻣﺠﺮى ﻏﻴﺮ ﺛﺎﺑﺖ ﻣﺠﺮى ﻗﺴﺮي ﻣﺠﺮى ﻣﺎء ﻣﺘﻘﻄﻊ ﻣﺠﺮى ﻣﺎﺋﻲ ﻣﺘﺪرج ﻣﺠﺮى ﻣﺘﺒﺪل ﻣﺠﺮى ﻣﺘﺒﺪل اﻟﻘﻌﺮ ﻣﺠﺮى ﻣﺠﻔﻒ ﻣﺠﺮى ﻣﻜﺸﻮف ﻣﺠﺮى ﻣﻮﺷﻮري ﻣﺠﺮى ﻣﻴﺎﻩ ﻣﺠﺮى ﻣﻴﺎﻩ ﻣﺠﺮى ﻣﻴﺎﻩ ﻣﺠﺮى ﻣﻴﺎﻩ اﻟﺸﺤﺎﺋﺢ ﻣﺠﺮى ﻣﻴﺎﻩ داﺋﻢ ﻣﺠﺮى ﻣﻴﺎﻩ ﻋﻠﻮي ﻣﺠﺮى ﻣﻴﺎﻩ ﻣﺆﻗﺖ ﻣﺠﺮى ﻣﻴﺎﻩ ﻣﺘﻘﻄﻊ 1645 1645 1150 1094 1102 1476 1476 1185 1248 1293 1310 311 23 969 1303 1719 279 520 520 431 1614 1117 542 652 349 1150 1094 1102 1185 1248 1293 1310 311 23 969 1303 1719 279 431 1614 1117 542 652 349 185 975 295 1015 204 185 975 295 1015 ﻣﻀﺨﺔ ﻏﺎﻃﺴﺔ ﻣﻀﺨﺔ ﻣﺎﺻﺔ ﻟﻠﻄﻤﻲ ﻣﻀﺨﺔ ﻣﺘﻌﺪدة اﻟﺨﻼﻳﺎ ﻣﻀﺨﺔ ﻣﺘﻌﺪدة اﻟﻄﺒﻘﺎت ﻣﻀﺨﺔ ﻣﻴﺎﻩ ﻣﺒﺘﺬﻟﺔ ﻣﻀﻴﻖ ﺟﺒﻠﻲ ﻣﻄﺮ ﻣﻄﺮ ﻣﻄﺮ إﺻﻄﻨﺎﻋﻲ ﻣﻄﺮ ﺟﺎرف ﻣﻄﺮ ﺣﺎﻣﻀﻲ ﻣﻄﺮ ﺧﻔﻴﻒ ﻣﻄﺮ زاﺋﺪ ﻣﻄﺮ ﻋﻠﻰ اﻟﻴﺎﺑﺴﺔ ﻣﻄﺮ ﻋﻠﻰ ﺳﻄﺢ اﻟﻤﺠﺮى ﻣﻄﺮ ﻓﻌﺎل ﻣﻄﺮ ﻟﻠﺘﺨﻄﻴﻂ ﻣﻄﺮ ﻣﺘﺠﺎﻧﺲ ﻣﻄﺮ ﻳﺴﺒﺐ اﻟﺠﺮﻳﺎن ﻣﻌﺎدﻟﺔ ﻣﻌﺎدﻟﺔ ﻣﻌﺎدﻟﺔ اﻹﺳﺘﻤﺮار )اﻟﺪﻳﻤﻮﻣﺔ( ﻣﻌﺎدﻟﺔ ﺑﺮﻧﻮﻟﻲ ﻣﻌﺎدﻟﺔ ﺧﻄﻴﺔ ﻣﻌﺎدﻟﺔ ﺷﻴﺰي ﻣﻌﺎدﻟﺔ ﻣﺎﻧﻴﻨﻎ 740 739 1925 1390 553 1157 1582 688 762 638 403 472 265 1707 598 1903 1048 1428 34 1272 274 1223 1797 770 1001 528 740 739 1925 1390 553 1157 1582 688 762 638 403 472 265 1707 598 1903 1048 1428 34 1272 274 1223 1797 770 1001 528 ﻣﺴﻴﻞ ﻣﺴﻴﻞ واد ﺻﻐﻴﺮ ﻣﺸﺠﺮ ﻣﺼﺐ اﻟﻨﻬﺮ ﻣﺼﺐ ﺧﻠﻴﺠﻲ ﻣﺼﺪر ﻣﺼﺪر ﻣﺼﺪر او ﺗﻜﻮﻳﻦ اﻟﻤﻴﺎﻩ اﻟﺠﻮﻓﻴﺔ ﻣﺼﺪر ﺣﺮارة ﻣﺼﺮف ﻣﺼﺮف اﻟﻤﻌﻄﻴﺎت ﻣﺼﺮف ﺗﺠﻔﻴﻒ ﻣﺼﺮف ﺣﺰاﻣﻲ ﻣﺼﻄﺒﺔ ﻣﺼﻌﺪ ﻟﻠﺴﻤﻚ ﻣﺼﻔﺎة اﻟﺒﺌﺮ ﻣﺼﻠﺤﺔ اﻷﺣﻮال اﻟﺠﻮﻳﺔ ﻣﺼﻴﺪة اﻟﺮﻣﺎل ﻣﻀﺒﻮﻃﺔ ﻣﻀﺨﺔ ﻣﻀﺨﺔ ﺑﺎﻟﻄﺮد اﻟﻤﺮآﺰي ﻣﻀﺨﺔ ﺑﻜﺒﺎس ﻣﻀﺨﺔ ﺗﻔﺮﻳﻎ ﻣﻀﺨﺔ ﺿﻐﻂ ﻋﺎل ﻣﻀﺨﺔ ﺿﻐﻂ ﻣﻨﺨﻔﺾ ﻣﻀﺨﺔ ﻃﻮارئ 161 1854 1219 728 1121 167 1615 286 146 1663 1329 1326 1680 1696 1682 1663 1534 211 880 105 1536 696 1403 1910 1187 1405 627 1538 846 161 1854 1219 728 1121 167 1615 286 146 1663 1329 1326 1680 1696 1682 1663 1534 211 880 105 1536 696 1403 1910 1187 1405 627 1538 846 ﻣﺴﺘﻮى اﻟﻄﻔﺢ ﻣﺴﺘﻮى اﻟﻤﺎء ﻣﺴﺘﻮى اﻟﻤﺎء اﻟﺒﺎﻃﻨﻲ ﻣﺴﺘﻮى اﻟﻤﻴﺎﻩ اﻟﺠﻮﻓﻴﺔ ﻣﺴﺘﻮى ﺛﻠﺠﻲ ﻣﺴﺘﻮى ﻗﺎﻋﺪة اﻟﺘﺂآﻞ ﻣﺴﺘﻮى ﻣﺎء ﺛﺎﺑﺖ ﻣﺴﺘﻮﻳﺎت ﻣﻤﻴﺰة ﻣﺴﺠﻞ ﺗﻠﻘﺎﺋﻲ ﻣﺴﺠﻞ ﺳﻄﻮع اﻟﺸﻤﺲ ﻣﺴﺠﻞ ﻟﻸﻣﻄﺎر ﻣﺴﺠﻠﺔ ﻣﺴﺢ ﻣﺴﺮب ﺳﻔﻠﻲ ﻣﺴﺎح ﻣﺴﻄﺎع ﻣﺴﻄﺢ أﻣﻠﺲ ﻣﺴﻄﺢ اﻟﺘﺸﺒﻴﻊ ﻣﺴﻄﺢ اﻟﺘﻐﺬﻳﺔ ﻣﺴﻄﺢ اﻟﺠﺴﺮ ﻣﺴﻄﺢ ﺛﻠﺠﻲ ﻣﺴﻄﺢ ﺟﻠﻴﺪي ﻣﺴﻄﺢ ﺧﺸﻦ ﻣﺴﻄﺢ رﻃﺐ ﻣﺴﻠﻚ ﻣﺴﻠﻚ ﻣﺴﻠﻚ اﻟﺠﺮﻳﺎن ﻣﺴﻴﺮ اﻟﺜﻠﻮج ﻣﺴﻴﻚ 326 1018 69 109 117 1872 27 1187 454 1011 1242 1240 654 253 1668 512 1550 1796 1019 1237 1686 1084 1333 642 1365 964 1605 61 326 1018 69 109 117 1872 27 1187 454 1011 1242 1240 654 253 1668 512 1550 1796 1019 1237 1686 1084 1333 642 1365 964 1605 61 ﻣﺮآﺐ ﻣﺮل ﻣﺮوﺣﺔ ﻏﺮﻳﻨﻴﺔ ﻣﺰروﻋﺎت ﻣﺎﺋﻴﺔ ﻣﺴﺎﺣﺔ ﻣﺴﺎﺣﺔ ﺳﻄﺢ اﻟﻤﻴﺎﻩ ﻣﺴﺎﺣﺔ ﻓﻌﺎﻟﺔ ﻟﻠﺤﻮض ﻣﺴﺎر ﻣﺴﺎﻓﺔ ﻣﺴﺎﻣﺎت آﺒﻴﺮة ﻣﺴﺎﻣﻲ ﻣﺴﺎﻣﻴﺔ ﻣﺴﺎﻣﻴﺔ اﻟﺸﻘﻮق ﻣﺴﺎﻣﻴﺔ ﺷﻌﺮﻳﺔ ﻣﺴﺒﺎر أﻋﻤﺎق ﻓﻮق اﻟﺴﻤﻌﻲ ﻣﺴﺒﺎر ﺑﺎﻟﺼﺪى ﻣﺴﺒﺎر ﺛﻠﺞ ﻣﺴﺘﻌﻤﻞ ﻣﺴﺘﻨﻘﻊ ﻣﺴﺘﻨﻘﻊ ﻣﺴﺘﻨﻘﻊ ﻣﺴﺘﻨﻘﻊ ﺟﺒﻠﻲ ﻣﺴﺘﻨﻘﻊ ﻗﺼﺐ ﻣﺴﺘﻨﻘﻊ ﻧﻬﺮي ﻣﺴﺘﻮدع ﻣﻴﺎﻩ ﻣﺴﺘﻮى ﻣﺴﺘﻮى )اﻟﻤﻴﺎﻩ( ﻣﺴﺘﻮى اﻹﻧﺬار 1054 1054 374 1270 391 1268 76 76 26 635 1217 607 374 1270 391 1268 26 635 1217 607 1556 1556 993 1702 965 965 389 223 1469 1469 545 1113 545 387 1113 780 809 1169 1169 993 1702 389 223 387 780 809 205 ﻣﻘﻴﺎس دﻗﻴﻖ ﻟﻠﺘﻴﺎر ﻣﻘﻴﺎس ذو ﺣﺪ أﻗﺼﻰ ﻣﻘﻴﺎس رﻃﻮﺑﺔ اﻟﺠﻮ ﻣﻘﻴﺎس ﺳﺮﻋﺔ اﻟﺘﻴﺎر ﻣﻘﻴﺎس ﺳﺮﻋﺔ اﻟﺘﻴﺎر ذو ﻣﺮوﺣﺔ ﻣﻘﻴﺎس ﺳﺮﻋﺔ اﻟﺮﻳﺢ ﻣﻘﻴﺎس ﺷﺪة اﻹﺷﻌﺎع ﻣﻘﻴﺎس ﺻﺮف اﻟﻤﻴﺎﻩ ﻣﻘﻴﺎس ﺿﻐﻂ اﻟﻤﺎء ﻣﻘﻴﺎس ﻋﺎﺋﻢ ﻟﻤﺴﺘﻮى اﻟﻤﻴﺎﻩ ﻣﻘﻴﺎس ﻋﻠﻮ اﻟﺜﻠﺞ ﻣﻘﻴﺎس ﻟﻮﻏﺎرﻳﺘﻤﻲ ﻣﻘﻴﺎس ﻣﺆﻗﺖ ﻹرﺗﻔﺎع اﻟﻤﻴﺎﻩ ﻣﻘﻴﺎس ﻣﺴﺘﻮى اﻟﻤﻴﺎﻩ ﻣﻘﻴﺎس ﻣﻄﺮ ﺗﺮاآﻤﻲ ﻣﻘﻴﺎس ﻣﻨﺴﻮب اﻟﻤﻴﺎﻩ ذو ﻣﺴﻮاة ﺑﻔﻘﺎﻋﺔ ﻣﻘﻴﺎس ﻧﺼﻒ ﻟﻮﻏﺎرﺗﻤﻲ ﻣﻜﺎﻓﺤﺔ اﻟﺘﺄآﻞ ﻣﻜﻌﺐ ﻣﻼﺣﺔ ﻣﻼﺣﻈﺎت آﻞ ﺳﺎﻋﺔ ﻣﻼﺣﻈﺎت هﻴﺪروﻟﻮﺟﻴﺔ ﻣﻠﺒﺪة )ﺳﻤﺎء( 1754 518 1758 1754 518 1758 1386 1386 1035 1435 1923 1436 1436 1437 1035 1435 1923 1437 1281 423 1525 565 1010 863 778 164 1281 423 1525 565 1010 863 778 1227 164 1227 1397 1220 1220 1397 ﻣﻘﻄﻊ ﻋﺮﺿﻲ ﺷﺒﻪ ﻣﻨﺤﺮف ﻣﻘﻄﻊ ﻋﺮﺿﻲ ﻓﻌﺎل ﻣﻘﻄﻊ ﻋﺮﺿﻲ ﻣﺜﻠﺚ اﻟﺸﻜﻞ ﻣﻘﻄﻊ ﻣﺠﺮى اﻟﻨﻬﺮ ﻣﻘﻴﺎس ﻣﻘﻴﺎس ﻣﻘﻴﺎس إرﺗﻔﺎع اﻟﻤﻴﺎﻩ ﺑﻮاﺳﻄﺔ آﺎﺑﻞ ﻣﻘﻴﺎس اﻹﺣﺪاﺛﻲ اﻷﻓﻘﻲ ﻣﻘﻴﺎس اﻹﺣﺪاﺛﻲ اﻟﺮأﺳﻲ ﻣﻘﻴﺎس اﻹﺷﻌﺎع اﻟﺴﻤﺎوي ﻣﻘﻴﺎس اﻷﻋﻤﺎق ﻣﻘﻴﺎس اﻹﻧﺤﺪار ﻣﻘﻴﺎس اﻟﺘﺒﺨﺮ ﻣﻘﻴﺎس اﻟﺘﻔﺴﺦ او اﻹﻧﺤﻼل ﻣﻘﻴﺎس اﻟﺮﺷﺢ ﻣﻘﻴﺎس اﻟﺼﺮف ذو ﻣﺤﻮر أﻓﻘﻲ ﻣﻘﻴﺎس اﻟﻀﻐﻂ اﻟﺠﻮي ﻣﻘﻴﺎس اﻟﻤﺴﻄﺤﺎت ﻣﻘﻴﺎس ﺗﻴﺎر ﻣﻌﻠﻖ ﺑﺴﻠﻚ ﻣﻘﻴﺎس ﺟﺮﻳﺎن ذو ﻋﺎﻣﻮد 1141 1684 226 1470 851 1586 269 1517 717 138 788 1289 1181 395 551 354 1638 186 680 1570 181 997 245 1635 384 1141 1684 226 1470 851 1586 269 1517 717 138 788 1289 1181 395 551 354 1638 186 680 1570 181 997 245 1635 384 ﻣﻌﻄﻴﺎت رﻗﻤﻴﺔ ﻣﻌﻠﻖ ﻣﻌﻠﻢ ﻋﺎﺋﻢ ﻣﻌﻨﻰ ﻣﻌﻴﺎر ﻣﺎﺋﻞ ﻣﻌﻴﻦ ﻣﻐﺎرة ﻣﻔﺮغ ﺑﻮاﺳﻄﺔ ﻣﻤﺺ ﻣﻔﻌﻮل ﺑﻴﺖ زﺟﺎﺟﻲ ﻣﻘﺎرب )ﺑﺎﺗﺠﺎﻩ اﻟﺨﻂ اﻟﻤﻘﺎرب( ﻣﻘﺎوﻣﺔ هﻴﺪروﻟﻴﺔ ﻣﻘﺘﻒ ﻣﺸﻊ ﻣﻘﺪار ﻣﺘﻐﻴﺮ اﻟﻘﻴﻤﺔ ﻣﻘﺪار ﻳﻮﻣﻲ ﻣﻘﺪرة ﻣﻘﺴﻢ اﻟﻤﺎء ﻣﻘﻄﻊ ﻣﻘﻄﻊ أدﻧﻰ ﻟﻠﺠﺰء اﻟﻤﻐﻤﻮر ﻣﻘﻄﻊ اﻟﻌﻴﺎر ﻣﻘﻄﻊ ﺟﺎﻧﺒﻲ ﻟﻠﺘﺮﺑﺔ ﻣﻘﻄﻊ ﺟﺎﻧﺒﻲ ﻟﻠﻤﺠﺮى ﻣﻘﻄﻊ ﻃﻮﻟﻲ ﻣﻘﻄﻊ ﻃﻮﻟﻲ ﻟﻠﻘﻨﺎة ﻣﻘﻄﻊ ﻃﻮﻟﻲ ﻟﻤﺠﺮى اﻟﻨﻬﺮ ﻣﻘﻄﻊ ﻋﺮﺿﻲ 1259 405 145 1622 1343 1772 316 353 314 1409 1178 315 1647 1521 587 646 1335 152 1861 861 1092 171 1636 775 1259 405 145 1622 1343 1772 316 353 314 1409 1178 315 1647 1521 587 646 1335 152 1861 861 1092 171 1636 775 ﻣﻌﺎﻟﺠﺔ أوﻟﻴﺔ ﻟﻠﻤﻌﻄﻴﺎت ﻣﻌﺎﻟﺠﺔ اﻟﻤﻌﻄﻴﺎت ﻣﻌﺎﻟﺠﺔ ﺗﻠﻘﺎﺋﻴﺔ ﻟﻠﻤﻌﻄﻴﺎت ﻣﻌﺎﻣﻞ اﻟﺘﺨﺰﻳﻦ ﻣﻌﺎﻣﻞ اﻟﺘﺮاﺟﻊ ﻣﻌﺎﻣﻞ اﻟﺘﻌﻜﻴﺮ اﻟﺠﻮي ﻣﻌﺎﻣﻞ اﻟﺘﻐﻴﺮ ﻣﻌﺎﻣﻞ اﻟﺘﻘﻠﺺ ﻣﻌﺎﻣﻞ اﻟﺘﻘﻮﻳﺔ ﻣﻌﺎﻣﻞ اﻟﺠﺮﻳﺎن اﻟﺴﻄﺤﻲ ﻣﻌﺎﻣﻞ اﻟﺤﻮض ﻣﻌﺎﻣﻞ اﻟﺨﺸﻮﻧﺔ ﻣﻌﺎﻣﻞ اﻟﻐﻤﺮ ﻣﻌﺎﻣﻞ ﻋﺪم اﻟﺘﻨﺎﺳﻖ ﻣﻌﺒﺮ ﻣﻌﺒﺮ ﻣﻌﺪات ﻣﺮﺟﻌﻴﺔ ﻣﻌﺪل اﻟﺴﺮﻋﺔ ﻣﻌﺪل ﺗﺠﺪﻳﺪ ﻣﻴﺎﻩ اﻟﺒﺤﻴﺮة ﻣﻌﺪل ﺳﺮﻋﺔ اﻟﺮﺷﺢ ﻣﻌﺪل ﻣﺘﻌﺪد اﻟﺴﻨﻮات ﻣﻌﻄﻴﺎت أﺳﺎﺳﻴﺔ ﻣﻌﻄﻴﺎت اﻟﺠﺮﻳﺎن اﻟﻨﻬﺮي ﻣﻌﻄﻴﺎت ﺗﺎرﻳﺨﻴﺔ 1699 1699 622 305 729 1934 948 1349 184 1209 1024 452 178 180 180 1683 1370 731 1862 157 1083 622 305 729 1934 948 1349 184 1209 1024 452 178 1683 1370 731 1862 157 1083 1214 1214 1356 1356 1893 621 1768 898 1679 1893 621 1768 898 1679 206 ﻣﻨﻄﻘﺔ ﻣﻌﺘﺪﻟﺔ ﻣﻨﻄﻘﺔ ﻣﻐﻤﻮرة ﻣﻨﻄﻘﺔ ﻣﻨﺎﺧﻴﺔ ﻣﻨﻄﻘﺔ ﻣﻴﺎﻩ ﺟﻮﻓﻴﺔ ﻣﻨﻄﻘﻲ ﻣﻨﻈﺮ ﻋﺎم ﻣﻨﻈﻢ اﻟﺼﺮف ﻣﻨﻌﻄﻒ ﻧﻬﺮ ﻣﻨﻔﺬ ﻣﻮاد ﻣﻮاد ذاﺋﺒﺔ ﻣﻮاد ﺻﻠﺒﺔ ﻣﻨﻘﻮﻟﺔ ﺑﺎﻟﺠﺮﻳﺎن ﻣﻮاد ﻓﻲ اﻟﻤﺠﺮى ﻣﻮاد ﻣﻌﻠﻘﺔ ﻣﻮارد ﻣﻮارد اﻟﻤﻴﺎﻩ اﻟﺠﻮﻓﻴﺔ ﻣﻮارد ﻣﺎﺋﻴﺔ ﻣﻮازﻧﺔ ﻣﻮاﺻﻔﺎت ﺷﻜﻠﻴﺔ ﻟﻠﺤﻮض ﻣﻮاﺻﻔﺎت ﻓﻴﺰﻳﺎﺋﻴﺔ ﻟﻠﺤﻮض ﻣﻮﺛﻮق ﻣﻮﺟﺔ ﻣﻮﺟﺔ اﻟﻔﻴﻀﺎن ﻣﻮﺟﺔ زﻟﺰﻟﻴﺔ ﻣﺤﻴﻄﻴﺔ ﻣﻮﺟﺔ ﻋﻠﻰ ﺳﻄﺢ اﻟﻤﺎء ﻣﻮﺟﺔ ﻣﻌﺰوﻟﺔ 119 686 537 537 502 119 1180 1028 1854 1135 1610 789 875 1340 933 118 1401 1935 1936 862 1462 1067 121 1467 651 1432 224 119 686 537 537 502 119 1180 1028 1854 1135 1610 789 875 1340 933 118 1401 1935 1936 862 1462 1067 121 1467 651 1432 224 ﻣﻨﺤﻨﻰ ﻋﻼﻗﺔ اﻟﻤﺴﺎﺣﺔ ﺑﺎﻹرﺗﻔﺎع ﻣﻨﺤﻨﻰ ﻏﺎوﺳﻲ ﻣﻨﺤﻨﻰ ﻏﻄﺎﺋﻲ ﻣﻨﺤﻨﻰ ﻏﻼﻓﻲ ﻣﻨﺤﻨﻰ ﻣﺪة اﻟﺒﻘﺎء ﻣﻨﺤﻨﻰ هﻴﺒﺴﻮﻣﺘﺮي ﻣﻨﺴﺎخ ﻣﻨﺴﻮب أﻋﻠﻰ ﻟﻠﻤﻴﺎﻩ ﻣﻨﺴﻮب اﻟﻤﻴﺎﻩ ﻣﻨﺴﻮب اﻟﻤﻴﺎﻩ اﻟﻌﺎدي ﻣﻨﺴﻮب ﻣﻴﺎﻩ راآﺪة ﻣﻨﺸﺂت ﻣﺎﺋﻴﺔ ﻣﻨﺼﺔ ﺁﻻت ﻗﻴﺎس اﻟﻄﻘﺲ ﻣﻨﻄﻘﺔ ﻣﻨﻄﻘﺔ أﺣﺠﺎر ﺟﻴﺮﻳﺔ ﻣﻨﻄﻘﺔ اﻟﺘﺄﺛﻴﺮ ﻣﻨﻄﻘﺔ اﻟﺘﺠﺬر ﻣﻨﻄﻘﺔ اﻟﺘﻬﻮﺋﺔ ﻣﻨﻄﻘﺔ اﻟﺤﻤﺎﻳﺔ اﻟﺼﺤﻴﺔ ﻣﻨﻄﻘﺔ اﻟﺮﺷﺢ ﻣﻨﻄﻘﺔ اﻟﺮﺷﺢ ﻣﻨﻄﻘﺔ اﻟﻤﺰج ﻣﻨﻄﻘﺔ ﺑﺪون ﺳﻮاﻗﻲ ﻣﻨﻄﻘﺔ ﺷﺒﻪ ﻗﺎﺣﻠﺔ ﻣﻨﻄﻘﺔ ﻣﺤﺮﺟﺔ ﻣﻨﻄﻘﺔ ﻣﺸﺒﻌﺔ ﻣﻨﻄﻘﺔ ﻣﺸﻴﺪة 469 722 785 1263 174 418 1623 666 1316 156 449 666 1933 801 999 1021 618 631 1282 634 1533 615 1785 469 722 785 1263 174 418 1623 666 1316 156 449 666 1933 801 999 1021 618 631 1282 634 1533 615 1785 ﻣﻨﺤﻨﻰ أﺳﻔﻞ اﻟﻨﻬﺮ ﻣﻨﺤﻨﻰ إﻓﺮاغ اﻟﻤﻴﺎﻩ اﻟﺠﻮﻓﻴﺔ ﻣﻨﺤﻨﻰ إﻧﺤﺪار اﻟﻤﺎء )هﻴﺪروﻟﻲ( ﻣﻨﺤﻨﻰ اﻹﺣﺘﻤﺎﻟﻴﺔ ﻣﻨﺤﻨﻰ اﻷﻋﻤﺎق اﻟﺒﺤﺮﻳﺔ ﻣﻨﺤﻨﻰ اﻹﻓﺮاغ ﻣﻨﺤﻨﻰ اﻟﺘﺨﺰﻳﻦ ﻣﻨﺤﻨﻰ اﻟﺘﺮدد ﻣﻨﺤﻨﻰ اﻟﺘﻌﻴﻴﺮ ﻣﻨﺤﻨﻰ اﻟﺘﻴﺎر اﻟﻤﻌﺎآﺲ ﻣﻨﺤﻨﻰ اﻟﺪﻓﻖ ﻣﻨﺤﻨﻰ اﻟﺬﺑﺬﺑﺔ ﻣﻨﺤﻨﻰ اﻟﺼﺮف ﻣﻨﺤﻨﻰ اﻟﺼﺮف اﻟﻤﺎﺋﻲ ﻣﻨﺤﻨﻰ اﻟﻌﻴﺎر ذو ﺣﻠﻘﺔ ﻣﻨﺤﻨﻰ اﻟﻘﻴﻢ اﻟﻤﺘﺮاآﻤﺔ ﻣﻨﺤﻨﻰ ﺗﺮاﺟﻊ اﻟﻔﻴﻀﺎن ﻣﻨﺤﻨﻰ ﺗﺮاآﻤﻲ ﻟﻠﺠﺮﻳﺎن ﻣﻨﺤﻨﻰ ﺛﻨﺎﺋﻲ اﻟﺪرﺟﺔ ﻣﻨﺤﻨﻰ دوام اﻟﺠﺮﻳﺎن ﻣﻨﺤﻨﻰ ﺳﻠﺲ ﻣﻨﺤﻨﻰ ﺻﺮف اﻟﻔﻴﻀﺎن ﻣﻨﺤﻨﻰ ﺻﺮف ﻣﺎﺋﻲ أﺳﺎﺳﻲ 340 1488 1416 99 1415 1865 1233 601 105 1185 992 1227 1516 900 304 1341 521 773 1524 1876 1111 550 1804 40 1791 249 340 1488 1416 99 1415 1865 1233 601 105 1185 992 1227 1516 900 304 1341 521 773 1524 1876 1111 550 1804 40 1791 249 ﻣﻠﺘﻘﻰ )ﻧﻬﺮﻳﻦ( ﻣﻠﺠﺄ ﻣﻠﺢ ﻣﻠﺤﻖ ﻣﻠﻮﺣﺔ ﻣﻠﻮﺣﺔ اﻟﻤﻴﺎﻩ ﻣﻠﻮث ﻣﻤﺮ ﻟﻠﺴﻤﻚ ﻣﻤﺮ ﻣﻤﺮ ﻣﻤﺮ ﻟﻠﺠﺰوع اﻟﻌﺎﺋﻤﺔ ﻣﻤﺴﺎح ﻣﻤﺺ ﻣﻤﺺ ﻣﻌﻜﻮس ﻣﻨﺎخ ﻣﻨﺎﻃﻘﻲ ﻣﻨﺒﻌﺚ )ﻣﻦ ﻣﺤﻄﺔ اﻟﺘﻨﻘﻴﺔ( ﻣﻨﺤﺪر ﻣﻨﺤﺪر ﻣﻨﺤﺪر ﺳﻄﺢ اﻟﻤﺎء اﻟﺒﺎﻃﻨﻲ ﻣﻨﺤﺪر ﻃﺒﻴﻌﻲ ﻣﻨﺤﺪر ﻗﻮي ﻣﻨﺤﺪر ﻣﺘﺒﺪل ﻣﻨﺤﺪر ﻣﺨﺎﻟﻒ ﻣﻨﺤﺪر ﻣﺼﻌﺪ اﻟﻨﻬﺮ ﻣﻨﺤﻨﻰ إرﺗﻔﺎع -ﺣﺠﻢ اﻟﺨﺰان 1808 1808 1703 1703 1372 1445 1932 1752 1285 1920 1076 1555 437 439 1776 967 1845 1200 941 689 689 687 1599 768 951 1934 1863 1372 1445 1932 1752 1285 1920 1076 1555 437 439 1776 967 1845 1200 941 687 1599 768 951 1934 1863 1307 1871 207 1307 1871 ﻧﺒﻊ ﻓﻮآﻠﻮزي ﺑﺸﻜﻞ ﻣﻤﺺ ﻧﺒﻊ ﻣﺆﻗﺖ ﻧﺒﻊ ﻣﻨﺒﻌﺚ ﻧﺒﻊ ﻣﻮﺳﻤﻲ ﻧﺘﺎج ﻧﺘﺢ ﻧﺘﻴﺠﺔ ﻣﺸﻜﻮك ﺑﻬﺎ ﻧﺤﻮ اﻟﺮﻳﺢ ﻧﺪاوة ﻧﺪف ﺛﻠﺞ ﻧﺪى ﻧﺰح اﻟﻤﻴﺎﻩ ﻧﺴﺒﺔ اﻟﺘﺠﺪد ﻧﺴﺒﺔ اﻟﺮﻓﻊ ﻧﺴﺒﺔ اﻟﺮي ﻧﺴﺒﺔ ﻣﺌﻮﻳﺔ ﻧﺴﺒﺔ ﻣﺌﻮﻳﺔ ﻣﻦ اﻟﺒﺤﻴﺮات ﻧﺴﻴﻢ ﻧﺸﺆ ﻧﺸﺮ ﻧﺼﻒ اﻟﻜﺮة اﻷرﺿﻴﺔ ﻧﻄﺎق واﺳﻊ ﻧﻄﺎﻗﻲ ﻧﻈﺎم إدارة اﻟﻤﻮارد اﻟﻤﺎﺋﻴﺔ ﻧﻈﺎم اﻷﻣﻄﺎر ﻧﻈﺎم اﻟﺘﻤﻮﻳﻦ ﺑﺎﻟﻤﺎء 1569 826 743 1250 1297 1063 1288 755 756 1417 721 1930 1831 1835 1569 826 743 1250 1297 1063 1288 755 756 1417 721 1930 1831 1835 ﻣﻴﺰان رﻃﻮﺑﺔ ﻣﻴﺰان رﻃﻮﺑﺔ اﻟﺠﻮ ﻣﻴﺰان رﻃﻮﺑﺔ ﺷﻌﺮي ﻣﻴﺰان ﻗﻴﺎس اﻷﻣﻄﺎر ﻣﻴﺰان ﻗﻴﺎس اﻟﻤﻄﺮ ﻣﻴﺰان ﻟﻠﺤﺮارة اﻟﺪﻧﻴﺎ ﻣﻴﺰاﻧﻴﺔ اﻹﺷﻌﺎع ﻣﻴﺰاﻧﻴﺔ اﻟﺤﺮارة ﻣﻴﺰاﻧﻴﺔ اﻟﺤﺮارة ﻓﻲ اﻟﻐﻄﺎء اﻟﺜﻠﺠﻲ ﻣﻴﺰاﻧﻴﺔ اﻟﻤﻠﻮﺣﺔ ﻣﻴﺰاﻧﻴﺔ اﻟﻤﻴﺎﻩ اﻟﺠﻮﻓﻴﺔ ﻣﻴﺰاﻧﻴﺔ ﻋﺎﻟﻤﻴﺔ ﻟﻠﻤﻴﺎﻩ ﻣﻴﺰاﻧﻴﺔ ﻣﺎﺋﻴﺔ ﻣﻴﺰاﻧﻴﺔ ﻣﺎﺋﻴﺔ 1677 1244 256 1481 957 1664 66 1481 934 1421 1477 1829 857 1044 896 1103 ن 1236 1061 209 930 1499 1380 108 1582 1600 421 655 1203 602 930 1499 1380 108 1582 1600 421 655 1203 602 ﻧﺎﻓﻮرة ﻣﻴﺎﻩ ﻧﺒﺎﺗﺎت ﺣﺮﺟﻴﺔ ﻧﺒﺎﺗﺎت ﺿﻔﻴﺔ ﻧﺒﺎﺗﺎت ﻣﺎﺋﻴﺔ ﻧﺒﻊ ﻧﺒﻊ ﻧﺒﻊ ﺑﺮوزي ﻧﺒﻊ ﺗﺼﺪﻋﻲ ﻧﺒﻊ داﺋﻢ ﻧﺒﻊ ﺷﻘﻲ 31 822 1313 157 499 1043 1027 63 1906 1677 1244 256 1481 957 1664 66 1481 934 1421 1477 1829 857 1044 896 1103 1236 1061 209 31 822 1313 157 499 1043 1027 63 1906 ﻣﻴﺎﻩ ﺳﻄﺤﻴﺔ ﻣﻴﺎﻩ ﺷﺮب ﻣﻴﺎﻩ ﺷﻌﺮﻳﺔ ﻣﻴﺎﻩ ﺿﺤﻠﺔ ﻣﻴﺎﻩ ﻏﺴﻞ اﻟﺘﺮﺑﺔ ﻣﻴﺎﻩ ﻓﻮق اﻟﻤﺒﺮدة ﻣﻴﺎﻩ ﻗﻠﻮﻳﺔ ﻣﻴﺎﻩ ﻗﻠﻴﻠﺔ اﻟﻌﻤﻖ ﻣﻴﺎﻩ آﺎرﺳﺘﻴﺔ ﻣﻴﺎﻩ ﻣﺎﻟﺤﺔ ﻣﻴﺎﻩ ﻣﺒﺘﺬﻟﺔ ﻣﻴﺎﻩ ﻣﺒﺘﺬﻟﺔ ﻣﻴﺎﻩ ﻣﺒﺘﺬﻟﺔ ﺻﻨﺎﻋﻴﺔ ﻣﻴﺎﻩ ﻣﺘﺤﻮﻟﺔ ﻣﻴﺎﻩ ﻣﺘﺨﻠﻠﺔ ﻣﻴﺎﻩ ﻣﺘﺪﻓﻘﺔ )ﻋﻠﻰ ﺳﺪ( ﻣﻴﺎﻩ ﻣﺤﺎﻃﺔ ﺑﺎﻟﺠﻠﻴﺪ ﻣﻴﺎﻩ ﻣﻌﺪﻧﻴﺔ ﻣﻴﺎﻩ ﻣﻼزﻣﺔ ﻣﻴﺎﻩ ﻣﻠﺘﺼﻘﺔ ﻣﻴﺎﻩ هﻴﺪروﺳﻜﻮﺑﻴﺔ ﻣﻴﺪان اﻟﺘﻄﺒﻴﻖ ﻣﻴﺰان ﻣﻴﺰان ﺣﺮارة ﺑﺪون ﺳﺎﺋﻞ ﻣﻴﺰان ﺣﺮارة زﺋﺒﻘﻲ ﻣﻴﺰان ﺣﺮارة ﻗﺼﻮي ﻣﻴﺰان ﺣﺮارة آﺤﻮﻟﻲ ﻣﻴﺰان ﺣﺮارة ﻣﻐﻄﺲ 1657 865 1311 758 522 783 988 400 1411 1830 827 38 359 1575 915 1441 1012 1652 764 51 719 1652 660 1715 712 1319 1666 1607 1657 865 1311 758 522 783 988 400 1411 1830 827 38 359 1575 915 1441 1012 1652 764 51 719 1652 660 1715 712 1319 1666 1607 ﻣﻮﺟﺰ ﻣﻮرد اﻟﻤﻴﺎﻩ ﻣﻮﺳﻢ اﻷﻣﻄﺎر ﻣﻮﺻﻠﻴﺔ ﺣﺮارﻳﺔ ﻣﻮﺻﻠﻴﺔ آﻬﺮﺑﺎﺋﻴﺔ ﻣﻮﺻﻠﻴﺔ هﻴﺪروﻟﻴﺔ ﻣﻮﻗﻊ ﻣﻮﻗﻊ اﻟﺴﺪ ﻣﻮﻗﻊ دراﺳﺔ اﻟﺠﺮﻳﺎن اﻟﺴﻄﺤﻲ ﻣﻴﺎﻩ ﻣﻴﺎﻩ اﻹﺳﺘﺮﻃﺎب ﻣﻴﺎﻩ اﻹﻣﺘﺰاز ﻣﻴﺎﻩ اﻟﺘﺒﺮﻳﺪ ﻣﻴﺎﻩ اﻟﺘﺮﺑﺔ ﻣﻴﺎﻩ اﻟﺮي ﻣﻴﺎﻩ ﺑﺤﺮ ﻣﻴﺎﻩ ﺑﺮآﺎﻧﻴﺔ ﻣﻴﺎﻩ ﺗﺤﺖ ﺳﻄﺤﻴﺔ ﻣﻴﺎﻩ ﺛﻘﻴﻠﺔ ﻣﻴﺎﻩ ﺟﺎﺋﺮة ﻣﻴﺎﻩ ﺟﻮﻓﻴﺔ ﻣﻴﺎﻩ ﺟﻮﻓﻴﺔ ﻣﻴﺎﻩ ﺟﻮﻓﻴﺔ ﺣﺮة ﻣﻴﺎﻩ ﺣﺮارﻳﺔ ﻣﻴﺎﻩ ﺣﺮة ﻣﻴﺎﻩ ﺧﺎم ﻣﻴﺎﻩ ذاﺋﺒﺔ ﻓﻮق اﻟﺠﻠﻴﺪ ﻣﻴﺎﻩ راآﺪة و 765 767 1846 1496 1496 1798 1823 95 1799 1718 704 1489 1309 135 135 1405 1811 1798 1823 95 1799 1718 704 1489 1309 1405 1811 1786 1786 1530 28 28 1917 1266 1468 225 225 1057 1058 1243 1530 28 28 1917 1266 1468 1057 1058 1243 208 واﺑﻞ واد واد واد ﺗﺤﺪﺑﻲ واد ﺟﻠﻴﺪي واد ﺿﻴﻖ واد ﻋﻤﻴﻖ ﺿﻴﻖ واﻗﻲ ﻣﻴﺰان اﻟﻤﻄﺮ واﻗﻲ ﻣﻴﺰان ﻗﻴﺎس اﻟﻤﻄﺮ وﺟﻬﺔ وﺟﻬﺔ ﺳﻴﺮ وﺣﺪة ﺳﺮﻋﻴﺔ )ﻓﻲ ﺳﺎﺋﻞ ﻣﺘﺤﺮك( وﺣﺪة ﻗﻴﺎس وﺣﻞ وﺣﻞ ﻓﻌﺎل وﺣﻞ ﻧﺸﻂ وردة اﻟﺮﻳﺎح ورﻗﺔ ﺳﻠﻢ اﻹﺣﺘﻤﺎﻻت ورﻗﺔ ﻧﺼﻒ ﻟﻮﻏﺎرﺗﻤﻴﺔ وزن ﺣﺠﻤﻲ وﺳﻂ اﻟﺒﺤﻴﺮة وﺳﻂ اﻟﻨﻬﺮ وﺳﻂ ﻣﺴﺎﻣﻲ 296 55 1762 1016 689 1762 1073 1234 1224 135 151 826 743 796 793 803 792 817 101 348 790 791 790 1501 765 767 1846 296 55 1762 1016 689 1762 1073 1234 1224 135 151 826 743 796 793 803 792 817 101 348 790 791 790 1501 هﻜﺘﻮﺑﺎﺳﻜﺎل هﻠﻴﻮﻏﺮاف هﻨﺪﺳﺔ ﻣﺎﺋﻴﺔ هﻨﺪﺳﺔ ﻣﺪﻧﻴﺔ هﻮاء هﻮاء إﺳﺘﻮاﺋﻲ هﻮاء ﺑﺤﺮي هﻮاء ﺿﻌﻴﻒ هﻮاء ﻣﺪاري هﻮاء ﻣﻌﺘﺪل هﻮاء ﻣﻠﻮث هﻮة هﻴﺌﺔ هﻴﺎر ﺟﻠﻴﺪي هﻴﺠﺮوﻣﺘﺮ هﻴﺠﺮوﻣﺘﺮ ﺷﻌﺮي هﻴﺪروﺟﻴﻦ هﻴﺪرودﻳﻨﺎﻣﻴﺎت هﻴﺪروﻏﺮاﻓﻴﺎ هﻴﺪروآﻴﻤﻴﺎء هﻴﺪروﻟﻮﺟﻴﺎ هﻴﺪروﻟﻮﺟﻴﺎ ﺗﻄﺒﻴﻘﻴﺔ هﻴﺪروﻟﻮﺟﻴﺎ ﻗﺎرﻳﺔ هﻴﺪروﻟﻲ هﻴﺪروﻟﻴﻚ اﻷﻧﻬﺮ ذات اﻟﺴﻄﺢ اﻟﺤﺮ هﻴﺪروﻟﻴﻜﻲ هﻴﻜﻞ ﻣﺆﻗﺖ )ﻟﻠﺴﺪ( 458 1694 1383 1339 694 698 1799 1654 1723 1112 815 284 213 1554 1153 1140 135 1859 1283 1123 458 1694 1383 1339 694 698 1799 1654 1723 1112 815 284 213 1554 1153 1140 135 1859 1283 1123 ﻧﻬﺎري ﻧﻬﺎﻳﺔ اﻟﻘﻨﺎة ﻧﻬﺮ ﻧﻬﺮ ﺑﺤﺎﻟﺔ ﺗﻮازن )ﻻ ﺗﻐﻴﺮ( ﻧﻬﺮ ﺟﻠﻴﺪي ﻧﻬﺮ ﺟﻠﻴﺪي ﻧﻬﺮ ﺟﻠﻴﺪي ﻓﻲ واد ﻧﻬﺮ ﺟﻮﻓﻲ ﻧﻬﺮ ﺧﺎﺿﻊ ﻟﻠﻤﺪ و اﻟﺠﺰر ﻧﻬﺮ ﺻﺎﻟﺢ ﻟﻠﻤﻼﺣﺔ ﻧﻬﺮ ﻣﺘﺸﺎﺑﻪ هﻴﺪروﻟﻮﺟﻴﺎ ﻧﻬﺮ ﻣﺤﻮل اﻟﻰ ﻗﻨﺎة ﻧﻬﺮ ﻣﻀﻔﺮ ﻧﻬﺮ ﻣﻐﺬى ﻣﻦ ذوﺑﺎن اﻟﺜﻠﺞ ﻧﻬﺮ ﻣﻜﺸﻮف ﻧﻮاة ﻧﻮﻋﻴﺔ ﻧﻮﻋﻴﺔ اﻟﻤﻴﺎﻩ ﻧﻮﻋﻲ ﻧﻮﻣﻮﺟﺮام 1691 1871 1713 727 928 482 1770 1164 1433 1840 1176 1568 490 864 663 1914 438 869 487 358 1753 1879 1879 ﻩ 811 738 1070 1228 1228هﻀﺒﺔ 478 1691 1871 1713 727 928 482 1770 1164 1433 1840 1176 1568 490 864 663 1914 438 869 487 358 1753 1879 1879 811 738 1070 478 ﻧﻈﺎم اﻟﻤﻌﺎدﻻت ﻧﻈﺎم ﺗﻮزﻳﻊ اﻟﻤﻴﺎﻩ ﻧﻈﺎم ﺣﺮاري ﻧﻈﺎم ﺳﺤﺐ اﻟﻤﻴﺎﻩ اﻟﺠﻮﻓﻴﺔ ﻧﻈﻴﺮ ﻧﻔﺎذ اﻟﻤﺨﺰون ﻧﻔﻖ ﻧﻘﺎط ﻋﺰﻳﻠﺔ ﻧﻘﺺ اﻟﺘﺸﺒﻊ ﻧﻘﺺ ﺑﺎﻟﻤﻴﺎﻩ ﻧﻘﺺ ﻓﻲ اﻷوآﺴﻴﺠﻴﻦ ﻧﻘﺺ ﻓﻲ رﻃﻮﺑﺔ اﻟﺘﺮﺑﺔ ﻧﻘﻄﺔ ﻧﻘﻄﺔ اﻹﻧﻘﻼب ﻧﻘﻄﺔ اﻟﺘﺠﻤﻴﺪ ﻧﻘﻄﺔ اﻟﺬﺑﻮل ﻧﻘﻄﺔ اﻟﻨﺪى ﻧﻘﻄﺔ ﻣﺮﺟﻊ ﻧﻘﻂ ﻧﻘﻞ ﻧﻘﻞ ﻧﻘﻞ اﻟﻤﺎء ﻧﻘﻞ ﻋﻠﻰ ﺧﻄﻮط ﻣﺎﺋﻴﺔ ﻧﻤﻂ هﻴﺪروﻟﻮﺟﻲ ﻧﻤﻮ ﻧﻤﻮذج ﻧﻤﻮذج ﺷﺒﻜﺔ ﻣﺎﺋﻴﺔ 925 1042 892 978 563 3 1727 939 1843 1766 ي 74 1356 1714 394 209 925 1042 892 978 563 3 1727 939 1843 1766 وﺳﻂ ﻣﻌﺰول وﺳﻄﻲ وﺳﻴﻂ وﺻﻞ ﺗﺒﻄﻴﻦ وﻋﺎء اﻟﺘﺒﺨﺮ وﻋﺎء ﺗﺒﺨﺮ ﻓﻮق اﻟﺘﺮﺑﺔ وﻗﺖ اﻟﺘﺮآﻴﺰ وﻗﺖ اﻟﺠﻮاب وآﺎﻟﺔ ﻣﺮآﺰﻳﺔ ﻟﻠﻤﻴﺎﻩ وهﺪة 74ﻳﺎﻃﺮ 1356ﻳﻌﺘﻤﺪ ﻋﻠﻴﻪ 1714ﻳﻨﺎﺑﻴﻊ ﺣﺎرة 394ﻳﻮﻣﻲ 210 Bibliographie References Literatura ú·ï³·áñÍí³Í ·ñ³Ï³ÝáõÃÛáõÝ Bibliografie Èñïîëüçîâàííàÿ ëèòåðàòóðà اﻟﻤﺮاﺟﻊ ARSH. 1996. Dictionar de hidrologie si gospodarirea apelor. Partea I-Roman-Englez, Partea II- Englez-Roman, Bucharest. Chow, V.T., D. Maidment et L.W. Mays. 1988. Applied hydrology. McGraw-Hill, New York. Committee on the dictionary, the glossary and the world register of dams. 1977. A glossary of words and phrases related to dams. International commission on large dams, Paris. Czekierda, K. 1996, Słownik ochrony środowiska i ochrony przyrody. Wyd. Ekonomia i środowisko, Białystok. Hewlett, J.D. 1982. Principles of forest hydrology. The University of Georgia Press. Athens, Georgia. Słownik hydrogeologiczny. 1997. Min. Ochr. Środ., Zas. Nat. i Leśn., Warszawa. Słownik techniczny angielsko-polski i polsko-angielski, 1973, Wyd. Naukowo-Techniczne, Warszawa Vocabulaire technique : vocabulaire de l'hydraulique du drainage agricole. Arrété du 7 avril 1987. Ministère de l'Agriculture. Journal Officiel : 15 Mai 1987, Paris. Weizman, E. A. et V.S. Litvinenko. 1974. English-French-Spanish-Russian dictionary on hydraulic engineering and land reclamation. USSR ministry of reclamation and water management, Moscow. WMO - UNESCO. 1992. International glossary of hydrology. (Second edition). WMO - UNESCO, Paris. WMO. 1992. International meteorological vocabulary. (Second edition). WMO publication N°182. Geneva. Sarkissian, V. et V. Andréassian. 1995. Lexique des sciences hydrologiques : Anglais-Français-Arménien-Russe. Erevan. 149 p. ¶³µñÇ»ÉÛ³Ý, Ðñ.Î. 1973. ¶»ï³ÛÇÝ ¿ñá½Ç³Ý ѳÛÏ³Ï³Ý êêÐ-áõÙ: ºñ¨³ÝÇ ä»ï³Ï³Ý Ññ³ï³ñ³ÏãáõÃÛáõÝ, ºñ¨³Ý : ÐêêÐ ¶². 1985. гÛ-éáõë»ñ»Ý µ³é³ñ³Ý: ÐêêÐ ¶² Ññ³ï³ñ³ÏãáõÃÛáõÝ, ºñ¨³Ý : Ô³ñǵ۳Ý, ².ê. 1968. èáõë-ѳۻñ»Ý µ³é³ñ³Ý: г۳ëï³Ý, ºñ¨³Ý : àëϳÝÛ³Ý, ².º. ¨ ì.Ð. ê³ñ·ëÛ³Ý. 1995. ÐǹñáÉá·Ç³: ÈáõÛë, ºñ¨³Ý : гٳÉë³ñ³ÝÇ Àöàãîðöÿí, Ý.À. è äð. 1988. Ðóññêî-àðìÿíñêèé ïîëèòåõíè÷åñêèé ñëîâàðü. Ãë. ðåä. Àðì. Ñîâ. Ýíöèêëîïåäèè, Åðåâàí. 211 Òóðãèí, Ï.Å. (ðåä.). 1970. Ôðàíöóçñêî-ðóññêèé ïîëèòåõíè÷åñêèé ñëîâàðü. Ñîâåòñêàÿ Ýíöèêëîïåäèÿ, Ìîñêâà. Ñèìâåñòðîâ, Ï.Â. 1978. Ôðàíöóçñêî-ðóññêèé ìåòåîðîëîãè÷åñêèé ñëîâàðü. Ãèäðîìåòåîèçäàò, Ëåíèíãðàä. Ñïåíãëåð, Î.ß. 1966. Ãèäðîëîãè÷åñêèé ñëîâàðü íà èíîñòðàíûõ ÿçèêàõ. Ãèäðîìåòåîèçäàò, Ëåíèíãðàä. ×åáîòåðåâ, À.È. 1970. Ãèäðîëîãè÷åñêèé ñëîâàðü. Ãèäðîìåòåîèçäàò, Ëåíèíãðàä. Ãðèøèí, Ì.Ì. (ðåä.). 1962. Tåõíè÷åñêèé ñëîâàðü ïî ïëîòèíàì. Ãëàâíàÿ ðåäàêöèÿ èíîñòðàííûõ íàó÷íî-òåõíè÷åñêèõ ñëîâàðåé ôèçìàòãèçà, Ìîñêâà. . ﺻﻔﺤﺔ751، ﻟﺒﻨﺎن، ﺑﻴﺮوت، ﻣﻜﺘﺒﺔ ﻟﺒﻨﺎن،" ﻋﺮﺑﻲ- ﻣﻌﺠﻢ اﻟﻤﺼﻄﻠﺤﺎت اﻟﻌﻠﻤﻴﺔ و اﻟﻔﻨﻴﺔ و اﻟﻬﻨﺪﺳﻴﺔ "إﻧﻜﻠﻴﺰي.1997،أﺣﻤﺪ ﺷﻔﻴﻖ اﻟﺨﻄﻴﺐ 212
Documents pareils
France - "HAYASTAN" ALL ARMENIAN FUND
àëϳÝÛ³ÝÝ»ñ
¶»õáñ· γñ³·Ûá½Û³Ý
¶»õáñ· Ø»Ññ³µÛ³Ý
¶ñÇ·áñ »õ ¸³ÝÇ»É
Þ³ÑÇÝÛ³ÝÝ»ñ
¶ñÇ·áñ »õ гÏáµ
ÞÇÙßÇñûÕÉáõÝ»ñ
亞朿謠掛 - "HAYASTAN" ALL ARMENIAN FUND
Ùáõïù»ñÁ¹ñ³ÝÇóã»±Ýå³Ï³ëáõÙ,ÐÇÙݳ¹ñ³ÙÇ·áñÍáõÝ»áõÃÛáõÝݳ۹³Ù»ÝÇóãDZïáõÅáõÙ:
ºÃ»¹ñ³ÙÁѳßí»ÉáõÉÇÝ»Ýù,·áõó»ÙÇùÇã³í»É³ÝáõÙϳÙÝí³½áõÙ¿,µ³Ûó§Ð³Û³ëï³Ý¦Ð³Ù³Ñ³ÛϳϳÝÐÇÙݳ¹ñ³ÙÇϳåÇï...