Hlubčicko-krnovský region

R
E
G
I
O
N
GŁUBCZYCKO-KRNOWSKI
Hlubčicko-krnovský region
Historia | Dějiny
Turystyka | Turistika
Gospodarka | Hospodářství
Niniejsza publikacja została wsparta ze środków pomocowych Unii Europejskiej. Wyrażone w niej poglądy są poglądami Wydawcy publikacji i w
żadnym przypadku nie mogą być utożsamiane z oficjalnym stanowiskiem
Unii Europejskiej
Publikace byla vydána za podpory Evropské unie. Názory v ní vyjádřené
jsou názory vydavatele
a v žádném případě nemohou být ztotožňovány s oficiálním stanoviskem
Evropské unie
GŁUBCZYCE - KRNÓW 2004
1
KIEROWNIK PROJEKTU | VEDOUCÍ PROJEKTU: Jadwiga Królikowska
ZESPÓŁ REDAKCYJNY | REDAKČNÍ RADA:
Jadwiga Królikowska - Paweł Maleńczyk - Rostislav Balner - Oldřich Mičan
AUTORZY ZDJĘĆ | FOTOGRAFIE:
Tomasz Michalewski Agencja Fotograficzna „Arte“ (fot. str. 41, 53-61, 63-67, 78, 88, 91, 95, 98, 100)
Rostislav Balner (fot. str. 4-7, 12, 14-17, 50-51, 69-83, 85-91, 94)
Ludmiła Włodkowska (fot. str. 92-93, 99)
OPRACOWANIE HISTORII REGIONU GŁUBCZYCKO-KRNOWSKIEGO | ZPRACOVÁNÍ
DĚJIN HLUBČICKO-KRNOVSKÉHO REGIONU: Katarzyna Maler
AUTORZY PRZEKŁADU TEKSTU | PŘEKLAD
na j. czeski, do češtiny: Tadeusz Kuchejda - Jarosław Radiměřský - Petr Neuman
korekta: Tomáš Knopp
na j. angielski, do angličtiny: Krystyna Kowalów
na j. niemiecki, do němčiny: Andrzej Szypulski
na j. francuski, do francouzštiny: Aneta Raik
OPRACOWANIE GRAFICZNE, SKŁAD KOMPUTEROWY, KARTOGRAFICZNE OPRACOWANIE MAP | GRAFICKÁ ÚPRAVA, POČÍTAČOVÁ SAZBA, KARTOGRAFICKÉ ZPRACOVÁNÍ
MAP: Grażyna Kasprzak Drukarnia Sady - Krapkowice
W publikacji wykorzystano - za zgodą Urzędu Miejskiego w Krnowie - mapę kartograficzną
miasta Krnowa | V publikaci byla se souhlasem Městského úřadu v Krnově využita mapa města
Krnova
WYDAWCA | VYDAVATEL: Urząd Miejski w Głubczycach,
ul. Niepodległości 14, 48-100 Głubczyce, tel. +48 77 485 30
21-27, fax 485 24 16, www.glubczyce.pl, www.bip.glubczyce.pl,
e-mail: [email protected]
DRUK |TISK: OFFSETdruk I MEDIA Spółka z o.o. Cieszyn
2
Wydanie I | První vydání
ISBN 83-914926-5-6
1. WPROWADZENIE | Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4
Współpraca Głubczyce - Krnów | Spolupráce Hlubčice – Krnov
2. REGION GŁUBCZYCKO-KRNOWSKI | Hlubčicko-krnovský region
7
Położenie | Poloha
Komunikacja | Dopravní napojení
Przejścia graniczne | Hraniční přechody
3. PREZENTACJA MIAST | Prezentace měst . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .12
Głubczyce | Hlubčice
Krnów | Krnov
4. IMPREZY W REGIONIE GŁUBCZYCKO-KRNOWSKIM | Kulturní a obchodní
akce v hlubčicko-krnovském regionu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .14
Imprezy gospodarcze | Obchodní akce
Imprezy kulturalne | Kulturní akce
Zespoły artystyczne | Umělecké soubory
Imprezy sportowe | Sportovní akce
Ważniejsze kluby sportowe | Významnější sportovní kluby
5. HISTORIA REGIONU GŁUBCZYCKO-KRNOWSKIEGO | Historie hlubčickokrnovského regionu
18
6. TURYSTYKA | Turistika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .50
Zabytki Głubczyc | Pamětihodnosti Hlubčic
Zabytki gminy Głubczyce i powiatu głubczyckiego | Pamětihodnosti gminy Hlubčice a Hlubčického okresu
Zabytki Krnowa | Památky Krnova
Zabytki mikroregionu krnowskiego | Památky mikroregionu Krnovsko
Pozostałe atrakcje turystyczne mikroregionu krnowskiego | Další turistické zajímavosti mikroregionu Krnovsko
Wypoczynek w regionie | Možnosti rekreace v regionu
Obiekty sportowo-rekreacyjne | Rekreační a sportovní objekty
7. GOSPODARKA | Hospodářství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .92
Zalety regionu | Přednosti regionu
Infrastruktura techniczna | Technická infrastruktura
Rolnictwo | Zemědělství
Przemysł | Průmysl
Możliwości inwestowania w regionie głubczycko-krnowskim | Investiční možnosti v hlubčicko-krnovském regionu
EN KRNOV-GŁUBCZYCE REGION. History. Tourism. Economy. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .103
FR REGION DE GŁUBCZYCE-KRNOV. Histoire. Tourisme. Economie. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .115
DE REGION GŁUBCZYCE-KRNOV. Geschichte. Touristik. Wirtchaft . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .128
3
WPROWADZENIE
4
Publikacja „Region głubczycko-krnowski. Historia.
Turystyka. Gospodarka”
powstała dzięki współpracy
samorządów miast Głubczyc
i Krnowa przy finansowym
wsparciu programu PHARE
CBC. Jej celem jest popularyzacja wiedzy o historii regionu,
jego walorach turystycznych i
gospodarczych.
Úvod
Publikace Hlubčicko-krnovský region
– dějiny, turistika, hospodářství vznikla díky
spolupráci Hlubčic (Głubczyce) a Krnova za
finanční podpory programu PHARE CBC.
Cílem publikace je popularizace dějin regionu, jeho turistických a hospodářských
předností.
Spolupráce
Hlubčice – Krnov
Snahy o partnerskou spolupráci mezi Hlubčicemi a Krnovem jsou již řadu let v popředí zájmu vedení obou měst. Soustředí
se zejména na pořádání polsko-českých
kulturních a sportovních akcí. Pořadateli
těchto akcí jsou kromě samospráv také
jiné instituce (školy, sportovní kluby, hasiči, junáci a skauti a sportovní veteráni
obou měst). V posledních letech vedení
měst spolupracují při realizaci projektů
financovaných z prostředků Evropské unie.
Snahou je podpora hospodářského rozvoje
regionu.
Oficiální dohoda o spolupráci mezi Hlubčicemi a Krnovem byla uzavřena v roce
2001. Obě města jsou součástí Euroregionu Silesia.
WSPÓŁPRACA GŁUBCZYCE - KRNÓW
Działania na rzecz współpracy partnerskiej pomiędzy
Głubczycami i Krnowem od
wielu lat pozostają w sferze
szczególnego zainteresowania
władz obu miast. Dotyczą one
głównie organizacji polskoczeskich imprez kulturalnych
i sportowych. Ich organizatorami są - obok gminy - również
inne instytucje (szkoły, kluby
sportowe, straż pożarna, harcerze oraz skauci i oldboje
obu miast). W ostatnich latach władze miast podejmują
działania na rzecz współpracy
przy realizacji projektów, które finansowane są z środków
Unii Europejskiej. Podejmowane są także działania na
rzecz rozwoju gospodarczego
regionu.
Oficjalne porozumienie o
współpracy pomiędzy miastami Krnów i Głubczyce
zawarte zostało w roku 2001.
Oba miasta należą do Euroregionu Silesia.
5
6
REGION
GŁUBCZYCKO-KRNOWSKI
7
Hlubčicko-krnovský region
POŁOŻENIE
Region głubczycko-krnowski, obejmuje teren gminy
Głubczyce (Polska) oraz teren
mikroregionu krnowskiego
(Republika Czeska).
Gmina Głubczyce położona
jest w południowo-zachodniej
części Polski. Od zachodu na
długości około 43 km granica gminy Głubczyce jest
jednocześnie granicą Polski
z Republiką Czeską.
Pod względem administracyjnym obszar gminy
należy do województwa
opolskiego i powiatu
głubczyckiego.
Mikroregion krnowski
znajduje się w północno-wschodniej części
Republiki Czeskiej. Od
pólnocy na długości 86
km granica mikroregionu
jest równocześnie granicą Republiki Czeskiej z
Polską. Pod względem
administracyjnym należy do regionu morawsko-śląskiego z centrum w
Opawie.
Gmina Głubczyce obejmuje:
miasto Głubczyce (13 854
mieszkańców)
8
45 wsi sołeckich. Są to:
Bernacice (106 mieszkańców),
Bernacice
Górne (123), Biernatów
(63), Bogdanowice (545),
Braciszów (110), Chomiąża (207), Chróstno
(127), Ciermięcice (85),
Debrzyca (313), Dobieszów (100), Gadzowice
(232), Gołuszowice (352),
Głubczyce Sady (541),
Grobniki (706), Kietlice
129), Klisino (677), Krasne Pole (200), Królowe
(280), Krzyżowice (284),
Kwiatoniów (90), Lenarcice (80), Lisięcice (830),
Lwowiany (118), Mokre
(186), Mokre Kolonia
(147), Nowa Wieś (230),
Nowe Gołuszowice (416),
Nowe Sady (139), Nowy
Rożnów (132), Opawica
(139), Pielgrzymów
(72), Pietrowice (196),
Pomorzowice (407),
Pomorzowiczki
(78), Radynia (141),
Równe (434), Sławoszów (39), Stara Wieś
(31), Ściborzyce Małe
(313), Tarnkowa (87),
Widok (226), Zawiszyce
(378), Zopowy (313),
Zopowy Osiedle (180),
Zubrzyce (417).
Gmina liczy najwięcej sołectw
wśród gmin miejsko-wiejskich
Opolszczyzny.
Powierzchnia gminy Głubczyce wynosi ok. 295 km2 (3,1%
terenów województwa). Jest
to największa gmina w województwie opolskim.
Mikroregion krnowski obejmuje 25 miejscowości (67
obwodów katastralnych). Są
to: Bohušov (457 mieszkańców), Brantice (1 163), Býkov
- Láryšov (158), Čaková (296),
Dívčí Hrad (262), Heřmanovice (391), Hlinka (236), Holčovice (755), Hošťálkovy (672),
Janov (346), Jindřichov (1 617),
Krasov (343),
Krnov (25 641),
Lichnov (1 092),
Liptaň
(442),
Město Albrechtice
(3 637), Osoblaha
(1 163), Petrovice (166), Rusín
(150), Slezské
Pavlovice (195),
Slezské Rudoltice
(664), Třemešná
(1 007),
Úvalno (919),
Vysoká (315), Zátor (1 162).
Pod względem geograficznym
gmina Głubczyce położona jest
w obrębie dwóch jednostek:
południowo-zachodnia część
gminy znajduje się w grani-
cach niskich Gór Opawskich,
należących do Przedgórza Sudetów Wschodnich, zaś teren
północno-zachodni i zachodni
zlokalizowany jest na Płaskowyżu Głubczyckim należącym
do Niziny Śląskiej.
Przeważająca część terytorium
mikroregionu krnowskie-
go przynależy do Sudetów
Wschodnich (makroregion
Wyżyna Czeska). Jedynie
część mikroregionu na jego
północnym i wschodnim
skraju (Osobloha, Krnov i
Úvalno) należy do Niziny
Śląskiej (makroregion Nizina
Środkowopolska). Północna
część mikroregionu należy
do Pogórza Jindřichovské,
stanowiącego część Wyżyny
Złotogórskiej. Niewielka
część obszaru w okolicach
Heřmanovic należy do masywu Grubego Jesenika.
Grobniki (706), Kietlice
129), Klisino (677), Krasne
Pole (200), Królowe (280),
Krzyżowice (284), Kwiatoniów (90), Lenarcice (80),
Lisięcice (830), Lwowiany
(118), Mokre (186), Mokre
Kolonia (147), Nowa Wieś
(230), Nowe Gołuszowice
(416), Nowe Sady (139),
Nowy Rożnów (132), Opawica (139), Pielgrzymów (72),
Pietrowice (196), Pomorzowice (407), Pomorzowiczki
(78), Radynia (141), Równe
(434), Sławoszów (39),
Stara Wieś (31), Ściborzyce
Małe (313), Tarnkowa (87),
Widok (226), Zawiszyce
(378), Zopowy (313), Zopowy Osiedle (180), Zubrzyce
(417).
Hlubčice tak zahrnují největší
počet obcí mezi gminami Opolského vojvodství.
Celková rozloha gminy Hlubčice se všemi obcemi tak činí
295 km2 (3,1% plochy celého
vojvodství). Jedná se o největší
správně-územní jednotku (gminu) v Opolském vojvodství.
Krnovský mikroregion se skládá
z 25 obcí (67 katastrálních území). Jsou to: Bohušov – (457),
Brantice (1 163), Býkov - Láryšov (158), Čaková (296), Dívčí
Hrad (262), Heřmanovice (391),
Hlinka (236), Holčovice (755),
Hošťálkovy (672), Janov (346),
Jindřichov (1 617), Krasov
(343), Krnov (25 641), Lichnov
(1 092), Liptaň (442), Město
Albrechtice (3 637), Osoblaha
(1 163), Petrovice (166), Rusín
(150), Slezské Pavlovice (195);
Slezské Rudoltice (664), Třemešná (1007), Úvalno (919),
Vysoká (315), Zátor (1 162).
Ze zeměpisného hlediska se
gmina Hlubčice nachází ve
dvou soustavách – jihozápadní
část zasahuje do Zlatohorské
vrchoviny, které jsou součástí
předhoří Východních Sudet,
jihozápadní část se nachází
na Hlubčické plošině, která je
součástí Slezské nížiny.
Co se týče Krnovského mikroregionu, téměř celé území
náleží z horopisného hlediska
k provincii Česká vysočina, soustavě Sudetské a podsoustavě
Východní Sudety. Pouze část
území na severním a východním okraji (Osoblaha, Krnov,
Úvalno) je součástí soustavy
Středopolská nížina a podsoustavy Slezská nížina. Jinak je
severní část mikroregionu začleněna do Zlatohorské vrchoviny (podcelek Jindřichovská
členitá pahorkatina). Část k.ú.
Heřmanovic spadá do celku
Hrubý Jeseník.
Poloha
Hlubčicko-krnovský region
zahrnuje území gminy Hlubčice
(Polsko) a území krnovského mikroregionu (Česká republika).
Gmina Hlubčice se nachází
v jihozápadní části Polska. Od
západu v délce asi 43 km je hranice území gminy současně státní hranicí s Českou republikou.
Z administrativního hlediska
patří gmina k Opolskému vojvodství a hlubčickému okresu.
Mikroregion Krnovsko se nachází v severovýchodní části
České republiky, na území
Slezska, při česko-polské státní
hranici. Celkově zahrnuje 25
obcí (67 katastrálních území).
Krnovsko sousedí na západě s
nově vytvořeným okresem Jeseník, severní hranice je shodná
se státní hranicí s Polskem, od
jihovýchodu sousedí s okresem
Opava.
Gminu Hlubčice tvoří:
město Hlubčice (13 854 obyvatel)
45 následujících obcí: Bernacice (106 obyvatel), Bernacice Górne (123), Biernatów
(63), Bogdanowice (545),
Braciszów (110), Chomiąża (207), Chróstno (127),
Ciermięcice (85), Debrzyca
(313), Dobieszów (100), Gadzowice (232), Gołuszowice
(352), Hlubčice Sady (541),
9
KOMUNIKACJA
Przez teren gminy Głubczyce
przebiegają:
droga krajowa (Nr 38) o
znaczeniu regionalnym
relacji Kędzierzyn-Koźle–Głubczyce–granica
Polski,
dwie drogi wojewódzkie:
Nr 416 Krapkowice–Głogówek–GłubczyceKietrz–Racibórz i Nr 417
Laskowice–Klisino–Szonów–Szczyty–Lisięcice.
Około 20 km od centrum
Głubczyc znajduje się droga
krajowa relacji Pszczyna–Racibórz–Opole (nr 45), pełniąca
funkcję trasy głównej ruchu
przyśpieszonego.
10
Na terenie mikroregionu
krnowskiego znajdują się:
dwie drogi o znaczeniu
ponadregionalnym: droga
nr I/45: Bruntál–Krnov
–Šternberk, umożliwiająca dojazd poprzez drogę
szybkiego ruchu Ołomuniec–Brno do autostrady
na Pragę oraz droga nr 57
Krnov–Úvalno–Opava.
cztery drogi o znaczeniu
regionalnym: nr II/458
Krnov–Město Albrechtice,
prowadząca do przejścia
granicznego Vysoká–Bartultovice–Trzebina–Prudnik, nr II/457 Petrovice
–Jindřichov–Osoblaha, nr
II/453 Holčovice–Město
Albrechtice i nr II/459
Krnov–Lichnov.
Przez teren gminy Głubczyce
przebiega niezelektryfikowana
jednotorowa linia kolejowa
Racławice Śląskie–Głubczyce–Racibórz. Obecnie jest
nieczynna.
Na terenie mikroregionu
krnowskiego transport kolejowy ma znaczenie lokalne.
Znajdują się tu linie kolejowe
nr 290 Krnov–Město Albrechtice–Głuchołazy i nr 310
Olomouc–Bruntál–Krnov. Są
to linie jednotorowe i niezelektryfikowane.
Dopravní napojení
Územím ve správě Hlubčic vedou následující komunikace:
státní silnice (č. 38 ) regionálního významu ve směru
Kędzierzyn-Koźle –Hlubčice–polsko-česká hranice
dvě vojvodské komunikace
č. 416 Krapkowice–Głogówek–Hlubčice–Kietrz
–Ratiboř (Racibórz) a č.
417 Laskowice–Klisino–
Szonów–Szczyty–Lisięcice
Asi 20 km od centra Hlubčic
vede státní silnice ve směru
Pszczyna–Ratiboř–Opole (č.
45 ), která plní funkci hlavní
rychlostní trasy. Od nájezdu
na dálnici A4 je město vzdáleno asi 38 km.
Na území krnovského mikrore-
gionu se nachází :
dvě komunikace o nadregionálním významu: č.
I/45 Šternberk–Bruntál
–Krnov–Glubczyce, tento
tah umožňuje nejrychlejší
spojení s dálnicí na Prahu (silnice pro motorová
vozidla Olomouc–Brno).
Směrem na jihovýchod od
Krnova vede I/57 Krnov
–Úvalno–Opava.
čtyři regionálně významné: II/458 Krnov–Město
Albrechtice, která směřuje
k hraničnímu přechodu Vysoká, Bartultovice– Trzebina, Prudnik. Silnice druhé
třídy v mikroregionu doplňuje komunikace II/457
Petrovice–Jindřichov
– Osoblaha, II/453 Holčovice–M. Albrechtice a
II/459 Lichnov–Krnov.
Územím podléhajícím Hlubčicím vede neelektrifikovaná
železniční trať Racławice
Śląskie–Hlubčice–Ratiboř.
V současné době je mimo
provoz.
V mikroregionu Krnovsko má
přeprava po železnici regionální význam, na území mikroregionu se nacházejí tratě
č. 290 Krnov–M. Albrechtice
–Glucholazy a č. 310 Olomouc
–Bruntál–Krnov. Všechny tratě jsou neelektrifikované.
PRZEJŚCIA GRANICZNE | Hraniční přechody
Na terenie regionu głubczycko-krnowskiego znajdują się:
dwa drogowe osobowotowarowe przejścia graniczne z Czechami:
– Vysoká–Bartultovice
–Trzebina–Prudnik
(przejście pełnotowarowe, ruch towarowy bez
ograniczeń tonażu),
– Pietrowice–Krnov (ruch
towarowy o dopuszczalnej ładowności do 3,5t z
wyłączeniem ładunków
niebezpiecznych),
przejście drogowo-osobowe:
– Pomorzowiczki–Osoblaha (ruch osobowy),
trzy przejścia małego
ruchu
granicznego:
Lenarcice–Linhartovy,
Chomiąża–Chomyz
oraz Úvalno–Branice
(ruch pieszy i rowerowy,
przejścia czynne w godz.
6.00 - 22.00).
V hlubčicko-krnovském regionu se nacházejí následující hraniční přechody.
Dva silniční hraničí
přechody pro osobní i
nákladní dopravu s Českou republikou:
– Vysoká–Bartultovice
–Trzebina–Prudnik
(hraniční přechod bez
omezení tonáže, přepra-
va zboží bez omezení),
– Pietrowice–Krnov (přeprava zboží do přípustné
hmotnosti 3,5t s výjimkou
nebezpečných nákladů)
Silniční hraniční přechod
pro osobní dopravu:
– Pomorzowiczki–Osoblaha (osobní doprava)
Tři přechody pro malý pohraniční styk: Lenarcice
–Linhartovy, Chomiąża
–Chomýž a Úvalno
–Branice (přechod pro
pěší a cyklisty, v provozu
od 6.00 - 22.00).
11
PREZENTACJA MIAST
Prezentace měst
12
GŁUBCZYCE | Hlubčice
Miasto położone jest na historycznym szlaku handlowym Opole–Ołomuniec–Brno u progu Bramy Morawskiej nad rzeką Psiną, lewym
dopływem Odry. Powierzchnia miasta: ok. 13 km2 (4,4% terenów
gminy). Liczba mieszkańców: 13 854 mieszkańców (31.12.2003 r.).
Gęstość zaludnienia: 1 066 osób na 1 km2.
Najbliższe duże ośrodki miejskie:
– po stronie polskiej: Opole (62 km), Gliwice (71 km), Katowice
(107 km), Wrocław (155 km),
– po stronie czeskiej: Krnów (17 km), Bruntal (41 km), Praga
(363 km).
Herb Głubczyc | Erb Hlubčic
Město leží na historické obchodní cestě Opole – Olomouc – Brno
na prahu Moravské brány u řeky Psina, levobřežního přítoku Odry.
Plocha města – cca 13 km2 (4,4 % plochy celé územní jednotky), Počet
obyvatel – 13 854 obyvatel (31.12.2003). Hustota osídlení – 1 066
osob na 1 km2.
Nejbližší velká města:
– na polské straně: Opole (62 km), Glivice (71 km), Katovice
(107 km), Wroclav (155 km),
- na české straně: Krnov (17 km), Bruntál (41 km), Praha (363 km)
KRNÓW | Krnov
Krnów leży w kotlinie krnowskiej, w północno-wschodniej części
wyżyny Niskiego Jesenika, która w okolicy miasta przechodzi w
Nizinę Śląską. Centrum miasta znajduje się na wysokości 316 m
n.p.m. Najwyższymi wzgórzami w mieście są Cvilínský kopec (436 m
n.p.m.) i Bezručův vrch (389 m n.p.m.). Powierzchnia miasta: 44,3
km2. Liczba mieszkańców: 25 641 mieszkańców (30.04.2004 r.).
Gęstość zaludnienia: 578 osób/km2
Najbliższe duże ośrodki miejskie:
– po stronie czeskiej: Bruntal (24 km), Opava (25 km), Ostrava
(55 km)
- po stronie polskiej: Opole (78 km), Gliwice (87 km), Katowice
(123 km), Wrocław (171 km)
Město Krnov se rozkládá v Krnovské kotlině, v severovýchodní části
vrchoviny Nízkého Jeseníku, která v okolí města přechází do Slezské
nížiny. Střed města leží v nadmořské výšce 316 m n. m.. Nejvyššími
vrcholy města jsou Cvilínský kopec (436 m n. m.) a Bezručův vrch (389
m n. m.). Rozloha města je 44,3 km2, počet obyvatel - 25 641 obyvatel
(30.04.2004 r.), hustota osídlení – 578 osob na 1 km2.
Nejbližší okolní města:
– z české strany: Bruntál (24 km), Opava (25 km), Ostrava (55 km)
– z polské strany: Głubczyce (17 km), Prudnik (33 km), Opole (78 km),
Gliwice (87 km), Katowice (123 km), Wrocław (171 km)
Herb Krnowa | Erb Krnova
13
14
IMPREZY W REGIONIE
GŁUBCZYCKO-KRNOWSKIM
Kulturní a obchodní akce
v hlubčicko-krnovském regionu
15
IMPREZY GOSPODARCZE
- Targi Przedsiębiorczości w Głubczycach
IMPREZY KULTURALNE
w
GŁUBCZYCACH:
Głubczyckie Dni Kultury,
Międzynarodowy Festiwal Chórów Szkolnych,
Międzynarodowy Festiwal
Młodych Pianistów, przeglądy szkolnych zespołów
artystycznych, przeglądy
zespołów tanecznych, dożynki gminno-dekanalne,
wybory miss nastolatek
ziemi głubczyckiej.
w KRNOWIE: Krnowski
Festiwal Muzyki, Przegląd Młodych Tancerzy,
Dni Greckie, Tradycyjny
Jarmark, Targi Świąteczne,
Międzynarodowy Plener
Artystyczny
WSPÓLNE
POLSKO-
Mieszany Liceum
Ogólnokształcącego, Zespół Teatralny „Tradycja”,
Zespół Taneczny
„Fantazja”
w KRNOWIE: Stowarzyszenie Lalkarzy Krnováček, Teatr Ludowy Krnov,
Wolne Stowarzy- Targi Przedsiębiorczości |Podnikatelský
szenie Krnowskich veletrh
Krnów, Turniej Szachowy
Artystów a13.
o Tarczę Miasta Krnowa,
IMPREZY SPORTOWE
w GŁUBCZYCACH: biegi
trzeciomajowe, ogólnopolskie olimpiady w badmintonie, turnieje sportowe
Europejski Puchar Dużych Modeli Sterowanych
Radiem, bieg na orientację
Hrouzovka.
WSPÓLNE POLSKOCZESKIE IMPREZY:
Półmaraton Głubczyce
– Krnów
WAŻNIEJSZE
KLUBY SPORTOWE
Krnowski festiwal muzyki | Krnovské hudební slavnosti
CZESKIE IMPREZY:
Festyn Górnośląski Głubczyce - Krnów
16
ZESPOŁY ARTYSTYCZNE
w GŁUBCZYCACH: Chór
w KRNOWIE: Zawody
Bokserskie,
Wielka
Nagroda Krnowa w Pływaniu, Mistrzostwa Republiki Czeskiej w Karate
JKA, Ogólnokrajowy Turniej Siatkówki, Amatorski
Turniej Siatkówki YMCA
w
GŁUBCZYCACh:
Ludowy Klub Sportowy
„Technik” (wielokrotny
mistrz Polski w badmintonie), Klub Sportowy
„Polonia” Gołuszowice Głubczyce, Oldboje „Polonia” Głubczyce, Klub
Biegacza - Głubczyce,
Klub Sportowy Kombinat
Głubczyce, Taekwon-do
w KRNOWIE: Klub Strzelecki, kluby: pływacki,
zapasów, boksu i koszykówki
Obchodní akce
Podnikatelský veletrh v v Hlubčicích
Kulturní akce
v HLUBČICÍCH: Hlubčické kulturní dny, Mezinárodní festival školních pěveckých sborů, Mezinárodní
festival mladých pianistů,
přehlídky školních uměleckých souborů, přehlídky tanečních souborů, obecní a
děkanátní dožínky, volby
miss Hlubčicka
v KRNOVĚ: Krnovské hudební slavnosti, Přehlídka
mladého tance, Řecké dny,
Tradiční jarmark lidových
řemesel, Vánoční trhy, Mezinárodní výtvarný plenér
SPOLEČNÉ
POLSKO-ČESKÉ
AKCE:
Hornoslezské
slavnosti Hlubčice – Krnov
ství ČR v karate JKA, Celorepublikový halový turnaj
ve volejbale, Amatérský
volejbalový turnaj YMCA
Krnov, šachový turnaj
O štít města Krnova,
Evropský pohár obřích
rádiem řízených modelů,
orientační běh Hrouzovka,
Slezské hry, turistický pochod Krnovská padesátka
SPOLEČNÉ POLSKO-ČESKÉ AKCE: Hornoslezský
půlmaratón Hlubčice
- Krnov
Významnější sportovní kluby
v HLUBČICÍCH: Lidový
sportovní klub Technik
(vícenásobný mistr Polska
v badmintonu), Sportovní
klub Polonia Gołuszowice
– Hlubčice, veteráni Polonia Hlubčice, Běžecký
klub Hlubčice, Sportovní
klub Kombinat Głubczyce,
Taekwon-do
v KRNOVĚ: střelecký klub,
oddíl plavání, oddíl zápasu, oddíl boxu, oddíl sebeobrany, fotbalový klub,
basketbalový oddíl, oddíl
hokeje, oddíl karate JKA
Umělecké soubory
v HLUBČICÍCH: Smíšený
sbor všeobecně vzdělávacího gymnázia, Divadelní
Soubor Tradycja, Taneční
Soubor Fantazja
v KRNOVĚ: Dechový orchestr mladých Krnov, Loutkový soubor Krnováček,
Lidové divadlo Krnov,
Volné sdružení krnovských
výtvarníků a13, hudební
soubor Krnovanka
Sportovní akce
v HLUBČICÍCH: Běh
třetího května, Celostátní
badbintonová olympiáda,
sportovní turnaje
v KRNOVĚ: Velká cena
Krnova v boxu, Velká cena
Krnova v plavání, Mistrov-
17
Półmaraton Krnów-Głubczyce | Hornoslezský půlmaratón Hlubčice - Krnov
18
HISTORIA REGIONU
GŁUBCZYCKO-KRNOWSKIEGO
Historie hlubčicko-krnovského regionu
19
20
Zanim powstały miasta Głubczyce (czes. Hlubčice, niem.
Leobschütz) i Krnów (zwany
także Karniowem, czes. Krnov,
niem. Jägerndorf), ich okolice
od VI wieku zamieszkiwała
ludność słowiańska należąca
do grupy plemiennej Golęszyców. Nie jest wykluczone,
że w okolicach dzisiejszych
Głubczyc egzystowało jeszcze
inne, wymienione przez Geografa bawarskiego w IX wieku
plemię Lupiglaa. W tym samym
wieku obszar ten stał się częścią
Państwa Wielkomorawskiego,
które w 906 r. zostało rozbite
przez koczowniczych Węgrów,
a następnie włączone do tworzącego się wówczas państwa
czeskiego. W 990 r. książę polski Mieszko I uderzył zbrojnie
na Śląsk i zabrał go Czechom.
Do roku 1038 Płaskowyż
Głubczycki i obszar krnowski
znajdowały się w granicach
państwa wczesnopiastowskiego. Po śmierci Mieszka II (zm.
1034) państwo polskie uległo
rozkładowi. Sytuację tę wykorzystał książę czeski Brzetysław,
który uderzył na Wielkopolskę
i wracając przyłączył Śląsk do
Czech. Od tego czasu nastąpił
szereg wyczerpujących wojen
polsko-czeskich. Walki wygasły
dopiero w 1137 r., po zawarciu
pokoju w Kłodzku, na mocy
którego w rękach czeskich pozostała ziemia opawska z dużą
częścią Płaskowyżu Głubczyckiego.
Nie wiemy jakie były początki
Głubczyc i Krnowa. Brakuje
na ten temat informacji źródłowych. Pierwsza wzmianka o
Głubczycach ukazała się w dokumencie opawskim z 1224 r., w
którym była mowa o zwolnieniu
mieszkańców Opawy od płacenia cła w Lubschicz. Niemiec-
Reprodukcje z Kodeksu Głubczyckiego
Prawa | Reprodukce Zákoníku hlubčického práva
ka nazwa miasta wskazuje, że
przed 1224 r. musiała tu nastąpić
kolonizacja. Nie wiadomo, czy
Głubczyce były już wówczas
ośrodkiem miejskim.
W roku 1253 na prawie głubczyckim został lokowany
Horni Benešov koło Krnowa.
Informacja ta świadczy o tym,
że Głubczyce już wówczas
były ośrodkiem zwierzchniego
trybunału prawa miejskiego.
Głubczyckie prawo oddziaływało na część Śląska i duży obszar
Moraw. Jeszcze w XIII wieku
dotarło do Uherskiego Brodu,
Hranic, Kopřivnic, w XIV
wieku do Bilovca, Budišova,
Mesta Libavy, Novego Jičina,
Derne koło Fulnka i Valašske
Meziřici.
Najstarsze przywileje miejskie
Głubczyc spisane zostały przez
głubczyczanina Mikołaja Brevisa, pisarza kapituły katedralnej
w Krakowie w roku 1421. Dokument ten, słynny dziś Codex
iuris Lubschicensis, ilustrowany przez śląskiego malarza
- miniaturzystę Jana z Żytawy
i stanowiący arcydzieło sztuki
średniowiecznej, odnalazł się
w roku 2002. Obecnie znajduje
się w Archiwum Państwowym
w Opolu.
Początki miasta Krnowa
przypadają na wiek trzynasty.
Pierwsza wzmianka o Krnowie
ukazała się nieco później od
głubczyckiej, w piśmie króla
Wacława I czeskiego z 1240 r.,
w którym jest mowa o majątku
„KYRNOW”. W dokumencie z
roku 1253, dotyczącym lokacji
Hornego Benešova na prawie
głubczyckim przez podskarbiego Benesza (Beneša) z Cvilina,
wspomina się, iż jednym ze
świadków tego wydarzenia był
wójt Sigfrid z Krnowa (Sifridus advocatus de Jegerdorf), a
ponieważ w tamtych czasach
wójt był głową miasta, czeski
historyk Jaroslav Bakala sądzi,
że lokacja Krnowa nastąpiła
między rokiem 1240 a 1253.
Prawa miejskie Głubczycom zatwierdzone zostały przez króla
czeskiego Przemysła Ottokara
II w roku 1275. Zatwierdzenie
praw Krnowa, dokonane przez
małżonkę Ottokara, Kunegundę
(Kunhutę), datowane jest na rok
1279. Niemiecka nazwa miasta
użyta w dokumencie - Jegerdorf
(wieś myśliwska) - podobnie jak
w przypadku Głubczyc - wskazuje na osadnictwo niemieckie.
W 1265 r. Głubczyce otrzymały od Ottokara II las miejski,
„który im może wystarczać
za 20 łanów do uprawy roli”,
będący w posiadaniu miasta do
dziś. Podobny prezent otrzymał Krnów od księcia Mikołaja
(Mikulaša) opawskiego w 1281
r. (24 łany lasu).
Před vznikem měst Hlubčice
(Głubczyce, německy Leobschütz) a Krnov (polsky
Krnów nebo Karniów, německy
Jägerndorf), obývali jejich okolí od 6. století Slované patřící
ke kmeni Holasiců. Není vyloučeno, že v prostoru dnešních
Hlubčic žil ještě další kmen,
nazývaný Lupiglaa, zmiňovaný “Bavorským geografem“ v
9. století. Ve stejném století se
tato oblast stala součástí Velkomoravské říše, která byla
roku 906 rozbita kočovnými
Maďary a následně včleněna
do tehdy nově se tvořícího českého státu. V roce 990 polský
kníže Měšek I. napadl Slezsko
a odtrhl ho od Českých zemí.
Hlubčická náhorní plošina a
Krnovsko byly do roku 1038
součástí raně piastovského
státu. Po smrti Měška II. (1034)
se polský stát rozpadl. Této
situace využil český kníže
Břetislav, který napadl
Velkopolsko a při
zpáteční cestě
připojil Slezsko
k Čechám. Poté
nastaly časy
vyčerpávajících polskočeských válek.
Boje utichly teprve v roce 1137,
po uzavření mírové
dohody v Kladsku, na
Druga strona pieczęci | Druhá strana
pečeti
jejímž základě Opavsko a velká
část Hlubčické náhorní plošiny
zůstala v českých rukách.
Jaké byly počátky Hlubčic a
Krnova, nevíme. První zprávu
o Hlubčicích nacházíme až v
opavské listině z roku 1224,
která se zmiňuje o osvobození
obyvatel Opavy od placení cla
v lokalitě Lubschicz. Německý název města napovídá, že
zde před rokem 1224 musela
probíhat německá kolonizace.
Nevíme, zda Hlubčice již tehdy
byly městem.
V roce 1253 byl
podle hlubčického
práva založen
Horní Benešov
u
Krnova.
Tato informace dokládá,
že Hlubčice
již tehdy byly
sídlem vrchního
soudního tribunálu.
Hlubčické právo ovlivňovalo část Slezska a velké území Moravy. Ještě ve 13. století
proniklo do Uherského Brodu,
Hranic, Kopřivnice a ve 14.
století do Bílovce, Budišova,
Města Libavé, Nového Jičína,
Děrné u Fulneku a Valašského
Meziříčí.
Nejstarší
městská privilegia
Hlubčic byla
sepsána roku
1421 místním
rodákem, písařem katedrální
kapituly
v
Krakově, Mikolášem Brevisem.
Tato vzácná listina,
nesoucí název Codex
iuris Lubschicensis, ilustrovaná slezským malířem miniaturistou Janem z Žitavy,
představuje vrcholné dílo středověkého umění. Byla objevena
v roce 2002. Dnes se nachází ve
státním archivu v Opoli.
Počátky města Krnova spadají
do 13. století. První zpráva
o Krnově se objevila o něco
později než v případě Hlubčic,
a to v dopise českého krále
Przemysł Ottokar II, król czeski, przerysowany z pieczęci królewskiej | Přemysl
Otakar II., český král, překreslený z královské pečeti
Václava I. z roku 1240,
který se zmiňuje o
panství “KYRNOW“. V dokumentu z roku
1253, který se
týká osídlení
Horního Benešova kancléřem Benešem
ze Cvilína podle
hlubčického práva,
je napsáno, že jedním
ze svědků této události byl fojt
Sigfrid z Krnova (Sifridus advocatus de Jegerdorf). Protože
v těch dobách byl fojt hlavou
města, český historik Jaroslav
Bakala se domnívá, že k založení Krnova došlo mezi roky
1240 a 1253.
Městská práva Hlubčic byla
potvrzena českým králem
Přemyslem Otakarem II. v
roce 1275. V případě Krnova
potvrdila privilegia města
v roce 1279 Otakarova manželka, královna Kunhuta.
Německý název Jägerdorf
(v překladu “lovecká vesnice“), který je v této listině
uveden, svědčí o tom, že město
bylo osídleno Němci.
Roku 1265 Přemysl Otakar
II přidělil Hlubčicím městský
les, který jim měl stačit “na
20 lánů k obdělání pole“ a
v majetku města zůstal do
dnešních časů. Podobný dar
v roce 1281 obdržel Krnov od
opavského knížete Mikuláše
(24 lánů lesa).
21
Rycina. Kościół parafialny w Głubczycach przed przebudową w latach 1903-1907.
Po prawej stronie kaplica św. św. Fabiana i Sebastiana (źródło: Dzieje Głubczyc do
1742 roku, Opole 2003, s. 169) | Rytina. Farní kostel v Hlubčicích před přestavbou
v letech 1903-1907. Po pravé straně kaple sv. Fabiána a Sebastiána (zdroj: Dějiny
Hlubčic do roku 1742, Opole 2003, s. 169)
22
W II połowie XIII wieku oba
miasta zaczynają rozszerzać
swoje zwierzchnictwo na majątki wiejskie. Prawdopodobnie
już pod koniec XIII wieku Głubczyce nabyły Królowe i Schlegenberg (dzisiejsze Lwowiany),
natomiast Krnów otrzymał od
Ottokara II wsie Bliszczyce i
Chomiążę w dzisiejszym powiecie głubczyckim.
Przy omawianiu początków
miast nie można pominąć
spraw kościelnych. Już w XIII
wieku w Głubczycach i Krnowie
powstały parafie należące do
biskupstwa ołomunieckiego.
Najstarsze elementy głubczyckiego kościóła parafialnego
pod wezwaniem Narodzin
Najświętszej Marii Panny
(portale południowy i zachodni
- główny oraz maswerki okien)
pochodzą przypuszczalnie z I
połowy XIII wieku. Kościół
rozbudowany został w XIV
wieku. Z XV wieku pochodzi
kamienna chrzcielnica, która
obecnie znajduje się w barokowym kościele franciszkanów.
Jeszcze w II połowie XIII wieku
głubczycka parafia znalazła się
w rękach rycerzy joannitów
osiadłych w pobliskiej wsi
Grobniki. Przejęli oni opiekę
nad założonym przez królową
Kunegundę szpitalem św. Jana
Ewangelisty, znajdującym się
w okolicach dzisiejszej ul. Garbarskiej. Również w okresie
średniowiecza, w roku 1448
w Głubczycach rozpoczęto
budowę drewnianego kościoła
pod wezwaniem św. św. Idziego i Bernardyna oraz klasztoru
franciszkanów, który w 1454 r.
odwiedził słynny kaznodzieja
franciszkański Jan Kapistran,
kanonizowany w roku 1700.
Obie budowle spłonęły podczas pożaru miasta w 1476 r.
i zostały zbudowane na nowo
z kamienia.
Patronat nad kościołem parafialnym w Krnowie objęli krzyżacy
sprowadzeni tu w 1281 r. przez
księcia Mikołaja I. Powołali
oni do życia szpital miejski i
kościół św. Ducha. Ten ostatni
został przebudowany w I połowie XV wieku. Dziś służy jako
sala koncertowa. Podziwiać w
nim można XIV i XV-wieczne
fragmenty fresków i malowideł
ściennych.
Z XV wieku pochodzi kościół
parafialny św. Marcina, posiadający cechy budowli obronnej. W II połowie XIII wieku w
Krnowie osiedlili się minoryci
(franciszkanie). Założyli swój
klasztor oraz kościół pod wezwaniem Narodzenia Panny
Marii. W 1421 r. zakrystianem
w tym klasztorze został Mikołaj z Koźla, autor rękopisów z
pieśniami w języku łacińskim,
niemieckim i czeskim.
Ve 2. polovině 13. století obě Grobniky. Johanité se starali Mikulášem I. Jeho členové
města začínají rozšiřovat svou o špitál sv. Jana Evangelisty, založili městský špitál a vybusvrchovanost nad okolními který založila královna Kun- dovali kostel sv. Ducha, který
vesnicemi. Hlubčice zřejmě huta v okolí dnešní Garbarské byl v 1. polovině 15. století
již koncem 13. století získaly ulice. Ve středověku (v roce přestavěn a dnes slouží jako
vesnice Królowe a Schlegen- 1448) byla v Hlubčicích také koncertní sál. Uvnitř kostela
berg (dnes Lwowiany), zatím- zahájena výstavba dřevěného se dochovaly zbytky fresek a
co Krnov obdržel od Otakara kostela sv. Jiljí a Bernardýna. nástěnných maleb ze 14. a
II. vesnice Bliszczyce a Cho- Další stavbou z tohoto obdo- 15. století.
miąże v dnešním hlubčickém bí byl františkánský klášter, Z 15. století pochází farní
okrese.
který roku 1454 navštívil kostel sv. Martina, který nese
Při popisování počátků měst proslulý kazatel františkán rysy obranné architektury.
nelze opomenout problemati- Jan Kapistran, kanonizovaný Ve 2. polovině 13. století
ku církve. Již ve 13. století v v roce 1700. Obě původní dře- do Krnova přišli minorité
Hlubčicích i Krnově vznikly věné budovy při požáru města (františkáni). Založili zde
farnosti spadající pod olomou- roku 1476 lehly popelem a byly svůj klášter a kostel Narození
cké biskupství.
Panny Marie, v němž byl roku
postaveny znovu z kamene.
Nejstarší části hlubčického
Patronát nad farním kostelem 1421 kostelníkem Mikuláš z
farního kostela Narození P. v Krnově převzal řád němec- Kozlí, autor rukopisů s písMarie - jižní a západní (hlav- kých rytířů, který byl pozván němi v latinském, německém
ní), je portál, jakož i kružby do města roku 1281 knížetem a českém jazyce.
oken - pocházejí zřejmě
z 1. poloviny
13. století.
Ve 14. století
byl
kostel
rozšířen. Ze
století následujícího pochází
kamenná křtitelnice, která
dnes stojí v barokním kostele
františkánů.
Ještě ve 2.
polovině
13. století se
hlubčická farnost
ocitla
v rukou členů
rytířského
řádu johanitů,
kteří se usídlili
v nedaleké vsi Kościół św. Marcina i miejskie mury | Kostel sv. Martina a městská opevnění
23
Po śmierci króla Przemysła Ottokara II Głubczyce i
Krnów stały się częścią księstwa opawskiego i znalazły
się najpierw pod panowaniem wspomnianej już kró-
24
krnowski (1461-1474). Ten
drugi zamek był obwarowaną rezydencją lub dworem
znajdującym się na miejscu
dzisiejszego renesansowego
zamku w centrum Krnowa.
Poza
zamkami
Głubczyce i Krnów
posiadały obwarowania miejskie.
Głubczycki mur,
po raz pierwszy odnotowany w 1282
r. miał 19 baszt, z
których do dziś zachowało się w różnym stanie 9. Trzy
bramy z wieżami
wyższymi od baszt
nosiły nazwy: Brama Grobnicka (lub
Klasztorna), stojąca
w pobliżu kościoła
franciszkanów,
Brama Górna (NyBrama Dolna, kościół i klasztor franciszkanów oraz Brama Grobnicka wg ryciny z 1680 r. (źródło: ska), znajdująca
Dzieje Głubczyc do 1742 roku, Opole 2003, s. 86 | Dolní brána, kostel a klášter františkánů s Grob-się między dzisiejnickou bránou podle rytiny z roku 1680 (zdroj: Dějiny Hlubčic do roku 1742, Opole 2003, s. 86)
szym budynkiem z
lowej - wdowy Kunegundy, siedzibami książęcymi. Stały
“Keksem” a basztą przy bloa następnie bocznej gałęzi w nich zamki książęce. Zakach mieszkalnych przy ul.
Przemyślidów, począwszy mek głubczycki mieścił się na
Ratuszowej i Brama Dolna
od Mikołaja I (1282-1318), terenie dzisiejszej plebanii,
(Opawska) między basztą na
nieślubnego syna Ottokara II. tzw. “domu rektora” i “starej
Nowym Świecie a starą remizą
W 1365 r. po śmierci Miko- szkoły” z “Keksem” przy ul.
strażacką.
łaja II, Głubczyce otrzymała Kościelnej. Rezydowali tu
Krnowski mur został wymiedożywotnio wdowa po nim książęta opawsko–głubczyccy:
niony w I połowie XIV wie- księżna Jutta. Od tego czasu Mikołaj III, Przemko, Mikołaj
ku. Do miasta wiodły: Brama
Głubczyce stanowiły ośrodek IV, Wacław i Jan Pobożny.
Górna między zamkiem a
W pobliżu miasta Krnowa na
samodzielnego księstwa.
dzisiejszym gimnazjum,
W 1377 r. najmłodsi syno- wzgórzu stoi zamek zwany
Brama Opawska między dziwie Mikołaja II osiągnęli Cvilinem. Zbudowany został
siejszą pocztą a bankiem oraz
pełnoletność, a księżna Jutta z kamienia w XIII wieku.
Brama Głubczycka niedaleko
albo odsunęła się od rządów, W II połowie XIII stulecia
kościoła św. Ducha.
albo zmarła. W wyniku po- należał do Benesza z Branic
Oba miasta książęce poza
nownego podziału spadku z rodu Beneszów na Kravaře.
murami były otoczone fosą
Krnów i Bruntal z okolicami Później znalazł się w rękach
i wałami. Warto także wspoi terenami leżącymi w dzisiej- książąt opawsko-krnowskich.
mnieć osobliwy, ćwierćkolisty
szym powiecie głubczyckim W II połowie XV wieku na
kształt głubczyckiego rynku.
otrzymał książę Jan II Żela- zamku Cvilin i na zamku w
Drugi taki w Polsce znajduje
zny. Właścicielem księstwa mieście urzędował Jan III
głubczyckiego został Mikołaj
III. Sięgało ono od Cukmantla
(dzisiejszych Zlatych Hor) na
zachodzie, po rzekę Złotą Opawę, Krzanowice i Chuchelną
na południu. Oba miasta były
Po smrti krále Přemysla Otakara II. se Hlubčice a Krnov
staly součástí opavského
knížectví, kterému vládla
nejprve ovdovělá královna
Kunhuta a následně členové
vedlejší větve Přemyslovců,
počínaje Mikulášem I. (1282
- 1318), jenž byl nemanželským
synem Otakara II. V roce 1365,
po smrti Mikuláše II., zdědila
Hlubčice jeho žena, kněžna
Juta (Jitka). Od té doby byly
Hlubčice střediskem samostatného knížectví.
Roku 1377 nejmladší synové
Mikuláše II. dosáhli plnoletosti a kněžna Juta se buď vzdala
vlády nebo zemřela. Vlivem
dalšího dělení dědictví se
Krnov i Bruntál s okolím, které je dnes součástí hlubčického
okresu, dostaly do rukou knížete Jana II. Železného. Majitelem hlubčického knížectví se
stal Miluláš III. Rozkládalo
se od Cukmantlu (dnešní Zlaté Hory) na západě až po řeku
Zlatou Opavu, Krzanowice a
Chuchelnou na jihu. V obou
městech stály knížecí hrady.
Hlubčický hrad se nacházel v
místě dnešní fary, takzvaného
“domu rektora“ a “staré školy“ s “Keks“ v Kostelní ulici.
Své trvalé sídlo zde měla opavsko-hlubčická knížata: Mikuláš III., Přemek, Mikuláš IV.,
Václav a Jan Pobožný.
Na kopci nedaleko města
Krnova stojí kamenný hrad
Cvilín, postavený ve 13. století. Ve 2. polovině 13. století
patřil Benešovi z Branic z
rodu Benešů na Kravařích.
Později se dostal do rukou
opavsko-krnovských knížat.
Ve 2. polovině 15. století na
Cvilíně a na hradě ve městě
vládl Jan III. Krnovský (14611474). Druhým ze zmíněných
hradů byla opevněná rezidence nebo dvůr, nacházející se v
místě dnešního renesančního
zámku v centru Krnova.
Kromě hradů měly Hlubčice a
Krnov také městská opevnění.
Hlubčické hradby, zmiňované
poprvé v roce 1282, měly 19
bašt, z nichž se do dnešní doby
v různém technickém stavu zachovalo devět. Vstup do města
zajišťovaly tři brány s věžemi
domů v Radniční ulici, a Dolní
(Opavská) brána mezi baštou
na Novém Světě (Nowy Świat)
a starou hasičskou zbrojnicí.
Existence krnovských městských hradeb je doložena v
1. polovině 14. století. Do
města vedly tyto brány: Horní
brána mezi zámkem a dnešním
gymnáziem, Opavská brána
mezi dnešní poštou a bankou
a Hlubčická brána nedaleko
kostela sv. Ducha.
Obě knížecí města byla navíc
Brama Głubczycka w Krnowie | Hlubčická brána v Krnově
vyššími než bašty: Grobnická
brána (zvaná Klášterní) stojící
nedaleko kostela františkánů,
Horní (Nyská) brána nacházející se mezi dnešní budovou s
“Keks“ a baštou u panelových
obehnána obranným příkopem
a valy. Za zmínku stojí také
osobité čtvrtkruhové hlubčické
náměstí. Druhé takové náměstí
v Polsku najdeme v Nyse.
25
26
W 1482 r. zmarł Jan Pobożny
ostatni Przemyślida głubczycki.
Pochowany został w kościele
franciszkanów w Głubczycach.
Do dziś jednak nie natrafiono na
ślad jego grobu. Księstwo głubczyckie przypadło Maciejowi
Korwinowi - królowi Czech i
Wegier. Jeszcze w 1474 roku
Korwin - w związku z walką
toczoną ze zwolennikami Jagielończyka - najechał ziemie
krnowskie i zniszczył zamek
Cvilin. Tzw. „czarna rota”
Korwina zdobyła wówczas
także inne okoliczne zamki i
twierdze: Albrechtice, Branice,
Divči Hrad, Fulštejn.
W roku 1490 przed śmiercią
Korwin przekazał księstwo
głubczyckie w lenno Piotrowi Haugwitzowi z Biskupic,
jako nagrodę za dobrą służbę.
Po śmierci Korwina na tronie
czeskim i węgierskim zasiadł
Władysław Jagiellończyk.
Rządy w Krnowie przejęła
ostatnia z rodu miejscowych
Przemyślidów - Barbara, żona
Jana oświęcimskiego i siostra
wypędzonego z Krnowa przez
Korwina Jana IV krnowskiego.
Władysław Jagiellończyk nie
uznał jej władzy i 3 października 1493 r. przekazał Krnów
jako lenno czeskiemu kanclerzowi Janowi Schellenbergowi.
W 1498 r. córka Barbary, Helena wyszła za mąż za syna Jana
Schellenberga, Jerzego.
W roku 1503 Piotr Haugwitz
zamienił księstwo głubczyckie
z Janem Schellenbergiem na
Księżno w Świdnickiem. Ziemie
głubczyckie zostały wówczas
połączone z księstwem krnowskim. W roku 1506 za sprawą
króla Władysława Jagiellończyka księstwo krnowskie
zostało odłączone od Moraw i
przyłączone do Śląska.
W 1510 r. Jerzy Schellenberg
naprawił zniszczony przez Korwina zamek Cvilin, zwany odtąd
Schellenburgiem. 15 maja 1523
r. Jerzy Schellenberg sprzedał
księstwo krnowskie wraz z
Głubczycami za 58.900 guldenów margrabiemu Jerzemu
Hohenzollernowi z Ansbachu.
Księstwo krnowskie na okres
prawie 100 lat znalazło się pod
panowaniem Hohenzollernów.
Nowy właściciel, margrabia Jerzy Hohenzollern (1523-1543),
brat Albrechta Hohenzollerna
- pierwszego księcia pruskiego,
był gorliwym wyznawcą luteranizmu. W stosunkowo krótkim
czasie księstwo krnowskie
stało się luterańskim centrum
religijnym na Śląsku. Margrabia ustanowił w Krnowie
superintendenta, któremu mieli
podlegać wszyscy tamtejsi
duchowni luterańscy. Luterańskie nabożeństwa rozpoczęły
się w Krnowie około 1528 r.,
natomiast w Głubczycach w
1535 r. W Krnowie patronat
kościelny stracili krzyżacy, a w
Głubczycach joannici. W stolicy
księstwa, obok niemieckiego kaznodziei, urzędował prawdopodobnie także kaznodzieja czeski.
Za sprawą głubczyckich luteran,
starosty ziemskiego Hansa Jordana i margrabiego Jerzego, w
grudniu 1541 r. z głubczyckiego
klasztoru wypędzono franciszkanów, których grubiańskimi
obelgami pożegnał motłoch
miejski. Podobnie było w
Krnowie. Pochód złożony z
mieszkańców na czele ze stolarzem Unverdobenem wypędził z
miasta tamtejszych minorytów.
W kaplicy kościoła minorytów
urządzony został zakład stolarski, a do kościoła wsypano
zboże. W klasztorze znalazły
miejsce szpital i mennica margrabiego. Pokrzyżacki kościół
św. Ducha służył jako spichlerz
i karczma.
Za rządów elektora brandenburskiego Joachima Fryderyka
Hohenzollerna (1603-1606) do
Głubczyc zaczęła przenikać
nauka Kalwina. W 1612 r. margrabia Jan Jerzy Hohenzollern
(1606-1622) nie powołał tu
nawet nowego pastora. Rząd
krnowski odwołał powołanego
przez mieszczan pastora, Tobiasa Aleutnera, który prowadził
antykalwińską i antyrządową
agitację i na jego miejsce powołał urodzonego w Krnowie
pastora Thomasa Stegmanna,
kryptokalwinistę. W 1615 r.
doszło do buntu mieszczan.
Muszkieterowie Jana Jerzego
obstawili głubczyckie bramy.
Najbardziej agresywni spośród
mieszczan zostali wezwani do
ratusza i obłożeni karą pieniężną. Margrabia był wówczas w
Berlinie. Gdy w 1616 r. przybył do Krnowa i zadeklarował
swoje prokalwińskie sympatie,
również w Krnowie doszło do
buntu. Bunt obu miast kompromitował ich pana, dlatego margrabia - mimo iż nie zamierzał
szkodzić luteranom - zmuszony
był użyć wojska, które rozbroiło
mieszczan w Krnowie. Zawarty
został kompromis. Odtąd w obu
miastach odbywać się miały dwa
rodzaje nabożeństw, luterańskie
i kalwińskie. Głubczyczanie
także otrzymali za bunt naganę, jednakże pastor Stegmann
musiał opuścić Głubczyce, a
na jego miejsce rząd krnowski
zezwolił zatrudnić Aleutnera.
Roku 1482 zemřel Jan Pobožný, poslední hlubčický
Přemyslovec. Byl pochován v
kostele františkánů v Hlubčicích. Dodnes se však nepodařilo najít jeho hrob. Hlubčické
knížectví připadlo českému a
maďarskému králi Matyáši
Korvínovi. Ještě v roce 1474
Korvín – v souvislosti s boji
vedenými se stoupenci Jagellonců - napadl Krnovsko a
zničil hrad Cvilín. Korvínova
“černá rota“ tehdy dobyla
i další okolní hrady a tvrze:
Albrechtice, Branice, Dívčí
Hrad, Fulštějn.
Roku 1490, na sklonku svého
života, udělil Korvín hlubčické
knížectví z vděčnosti za věrné
služby Petru Haugvicovi z
Biskupic. Po Korvínově smrti
na český a maďarský trůn
usedl Vladislav Jagellonský.
Vlády v Krnově se ujala Barbora, poslední z rodu zdejších Přemyslovců, žena Jana
Osvětimského a sestra Jana IV.
Krnovského, kterého z krnovského zámku vyhnal Matyáš
Korvín. Vladislav Jagellonský
však Barbořin nárok na Krnov
neuznal a 3. října 1493 udělil
krnovské panství jako léno českému kancléři Janu Šelenberkovi. Roku 1498 se Barbořina
dcera Helena provdala za jeho
syna Jiřího.
Roku 1503 Petr Haugvic
vyměnil hlubčické knížectví s
Janem Šelenberkem za Księżno (Kněžno) u Swidnice, a
tak Hlubčicko bylo spojeno s
krnovským knížectvím. V roce
1506 král Vladislav Jagellonský oddělil krnovské knížectví
od Moravy a připojil jej ke
Slezsku.
V roce 1510 Jiří Šelenberk
opravil Korvínovými vojsky
pobořený hrad Cvilín, který
se od té doby začal nazývat
Šelenburk. 15. května 1523
Jiří Šelenberk prodal krnovské
knížectví spolu s Hlubčicemi
za 58 900 guldenů (uherských
zlatých) markrabímu Jiřímu
Hohenzollernovi z Ansbachu.
Krnovské knížectví se tak na
téměř 100 let dostalo pod
nadvládu Hohenzollernů.
Nový majitel, markrabí Jiří
Hohenzollern (1523-1543),
bratr Albrechta Hohenzollerna
- prvního pruského kancléře,
byl horlivým stoupencem Lutherova učení. V poměrně krátké době se krnovské knížectví
stalo centrem luteránské církve
ve Slezsku. Markrabí jmenoval
v Krnově superintendanta, kterému měli podléhat všichni
tamější luteránští duchovní.
Luteránské bohoslužby se v
Krnově sloužily přibližně od
roku 1528, zatímco v Hlubčicích od roku 1535. O patronát
nad církevními záležitostmi v
Krnově přišel řád německých
rytířů a v Hlubčicích johanité.
Ve správním centru knížectví,
kromě německého kazatele,
zřejmě působil také kazatel
český. Za přičinění hlubčických luteránů, zemského
starosty Hanse Jordana a
markrabího Jiřího Hohenzollerna byli v prosinci 1541
z hlubčického kláštera obyvateli města za hrubých urážek
vyhnáni františkáni. Podobně
dopadl i klášter v Krnově.
Městská chátra vedená truhlářem Unverdobenem vyhnala
z města tamní minority. Z kaple
minoritského kostela se stala
truhlářská dílna a v samotném
kostele bylo uskladněno obilí.
Klášter byl změněn ve špitál a
markraběcí mincovnu. Bývalý
kostel sv. Ducha posloužil jako
sýpka a krčma.
Za vlády brandenburského
kurfiřta Joachima Friedricha
Hohenzollerna (1603-1606)
začalo do Hlubčic pronikat
učení Kalvína. V roce 1612
zde markrabí Jan Jiří Hohenzo
llern (1606-1622) nejmenoval
ani nového pastora. Krnovská
správa odvolala měšťany
jmenovaného pastora Tobiase
Aleutnera, který podněcoval
lid k odporu proti kalvinismu
a vrchnosti, a na jeho místo
dosadila skrytého kalvinistu,
krnovského rodáka Thomase Stegmanna. V roce 1615
vypukla vzpoura měšťanů.
Hohenzollernští mušketýři
obsadili hlubčické brány
a nejagresivnější účastníci
vzpoury byli předvedeni na
radnici, kde jim byla vyměřena peněžitá pokuta. Markrabí
tehdy pobýval v Berlíně. Když
v roce 1616 přijel do Krnova
a projevil své protikalvínské
smýšlení, došlo i tam ke vzpouře. Povstání v obou městech
znamenala kompromitaci pro
jejich pána, proto markrabí
- ač sám neměl zájem škodit
luteránům - byl donucen použít
vojsko, které vzbouřené krnovské měšťany odzbrojilo. Spor
skončil kompromisem. V obou
městech se od té doby mohly
sloužit oba druhy bohoslužeb,
luteránská i kalvínská. Občané
Hlubčic byli za vzpouru také
napomenuti, pastor Stegmann
musel Hlubčice opustit a na
jeho místo krnovská správa
povolila přijmout Aleutnera.
27
28
W czasie panowania margrabiego Jerzego Hohenzollerna
pojawiło się niebezpieczeństwo najazdu tureckiego.
Margrabia kazał naprawić i
udoskonalić mury obronne
Krnowa. W latach 1528-1530
w obrębie murów miejskich
zbudowany został stojący
do dziś renesansowy zamek.
Mniej więcej w tym samym
czasie przebudowano także
głubczycki system obronny.
Baszty z południowej strony
miasta otrzymały kopuły
(jedna z nich, w pobliżu budynku poczty, zachowała się
do dziś), a górne partie baszt i
murów miejskich umocniono
cegłą. Najazd turecki jednak
nie nastąpił.
Margrabia Jan Jerzy Hohenzollern wprowadził nakaz
używania języka niemieckiego do najważniejszych
dokumentów.
Syn Jana Jerzego, Jerzy Fryderyk Hohenzollern (15431603), podjął próby zniesienia
miejscowego prawa morawskiego. Chciał wprowadzić
porządek niemiecki. Nie
udało mu się tego dokonać z
powodu interwencji cesarza
Maksymiliana II Habsburga,
niechętnego Hohenzollernom. Na mocy zawartego w
1570 r. układu w Pradze Jerzy
Fryderyk przywrócił szlachcie
morawskiej prawo ziemskie,
jednakże stany krajowe musiały przyrzec posłuszeństwo
jemu i mianowanemu przezeń
rządowi w Krnowie. W 1571
r. szlachta księstwa krnowskiego miała znów własne prawo
ziemskie, ale przewodniczył
jej już margrabiowski starosta
Joachim von der Dhame.
W 1572 r. Głubczyce przeżyły wielką tragedię - epidemię
dżumy, w trakcie której zmarło około 1200 osób. Następne
lata przyniosły epidemie
mniejszych rozmiarów. W
1610 r. krnowski lekarz Abraham Haunold zalecił głubczyczanom jako środek zaradczy
“odymianie jagodą jałowca,
trzymanie w ustach skóry z
cytryny, jedzenie cebuli lub
czosnku w świeżym maśle na
czczo i smarowanie nozdrzy,
uszu i tętnic maścią
nosową.”
W 1617 r. królem
Czech (a w 1618r.
również
Węgier)
został syn cesarza
Macieja Habsburga arcyksiążę Ferdynand
styryjski, arcykatolik
nienawidzący protestantów. Dnia 23
maja 1618 r. czescy
protestanci wyrzucili
przez okno zamku na
Hradczanach dwóch
namiestników cesarskich oraz sekretarza.
Była to słynna defenestracja praska, która
dała początek wojnie
30-letniej
(16181648). Margrabia Jan
Jerzy, książę krnowski,
opowiedział się w tym konflikcie po stronie czeskiej. Stany
śląskie mianowały go swoim
przywódcą. Stany czeskie
zdetronizowały Ferdynanda i
w 1619 r. obrały królem Czech
elektora Palatynatu Fryderyka
V, po którego stronie stanął
margrabia. Niedługo potem
zmarł cesarz Maciej i jego
miejsce zajął zdetronizowany
w Czechach Ferdynand, znany
jako Ferdynand II.
W lipcu 1620 r. doszło do
bitwy pod Białą Górą w
Czechach, podczas której
armia ligi katolickiej zadała
czeskim protestantom straszliwą klęskę, a “zimowy król”
Fryderyk V musiał zbiec. Rozpoczęły się krwawe represje,
którymi w Czechach kierował obrany przez cesarza namiestnikiem książę Karol von
Liechtenstein, będący od 1614
r. panem Opawy. W 1621 r.
Ferdynand II Habsburg ogłosił margrabiego Jana Jerzego
banitą, a rok później powierzył
księstwo krnowskie Karolowi
von Liechtenstein. Margrabia
został wyparty ze Śląska przez
wojsko saskie i oddziały, które
dawniej pod jego rozkazami,
teraz prowadzone były przeciwko niemu. Zmarł w wyniku długotrwałej choroby w
1624 r. w Levočy na Górnych
Węgrzech.
Za vlády markrabího Jiřího Hohenzollerna hrozilo
nebezpečí nájezdu Turků.
Markrabí nařídil opravit a
vylepšit krnovské hradby. V
letech 1528-1530 byl uvnitř
městských hradeb vybudován
renesanční zámek, který tam
stojí dodnes. Přibližně ve
stejné době byl zdokonalen
také obranný systém Hlubčic.
Bašty na jižní straně města
dostaly kopule (jedna z nich,
nedaleko pošty, se dochovala
zdejšího moravského práva
a nahradit ho právem německým. Nepovedlo se mu to díky
zásahu císaře Maxmiliána II.
Habsburského, který Hohenzollernům nebyl nakloněn. Na
základě smlouvy, uzavřené v
Praze roku 1570, vrátil Jiří
Fridrich moravské šlechtě
zemské právo, avšak domácí
stavy musely přísahat poslušnost jemu a jím jmenované
krnovské správě. Od roku 1571
šlechta z krnovského knížectví
měla opět své
vlastní zemské
právo, avšak
pod vedením
markrabím
jmenovaného
starosty Joachima von
der Dhame.
Roku 1572
postihlo
Hlubčice
velké neštěstí
morová
nákaza, které podlehlo
kolem 1200
osob. Epidemie se v menším rozsahu
opakovaly i v
následujících
letech. V roce
Zamek Hohenzollerna | Zámek Hohenzollernů
1610 krnovský
do dnešních časů) a horní par- lékař Abraham Haunold občatie bašt a hradeb byly zpevněny nům Hlubčic na ochranu před
cihlami. K tureckému nájezdu nákazou doporučoval “okuřovšak nakonec nedošlo.
vat se dýmem z plodů jalovce,
Markrabí Jan Jiří Hohenzo- držet v ústech slupky z citronu,
llern vydal nařízení, že nej- jíst nalačno cibuli nebo česnek
důležitější listiny musí být se- s čerstvým máslem a mazat
pisovány v německém jazyce.
chřípí nosu, uši a tepny nosní
Syn Jana Jiřího, Jiří Fridrich mastí.“
Hohenzollern (1543-1603), V roce 1617 se českým (a
se pokoušel zrušit platnost roku 1618 také uherským)
králem stal syn císaře Matyáše Habsburského, arcivévoda
Ferdinand Štýrský, zapřísáhlý
katolík a velký odpůrce protestantismu. Dne 23. května 1618
čeští protestanti vyhodili z okna
Pražského hradu dva císařské
místodržící s písařem. Byla to
slavná pražská defenestrace,
která dala počátek třicetileté
válce (1618-1648). Markrabí
Jan Jiří, kníže krnovský, stál v
tom konfliktu na české straně
a slezské stavy jej jmenovaly
svým velitelem. České stavy
sesadily Ferdinanda z trůnu
a v roce 1619 zvolily českým
králem falckého kurfiřta
Friedricha V., na jehož
stranu se markrabí přidal.
Zanedlouho potom císař Matyáš zemřel a jeho místo obsadil z českého trůnu svržený
Ferdinand, známý jako
Ferdinand II.
V červenci 1620 proběhla
bitva na Bílé hoře, v níž armáda Katolické ligy uštědřila
českým protestantům strašlivou porážku a “zimní král“
Fridrich V. musel uprchnout.
Začaly krvavé represe, které v Čechách řídil císařský
místodržící, kníže Karel z
Lichtenštejna, od roku 1614
pán Opavy. V roce 1621 Ferdinand II. Habsburský prohlásil markrabího Jana Jiřího
za vyhnance a následujícího
roku udělil krnovské knížectví
Karlovi z Lichtenštejna. Markrabí byl vytlačen ze Slezska
saskými vojsky a oddíly, kterým kdysi velel, se teď obrátily
proti němu. Zemřel roku 1624
na následky dlouhé nemoci v
Levoči v Horních Uhrách.
29
30
Obu miastom - Głubczycom i już wówczas do Hohenzollernów
Krnowowi - władza Hohenzol- Krnów i Głubczyce. Nowy włalernów przyniosła rozwój go- ściciel Karol v. Liechtenstein pospodarczy i kulturalny. Rozkwi- czątkowo respektował przywileje
tało w nich rzemiosło w około obu miast, również te religijne
20 cechach.
uznające wiarę luterańską. Rok
Krnów zyskał wówczas wspo- po śmierci margrabiego Jerzego
mniany już zamek. Dziś stojąc na Hohenzollerna, w 1625 r. ogłosił
jego dziedzińcu można podziwiać już jednak zamiar wprowadzenia
renesansowy sgraffit z reliefową kontrreformacji.
dekoracją żeńskich postaci, które Jeszcze w roku 1621 aresztowani
symbolizują muzykę, dramat i zostali członkowie margrabiowśpiew. Jerzy Fryderyk Hohenzol- skiego rządu w Krnowie (starosta
lern kazał zbudować na murach v. Stitten uciekł) oraz ewangeliccy
miasta krużganek, zwieńczony księża z Krnowa i Głubczyc. W
renesansową attyką.
1626 r. oba miasta opanowali
Ponieważ miejscowy ratusz Duńczycy. W 1627 r. Głubczyce
spłonął w 1544 r., w r. 1582 po- odbiły wojska cesarskie pod wowstał nowy, zbudowany w stylu dzą słynnego Albrechta Wallenrenesansowym pod kierunkiem steina. Po Głubczycach przyszła
włoskiego architekta i mieszkańca kolej na Krnów. Gdy na szczycie
Krnowa Antoniego Marhusa.
Cvilina ustawiono sprowadzone
Głubczycki ratusz, po raz pierwszy z Głubczyc ciężkie armaty i
wspomniany w 1383 r., powstał ich lufy wycelowano w miasto,
na miejscu domu kupieckiego. duńska załoga skapitulowała i
W 1570 r. został przebudowany za zgodą Wallensteina odeszła do
w stylu renesansowym i otrzymał Brandenburgii.
wieżę z dekoracją sgraffitową. Jej W 1630 r. do obozu protestancfragmenty zachowały się do dziś. kiego przystąpiła Szwecja. W
W 1603 r. wybuchł największy w miastach wzmocniono załogi
historii Głubczyc pożar. W ciągu cesarskie. Uciążliwy kwaterunek,
3 godzin spłonęło 309 domów
oraz ratuszowa wieża. Ocalały kościół parafialny, szkoła
i 39 okolicznych domów.
Zginęły 4 osoby, wśród nich
burmistrz. Skutki tego pożaru
były widoczne jeszcze przez Ratusz miejski w renesansowej szacie. Rysunek
dziesiątki lat.
z I połowy XIX w. (źródło: Dzieje Głubczyc do
Rozwój gospodarczy i kultu- 1742 roku, Opole 2003, s. 143) | Městská radv renesančním stylu, obrázek z 1. poloviny
ralny księstwa krnowskiego nice
19. století (zdroj: Dějiny Hlubčic do roku 1742,
został brutalnie przerwany Opole 2003, s. 143)
przez wojnę trzydziestoletnią. Ziemie głubczyckie i krnow- wybryki żołnierskie i ucisk religijskie pustoszone były najazdami ny rujnowały życie mieszkańców
wojsk duńskich, cesarskich i całego księstwa. W 1642 r. Głubczyce zajęła szwedzka załoga. W
szwedzkich
W 1621 r. cesarski dowódca Han- tym samym roku Szwedzi pod
nibal von Dohna zajął nie należące wodzą Leonarda Torstensona
zajęli Krnów i Osoblahę. Gdy
odeszli, w 1643 r. powróciła
cesarska załoga, a pod murami
Krnowa znów stanęło wojsko
Torstensona. Tym razem jednak
miasta nie zdobyło.
Ponowny najazd szwedzki nastąpił w 1645 r. Głubczyce i Krnów
zostały zdobyte przez generała
Koenigsmarka. Cesarski kapitan
z Głubczyc Martin Kokett poddał
się i wywieziony został do wieży
zamkowej w Krnowie. Szwedzi
pozostali tu do 1650 r.
Po odejściu Szwedów powróciły
cesarskie wojska, władza Liechtensteinów oraz kontrreformacja.
Nie pomogły luteranom adresy do
cesarza ani pośrednictwo obcych
dyplomatów. Mieli dwa wyjścia
albo przyjąć wyznanie rzymskokatolickie, albo wyemigrować.
Większość wybrała emigrację.
Miasta opuścili najzamożniejsi
mieszkańcy.
Powoli postępowała odbudowa ze
zniszczeń wojennych. Do Głubczyc po wielu latach nieobecności powrócili franciszkanie i zajęli
opuszczony, zrujnowany klasztor.
Przywrócony został kościelny
patronat joannitów z komturii
Grobniki. Do Krnowa wrócili
także minoryci. Pozwolono im
postawić drewnianą kaplicę na
311-metrowej wysokości Cvilinie,
a w późniejszym czasie barokowy
pielgrzymkowy kościół maryjny
zbudowany w latach 1722-1728,
ozdobiony zrekonstruowanymi po
1945 r. freskami malarza Franza
Ecksteina z Brna i z uznanym
przez wiernych za cudowny,
obrazem przedstawiającym
Matkę Boską Bolesną pędzla
Heinricha Teubera z 1690 r. Na
elewacji frontowej tego kościoła
widoczny jest herb książąt Liechtensteinów.
Oběma městům, Hlubčicím i
Krnovu, přinesly Hohenzollernské časy kulturní a hospodářský
rozvoj. Působilo zde kolem dvaceti různých řemeslných cechů.
V Krnově byl tehdy vybudován
již zmiňovaný zámek, na jehož
nádvoří můžeme dodnes obdivovat renesanční sgrafita s reliéfní dekorací s náměty ženských
postav, které symbolizují hudbu,
drama a zpěv. Jiří Fridrich Hohenzollern nechal k městským
hradbám přistavět ochoz lemovaný renesanční atikou.
Protože zdejší radnice v roce
1544 vyhořela, byla roku 1582
nahrazena novou, postavenou v
renesančním stylu pod vedením
italského architekta a občana
Krnova, Antona Marhuse.
Hlubčická radnice, poprvé připomínaná v roce 1383, vyrostla
na místě původního kupeckého
domu. Roku 1570 byla renesančně upravena. Přistavěna byla
věž se sgrafitovou výzdobou.
Její zbytky se dochovaly do
současnosti.
V roce 1603 zachvátil Hlubčice
rozsáhlý požár, největší v historii
města. Během tří hodin vyhořelo
309 domů včetně radniční věže.
Zachránil se farní kostel, škola
a 39 okolních domů. Čtyři lidé
přišli o život, mezi nimi byl
starosta. Následky požáru byly
znatelné desítky let.
Hospodářský a kulturní rozvoj
krnovského knížectví brutálně
narušila třicetiletá válka. Hlubčicko a Krnovsko zpustošily
nájezdy dánských, císařských a
švédských vojsk.
Roku 1621 velitel císařských
vojsk Hannibal von Dohna obsadil Krnov a Hlubčice, které
v té době Hohenzollernům již
nepatřily. Nový majitel, Ka-
rel z Lichtenštejna,
zpočátku respektoval
přivilegia obou měst,
včetně náboženských
svobod. Rok po smrti
markrabího Jiřího
Hohenzollerna (roku
1625) však oznámil,
že chce zavést protireformaci.
Ještě v roce 1621 Pielgrzymka na Cvilin ok. 1840 r.. | Pouť na Cvilín
byli uvrženi do vazby kolem roku 1840
členové markraběcí
Hlubčic, Martin Kokett, se vzdal
správy v Krnově (starosta von a byl odvezen do zámecké věže v
Stitten uprchl) a evangeličtí Krnově. Švédové zde zůstali do
kněží z Krnova a Hlubčic. V roce roku 1650.
1626 obě města obsadili Dáno- Po odchodu Švédů se vrátily
vé. Roku 1627 byly Hlubčice docísařské jednotky, Lichtenštejnbyty zpět císařskými vojsky pod
ská správa a protireformace.
vedením slavného Albrechta z
Luteránům nepomohly císařské
Valdštejna. Po Hlubčicích přišlisty ani prostřednictví cizích
la řada na Krnov. Když byla na
diplomatů. Měli dvě možnosti:
vrcholu Cvilína umístěna těžká
děla, přivezená z Hlubčic, a je- přechod na katolickou víru
jich hlavně namířeny na město, nebo emigraci. Většina volila
dánská posádka se vzdala a se emigraci. Z města odcestovali
svolením Valdštejna odtáhla do nejbohatší měšťané.
Pomalu pokračovala náprava
Brandenburska.
Roku 1630 se na stranu pro- válečných škod. Do Hlubčic se
testantů přidalo Švédsko. Ve po mnoha letech nepřítomnosti
městech byly zesíleny císařské vrátili františkáni a obsadili
posádky. Život obyvatel celého opuštěný, zničený klášter. Obnoknížectví ztrpčovala ubytovací ven byl církevní patronát johanipovinnost pro armádu, špatné tů z komturie Grobniky. Také do
chování vojáků a náboženský Krnova se vrátili minorité. Doútisk. V roce 1642 Hlubčice stali nejprve svolení k výstavbě
obsadili Švédové. Ve stejném dřevěné kaple na kopci Cvilín.
roce Švédové vedení Leonardem Později, v letech 1722-1728,
Torstensonem obsadili Krnov a vybudovali barokní mariánský
Osoblahu. Když roku 1643 ode- poutní kostel, zdobený freskami
šli, vrátila se do města císařská brněnského malíře Franze Eckposádka a pod hradbami Krno- steina (restaurovány po roce
va znovu stálo Torstensonovo 1945). Uvnitř kostela také visí
vojsko. Tentokrát však město obraz Panny Marie Bolestné,
dobyto nebylo.
dílo Heinricha Teubera z roku
Další švédský útok proběhl v
1690, kterému věřící přisuzují
roce 1645. Hlubčice a Krnov
zázračnou moc. Na průčelí
byly dobyty generálem Koenigskostela se nachází erb knížat z
markem. Císařský kapitán z
Lichtenštejna.
31
32
16 grudnia 1740 r. król pruski
Fryderyk II Wielki na czele
wojska przekroczył granice
Śląska, do części którego, w
tym do księstwa krnowskiego, Hohenzollernowie rościli
pretensje. Do końca stycznia
1741 r. Prusacy zajęli niemal
cały Śląsk. Do Głubczyc wojska pruskie mogły dotrzeć 19
lub 20 stycznia, natomiast 23
stycznia do Krnowa.
11 czerwca 1742 r. we Wrocławiu został podpisany pokój austriacko-pruski, ratyfikowany
28 lipca 1742 r. Spowodował
on podział księstwa opawskiego i krnowskiego na część
pruską i austriacką. W części
pruskiej Liechtensteinom
pozostawiono jedynie niższe
sądownictwo, które wygasło
w 1849 r. Do sprawowania
tego sądownictwa książę
Józef Wacław Wawrzyniec v.
Liechtenstein w 1743 r. wyznaczył “starostę ziemskiego z
tamtej strony Opy” z siedzibą
w Głubczycach.
Śląsk pruski został podzielony
na 35 powiatów, w tym powiat
głubczycki. Graniczna rzeka
Złota Opawa podzieliła na
pół miejscowości: Chomiążę
(czes.Chomýž), Krasne Pole
(czes. Krásné Loučky), Lenarcice (czes. Linhartovy) i Opawicę (czes. Opavice). Siostrzane miasta Głubczyce i Krnów
oddzieliła bariera graniczna.
Pod względem kościelnym
jednak większa część ziemi
głubczyckiej nadal należała
do biskupstwa ołomunieckiego. Głubczyce, choć stały się
siedzibą królewskiego landrata
(starosty powiatowego), funkcjonowały odtąd jako miasto
drugorzędne i nigdy już nie
odzyskały rangi, jaką miały
w średniowieczu, czy też w
XVI wieku.
Pokój zawarty we Wrocławiu
również dla regionu krnowskiego oznaczał utratę dawnego prestiżu. Znaczna część
księstwa krnowskiego stała
się częścią cesarsko-królewskiego (austriackiego) Śląska
i zmuszona była powiązać
swe gospodarcze interesy z
Morawami i Austrią.
W 1744 r. wybuchła II wojna
śląska między Prusami a Austrią. Krnów znalazł się pod
okupacją Prusaków. Kiedy w
1745 r. Austriakom udało się
odciąć załogę Krnowa dowodzoną przez margrabiego Karola Brandenburg–Schwedta,
Fryderyk Wielki wysłał do
Krnowa generała majora
Ziethena z rozkazem, aby
margrabia przebił się przez
siły cesarskie i połączył z
wojskami królewskimi na
Śląsku. Ziethen i jego huzarzy nosili mundury podobne
do sprzymierzonych z Austriakami Węgrów. Udając
węgierską kawalerię pruskie
oddziały Ziethena dotarły w
okolice Pietrowic. Tu wojska
cesarskie wykryły podstęp
i zorganizowali pościg za
Ziethenem. W okolicy Cier-
mięcic do Ziethena dołączyły
oddziały margrabiego Karola.
Podczas tego śmiałego wypadu Ziethenowi zginęło tylko
26 huzarów. 22 maja margrabia Karol wyruszył z Krnowa
z zapasami załadowanymi
na ponad 300 wozach. Dysponował około 6 tysiącami
żołnierzy. Został ostrzelany
z 18 dział ustawionych na
wzgórzu Huhlberg koło Braciszowa i Dębowej Górze koło
Mokrego. W potyczce wzięło
udział około 11 tys. żołnierzy
austriackich oraz węgierskich
pod dowództwem hrabiego
Esterhazego. Jednak to nie
im, lecz Prusakom sprzyjało szczęście. Prusacy w tej
bitwie stracili 268 żołnierzy
(zabitych lub rannych), natomiast Austriacy i Węgrzy
637. Ziethen wykonał rozkaz
królewski, margrabia przebił
się z transportem przez siły
cesarskie i dołączył do sił
królewskich. Po tym wydarzeniu w okolicy Krnowa i
Pietrowic utarło się powiedzenie dotyczące wspomnianego
podstępu: “Ziethen wyskoczył
z krzaków”. W 1936 r. władze
hitlerowskie zmieniły nazwę
Pietrowic z Peterwitz na
Zietenbusch (tłum. „Ziethen
z krzaków”).
Panorama Głubczyc, 1720 r. | Panoráma Hlubčic, 1720
16. prosince 1740 pruský král které již nikdy nezískalo takovou okolí Ciermięcic se k Zithenovi
Fridrich II. se svými vojsky důležitost, jakou mělo ve středo- přidaly jednotky markrabího
překročil hranice Slezska, na věku a ve 14. století.
Karla. Během tohoto odvážného
jehož část, včetně krnovského Mír uzavřený ve Wroclavi manévru ztratil Ziethen jen 26
knížectví, si Hohenzollernové znamenal ztrátu prestiže také husarů. 22. května markrabí
uplatňovali nárok. Do konce pro Krnovsko. Značná část Karel vyrazil z Krnova se
ledna 1741 Prušáci obsadili krnovského knížectví se stala zásobami naloženými na 300
právě celé Slezsko. Do Hlubčic součástí císařsko-královského vozech. K dispozici měl 6 tisíc
pruská vojska dorazila někdy mezi 19. a
20. lednem. 23. ledna
byl obsazen Krnov.
11. června 1742 byla
ve Wroclavi podepsána prusko-rakouská mírová smlouva,
ratifikovaná 28.
července 1742. Na
jejím základě bylo
opavsko-krnovské
knížectví rozděleno
na pruskou a rakouskou část. V pruské Panorama Krnowa wg rysunku F.B. Wernera, około roku 1737 | Panoráma Krnova podle nákresu
části zůstal Lich- F. B. Wernera kolem roku 1737
tenštejnům pouze nižší soud, (rakouského) Slezska a byla vojáků. Byl ostřelován 18 děly,
který byl zrušen v roce 1849. nucena své hospodářské zájmy umístěnými na kopci Huhlberg
K vedení tohoto úřadu kníže vázat s Moravou a Rakouskem. u Braciszowa a na Dubové hoře
Josef Václav z Lichtenštejna V roce 1744 propukla druhá (Dębowa Góra) u Mokrého.
roku 1743 jmenoval “zemského slezská válka mezi Pruskem a Bitvy se zúčastnilo kolem 11
starostu z tamté strany Opy“ se Rakouskem. Krnov byl obsa- tisíc rakouských a maďarských
zen Prušáky. Když se v roce vojáků pod vedením hraběte Essídlem v Hlubčicích.
Pruské Slezsko bylo rozděleno 1745 Rakušanům podařilo terhazyho. Avšak ne jim, nýbrž
na 35 okresů. Jedním z nich odříznout krnovskou posádku Prušákům přálo štěstí. Pruské
byl okres hlubčický. Hraniční vedenou markrabím Karlem ztráty v této bitvě činily 268
řeka Zlatá Opava rozdělila Brandenburg-Schwedtem, vy- mužů (zabitých nebo raněných),
napůl vesnice Chomiąża (česky slal Fridrich Veliký do Krnova kdežto na straně Rakouska a MaChomýž), Krasne Pole (česky generálmajora Ziethena s roz- ďarů (Uhrů) dosáhly počtu 637.
Krásné Loučky), Lenarcice kazem, aby se markrabí probil Ziethen splnil královský rozkaz,
(česky Linhartovy) a Opawica linií císařské armády a spojil markrabí i s nákladem prolomil
(česky Opavice). Sesterská se s královskými vojsky ve císařské pozice a připojil se ke
města Hlubčice a Krnov se Slezsku. Ziethen a jeho husaři královským silám. Od té doby
ocitla na opačných stranách nosili uniformy, které se po- se v okolí Krnova a Pietrowic
hranice. Církevně však větší dobaly uniformám rakouských používá rčení “Ziethen vyskočil
část Hlubčicka i nadále spada- spojenců Maďarů. Vydávajíce z křoví“, připomínající jeho lest.
la pod olomouckého biskupa. se za uherské jezdectvo, Ziethe- V roce 1936 hitlerovské orgány
Hlubčice, byť se staly sídlem novy pruské jednotky dorazily až změnily název Pietrowice na
královského zemského rady k Petrowicím. Tu však císařští Zietenbusch (což v překladu
(okresního starosty), byly od té pruskou lest odhalili a začali znamená “Ziethen z křoví“).
doby jen druhořadým městem, Ziethena pronásledovat. V
33
34
W 1778 r. wybuchła bawarska
wojna sukcesyjna. W okolicach
Krnowa rozegrała się pruskoaustriacka bitwa. Prusacy spalili
Kostelec, a do Krnowa wjechał
sam Fryderyk Wielki. Po jego
odjeździe pozostało w tym
mieście pruskie wojsko, które
1 kwietnia 1779 r. spowodowało największy w historii pożar
Krnowa. Spłonęło niemal całe
miasto. Pożar zniszczył kilka
cennych obiektów, w tym
gotycki kościół i klasztor minorytów, renesansowy ratusz
i zamek książęcy. 28 sierpnia
tego samego roku Krnów odwiedził sam cesarz Józef II,
syn Marii Teresy i przyłożył
się do jego odbudowy. Większość zabytków odbudowano
lub przebudowano, np. kościół
minorytów w stylu barokowym,
z freskami pędzla Josefa Sterna
z Brna oraz kościół św. Ducha,
który równiez otrzymał cechy
barokowe.
W XVIII wieku nastąpiły
również zmiany w wyglądzie
Głubczyc. Jeszcze w 1738 r. na
południowej części rynku stanęła rokokowa kolumna maryjna
dłuta Antona Jörga. W 1778 r.
poświęcono nowo zbudowany
barokowy kościółek św. Anny
(lub św. Trójcy) na górnym
przedmieściu, przy dzisiejszej
ul. Sobieskiego, na miejscu
którego do 1645 r. stał kościółek
pogrzebowy, zniszczony przez
Szwedów. Wśród jego fundatorów znalazł się również książę
v. Liechtenstein.
W 1753 r. przystąpiono do budowy barokowego klasztoru franciszkanów, na miejscu poprzedniego (z okresu średniowiecza
zachował się jedynie wirydarz).
W 1758 r. zakończono budowę
kościoła franciszkanów, jak
wcześniej pod wezwaniem św.
św. Idziego i Bernardyna, z
ołtarzem głównym, dla którego
obraz namalował w 1761 r.
Józef Havelka z Brna. W kościele tym znajdziemy również
XVIII-wieczne rzeźby śląskiego artysty Antona Esterreicha.
Architektem obu obiektów był
prudniczanin Johann Innozenz
Töpper. Wśród fundatorów
znów znajdujemy księcia
Liechtensteina, którego herb
można obejrzeć na emporze
organowej tego kościoła.
W 1787 r. na dzisiejszym placu
Armii Krajowej stanął kościół
luterański, na miejscu dawnego
domu zakonnego joannitów.
Jeszcze w 1752 r. do głubczyckiego klasztoru franciszkanów
od strony zachodniej dobudowane zostało franciszkańskie
gimnazjum, jedno z najstarszych
na Górnym Śląsku. W 1767 r.
gimnazjum to wizytował sam
król Fryderyk Wielki.
W Krnowie już w II poł. XVII
wieku działał teatr mieszczący
się w nieistniejącym już budynku w pobliżu kościoła św. Marcina. Za rządów cesarza Józefa
II w teatrze tym występowały
wędrowne trupy teatralne.
W 1739 r. w Głubczycach odbyło się przedstawienie teatralne,
przez które doszło do rozprawy
sądowej. Była to inscenizacja
komedii o doktorze Fauście.
Aktorzy, pochodzący prawdopodobnie z Krnowa, umieścili w
sztuce tekst o zamożnej mieszczance, nieżyjącej już wówczas
Marii Magdalenie Tauner z
Krnowa, którą przedstawiono
jako siedzącą w piekle. Pani ta
w 1728 r. dokonała darowizny
na utrzymanie 10 muzyków, za-
kup instrumentów muzycznych
i utrzymanie śpiewaków w
kościele minorytów i kościele
na Cvilinie. Rodzina zmarłej
złożyła skargę na komediantów w starostwie ziemskim w
Krnowie.
Życie artystyczne rozkwitało
również w okolicznych zamkach. Rodzina Sedlnickich
miała zamkową kapelę w
Linhartovem, Skrbeńskich w
Hostalkovem, Hoditzów w
Rudolticach, gdzie również
odbywały się przedstawienia
teatralne. Król Fryderyk Wielki
w 1765 i 1770 r. zatrzymał się
u hrabiego Albrechta Hoditza na Rudolticach zwanego
“Cudakiem”. Również Hoditz
odwiedzał pruskiego władcę w
Poczdamie.
Pod koniec XVIII wieku w
Krnowie powstała szkoła główna, w której nauczali minoryci.
Do ich klasztoru wstąpił Jan
Nestroy, który później porzucił
zakon i ukończył studia prawnicze w Wiedniu. Jan był ojcem
znanego aktora i komediopisarza
austriackiego Jana Nepomucena
Netroya (1801-1862), autora
kilkudziesięciu fars i innych
utworów scenicznych.
Ziemia głubczycka dobrze
pamięta epokę napoleońską. W
1805 r. przed bitwą trzech cesarzy pod Austerlitz, w Głubczycach, w domu na rynku, zatrzymał się rosyjski car Aleksander
I. Dom ten został zniszczony
podczas działań wojennych w
marcu 1945.
W latach 1807-1809 powiat
głubczycki okupowali Francuzi
i dali się mieszkańcom we znaki, zwłaszcza poprzez ciągłe
rekwizycje.
V roce 1778 vypukla válka
o bavorské dědictví. V okolí
Krnova se rozpoutala prusko-rakouská bitva. Prušáci
vypálili Kostelec a do Krnova
vkročil sám Fridrich Veliký. Po
jeho odjezdu zůstalo ve městě
pruské vojsko, které 1. dubna
1779 způsobilo největší požár
v historii Krnova. Shořelo
téměř celé město. Požár zničil
několik cenných objektů, včetně gotického kostela a kláštera
minoritů, renesanční radnici i
knížecí zámek. 28. srpna stejného roku navštívil Krnov sám
císař Josef II., syn Marie Terezie, a přispěl na jeho rekonstrukci. Většina památkových
budov byla postavena znovu
nebo přestavěna. Např. kostel
minoritů dostal barokní vzhled
a freskami jej vyzdobil malíř
Josef Stern z Brna. Barokními
úpravami prošel rovněž kostel
sv. Ducha.
V 18. století se změnila také
podoba Hlubčic. Ještě v
roce 1738 stál na jižní straně
náměstí rokokový mariánský
sloup od sochaře Antona Jörga. V roce 1778 byl vysvěcen
nově postavený barokní
kostelík sv. Anny (resp. sv.
Trojice) na horním předměstí,
v dnešní ulici Sobieského, na
jehož místě do roku 1645 stála
pohřební kaple, kterou zničili
Švédové. V jeho kryptě nalezl
místo svého posledního odpočinku kníže z Lichtenštejna.
V roce 1753 byla zahájena
výstavba barokního kláštera
františkánů, na místě původního středověkého objektu,
z něhož se dochovala pouze
rajská zahrada. V roce 1758
byla ukončena stavba nového
františkánského kostela,
zasvěceného opět sv. Jiljí a
Bernardýnu. Obraz pro hlavním oltář namaloval v roce
1761 Josef Havelka z Brna.
V kostele najdeme rovněž
dobovou sochařskou výzdobu
od slezského umělce Antona
Esterreicha. Stavitelem obou
objektů byl prudnický architekt Johann Innozenz Töpper.
Na seznamu fundátorů opět
narazíme na jméno knížete
Lichtensteina, jehož erb se
v kostele nachází na empoře
(kruchtě) s varhanami.
V roce 1787 na dnešním
náměstí Armii Krajowej, na
místě bývalého řádového
domu johanitů, vyrostl luteránský kostelík.
Ještě v roce 1752 bylo ke
hlubčickému františkánskému
klášteru na západní straně
přistaveno františkánské
gymnázium, které patří k
nejstarším v Horním Slezsku.
Roku 1767 gymnázium poctil
svou návštěvou král Fridrich
Veliký.
V Krnově již ve 2. polovině
17. století fungovalo divadlo,
které se nacházelo v dnes již
neexistující budově nedaleko
kostela sv. Martina. Za vlády
císaře Josefa II. v něm vystupovali kočovní herci.
V roce 1739 se v Hlubčicích
konalo divadelní představení,
které dalo podnět k soudnímu
sporu. Šlo o provedení komedie o doktoru Faustovi. Herci,
pocházející pravděpodobně z
Krnova, v ní použili text o bohaté měštce, tehdy již nežijící
Marii Magdaleně Taunerové z
Krnova, kterou představili, jak
sedí v pekle. Tato paní v roce
1728 přispěla na platy 10 hudebníků, na nákup hudebních
nástrojů a platy zpěváků v
kostele minoritů a kostele
na Cvilíně. Rodina zemřelé
podala na komedianty žalobu
k zemskému starostenskému
úřadu v Krnově.
Umělecký život vzkvétal také
na okolních zámcích. Své kapely měli Sedlničtí na zámku
v Linhartovech, Skrbenští v
Hoštálkovech a Hodicové ve
Slezských Rudolticích, kde se
konala také divadelní představení. Král Fridrich Veliký
v letech 1765 a 1770 dvakrát
poctil návštěvou hraběte
Albrechta Hodice, přezdívaného Podivín, na jeho zámku
ve Slezských Rudolticích. Hodic také navštěvoval pruského
vládce v Postupimi.
Koncem 13. století byla v
Krnově zřízena hlavní škola,
v níž vyučovali minorité. Do
jejich kláštera vstoupil Jan
Nestroy, který později řád
opustil a vystudoval právo ve
Vídni. Jan byl otcem známého
rakouského herce a autora
komedií Jana Nepomuka Nestroye (1801-1862), autora
několika desítek frašek a dalších dramatických kusů.
Hlubčicko dobře pamatuje
období napoleonských válek. V
roce 1805, před bitvou tří císařů u Slavkova, se v Hlubčicích
zastavil ruský car Alexandr I.
Dům, ve kterém přespal, byl
zničen během vojenské operace v březnu 1945.
V letech 1807-1809 okupovali
hlubčický okres Francouzi,
kteří obyvatelům města ztrpčovali život opakovaným zabavováním jejich majetku.
35
36
W 1810 r. w Prusach nastąpiła
sekularyzacja zakonów. Głubczyce na ponad wiek opuścili
franciszkanie, a pobliską komturię Grobniki już na zawsze
pożegnali joannici. Podobny
los spotkał później krzyżaków, związanych z komturią
w Opawie, którzy posiadali
wsie Gołuszowice, Gadzowice, Krzyżowice i Zopowy
w powiecie głubczyckim.
Gimnazjum w Głubczycach
po odejściu franciszkanów
stało się szkołą świecką.
W 1818 r. od powiatu głubczyckiego odłączono tereny
z Hulczynem (czes. Hlučin;
niem. Hultschin) i włączono
je do powiatu raciborskiego,
natomiast do powiatu głubczyckiego wcielono wsie:
Klisino, Szonów, Kazimierz,
Tomice i Biernatów z powiatu
prudnickiego.
W 1866 r. w związku z toczącą się wojną prusko-austriacką zaostrzyły się stosunki
przygraniczne. Na początku
wojny wszystkie austriackie
miejscowości przy granicy
pruskiej wzdłuż rzeki Opawy
obsadzili węgierscy huzarzy.
Gdy nadeszły wojska pruskie,
Węgrzy się wycofali, a ich
kwatery po stronie austriackiej zajęły pruskie regimenty
rezerwy i Landwehry. Pozostały tam do zakończenia wojny,
wygranej przez Prusy.
W XIX wieku zmienił się
obraz Głubczyc i Krnowa. W
Głubczycach w 1854 r. wybuchł pożar, który spopielił
część zabudowy rynku oraz
ulic: Kozielskiej, Klasztornej,
Krętej, Staszica i Warszawskiej. Pochłonął 11 ofiar śmiertelnych. Spowodowało to zor-
ganizowanie straży pożarnej i
częściową likwidację murów
obronnych, baszt i bram. Jeszcze w 1854 r. zburzono Bramę
Klasztorną. Wcześniej, w 1830
r. zniknęła Brama Górna, a w
1836 r. Brama Dolna. Przebita w murze w 1822 r. Brama
Wodna została zlikwidowana
w 1877 r. Na południu i wschodzie miasta osuszono stawy i
bagna, stanowiące od wieków
naturalną ochronę. Zlikwidowano drugie koryto Psiny. W
1837 r. założono park miejski
(promenadę). Zniknęły wały
i fosa. Zastąpiły je kwitnące
ogrody.
W 1830 r. w Krnowie rozpoczęto budowę cesarskiej szosy
Opawa - Krnów - Nysa (część
kamieni na budowę tej drogi
pozyskano z ruin Cvilina). W
1831 r. zlikwidowano Bramę
Opawską, w 1862 r. Głubczycką, a w 1873 r. Bramę
Górną. W przeciwieństwie do
Głubczyc, w Krnowie zachowały się niewielkie fragmenty
murów obronnych.
W II poł. XIX wieku Głubczyce zostały znacznie
rozbudowane zwłaszcza w
kierunku zachodnim. W latach 1862-1863 zbudowane
zostały sąd i więzienie przy
dzisiejszej ul. Kochanowskiego, spełniające swoje funkcje
do dziś. W latach 1863–1864
przebudowany został ratusz.
W 1864 r. w miejscu istniejacego dziś pomnika żołnierzy
polskich przy ul. Koszarowej
i Kochanowskiego powstała
żydowska synagoga w stylu
bizantyjskim, służąca ponad
300-osobowej społeczności
żydowskiej. W roku 1874
przy ulicach Koszarowej i
Gdańskiej stanęły koszary. W
latach 1876-1879 wzniesiona
została siedziba starosty powiatowego, dziś służąca jako
siedziba Urzędu Miejskiego.
W latach 1888-1889 powstała
nowa Katolicka Szkoła Ludowa (dzisiejsza Szkoła Podstawowa nr 2) oraz koszary przy
ul. Żeromskiego (w starych i
nowych koszarach stacjonował 6 Regiment Zielonych
Huzarów “Hrabia Goetzen”).
W latach 1896-1897 własny
budynek otrzymała poczta.
V roce 1810 v na území Pruska
došlo k sekularizaci klášterů.
Františkáni museli na celých
sto let opustit Hlubčice a johanité museli navždy opustit své
komturství v Grobnikách. Podobný osud později potkal řád
německých rytířů, kteří měli
svého představeného v Opavě
a vlastnili vesnice Gołuszowice, Gadzowice, Krzyżowice a
Zopowy v hlubčickém okrese.
Głubczycki ratusz po przebudowie
(1863-1864) | Hlubčická radnice
během přestavby (1863-1864)
Z hlubčického gymnázia se
po odchodu františkánů stala
světská škola.
Roku 1818 bylo od hlubčického
okresu odtrženo Hlučínsko
(něm. Hultschin), které bylo
připojeno k okresu ratibořickému. Ke hlubčickému okresu
byly naopak připojeny vesnice
Klisino, Szonów, Kazimierz a
Biernatów z prudnického
okresu.
V roce 1866 se v souvislosti
s probíhajícím prusko-rakouským konfliktem zhoršily
příhraniční vztahy. Na začátku války byly všechny rakouské
osady na pruské hranici podél
řeky Opavy obsazeny uherskými husary. Když se pruská
vojska přiblížila, Maďaři
ustoupili a jejich stanoviště
na rakouské straně obsadily
pruské záložní jednotky a oddíly zeměbrany. Zůstaly tam až
do konce války, kterou vyhrálo
Prusko.
V 19. století se obraz Hlubčic a
Krnova změnil. V Hlubčicích v
roce 1854 propukl požár, který
zničil část zástavby náměstí a
ulic Kozielska, Klasztorna,
Kręta, Staszica a Warszawska.
Bylo také 11 obětí na životech.
Po této pohromě byl utvořen
hasičský sbor a částečně strženy městské hradby. Ještě v roce
1854 byla zbourána Klášterní
brána. Před tím, roku 1830,
zmizela Horní brána a v roce
1836 brána Dolní. Vodní
brána, vybudovaná roku 1822,
byla zrušena v roce 1877. Na
jihu a východě města byly
vysušeny rybníky a bažiny,
které po staletí představovaly
přirozenou ochranu. Zrušeno bylo druhé koryto Psiny.
Roku 1837 došlo k založení
městského parku (promenády).
Zmizela opevnění i příkop. Na
jejich místě vznikly kvetoucí
zahrady.
Roku 1830 byla v Krnově
zahájena výstavba císařské
silnice Opava - Krnov - Nysa
(část kamene na stavbu této
silnice pochází ze zříceniny
hradu Cvilín). V roce 1831
byla stržena Opavská brána,
roku 1860 brána Hlubčická
a roku 1873 Horní brána. Na
rozdíl od Hlubčic si Krnov
ponechal nevelké zbytky
hradeb.
Ve 2. polovině 19. století se
Hlubčice značně rozrostly,
zejména směrem na západ. V
letech 1862-1863 byl postaven
soud a vězení v dnešní ulici
Kochanovského. Oba objekty
plní svou funkci dodnes. V
letech 1863-1864 byla přestavěna radnice. Na místě,
kde stojí pomník polských vojáků, na rohu ulic Koszarowa
a Kochanovskiego, vznikla v
roce 1864 židovská synagoga
postavená v byzantském stylu, kterou využívala více než
třísetčlenná židovská obec. V
roce 1874 v ulicích Koszarowa
a Gdaňska vyrostly kasárna. V
letech 1876-1879 bylo vybudováno sídlo okresního starosty,
ve kterém dnes působí Městský úřad. V letech 1888-1889
vznikla nová Katolická lidová
škola (dnešní Základní škola
č. 2) a kasárna v ulici Żeromského (ve starých a nových kasárnách sídlil 3. pluk zelených
husarů hraběte Goetzena). V
letech 1896-1897 dostala svoji
vlastní budovu pošta.
37
38
W latach 1898-1899 park
miejski przedłużony zostal do
dzisiejszej ulicy Powstańców
(park w części od ulicy Pocztowej do ulicy Lwowskiej nosi
obecnie nazwę Parku Sybiraków). W latach 1899-1901
po zburzeniu starego kościoła
ewangelickiego postawiony
został nowy, większy od
poprzedniego, w stylu neogotyckim i poświęcony pamięci
margrabiego Jerzego Hohenzollerna, “ojca protestantyzmu
na Śląsku”.
W Krnowie w 1871 r. zbudowano stojącą do dziś żydowską
synagogę przy ul. Soukenickej,
projektu Ernsta Latzela. Miejscowa społeczność żydowska
w roku 1876 liczyła wówczas
450 mieszkańców.
Od 1875 do 1876 r. trwała budowa gimnazjum, na miejscu
dawnego sejmu ziemskiego
księstwa krnowskiego. W
XIX wieku postawiono budynek hotelu “Tiroler” (obecny
Dom Śląski), przebudowany w
latach 1928-1930, natomiast w
roku 1888 - w miejscu dawnej
fosy - powstał budynek lodowiska z wieżą przy Ričnim
okruhu.
W 1865 r. pożar ogarnął dach i
wieże kościoła na Cvilinie. Kościół potem został wyremontowany, a w latach 70-tych XIX
wieku wykonano 222 stopnie
schodów wiodących na szczyt
góry.
Głubczyce i Krnów w XIX
wieku przeżyły szybki proces
industrializacji. Niewątpliwie
najważniejszą gałęzią głubczyckiego przemysłu było
piwowarstwo. Spośród kilku
istniejących tu browarów
największe znaczenie miał
uruchomiony w 1856 r. browar wało już 17 fabryk, w których
Haudego/Weberbauera przy poza suknem produkowano
ul. Fabrycznej. Zakład ten z tkaniny jedwabne, pończochy
biegiem czasu uległ znacznej i przędzę. Dzięki rozwojowi
rozbudowie i istnieje do dnia przemysłu lekkiego wzrosła
dzisiejszego. Dla jego potrzeb liczba mieszkańców, które
oraz dla mniejszych browarów pod tym względem znacznie
pracowały budowane jedna po wyprzedziło Głubczyce.
drugiej trzy słodownie, bazują- W 1873 r. Franz Rieger załoce na uprawianym w okolicy żył w Krnowie firmę o nazwie
jęczmieniu browarnym.
“Gebrüder Rieger” (“Bracia
Ważną dziedziną przemysłu Rieger”), produkującą organy.
była fabrykacja towarów weł- Znaczenie tego zakładu szybko
nianych. W 1854 r. powstała rosło. W 1880 r. odwiedził go
fabryka żydowskiego przed- sam cesarz Franciszek Józef
siębiorcy Moritza Teichmanna I, który wyróżnił właściciela
(późniejszy “Merkur”) przy ul. Otto Riegera Krzyżem RyFabrycznej, a w 1856 lub 1857 cerskim i nadał jego firmie
r. w budynku, w którym dziś tytuł cesarsko-królewskiego
znajduje się apteka przy ul. Ko- nadwornego dostawcy. Papież
ściuszki została uruchomiona Leon XIII mianował Riegera
fabryka Beniamina Holländra. Rycerzem Zakonu św. Grobu.
Produkty obu przedsiębiorców Produkowane w Krnowie
wyróżniane były na wystawach organy kupowały kościoły
międzynarodowych.
w monarchii habsburskiej,
Poza wymienionymi zakładami Niemczech, Anglii, Norwegii,
w Głubczycach funkcjonowały Danii, Włoszech, Portugalii,
także młyny, cegielnie, tartaki Turcji, Rosji, Palestynie.
i huta szkła.
Zakupił je także kościół paKrnów już na przełomie XVIII rafialny w Głubczycach. Po I
i XIX wieku słynął z produk- wojnie światowej przy dworcu
cji dobrego sukna. Tradycje kolejowym w Mokrem (gmisukiennicze tego miasta (jak na Głubczyce) powstała filia
i Głubczyc) sięgały XIV wie- zakładów Riegera. W krnowku. Pierwszym fabrykantem skich fabrykach pracowało
sukna był Alois Larisch, który wielu mieszkańców z powiatu
niedaleko krnowskiego ratusza głubczyckiego.
zorganizował
tkalnię, pralnię
i farbiarnię, a
następnie zakupił w Kostelcu
stary
młyn,
który przebudował na folusz
do spilśniania
sukna. Po pewnym czasie w
Krnowie praco- Pożar Cvilina | Požár Cvilína
V letech 1898-1899 byl protažen městský park do dnešní ulice Powstańców (část
parku mezi ulicemi Pocztowa
a Lwowska se dnes nazývá
Park Sybiraków). V letech
1899-1901 po stržení starého
evangelického kostela byl
postaven kostel nový, větší, v
novogotickém stylu, věnovaný
památce markrabího Jiřího
Hohenzollerna, “otce protestantismu ve Slezsku“.
V Krnově byla roku 1871
podle projektu Ernsta Latzela
postavena židovská synagoga,
která tam stojí dodnes. Místní
židovská obec v roce 1876
čítala 450 členů.
V letech 1875-1876 probíhala
výstavba gymnázia, na místě
bývalého zemského sněmu
krnovského knížectví. V 19.
století byla postavena budova
hotelu Tiroler (dnes Slezský domov), přestavovaná
v letech 1928-1930. V roce
1888 na místě bývalé silnice
vyrostla budova kluziště s věží
u Říčního okruhu.
V roce 1865 zachvátil střechu
a věže kostela na Cvilíně požár. Kostel byl potom opraven
a v 70. letech 19. století bylo
vybudováno schodiště na
vrchol kopce, které čítá 222
schodů.
Hlubčice a Krnov v 19. století prošly rychlým procesem
industrializace. Bezpochyby
nejdůležitějším odvětvím
hlubčického průmyslu bylo
pivovarnictví. Z několika místních pivovarů byla nejznámější
firma Haudega a Weberbauera
v ulici Fabryczna, která se časem značně rozrostla a funguje
zde dodnes. Vstupní suroviny
pivovarům dodávaly tři po-
Fabryka organów Riegera | Rieger-Kloss Varhany.
stupně vybudované sladovny,
zpracovávající pivovarský
ječmen pěstovaný v okolí.
Důležitým průmyslovým
odvětvím byla výroba vlněných
výrobků. Roku 1854 vznikla továrna židovského podnikatele
Moritze Teichmanna (pozdější
“Merkur“) v ulici Fabryczna.
V domě v ulici Kościuszki, kde
se dnes nachází lékárna, byla
zřízena továrna Benjamina
Holländra. Výrobky obou
podnikatelů získaly ocenění
na mezinárodních výstavách.
Kromě jmenovaných závodů
v Hlubčicích fungovaly také
mlýny, cihelny, pily a sklárny.
Krnov byl již na přelomu 18.
a 19. století známý výrobou
dobrého sukna. Soukenické
tradice tohoto města (podobně jako v případě Hlubčic)
sahají až do 14. století. Prvním
továrníkem, který se věnoval
průmyslové textilní výrobě, zde
byl Alois Larisch, jenž nedaleko krnovské radnice zřídil tkalcovnu, prádelnu a barvírnu.
Následně v Kostelci zakoupil
starý mlýn, který adaptoval
na valchovnu ke zplsťování
sukna. Po určité době v Krnově působilo již 17 továren,
které kromě sukna vyráběly
hedvábné tkaniny, punčochy a
přízi. Spolu s rozvojem lehkého
průmyslu výrazně vzrostl počet
obyvatel Krnova, který v tom
ohledu výrazně předstihl sousední Hlubčice.
V roce 1873 Franz Rieger založil v Krnově továrnu na výrobu varhan, která nesla název
“Gebrüder Rieger“ (Bratři
Riegrové). Význam jeho podniku rychle rostl. Roku 1880
ho navštívil sám císař František Josef I., aby majitele Otto
Riegera vyznamenal Rytířským
Křížem a udělil jeho firmě
titul císařsko-královského
dvorního dodavatele. Papež
Leon XIII. jmenoval Riegera
rytířem Řádu Svatého Hrobu.
Krnovské varhany byly kupovány do kostelů v habsburské
monarchii, Německu, Anglii,
Norsku, Dánsku, Itálii, Portugalsku, Turecku, Rusku
i Palestině. Zakoupil je i farní
kostel v Hlubčicích. Po první
světové válce u železničního
nádraží v Mokrém (gmina
Hlubčice) vznikla pobočka
Riegrových závodů.V krnovských továrnách bylo zaměstnáno mnoho lidí z hlubčického
okresu.
39
40
Wiek XIX przyniósł obu
regionom poprawę łączności komunikacyjnej poprzez
budowę kolei żelaznej. W
latach 1855-1876 Głubczyce uzyskały połączenie
kolejowe z Raciborzem,
Racławicami Śląskimi i
Krnowem, a Krnów w 1873
r. z Ołomuńcem, Opawą i
Jindřichovem.
W tym miejscu warto poświęcić kilka słów omówieniu stosunków etnicznych
na terenie regionu głubczycko-krnowskiego. Miasta
Głubczyce, Kietrz, Krnów
czy Horni Benešov od czasu
ich założenia zamieszkane
były głównie przez ludność
niemiecką. Dopiero w 1877
r. mniejszość czeska w Krnowie założyła Stowarzyszenie Czeskich Robotników
Jednomyślność (Svornost),
które zorganizowało własną
szkołę wieczorową. Nie
udało się założyć czeskiej
elementarnej szkoły. Lekcje języka czeskiego były
w krnowskim gimnazjum
nadobowiązkowe. Dopiero
przed zakończeniem I wojny światowej ze względów
politycznych język czeski
stał się obowiązkowy.
W gimnazjum głubczyckim
w 1859 r. na 423 uczniów,
62 było Polakami, a 44 jak napisano w programie
gimnazjalnym - Morawianami. Od 1858 r. uczono
tu nadobowiązkowo języka
polskiego i czeskiego. Oba
przedmioty usunięto z programu nauczania po zjednoczeniu Niemiec przez Prusy,
kiedy to zaostrzył się kurs
germanizacyjny pod rządami “żelaznego kanclerza”
Otto von Bismarcka.
Na pruskim Śląsku świadomość narodową Morawian
usiłował rozbudzić urodzony
w 1812 r. w Benešovie koło
Hulczyna ksiądz Cyprian
Lelek. Maturę zdał w głubczyckim gimnazjum i w 1846
r. założył pierwsze na terenie Prus czeskie czasopismo
pt.“Holubice”. Współpracował z polskim działaczem
narodowym Karolem Miarką. Był księdzem w Baborowie i Wódce. Zmarł w 1883
r. w Głubczycach i został
pochowany na cmentarzu
przykościelnym w Wódce,
gdzie niedawno odnowiony
został jego nagrobek.
W XIX wieku w Głubczycach
rozkwitało życie kulturalne.
Powstał tu Męski Związek
Śpiewaczy “Liederkranz”,
Związek Rowerzystów, Męski Związek Gimnastyczny.
Przy kościołach działały
chóry. Ukazywało się kilka
gazet. Odbywały się koncerty muzyczne, głównie w sali
browaru Weberbauera.
Głubczyckie gimnazjum wykształciło wielu wybitnych
absolwentów, którzy później
rozsławili miasto. Byli wśród
nich: biskup wrocławski
hrabia Leopold Sedlnicki,
urodzony w 1787 r. w pałacu Linhartovy, dr med. Karl
Proske, urodzony w 1794 r.
w Grobnikach, restaurator
katolickiej muzyki kościelnej
zmarły w Ratyzbonie, prof.
Gustav von Veit, urodzony w
1824 r. w Głubczycach, profesor zwyczajny ginekologii
i położnictwa w Rostocku
i Bonn, wg którego wskazówek zbudowano klinikę
położniczą w Bonn, prałat
Josef Wilpert, urodzony w
1857 r. w Dzielowie koło
Baborowa (powiat głubczycki), znany archeolog i
badacz katakumb rzymskich
(rodzina Wilpertów żyje tu
do dziś; w maju 2004 r. w
Dzielowie odsłonięto poświęconą prałatowi tablicę
pamiątkową). Absolwentem
głubczyckiego gimnazjum
był także urodzony w 1867 r.
w Tłustomostach Josef Martin Nathan, biskup sufragan
ołomuniecki, budowniczy
kompleksu szpitalnego w
Branicach oraz urodzony w
1867 r. w Głubczycach dramatopisarz Felix Holländer,
pochodzący z wykształconej
żydowskiej rodziny.
W tym czasie w Krnowie
rozwijało się życie teatralne
i muzyczne. Przedstawienia
teatralne odbywały się w
ogrodzie Domu Strzelców i
hotelu „Tiroler”. W 1854 r.
otworzono teatr w nowym
budynku, w którym przedstawienia odbywały się wyłącznie w sezonie zimowym.
Popularnością cieszyły się
dramaty klasyczne, sztuki
ludowe i z tematyką dotyczącą historii regionalnej.
Również właściciel hotelu
„Tiroler” urządził w swoim
budynku salę teatralną ze
sceną. W 1882 r. powstało
krnowskie muzeum.
19. století oběma regionům
přineslo lepší dopravní síť v
podobě výstavby železnice.
V letech 1855-1876 získaly
Hlubčice železniční spojení
s Ratiboří, Slezskými Raclavicemi a Krnovem. Z Krnova
vedla železnice do Olomouce,
Opavy a Jindřichova.
Zajímavou otázkou byly
národnostní vztahy na území
hlubčicko-krnovského regionu. Města Hlubčice, Kietrz,
Krnov a Horní Benešov byly
od svého založení osídleny
především Němci. Teprve v
roce 1877 česká menšina v
Krnově založila Sdružení českých dělníků Svornost, které
provozovalo vlastní večerní
školu. Českou základní školu
se otevřít nepodařilo. Čeština
byla na krnovském gymnáziu
nepovinným předmětem.
Teprve před koncem první
světové války byl český jazyk
z politických důvodů zařazen
mezi povinné předměty.
Hlubčické gymnázium v roce
1859 navštěvovalo celkem 423
studentů, z nichž 62 byli Poláci
a 44 - jak uvádí studijní plán
gymnázia - byli Moravané. Od
roku 1858 se tu jako nepovinné jazyky vyučovala polština a
čeština. Oba předměty byly po
sjednocení Německa Pruskem
z učebních osnov vyřazeny, což
bylo způsobeno zesílenou germanizací za vlády železného
kancléře Otto von Bismarcka.
Národní uvědomění Moravanů se v pruském Slezsku snažil
povzbudit kněz Cyprian Lelek.
Narodil se v roce 1812 v Benešově u Hlučína. Maturitní
zkoušku složil na hlubčickém
gymnáziu a v roce 1846 začal
v Prusku vydávat první český
časopis nazvaný Holubice.
Spolupracoval s polským
národním buditelem Karolem
Miarkou. Jako kněz působil v
Baborowě a Wódce. Zemřel
roku 1883 v Hlubčicích a byl
pochován na hřbitově u kostela ve Wódce, kde byl nedávno
obnoven jeho náhrobek.
V 19. století v Hlubčicích
vzkvétal kulturní život. Vznikl
zde pěvecký spolek Liederkranz, Cyklistický klub a
Mužský tělovýchovný spolek.
Ve farnostech působily pěvecké sbory. Vycházelo několik
novinových titulů. Konaly se
koncerty, nejčastěji v sále Weberbauerova pivovaru.
Hlubčické gymnázium vychovalo mnoho slavných osobností, kteří později proslavili
své město. Patřili k nim wroclavský biskup hrabě Leopold
Sedlnicki, nar. v roce 1787
na zámku Linhartovy, MUDr.
Karl Proske, nar. v roce 1794 v
Grobnikách, sběratel a znalec
katolické církevní hudby, který zemřel v Ratyzboně, prof.
Gustav von Veit, nar. 1824 v
Hlubčicích, řádný profesor
gynekologie a porodnictví
v Rostocku a Bonnu, podle
jehož pokynů byla postavena
bonnská porodní klinika, dále
prelát Josef Wilpert, nar. 1857
v Dzielovu u Baborowa (okres
Hlubčice), známý archeolog a
badatel římských katakomb
(rodina Wilpertů zde žije
dodnes; v květnu 2004 byla
v Dzielovu odhalena jeho
pamětní tabule). Absolventem
hlubčického gymnázia byl také
Josef Martin Nathan, nar. 1867
v Tłustomostech, světící biskup
olomoucký, zakladatel nemocničního komplexu v Branicích,
jakož i dramatický spisovatel
Felix Holländer, nar. 1867
v Hlubčicích ve vzdělané židovské rodině.
V té době se v Krnově rozvíjel
divadelní a hudební život. Divadelní představení se konala
v zahradě Střeleckého domu a
v hotelu Tiroler. V roce 1854
byla otevřena nová budova
divadla, kde se hrálo pouze
v zimní sezóně. Zájem byl o
klasická dramata, lidové hry
a divadelní hry s regionální
tématikou. Také majitel hotelu Tiroler zřídil ve své budově
divadelní sál s jevištěm. V
roce 1882 vzniklo krnovské
muzeum.
41
Budynek dworca kolejowego zbudowany w II poł. XIX w. w kształcie lokomotywy
| Budova železničního nádraží postaveného v 2. polovině 19. století ve tvaru
lokomotivy
42
Przed I wojną światową w architektem był pochodzący
Głubczycach i Krnowie znów z Wiednia Moritz Hiltränger.
ożywił się ich rozwój. W latach Kopia poprzedniej wieży ratu1901-1905 w Głubczycach przy sza zdobi budynek polikliniki z
ul. Raciborskiej powstały stoją- 1924 r. W 1907 r. powstała sala
ce do dziś budynki Seminarium wystawowa “Silesia”, a w 1908
Preparandystów i Królewskie- r. Dom Strzelców projektu Lego Seminarium Nauczycielskiego (szkoły te działały do 1925
r.). W 1902 r. otwarto
nowe gimnazjum przy
ul. Kochanowskiego
(dziś mieści się tu
Liceum Ogólnokształcące). W latach 1903Widok na wieże głubczyckie, okres międzywojenny |
1907 został powięk- Pohled z hlubčické věže, meziválečné období
szony i przebudowany
- pod kierunkiem berlińskiego opolda Bauera, służący dziś
mistrza budowlanego Maxa jako Dom Dzieci i Młodzieży.
Hasaka - głubczycki kościół I wojna światowa (1914-1918)
parafialny. W latach 1903-1904 przyniosła wiele strat dla
postawiono przytułek dla ubo- regionu pomimo iż nie był
gich mieszczan Marii Rösler on terenem bezpośrednich
(“Röslerstift”), dzisiejszą działań wojennych. Przegrana
starą część Internatu Zespołu państw centralnych (Niemiec i
Szkół Rolniczych Centrum Austro-Węgier) spowodowała
Kształcenia Ustawicznego poważne zmiany na pograniprzy ul. Parkowej. W 1911 r. czu. Naród czeski wykorzystał
rozpoczęto zbiórkę eksponatów rozkład monarchii Habsburgów
do regionalnego muzeum, które i przystąpił do tworzenia nieumieszczono w klasztorze fran- podległego państwa czechosłowackiego. Już 27 grudnia
ciszkanów.
W latach 1901-1903 w Krno- 1918 r. do Krnowa przyjechało
wie między dzisiejszymi ulica- pociągiem około 600 czeskich
mi Albrechticką a Mikulašską żołnierzy. Czesi w Krnowie
stanął neogotycki kościół nadal stanowili mniejszość,
ewangelicki projektu Franza podobnie zresztą jak w JindřiBlasha. Cvilinowi uroku do- chovie, Zatorze - Loučkach, Aldała postawiona z kamienia brechticach, Osoblasze. Mimo
pod kierunkiem budownicze- to już w 1919 r. w Krnowie
go Ernsta Latzela 26-metrowa przy ul. Hlubčickiej utworzono
wieża widokowa, na której pierwszą czeską szkołę, później
wzniesienie sam książę Jan II następne.
von Liechtenstein podarował Sytuacja pruskiego Górnego
Śląska po I wojnie światowej
2 tys. koron.
W latach 1901-1903 Krnów stała się niepewna. W postaotrzymał nowy ratusz. Można nowieniach traktatu wersalgo podziwiać do dziś. Jego skiego z 1919 r. znalazł się
zapis o polsko-niemieckim
plebiscycie narodowościowym.
Roszczenia do części powiatu
głubczyckiego zgłosiła także
strona czeska. Żądań tych jednak nie uwzględniono.
Plebiscyt przeprowadzony został 20 marca 1921 r. W powiecie głubczyckim zdecydowanie
wygrali Niemcy.
W opinii Feliksa Steuera,
absolwenta głubczyckiego
gimnazjum rodem z Sułkowa
(powiat głubczycki), późniejszego dyrektora gimnazjum w
Katowicach, wynik plebiscytu
świadczył, że zarówno mniejszość czeska, jak i polska
żyjąca na terenie powiatu,
zatraciły tożsamość narodową. Zdaniem Steuera (Dialekt
sułkowski, Kraków 1934) jego
rodzinny Sułków był ostatnią
polską wioską na pograniczu
językowym niemieckim i morawskim. Polską wioską miał
być również Dziećmarów.
Natomiast Baborów tworzył
północno-wschodni cypel
narzecza morawskiego. Steuer (Narzecze baborowskie,
Kraków 1937) informuje, że
baborowski proboszcz Kluger
odprawiał jeszcze cotygodniowe nabożeństwa morawskie,
lecz obecny proboszcz Kloske
usunął je ostatecznie w roku
1922 r., co bardzo bolesnie
odczuli zwłaszcza starzy ludzie, a dzieci wychowują się
prawie wyłącznie w języku i
duchu niemieckim. “Pokolenie średnie wprawdzie rozumie
narzecze morawskie, używa go
jednak rzadko” - pisze Steuer.
Grób Feliksa Steuera znajduje
się na baborowskim cmentarzu
tuż za drewnianym kościółkiem
św. Józefa.
Před první světovou válkou
došlo k dalšímu oživení rozvoje
obou měst. V letech 1901-1905
byly v Hlubčicích v Ratibořské ulici postaveny budovy
Přípravného učitelského ústavu a Královského učitelského
ústavu (obě školy fungovaly do
roku 1925). V roce 1902 bylo
otevřeno nové gymnázium v
ulici Kochanovského (dnes
se zde nachází všeobecně
vzdělávací lyceum - střední
škola všeobecného zaměření,
obdoba českého gymnázia).
V letech 1903-1907 byl pod
vedením berlínského stavitele Maxe Hasaka rozšířen
a přestavěn hlubčický farní
kostel. V letech 1903-1904
byl v Parkové ulici postaven
Útulek Marie Röslerové pro
chudé (“Röslerstift“), dnešní
stará část internátu Integrované zemědělské školy při
Centru odborného vzdělávání
(Zespół Szkół Rolniczych Centrum Kształcenia Zawodowego). V roce 1911 byl zahájen
sběr exponátů pro regionální
muzeum, které bylo zřízeno ve
františkánském klášteře.
V letech 1901-1903 v Krnově
mezi dnešní Albrechtickou
a Mikulášskou ulicí vyrostl
novogotický evangelický
kostel, postavený podle
projektu Franze Blashe. Na
Cvilíně byla pod odborným
dohledem stavitele Ernsta
Latzela vybudována 26 metrů
vysoká kamenná rozhledna,
na kterou sám kníže Jan II. z
Lichtenštejna přispěl dvěma
tisíci korunami.
V letech 1901-1903 dostal
Krnov novou radnici, kterou
můžeme obdivovat dodnes.
Byla postavena podle projektu
vídeňského architekta Morize zvítězili Němci.
Hilträngera. Kopie věže staré Podle Felixe Steuera, absolradnice zdobí budovu polikli- venta hlubčického gymnázia,
niky z roku 1924. V roce 1907 rodem ze Sułkowa (Sulkov,
podle projektu Leopolda Bau- okres Hlubčice) a pozdějšího
era vznikla výstavní síň Silesia ředitele gymnázia v Katoa v roce 1908 Střelecký dům, vicích, výsledek hlasování
který dnes slouží jako Dům dětí potvrdil, že česká a polská
a mládeže.
menšina žijící na tomto úzePrvní světová válka (1914- mí ztratily národní identitu.
1918) regionu způsobila Podle Steuera (Dialekt sułmnoho ztrát, přestože ležel na kowski, Kraków 1934) byl
území, kterému se ozbrojené jeho rodný Sułków poslední
konflikty vyhnuly. Porážka polskou vesnicí na německomocností (Německa, Rako- moravské jazykové hranici.
usko-Uherska a Maďarska) Polskou vesnicí se měl stát
vedla k zásadním změnám také Dziećmarów, zatímco
v pohraničí. Český národ Baborów tvořil jihovýchodní
využil rozpadu habsburské výběžek moravského nářečí.
monarchie k vytvoření samo- Steuer (Narzecze baborowstatného československého skie, Kraków 1937) nás dále
státu. Již 27. prosince 1918 informuje, že baborovský farář
přijelo do Krnova kolem 600 Kluger sloužil pravidelně kažčeských vojáků. Češi v Krnově dý týden moravské mše, avšak
byli nadále v menšině, podob- současný farář Kloske je v
ně jako v Jindřichově, Zátoru roce 1922 definitivně zrušil,
- Loučkách, Albrechticích a což velmi těžko nesli hlavně
Osoblaze. I přesto byla hned staří lidé, přičemž děti jsou
v roce 1919 v Hlubčické ulici vychovávány skoro výhradně
v Krnově zřízena první česká v německém jazyce a duchu.
škola a zanedlouho začaly “Střední pokolení sice rozumí
vznikat další.
Situace pruského
Horního Slezska po
první světové válce
byla nejistá. Versailská smlouva z roku
1919 obsahovala
ustanovení týkající
se polsko-německého
národního plebiscitu.
Svoje nároky na část
Dom Strzelców w Krnowie | Střelecký dům
hlubčického okresu (Krnov)
si činila také česká
moravskému nářečí, avšak
strana. Těmto požadavkům
používá ho zřídka.“ - píše
však nebylo vyhověno.
Steuer. Hrob Felixe Steuera
Lidové hlasování proběhlo
se nachází na baborovském
20. března 1921. V hlubčichřbitově hned za dřevěným
kém okrese s velkou převahou
kostelíkem sv. Josefa.
43
44
W okresie międzywojennym
nastąpiło wiele zmian w wyglądzie Głubczyc, a to za sprawą miejskiego budowniczego
Paula Klehra, który nawiązał
współpracę ze znakomitymi
rodzimymi artystami, rzeźbiarzem Paulem Ondruschem
i malarzem Richardem Kargerem. Powstało wówczas
wiele ciekawych obiektów,
np. osiedla domków jedno i
dwurodzinnych w zachodniej
części miasta i przy obecnej
ul. Oświęcimskiej, która do
1945 r. nosiła nazwę Krnowskiej (Jägerndorferstrasse),
grupy budynków przy ul. Raciborskiej, Sobieskiego, Niepodległości. Pod kierunkiem
Paula Klehra park miejski
(Park Sybiraków) wydłużono
do tzw. “Świątyni Dumania”.
Ozdobą jego stał się staw
łabędzi i dwie fontanny, jedna ze zwierzętami a druga,
będąca pomnikiem znanego
na Śląsku poety gwarowego
Johannesa Reinelta rodem z
Gołuszowic (powiat głubczycki), używającego pseudonimu
artystycznego Philo von Walde
(Filozof z Lasu). Pierwszą fontannę wykonała głubczycka
fabryka sztucznego kamienia,
a drugą rzeźbiarz z Jesenika,
Josef Obeth.
W 1936 r. Paul Klehr dokonał
przebudowy ratusza. Rozbudowano też gimnazjum
i „Röslerstift”. W mieście
rozkwitało życie kulturalne,
prężnie działał Związek Orkiestr.
W Krnowie w 1924 r. powstał
budynek polikliniki, który
zdobi kopia starej ratuszowej
wieży. W latach 1928-1930
pod kierunkiem Leopolda
Bauera został przebudowany
hotel „Tiroler” (Dom Śląski).
W 1928 r. powstał Teatr Miejski według projektu Leona
Kammela. W roku 1933 Gustav Adolf Horny, budowniczy z Krnowa, zainteresował
się ruinami zamku Cvilin. Na
własny koszt kazał je oczyścić
i naprawić mury.
W 1933 r. w Niemczech do
władzy doszedł Hitler. W
Głubczycach rozwinęły się
placówki NSDAP oraz bojówki SS i SA.
W 1938 r. podczas “Nocy
kryształowej” hitlerowskie bojówki zdemolowały w Głubczycach żydowskie sklepy i
spaliły synagogę. Nadeszły
ciężkie czasy dla miejscowych Żydów. Ci, którzy nie
wyjechali, zginęli potem w
obozach koncentracyjnych III
Rzeszy. Wśród uciekinierów
znalazła się także rodzina
Zweig. Urodzona w 1932 r.
w Głubczycach Stefania
Zweig dziś jest znaną pisarką.
Mieszka w Niemczech. Film
nakręcony na podstawie jej
powieści “Nirgendwo in Afrika” w reżyserii Caroline Link,
otrzymał w 2003 r. Oskara.
Po przyłączeniu Austrii do III
Rzeszy ożywili się Niemcy
sudeccy. 22 września 1938 r.
w Liptani w regionie krnowskim, uzbrojona bojówka
faszystowska zaatakowała
czeski posterunek żandarmerii. Zostało zamordowanych
6 członków “Straży Obrony
Państwa”, żandarmi Rudolf
Mokrý, Vilém Leher, Ludvik
Svoboda, Vitezslav Hofirek
i finanserzy Inocenc Dostál
i František Čech. Ciała ich
zostały pogrzebane na głubczyckim cmentarzu. Po II
wojnie światowej zwłoki Čecha, Dostála i Hofirka zostały
ekshumowane i pochowane w
Liptani na rodzinnym cmentarzu. W Głubczycach upamiętnia ich pomnik na cmentarzu
komunalnym.
V meziválečném období se
vzhled Hlubčic v mnohém
změnil. Byla to zásluha městského stavitele Paula Klehra,
který navázal spolupráci s vynikajícími místními umělci, sochařem Paulem Ondruschem a
malířem Richardem Kargerem.
Vzniklo tehdy mnoho zajímavých objektů, např. ve čtvrti
rodinných domků v západní
části města a v současné
Osvětimské ulici, která se do
roku 1945 nazývala Krnovská
(Jägerndorfenstrasse). Nové
domy vyrostly také v ulicích
Raciborska, Sobieskiego a
Niepodległości. Pod vedením
Paula Klehra byl městský park
(Park Sybiraków) protažen k
tzv. Svatyni zamyšlení (Świątynia Dumania). Jeho ozdobou
se stalo labutí jezírko a dvě kašny. Jedna se zvířecími motivy
a druhá představuje pomník
básníka Johannese Reinelta,
který pocházel z Gołuszowic
(okres Hlubčice), používal
umělecký pseudonym Philo
vom Walde (Filosof z lesa) a
své básně psal slezským nářečím. První kašnu zhotovila
hlubčická továrna na umělý
kámen a druhou sochař Josef
Obeth z Jeseníku.
V roce 1936 Paul Klehr provedl
přestavbu radnice. Rozšířeno
bylo také gymnázium a útulek
Röslerstift. Ve městě vzkvétal
kulturní život, aktivně pracoval Orchestrální spolek.
V Krnově byla v roce 1924
vybudována poliklinika,
jejíž budovu zdobí kopie
staré radniční věže. V letech
1928-1930 byl pod vedením
Leopolda Bauera přestavěn
hotel Tiroler (Slezský domov).
V roce 1928 vzniklo Městské
divadlo, postavené podle projektu Leona Kammela. V roce
1933 krnovský stavitel Gustav
Adolf Horny projevil zájem o
zříceninu hradu Cvilín a vlastním nákladem nechal očistit a
vyspravit jeho zdi.
V roce 1933 se v Německu dostal k moci Hitler. V Hlubčicích se utvořily místní pobočky
NSDAP a bojůvky SS a SA.
V roce 1938 během tzv. Křišťálové noci zdemolovaly
hitlerovské skupiny v Hlubčicích židovské obchody a
vypálily synagogu. Místním
Židům nastaly těžké časy. Ty,
kteří neutekli, čekala smrt v
německých koncentračních
táborech. Mezi uprchlíky byla
také rodina Zweigů. Stefanie
Zweigová, narozená v roce
1932 v Hlubčicích, žije dnes v
Německu a je známou spisovatelkou. Film, který byl natočen
podle jejího románu Nirgendwo in Afrika (Nikde v Africe)
v režii Karoliny Linkové, získal
v roce 2003 Oskara.
Po připojení Rakouska k
Třetí říši se začali aktivizovat sudetští Němci. 22. září
1938 v Liptani na Krnovsku
napadla ozbrojená fašistická
bojůvka českou četnickou stanici. Šest členů Stráže obrany
státu bylo zavražděno, byli to
četníci Rudolf Mokrý, Vilém
Leher, Ludvik Svoboda, a
Vítězslav Hofírek a příslušníci
finanční stráže Inocenc Dostál
a František Čech. Jejich těla
byla pohřbena na hlubčickém
hřbitově. Po druhé světové
válce byly ostatky Čecha, Dostála a Hofírka exhumovány a
přeneseny na hřbitov v rodné
Liptáni. V Hlubčicích na městském hřbitově mají pomník.
Głubczycki ratusz po przebudowie, r. 1936 | Hlubčická radnice během přestavby,
r. 1936
45
46
29 września 1938 r. rozpoczęła
się słynna konferencja monachijska, na której przedstawiciele Włoch, Francji i Anglii
pozwolili Hitlerowi na zabranie Czechosłowacji Sudetów.
W Krnowie przestały działać
czeskie szkoły, w tym otwarte
w 1937 r. realne gimnazjum
oraz czeskie organizacje, a
czescy obywatele musieli
stąd wyjechać. Po przejęciu
Sudetów w Krnowie pojawił
się Hitler i wygłosił przemówienie.
1 września 1939 r. atak Niemiec hitlerowskich na Polskę
rozpoczął II wojnę światową.
Do powiatu głubczyckiego
front wschodni zbliżył się
dopiero w marcu 1945 r. Z
Głubczyc już w styczniu ewakuowano wiekszość kobiet
i dzieci. Przez powiat przechodziły transporty śmierci
z Oświęcimia. Esesmańska
eskorta zastrzeliła po drodze
wielu Żydów. Przybywały też
masy niemieckich uciekinierów z przemysłowej części
Górnego Śląska, zajętego już
przez armię radziecką. Rozpoczęło się bombardowanie
Głubczyc. Mieszkańcy uciekali w kierunku Czech. Odjechał
ostatni pociąg do Krnowa. W
mieście pozostało około 200
osób. 24 marca do opuszczonych przez wojska niemieckie
Głubczyc wkroczyli żołnierze
radzieccy. Całe centrum miasta łącznie z ratuszem leżało
w gruzach.
W Krnowie podczas wojny
mieszkało zaledwie kilku
Czechów, albowiem jak wspomniano, w 1938 r. obywatele
czescy musieli go opuścić. Pod
koniec marca 1945 r. również
tu rozpoczęła się ewakuacja
mieszkańców, którzy uciekali
w kierunku Šumperku. Miasto
i Cvilin zostały zbombardowane. Niemcy wysadzili mosty
na granicznej rzece Opawie.
Krnów po ciężkich walkach
został zdobyty przez żołnierzy
radzieckich dopiero 6 maja.
Po II wojnie światowej z regionu głubczyckiego i krnowskiego została wysiedlona prawie
cała ludność niemiecka. Do
powiatu głubczyckiego napłynęły transporty osadników
z polskich Kresów Wschodnich, które przyznane zostały decyzją Wielkiej Trójki
Związkowi Radzieckiemu.
Ziemię głubczycką zasiedlali
także osadnicy z centralnej
Polski.
Do Krnowa powrócili Czesi,
którzy mieszkali tu do 1938 r.
oraz przybyli inni, z terenów
odrodzonej Czechosłowacji.
Na pogranicznym terenie
głubczycko-krnowskim nastąpił teraz okres wielkich
napięć. Rząd Czechosłowacji
wysunął roszczenia m. in.
do Głubczyc i Raciborza.
Mnożyły się obustronne incydenty graniczne, m. in. w
Branicach, Dzierżkowicach,
Bliszczycach, Opawicy. W
czerwcu 1945 r. stacjonujący
tu jeszcze żołnierze radzieccy
kazali nawet zburzyć kładkę nad rzeką Złotą Opawą,
łączącą polskie Lenarcice z
czeskimi Linhartovy.
Dopiero w 1958 r. ostatecznie
unormowano polsko-czechosłowackie sprawy graniczne
i podpisano w Warszawie
układ o wytyczeniu granicy
państwowej.
Kolejne napięcia w obustron-
nych stosunkach nastąpiły w
sierpniu 1968 r., gdy polskie
jednostki w ramach interwencji wojsk Układu Warszawskiego wkroczyły do Czechosłowacji. Interwencja ta,
przeprowadzona z inicjatywy
ówczesnych komunistycznych władz PRL, została źle
przyjęta nie tylko przez naród
czechosłowacki, ale i polski.
We wrześniu 1968 r. w krnowskich koszarach został ulokowany radziecki pułk pancerny.
Wojska radzieckie opuściły
Czechosłowację dopiero w
1991 r.
*
29. září 1938 byla zahájena
neslavně proslulá mnichovská
konference, na které zástupci
Itálie, Francie a Anglie dovolili Hitlerovi, aby Československu zabral Sudety. V Krnově
pak přestaly fungovat české
školy, včetně reálného gymnázia, které bylo otevřeno teprve
rok předtím. České organizace a spolky byly rozpuštěny a
Češi se museli vystěhovat. Po
obsazení Sudet Hitler osobně
přijel do Krnova, kde pronesl
svůj projev.
1. září 1939 byla německým
útokem na Polsko zahájena
druhá světová válka. Do hlubčického okresu východní fronta
došla teprve v březnu 1945. Již
v lednu byla z Hlubčic evakuována většina žen a dětí. Okresem procházely transporty
smrti z Osvětimi. Esesácké eskorty cestou postřílely mnoho
Židů. Přicházeli také němečtí
uprchlíci z průmyslové části
Horního Slezska, kterou již
obsadila sovětská armáda.
Začalo bombardování Hlubčic. Obyvatelé prchali směrem k české hranici. Odjel
poslední vlak do Krnova. Ve
městě zůstalo kolem 200
osob. 24. března do Hlubčic,
které mezitím německá vojska
stačila opustit, vkročily sovětské jednotky. Celé centrum
města včetně radnice leželo v
rozvalinách.
V Krnově žila za války jen
hrstka Čechů, neboť jak už
bylo řečeno, v roce 1938 ho
české obyvatelstvo muselo
opustit. Koncem března 1945
také zde začala evakuace
obyvatel, kteří utíkali směrem
k Šumperku. Na město a hrad
Cvilín padaly bomby a Němci
odstřelili mosty na hraniční
řece Opavě. Krnov byl po těžkých bojích dobyt sovětskými
oddíly teprve 6. května.
Po druhé světové válce bylo z
hlubčicko-krnovského regio-nu vysídleno téměř všechno
německé obyvatelstvo. Do
hlubčického okresu přijely
transporty osadníků z polských východních území,
které po válce rozhodnutím
Jaltské konference připadly
Sovětskému svazu. Do Hlubčicka přicházeli také lidé z
centrální části Polska.
Do Krnova se vrátili Češi,
kteří zde žili před rokem 1938.
Spolu s nimi přišli i jiní z území
obrozeného Československa.
Hlubčicko-krnovské pohraničí
nyní prožívalo velmi napjaté
časy. Československá vláda si
činila nárok mj. na Hlubčice
a Ratiboř. Množily se oboustranné hraniční potyčky,
např. v Branicích, Dzierżkowicích, Bliszczycích, Opavici. V
červnu 1945 sovětští vojáci,
kteří zde ještě pobývali, dokonce nařídili odstřelit lávku
nad řekou Zlatou Opavou,
spojující polské Lenarcice s
českými Linhartovy.
Teprve rok 1958 definitivně
uzavřel kapitolu polsko-československé hranice, když byla ve
Varšavě podepsána dohoda o
vytýčení státní hranice.
Další napětí v oboustranných
vztazích nastalo v srpnu
1968, kdy polské jednotky
v rámci intervence vojsk
Varšavské smlouvy vkročily
do Československa. Tento
zásah, provedený z iniciativy
tehdejšího komunistického
vedení PLR, byl špatně vnímán
českým i polským národem. V
září 1968 se do krnovských
kasáren nastěhoval sovětský
tankový pluk. Sovětská vojska
opustila Československo teprve v roce 1991.
*
47
W Ł A Ś C I C I E L E G Ł U B C Z Y C I K R N O WA
GŁUBCZYCE I KRNÓW
Przemysł Ottokar II
Kunegunda
Mikołaj I
Mikołaj II
król Czech i książę Austrii
żona Przemysła Ottokara II
nieślubny syn Ottokara II, książę opawski
syn Mikołaja II, książę opawski i od 1336 r. raciborski
GŁUBCZYCE
KRNÓW
Jutta niemodlińska
trzecia żona Mikołaja II, księżna
głubczycka
1365-1377
Mikołaj III
syn Mikołaja II, książę głubczycki
1394-1433
Przemko - syn Mikołaja II,
książę opawski
1394-1433
Mikołaj IV –
syn Przemka,
książę głubczycki
1433-1434
Wacław - syn Przemka,
książę opawsko-głubczycki
1434-1446
Jan Pobożny - syn Wacława, książę
opawsko- głubczycki
1446-1482
Maciej Korwin
1490-1503
Jan Schellenberg
Jerzy Schellenberg
Jerzy Hohenzollern
Jerzy Fryderyk Hohenzollern
Joachim Fryderyk Hohenzollern
Jan Jerzy Hohenzollern
Karol von Liechtenstein
Karol Euzebiusz Von Liechtenstein
Jan Adam von Liechtenstein
Antoni Florian von Liechtenstein
Józef Jan Adam von Liechtenstein
Jan Nepomucen Karol Von Liechtenstein
w państwie polskim.
od 1366
1367-1377
1377-1380/82
Jan II Żelazny – syn Mikołaja II,
książę raciborski ,
krnowski
i bruntalski
1380-1424
1380/82-1385
1422-1405/07
Mikołaj V –
książę krnowsko–raciborski ,
wspólnie z Wacławem II
krnowskim, bruntalskim i rybnickim
1424-1437
1437-1452
Jan IV Starszy
– książę krnowski
1452-1474
1482-1490
Barbara – pani Krnowa
1490-1510/11
kanclerz czeski, właściciel Krnowa (od 1493) i Głubczyc
syn Jana, właściciel Krnowa i Głubczyc
margrabia Ansbach, książę krnowski
syn Jerzego, margrabia Ansbach - Bayreuth, książę krnowski
elektor brandenburski, książę krnowski
syn Joachima Fryderyka, książę krnowski
książę opawski i od 1622 r. krnowski
syn Karola, książę opawsko-krnowski
syn Karola Euzebiusza, książę opawsko-krnowski
brat Jana Adama, książę opawsko-krnowski
syn Antoniego Floriana, książę opawsko-krnowski
książę opawsko–krnowski
przejście Głubczyc pod panowanie 1742
pruskie
w ramach Rzeszy Niemieckiej
Jan I – syn Mikołaja II,
książę raciborski
opawski
i krnowski
król Węgier i Czech
Piotr Haugwitz z Biskupic
48
1253-1278
1278-1285
1282-1318
1318-1365
od 1871
od 1945
1503-1506
1506-1523
1523-1543
1543-1603
1603-1606
1606-1622
1622-1627
1627-1684
1684-1712
1712-1721
1721-1732
1732-1748
Józef Wacław Von Liechtenstein - książę (1748-1772)
opawsko–krnowski
Franciszek Józef I Von Liechtenstein
- książę opawsko-krnowski
(1772-1781)
Alojzy I - książę opawsko-krnowski
(1781-1805)
Jan I Józef - książę opawsko-krnowski
(1805-1836)
Alojzy II - książę opawsko–krnowski
(1836-1858)
w ramach Monarchii Austro-Węgierskiej
do 1918 r
w Czechosłowacji
od XII1918-1938
w III Rzeszy Niemieckiej
1938-1945
w Czechosłowacji
od 1945
w Czechach
od 1993
MAJITELÉ HLUBČIC A KRNOVA
HLUBČICE A KRNOV
Přemysl Otakar II
Kunhuta
Mikuláš I
Mikuláš II
král český, markrabě moravský a kníže rakouský
žena Přemysla Otakara II
nemanželské dítě Otakara II., kníže opavský
syn Mikuláše II., kníže opavský a od roku 1336 kníže ratibořský
HLUBČICE
KRNOV
Jitka (Jutta) Nemodlinská
třetí žena Mikuláše II., kněžna
hlubčická
1365-1377
Mikuláš III
syn Mikuláše II., kníže hlubčický
1394-1433
Přemek - syn Mikuláše II., kníže
opavský
1394-1433
Mikuláš IV –
syn Přemka, kníže hlubčický
1433-1434
Václav – syn Přemka,
kníže opavsko-hlubčický
1434-1446
Jan Pobožný – syn Václava, kníže
opavsko-hlubčický
1446-1482
Matyáš Korvín
Piotr Haugwitz z Biskupic
Jan I – syn Mikuláše II.,
kníže ratibořský
opavský
a krnovský
od 1366
1367-1377
1377-1380/82
Jan II. Železný - syn Mikuláše II.,
kníže ratibořský,
krnovský
a bruntálský
1380-1424
1380/82-1385
1422-1405/07
Mikuláš V.
kníže krnovsko-ratibořský ,
společně s Václavem II
krnovským, bruntálským a rybnickým
Jan IV. Starší
– kníže krnovský
český a uherský král
1490-1503
Jan Šelenburk
Jiří Šelenburk
Jiří Hohenzollern
Jiří Fridrich Hohenzollern
Joachym Fridrich Hohenzollern
Jan Jiří Hohenzollern
Karel Lichtenštejn
Karel Eusebius Lichtenštejn
Jan Adam Lichtenštejn
Antonín Florián Lichtenštejn
Josef Jan Adam Lichtenštejn
Jan Nepomucký Karel Lichtenštejn
Hlubčice přecházejí pod pruskou vládu
1253-1278
1278-1285
1282-1318
1318-1365
Barbora – paní Krnova
český kancléř, majitel Krnova (od 1493) a Hlubčic
syn Jana, majitel Krnova a Hlubčic
markrabí Ansbachu, kníže krnovský
syn Jiřího, markrabí Ansbachu - Bayreuthu, kníže krnovský
kurfiřt braniborský, kníže krnovský
syn Joachyma Fridricha, kníže krnovský
kníže opavský a od roku 1622 krnovský
syn Karla, kníže opavsko-krnovský
syn Karla Euzebia, kníže opavsko-krnovský
bratr Jana Adama, kníže opavsko-krnovský
syn Antonína Floriána, kníže opavsko-krnovský
kníže opavsko-krnovský
1742
Josef Václav Lichtenštejn – kníže
opavsko-krnovský
1424-1437
1437-1452
1452-1474
1482-1490
1490-1510/11
1503-1506
1506-1523
1523-1543
1543-1603
1603-1606
1606-1622
1622-1627
1627-1684
1684-1712
1712-1721
1721-1732
1732-1748
(1748-1772)
František Josef I. Lichtenštejn – kníže (1772-1781)
opavsko-krnovský
v rámci německé Říše
v Polsku
od 1871
od 1945
Alois I. – kníže opavsko-krnovský
(1781-1805)
Jan I. Josef – kníže opavsko-krnovský
(1805-1836)
Alois II. – kníže opavsko-krnovský
(1836-1858)
v rámci rakousko-uherské monarchie
do 1918 r
v Československu
Od prosince 19181938
v rámci německé Třetí Říše
1938-1945
v Československu
od 1945
v Česku
od 1993
49
50
TURYSTYKA
Turistika
51
ZABYTKI GŁUBCZYC
Pamětihodnosti Hlubčic
30
9
28-29
24
21
19 25
16-17
1-4
10-11
15
26
34 18
32 31
27
52
14
22-23
20 13
33
12
5-8
1
2
1. Gotycki kościół parafialny p.w. Narodzenia Najświętszej Marii Panny z XIII
w., rozbudowany w XIV w., a następnie
w latach 1903-1907 wg projektu M.
Hasaka. Wystrój kościoła pochodzi z
II poł. XIX w. i lat 1903-1907. Warto
zwrócić uwagę na zabytkowe części
światyni: nadbudowane w późniejszym
czasie wieże czołowe (wieża południowa
zaopatrzona w barokowy hełm), trzy
wczesnogotyckie XIII-wieczne kamienne
portale, transept (nawa poprzeczna),
laskowaty szczyt frontowy. Z lewej
strony widoczna kaplica św. św. Fabiana
i Sebastiana z r. 1501.
Gotický farní kostel Narození Panny
Marie z 13. století, rozšířený ve
14. století a poté v letech 1903-1907
podle projektu M. Hasaka. Výzdoba
kostela pochází z 2. poloviny 19. století a let 1903-1907. Upozorňujeme
zejména na památkově významné
části kostela: později dostavované
čelní věže (jižní věž opatřená barokní
přilbicí), tři raně gotické kamenné
portály ze 13. století, příčná loď,
čelní štít. Na levé straně kaple sv.
Fabiána a Sebastiána z roku 1501.
2. Wnętrze kościoła parafialnego. W części
zabytkowej świątyni warto zobaczyć:
wczesnogotycki trzynawowy korpus z
kruchtą wejściową, kamienne dekoracje
roślinne w nawach świątyni, , służki o
kapitelach kostkowych w kruchcie pod
wieżą prezbiterium.
Interiér farního kostela. Za zmínku
stojí raně gotický trojlodní korpus
se vstupní předsíní nebo kamenné
rostlinné dekorace lodí.
3. Portal kościoła parafialnego.
Portál farního kostela.
3
53
4
5
6. Wnętrze klasztoru.
Interiér kláštera.
7. Chrzcielnica średniowieczna u franciszkanów
- pochodzi z II połowy XV wieku, pokrywa
barokowa.
Středověká františkánská křtitelnice
– pochází z 2. poloviny 15. století, barokní
víko.
4. Kościół parafialny nocą.
Farní kostel v noci.
5. Zespół klasztoru franciszkanów. Obejmuje barokowy kościół i charakterystyczny czteroskrzydłowy klasztor z wirydarzem pośrodku. Cały kompleks
zbudowany zostal w latach 1753-1770 wg proj. J.I. Töppera; wystrój kościoła
barokowo-rokokowy. Do klasztoru przylega budynek wzniesiony w 1752 r.,
w którym niegdyś mieściło się gimnazjum.
Klášter františkánů. Je tvořen barokním kostelem a charakteristickým
čtyřkřídlým klášterem s rajským dvorem uprostřed. Celý komplex byl
postaven v letech 1753-1770 podle projektu J. I. Töppera s barokněrokokovou výzdobou interiéru. U kláštera se nachází budova postavená v roce 1752, ve které bylo dříve gymnázium.
6
54
7
8
10
9
8. Herb Liechtenstein na emporze i godło
franciszkanów.
Erb Lichtenštejnů na kruchtě (empoře)
se znakem františkánů.
9. Kościół Św. Anny (dawniej Św. Trójcy)
przy ul. Sobieskiego. Wzniesiony został
za murami miasta w XVI w., zniszczony
przez Szwedów w 1645 r. Obecny pochodzi z 1776 r.
Farní kostel sv. Anny (dříve Sv. Trojice) na ulici Sobieského. Postaven za
hradbami města v 16. století, zničen
Švédy v roce 1645. Současný kostel
pochází z roku 1776.
10. Ruiny ratusza. Renesansowy ratusz
zbudowany został w 1570 r. na miejscu
dawnego domu kupieckiego z XIV w.
z wykorzystaniem elementów dawnej
budowli. Przebudowywany kilkakrotnie
w latach: 1603, 1863-64, 1936. Obecnie
znajduje się w ruinie. Na uwagę zasługują
sklepienia zachowane w przyziemiu ruiny
ratusza. Na pierwszym planie barokowa
rzeźba Niepokalanego Poczęcia Najświętszej Marii Panny w otoczeniu aniołów i
świętych, wykonana przez Antona Jörga
ufundowana przez Antona Hamm‘a.
Trosky radnice. Renesanční radnice postavena v roce 1570 na místě
dřívějšího kupeckého domu ze
14. století s využitím prvků předchozí budovy. Přestavována v letech
1603, 1863-1864, 1936. V současné
době v troskách. Pozornost zasluhují
zachovalá sklepení v přízemí radnice.
V popředí barokní plastika Neposkvrněného početí Panny Marie v kruhu
andělů a svatých z díla Antona Jörga
za přispění Antona Hamma.
55
11
11. Herb Głubczyc na wieży ratusza.
Erb Hlubčic na radniční věži.
12. Figura Św. Floriana z 1914 r. na ulicy Kozielskiej.
Socha sv. Floriána z roku 1914 na Kozelské ulici.
13. Baszta koło poczty z XIII w., przebudowana w XVI w. z fragmentem murów
obronnych wzniesionych w XIII w. z kamienia łamanego, naprawianych i
umacnianych kilkakrotnie w XIV/XV i XVI i XX w.
Bašta u pošty ze 13. století, přestavěna v 16. století se zbytky
opevnění z lomového kamene ze 13. století, opravována a zpevňována
ve 14.-15., 16. a 20. století.
14. Baszta ul Ratuszowa.
Bašta na Radniční ulici (Ratuszowa).
12
13
56
14
15
17
16
18
15. Budynek przy ul. Niepodległości
14 wybudowany został w II poł.
XIX w. w stylu eklektycznym.
Obecnie siedziba władz gminy
oraz Urząd Miejski.
Dům na ulici Nezávislosti
(Niepodległości) 14 postavený v 2. polovině 19. století
v eklektickém stylu. V současné
době zde sídlí vedení obce a
městský úřad.
16. Budynek Liceum Ogólnokształcącego z 1902 r.
Budova Všeobecně vzdělávacího gymnázia z roku 1902.
17. Herb Głubczyc w auli LO.
Erb Hlubčic v aule gymnázia
18. Internat Zespołu Szkół Rolniczych
Centrum Kształcenia Ustawicznego, początek XX w.
Internát zemědělské školy,
začátek 20. století
57
20
22
19
19. Zabytkowa willa z końca XIX w.
przy ulicy Chrobrego 1.
Historická vila z konce 19. století na Chrabrého ulici.
20. Dom na rogu Pocztowej i Fabrycznej, II poł. XIX w.
Dům na rohu Poštovní (Pocztowa) a Tovární (Fabryczna)
ulice, 2. polovina 19. století.
21. Kamienica na rogu ul. Kochanowskiego i Niepodległości, II poł.
XIX w.
Dům na rohu ulice Kochanovského a Nezávislosti
(Niepodległości), 2. polovina
19. století.
22. Budynek Szkoły Podstawowej
nr 2, ul. Kochanowskiego.
Základní škola č. 2, ulice
Kochanovského.
21
58
23
24
25
23. Herb na budynku Szkoły Podstawowej
nr 2 - II poł. XIX w.
Erb na základní škole č. 2 - 2. polovina 19. století.
26
24. Budynek przy ul. Chrobrego z 1911 r. ,
obecnie Dom Dziennego Pobytu.
Dům na ulici Chrabrého (Chrobrego) z roku 1911 v současné době
denní stacionář.
25. Kamienica przy ul. Kochanowskiego,
II poł. XIX w., siedziba Starostwa
Powiatowego.
Dům na ulici Kochanovského,
2. polovina 19. století, sídlo okresní samosprávy.
26. Browar, ul. Browarna.
Pivovar, Pivovarská ulice
(Browarna).
59
27. Budynek dworca kolejowego zbudowany w II
połowie XIX w. w kształcie lokomotywy.
Budova železničního nádraží postaveného v
2. polovině 19. století ve tvaru lokomotivy.
28. Ul. Słowackiego - wieża ciśnień.
Ulice Słowackého – tlaková věž.
29. Herb na wieży ciśnień.
Erb tlakové věže.
30. Grób celników czeskich zamordowanych w 1938
r. przez hitlerowców na cmentarzu w Głubczycach.
Hrob českých celníků zavražděných v roce
1938 nacisty na hlubčickém hřbitově.
31. Fontanna ze zwierzętami w parku zbudowana w
latach 1911-1912 na koszt właściciela browaru
Eduarda Beyera.
Fontána se zvířaty v parku postavena
v letech 1911-1912 za přispění majitele
pivovaru Eduarda Beyera.
27
28
29
30
31
60
32
32. Pomnik - fontanna z 1922 r. w głubczyckim parku poświęcony
regionalnemu gwarowemu poecie Johannesowi Reineltowi,
zwanego Filozofem z lasu. Wykonał go Joseph Obeth w
okresie międzywojennym. Obecnie po płaskorzeźbionym
portrecie poety pozostał pusty medalion.
Pomník – fontána z roku 1922 v hlubčickém parku
věnovaný regionálnímu básníku Johanu Reineltovi,
nazývanému Filozof z lesa, který psal v nářečí. Pomník
provedl Joseph Obeth v meziválečném období.
V současné době se na místě plastiky básníka nachází
prázdný medailón.
33. Budynek poczty przy ul. Pocztowej.
Budova pošty na Poštovní ulici.
33
34
34. Muzeum Ziemi Głubczyckiej. Powstało w 2001 roku. Dla
zwiedzających dostępne są dwie ekspozycje: historyczna i etnograficzna. W ramach ekspozycji historycznej prezentowane
są zabytki związane z dziejami ziemi głubczyckiej od czasów
prehistorycznych do 1945 roku. Godne uwagi są eksponaty
związane z browarnictwem, okresem plebiscytowym na
Górnym Śląsku oraz I i II wojną światową. Część pamiątek
pochodzi z wykopów na terenie powiatu głubczyckiego, gdzie
w marcu i kwietniu 1945 roku toczyły się walki niemieckoradzieckie. W ramach ekspozycji etnograficznej prezentowane
są przedmioty użytku domowego, odzież, narzędzia pracy w
zagrodzie i na roli. Część z nich służyła niemieckim gospodarzom, część po zakończeniu II wojny światowej przywieźli ze
sobą nowi osadnicy z Kresów Wschodnich.
Muzeum Hlubčicka. Vzniklo v roce 2001. Pro
návštěvníky jsou přístupné následující expozice:
historická a etnografická. V rámci historické expozice
jsou vystaveny památky spojené s dějinami hlubčického
regionu od prehistorických dob do roku 1945. Zajímavé
jsou zejména exponáty související s pivovarnictvím,
s plebiscity na Horním Slezsku, a s 1. a 2. světovou válkou. Část památek pochází z vykopávek v hlubčickém
okrese, v místech, kde v březnu a dubnu 1945 probíhaly
německo–sovětské vojenské operace. V rámci etnografické expozice jsou prezentovány předměty denního
použití, oděvy, pracovní nářadí používané na zahradě
a na poli. Část z nich sloužila německým hospodářům,
část byla po skončení 2. světové války přivezena dosídlenci od východních hranic země.
35. Panorama miasta - widok z wieży kościoła parafialnego.
Panoráma města – pohled z věže farního kostela.
35
61
ZABYTKI GMINY GŁUBCZYCE I POWIATU GŁUBCZYCKIEGO
Pamětihodnosti gminy Hlubčice a Hlubčického okresu
2
5
3-4
1
6
7
8
9
GMINA GŁUBCZYCE | GMINA HLUBČICE
62
1. Bogdanowice, nagrobki Bohdanowskich z czeskimi napisami z XVI w.
Bogdanowice, náhrobky s českými nápisy,
16. století
2. Pałac w Klisinie. Zbudowany został w 1758 r.
przez barona von Gruttschreibera, obecnie
siedziba Domu Pomocy Społecznej.
Zámek v Klisině (Klisino) postavený v roce
1758 baronem von Gruttschreiberem, nyní sídlo
sociálního ústavu.
1
2
63
3. Opawica, kościół paraf ialny pw. św. Trójcy
klasy “O” zbudowany w latach 1701-1706.
Opawice, farní kostel sv. Trojice postavený v letech
1701-1706, památkově chráněný.
4. Wnętrze kościoła w Opawicy zdobią polichromie
namalowane w 1733 r. przez Josefa Matthausa
3
4
64
Lassera. Ołtarze i ambona w kształcie łodzi są
dziełami Johannesa Nepomuka Hartmanna.
Interiér kostela v Opawici je vyzdoben polychromiemi z roku 1733 od Josefa Matthause(m) Lassera. Oltáře a kazatelna ve tvaru lodě s díly Johana
Nepomuka Hartmanna.
4
65
POWIAT GŁUBCZYCKI | Hlubčický okres
5
7
6
5. Baborów, drewniany kościół cmentarny św. Józefa
zbudowany w latach 1700-1702 na planie krzyża
greckiego. We wnętrzu barokowe polichromie i
bogato zdobione drewniane ołtarze.
Baborów (Baborov), dřevěný hřbitovní kostel sv.
Josefa postavený v letech 1700-1702 ve tvaru řeckého kříže. V interiéru barokní polychromie a bohatě
zdobené dřevěné oltáře.
6. Dzielów, kamienny krzyż pojednania, zwany “cyrylikiem”. Nazwa nawiązuje do rzekomej misji św. św.
Cyryla i Metodego na tym terenie.
Dzielów (Dělov), kamenný smírčí kříž, nazývaný
“cyrylik“. Název navazuje na údajné misie sv. Cyrila
a Metoděje na tomto území.
7. Dzielów, tablica pamiątkowa poświęcona ur. w 1857
r. w tej miejscowości archeologowi katakumb rzymskich prałatowi Josephowi Wilpertowi. Znajduje się
na miejscowym kościele parafialnym św. Mikołaja.
Dzielów, pamětní tabule věnovaná v roce 1857 v této
obci narozenému archeologovi římských katakomb
– prelátu Josephu Wilpertovi. Nachází se na zdi
místního farního kostela sv. Mikuláše.
8. Bazylika szpitalna w Branicach. Zbudowana została
w 1929-1932 r., zaprojektowana przez budowniczego
miejskiego Paula Klehra z Głubczyc. W prezbiterium
znajduje się mozaika przedstawiajaca św. Rodzinę.
Špitální bazilika v Branicích (Branice). Byla postavena v letech 1929-1932, projektovaná místním
stavitelem Paulem Klehrem z Hlubčic. V presbytáři
se nachází mozaika znázorňující sv. rodinu.
66
9. Kietrz, kościół parafialny św. Tomasza. Zbudowany
został w latach 1720-1722. Wystrój barokowy. Na
rynku figura maryjna z 1730 r.
Kietrz (Kietř), farní kostel sv. Tomáše. Postaven
v letech 1720-1722. Barokní výzdoba. Na náměstí
mariánská socha z roku 1730.
8
9
9
ZABYTKI W OKOLICY
PAMĚTIHODNOSTI OKOLNÍCH MĚST
GŁOGÓWEK (6 073 mieszkańców): ratusz, zamek, wieża wodna, baszta
PRUDNIK (23 630 mieszkańców): wieża zamkowa, wieża Bramy Dolnej, ratusz miejski.
GŁOGÓWEK (6 073 obyvatel): radnice, zámek,
vodní věž, bašta.
PRUDNIK (23 630 obyvatel): zámecká věž, věž
Dolní brány, městská radnice.
67
ZABYTKI KRNOWA
Pamětihodnosti Krnova
19
7
12
17
23
13
8
2-3
1
4 6
9
14
20-21
11
16
22
5
15
18
24
Copyright MU Krnov, Roman Pleca
68
1. Kościół parafialny św. Marcina. Monumentalna
gotycka budowla przebudowana została w stylu
późnego baroku (XV w.). Na uwagę zasługują
dwie wieże o charakterze obronnym, stanowiące
niegdyś część miejskich obwarowań. Wnętrze kościoła pod koniec XVIII w. zostało przebudowane
w panującym ówcześnie stylu. Szczególnie cenne
są: główny ołtarz, kazalnica, organy oraz obrazy
nieznanych autorów z XVIII w. Na północnej
ścianie kościoła znajdują się nagrobki pochodzące
z XVI i XVIII w., a w bocznej kaplicy kamień
nagrobny z polichromią upamiętniający zamkowego lekarza Krzysztofa Bilickiego z Bilic.
Kostel sv. Martina. Monumentální gotická stavba
s pozdně barokní přestavbou pochází z 15. století.
Reprezentační stavba je charakteristická dvěma
věžemi pevnostního charakteru, které patřily kdysi
k obrannému systému města. Interiér kostela byl
po požáru na konci 18. století zcela přestavěn
v souladu s cítěním doby. K cenným kulturním
1
2
3
památkám patří zejména hlavní oltář, kazatelna,
varhany a hodnotné obrazy neznámých autorů 18.
století. Na severní stěně kostela jsou cenné náhrobky pocházející z 16. - 18. století, v boční kapli se
nachází polychromovaný náhrobní kámen zámeckého lékaře Kryštofa Bilického z Bilic.
2. Kościół św. Ducha. Początki gotyckiego kościoła
sięgają XIII w. Został rozbudowany i przebudowany w I połowie XV w. Ściany zdobią freski z
końca XIV w. i obrazy z drugiej połowy XV w.
Kostel svatého Ducha. Počátky gotického kostela
sahají do 13. století. K rozšíření a přestavbě došlo v
1. polovině 15. století. Zdi zdobí fresky z konce 14. a
malby z druhé poloviny 15. století. Sousední budova
sloužila již od středověku jako špitál. Barokní
přestavba se uskutečnila v 18. století. V současné
době slouží tyto prostory jako městská koncertní
síň, ve které mohou návštěvníci mimo jiné obdivovat
také unikáty z krnovského muzea.
3. Prezbiterium z freskami w kościele św. Ducha.
Presbytář s freskami v kostele svatého Ducha.
69
4. Kościół Minorytów z byłym
klasztorem Minorytów. Obiekt
zbudowany został przez
minorytów w 1273 r. Wnętrze
kościoła udekorowane jest
freskami malarza Josefa Sterna.
Obrazy w refektarzu klasztoru
pochodzą z XVIII w. i są dziełem malarza F. A. Sebastiniego.
Gotyckie sklepienie bocznej
kaplicy pochodzi z XV w.
Kostel Minoritů (Panny Marie)
s bývalým klášterem minoritů.
Areál, který založili minorité
roku 1273, byl po staletí sídlem
kultury a vzdělanosti. Probíhaly
zde zemské sněmy Krnovského
knížectví a v 16. a 17. století
zde byly raženy mince a medaile
krnovských Hohenzollernů.
Interiér kostela je dekorován
nástěnnými malbami známého
malíře Josefa Sterna, obrazy v
refektáři kláštera pocházejí z
18. století a jsou dílem malíře F.
A. Sebastiniho. Gotická klenba
v boční kapli pochází z 15.
století.
4
5
6
5. Kościół na Cvilinie. Barokowy
kościół pielgrzymkowy Matki
Boskiej Bolesnej na wzgórzu
Cvilin zbudowany został w
latach 1722-1727. Autorami
obiektu byli Andreas i Georg
Gans, freski są autorstwa Franza Ecksteina. Do świątyni prowadzą 222 kamienne schody.
Poutní kostel Panny Marie Sedmibolestné na Cvilíně. Barokní
poutní kostel byl na Cvilínském
vrchu postaven v letech 1722 až
1727. Autory stavby jsou známí
stavitelé Ondřej a Jiří Gansové,
fresková výzdoba je dílem malíře Františka Ecksteina. Chrám
Panny Marie Sedmibolestné je
významným poutním místem
celého Slezska.
6. Fragment wnętrza kościoła
Minorytów.
Část interiéru kostela Minoritů.
70
7
8
7. Kościół ewangelicki. Zbudowany został w latach 19011903 w neogotyckim stylu.
Evangelický kostel byl vybudován v letech 1901 - 1903. Patří
k významným stavbám pozdně
romantické a neogotické architektury města.
8. Rotunda romańska - Kostelec.
Románská rotunda - Kostelec.
10
9. Synagoga przy ul. Soukenickiej. Zbudowana została w
1871 r. wg projektu Ernsta
Latzela.
Synagoga na Soukenické ulici
postavena v roce 1871. Podle
projektu Ernsta Latzela.
10. Krnowskie wieże.
Krnovské věže.
9
71
11
13
14
12
11. Fabryka organów Riegera. Zakład
założył w 1844 r. Franz Rieger. W
1873 r. firma przyjęła nazwę “Bracia
Rieger”. W 1920 r. przeszła w ręce
Josefa Glattera-Götze a po 1945
r. produkcją organów zajmował
się Josef Klosse. Firma zmieniła
wówczas nazwę na Rieger-Kloss.
Rieger-Kloss Varhany. Podnik založil
Franz Rieger v roce 1844. Jeho syn
Otto spolu s bratrem vybudoval již
továrnu na uměleckou výrobu varhan a v roce 1873 tato firma přijala
název „Bratři Riegerové“. V roce
1920 přešel podnik do rukou Josefa
Glattera-Götze a po roce 1945 byl
spojen s výrobou varhan Josefa
Klosse - odtud změna názvu firmy
na Rieger-Kloss.
12. Ratusz z wieżą, w stylu neorenesansowym z secesyjnymi detalami. Zbudowany został w latach
1901-1903 w miejscu starego
renesansowego ratusza z XVI w.
Radnice s věží, v neorenesančním stylu
se secesními detaily, byla postavena
v letech 1901 až 1903 na místě staré
renesanční radnice ze 16. století.
13. Budynek polikliniki z 1924 r., zdobiony kopią starej wieży ratuszowej.
Budova polikliniky z roku 1924, vyzdobena kopulí ze staré radniční věži.
72
14. Kamienice przy ulicy Hobzíkove.
Pochodzą z II połowy XVI i XVII
w. z okresu kiedy Krnów był rezydencją księcia krnowskiego – Jerzego
Hohenzollerna.
Měšťanské domy na Hobzíkově ulici
pochází z 2. pol. 16. a ze 17. století,
z období, kdy byl Krnov rezidenčním
městem knížete krnovského - Jiřího
Hohenzollerna.
15
15. Dom Strzelców - powstał w 1906 r. według
projektu Leopolda Bauera. Dziś służy jako Dom
Dzieci i Młodzieży.
Střelecký dům – postavený v roce 1906 podle
projektu Leopolda Bauera. Dnes je to Dům dětí a
mládeže.
73
16
16. Była willa Rudolfa Larishe.
Została zbudowana w 1888 roku
na podstawie projektu architekta
Latzela, w noworenesansowym stylu
z elementami skandynawskimi.
Po 1929 r. jej wnętrza zostały
przebudowane zgodnie z projektem
Leopolda Bauera. Obecnie w willi
siedzibę ma bank.
Bývalá vila Rudolfa Larische byla
podle projektu architekta Latzela
postavena v novorenesančním,
seversky orientovaném stylu roku
1888. Po roce 1929 byly její interiéry
upraveny podle návrhu Leopolda
Bauera. Tato stavba je typickým
dokladem městských vil textilních
podnikatelů z konce 19. století. V
současné době sídlí ve vile banka.
17
18
74
17. Budynek gimnazjum, zbudowany w
latach 1875-1876, rozbudowany
w r. 1936.
Budova gymnázia postavená v letech
1875 až 1876.
18. Ruiny gotyckiego zamku Cvilín.
Pochodzą z I połowy XIII wieku.
Zamek został zbudowany w miejscu
prehistorycznej osady.
Zřícenina gotického hradu Cvilín,
zvaného též Šelenburk, pochází z 1.
pol. 13. století. Hrad byl vybudován
na místě prehistorického sídliště lidu
popelnicových polí.
19. Mur szwedzki – fragment
muru obronnego z renesansową arkadą, dobudowaną do
murów za czasów margrabiego Jana Jerzego krnowskiego
w 1529 r.
Švédská zeď - část původní
městské hradby. Ušlechtilá
renesanční arkádová zeď s
lunetovým cimbuřím byla na
městskou zeď nastavěna za
markraběte Jana Jiřího Krnovského roku 1529.
20. Zamek krnowskich książąt.
Zbudowany został w stylu
renesansowym z I poł. XVI w.
Po pożarze w drugiej połowie
XVIII w. został odbudowany.
Zámek krnovských knížat byl
postaven v renesančním slohu v
letech 1531 až 1534. Po požáru
byl v druhé polovině 18. století
obnoven.
19
20
21. Fragment krużganku zamku
krnowskiego z cennymi sgraffitami i płaskorzeźbami.
Na nádvoří zámku je začátek
knížecí chodby a arkády s hodnotnými sgrafity a reliéfy.
21
75
22
76
22. Dawne lodowisko. W miejscu, w
którym wcześniej była miejska fosa, w
roku 1888 wybudowano lodowisko i
budynek z wieżą oraz kopułą dla orkiestry. Dziś znajduje się tutaj restauracja
oraz tereny rekreacyjne.
. Bývalé kluziště. Na místě bývalých hradebních příkopů bylo roku 1888 zřízeno
kluziště s budovou s věží a kopulí pro
hudbu. Dnes je zde restaurace s přilehlým odpočinkovým areálem.
23
24
23. Teatr miejski - budynek został zbudowany
w 1924 r. wg projektu Leona Kammela.
Městské divadlo bylo postaveno v roce 1924
podle projektu Leona Kammela.
24. Wieża widokowa na szczycie Cvilina (441
m n.p.m.) - ma 26 metrów wysokości.
Zbudowana została w latach 1902-1903
na podstawie projektu architekta Ernsta
Latzela. Interesująca budowla w stylu
romantycznym do dziś zachowała się w
niezmienionym stanie.
Rozhledna na Cvilíně (441 m n. m.).
Cvilínská rozhledna je vysoká 26 metrů a
pochází z roku 1903. Byla postavena podle
projektu architekta Ernsta Latzela. Jde o
zajímavou romantickou stavbu, která se bez
novodobých úprav dochovala v autentickém
stavu.
25. Panorama Krnowa - widok z wieży widokowej na Cvilinie.
Panoráma Krnova - pohled z rozhledny na
Cvilíně.
25
77
Krnów | Krnov
Głubczyce | Hlubčice
Architektura współczesna - Nowoczesne budownictwo mieszkaniowe
| Novodobá architektura – moderní obytné domy
ZABYTKI MIKROREGIONU KRNOWSKIEGO
Památky mikroregionu Krnovsko
9
5
4
6
11
3
1
8
2
78
10
7
1
1. Pałac Linhartovy. Stoi na miejscu
twierdzy, która w r. 1588 przebudowana została na czteroskrzydłowy renesansowy pałac,
a następnie w latach 1695-1702
przebudowana w stylu barokowym. Wnętrza pokryte freskami.
Obecnie wnętrza pałacu są
niedostępne dla zwiedzających.
Zámek Linhartovy. Zámek stojí
na místě bývalé tvrze, která byla
roku 1588 za Haugviců z Biskupic přestavěna na renesanční
čtyřkřídlý zámek. V letech 1695
- 1702 byla provedena barokní
přestavba, pří níž byly interiéry
vyzdobeny nástěnnými malbami.
Vedle zámku se rozkládá zámecký park se spoustou zajímavých
okrasných dřevin. Interiér je
v současné době veřejnosti
nepřístupný.
2
2. Pałac w Branticích. Dawna siedziba feudalna. Powstał w miejscu twierdzy, która była wzmiankowana już w
roku 1449. W 1576 roku kanclerz krnowskiego księstwa Hieronim Reinwald zbudował południowe skrzydło
pałacu. Pod koniec XVI w. dobudowano zachodnie skrzydło oraz piętrową arkadę. Wokół pałacu jest park
założony w latach 1890-1900 o powierzchni 2,5 ha, w którym znajduje się posąg Herkulesa – monumentalne
barokowe dzieło z 1709 r. Wnętrze pałacu jest niedostępne dla zwiedzających.
Zámek v Branticích. Bývalé venkovské feudální sídlo. Zámek vznikl na místě bývalé tvrze, která byla připomínána již v roce 1449. V roce 1576 bylo kancléřem krnovského knížectví Jeronýmem Reinwaldem postaveno
jižní křídlo zámku, na konci 16. století bylo přistavěno západní křídlo s patrovou arkádou. Součástí zámeckého areálu je park založený v letech 1890 - 1900 o rozloze cca 2,5 ha, v němž se nachází socha Herkula
- monumentální barokní plastika z roku 1709. Interiér je v současné době veřejnosti nepřístupný.
79
3
4
5
80
3. Pałac Slezské Rudoltice. Zbudowany został w miejscu gotyckiej
twierdzy rodu Supów z Fulštejna, która została na przełomie XVI
i XVII w. przebudowana przez ród Sedlnickych z Choltic. Okres
rozkwitu pałac przeżył w XVIII w. za Albrechta von Hoditz. W 1770
r. odwiedził go sam król Prus Fryderyk II Pruski. Wnętrza pałacu są
niedostępne dla zwiedzających.
Zámek Slezské Rudoltice. Zámek byl postaven na místě bývalé
gotické tvrze Supů z Fulštejna, která byla přebudována na přelomu
16. a 17. století Sedlnickými z Choltic. Za Alberta z Hodic zámek
během 18. století nebývale vzkvétal a stal se jedním z kulturních
center Slezska. V té době působil v zámecké kapele i slavný hudební
skladatel Karel Ditters z Dittersdorfu a Karel Hanke. Díky bláznivým
a rozmařilým nápadům Alberta z Hodic zde byly k vidění krávy
krmící se z ozdobných mramorových mušlí, prérie s Indiány, kanál
s gondolami, čínské pagody, město liliputánů s trpasličími domky
i rusalkami, což lákalo šlechtu z celé Evropy. V roce 1770 navštívil
zámek ve Slezských Rudolticích i pruský král Bedřich Pruský. Interiér je v současné době veřejnosti nepřístupný.
4. Pałac Dívčí Hrad. Renesansowa siedziba rodowa zbudowana została
w latach 1591-1593 w miejscu gotyckiego zamku. W pobliżu zamku
zachował się kamienny mur z XIV wieku. Wnętrza pałacu są niedostępne dla zwiedzających.
Zámek Dívčí Hrad. Renesanční sídlo postavené na místě bývalého
gotického hradu v roce 1573 Hynkem Bruntálským z Vrbna a dokončené Sedlnickými z Choltic v letech 1591 - 1593. V roce 1624 zámek
získal řád německých rytířů, poté jej v roce 1768 převzali johanité. V
okolí zámku je dochována kamenná hradba ze 14. století. Interiér je
v současné době veřejnosti nepřístupný.
5. Cmentarz żydowski w Osoblasze. Jeden z bardziej znanych cmentarzy żydowskich na terytorium Republiki Czeskiej założony w latach
1616-1617, kiedy w Osoblasze osiedliła się społeczność żydowska.
Używany był do końca XIX w.
Židovský hřbitov v Osoblaze. Jeden z nejvzácnějších židovských
hřbitovů na území České republiky. Hřbitov byl založen v letech 1616
- 1617, kdy byla v Osoblaze silná židovská komunita. Využíván byl
až do konce 19. století. Zachovalo se zde mnoho cenných židovských
náhrobků.
6. Ruiny zamku Fulštejn. Znajdują się nad korytem
rzeczki Osobłogi. Zamek założony był w 1255 r.
przez Herborta z Vulmu, po 1566 r. przebudowany w
stylu renesansowym. W okresie wojny trzydziestoletniej został zburzony. Zachowały się jedynie ruiny
pałacu, okrągłej wieży i zewnętrznego pierścienia
fortyfikacji.
Zřícenina hradu Fulštejn. Zřicenina se nachází nad
korytem říčky Osoblaha. V minulosti se jednalo o
rozsáhlý a na svou dobu dokonale propracovaný fortifikační systém. Hrad byl založen před rokem 1255
Herbortem z Vulmu, po roce 1566 zde uskutečnil renesanční úpravy Václav Sedlnický z Choltic. Během
Třicetileté války byl objekt zničen, od 18. století byl
uváděn již jako zřícenina. Dochovaly se zbytky paláce,
okrouhlé věže a systém vnějšího opevnění. V okolí se
nachází rozsáhlý lesopark.
6
7
POZOSTAŁE ATRAKCJE
TURYSTYCZNE MIKROREGIONU KRNOWSKIEGO
Další turistické zajímavosti
mikroregionu Krnovsko
7. Wieża widokowa Hansa Kudlicha. Niedawno wyremontowana
wieża zbudowana została w 1913 r. na szczycie Strážiště (395
m n.p.m.) nad miejscowością Úvalno. Powstała na cześć Hansa
Kudlicha (1823-1917) pochodzącego z tej miejscowości najmłodszego posła na sejm w Wiedniu, który w 1848 r. przyczyZABYTKI W OKOLICY
nił się do zniesienia pańszczyzny.
Rozhledna Hanse Kudlicha. Nedávno zrekonstruovaná rozhled- PAMĚTIHODNOSTI OKOLNÍCH
na postavená v roce 1913 se nachází na vrchu Strážiště (395 MĚST
m n. m.) nad obcí Úvalno. Byla postavena na počest Hanse
BRUNTÁL (17 626 mieszkańców): zaKudlicha (1823 - 1917) - úvalenského rodáka a nejmladšího
mek, kościół Wniebowzięcia NMP,
poslance víděňského sněmu, který se zasloužil v roce 1848 o
kompleks kościoła Matki Boskiej
zrušení roboty.
Pocieszycielki, sanktuarium Matki
7a. Widok z wieży widokowej w Úvalnie.
Boskiej Pomocnej, kaplica cmentarna
Pohled z rozhledny v Úvalně
św. Michała, renesansowe kamienice.
7a
BRUNTÁL (17 626 obyvatel): zámek,
kostel Nanebevzetí Panny Marie, kostel
Matky Boží Těšitelky, poutní kostel Panny
Marie Pomocné, hřbitovní kaple sv. Michala, renesanční domy.
OPAWA (60 731 mieszkańców), kościół św. Ducha, budynek Muzeum Śłaskiego, kościół
ewangelicki, kościół Najświętszej Trójcy.
OPAVA (60 731 obyvatel) – kostel sv. Ducha, Slezské muzeum, evangelický kostel,
kostel Nejsvětější Trojice.
81
9
8. Wieża widokowa na Ježníku. Drewniana wieża
widokowa na szczycie góry Vyhlídka (553 m n.p.m.)
znajduje się w miejskiej części Krnowa-Ježník. Jej
wysokość, łącznie z masztem, wynosi 17,5 m.
Rozhledna na Ježníku. Dřevěná rozhledna na vrchu
Vyhlídka (553 m n. m.) se nachází v městské části
Krnov - Ježník. Nově zrekonstruovaná rozhledna
stojí na místě, kde stála rozhledna již od roku 1894.
Celková výška včetně stožáru je 17,5 m.
8
9. Kolejka wąskotorowa Osoblaha - Třemešná (szerokość szyn 760 mm). Trasa kolejki prowadzi przez
miejscowości: Osoblaha-Bohušov-Koberno-Slezské
Rudoltice-Amalín-Horní Povelice-Dívčí HradLiptaň-Třemešná ve Slezsku. Linia ma łącznie 20,2
km. Maksymalna dozwolona prędkość to 40 km/h.
Maksymalna wysokość na trasie to 385 m n.p.m. na
odcinku o długości 2 km.
Úzkorozchodná trať Osoblaha - Třemešná ve Slezsku
(rozchod kolejí 760 mm). Trasa úzkorozchodné tratě
vede následujícími obcemi Osoblažska: Osoblaha
- Bohušov - Koberno - Slezské Rudoltice - Amalín
- Horní Povelice - Dívčí Hrad - Liptaň - Třemešná ve Slezsku. Provozní délka tratě je 20,218 km,
max. povolená rychlost je 40 km/hod. Celkem 102
oblouků, z nichž 24 má poloměr 100 m nebo menší
je dáno umělým prodloužením tratě, aby bylo
vyhověno předpisům tehdejšího c.a k. Rakouska
- Uherska, podle kterých minimální délka nové tratě
musela činit 20 km. Největší nadmořská výška 385 m
n. m. byla naměřena na 2. km trati.
10. Źródło - Zátorská kyselka. Znane źródło wody
mineralnej znajduje się w miejscowości Zator, obok
kościoła Najświętszej Trójcy. Użytkowane jest od
około 250 lat. Zostało odnowione w 1999 r.
Zátorská kyselka. Jedná se o velice oblíbený pramen
minerální vody nacházející se v obci Zátor, pod
kostelem Nejsvětější Trojice. Pramen je využíván
zhruba 250 let, jeho novodobá tradice byla obnovena
v roce 1999.
82
11. Kościół parafialny św. Sebastiana zbudowany został
w latach 1730-1733 z kamienia. Według legendy
spoczywa w nim św. Benedykt.
Farní, římskokatolický kostel sv. Šebestiána byl
vystavěn v roce 1730–1733 z kamene. Podle legendy
jsou zde uloženy ostatky sv. Benedikta.
10
11
83
WYPOCZYNEK W REGIONIE
84
KLIMAT
Na terenie gminy Głubczyce
można wyodrębnić dwa obszary o odmiennych warunkach
klimatycznych. Obszar południowo-zachodni obejmuje
teren Gór Opawskich i charakteryzuje się ostrzejszymi
warunkami atmosferycznymi
(zimy długie i ostrzejsze, lata
krótsze i zimniejsze). Obszar
północno-zachodni i zachodni
zlokalizowany na Płaskowyżu
Głubczyckim charakteryzuje się
klimatem nieco łagodniejszym.
Średnia temperatura roczna:
6,8-8,10C, średnia temperatura
stycznia: -2,00C, średnia temperatura lipca: 17,0 0C. Ilość
opadów - najmniejsza 600 mm
na południu i południowymzachodzie, największa 650
mm na północy i północnym
wschodzie.
Teren mikroregionu krnowskiego obejmuje trzy obszary o różnych warunkach klimatycznych:
najmniejszy z nich, obejmujący
tereny północnej i wschodniej
części mikroregionu - z klimatem ciepłym, największy
- z klimatem umiarkowanym
i chłodnym (umiarkowanie
chłodne, krótkie lata, długie,
umiarkowane zimy) oraz pozostały teren mikroregionu (Heřmanovice, Holčovice, Hošťálkovy, Krasov, Zátor) z klimatem
chłodnym. Średnia roczna temperatura wynosi 7,8oC, średnia
temperatura stycznia to -2,3oC,
średnia czerwcowa temperatura
to 17,8oC. Średnie roczne opady
kształtują się na poziomie 600
mm.
WALORY KRAJOBRAZOWE
Krajobraz gminy Głubczyce
jest urozmaicony. Charakteryzuje się w przeważającej części
rzeźbą falistą i pagórkowatą, a
jedynie południowo–zachodnia
część ma wyraźne cechy krajobrazu niskich gór, częściowo
porośniętych lasami. Na terenie
gminy znajdują się dwa obszary
chronionego krajobrazu. Są to:
1. Las Głubczycki - niewielki
kompleks leśny o powierzchni
1 597,5 ha położony na północ
od miasta na niemal całkowicie wylesionym Płaskowyżu
Głubczyckim. Obejmuje część
zlewni Straduni wraz z licznymi wąwozami i parowami.
Występują tu różnego typu naturalne zbiorowiska leśne: łęgi
jesionowo-olszowe, podgórskie
łęgi jesionowe oraz grąd subkontynentalny. Duże powierzchnie
zajmują tu również bory sosnowe i bory mieszane. Las
Głubczycki posiada znaczne
walory bioterapeutyczne i ma
duże znaczenie dla turystyki
i wypoczynku mieszkańców
Głubczyc.
2. Rejon Mokre - Lewice o
powierzchni 6.527 ha, obejmujący fragment Gór Opawskich.
Ukształtowanie tego terenu jest
dosyć urozmaicone. Cechują go
strome, częściowo zalesione
stoki z kulminacjami dochodzącymi do 500 m. n.p.m. oraz
liczne jary i doliny rzek: Troi,
Osobłogi i Opawicy. Występują
tu naturalne zbiorowiska leśne,
takie jak: łęgi jesionowo-olszowe, podgórskie łęgi jesionowe
oraz grąd subkontynentalny.
Największe powierzchnie zajmują bory sosnowe, świerkowe,
modrzewiowe i bory mieszane.
Na terenie obszarów chronionego krajobrazu spotkać można
wiele chronionych i rzadkich roślin. Obszary te są także ostoją
dla chronionych zwierząt.
Nieco mniejsze kompleksy leśne znajdują się w południowo
zachodniej części gminy, m.in.
w okolicach Pielgrzymowa, Pietrowic, Radyni, Braciszowa oraz
na wschód od Chróstna.
Na terenie gminy Głubczyce
znajduje się 5 pomników przyrody. Są to:
– wielorzędowa (2, 3, miejscami 4 rzędowa) aleja lip
drobnolistnych (Tilia cordata) - 334 drzewa, długości
około 800 m przy drodze z
Klisina do Pomorzowic.
Najgrubsze drzewo – 540
cm w pierśnicy.
– dwa miłorzęby dwuklapowe
(Ginkgo biloba) rosnące w
Pomorzowicach na terenie
zabudowań gospodarstwa.
Wiek: około 150 lat.
– dąb błotny (Quercus palustris)
rosnący na polu uprawnym w
pobliżu nasypu kolejowego
pomiędzy Pomorzowicami a
Racławicami Śl. Wiek około
200 lat.
- wielorzędowa (dwu lub
trzyrzędowa) aleja lip drobnolistnych (Tilia cordata),
1 403 drzewa, długości
około 5 500 m przy drodze
z Tarnkowej do Głubczyc.
Najgrubsze drzewo – 440
cm w pierśnicy.
Možnosti rekreace v regionu
porostlých lesy. V oblasti bory, smrkové, modřínové lesy
KLIMA
Kolem Hlubčic je možné od- Hlubčic jsem vymezena dvě a smíšené bory.
Na ploše chráněného krajinlišit dvě oblasti s rozlišnými chráněná území. Jsou to:
klimatickými podmínkami. 1. Hlubčický les – lesní komp- ného rázu se vyskytuje řada
Jihozápadní oblast zahrnuje lex na ploše 1 597,5 ha na- chráněných a vzácných rostOpavské hory (Zlatohorská cházející se severně od města lin. V oblasti se vyskytují také
vrchovina) s drsnějšími at- na, jinak zcela odlesněné, hlub- chráněné druhy živočichů.
mosférickými podmínkami čické vrchovině. Zahrnuje část Menší lesní komplexy se vysky(dlouhé a chladnější zimy, povodí říčky Straduně s četnými tují také v jihozápadní části
krátké a chladnější léto). Seve- úžlabinami a roklemi. Jsou zde správního celku v okolí obce
rozápadní a západní klimatická zastoupeny různé typy lesních Pielgrzymów (Pelhřimov), Pieoblast se nachází na hlubčické půd: jasanové lužní olšiny, pod- trowice, Radynia, Braciszów a
plošině s mírnějším klimatem. horské jasanové luhy a subkon- jižně od Chróstna.
Průměrná roční teplota: 6,8- tinentální habřiny. Větší plochy Na ploše správního celku Hlub8,10C, průměrná teplota v led- pokrývají čisté a smíšené bory. čic se nachází 5 chráněných
nu: -2,00C, průměrná teplota Hlubčický les se vyznačuje také přírodních objektů. Jsou to:
v červenci: 17,00C. Množství bioterapeutickými vlastnostmi a - Víceřadé (2, 3 místy 4-řadá)
aleje lípy malolisté (Tilia
srážek: nejnižší úhrn 600 mm má velký význam pro turistiku a
cordata), 334 stromů v délna jihu a jihozápadě, nejvyšší rekreaci obyvatel Hlubčic.
ce 800 m kolem silnice
650 mm na severu a severo- 2. Oblast Mokre – Lewice na
z Klisina do Pomorzowic,
východě.
ploše 6 527 ha zahrnuje část
nejrozměrnější
strom
Mikroregion Krnovsko se Zlatohorské vrchoviny. Reliéf
– 540 cm ve výšce 1,3 m
klimaticky dělí do tří částí: terénu je poměrně členitý
nejmenší s teplým klimatem se strmými, částečně zales- – dva jinany dvoulaločnaté
(shodná s horopisnou přísluš- něnými svahy do nadmořské
(Ginkgo biloba) rostoucí
ností k Středopolské nížině), výšky 500 m s četnými úvozy
v Pomorzovicích ve dvoře
nejrozsáhlejší s mírně teplým a údolími řek Troja, Osoblaha
statku, věk kolem 150 let
až chladným klimatem (mírně (Osobłoga) a Opawice. Jsou – dub bahenní (Quercus paluchladné, krátké léto, dlouhá, zde zastoupeny různé typy
stris) rostoucí na poli v blízmírná zima) a ve stoupajících lesních půd: jasanové lužní
kosti železničního náspu
nadmořských výškách s chlad- olšiny, podhorské jasanové
tratě mezi Pomorzovicemi
ným klimatem (Heřmanovice, luhy a subkontinentální habřia Slezskými Raclavicemi,
Holčovice, Hošťálkovy, Krasov, ny. Největší plochy zaujímají
věk kolem 200 let
Zátor). Průměrná roční teplo–
víceřadá (2
ta je 7,8 °C, průměrná lednová
nebo
3-řadá) alej
teplota je 2,3 °C, průměrná
lípy
malolisté
(Tičervencová teplota je 17,8 °C.
1
403
lia
cordata)
Průměrný roční úhrn srážek
stromů v délce
činí zhruba 600 mm.
kolem 5 500 m
KRAJINA
podél
silnice
Krajina kolem Hlubčic je
z
Tarnkové
do
pestrá. Je v převažující části
Hlubčic,
nejrozcharakterizována zvlněným a
měrnější strom
vrchovinným vzhledem a pouze jihozápadní část má zřetel- Petrův rybník (Staw rybny Piotra) - widok – 440 cm ve výšce
né charakteristiky krajinného z wieży widokowej na Cvilinie | Pohled z rozhledny 1,3 m
rázu nízkých hor, částečně na Cvilíně
85
Na obszarze mikroregionu
krnowskiego znajdują się rezerwaty przyrody, w których znaleźć można wiele chronionych
gatunków roślin. Znajdują się
86
PAVLOVICKÝ. Znajduje się w znajduje się na północny-zachód
katastrze gminy Hlinka, Oso- od pałacu na powierzchni 0,6 ha.
blaha, Slezské Pavlovice.
Na terenie tym znaleziono skaWśród atrakcji krajobrazowych mieniałości głowonogów, korali
nie można nie wspomnieć o po- i stawonogów z okresu morza
mnikach przyrody: kredowego.
STARA GLINIAN- WODY NA TERENIE GMIKA- wytwór przy- NY GŁUBCZYCE:
rody znajdujący RZEKI: Psina, Stradunia,
się na północ od Troja, Opawica, Osobłoga
Krnowa w dawnym STAWY RYBNE: Lwowiany,
wyrobisku cegielni Zawiszyce, Zubrzyce
o powierzchni 4,4 WODY MIKROREGIONU
ha.
KRNOWSKIEGO
BŁĘDNY KA- RZEKI: Osoblaha, Opava,
MIEŃ LIPTAŇ Čížina, Opavice (Zlatá a Čer– znajduje się ná), Krasovka,
mniej więcej 1 km STAWY RYBNE: Bohusov,
Jaszczurka zwinka (Lacerta agilis) | Ještěrka obecná
od miejscowości Brantice, Suchý rybník, Čakotam także liczne gatunki chro- Liptáň, niedaleko linii
nionych ptaków oraz zwierząt kolejki wąskotorowej
wodno-lądowych. Sa to:
Osoblaha-Třemešná
REZERWAT PRZYRODY ve Slezku. Jest to głaz
KRASOVSKÝ KOTEL, poło- narzutowy z północneżony w zachodniej części mi- go drobnoziarnistego
kroregionu krnowskiego, około bazaltu, którego wiek
2,5 km od Krasova.na wysoko- szacuje się na ok. 920ści 660 m n.p.m. Powierzchnia 1010 milionów lata,
rezerwatu wynosi 11,5 ha. Jest ma obwód 567 cm i ma
to łąka leżąca na wysokości 660 masę ok. 4,7 t. Należy
m n.p.m.
do największych głazów
REZERWAT PRZYRODY RA- narzutowych na terenie
DIM zajmuje najwyższą część i Republiki Czeskiej.
północny stok pagórka Kopřivná REZERWAT PRZYi okolice wzgórza nazywanego RODY DÍVČÍ HRAD Pierwiosnek lekarski (Primula veris) | Prvosenka
jarní
U dubu, na prawym brzegu - wytwór przyrody
cieku wodnego Krasovka. Re- zwany Oblík u Dívčího Hradu vá, Dívčí Hrad, Petrův rybník,
Slezské Pavlovice, Slezské
zerwat położony jest na
Rudoltice,
wysokości 430 - 556 m
POTOKI: Hájnický, Černý,
n.p.m. Ma powierzchnię
Ptačí, Sokolí, Jelení, Kobylí,
19,3 ha. Jest to teren wyKomorský, Kobylí, Petrovicjątkowy z pozostałościaký, Stříbrný, Svinný, Železný,
mi jodło-buków i autoLiptaňský, Láčský, Hrozovský,
chtonicznych modrzewi
Lužná, Mušlov, Petrovický,
jesenickich. Miejscami
Hraniční, Hradský, Čakovka,
też występuje klon i
Zátorský
wiąz górki.
ŹRÓDŁA WODY MINERALREZERWAT PRZYRezerwat
przyrody
Radim
|
Přírodní
rezervace
NEJ: Slezské Pavlovice, Zátor
RODY WIELKI STAW
Radim
V krnovském mikroregionu se
také nacházejí přírodní rezervace s četnými chráněnými
druhy rostlin a chráněnými
druhy ptáků a dalších zvířat.
PŘÍRODNÍ REZERVACE
KRASOVSKÝ KOTEL. Rezervace byla vyhlášena v roce
1989. Nachází se v západní
části mikroregionu Krnov,
zhruba 2,5 km od Krasova.
Celková rozloha této přírodní
rezervace je 11,46 ha. Leží 2-3
km od obce Krasov. Jedná se
o druhově bohatou mezofilní
louku v madmořské výšce
660 m.
PŘÍRODNÍ REZERVACE
RADIM. Přírodní rezervace o
celkové rozloze 19,25 ha byla
vyhlášena v roce 1969. Rezervace zaujímá vrcholovou
Las Głubczycki | Hlubčický les
část a severní svah pahorku
Kopřivná a okolí vrchu nazvaného U dubu, na pravém
břehu vodního toku Krasovka.
Nadmořská výška rezervace se
pohybuje v rozmezí 430 - 556
m n. m. Jedná se o jedinečnou
oblast se zbytkem jedlobučiny
s autochtonním jesenickým
modřínem. Místy je vtroušen
klen a jilm horský.
republiky.
PŘÍRODNÍ REZERVACE OBLÍK U DÍVČÍHO HRADU
VELKÝ PAVLOVICKÝ RYB- - chráněný přírodní výtvor
NÍK. Tato přírodní rezervace Oblík u Dívčího Hradu se
se nachází v katastru obcí Hlinka,
Osoblaha, Slezské
Pavlovice.
K přírodovědeckým zajímavostem
mikroregionu patří
také:
Přírodní památka
STARÉ HLINIŠTĚ.
Přírodní výtvor
nacházející se se- Błędny kamień Liptaň | Bludný balvan Liptaň
verně od Krnova v
opuštěném jámonachází severozápadně od
vém hliništi bývalé cihelny, o zámku, na rozloze 0,6 ha. V
celkové rozloze 4,39 ha.
lokalitě byly nalezeny zkaBLUDNÝ BALVAN LIPTAŇ. meněliny hlavonožců, korálů,
Nachází se zhruba 1 km od lilijic a ramenonožců z doby
křídového moře.
VODSTVO V OBLASTI
SPRÁVNÍHO
CELKU
HLUBČICE:
ŘEKY: Psina, Stradunia, Troja, Opawica, Osobłoga
RYBNÍKY: Lwowiany, Zawiszyce, Zubrzyce
VODSTVO MIKROREGIONU KRNOVSKO
ŘEKY: Osoblaha, Opava,
Čížina, Opavice (Zlatá a Černá), Krasovka
RYBNÍKY: Bohušov, Brantice,
Suchý rybník, Čaková, Dívčí
Hrad, Petrův rybník, Slezské
Pavlovice, Slezské Rudoltice
obce Liptaň, nedaleko úzko- POTOKY: Hájnický, Černý,
rozchodné tratě Osoblaha Ptačí, Sokolí, Jelení, Kobylí,
- Třemešná ve Slezku. Jedná Komorský, Kobylí, Petrovický,
se o bludný balvan ze severské Stříbrný, Svinný, Železný, Liptaňjemnozrné žuly s červenými ský, Láčský, Hrozovský, Lužná,
živci, stáří se odhaduje cca Mušlov, Petrovický, Hraniční,
920 - 1010 milionů let, obvod Hradský, Čakovka, Zátorský
má 567 cm a hmotnost cca 4,7 PRAMEN MINERÁLNÍ
t. Patří k největším bludným VODY: Slezské Pavlovice,
balvanům na území České Zátor
87
OBIEKTY SPORTOWO-REKREACYJNE
OBIEKTY SPORTOWE
GŁUBCZYCE: hala sportowa,
stadion miejski, zespół boisk do
małych gier o nawierzchni asfaltowej (3), boisko sportowe
trawiaste, korty tenisowe ziem-
Opawice, Równe, Zawiszyce, Zopowy, Zubrzyce), sale
gimnastyczne (Gołuszowice,
Lisięcice, Bogdanowice, Klisino, Pietrowice), kort tenisowy
(Głubczyce Sady), trasa rowe-
Basen kąpielowy w Głubczycach, ul. Powstańców | Bazén v Hlubčicích, ulice
Powstańców
88
ne, szkolne sale gimnastyczne
(8). Basen kąpielowy (ok. 500
m od dworca PKS) - wybudowany w latach 1978-1989. W
skład kąpieliska wchodzi 5
basenów kąpielowych: sportowy, średni, dwa płytkie oraz
brodzik. Łączna powierzchnia
wody - 6 000 m2. Na terenie
basenu znajduje się boisko
do siatkówki, plac zabaw dla
dzieci przy brodziku, zjeżdżalnia oraz fontanna.
GMINA GŁUBCZYCE: boiska
szkolne (Bogdanowice, Gołuszowice, Grobniki, Klisino,
Lisięcice, Pietrowice, Zopowy), boiska sportowe do piłki
nożnej Ludowych Zespołów
Sportowych (Bogdanowice,
Chomiąża, Debrzyce, Gołuszowice, Grobniki, Klisino,
Lisięcice, Nowa Wieś, Mokre,
rowa, przebiegająca w okolicy
miast Głubczyce, Głogówek i
Branice, a po stronie czeskiej:
Krnowa, Albrechtic i Osoblahy. Liczy łącznie 220 km. Na
ce–Lenarcice–Opawica–Dobieszów–Gołuszowice–Gadzowice–Głubczyce–Tarnkowa–Sławoszów–Pomorzowiczki–Pomorzowice–Klisino.
Trasa wytyczona została przy
finansowym udziale środków
programu PHARE-CREDO
Unii Europejskiej w ramach
kontraktu partnerskiego zawartego między Krnovem,
Głubczycami, Osoblahą,
Głogówkiem, Albrechticami,
Branicami i Uvalnem.
KRNÓW: kryte sztuczne lodowisko, kryta pływalnia, basen,
kąpielisko, stadion piłkarski,
stadion lekkoatletyczny, centrum squosha, kręgielnia,
centrum linowe, sztuczna
ściana wspinaczkowa, fitness
centrum, spinning centrum,
boisko in-line, boisko do
siatkówki plażowej, minigolf.
Lotnisko sportowe Aeroklubu
Krnów - od 1994 r. lotnisko ma
status publicznego lotniska krajowego, dostępnego dla małych
Trasa rowerowa Opawica | Cyklotrasa Opavice
terenie gminy Głubczyce trasa
przebiega przez miejscowości:
Zubrzyce–Chróstno–Ciermięcice–Chomiąża–Pietrowi-
samolotów sportowych. Jest
ono również wykorzystywane
przez straż pożarną, a także do
oprysków roślin (pól i lasów)
oraz do celów rekreacyjnych.
MIKROREGION KRNOWSKI: kąpieliska (Bohušov,
Osoblaha, Mésto Albrechtice,
Úvalno), korty tenisowe (Bohušov, Jindřichov, Lichnov,
Osoblaha, Petrovice, Slezské
Rudoltice, Třemešná), boiska
do siatkówki plażowej (Bohušov, Holčovice, Osoblaha, Rusín, Slezské Rudoltice), boiska
piłkarskie (Bohušov, Brantice,
Býkov - Láryšov, Čaková, Dívčí
Hrad, Heřmanovice, Hlinka,
Holčovice, Janov, Jindřichov,
Krasov, Liptaň, Město Albrechtice, Osoblaha, Rusín, Slezské
Pavlovice, Slezské Rudoltice,
Třemešná, Úvalno, Zátor),
sale gimnastyczne (Janov,
Jindřichov, Lichnov, Liptaň,
Město Albrechtice, Osoblaha,
Úvalno), fitness centrum (Heřmanovice, Holčovice), wyciągi narciarskie (Holčovice,
Hošťálkovy, Liptaň, Petrovice),
wypożyczalnia rowerów (Holčovice), kręgielnia (Slezské
Rudoltice), ośrodek sportowy
(Vysoká).
Trasy rowerowe: nr 55 - Úvalno - Krnów - Město Albrechtice - Holčovice - Heřmanovice
- Rejvíz - Jeseník. Trasa proponuje zwiedzanie ruin zamków
wartowniczych, widoki z Wieży w Úvalnie, dobrze zachowaną jesenicką architekturę
i zabytki przyrody. Prowadzi
aż do miasta uzdrowiskowego
Jesenik. Łączy się w Branicach
z trasą nr 34 o długości 91 km
z Wiechowic do Lewic, Pietrowic, Głubczyc, Głogówka.
Kondycyjne trasy rowerowe
Krnów - Cvilín w okolicach
wzgórza Cvilin. Trasy powstały dzięki wysiłkom entuzjastów
cyklistyki. Znaczne wsparcie
finansowe na realizację ich
pomysłu zaoferował amerykański fundusz USAID/Korpus
Pokoju. Trasy podzielone są w
zależności od stopnia trudności
na niebieską (najłatwiejszą),
zieloną (średnią) i czerwoną
(najtrudniejszą).
OBIEKTY REKREACYJNE
GMINA GŁUBCZYCE: Pietrowice - camping kategorii I
położony w odległości 14 km
od Głubczyc, 1 km od przejścia
granicznego z Republiką Cze-
do użytku narciarski stok zjazdowy całoroczny.
Mikroregion krnowski: Osoblaha - ośrodek rekreacyjny z kąpieliskiem, Holčovice Spálené
- wyciąg narciarski przy pensjonacie Zamo, Holčovice Spálené
- ośrodek rekreacyjny Zdravý
vzduch (Świeże Powietrze),
Holčovice - pensjonat Lesní
zátiší (Leśne Zacisze), Bohušov - ośrodek rekreacyjny z
naturalnym kąpieliskiem.
CENTRA INFORMACJI
TURYSTYCZNEJ
GŁUBCZYCE - ul. Niepodle-
Staw naturalny Bohušov | Přírodní rybník Bohušov
ską. Na terenie ośrodka znajduje się akwen o powierzchni ok.
2 ha przeznaczony do kąpieli.
Jest również staw rybny dla
wędkarzy. Obok hotelu oraz
pokoi w murowanych domkach
turystycznych, znajduje się
pole namiotowe przystosowane
do pobytu około 200 osób i 18
stanowisk na przyczepy caravaningowe. Atrakcją ośrodka jest
kąpielisko z wieżą skoków oraz
ślizgawką o wysokości 11 m i
długości 25 m. Obiekt czynny
jest sezonowo od 1 maja do 31
października. Na terenie ośrodka w roku 2004 oddany został
głości 14, www.glubczyce.pl,
e-mail: [email protected],
ul. Olimpijska 1, e-mail:
[email protected]
KRNOV - Hlavní náměstí 25,
www.krnov.cz, e-mail: [email protected]
DÍVČÍ HRAD - Dívčí Hrad 64,
www.sweb.cz/info.dh, e-mail:
[email protected]
BOHUŠOV - Bohušov 15,
www.obecbohusov.hyperlink.cz, e-mail: [email protected]
OSOBLAŽSKO - Dívčí Hrad
20, www.osoblazsko.cz, e-mail:
[email protected]
89
Rekreační a sportovní objekty
90
Lenarcice–Opawica–Dobie- vým letům a podnikatelům.
SPORTOVNÍ OBJEKTY
szów–Gołuszowice–Gadzowi- MIKROREGION
MĚSTO HLUBČICE: sportce–Głubczyce–Tarnkowa–Sła- KRNOVSKO: koupaliště
ovní hala, městský stadion,
woszów–Pomorzowiczki–Po- (Bohušov, Osoblaha, Mésto
tři hřiště pro míčové hry s asmorzowice–Klisino. Trasa byla Albrechtice, Úvalno), tenisové
faltovým povrchem, travnaté
vyznačena za finanční podpory kurty (Bohušov, Jindřichov,
sportovní hřiště, tenisové
programu PHARE-CREDO Lichnov, Osoblaha, Petrovice,
kurty, školní tělocvičny (8).
Evropské unie v rámci part- Slezské Rudoltice, Třemešná),
Bazén (500 m od nádraží PKS)
nerské spolupráce mezi obce- volejbalová hřiště (Bohušov,
postavený v letech 1978-1989.
mi Krnov, Hlubčice, Osoblaha, Holčovice, Osoblaha, Rusín,
V areálu koupaliště je pět baGłogówek, Město Albrechtice, Slezské Rudoltice), fotbalová
zénů: sportovní, střední, dva
hřiště (Bohumělké a dětské
šov, Brantice,
brouzdaliště. CelBýkov - Láryková vodní plocha
šov, Čaková,
čítá 6000 m 3 . Je
Dívčí Hrad,
zde hřiště pro
Heřmanovice,
odbíjenou, dětské
Hlinka, Holhřiště u dětského
čovice, Janov,
brouzdaliště, skluJindřichov,
zavka a fontána.
Krasov, Liptaň,
OKOLÍ
Město AlbrechHLUBČIC:školní
tice, Osoblaha,
hřiště (BogdanoRusín, Slezské
wice, Gołuszowice,
Pavlovice,
Grobniki, Klisino,
Slezské RudolLisięcice, Pietrotice, Třemešwice, Zopowy), Camping kat. I w Pietrowicach | Pietrowice camping I. Kategorie
ná, Úvalno,
fotbalová hřiště
Zátor), tělosportovních oddílů (Bogdano- Branice a Úvalno.
cvičny
(Janov,
Jindřichov,
wice, Chomiąża, Debrzyce, Go- KRNOV - krytý zimní staLichnov,
Liptaň,
Město Alłuszowice, Grobniki, Klisino, dion, krytý plavecký bazén,
brechtice,
Osoblaha,
Úvalno),
Lisięcice, Nowa Wieś, Mokre, koupaliště, fotbalová hřiště,
fi
tness
centra
(Heřmanovice,
Opawice, Równe, Zawiszyce, atletický stadion, squashové
Holčovice), lyžařské vleky
Zopowy, Zubrzyce), tělocvičny centrum, bowling, lanové cen(Holčovice, Hošťálkovy, Lip(Gołuszowice, Lisięcice, Bog- trum, umělá horolezecká stěna,
taň, Petrovice), půjčovny kol
danowice, Klisino, Pietrowice), sportovní letiště, fitnesscentra,
(Holčovice), kuželna (Slezské
kort tenisowy (Hlubčic Sady), spinning centrum, in-line hřišRudoltice), sportovní středisko
cyklotrasa - vede kolem Hlub- tě, tělocvičny, hřiště pro beach
(Vysoká).
čic, Głogówku a Branic, na volejbal, hřiště pro minigolf.
Cyklotrasy: č. 55 - Úvalno
české straně kolem Krnova, Sportovní letiště Aeroklub
- Krnov - Město Albrechtice
Města Albrechtic a Osoblahy. Krnov - od roku 1994 má statut
- Holčovice - Heřmanovice
Její celková délka činí 220 km. veřejného vnitrostátního letiště
- Rejvíz – Jeseník. Zajímavá
Územím ve správě Hlubčic vede pro mála sportovní letadla.
místa trasy: prohlídka zřícetrasa následujícími obcemi: Slouží zejména sportovním
nin strážních hradů, rozhledZubrzyce–Chróstno–Ciermię- účelům, dále k protipožární
na v Úvalně, pamětihodnosti
cice–Chomiąża–Pietrowice– prevenci, ochraně rostlin (zemědělství a lesnictví), vyhlídko- Jeseníku a četné přírodní
Lotnisko sportowe Aeroklubu Krnów | Sportovní letiště Aeroklub Krnov
památky Krnovska a Jesenicka. Na trasu č.55 navazuje v
polských Branicích trasa č. 34
v délce 91 km z Wiechovic do
Lewic, Pietrowice, Glubczyc,
Głogówku.
Kondiční cyklotrasy Krnov
– Cvilín. Jedná se o kondiční
cyklotrasy v okolí vrchu Cvilín, který je dominantou města
Krnova. Tyto trasy vznikly díky
snaze krnovských příznivců cyklistiky. Významnou finanční
podporu jejich nápadu poskytly
prostřednictvím dotace USAID
(Americké mírové sbory, U. S.
Peace Corps). Trasy jsou děleny podle obtížnosti na modrou
- nejméně obtížnou, zelenou
- středně obtížnou a červenou - fyzicky nejnáročnější.
REKREAČNÍ OBJEKTY
GMINA HLUBČICE: Pietrowice – camping I. kategorie, 14
km od Hlubčic, 1 km od hraničního přechodu. Ve středisku je
dvouhektarová vodní plocha
určená ke koupání. Je zde také
rybník k rybářskému vyžití. Vedle hotelu a pokojů ve zděných
turistických domcích je zde
stanová plocha pro 200 lidí a
18 míst pro karavany. Atrakcí
střediska je vodní nádrž s 11 m
vysokou a 25 m dlouhou skluzavkou. Areál je během sezóny
otevřen od 1. května do 31.
října. V roce 2004 byl v areálu
otevřen umělý lyžařský svah
pro celoroční lyžování.
MIKROREGION KRNOVSKO: Osoblaha - rekreační
Kąpielisko w Pietrowicach | Koupaliště v Pietrowicach
areál s koupalištěm, Holčovice Spálené - lyžařský vlek
u penzionu Zamo, Holčovice
Spálené - rekreační středisko
Zdravý vzduch, Holčovice penzion Lesní zátiší, Bohušov
- rekreační areál s přírodním
koupalištěm.
TURISTICKÁ INFORMAČNÍ CENTRA
HLUBČICE - ul. Niepodległości 14, www.glubczyce.pl,
e-mail: [email protected],
ul. Olimpijska 1, e-mail:
[email protected]
KRNOV - Hlavní náměstí 25,
www.krnov.cz, e-mail: [email protected]
DÍVČÍ HRAD - Dívčí Hrad 64,
www.sweb.cz/info.dh, e-mail:
[email protected]
BOHUŠOV - Bohušov 15,
www.obecbohusov.hyperlink.cz,
e-mail: [email protected]
OSOBLAŽSKO - Dívčí Hrad
20, www.osoblazsko.cz, e-mail:
[email protected]
91
92
GOSPODARKA
Hospodářství
93
ZALETY
REGIONU
ZALETY GMINY GŁUBCZYCE: bliskość granicy i
przejścia granicznego, bardzo
dobre warunki przyrodniczotechniczne w rolnictwie, baza
dla przemysłu przetwórczego,
dobry stan infrastruktury
technicznej, nowa rozwinięta
infrastruktura techniczna oczyszczalnia ścieków, dobrze
rozwinięta sieć dróg, wykształcona średnia i wyższa kadra
techniczna oraz nauczycielska,
czyste środowisko.
Misją gminy Głubczyce jest
stworzenie ośrodka nowoczesnego rolnictwa, usług i turystyki. Priorytetem jej rozwoju
jest zwiększenie atrakcyjności
gospodarczej gminy Głubczyce oraz poprawa jakości życia
mieszkańców. Ustalone są
cztery główne strategiczne
cele rozwoju gminy w perspek-
tywie do roku 2015: poprawa
warunków życia mieszkańców
w gminie, nowoczesne rolnictwo oraz wielofunkcyjny
rozwój obszarów wiejskich,
rozwój infrastruktury technicznej, przemysłu i usług, rozwój
współpracy międzynarodowej
(źródło: Strategia Rozwoju
Gminy Głubczyce zatwierdzona przez Radę Miejską
w Głubczycach uchwałą Nr
XX/263/2001 z dnia 28 lutego
2001 roku).
SILNE STRONY GOSPODARKI MIKROREGIONU
KRNOWSKIEGO: niskie
koszty pracy, dostateczna
przestrzeń do prowadzenia
działalności gospodarczej,
przygotowana strefa przemysłowa, bliskość granicy z Polską, dobre połączenia drogowe
z Polską, działania na rzecz
rozwoju regionu, dostępność
siły roboczej, wysoki procent
wykształconych mieszkań-
ców (źródło: Urząd Miejski w
Krnowie, analiza SWOT)
INFRASTRUKTURA TECHNICZNA
ZAOPATRZENIE W
WODĘ
Głubczyce zaopatrywane są
w wodę z wodociągu przy ul.
Powstańców - Mickiewicza.
Z wodociągu tego są zasilane
również okoliczne miejscowości. Zaopatrzenie w wodę
mieszkańców pozostałych
wsi odbywa się ze studni kopanych na terenie gospodarstw
wiejskich, poprzez wodociągi
zbiorowe zasilane w wodę
z ujęć wodociągowych wyposażonych w studnie głębinowe
oraz przez wodociągi lokalne.
Miejscowości mikroregionu
krnowskiego są bądź podłączo-
94
Miejska oczyszczalnia ścieków w Krnowie | Městská čistička odpadních vod v Krnově
Přednosti
Regionu
PŘEDNOSTI HLUBČIC:
Poloha v blízkosti hranice a
hraničního přechodu, velmi
dobré přírodní a technické
podmínky pro zemědělství,
zázemí zpracovatelského
průmyslu, dobrý stav technické
infrastruktury, nová, rozvinutá
technická infrastruktura – čistička odpadních vod, rozvinutá síť silnic, kvalifikované
střední, vyšší technické a pedagogické kádry, čisté životní
prostředí. Snahou Hlubčic je
vytvořit moderní zemědělskou
výrobu, služby a turistiku.
Prioritou rozvoje je zvyšování
atraktivity hospodářství Hlubčic a zvyšování životní úrovně
obyvatel. Výhledově do roku
2015 jsou stanoveny tyto čtyři
hlavní rozvojové strategie:
zlepšení životní úrovně obyvatel v obci, moderní zemědělství
s polyfunkčním rozvojem venkovských oblastí, rozvoj technické infrastruktury, průmyslu
a služeb, rozvíjení mezinárodní
spolupráce (zdroj: Strategie
rozvoje Hlubčic schválená
zastupitelstvem Hlubčic usnesením č. XX/2strukt63/2001 ze
dne 28.2.2001)
SILNÉ STRÁNKY
EKONOMIKY A PODNIKÁNÍ V MIKROREGIONU
KRNOVSKO: nízká cena
pracovní síly, dostatek
prostor pro podnikání, připravená průmyslová zóna,
geografická poloha u hranic
s Polskem, zlepšující se dopravní napojení na Polsko,
snaha o ekonomický rozvoj
regionu, dostupnost pracovní
síly, vysoký počet vyučených
Miejska oczyszczalnia ścieków w Głubczycach rozbudowana i zmodernizowana w latach 1997-2000 | Městská čistička odpadních vod v Hlubčicích
přestavěná v letech 1997-2000
obyvatel pro výrobní provozy.
(zdroj: Městský úřad Krnov,
analýza SWOT)
TECHNICKÁ
INFRASTRUKTURA
ZÁSOBOVÁNÍ VODOU
Hlubčice jsou zásobovány
pitnou vodou z vodovodu
na ulici Povstalců a Mickie-
wicza. Z tohoto vodovodu
jsou zásobována také okolní
sídla. Zásobování obyvatel
vodou v ostatních sídlech
probíhá nejčastěji z vlastních
kopaných studní, vodovody
vedoucích z jímání místních
vodních zdrojů a lokálními
vodovody.
Obce v mikroregionu Krnovsko jsou buďto napojeny na
veřejný vodovod, nebo jsou
zásobeny kombinací úče-
95
96
ne do publicznej sieci wodociągowej, bądź też zaopatrywane w wodę przy wykorzystaniu wodociągów dawnych
gospodarstw państwowych,
studni przydomowych oraz
lokalnych gminnych wodociągów. Publiczny wodociąg
w Krnowie jest zasilany w
wodę z lokalnych źródeł wód
podziemnych Zlatá Opavice i
Kostelec.
O D P R O WA D Z A N I E
ŚCIEKÓW - OCZYSZCZALNIA
Głubczyce skanalizowane są
w systemie kanalizacji rozdzielczej. Długość sieci kanalizacji sanitarnej wynosi 23,7
km i 12,4 km przyłączy. W
systemie tym skanalizowane
są również dwie sąsiadujące
z miastem wsie: Gadzowice
i Gołuszowice.
Miasto posiada nowoczesną
mechaniczno-biologiczną
oczyszczalnię ścieków pracującą w technologii BIOSYMBIO. Jej przepustowość
wynosi: Qdśr 6915 m3/dobę,
Qdmax 9550 m3/dobę, RLM =
73250.
Najwyższy procent skanalizowanych w mikroregionie
krnowskim gospodarstw
domowych jest w Úvalně i
Krnowie. W 14 miejscowościach ponad 90% domów
wyposażonych jest w szambo.
WYWÓZ NIECZYSTOŚCI
- WYSYPISKO
Głubczyce posiadają wysypisko odpadów bytowo-gospodarczych oraz przemysłowych. Zlokalizowane w
południowej części miasta
przy drodze z Głubczyc do
Rożnowa przyjmuje odpady
z całej gminy. Powierzchnia
wysypiska wynosi 4,6 ha.
Zgodnie z obowiązującymi
w Republice Czeskiej przepisami gmina ma obowiązek
zapewnienia odpowiedniej
ilości pojemników na śmieci,
segregacji odpadów komunalnych oraz ich likwidacji. Od
czerwca 1997 r. w Krnowie
zorganizowano miejsce przyjmowania odpadów trudnych i
o dużej objętości.
ENERGETYKA
W Głubczycach znajduje się
Główny Punkt Zasilania, z
którego wyprowadzone są
ciągi kablowe i napowietrzne
15 kV o długości 178 km.
Ponadto na terenie gminy
znajduje się 129 stacji transformatorowych 15/0,4 kV, w
tym 39 stacji transformatorowych zasilających miasto
Głubczyce. Zakład Energetyczny Opole S.A. Rejon
Kędzierzyn-Koźle, który
jest dostawcą energii, zasila
również 15 stacji transformatorowych, będących w eksploatacji innych użytkowników. Wymienione stacje
transformatorowe zasilają na
terenie gminy 135,4 km sieci
napowietrznej NN, 14,2 km
sieci kablowej NN i 81,5 km
sieci oświetleniowej.
Obecnym dostawcą energii
w mikroregionie krnowskim
jest Severomoravská energetika a.s. Krnov. Decydujące
znaczenie do zaopatrzenia
regionu w nergię ma sieć
dystrybucyjna 110 kV, składająca się z węzłów zasilających
(sieć elektryczna wysokiego
napięcia) i linii przesyłowych.
W mikroregionie są dwa ta-
kie węzły: Krnov- Česká Ves
i Odbočka Třemešná.
ZAOPATRZENIE W GAZ
Głubczyce zgazyfikowane są
gazem ziemnym niskoprężnym. Przez pozostały teren
gminy przebiega gazociąg
systemowy relacji Nysa
– Racibórz. Długość sieci gazowej rozdzielczej niskiego
ciśnienia wynosi 60,8 km, zaś
średniego ciśnienia 1,8 km.
Sieć gazownicza w mikroregionie krnowskim składa
się z dwóch sieci: o niskim
ciśnieniu (do 2,2 kPa) i
średnim ciśnieniu (do 300
kPa). Gazociąg średniego
ciśnienia przebiega przez
Úvalno–Krnov–Krásné
Loučky–M.Albrechtice–Třemešná–Jindřichov–JanovPetrovice.
CIEPŁOWNICTWO
Na terenie Głubczyc znajduje się kilkanaście kotłowni
lokalnych zaopatrujących
miasto, w tym budownictwo
wielorodzinne. Produkcję
oraz dystrybucję ciepła na
terenie miasta prowadzą
kotłownie komunalne oraz
zakładowe i spółdzielcze.
W Krnowie część zapotrzebowania energii cieplnej
zabezpieczona jest za pośrednictwem centralnego systemu
ogrzewania. Głównym źródłem ciepła jest kotłownia
przy ul. Revoluční w Krnowie.
Dodatkowym źródłem ciepła
jest nowoczesna kotłownia
na osiedlu Pod Cvilínem. Do
systemu tego podłączona jest
większość przedsiębiorstw w
mieście oraz szkoły, ośrodki
zdrowia, sklepy i ok. 4 000
gospodarstw domowych.
lových vodovodů bývalých
státních statků, domovních a
veřejných studní a vodovodů
ve správě obcí. Skupinový
vodovod Krnov je zásobován
z místních bohatých zdrojů
podzemní vody Zlatá Opavice
a Kostelec.
ROZVODNÝ KANALIZAČNÍ ŘAD
Hlubčice jsou napojeny na rozvodný kanalizační řad. Délka
sanitární kanalizační sítě činí
23,7 km a 12,4 km přípojek. Na
tento kanalizační řad jsou také
napojeny dvě přilehlé vesnice
– Gadzowice a Gołuszowice
(Golušovice).
Město disponuje moderní
mechanicko-biologickou čističkou odpadních vod s technologií BIO-SYMBIO. Její kapacita činí Qdprům.6915 m3/24
h, Qdmax 9550 m3/24 h, RLM
= 73 250.
V oblasti mikroregionu Krnovsko je nejvyšší procento domů
vybavených kanalizační
přípojkou v Úvalně a Krnově.
Ve 14 obcích je více než 90%
domů vybaveno žumpou nebo
jímkou.
ODPADOVÉ
HOSPODÁŘSTVÍ
Město Hlubčice provozuje skládku komunálního a
průmyslového odpadu. Skládka se nachází v jižní části
města u silnice z Hlubčic do
Rożnowa a přijímá odpad
z celého správního obvodu
obce. Celková plocha skládky
činí 4,6 ha.
Podle platné legislativy v
České republice se původci
komunálního odpadu dělí
na občany a právnické a
fyzické osoby (podnikatele)
– obec se stává původcem v
okamžiku uložení odpadu do
určené nádoby a má povinnost třídit nebezpečné složky
komunálního odpadu a zřídit
pro občany za tímto účelem
tzv. sběrný dvůr. Od června
1997 je například v provozu
sběrný dvůr problémových a
velkoobjemových odpadů v
Krnově.
ENERGETIKA
V Hlubčicích je hlavní elektrická rozvodna, ze které
jsou vedeny kabelové zemní
a vzdušné rozvody 15 kV
v délce 178 km. Kromě toho
se ve správním území obce
nachází 129 transformátorových stanic 15/0,4 kV, z toho
39 transformátorových stanic
napájejících přímo Hlubčice.
Energetické závody Opole
a. s., oblast Kędzierzyn-Koźle,
které jsou největším dodavatelem energie, zásobují také
15 transformátorových stanic
provozovaných jinými subjekty.
Tyto transformátorové stanice
napájejí ve správním obvodu
obce 135,4 km vzdušného vedení NN, 14,2 km kabelových
rozvodů NN a 81,5 km vedení
veřejného osvětlení.
Současným dodavatelem energie v mikroregionu Krnovsko
je Severomoravská energetika a.s. Krnov. Rozhodující
význam pro zásobování území
elektřinou má distribuční
soustava 110 kV, sestávající
z napájecích uzlů (el. sítě vysokého napětí) a přenosových
tras. V mikroregionu jsou dva
takové uzly: Krnov – Česká Ves
a Odbočka Třemešná.
ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM
Hlubčice jsou plynofikovány
zemním nízkotlakým plynem.
Správním obvodem vede
také vysokotlaký plynovod
Nysa – Ratiboř. Délka nízkotlakých plynových rozvodů
činí 60,8 km, střednětlakých
1,8 km.
Rozvoj plynárenství v Krnově
je řešen ve dvou tlakových
úrovních, a to v nízkotlaké (do
2,2 kPa) a středotlaké ( do 300
kPa). Územím mikroregionu
pak vede středotlaké vedení po
trase Úvalno – Krnov – Krásné
Loučky – M.Albrechtice – Třemešná – Jindřichov – Janov
– Petrovice.
TEPLÁRENSTVÍ
Ve správním obvodu obce
Hlubčice se nachází několik
lokálních kotelen zásobujících
město a bytovou zástavbu.
Výrobu a distribuci tepla na
území města zajišťují komunální, podnikové a družstevní
kotelny.
Ve městě Krnov je část potřeby
tepelné energie zabezpečována
prostřednictvím soustavy centrálního zásobování. Hlavním
zdrojem soustavy je zdroj s
kombinovanou výrobou tepla
a elektrické energie v centru
města, na ulici Revoluční.
Špičkový zdroj na sídlišti Pod
Cvilínem je zdrojem doplňkovým a umožňuje rychlou
reakci na potřeby soustavy. K
soustavě je připojena většina
průmyslových firem ve městě,
školy, zdravotnická zařízení,
obchody a cca 4 000 domácností.
TELEKOMUNIKACE
V obci Hlubčice je zavedena
moderní telekomunikační
sdělovací síť napojená na
automatizovanou telefonní
ústřednu.
Území obce je pokryto signálem mobilní telefonní sítě
97
TELEKOMUNIKACJA
W gminie Głubczyce istnieje
nowoczesna sieć telekomunikacyjna przewodowa,
zapewniająca mieszkańcom
łączność telefoniczną realizowaną przy pomocy automatycznej centrali.
Teren gminy objęty jest zasięgiem telefonii komórkowej analogowej wszystkich
operatorów działających na
polskim rynku.
W 1996 r. w Krnowie oddano do użytku nową cyfrową
centralę telefoniczną typu
HOST. Przez teren mikrore-
gionu przebiega światłowód
o wysokiej przepustowości
Ostrava – Krnov – Bruntál. W
Republice Czeskiej jest również dobrze rozbudowana sieć
telefonów komórkowych.
ROLNICTWO
WARUNKI GLEBOWE KLASY BONITACYJNE
Teren gminy Głubczyce charakteryzuje się wysoką bonitacją gruntów. Przeważają gleby
bardzo dobre i dobre (głównie
pszenno-buraczane). Cecha
ta charakteryzuje w szczególności sołectwa położone
w środkowej
i
północnej
Struktura użytków rolnych gminy Głubczyce
w roku 2003 (w ha)
części gminy,
Powierzchnia gminy Głubczyce ogółem
29 433
gdzie występują
czarnoziemy
A. użytki rolne
23 528
lessowe, glegrunty orne
20 916
by brunatne i
sady
145
pseudobielice.
łąki trwałe
865
Udział gleb klapastwiska
15 021
sy I-III stanowi
B. grunty pod lasami i zadrzewieniami
3 080
74% ogólnej
C. pozostałe grunty i nieużytki
2 825
powierzchni
98
gruntów ornych. Klimat
stwarza korzystne warunki
dla rozwoju rolnictwa. Jest
ono dominującą gałęzią gospodarki w gminie Głubczyce.
W strukturze upraw przeważają rośliny zbożowe (pszenica,
żyto i jęczmień) - ponad 80%
Struktura gruntów
w mikroregionie Krnov
maj 2004 (w ha)
Łączna powierzchnia gruntów
w mikroregionie
58 033
Lasy
24 126
Łąki
11 154
Ziemia orna
16 713
Sady owocowe
17
Zbiorniki wodne
601
Ogrody
Grunty zabudowane
Pozostałe
1 111
683
3 628
upraw oraz rośliny okopowe
(ziemniaki i buraki) - blisko
10%.
Na terenie mikroregionu
krnowskiego rolnicy uprawiają pszenicę, jęczmień, buraki
cukrowe i ziemniaki. Najin-
všech operátorů působících
na polském trhu.
V roce 1996 byla v Krnově
uvedena do provozu nová
řídící digitální ústředna typu
Struktura zemědělských půd
ve správním obvodu Hlubčic
v roce 2003 ( v ha)
Celková plocha správního obvodu Hlubčic
A. zemědělská půda
orná půda
sady
louky
pastviny
B. lesní a zalesněné pozemky
C. ostatní a nevyužívané plochy
HOST. Územím mikroregionu
vede optický vysokokapacitní kabel Ostrava – Krnov
– Bruntál. V České republice je
obecně rovněž velké rozšíření
mobilních sítí resp. mobilních
telefonů.
Zemědělství
průmyslovým odvětvím. Ve
struktuře zemědělského využití půdy převažují obilniny
(pšenice, žito, ječmen) na více
než 80% ploch a okopaniny
Hlubčice jsou
typické vysokými
bonitami půdy.
29 433
Převažují velmi
23 528
dobré a dobré
20 916
půdy (obilniny,
145
cukrová řepa).
865
To platí zejména
pro zemědělské
15 021
pozemky na3 080
cházející se ve
2 825
střední a severní části katastru
obce, kde se vyskytují sprašové
černozemě, hnědozemě a podzoly. Půdy I. – III. třídy tvoří
74% celkové plochy orné půdy.
Klima vytváří příznivé podmínky pro rozvoj zemědělství.
Zemědělství je ve správním
obvodu Hlubčic dominujícím
(brambory a cukrová řepa)
na necelých 10%.
PŮDNÍ PODMÍNKY – BONITA
Pozemky v katastru obce
Na území mikroregionu Krnovsko je z hlediska rostlinné
výroby nejvíce zastoupeno
pěstování pšenice, ječmene,
cukrovky, řepky a brambor.
Struktura půdy
v mikroregionu Krnovsko
(květen 2004) ( ha)
Celková plocha pozemků
v mikroregionu
58 033
Lesy
24 126
Louky
11 154
Orná půdy
16 713
Ovocné sady
17
Vodní nádrže
601
Zahrady
Zastavěné pozemky
Ostatní
1 111
683
3 628
99
Tablica miast partnerskich Głubczyc przy wjeździe do miasta | Tabule s partnerskými městy Hlubčic při vjezdu do města
tensywniejszymi regionami
rolniczymi w mikroregionie
jest wschodnia część obszaru
w okolicy Osoblahy. W regionie tym można uprawiać nawet
wymagające rośliny. Uprawia
się tu przede wszystkim buraki oraz jęczmień i pszenicę.
Z rośłin pastewnych najpopularniejsza jest wojcieszka.
Na polach przeważają czarnoziemy.
PRZEMYSŁ
liczba przedsiębiorców w
gminie Głubczyce - 1200
ilość podmiotów gospodarczych w mikroregionie
Krnov (03.2004): 6031
Dominującą branżą przemysłu
w gminie Głubczyce jest przetwórstwo rolno-spożywcze, w
100 szczególności: przetwórstwo
mleka, produkcja napojów
chłodzących, produkcja
piwa i słodu, piekarnie oraz
cukiernie, rzeźnia, masarnia,
W mieście rozwija się także:
budownictwo, przemysł metalowy – produkcja grzejników centralnego ogrzewania
i bojlerów ogrzewania wody
oraz przemysł farmaceutyczno-kosmetyczny.
Swoją przyszłość Głubczyce
wiążą z dalszym rozwojem
przetwórstwa rolno-spożywczego oraz usług związanych
z rolnictwem. Sprzyja temu
bliskość dużych rynków zbytu
oraz rozwój współpracy przygranicznej z Czechami.
Na terenie mikroregionu
krnowskiego rozwija się
głównie przemysł maszynowy i drzewny. Ważną dziedziną gospodarki mikroregionu
jest także budownictwo.
Tradycyjnie rozwija się tu
także produkcja organów muzycznych. Dwie trzecie usług
i produktów lokalnych firm
sprzedawanych jest na rynku
krajowym. Pozostała produkcja trafia na eksport.
MOŻLIWOŚCI
INWESTOWANIAW REGIONIE
GŁUBCZYCKOKRNOWSKIM
Istniejące rezerwy w zakresie
produkcji rolnej oraz bliskość
potencjalnie dużych rynków
zbytu żywności i przetworów
rolnych stwarzają korzystne
warunki do inwestowania w
rozwój przetwórstwa rolnospożywczego i usług z rolnictwem związanych. Miasta
Głubczyce i Krnów dysponują
atrakcyjnie zlokalizowanymi
terenami z przeznaczeniem
na działalność inwestycyjną.
Bliskość granicy z Czecha-
Nejproduktivnější a zemědělsky nejíntenzívnější oblastí
mikroregionu Krnovsko je
východní oblast Osoblažského
výběžku. Tato oblast umožňuje
i pěstování nejnáročnějších zemědělských kultur. Z hlediska
výrobního se jedná o oblast
řepařskou, další významnou
plodinou je zde ječmen a
pšenice, kde je dosahováno
nejvyšších hektarových výnosů. Z pícnin převládá na orné
půdě vojtěška. Půdní pokryv
tvoří převážně hnědozemě.
Průmysl
počet podnikatelů v obci
Hlubčice – 1 200
počet podnikatelských
subjektů v mikroregionu
Krnovsko (03/2004):
– 6 031
Dominujícím průmyslovým
odvětvím v Hlubčicích je zpracování zemědělských plodin a
zejména: zpracování mléka,
výroba osvěžujících nápojů,
pivovarnictví a sladovnictví,
pekařská a cukrářská výroba,
Partnerská města
a obce
Partnerská města Hlubčic
Krnov, Město Albrechtice, Rusín
Rockenhausen
Saint Remy sur Avre
Česko
Německo
Francie
Partnerská města Krnova
Głubczyce, Prudnik, Mińsk
Mazowiecki
Karben
Polsko
Německo
Saint Egréve
Francie
Pefki
Řecko
Telšiai
Litva
Yukon
USA
řeznictví a uzenářství. Ve
městě se rozvíjí také stavební
činnost, kovoobrábění, výroba
hořáků pro centrální vytápění
a ohřívačů vody, farmaceutický a kosmetický průmysl.
Svou budoucnost spojuje
město Hlubčice s dalším rozvojem zpracování zemědělských a potravinářských
produktů a služeb spojených
se zemědělstvím. K tomu
přispívá snadná dostupnost
odbytišť a rozvoj spolupráce
v příhraniční oblasti.
V mikroregionu Krnovsko
má v současnosti význam
zejména průmysl strojírenský
a dřevozpracující. Důležitým
odvětvím mikroregionu je
rovněž stavebnictví. Tradiční
je i výroba hudebních nástrojů resp. varhan a kytar. Prodej výrobků a služeb místních
firem se uskutečňuje zhruba
ze dvou třetin zákazníkům
v České republice, zbytek je
realizován do zahraničí.
stávající hraniční přechody
jsou příležitostí k podpoře
podnikání v oblasti kolem
hraničních přechodů a oblasti navazující na tranzitní
komunikaci (státní silnice č.
38). Gmina Hlubčice může
v této zóně nabídnout k prodeji
pozemky pro investice.
ŽÁDOUCÍ INVESTICE:
zpracování zemědělských a
potravinářských výrobků,
komunální infrastruktura,
služby, obchod, kultura, sport,
rekreace, ochrana životního
prostředí.
SLUŽBY A INVESTIČNÍ
POBÍDKY
V případě investic významných pro místní trh práce
a pro rozvoj obce existuje
možnost získání daňových úlev
a snížení místních poplatků.
*
Investiční
možnosti v hlubčicko-krnovském
regionu
Nevyužité možnosti zemědělské výroby a dobrá dostupnost
odbytišť potravinářských a zemědělských výrobků vytvářejí
výhodné podmínky pro investice do rozvoje zpracování zemědělských a potravinářských
výrobků a služeb spojených se
zemědělstvím. Města Hlubčice a Krnov mohou nabídnout
atraktivní lokality určené pro
hospodářskou a investiční činnost. Jejich poloha v blízkosti
polsko-české hranice a dva
101
mi oraz istniejące na terenie
regionu przejścia graniczne
tworzą możliwość gospodarczej aktywizacji w strefie
przyległej bezpośrednio do
przejść, jak również w strefie
drogi prowadzącej ruch tranzytowy (droga krajowa Nr 38).
Gmina Głubczyce posiada do
sprzedaży teren inwestycyjny
położony w tej strefie.
Celem rozwoju regionu głubczycko-krnowskiego jest tworzenie warunków do przyciągania nowych inwestycji oraz
wspieranie małych i średnich
przedsiębiorstw w ramach
współpracy między sektorami prywatnym i publicznym.
102
Nie mniejsze znaczenie ma
rozwijanie współpracy międzynarodowej i handlu transgranicznego
POŻĄDANE INWESTYCJE: przetwórstwo rolnospożywcze, infrastruktura
komunalna, budownictwo
mieszkaniowe, usługi, handel, kultura, sport, rekreacja,
ochrona środowiska
ULGI I UŁATWIENIA DLA
INWESTORÓW.
Istnieje możliwość uzyskania
ulg w opłatach i podatkach
lokalnych w przypadku inwestycji ważnych dla lokalnego
rynku pracy oraz dla rozwoju
gmin.
*
Miasta partnerskie Głubczyc
Krnów, Albrechtice, Rusin
Czechy
Rockenhausen
Niemcy
Saint Remy sur Avre
Francja
Miasta partnerskie Krnova
Głubczyce, Prudnik, Mińsk
Mazowiecki
Polska
Karben
Niemcy
Saint Egréve
Francja
Pefki
Grecja
Telšiai
Litwa
Yukon
USA
EN
KRNOV-GŁUBCZYCE REGION. HISTORY. TOURISM. ECONOMY.
1. Introduction
The publication “Krnov-Głubczyce Region. History. Tourism. Economy “
has come out as an effect of the cooperation between the town governments
of Głubczyce and Krnov and the financial assistance from the PHARE CBC
program. Its aim is to popularize the knowledge about the history of the region,
its tourist and economic qualities.
GŁUBCZYCE – KRNOV COOPERATION
The work for the partnership cooperation between Głubczyce and Krnov has
been in the sphere of particular interest for the local government of both towns
for many years, mainly involving cultural and sports events. Those are organized
by other institutions besides the municipality authorities; schools, sports clubs,
fire brigade, scouts and old boys from both towns. In recent years the authorities
have been working together over projects subsidized by the European Union.
Activities have also been taken up for the benefit of the economic development
of the region.
The official cooperation agreement between Głubczyce and Krnov was signed
in 2001. Both towns belong to the Silesia Euroregion.
2. Głubczyce – Krnov Region
GEOGRAPHICAL LOCATION
The Głubczyce – Krnov region includes the area of the Głubczyce municipality
(in Poland) and the area of the Krnov microregion (in the Czech Republic).
The Głubczyce municipality is located in the southwestern part of Poland. 43
kilometers of its western border is at the same time the border between Poland
and the Czech Republic. By administration, the municipality’s territory belongs
to the Opole Province and the Głubczyce administrative district.
The Krnov microregion is located in the northeastern part of the Czech Republic.
86 kilometers of its northern border is, simultaneously, the border between the
Czech Republic and Poland. By administration, it belongs to the Moravia – Silesia
Region with its center in Opava.
The Głubczyce municipality covers::
The town of Głubczyce (13854 inhabitants)
45 villages: Bernacice (106 inhabitants), Bernacice Górne (123), Biernatów
(63), Bogdanowice (545), Braciszów (110), Chomiąża (207), Chróstno
(127), Ciermięcice (85), Debrzyca (313), Dobieszów (100), Gadzowice
(232), Gołuszowice (352), Głubczyce Sady (541), Grobniki (706), Kietlice
129), Klisino (677), Krasne Pole (200), Królowe (280), Krzyżowice (284),
Kwiatoniów (90), Lenarcice (80), Lisięcice (830), Lwowiany (118), Mokre
(186), Mokre Kolonia (147), Nowa Wieś (230), Nowe Gołuszowice (416),
Nowe Sady (139), Nowy Rożnów (132), Opawica (139), Pielgrzymów (72),
Pietrowice (196), Pomorzowice (407), Pomorzowiczki (78), Radynia (141),
Równe (434), Sławoszów (39), Stara Wieś (31), Ściborzyce Małe (313),
Tarnkowa (87), Widok (226), Zawiszyce (378), Zopowy (313), Zopowy
Osiedle (180), Zubrzyce (417).
The municipality contains the greatest number of villages when compared to
other municipalities in the Opole Province.
The Głubczyce municipality covers the area of c.a. 295 square kilometers (3,1%
of the province area). It is the largest municipality in the Opole Province.
The Krnov Microregion includes 25 locaties (67 cadastral districts). These
are: Bohušov (457 inhabitants), Brantice (1163), Býkov - Láryšov (158),
Čaková (296), Dívčí Hrad (262), Heřmanovice (391), Hlinka (236), Holčovice
(755), Hošťálkovy (672), Janov (346), Jindřichov (1617), Krasov (343), Krnov
(25641), Lichnov (1092), Liptaň (442), Město Albrechtice (3637), Osoblaha
(1163), Petrovice (166), Rusín (150), Slezské Pavlovice (195), Slezské Rudoltice
(664), Třemešná (1007), Úvalno (919), Vysoká (315), Zátor (1162).
The Głubczyce municipality is located within 2 geographical units: its southwestern part is located within the bounds of the lower part of the Opava
Mountains, which are a part of the Foreland of the Sudeten Mountains, and
the north-western and western part is located on the Głubczyce Plateau in the
Silesian Lowland.
Most of the Krnov Microregion territory lies in the Eastern Sudetes (the Czech
Upland). Only a part of the microregion in its northern and eastern outskirts
(Osobloha, Krnów and Uvalno) belongs to the Silesia Lowland (Polish Central
Lowland microregion). The northern part of the microregion belongs to the
Jindřichovské Foothills, which is a part of the Zlate Hory Upland. A small part
of the territory near Heřmanovice belongs to the massif of Hruby Jesenik.
PUBLIC ROADS
The road network of the Głubczyce municipality includes:
state road (No. 38) of regional status, going through Kędzierzyn-Koźle–
Głubczyce–the state border,
two provincial status roads: Road 46 Krapkowice–Głogówek–Głubczyce–
Kietrz–Racibórz and Road 417 Laskowice–Klisino–Szonów–Szczyty–
Lisięcice.
About 20 kilometers from the Głubczyce center there is a state road from Pszczyna
to Racibórz and Opole (no. 45), which is an express road. The town lies 38
kilometers from the communication junctions of the A-4 highway.
The road network of the Krnov microregion includes:
two roads of supra-regional status: no. I/45: Bruntál - Krnov - Šternberk,
allowing access to the express road Olomouc – Brno to the highway to Prague,
and the road no. 57 Krnov – Úvalno – Opava.
Four roads of regional status: no. I/458 Krnov – Město Albrechtice, going to
the border crossing Vysoká - Bartultovice – Trzebina - Prudnik, no. II/457
Petrovice – Jindřichov – Osoblaha, no. II/453 Holčovice – Město Albrechtice
and no. II/459 Krnów - Lichnov.
The Głubczyce municipality also has an unelectrified single-track railway going
through the towns of Racławice Śląskie, Głubczyce and Racibórz. However, it
is not in use nowadays.
Transport by rail is of local significance in the Krnov microregion. It includes the
railroad no. 290 Krnov – Město Albrechtice – Głuchołazy and no. 310 Olomouc
– Bruntál – Krnov. These two are one-track, unelectrified railroads.
BORDER CROSSINGS
In the Głubczyce-Krnov region there are:
Two border crossings with the Czech Republic, for pedestrians and motor
vehicles:
- Vysoká - Bartultovice – Trzebina - Prudnik (freight crossing, no tonnage
limitation),
- Pietrowice – Krnów - (freight crossing for tonnage up to 3.5 metric tons, with
the exception of hazardous cargo),
Pedestrian and motor vehicle crossing:
– Pomorzowiczki – Osoblaha (pedestrian),
Three crossings for small border traffic: Lenarcice – Linhartovy, Chomiąża
– Chomyz and Úvalno – Branice (for pedestrians and cyclists, the crossing
is open between 6 a.m. and 10 p.m.).
3. Presentation of towns
GŁUBCZYCE
The town is situated on the historical trade route joining Opole, Olomouc and
Brno, at the foot of the Moravian Gate on the Psina river, the left tributary of
Odra. The town area covers c.a. 13 square kilometers (4,4% of the municipality
area). Population: 13861 inhabitants (on April 30, 2004). Population density:
1066 people per one square kilometer.
The closest cities:
– on the Polish side: Opole (62 km), Gliwice (71 km), Katowice (107 km),
Wrocław (155 km),
– on the Czech side: Krnov (17 km), Bruntal (41 km), Prague (363 km).
KRNOV
Krnov is situated in the Krnov Basin, in the north-eastern part of the lower Jeseniky
Mountains, that turns into the Silesia Lowland near the town. The town center is
316 meters over the sea level. The highest hills in the town are Cvilínský Kopec
(436 m above the sea level) and Bezručův Vrch (389 m above the sea level).
The town area is 44,3 square kilometers. Population: 25 641 (April 30, 2004).
Population density: 578 people per one square kilometer.
103
EN
104
The closest cities:
– on the Czech side: Bruntal (24 km), Opava (25 km), Ostrava (55 km)
– on the Polish side: Opole (78 km), Gliwice (87 km), Katowice (123 km),
Wrocław (171 km)
4. Events in the Głubczyce-Krnov region
ECONOMIC EVENTS: Enterprise Fairs in Głubczyce
CULTURAL EVENTS:
IN GŁUBCZYCE: Głubczyce “Culture Days”, School Choir International
Festival, International Festival for Young Pianists, festivals of school artistic
groups, festivals of dance groups, harvest festivals, election of miss teen of
the Głubczyce region.
IN KRNOV: Krnov Music Festival, Young Dancers Festival, Greek
Days, Traditional Fair, Easter and Christmas Fairs, International Plein-air
Artwork.
JOINT POLISH-CZECH events: Głubczyce - Krnów Upper Silesian
Picnic.
ARTISTIC GROUPS
IN GŁUBCZYCE: High School Mixed Choir, “Tradycja” Theatrical Group,
“Fantazja” Dance Group.
IN KRNOV: The Association of Puppet-show Operators - Krnováček, The
Krnov Theater, the a- 13 Free Association of Krnov Artists.
SPORTS EVENTS:
IN GŁUBCZYCE: May 3 running competition, state-level badminton games,
sport tournaments
IN KRNOV: Boxing competition, “Great Prize of Krnov” in swimming,
Czech Championships in Karate JKA, State Basketball Competition, YMCA
Krnov Amateur Volleyball Tournament, Chess Competition for the Krnov
Shield, Great Radio-Control Model European Contest, Hrouzovka orientation
running competition.
JOINT POLISH-CZECH EVENTS: Głubczyce – Krnov half-marathon
MAJOR SPORTS CLUBS
IN GŁUBCZYCE: “Technik” Sports Club, (multiple winner in state
badminton competitions), “Polonia” Gołuszowice – Głubczyce Sports
Club, “Polonia” Głubczyce Old Boy Club, Runners’ Club - Głubczyce,
Głubczyce Factory Sports Club, Taekwon-do
IN KRNOV: Rifle Club, swimming, wrestling, basketball sports clubs
5. History of the Głubczyce-Krnov region
Before the founding of the towns of Głubczyce (Czech name. Hlubčice, German
name Leobschütz) and Krnów (also called Karniow, Czech name Krnov, German
name Jägerndorf), their neighborhood had been inhabited by Slavonic people
belonging to the Golęszyc tribe. It is possible, that there was also another tribe of
Lupiglaa, which was mentioned by a Bavarian geographer in the ninth century. In
the same century the territory became a part of the Great Moravian Country, which
was conquered in the year 906 by nomadic Hungarians and then incorporated into
the Czech country, which was being formed at that time. In 990, a Polish prince
Mieszko I attacked Silesia and took it over from the Czechs. Until 1038, the
Głubczyce Plateau and the region of Krnov belonged to the early Piast country.
After the death of Mieszko II (in 1034), the Polish country was disintegrated.
Such a situation was an advantage to the Czech prince Brzetysław, who attacked
Wielkopolska and annexed Silesia to the Czech country. This gave the beginning
to numerous, exhausting Polish-Czech wars. The battles terminated only in 1137
when a peace treaty was concluded in Kłodzko and the Opava region with a major
part of the Głubczyce Plateau remained in the Czech hands.
The beginnings of Głubczyce and Krnov are unknown. There is no source
information available. The first reference to Głubczyce appeared in the document
from Opava from dated 1224, which says that the citizens of Opava are exempted
from paying customs duties in Lubschicz. The German name indicates that before
1224 colonization must have taken place. It is not known whether Głubczyce
had a town status at that time.
In 1253 the town of Horni Benešov was founded according to Głubczyce law.
It means that at that time, Głubczyce was a supreme tribunal of town law. It
had its power in a part of Silesia and a great area of Moravia. Still in the 13th
century it reached Uherski Brod, Hranice, Kopřivnice, and in the 14th century it
was present in Bilovca, Budišova, Mesto Libava, Novy Jičin, Derne near Fulnka
and Valašske Meziřici.
The oldest town privileges were written down by a Głubczyce citizen, Mikołaj
Brevis, who was a writer at cathedral chapter in Cracov in 1421. This famous
document, known as Codex iuris Lubschicensis, illustrated by a Silesian miniature
painter Jan of Żytawa, and recognized as medieval art masterpiece, was found
in 2002. At present it is kept in the State Archives in Opole.
The beginnings of Krnov date back to the 13th century. The first reference to
Krnov appeared later than the one about Głubczyce. The name of the town was
mentioned in the letter of the Czech King Wacław I in 1240, which refers to
the estate of “KYRNOW”. Another document, from the year 1253, referring
to foundation of Horne Benešov according to the Głubczyce law by a treasurer
Benesz (Beneš) from Cvilin, speaks of one witness of this event, a commune
head Sigfrid from Krnov (Sifridus advocatus de Jegerdorf). Because at that time
a commune head was the town governor, a Czech historian, Jaroslav Bakala, is
of the opinion that the foundation of Krnov took place between 1240 and 1253.
Głubczyce was granted town rights by a Czech king Przemysł Ottokar in 1275.
The acknowledgement of the Krnov’s rights, made by Ottokar’s wife, Kunegunda
(Kunhuta), is dated 1279. The German name of the town used in the document
- Jegerdorf (hunter’s village) – similarly to the name of Głubczyce – indicates
German settlement.
In 1265 Ottokar II gave Głubczyce a forest, which he said “would be as good
as twenty fiefs of arable land”, which still belongs to the town today. A similar
present was given to Krnov by Prince Mikołaj (Mikulaša) from Opava in 1281
(24 fiefs of forest).
In the second half of the 13th century both towns began to extend their sovereignty
over rural estates. Probably at the end of the 13th century Głubczyce had already
acquired Królowe and Schlegenberg (present name Lwowiany), and Ottokar II
gave Krnov two villages, Bliszczyce and Chomiąża in the present Głubczyce
administrative district.
The role of the church should also be mentioned when the beginnings of towns
are discussed. Only in the 13th two parishes were created. They belonged to the
Olomouc bishopric.
The oldest elements of the Głubczyce parish church under the invocation of
the Birth of St. Mary (southern and western main portal and window tracery)
presumably come from the first half of the 13th century. The church was extended
in the 14th century. In the 15th century a stone baptismal was added. Now it can
be seen in a baroque Franciscan church.
Still in the second half of the 13th century the parish in Głubczyce was
administered by the convent of the Knights of St John of Jerusalem from
the neighboring town of Grobniki. They took over the custody of the John
Evangelist Hospital, founded by Queen Kunegunda , which is situated at the
present Garbarska Street. Also in the Middle Ages period in 1448 the wooden
church under the invocation of St. Idzi and Bernardyn and the Franciscan
monastery were built. In 1454 the latter was visited by a famous preacher John
Kapistran, who was canonized in 1700. Both buildings were burnt down in the
town fire of 1476 and rebuilt in stone.
The parish church was under the auspices of the Teutonic Knights, who were
brought here in 1281 by the duke Mikołaj I. They established a town hospital
and built the Holy Spirit Church. The latter was rebuilt in the second half of the
15th century. Today it is used as a concert hall. Inside, there are admirable wall
paintings and frescos.
The parish church under the invocation of St. Martin comes from the 15th century.
It has the characteristic features of a fortified building. Friars Minor (Franciscan
monks) settled in Krnov in the second half of the 13th century. They founded their
monastery and the church under the invocation of the Birth of St. Mary. Mikołaj
from Koźle became the sacristan of the monastery in 1421. He was an author of
manuscripts with songs in the Latin, German and Czech languages.
After the death of King Przemysł Ottokar II, Głubczyce and Krnov became a part
of the Opava Duchy, and were first ruled by the already mentioned widow queen
Kunegunda, and later by the collateral branch of the Przemyślid family, starting
EN
from Mikołaj I (1282-1318), who was an illegitimate son of Ottokar II. In 1365,
after the death of Mikołaj II, Głubczyce was given for life to his widow, princess
Jutta. Since then, Głubczyce was a center of independent duchy.
In 1377 the youngest sons of Mikołaj II came of age, and princess Jutta either
withdrew from ruling the duchy or died. As a result of another division of
inheritance, Jan II Żelazny became the owner of Krnov and Bruntal with
the neighboring land, which belong today to the Głubczyce administrative
district. Mikołaj III became the owner of the Głubczyce Duchy. It reached
from Cukmantla (today Zlate Hory) in the west to the Zlata Opava River,
Krzanowice and Chuchelna in the south. Both towns were the seats of princes.
Each of them had a castle. The castle in Głubczyce was situated on the area of
the contemporary presbytery, the so called ‘rector’s house and ‘old school’ with
‘Keks’ at the Kościelna Street. It was the residence of Opava-Głubczyce princes
- Mikołaj III, Przemko, Mikołaj IV, Wacław and Jan Pobożny.
In the town’s neighborhood there is a castle called Cvilin. It was built from
stone in the 13th century. In the second half of the 13th century it belonged to
Benesz from Branice, from the family of Beneszów of Kravař. Later it belonged
to Opava-Krnov dukes. In the second half of the 15th century, the Cvilin castle
and the town castle were the seats of Jan III of Krnov (1461-1474). The second
castle was a fortified residence or court, which was situated in the place of the
contemporary Renaissance castle in the center of Krnov.
The castles of Głubczyce and Krnov were fortified. The wall of the Głubczyce
castle, first mentioned in 1282, had 19 turrets, nine of which have been preserved
till the present day in various conditions. Three gates with towers higher than
the turrets were called: the Grobnice Gate (or Monastery Gate), standing near
the Franciscan church, the Upper Gate (the Nysa Gate), standing between the
building with “Keks” and the tower near the blocks of flats at the Ratuszowa
Street, and the Lower Gate (the Opava Gate) between the tower at Nowy Świat
and the old fire station.
The wall in Krnov was replaced in the second half of the 14th century. There were
three gates: the Upper Gate between the castle and today’s secondary school,
The Opava Gate between today’s post office and a bank, and the Głubczyce Gate
near the Holy Spirit Church.
Both towns, beside walls, were surrounded by a moat and embankments. It is
also worth mentioning that the main square had a shape of a quarter of a circle.
Another main square of the same type in Poland is located in Nysa.
Jan Pobożny, the last one from the Przemyślid family, died in 1482. He is said
to have been buried in the Franciscan Church in Głubczyce. However, till the
present moment his grave has not been found. The Głubczyce Duchy was then
ruled by Maciej Korwin – the Czech and Hungarian King. Still in 1474 Korwin,
who was fighting against the Jagiellonian supporters, attacked the Krnov lands
and destroyed the castle of Cvilin. The so-called Korwin’s “black army” also
conquered the neighboring castles and fortresses like Albrechtice, Branice, Divči
Hrad, and Fulštejn.
In 1490, before his death, Korwin enfeoffed Piotr Haugwitz from Biskupice
with the Głubczyce Duchy as a reward for his service. Władysław Jagiellończyk
became the king after Korwin died. Barbara, the last one from the Przemyślid
family, became the ruler in Krnov. She was the wife of Jan of Oświęcim and
the sister of Jan IV of Krnov, who was expelled from Krnov by Korwin. King
Władysław Jagiellończyk renounced her authority and he enfeoffed a Czech
chancellor, Jan Schellenberg, with Krnov on October 3, 1493. In 1498 Helena,
Barbara’s daughter, married Jerzy, the son of Jan Schellenberg.
In 1503 Piotr Haugwitz exchanged the Głubczyce Duchy with Jan Schellenberg
for a duchy in the region of Świdnica. The lands of Głubczyce were then annexed
to the Krnov Duchy. By the decision of King Władysław Jagiellończyk the Krnov
Duchy was separated from Moravia and annexed to Silesia.
In 1510 Jerzy Schellenberg renovated the castle of Cvilin, which was destroyed
by Korwin and gave it the name of Schellenburg. On March 15, 1523 Jerzy
Schellenberg sold the Krnov Duchy with Głubczyce to margrave Jerzy
Hohenzollern from Ansbach for 58,900 guilders. The Krnov Duchy was under
the reign of the Hohenzollern family for almost one hundred years.
The new owner, margrave Jerzy Hohenzollern (1523-1543), the brother of
Albrecht Hohenzollern – the first Prussian Duke, was a zealous Lutheran
supporter. In relatively short time the Krnov Duchy became a Lutheran religious
center of Silesia. The margrave appointed a superintendent in Krnov, who was
superior to all clergymen living there. Lutheran religious services started to be
provided in Krnov about the year 1528, and in Głubczyce in 1535. Teutonic
Knights lost their church patronage over Krnov, just like the Knights of St. John
of Jerusalem did in Głubczyce. Probably there was also an office of a Czech
priest, not only a German one, in the capital of the Duchy. At the insistence of the
Lutherans of Głubczyce, starost Hans Jordan and margrave Jerzy, in December
1541 the Franciscan monks were expelled from the monastery in Głubczyce. Their
leaving was accompanied by rude insults shouted by the town mob. The same
situation was in Krnov. A manifestation of citizens led by Mr. Unverdoben, a town
carpenter, drove the Friars Minor out of the town. A carpenter’s workshop was
put into one chapel and the church was filled with grain. The monastery became
a hospital and the margrave’s mint. The Teutonic Knights’ Church of the Holy
Spirit became both a granary and an inn.
During the reign of Joachim Frederic Hohenzollern (1603-1606), an elector from
Brandenburg, the teaching of Calvin reached Głubczyce. In 1612 margrave Jan
Jerzy Hohenzollern (1606-1622) did not even appoint a new parson. The
government of Krnov dismissed parson Tobias Aleutner, who was previously
appointed by the town inhabitants and who agitated against Calvinists and the
government. Thomas Stegmann, a crypto Calvinist parson born in Krnov, was
appointed to replace him. In 1615 a rebellion of middle-class citizens took place.
The Głubczyce gates were lined with Jan Jerzy’s musketeers. The most aggressive
citizens were asked to come to the town hall and fined. At that time the margrave
was in Berlin. After he came back he declared his pro-Calvinist beliefs, which
caused a rebellion in Krnov. Rebellions in both towns discredited their ruler, and
the margrave, although he did not mean to harm the Lutherans, was forced to use
the army and disarm the citizens of Krnov. A compromise was reached and the
town could have religious services of both kinds – Lutheran and Calvinist. The
Głubczyce citizens were reprimanded, and the parson had to leave the town. The
town authorities decided to choose another parson - Aleutner.
During the rule of margrave Jerzy Hohenzollern the town faced the danger of
a Turkish army attack. The margrave ordered to repair and improve the town
walls of Krnov. A renaissance castle (preserved till the present day) was built
within the town walls. The town defense system in Głubczyce was reconstructed
approximately at the same time. Domes were added to the southern turrets (one
of them, near the present post office, is still there), and upper parts of turrets
and town walls were strengthened by brick. However, the Turkish attack did
not take place.
By the order of Margrave Jan Jerzy Hohenzollern the German language was used
in writing official documents.
His son, Jerzy Frederic Hohenzollern (1543-1603), made attempts to cancel the
local Moravian law. His intention was to introduce German order but he failed to
do so due to the intervention of Emperor Maksymilian II Habsburg, unfavorable
to the Hohenzollerns. By terms of the agreement concluded in Prague in 1570,
Moravian nobility land law was restored by Jerzy Frederic. However, local lands
had to acknowledge their submission to him and the authorities he appointed in
Krnov. In 1571 the Krnov nobility had their own land law again but they also
had a superior, Joachim von der Dhame, the margrave’s starost.
In 1572 Głubczyce faced a great tragedy – a plague epidemic. 1200 people died.
The following years brought smaller scale epidemics. In 1610 Abraham Haunold,
a doctor from Krnov, advised the citizens to protect themselves from disease by
“fumigating with juniper berries, keeping lemon peel in the mouth, eating onions
or garlic with fresh butter on an empty stomach, smearing one’s nostrils, ears and
arteries with a nasal ointment”.
In 1617 the archduke Ferdinand of Styria, the son of emperor Maciej Habsburg
became the Czech king (and in 1618 he became the king of Hungary). He was a
zealous Catholic and hated Protestants. On May 23, 1618 Czech Protestants threw
two emperor’s lieutenants and a secretary out of the window of the Hradcany
castle. It was the famous Prague defenestration, which was the beginning of the
Thirty Years’ War (1618-1648). Margrave Jan Jerzy, the Duke of Krnov, was
a Czech supporter in this conflict. The Silesian lands made him their leader.
The Czechs dethroned Ferdinand and in 1619 Frederic V, palatinate elector,
105
EN
106
was made king. The Margrave was his supporter. Soon afterwards Emperor
Maciej died and his place was taken by Ferdinand, dethroned by the Czechs,
and known as Ferdinand II.
In July 1620 there was a battle neat Biała Góra (White Mountain) in the Czech
country and the Catholic league terribly defeated the Czech Protestants and
Frederic, the “winter king” had to escape. Bloody repressions began under Duke
Karol von Liechtenstein, the administrator of Opava since 1614, appointed to
the post of governor by the Emperor. In 1621 Ferdinand II Habsburg declared
Margrave Jan Jerzy to be an outlaw, and a year later he entrusted the Krnov
Duchy to Karol von Liechtenstein. The Margrave was forced out of Silesia by
Saxon army and army detachments, which were in his command before, now
were conducted against him. He died after a long-lasting disease in 1624 in
Levoča in Northern Hungary.
The rule of the Hohenzollerns brought economic and cultural development to
both towns, Głubczyce and Krnov. Craft boomed in 20 guilds.
It was the time when the already mentioned castle was built in Krnov. Tourists
standing on its courtyard can admire a Renaissance scratch-work with a relief
decoration presenting female figures symbolizing music, drama and singing.
Jerzy Frederic Hohenzollern gave an order to build a gallery crowned with an
attic on the top of town walls.
Because the local town hall burnt down in 1544, a new one was built in
Renaissance style. The construction was administered by Antoni Marhus, who
was an Italian architect living in Krnov.
The town hall in Głubczyce, first mentioned in 1383, was built in the place of
the previous merchant house. In 1570 it was remodeled in the Renaissance style.
Also a tower with a scratch-work decoration was added to it. Its fragments have
been preserved till the present day.
The greatest fire in the history of Głubczyce broke out in 1603. In three hours
the town hall tower and 309 houses were burnt down. The parish church
escaped destruction, as well as the school and 39 houses. Four people were
killed, the mayor among them. The effects of the fire had been visible through
dozens of years.
The economic and cultural development of the Krnov Duchy was brutally
interrupted by the Thirty Years’ War. The Głubczyce and Krnov lands were
raided by Danish, Emperor’s and Swedish armies.
In 1621 an Emperor’s commander - Hannibal von Dohna, conquered Krnov
and Głubczyce, which no longer belonged to the Hohenzollerns at that time.
Their new owner, Karol v. Liechtenstein respected the privileges of both towns,
together with those recognizing the Lutheran religion. However, one year after
the death of Margrave Jerzy Hohenzollern, in 1625, the new owner announced
his intention to introduce Counter-reformation.
Still in 1621 evangelic priests from Krnov and Głubczyce and the members
of the margrave’s administration of Krnov were arrested (v. Stitten, the starost
managed to escape). In 1626 both towns were conquered by the Danish. In 1627
Głubczyce were retaken by Emperor’s army under the famous commander Albrecht Wallenstein. Then, it was the Krnov’s turn. Heavy cannons were brought
to the top of the Cvilin castle. Their barrels were aiming at the town. The Danish
army surrendered and went to Brandenbourg by the decision of Wallenstein.
In 1630 Sweden joined the Protestant camp. The Emperor’s troupes were
reinforced in towns. Burdensome housing allocation, soldiers’ extravagance
and religious oppression ruined the life of the inhabitants of the whole Duchy. In
1642 Głubczyce was taken over by the Swedish army. The same year, the Swedish
soldiers under Leonard Torstenson started to occupy Krnov and Osoblaha. When
they left, the emperor’s army came back in 1643, and the Torstensons’s army
again appeared at the town walls. However, they did not manage to conquer
the town again. Another Swedish invasion took place in 1645. Głubczyce and
Krnov were conquered by general Koenigsmark. The Emperor’s captain from
Głubczyce, Martin Kokett was surrendered and taken away to the castle tower
in Krnov. The Swedes stayed in the town till 1650.
Emperor’s troops, the power of the Liechtensteins and the Counter-reformation
returned after the Swedes had left. Neither the letters to the Emperor nor
mediation of foreign diplomats helped the Lutherans. They had to choose
between accepting the Roman Catholic faith and emigrating. Most of them
decided to emigrate. The most affluent citizens left the town.
The reconstruction of the town from war damages was progressing slowly. After
many years of absence the Franciscan Monks returned to the deserted, ruined
monastery. The church patronage of the Knights of St. John of Jerusalem was
restored in the previous Teutonic Knights’ seat in Grobniki. Friars Minor returned
to Krnov. They were allowed to build a wooden chapel in the castle of Cvilin (the
castle was 311 meters high), and later, in the years 1722-1728, they constructed
a baroque pilgrimage church devoted to the cult of Virgin Mary. The church was
decorated with frescos by Franz Eckstein from Brno (renewed after the year
1945) and with the picture of Suffering Virgin Mary, recognized by worshippers
as miraculous, painted by Heinrich Teuber in 1690. The front elevation of this
church contains the heraldic arms of the Liechtenstein Dukes.
On December 16, 1740 Prussian King Frederic II the Great crossed the Silesian
border with his army. Silesia with the Krnov Duchy was a territory whose
ownership had been claimed by the Hohenzollerns. Till the end of January 1741 the
Prussian army had taken possession of almost the whole Silesia. Their troops came
to Głubczyce on January 19 or 20, and they reached Krnov on January 23.
In Wrocław, on June 11, 1742 a peace treaty was signed between Austria and
Prussia and it was ratified on July 28, 1742. According to its provisions the Opava
and Krnov Duchies were divided into Austrian and Prussian parts. In the Prussian
part, the Lichtensteins had power over lower jurisdiction, which expired in 1849.
In 1743 Duke Józef Wacław Wawrzyniec v. Liechtenstein appointed the “rural
district administrator from the other side of Opa” to control this jurisdiction. His
seat was in Głubczyce.
The Prussian Silesia was divided into 35 administrative districts, including the
district of Głubczyce. The border river - Zlata Opava divided a few towns into
half. These were: Chomiąża (Czech name Chomýž), Krasne Pole (Krásné Loučky),
Lenarcice (Linhartovy) and Opawica (Opavice). The twin towns of Głubczyce
and Krnov were separated by a border. Considering the church power, most part
of Głubczyce land belonged to the Olomouc bishopric.
Although the town of Głubczyce became the seat of the royal Landrat (district
governor) it had ever since functioned as a town of secondary importance and never
regained the prestige it used to enjoy in the Middle Ages or in the 16th century.
The Peace of Wrocław meant the loss of the old prestige for the Krnov region,
too. A major part of the Krnov Duchy was incorporated to the emperor’s and
royal Silesia (Austria) and forced to connect its economic matters with Moravia
and Austria.
The Second Silesian War between Prussia and Austria broke out in 1744. Krnov
was under Prussian occupation. When in 1745 the Austrians managed to intercept
the retreat of the enemy under margrave Karol Brandenburg–Schwedt, Frederic
the Great sent major Ziethen to Krnov. Ziethen brought a letter from Frederic
ordering the margrave to break through the emperor’s army and join the king’s
soldiers in Silesia. Ziethen and his hussars wore uniforms, which were similar
to those worn by the Hungarians, who were allied with Austria. Pretending to be
Hungarian cavalry, the Prussians under Ziethen reached the area near Pietrovice.
This was a place where the emperor’s army discovered the trick and organized
a pursuit after Ziethen. In the vicinity of Ciermięcice Ziethen was joined by
Margrave Karol. During this courageous escape only 26 of Zithen’s hussars were
killed. On May 22, Margrave Karol left Krnov with supply of provisions loaded
onto 300 carts. He had 6 thousand soldiers at his disposal. 18 cannons fired at his
army. They were placed on the Huhlberg Hill near Barciszów and Dębowa Góra
(“Oak Hill”) near Mokre. 11 thousand Austrian and Hungarian soldiers under
Count Esterhazy took part in the battle. However, the Prussians were luckier.
They lost 268 soldiers in this fight (killed or wounded), while the Austrians and
the Hungarians lost 637 people. Ziethen managed to execute the king’s order, the
Margrave got through the emperor’s army with his carts and joined the King’s
forces. After this event, a saying “to jump out of the bushes like Ziethen did”
became popular in the region of Krnov and Pietrovice. In 1936 German authorities
changed the name of Pietrowice from Peterwitz into Zietenbusch (translated as
“Ziethen from bushes”).
The Bavarian succession war broke out in 1778. The Prussians and Austrians
fought a battle near Krnov. The Prussian army burnt down Kostelec, and Frederic
the Great himself entered Krnov. The Prussian soldiers stayed in the town after he
EN
left. On April, 1 they caused the greatest fire in the history of Krnov. Almost the
whole town was burnt to the ground. The fire destroyed several valuable buildings
including the Gothic church, the Friars’ Minor monastery, the Renaissance town
hall and the Duke’s castle. On August 8 the same year Krnov was visited by Joseph
II, the son of Maria Theresa, and he contributed to the rebuilding of the town.
Most historical buildings were rebuilt or remodeled, i.e. the Friars’ Minor church
was renewed in the Baroque style, with wall paintings by Josef Stern from Brno
and the Holy Spirit church, where Baroque features were also added.
The way that Głubczyce looked also changed in the 18th century. St. Mary’s figure
on a column, sculptured by Anton Jörg was placed in the southern part of the main
square in 1738. In the upper suburb, at today’s Sobieskiego Street, a baroque St.
Anna’s church (also known as Trinity church) was consecrated in 1778. Before, a
funeral chapel was standing in that place until it was destroyed by the Swedes in
1645. Duke v. Liechtenstein was one of the founders of the new church.
The construction of the Baroque Franciscan monastery began in 1753 in the place
of the old one (only the viridarium was preserved). In 1758 the construction of
the Franciscan church was finished; the church was under the invocation of
St. Idzi and Bernardyn, as before. The painting in the main altar was the work
of Jozef Havelka from Brno, who finished it in 1761. 18th century sculptures
by a Silesian artist Anton Esterreich are also there. The architect in charge of
the reconstruction works was Johann Innozenz Töpper from Prudnik. Duke
Lichtenstein was again among the founders and his heraldic arms may be seen
in the organ gallery of the church.
In 1787, in today’s Home Army Square, a Lutheran church was built in the place
of a monastic house of the Knights of St John of Jerusalem.
A secondary school was added to the western side of the Franciscan monastery in
Głubczyce in 1752. It was one of the oldest secondary schools in Upper Silesia.
In 1767 it was visited by King Frederic the Great.
In the second half of the 17th century Krnov had a theatre that was placed in a
building near St. Martin’s church (the theatre’s building does no longer exist).
Vagabond theatrical troupes used to have their performances there during the
reign of Emperor Joseph II.
In 1739 in Głubczyce a theatrical play was staged. The play was the reason for a
court trial. It was a performance of a comedy about doctor Faustus. The actors,
who probably came from Krnov, introduced a new text fragment into the play. The
text referred to a wealthy townswoman, the late Mrs. Maria Magdalena Tauner
from Krnov, who was presented as resident of hell. The lady made a donation
in 1728 to provide for 10 musicians, purchase of musical instruments and the
maintenance of singers in the Friar Minor church and the castle of Cvilin. The
family of the deceased woman lodged a complaint against the comedians to the
authorities of the district in Krnov.
The artistic life also flourished in the neighboring castles. The Sedlnicki family
had a band of musicians in Linhartov, the Skrbeński family had their own band in
Hostalkov, and the Hoditz family maintained a band in Rudoltice, where theatrical
performances were also staged. In 1765 and 1770 King Frederic the Great was
staying in Rudoltice at the house of Count Albrecht Hoditz, who was also called
“eccentric”. Also Hoditz used to visit the Prussian king in Potsdam.
At the end of the 18th century the main school was established in Krnov and Friars
Minor were teaching there. Jan Nestroy became the monk in their convent. Later,
he abandoned the convent and graduated from a law school in Vienna. Jan was the
father of a famous Austrian actor and comedy writer Johann Nepomuk Nestroy
(1801-1862), who was an author of several dozen farces and plays.
The Głubczyce soil well remembers the Napoleonic era. In 1805, before the
battle of Austerlitz, in which three emperors fought, Russian Tsar Alexander I
stayed in Głubczyce in a house in the main square. The house was destroyed in
military operations in March 1945.
In the years 1807-1809 the Głubczyce administrative district was occupied by
French soldiers, who were a nuisance for the inhabitants because of continuous
confiscations.
The secularization of monastic orders began in Prussia in 1810. The Franciscan
Monks left Głubczyce for over a century, and the Knights of St John of Jerusalem
left their seat in Grobniki forever. The same thing happened to the order of the
Teutonic Knights of Opava, who owned the villages of Gołuszowice, Gadzowice,
Krzyżowice and Zopowy in the Głubczyce administrative district. The secondary
school in Głubczyce became a secular school after the Franciscan Monks left
the town.
In 1818 the territory of Hulczyn (Czech name Hlučin; German name Hultschin)
was disconnected from Głubczyce administrative district and incorporated into the
Racibórz district. Instead, the Głubczyce district received the villages of Klisino,
Szonów, Kazimierz, Tomice and Biernatów, which previously belonged to the
Prudnik administrative district.
Because of the Prussian-Austrian war there were some border conflicts in 1866.
At the beginning of the war, all the Austrian towns and villages on the Prussian
border along the Opava River were occupied by Hungarian hussars. When the
Prussian army came, the Hungarians retreated, and their quarters were taken over
by Landwehr and Prussian reserve regiments. They stayed there till the end of
the war, which was won by Prussia.
The appearance of Głubczyce and Krnov changed in the 19th century. There was a
fire in Głubczyce in 1854, and a part of the main square buildings and the houses
at Kozielska, Klasztorna, Kręta, Staszica and Warszawska streets were burnt to
ashes. The fire took a toll of 11 human lives. The town authorities decided to
establish a fire brigade station in town and to dismantle a part of town walls,
turrets and gates. Still in 1854 the Monastery Gate was demolished. The Upper
Gate was dismantled earlier in 1830 and the Lower Gate was dismantled in 1836.
The Water Gate, which was built in 1822 was demolished in 1877. The decision
was made to drain ponds and swamps in the southern and eastern part of the town,
which had been a form of the town’s natural protection. The second riverbed of
Psina was removed. In 1837 the town park (promenade) was created. The moat
and the town walls were dismantled and replaced with gardens.
The construction of emperor’s road through Opawa and Krnov started in 1830
(stones for the construction came from the ruins of Cvilin). The following
gates were dismantled: Opava Gate in 1831, Głubczyce Gate in 1862 and the
Upper gate in 1873. Contrary to Głubczyce, the town of Krnov preserved some
fragments of town walls.
In the second half of the 19th century the town of Głubczyce was greatly extended
to the West. In the years 1862-1863 a court and a prison were built and they
function till the present day. The town hall was remodeled between 1863 and 1864.
In the place where the monument of Polish soldiers stands today at Koszarowa
and Kochanowskiego Streets, there was a Byzantine synagogue built for the
Jewish community of 300 members. In 1874 army barracks were constructed
at Koszarowa and Gdańska Streets. The Starost’s office building was erected
in the years 1876-1879. Now it is the seat of the town authorities. In the years
1888-1889 the Catholic Public School (present-day Elementary School no.2) and
army barracks at Żeromski Street were built. (the 6th regiment of the “Count
Goetzen” Green Hussars was quartered in the new and the old army buildings).
The post office got its own building in the years 1896-1897.
In the years 1898-1899 the town park was extended to the Powstańców Street (the
part of the park from the Pocztowa Street to the Lwowska Street was devoted to the
memory of Siberian deportees). After the old Evangelic church was dismantled, a
new church was built in the years 1899-1901. The new church is bigger than the
old one, it was built in Neo-gothic style and devoted to the memory of Margrave
Jerzy Hohenzollern, “the father of Protestantism in Silesia”.
In Krnov a Jewish synagogue was built in 1871 at Soukenicka Street. It was
designed by Ernst Latzel and has been preserved to the present day. The local
Jewish community had 450 members in 1876.
The construction works at the Secondary school lasted from 1875 till 1876 in
the place of the previous Seym (land authorities) of the Krnov Duchy. In the 19th
century the “Tiroler” Hotel was built (present name Slezsky Domov), which was
remodeled in the years 1928-1930. In 1888, in the place where the moat was
situated, an ice skating rink was built with a tower at Rični okruh.
In 1865 a fire burnt the roof and two towers of the church in Cvilin. The church
was reconstructed later and in the 70s of the 19th century 222 stairs were built
leading to the top of the hill.
In the 19th century, Głubczyce and Krnov underwent a quick process of
industrialization. Unquestionably the most meaningful branch of industry in
Głubczyce is brewing industry. Among the breweries existing in the region
107
EN
108
the most important was the Haudy/Weberbauer brewery at Fabryczna Street,
established in 1856. With time, the plant was remodeled and extended. It still
exists today. Three malt-houses worked for this brewery and several other plants,
which based its production on barley grown in the neighboring area.
An important branch of industry was also manufacturing of woolen fabrics. A
Jewish entrepreneur, Moritz Teichman built a plant at the Fabryczna Street in
1854 (the plant was later called “Merkur”). In 1856 or 1857 Beniamin Holländer
opened his factory at Kościuszki Street in the building, which is now used as a
chemist’s shop. The products from both factories were awarded at international
exhibitions.
Besides the plants which were already mentioned above, there were also mills,
brick factories, sawmills and a glass foundry in Głubczyce.
On the turn of the 19th century Krnov was famous for the production of high
quality fabrics. Traditions of woolen cloth production of Krnov and Głubczyce
date back to the 14th century. The first manufacturer was Alois Larisch, who also
established a weaver’s shop, a washhouse and a dye-house, and then bought a
mill in Kostelec. He then remodeled the building to make a fullery there, which
he used to felt the cloth. After some time 17 factories operated in Krnov. Besides
woolen products they manufactured silk fabrics, stockings and thread. Thanks to
the development of the light industry, the number of town inhabitants increased
and was then higher than in Głubczyce.
In 1873 Franz Rieger established the “Gebrüder Rieger” (“Rieger Brothers”)
company in Krnov. They produced organs, and the significance of the
company was quickly increasing. In 1880 it was visited by Emperor Franz
Josef I himself. He awarded the owner, Otto Rieger, with the Knight’s Cross
and gave the company the title of emperor’s purveyor in ordinary. The Pope
Leon XIII made Rieger the Knight of the Order of the Holy Tomb. The organs
produced in Krnov were purchased by churches in the Habsburg monarchy,
in Germany, England, Norway, Denmark, Italy, Portugal, Turkey, Russia and
Palestine. They were also bought by the parish church in Głubczyce. After the
World War I the Rieger Company had its division in the Głubczyce municipality
in Mokre, near the train station. Many inhabitants of the Głubczyce region
worked in factories in Krnov.
Transportation between the two regions was greatly improved in the 19th century
when railroad connection was established. Between 1855 and 1876 Głubczyce
had a train connection with Racibórz, Racławice Śląskie and Krnov. In 1873
Krnov had the connection with Olomouc, Opava and Jindřichov.
Ethnic relationships in the Głubczyce-Krnov region are also worth mentioning
here. The towns of Głubczyce, Kietrz, Krnov or Horni Benešov had been
inhabited mostly by people of German origin. In 1877 the Czech minority
in Krnov established the Association of Czech Workers “Svornost” (meaning:
“consensus”), which organized its own evening school. They did not manage to
open a Czech elementary school. Lessons of the Czech language were facultative
in the secondary school in Krnov. Only before the end of the World War I, for
political reasons the Czech language learning became obligatory.
In 1859 the secondary school in Głubczyce had 423 pupils; 62 of them were
Polish and 44 were Moravian, as it was noted in the school curriculum. After the
year 1858 Polish and Czech languages were taught here as facultative subjects.
Both subjects disappeared from the school curriculum when germanization
started under the rule of the “iron chancellor”, Otto von Bismarck.
Cyprian Lelek, a priest born in 1812 in Benešov near Hulczyn tried to awake
national consciousness among the inhabitants of Prussian Silesia. He passed the
maturity exam in the Secondary school in Głubczyce in 1846 and he also edited
the first Czech newspaper in the Prussian territory – the title was “Holubice”. He
cooperated with Karol Miarka, a Polish national activist. Cyprian Lelek was a
priest in Baborów and Wódka. He died in 1883 in Głubczyce and was buried at
the church cemetery in Wódka. His tombstone has recently been renovated.
The cultural life flourished in Głubczyce in the 19th century. The “Liederkranz”
Association of Male Singers was established there, as well as such organizations
as the Cyclist Association, and the Male Gymnastic Association. Choirs were
active at churches. A few newspapers were edited. Musical concerts were
performed, mainly at the hall of the Weberbauer brewery.
The Secondary school in Głubczyce had many eminent graduates who made the
town famous. Among them were the bishop of Wrocław, count Leopold Sedlnicki,
born in 1787 in the palace of Linhartovy, medical doctor Karl Proske, born in
1794 in Grobniki, the restorer of Catholic church music who died in Ratyzbon,
professor Gustav von Veit, born in 1824 in Głubczyce, who was a professor of
gynecology and obstetrics in Rostock and Bonn, according to whose instructions
the maternity clinic was built in Bonn, and prelate Josef Wilpert, born in 1857 in
Dzielów near Baborów (Głubczyce administrative district), a famous archeologist
and explorer of the Roman catacombs (the Wilpert family have been living here
till the present day: in May 2004 a commemorating plate in his memory was
unveiled in Dzielów. Another graduate of the Głubczyce secondary school was
Josef Martin Nathan, born in 1867 in Tłustomosty. He was a bishop suffragan
in Olomouc and the builder of a hospital complex in Branice. Felix Holländer ,
born in 1867 was also a graduate of the school. He was a playwright and he came
from an educated Jewish family.
Theatrical and musical life flourished in Krnov at that time. Theatrical
performances were staged in the garden of the “Shooters’ House” and in the
“Tiroler” hotel. In 1854 a theatre was opened in a new building. Performances
were made only in winter. The most popular plays were classical dramas, folk
plays and other performances related to the local history. The owner of the
“Tiroler” created a theatre hall with a stage in his hotel. The museum in Krnov
was founded in 1882.
The period before the World War I was a time of revival and development. Two
new buildings were constructed in the years 1901-1905 at the Raciborska Street in
Głubczyce. These were the buildings of the Preparandist Seminary and the Royal
Teachers’ Training College (both schools functioned till 1925). In 1902 a new high
school was opened at the Kochanowski Street (now a general secondary school
is situated there). In the years 1903-1907 the parish church in Głubczyce was
enlarged and remodeled according to the instructions of an architectural expert
from Berlin - Max Hasak. In the years 1903-1904 Maria Rösler established a
shelter for the poor citizens (called “Röslerstift”), which is housed today by the
dormitory of Group of Agricultural Schools of the Center of Vocational Education
at the Parkowa Street. The collection of exhibits for the regional museum started
in 1911. The museum was located in the Franciscan monastery.
In 1901-1903 an Evangelic Neo-gothic church, designed by Franz Blash was
built in Krnov between the present day Albrechticka and Mikulašska Streets.
A 26-meter high stone view tower added some charm to Cvilin. The tower was
constructed according to the directions of a builder, Ernst Latzel. Johann II von
Liechtenstein donated 2 thousand crowns for its construction.
Between the years 1901 and 1903 a new town hall was built in Krnov. The building
has been preserved till the present day. Its architect was Moritz Hiltränger from
Vienna. A copy of the previous town hall may be seen in the building of the
polyclinic built in 1924. The “Silesia” exhibition hall was established in 1907
and the “Shooters’ House”, designed by Leopold Bauer was built in 1908. Now
it is used as the Children and Youth’s House.
The World War I (1914-1918) caused much damage to the region although it
was not the territory of direct military operations. The loss of the central states
(Germany and the Austrian-Hungarian Country) caused serious changes on the
border. The Czech nation took advantage of the disintegration of the Habsburg
country and started to create independent Czechoslovakia. On December 27,
1918 about six hundred Czech soldiers came to Krnov. The Czechs were still in
minority in Krnov and the same was in Jindřichov, Zator - Loučki, Albrechtice
and Osoblaha. In spite of this, the first Czech school in Krnov was opened in
1919 at Hlubčicka Street.
The situation of Prussian Upper Silesia became insecure after the World War I. In
the provisions of the Treaty of Versailles there was a record about a Polish-German
national plebiscite. Claims to the part of the Głubczyce district were also lodged
by the Czech side. However, they were not taken into account.
The plebiscite took place on March 20, 1921. Germans decidedly won in the
Głubczyce district.
In the opinion of Felix Steuer, born in Sułków (Głubczyce district), a graduate of
the Głubczyce secondary school and the later director of the secondary school in
Katowice, the result of the plebiscite was caused by the fact that the Czech and
Polish minorities living in the district had lost their national identity. According
EN
to Steuer (“Dialekt sułkowski “, Kraków 1934) his native Sułków was the last
Polish village on the German and Moravian language border. Dziećmarów was
also a Polish village, but Baborów was a northeastern foreland of the Moravian
dialect. Steuer (“Narzecze baborowskie”, Kraków 1937) informs that the parishpriest Kluger from Baborów used to conduct Moravian services every week, but
the present parish-priest, Kloske, ceased to conduct them in 1922, which was
a very painful experience especially for the old people. Children were brought
up exclusively in the German language and in the German spirit. “Although the
middle generation understand the Moravian dialect, they use it occasionally”
- writes Steuer. The tomb of Felix Steuer is situated in the cemetery in Baborów,
right behind St. Joseph’s wooden church.
In the period between the world wars there were many changes to the way
Głubczyce looked. It was because of the town builder, Paul Klehr, who cooperated
with eminent native artists like the sculptor Paul Ondrusch and the painter Richard
Karger. Many interested buildings were constructed at that time, i.e. the groups
of buildings at Raciborska, Sobieskiego and Niepodległości Streets, detached
and semi-detached houses in the western part of the town and at the present-day
Oświęcimska Str., which had the name of Krnov Str. (Jägerndorferstrasse) till
OWNERS OF GŁUBCZYCE AND KRNOV
GŁUBCZYCE AND KRNOV
Przemysł Ottokar II
Kunegunda
Mikołaj I
Mikołaj II
Czech king and Austrian duke
Kunegunda – Przemysł Ottokara II’s wife
Mikołaj I – Ottokar II’s illegitimate son, duke of Opava
Mikołaj II – Mikołaj II’s son, duke of Opava and from1336 of Racibórz
GŁUBCZYCE
1253-1278
1278-1285
1282-1318
1318-1365
KRNOV
Jutta niemodlińska
third wife of Mikołaj II, duchess of Głubczyce
1365-1377
Jan I – Mikołaj II’s son, duke of Racibórz
Opava
and Krnov
od 1366
1367-1377
1377-1380/82
Mikołaj III
Mikołaj II’s son, Głubczyce duke
1394-1433
Jan II Żelazny – Mikołaj II’s son, duke of Racibórz
Krnov (1380/82-1385
and Bruntal
1380-1424
1380/82-1385
1422-1405/07
Przemko - Mikołaj II’s son, Opava duke
1394-1433
Mikołaj IV –
Przemko’s son, Głubczyce duke
1433-1434
Mikołaj V – duke of Krnov and Racibórz
together with Wacław II, duke of Krnov, Bruntal
and Rybnik
1424-1437
1437-1452
Wacław - Przemko’s son, duke of Opava and
Głubczyce i
1434-1446
Jan Pobożny -Wacław’s son, duke of Opava and
Głubczyce
1446-1482
Jan IV Starszy – duke of Krnov
1452-1474
Maciej Korwin
Piotr Haugwitz from Biskupice
Jan Schellenberg
Jerzy Schellenberg
Jerzy Hohenzollern
Jerzy Fryderyk Hohenzollern
Joachim Fryderyk Hohenzollern
Jan Jerzy Hohenzollern
Karol von Liechtenstein
Karol Euzebiusz Von Liechtenstein
Jan Adam von Liechtenstein
Antoni Florian von Liechtenstein
Józef Jan Adam von Liechtenstein
Jan Nepomucen Karol Von Liechtenstein
Głubczyce under Prussian rule
in German Reich
in Poland
Hungarian and Czech king
1490-1503
Barbara – the lady of Krnov
Czech chancellor, owner of Krnov (from 1493) and Głubczyce
Jan’s son, owner of Krnov and Głubczyce
margrave Ansbach, duke of Krnov
Jerzy’s son, margrave Ansbach - Bayreuth, duke of Krnov
elector from Brandenburg, duke of Krnov
Joachim Fryderyk’s son, duke of Krnov
duke of Opava and from 1622 duke of Krnov
Karol’s son, duke of Opava and Krnov
Karol Euzebiusz’s son, duke of Opava and Krnov
Jan Adam’s brother, duke of Opava and Krnov
Antoni Florian’s son, duke of Opava and Krnov
duke of Opava and Krnov
1742
from
1871
from
1945
1482-1490
1490-1510/11
1503-1506
1506-1523
1523-1543
1543-1603
1603-1606
1606-1622
1622-1627
1627-1684
1684-1712
1712-1721
1721-1732
1732-1748
Józef Wacław Von Liechtenstein - duke of Opava
and Krnov
(1748-1772)
Franciszek Józef I Von Liechtenstein - duke of Opava
and Krnov
(1772-1781)
Alojzy I - duke of Opava and Krnov
(1781-1805)
Jan I Józef - duke of Opava and Krnov
(1805-1836)
Alojzy II - duke of Opava and Krnov
(1836-1858)
in the Austrian-Hungarian Monarchy
Till 1918 r
in Czechoslovakia
From December 1918-1938
in 3rd German Reich
1938-1945
in Czechoslovakia
from 1945
in Czechoslovakia
from 1993
109
EN
110
1945. According to Paul Klehr’s instructions the town park (devoted to the
memory of Siberian deportees) was prolonged to the so-called “Temple of
Meditation”. The park is adorned with a swan pond and two fountains, one of
them has animal-like decorations and the other is a monument of Johannes Reinelt
from Gołuszowice (Głubczyce district), a dialect poet famous in Silesia, who
used the artistic pseudonym of Philo von Walde (Philosopher from The Forest).
The first fountain was made by an artificial stone factory from Głubczyce and
the other by Josef Obeth, a sculptor from z Jeseniky.
Paul Klehr decided to remodel the town hall in 1936. Also the secondary school
and the “Röslerstift” were extended. The cultural life flourished in the town. The
Orchestra Association was very active.
In 1924 the building of the polyclinic was constructed with the copy of the old
town hall tower. The “Toroler” (Slezsky Domov) was remodeled by Leopold
Bauer between the years 1928 and 1930. In 1928 the Town Theatre was built
according to the design by Leon Kammel. In 1933 Gustav Adolf Horny, a builder
from Krnov, became interested in the ruins of the Cvilin castle. He decided to
clean them at his own expense and to repair the walls.
In 1933 Hitler came to power in Germany. There were NSDAP outposts and SS
and S.A. fighting squads in Głubczyce.
In 1938, during the “Crystal Night”, Hitler’s fighting squads destroyed Jewish
shops and burnt down the synagogue in Głubczyce. It was a difficult time for the
local Jews. Those who did not leave, died later in German concentration camps.
The Zweig family was among the refugees. Stefania Zweig born in Głubczyce
in 1932 is a famous writer today. She lives in Germany. The film that was based
on her novel “Nirgendwo in Africa”, directed by Caroline Link, received an
Academy award in 2003.
After Austria was incorporated into the 3rd Reich, German people from the
Sudetes became more active. On September 22, 1938 in Liptana in the Krnov
region, a fascist fighting squad attacked a Czech sentry of military police. 6
members of the “State Safety Guard” were murdered; Rudolf Mokrý, Vilém
Leher, Ludvik Svoboda, Vitezslav Hofirek and the financiers Inocenc Dostál
and František Čech. Their bodies were buried at the cemetery in Głubczyce.
After the war the corpses of Čech, Dostál and Hofirk were exhumed and buried
in a family cemetery in Liptana. There is a monument in their memory in the
municipal cemetery in Głubczyce.
On September 29, 1938 the Munich Conference started. The representatives of
Italy, France and England allowed Hitler to take over the region of the Sudetes
from Czechoslovakia. Czech schools closed in Krnov, also the secondary school
that was opened in 1937. Other Czech organizations stopped functioning and
Czech inhabitants had to leave. After the Sudetes region was taken over, Hitler
came to Krnov and delivered a speech.
On September 1, 1939 Hitler’s attack in Poland began the World War II. The
eastern front approached Głubczyce district only in 1945. In January most
women and children were evacuated from Głubczyce. The death transports
from Oświęcim passed the district. On the way, the SS escort shot many Jews.
A large number of German refugees came from the industrial part of Upper
Silesia, which was taken over by the Soviet army. The bombing of Głubczyce
started. Citizens fled in the direction of the Czech country.
The last train to Krnov had left. About 200 people stayed in the town. On March
24 Russian soldiers entered Głubczyce, which was previously deserted by the
German army. The whole town center together with the town hall was in ruin.
Only a few Czechs lived in Krnov during the war as Czech inhabitants had to
leave the town in 1938. In the end of March 1945 the evacuation of inhabitants
also started here. They escaped in the direction of the town of Šumperk. The
town and Cvilin were bombed. The Germans blew up bridges on the border river
of Opava. Krnov was defeated on May 6 after heavy fighting.
After the World War II almost the whole German population was displaced from
the region of Głubczyce and Krnov. Transports of settlers from eastern borderland
came to the Głubczyce district as the Big Three decided that the Soviet Union
should take over the territory. Also settlers from central Poland came to live
in the Głubczyce region.
The Czechs, who had lived here till 1938, were able to return. Others also came
from the territory of the reborn Czechoslovakia.
It was a period of great tension in the bordering region of Głubczyce and Krnov.
The government of Czechoslovakia claimed their right to Głubczyce and Racibórz
among other territories. Many unpleasant incidents happened near the border
- in Branice, Dzierżkowice, Bliszczyce and Opavica. In June 1945 the Russian
soldiers who were stationed there, even ordered to destroy the footbridge over
the Zlata Opava River. The footbridge was linking the Polish town of Lenarcice
with the Czech town of Linhartovy.
Only in 1958 the border matters were finally settled between Poland and
Czechoslovakia and a treaty on the state borders was signed in Warsaw.
Other tensions in the bilateral relationships appeared in August 1968 when Polish
army units entered Czechoslovakia within the framework of intervention by the
Warsaw Pact army. This intervention was carried out by the communist authorities
of the Polish Peoples’ Republic and was unfavorably accepted not only by the
people of Czechoslovakia but also by the Poles. In September 1968 a Russian
cuirassier regiment was placed in the army barracks in Krnov. The Russian army
left the Czechoslovakian country only in 1991.
6. TOURISM
MONUMENTS IN GŁUBCZYCE
1. Gothic parish church from the 13th century under the invocation of the Birth
of St. Mary, enlarged first in the 14th century and then in the years 1903-1907
according to the project by M. Hasak. The interior of the church comes from
the second half of the 19th century and the years 1903-1907. Historical part
of the building is worth mentioning; the front towers built later (the southern
tower with a Baroque cupola) the early Gothic 13th century stone portals,
transept and a fluted front peak. There is also a St. Fabian and St. Sebastian
chapel built in 1501.
2. The interior of the parish church. In the historical part of the church you
can see three naves from early gothic times with a narthex, stone plant-like
decorations in the aisles of the church, and thin columns with pitcher capitals
in the vestibule under the presbytery’s tower.
3. Portal of the parish church
4. The parish church by night
5. The Franciscan monastery. It includes a baroque church and a characteristic
four-wing monastery with a garth in the middle. The whole complex was built
in 1753-1770 designed by J.I. Töpper; the interior is decorated in baroque and
rococo styles. A building constructed in 1752 was added to the monastery.
There was a secondary school in it at that time.
6. The monastery’s interior.
7. Middle-ages baptismal font in the Franciscan monastery – from the 2nd part
of the 15th century, with a baroque covering plate.
8. The Liechtenstein heraldic arms in the gallery and the Franciscan emblem.
9. St. Anna’s church (previous Trinity church) at the Sobieski Street. Constructed
beyond the town walls in the 16th century, destroyed by the Swedish army in
1645. In the present shape since 1776.
10. The town hall ruins. Renaissance town hall was built in 1570 in the place of
an old merchant’s house. Some parts of the merchants’ house were preserved
in the construction. It was remodeled many times, in the years 1603, 1863-64
and 1936. Now it is in ruin. There are some vaults preserved in the ground floor
of the town hall. In the foreground there is a baroque sculpture of the Virgin
Mary’s Immaculate Conception where angels and saints surround her. The
sculptures were made by Anton Jörg and founded by Anton Hamm.
11. Głubczyce heraldic arms on the town hall tower.
12. St. Florian’s figure from 1914 in the Kozielska Street. z 1914 r.
13. Tower near the post office from the 13th century, remodeled in the 16th
century with a fragment of town walls built in the 13th century from broken
stone. The tower was rebuilt and strengthened several times in the 14th, 15th,
16th and 20th centuries.
14. Tower at the Ratuszowa Street.
15. Building at Niepodległości Street 14 built in the 2nd half of the19th century
in eclectic style. Nowadays a seat of the municipality authorities and town
office.
16. Building of the General Secondary School built in 1902.
17. Głubczyce heraldic arms in the hall of the General Secondary School
EN
18. Dormitory of Agricultural Schools at the Center of Continual Education,
beginning of the 20th century.
19. Monumental villa at 1, Chrobry Str., end of the 19th century
20. The house on the corner of Pocztowa and Fabryczna Streets, 2nd half
of the 19th century.
21. Tenement house on the corner of Kochanowskiego and Niepodległości Streets,
2nd half of the 19th century.
22. The building of Elementary School no. 2 at the Kochanowskiego Str.
23. Heraldic arms on the wall of the Elementary School no. 2 – 2nd half of the
19th century.
24. Building at Chrobrego Str from 1911, presently a House of Daytime Stay
25. Tenement house at Kochanowski Str., 2nd half of the 19th century, seat of
District Starosty
26. Brewery, Browarna Street
27. Building of the railroad station built in a shape of a locomotive in the 2nd
half of the 19th century.
28. Słowacki Str. – water-tower
29. Heraldic arms on the water tower.
30. Tomb of Czech customs officers murdered in 1938 by Hitler’s soldiers,
Głubczyce cemetery
31. Park fountain with animal-like decorations built between 1911 and 1912 at
the expense of the brewery owner - Eduard Beyer
32. Monument – fountain built in 1922 in the Głubczyce park dedicated to
a dialect poet, Johannes Reinelt, known as “Philosopher from the forest”.
Joseph Obeth made it in the interwar period. Only a medallion has remained
after the flat-sculptured portrait.
32. Post office building at Pocztowa Str.
34. Głubczyce Soil Museum. Established in 2001. Two exhibitions are open
for visitors: historical and ethnographic. The historical exhibition presents
monuments related to the history of Głubczyce region from prehistoric
times till the year 1945. The museum has got exhibits connected with beer
making, the Upper Silesia plebiscite period and with World Wars I and II. A
part of the exhibits comes from excavations in Głubczyce district, where the
battles between Germans and Russians took place in 1945. The ethnographic
exposition presents object of home appliance, clothing, work tools used in
the field and farm. German farmers used some of them, some were brought
by new settlers from eastern borderland.
MONUMENTS OF THE GŁUBCZYCE MUNICIPALITY AND
ADMINISTRATIVE DISTRICT
GŁUBCZYCE MUNICIPALITY
1. Bogdanowice, the Bohdanowski family tombstones with epitaphs written in
Czech, 16th century.
2. Klisino palace. Built by baron von Gruttschreiber in 1758, presently a seat
of Public Assistance House.
3. Opavica, parish Trinity Church, monument of “0” category built between
1701 and 1706.
4. Interior of the church in Opavica adorned with polychromy built in 1733
by Josef Matthaus Lasser. The altar and pulpit in the shape of a boat are the
works by Johannes Nepomuk Hartmann.
GŁUBCZYCE ADMINISTRATIVE DISTRICT
5. Baborów, St. Joseph’s cemetery wooden church built in the years 1700-1702,
Greek cross design. Baroque polychromies and wooden altars with a wealth
of ornament.
6. Dzielów, wooden “reconciliation” cross called “Cyrillic”. The name refers
to the alleged mission of St. Cyril and St. Metody in this area.
7. Dzielów, a plate devoted to the memory of prelate Joseph Wilpert, born there
in 1857, who was an archeologist excavating Roman catacombs. The plate
may be seen at the St. Nicholas parish church.
8. Basilica in the Branice hospital, built in the years 1929-1932. In its presbytery
there is a mosaic showing the Holy Family, designed by the town builder
Paul Klehr from Głubczyce.
9. Kietrz, St. Thomas parish church, built in the years 1720-1722. Baroque
interior. Virgin Mary figure in the main square, erected in 1730.
ATRACTIONS IN THE NEIGHBOURHOOD:
GŁOGÓWEK (6 073 inhabitans), town hall, castle, water tower, turret
PRUDNIK (23 630 inhabitans), castle tower, Lower Gate tower, town hall
MONUMENTS IN KRNOV
1. Parish church of St. Martin. Monumental gothic structure remodeled in late
Baroque style (15th century). It had two defense towers, which were a part of
town defense walls. The interior of the church was rebuilt in the style popular
at that time in the 18th century. Especially valuable are: the altar, pulpit, organs
and paintings by unknown painters from 18th century. In the northern wall
of the church there are tombstones from 16th and 18th centuries and in a
side chapel there is a sepulchral stone with a polychromy commemorating
Krzysztof Bilicki, a doctor from Bilice who worked for the castle.
2. Holy Spirit Church. The beginnings of the church date back to the 13th century.
It was constructed and rebuilt in the 1st half of the 15th century. Its walls are
decorated with frescos painted in the 14th century and pictures painted in the
2nd half of the 15th century.
3. Presbytery with frescos in the Holy Spirit Church
4. The Friars’ Minor Church with the former monastery. The Friars Minor built
it in 1273. Josef Stern decorated the interior with wall paintings. Paintings
by F.A. Sebastian in the monastery’s refectory come from the 18th century.
Gothic vault in the side chapel comes from the 15th century.
5. Church in Cvilin. Baroque pilgrims’ church under the invocation of Suffering
Virgin Mary on the hill of Cvilin was built in the years 1722-1727. The builders
of the church were Andreas and Georg Gans, frescos were painted by Franz
Eckstein. There are 222 stone stairs leading to the church.
6. Fragment of the Minor Church’s interior.
7. Evangelic church. Built in the years 1901-1903 in Neo-gothic style.
8. Roman rotunda - Kostelec
9. Synagogue at Soukenicka Str. Built in 1871 according to the design by Ernst
Latzel
10. Krnov towers.
11. Rieger organ factory. Franz Rieger founded the factory in 1844. In 1873 the
company was named “Rieger Brothers”. In 1920 it was taken over by Josef
Glatter-Götze and after 1945 Josef Klosse continued organ production. The
company name was changed into “Rieger-Kloss”.
12. Town Hall with tower, in Neo-renaissance style with secession details, built
in the years 1901-1903 in the place of a Renaissance town hall from the
16th century.
13. Polyclinic building built in 1924, decorated with the copula of the old town
hall tower
14. Tenement houses at Hobzíkove Str. They were built in the 2nd half of the
16th c. and in the 17th c. when the town of Krnov was the residence of duke
Jerzy Hohenzollern.
15. Shooters’ House – was built in 1906 according to the design by Leopold
Bauer. Today it is known as the Children and Youth’s House .
16. The former villa of Rudolf Larishe. It was designed by Latzel and built in
1888 in Neo-renaissance style with Scandinavian elements. After 1929 its
interiors were reconstructed according to the design by Leopold Bauer. At
present there is a bank inside.
17. Secondary School building, built in 1875-1876, extended in 1936
18. Ruins of the Gothic castle of Cvilín. They come from the 1st half of the 13th
c. The castle was built in the place of a prehistoric settlement.
19. Swedish wall – fragment of a defense wall with a Renaissance arcade
which was added to the walls during the times of Margrave Jan Jerzy of
Krnov in 1529.
20. Krnov Counts’ Castle. Built in Renaissance style in the 1st half of the 16th c.
It was reconstructed after the fire in the 2nd half of the 18th c..
21. Fragment of a gallery in the Krnov castle with valuable scratch-work and
flat sculptures.
22. Old ice-rink. In the place where there was a moat in 1888 an ice-rink and a
tower with a copula for the orchestra were built. Now there are a restaurant
and recreational grounds here.
23. Town theatre – built in 1924, designed by Leon Kammel
111
EN
112
22. Old ice-rink. In the place where there was a moat in 1888 an ice-rink and a
tower with a copula for the orchestra were built. Now there are a restaurant
and recreational grounds here.
24. View tower on the top of Cvilin (441 m above sea level) - 26 meters high.
It was built in the years 1902-1903 according to the architectural design
by Ernst Latzel. It is an interesting building in Romantic style, which has
remained intact till today.
25. The panorama of Krnov – view from the tower
MONUMENTS OF THE KRNOV MICROREGION
1. Palace Linhartovy. It stands in the place of a tower, which was rebuilt in
1588 into a four-winged palace, and then in 1695-1702 it was remodeled
in the Baroque style. The interior walls are covered with wall paintings. At
present the interior of the palace is not open to the public.
2. Palace Brantice. Old feudal seat. It was built in the place of a fortress, which
was mentioned in 1449. In 1576 Hieronim Reinwald, the chancellor of the
Krnov Duchy, built the southern wing of the palace. At the end of the 16th
c. The western wing and a storey arcade were added at the end of the 16th
c. The palace is surrounded with a park established in the years 1890-1900
with the area of 2,5 hectares. In the park there is a statue of Hercules – a
monumental Baroque work from 1709. The interior of the palace is not open
to the public.
3. Palace Slezské Rudoltice. Built in a place of a Gothic fortress belonging to
the family of Sup from Fulštejn, then rebuilt by the Sedlnicky family from
Choltice on the turn of the 16th century. The palace flourished in the 18th c.
when it belonged to Albrecht von Hoditz. In 1770 Prussian King Frederic II
visited the palace. The palace is not open to the public.
4. Palace Dívčí Hrad. Renaissance family seat built in the years 1591-1593 in
the place of a Gothic castle. Near the castle there is still a stone wall from
the 14th century. The interior of the palace is not open to the public.
5. Jewish cemetery in Osoblaha. One of the most known Jewish cemeteries on
the territory of the Czech Republic, established in the years 1616-1617, when
Jewish community settled in Osoblaha. It was used till the end of the 19th c.
6. Fulštejn castle ruins. They may be found near the Osoblaha river. The castle
was founded in 1255 by Herbort from Vulm, and after 1566 it was rebuilt in
the Renaissance style. During the Thirty Years’ War it was demolished. Only
the palace’s ruins, a round tower and exterior fortification have remained till
the present day.
OTHER TOURIST ATTRACTIONS OF THE KRNOV
MICROREGION
7. Hans Kudlich view tower. The tower, recently renovated, was built in 1913
on the top of the Strážiště Hill (395 m above the sea level) near the town
of Úvalno. It was built to commemorate Hans Kudlich (1823-1917), the
town’s inhabitant, who was the youngest member of parliament in the Seym
in Vienna. He contributed to abolishing the feudal service in 1848.
8. View tower in Ježník. A wooden view tower on the top of Vyhlídk (553 m
above the sea level) is situated in Ježník, which is a district of Krnov. Its
height, together with a mast, is 17,5 m.
9. Single-track railway Osoblaha - Třemešná (rail width 760 mm). The railroad
goes through Osoblaha-Bohušov-Koberno-Slezské Rudoltice-Amalín-Horní
Povelice-Dívčí Hrad-Liptáň-Třemešná ve Slezsku. Its total length is 20,2 km.
Maximum allowed speed is 40 km/h. Maximum height of the route is 385 m
above the sea level on the distance of 2 kilometers.
10. Spring - Zátorská kyselka. It is a well-known mineral water spring in the
town of Zator, near to the Trinity Church. It has been used for about 250
years. It was renewed in 1999.
11. St. Sebastian parish church was built from stone in the years 1730-1733. A
legend says that St. Benedict was buried there.
ATRACTIONS IN THE NEIGHBOURHOOD:
BRUNTÁL (17 626 inhabitants): castle, Virgin Mary’s Accession Church, church
complex of Virgin Mary the Consoler, Sanctuary of Virgin Mary, St. Michael’s
cemetery chapel, Renaissance tenement houses
OPAVA (60 731inhabitants): Holy Spirit Church, building of Silesian Museum,
evangelic church, Holy Trinity church.
RECREATION IN THE REGION.
CLIMATE
The territory of Głubczyce municipality covers two areas of different climatic
conditions. The southwestern area covering the Opava Mountains has sharper
atmospheric conditions (winters are long and cold, summers are shorter and
cooler). The northwestern and western areas situated on the Głubczyce Plateau
have a softer climate. The average annual temperature is 6,8-8,10C, the average
temperature in January is -2,00C, and the average temperature in July is 17,00C.
Rainfall is lowest in the south and south-west (600 mm) and highest in the north
and north-east (650 mm).
The territory of the Krnov microregion covers 3 areas with different climatic
conditions: the smallest area in the northern and eastern part of the microregion
has a warm climate, the biggest area has a mild and cool climate (moderately cool
and short summers, long and mild winters) and the remaining area (Heřmanovice,
Holčovice, Hošťálkovy, Krasov, Zátor) has a cool climate. The average annual
temperature is 7,8oC, the average temperature of January is -2,3oC, and the average
temperature of June is 17,8oC. The average annual rainfall is 600 mm.
LANDSCAPE
The landscape of the Głubczyce municipality is diversified. Most part of the
municipality has a hummocky sculpture, and the southwestern part has distinctive
features of low mountains, partly covered with forests. In the municipality there
are two areas of protected landscape. These are:
1. Głubczyce Forest, a small forest complex on the area of 1.597,5 hectares
situated north from the town on the Głubczyce Plateau. The Plateau is almost
completely deforested. The Forest covers a part of Stradunia river basin with
numerous ravines and gullies. There are many types of natural tree gatherings
there like ash tree and alder swamp meadows, submontane ash tree swamp
meadows and subcontinental forest growing on dry ground. Much of the area
is also covered by pine forests and mixed forests. The Głubczyce forest also
possesses bio-therapeutic values. It is of great importance for tourism and rest
of the inhabitants of Głubczyce.
2. Mokre - Lewice Region of the area of 6.527 hectares, covering a fragment
of the Opavian Mountains. The landscape is diversified, with steep, partly
forested slopes reaching 500 m above the sea level, numerous ravines and
river basins of Troja, Osoblaha and Opavica. There are many types of natural
tree gatherings there like ash tree and alder swamp meadows, submontane
ash tree swamp meadows and subcontinental forest growing on dry ground.
Much of the area is also covered by pine, spruce, larch and mixed forests.
In the protected areas there are many protected and rare plants. These areas are
also a shelter for protected species of animals.
Slightly smaller forest complexes may be found in the southwestern part of the
municipality, in the area of Pielgrzymów, Pietrowice, Radynia, Braciszów and
west of Chróstno.
In the Głubczyce municipality there are 5 monuments of nature. These are the
following:
rowed (2, 3, and sometimes 4 rows) alley of little leaf linden trees (Tilia
cordata), alley with 334 trees, about 800 meters long along the road from
Klisino to Pomorzowice. The thickest tree has got 540 cm diameter at breast
height.
2 maidenhair trees (Ginkgo biloba) growing in one of the farms in
Pomorzowice. Age of about 150 years.
Pin oak (Quercus palustris) growing in a field near a railroad embankment
between Pomorzowice and Racławice Śl. Age of about 200 years.
Rowed (two or three rows) alley of little leaf linden trees (Tilia cordata), alley
with 1403 trees, about 5500 meters long along the road from Tarnkowa to
Głubczyce. The thickest tree has got 440 cm diameter at breast height.
On the territory of the Krnov microregion there are protected areas where many
protected plants may be found. There are also numerous species of protected birds
and other aquatic and land animals. These areas are:
NATURAL PRESERVE - KRASOVSKÝ KOTEL, situated in the western part of
the Krnov microregion, about 2,5 km from Krasova, 660 m above the sea level. The
area covers 11,5 hectares. It is a meadow situated 660 m above the sea level.
NATURAL PRESERVE - RADIM, covers the highest part of Kopřivná Hill and
EN
its northern slope as well as the area of the hill called “U dubu”, on the right side
of the Krasovka brook. The preserve is situated 430 - 556 meters above the sea
level and covers 19,3 hectares. It is an exceptional area with fir and beech trees
and autochtonous larches. There are also maple trees and mountain elms.
NATURAL PRESERVE - WIELKI STAW PAVLOVICKÝ. It is situated in the
cadastre of the municipalities of Hlinka, Osoblaha and Slezské Pavlovice.
Among landscape attractions also monuments of nature should be mentioned:
OLD CLAY-PIT – natural creation north of Krnov in the old excavation of a
brick factory, area of 4,4 hectares.
WANDERING STONE LIPTAŇ – situated about one kilometer from the town of
Liptáň, not far from the single-track railway Osoblaha-Třemešná ve Slezku. It is
an erratic boulder made of northern fine basalt. Its age is estimated as 920-1010
million years, its perimeter is 567 cm and weighs about 4,7 metric tons. It is one
of the biggest erratic boulders on the area of the Czech Republic.
DÍVČÍ HRAD – a natural creation called Oblík u Dívčího Hradu is situated
in the north-southern direction from a palace and has the area of 0,6 hectares.
Cephalopod, coral and arthropod fossils from the Cretaceous period were
found there.
WATERS ON THE AREA OF GŁUBCZYCE MUNICIPALITY:
RIVERS: Psina, Stradunia, Troja, Opawica, Osobłoga
FISH PONDS: Lwowiany, Zawiszyce, Zubrzyce
WATERS OF THE KRNOV MICROREGION
RIVERS: Osoblaha, Opava, Čížina, Opavice (Zlatá a Černá), Krasovka,
PONDS: Bohusov, Brantice, Suchý rybník, Čaková, Dívčí Hrad, Petrův rybník,
Slezské Pavlovice, Slezské Rudoltice,
STREAMS: Hájnický, Černý, Ptačí, Sokolí, Jelení, Kobylí, Komorský, Kobylí,
Petrovický, Stříbrný, Svinný, Železný, Liptaňský, Láčský, Hrozovský, Lužná,
Mušlov, Petrovický, Hraniční, Hradský, Čakovka, Zátorský
MINERAL WATER SPRINGS: Slezské Pavlovice, Zátor
RECREATION AND SPORTS FACILITIES
SPORTS FACILITIES
GŁUBCZYCE: sports hall, stadium, group of game fields with asphalt surface
(3), grass sports field, tennis courts, school gymnasiums (8). Outdoor swimming
pool complex (c.a. 500 m from the PKS bus station – built in the years 19781989. The pool complex includes 5 swimming pools: sports pool, medium and
two shallow pools and one paddling pool. Total water area - 6000 m2. There is
also a volleyball field, playground for children near the paddling pool, a slide
and a fountain.
GŁUBCZYCE MUNICIPALITY: school sports fields (Bogdanowice,
Gołuszowice, Grobniki, Klisino, Lisięcice, Pietrowice, Zopowy), Ludowe
Zespoły Sportowe football fields (Bogdanowice, Chomiąża, Debrzyce,
Gołuszowice, Grobniki, Klisino, Lisięcice, Nowa Wieś, Mokre, Opawice,
Równe, Zawiszyce, Zopowy, Zubrzyce), gymnasiums (Gołuszowice, Lisięcice,
Bogdanowice, Klisino, Pietrowice), tennis court (Głubczyce Sady), bicycle route
going near the towns of Głubczyce, Głogówek and Branice, and on the Czech side
near Krnov, Albrechtice and Osoblaha. Its total length is 220 km. In the Głubczyce
municipality the route goes through Zubrzyce–Chróstno–Ciermięcice–Chomiąża–
Pietrowice–Lenarcice–Opawica–Dobieszów–Gołuszowice–Gadzowice–
Głubczyce–Tarnkowa–Sławoszów–Pomorzowiczki–Pomorzowice–Klisino.
The route was made thanks to financial assistance from the European Union
Program PHARE-CREDO in the framework of partnership contract made by
Krnov, Głubczyce, Osoblaha, Głogówek, Albrechtice, Branice and Uvalno.
KRNOV: indoor artificial ice-rink, indoor swimming pool, outdoor swimming
pool, football stadium, athletic stadium, squash center, bowling alley, rope
center, artificial climbing wall, fitness center, spinning center, in-line field,
beach volleyball field, minigolf.
Sports airport of Aeroclub Krnov - since 1994 it has had a status of a public
domestic airport for small sports airplanes. It is also used by the fire brigade and
for spraying plants (fields and forests) and for recreational purposes.
KRNOV MICROREGION: outdoor swimming pools (Bohušov, Osoblaha,
Úvalno), tennis courts (Bohušov, Jindřichov, Lichnov, Osoblaha, Petrovice,
Slezské Rudoltice, Třemešná), beach volleyball fields (Bohušov, Holčovice,
Osoblaha, Rusín, Slezské Rudoltice), football fields (Bohušov, Brantice, Býkov -
Láryšov, Čaková, Dívčí Hrad, Heřmanovice, Hlinka, Holčovice, Janov, Jindřichov,
Krasov, Liptaň, Město Albrechtice, Osoblaha, Rusín, Slezské Pavlovice, Slezské
Rudoltice, Třemešná, Úvalno, Zátor), gymnasiums (Janov, Jindřichov, Lichnov,
Liptaň, Město Albrechtice, Osoblaha, Úvalno), fitness centers (Heřmanovice,
Holčovice), ski-lifts (Holčovice, Hošťálkovy, Liptaň, Petrovice), bike rental
places (Holčovice), bowling alley (Slezské Rudoltice), sports center (Vysoká).
Bike routes no. 55 - Úvalno - Krnov - Město Albrechtice - Holčovice - Heřmanovice
- Rejvíz - Jeseník. The route goes near the ruins of defense castles, it offers the
views from the tower in Úvalno, well preserved Jesenik architecture and nature’s
monuments. It goes to the resort town of Jesenik. In Branice it reaches the route no.
34 (91 km) from Wiechowice to Lewice, Pietrowice, Głubczyce, Głogówek.
Training bike routes Krnov - Cvilín near the Cvilin hill. The routes were created
thanks to the efforts of cycling enthusiasts. Great help for the implementation of
their project came from the American Found USAID/ Peace Corps. The routes
are divided into three parts: the blue (easiest), green (medium) and red one (the
most difficult).
RECREATION CENTERS
GŁUBCZYCE MUNICIPALITY: Pietrowice – camping site of the 1st category
situated 14 kilometers from Głubczyce, 1 kilometer from the border crossing with
the Czech Republic. On the territory of the center there is a 2 hectare water reservoir
available for swimmers. There is also a fishpond there for anglers. Beside the hotel
and small brick tourist houses there is also a tent site for about 200 persons and 18
places for caravans. An attraction of the center is an outdoor pool with a tower for
jumping and a slide (11meters high and 25 meters long). The center is open from
May 1 till October 31. In 2004 a slope for skiers was opened.
KRNOV MICROREGION: Osoblaha – recreation center with a swimming pool,
Holčovice Spálené – ski lift near the Zamo boarding house, Holčovice Spálené
- Zdravý vzduch (Fresh Air) Recreation Center, Holčovice - Lesní zátiší (Forest
Shelter) boarding house, Bohušov – recreation center with a natural swimming
pool.
TOURIST INFORMATION CENTERS
Głubczyce - ul. Niepodległości 14, www.glubczyce.pl, e-mail: [email protected],
ul. Olimpijska 1, e-mail: [email protected]
Krnov - Hlavní náměstí 25, www.krnov.cz, e-mail: infocentrum.krnov@sezn
am.cz
Dívčí Hrad - Dívčí Hrad 64, www.sweb.cz/info.dh, e-mail: [email protected]
Bohušov - Bohušov 15, www.obecbohusov.hyperlink.cz, e-mail: [email protected]
Osoblažsko - Dívčí Hrad 20, www.osoblazsko.cz, e-mail: [email protected]
7. ECONOMY
ADVANTAGES OF THE REGION
ADVANTAGES OF THE GŁUBCZYCE MUNICIPALITY: proximity of the
border crossing, very good natural and technological conditions in agriculture,
food processing industry, good condition of technical infrastructure, new well
developed technical infrastructure – water treatment plant, well developed road
network, well educated medium and executive staff in engineering and education,
clean environment.
The mission of the Głubczyce municipality is to create a center of modern
agriculture, services and tourism. The priority of the municipality’s development
is to increase its economic attractiveness and to improve the living standards for its
inhabitants. There are four main strategic targets in the municipality development
till the year 2015: improvement of living standards, modern farming with
multifunctional development of rural areas, development of technical infrastructure,
industry and services, and the development of international cooperation (Source:
Strategy of Development of the Głubczyce Municipality accepted by the Town
Council in Głubczyce in an act no. XX/263/2001 dated Feb. 28, 2001)
ECONOMIC STRENGTHS OF THE KRNOV MICROREGION: low labor costs,
sufficient space to develop business, well prepared industrial zone, proximity of
the Polish border, good road connections with Poland, activities for the benefit of
region development, accessibility of labor, high percentage of inhabitants with a
university degree (source: Town Office in Krnov, SWOT analysis)
TECHNICAL INFRASTRUCTURE.
WATER SUPPLY
113
EN
114
Głubczyce is supplied in water from the water supply station at the Powstańców
– Mickiewicza Str. This station also supplies water to the neighboring villages.
Water is supplied to homes in other places from wells in rural areas, collective
water pipelines, where water is delivered from water intakes in abyssal wells
and local pipelines.
The towns in the Krnov microregion are either connected to public water station
networks or supplied with water by water pipelines from former state owned
plants, private wells and local pipelines belonging to the municipality. The
public pipeline in Krnov is supplied in water from local underground waters
in Zlatá Opavice and Kostelec.
SEWAGE DISPOSAL - WATER TREATMENT PLANT
Głubczyce has got a distributive sewer system. The length of the sanitary sewage
system is 23,7 kilometers and 12,4 kilometers of terminals. Two neighboring
villages of Gadzowice and Gołuszowice also have their own sewage system
of the same type.
The town has got a modern mechanical-biological sewage treatment plant
working in the BIO-SYMBIO technology. Its flow capacity of the plant is Qdśr
6 915 m3/day, Qdmax 9 550 m3/day, RLM = 73250.
Úvalně and Krnov have the highest percentage of households connected to a
sewer system. In 14 towns and villages over 90% of households are equipped
with septic tanks.
SEWAGE DISPOSAL
Głubczyce has a dumping ground for residential refuse and industrial refuse.
The dumping ground is located in the southern part of the town at the road
from Głubczyce to Rożnów. It collects trash from the whole municipality. Its
area covers 4,6 hectares.
According to the regulations in the Czech Republic, it is the duty of
municipalities to provide
Arable land structure in Głubczyce
a proper number of
municipality 2003 (in hectares)
waste bins, to segregate
and dispose of municipal
Total Głubczyce municipality area 29 433
waste. In June 1997 a
A. agricultural land
23 528
place has been designed
Arable land
20 916
for the management
of hazardous and high
145
Orchards
volume waste.
865
Meadows
ELECTRICITY AND
ENERGY SUPPLY
15 021
Grazing land
There is the Main
3 080
B. forests and afforested area
Energy Feeding Station
in Głubczyce. 15 kV
2 825
C. idle land and other
cable and aerial runs, of
the total length of 178
kilometers go from this station. On the area of the municipality there are also
129 transformer stations (15/0,4 kV) including 39 stations supplying energy to
the town of Głubczyce. The Energy Plant Opole S.A., division in KędzierzynKoźle, which is the energy provider, also supplies energy to 15 transformer
stations operated by other users. The above mentioned transformer stations
provide energy on the area of the municipality through 135,4 kilometers of
low-tension aerial network, 14,2 kilometers of low-tension cable and 81,5
kilometers of street lighting system network.
The energy provider in the Krnov microregion is Severomoravská energetika
a.s. Krnov. Of significant importance in delivering electricity is the 110 kV
distribution network including supply centers (high voltage network) and
transmission lines. There are two supply centers of this kind: Krnov - Česká
Ves and Odbočka Třemešná.
GAS SUPPLY
The town of Głubczyce is gasificated with natural low-pressure gas. The rest
of the municipality has got a gas piping system going from Nysa to Racibórz.
The total length of the low-pressure gas distribution network is 60,8 km, and
the total length of the mean-pressure gas network is 1,8 km.
Gas distribution network in the Krnov microregion includes two kinds of
network, one of low pressure (up to 2,2 kPa) and another one of average pressure
(up to 300 kPa). The average gas piping system goes through Úvalno, Krnov,
Krásné Loučky, M.Albrechtice, Třemešná, Jindřichov, Janov and Petrovice.
HEAT DISTRIBUTION
There are a dozen or so local boiler houses that supply heat to the town. The
producers and distributors of heat in the town are boiler houses at housing
cooperatives and industrial plants.
A part of demand for heat energy is satisfied through central heating system. The
main heat source is the boiler house at Revoluční Str. in Krnov. An additional
heat source is a modern boiler house at “Pod Cvilínem” housing estate. This
system supplies heat to most companies in town, schools, health centers, shops
and about 4000 households.
TELEPHONE NETWORK
The town and the municipality have a modern automatic exchange stationary
telephone network providing services to the inhabitants.
The municipality is within the range of the mobile phone networks of all mobile
phone companies in Poland.
Since 1996 Krnov has been using a new HOST type digital telephone exchange.
There is also a light pipeline of high flow capacity that goes through Ostrava,
Krnov and Bruntal. The mobile phone network is well developed in the Czech
Republic.
Land structure in the Krnov microregion
AGRICULTURE
(May 2004):(in hectares)
SOILS - LAND CAPABILITY
Total area of land in 58 033
TAXATION
The area of the municipality is the microregion
24 126
characterized by a high land capability Forests
taxation. The major part of the soils are Meadows
11 154
very rich or rich (mainly used for the
Arable land
16 713
cultivation of wheat and red beets). The
17
loess black earth of the 1st complex and Orchards
soils of the 2nd complex like brown Water basins
601
soil and pseudo-podsol can be found Gardens
1 111
in the middle and in the northern part
Buildings
683
of the municipality. Soils of the first,
3 628
second and third category constitute Other
74% of the total area of arable land.
The climate creates good conditions
for the development of agriculture, which is a predominant branch of industry in
Głubczyce municipality. Grain cultivation prevails (wheat, rye and barley) and
accounts for over 80% crops, almost 10% are root crops (potatoes and beets) .
On the area of the Krnov microregion farmers grow wheat, barley, sugar beets
and potatoes. The eastern part of the microregion, situated along Osoblaha, is the
area of the most intensive cultivation. Even the most demanding plants may be
cultivated there. Most of crops are beets, barley and wheat. Black earth is the
dominating soil type.
INDUSTRY
Number of business enterprises in the Głubczyce Municipality - 1 200
Number of business enterprises in the Krnov microregion (March 2004): 6 031
The predominant branch of industry in the Głubczyce municipality is agriculture
and food production, especially: milk processing, production of non-alcoholic
beverages, production of beer and malt, bakeries and confectioneries, slaughtering
plants, and a butcher’s shop. Other developing branches are also building industry,
metal industry – production of heaters for central heating and water boilers, and
pharmaceutical and cosmetic industry.
Głubczyce associates its future with further development of agricultural and food
production and services connected with agriculture. A favorable factor is the
proximity of great demand markets and the development of border cooperation
with the Czech Republic.
Engineering industry and wood industry are the fastest developing branches in the
Krnov microregion. An important part of economy in the microregion is building
industry. The region’s tradition - organ production is also developing. Two thirds
of services and local products are sold on domestic market. The remaining part
of production is exported.
INVESTMENT OPPORTUNITIES IN THE GŁUBCZYCE – KRNOV
EN | FR
REGION
Surplus of reserves in agricultural production
as well as the proximity of potentially big food
and agricultural product markets create numerous
investment opportunities for food industry, farm
production and agriculture-related services.
The cities Głubczyce and Krnov offer attractive
locations for investments. The proximity of
the Czech border and border crossings give the
possibility of economic activation in the zone
directly adhering to the crossings and in the zone
of transit roads (state road no. 38). The Glubczyce
municipiality has an investment area for sale in
this zone.
Desired investments: food processing, municipal
infrastructure, housing industry, services, trade,
culture, sports, recreation, and environmental
protection.
Twin Towns of Głubczyce
ALLOWANCES AND PRIVILEGES FOR
INVESTORS.
There is a possibility to obtain relief in fees and
local taxes in the case of investments, which are
meaningful for the local job market and for the
development of these two municipalities.
According to the development strategy the main
aim of the Głubczyce – Krnov Region is to create
appropriate conditions to attract new investments
through creating investment areas and complex
services for investors. A very important task
concerning economy and industry development
is the support for small and medium companies
in the framework of cooperation between public
and private sectors. Of no lesser importance is
development of international cooperation and
border trade.
Krnov, Albrechtice, Rusin
Rockenhausen
Saint Remy sur Avre
Czech
Republic
Germany
France
Twin towns of Krnov
Głubczyce, Prudnik,
Mińsk Mazowiecki
Karben
Poland
Germany
Saint Egréve
France
Pefki
Greece
Telšiai
Lithuania
Yukon
USA
FR
RÉGION DE GŁUBCZYCE-KRNOV. HISTOIRE. TOURISME. ECONOMIE
1. Introduction
La publication «Région de Głubczycce-Krnov. Histoire. Tourisme. Economie» a
pu paraître grâce à la coopération des autorités loacales des villes: Głubczyce
et Krnov et au soutien financier dans le cadre du programme PHARE CBC.
Elle a pour objectif de faire découvrir l’histoire de la région et de promouvoir
ses valeurs touristiques et économiques.
COOPÉRATION ENTRE GŁUBCZYCE ET KRNOV
Depuis de nombreuses années les autorités locales de Głubczyce et de Krnov
témoignent de l’intérêt partiuculier aux activités en faveur d’une coopération
de partenariat entre les deux villes. Elles concernent avant tout l’organisation
de manifestations culturelles et sportives. Sur la liste des organisateurs – à part
les communes - s’inscrivent aussi d’autres institutions (écoles, clubs sportifs,
pompiers, éclaireurs, scouts et oldboys de deux villes). Durant les dernières
années les autorités des villes entreprennent des actions favorables à la réalisation en commun de projets financés par l’Union Européenne, et prennent des
initiatives stimulant le développement économique de la région.
Une déclaration de coopération entre Krnov et Głubczyce a été signé en 2001.
Les deux villes appartienent à l’Eurorégion de la Silésie.
2. Région de Głubczyce-Krnov
SITUATION GÉOGRAPHIQUE
La région de Głubczycce-Krnov s’étend sur le territoire de la commune
de Głubczyce (Pologne) et celui de la microrégion de Krnov (République
Tchèque).
La commune de Głubczyce se situe dans la partie sud –ouest de la Pologne.
A l’ouest sur 43 kilomètres carrés, la frontière de la commune de Głubczyce
constitue une frontière naturelle entre la Pologne et la République Tchèque.
Administrativement parlant le territoire de la commune appartient à la voivodie
d’Opole et au powiat de Głubczyce.
La microrégion de Krnov s’étend au nord-est de la République Tchèque. Au
nord sur 86 km la frontière de la microrégion constitue une frontière naturelle
entre la République Tchèque et la Pologne. Administrativement, elle fait partie
de la région de Moravie – Silésie avec la ville d’Opava au cente.
La commune de Głubczyce comprend :
la ville de Głubczyce (13854 habitants)
45 villages. Ce sont: Bernacice ( 106 habitants), Bernacice Górne (123),
Biernatów (63), Bogdanowice (545), Braciszów (110), Chomiąża (207),
Chróstno (127), Ciermięcice (85), Debrzyca (313), Dobieszów (100), Gadzowice (232), Gołuszowice (352), Głubczyce Sady (541), Grobniki (706),
Kietlice 129), Klisino (677), Krasne Pole (200), Królowe (280), Krzyżowice
(284), Kwiatoniów (90), Lenarcice (80), Lisięcice (830), Lwowiany (118),
Mokre (186), Mokre Kolonia (147), Nowa Wieś (230), Nowe Gołuszowice
(416), Nowe Sady (139), Nowy Rożnów (132), Opawica (139), Pielgrzymów
(72), Pietrowice (196), Pomorzowice (407), Pomorzowiczki (78), Radynia
(141), Równe (434), Sławoszów (39), Stara Wieś (31), Ściborzyce Małe
(313), Tarnkowa (87), Widok (226), Zawiszyce (378), Zopowy (313),
Zopowy Osiedle (180), Zubrzyce (417).
La commune compte le plus grand nombre de villages des toutes les communes
municipales et rurales de la région d’Opole.
La superficie de la commune de Głubczyce est de 295 km2 (3,1% de terrains de
la voivodie). C’est la plus grande commune dans la voivodie d’Opole.
La microrégion de Krnov compte 25 villages (67 districts cadastraux). Ce
sont: Bohušov (457 habitants), Brantice (1163), Býkov - Láryšov (158),
Čaková (296), Dívčí Hrad (262), Heřmanovice (391), Hlinka (236), Holčovice
(755), Hošťálkovy (672), Janov (346), Jindřichov (1617), Krasov (343), Krnów
(25641), Lichnov (1092), Liptaň (442), Město Albrechtice (3637), Osoblaha
(1163), Petrovice (166), Rusín (150), Slezské Pavlovice (195), Slezské Rudoltice
(664), Třemešná (1007), Úvalno (919), Vysoká (315), Zátor (1162).
La commune de Głubczyce se situe dans les deux zones: le sud-ouest dans
les monts d’Opawa, appartenant aux Sudètes orientales, par contre le côté
nord-ouest et l’ouest sont localisés au plateau de Głubczyce appartenant à la
plaine de la Silésie.
Une grande partie du territoire de la microrégion de Krnov appartient aux
Sudètes orientales (macrorégion haut-plateau tchèque). Seulement une partie
de la microrégion, celle du nord-est (Osobloha, Krnov et Uvalno) appartient à
la plaine de la Silésie (macrorégion la plaine de la Pologne centrale). Le nord
de la microrégion fait partie du plateau Jindřichovské, constituant une partie du
plateau de Złotagóra. Une toute petite partie dans les environs de Heřmanovice
appartient au massif de Jesenik Gruby (Jesenik le Gros).
TRANSPORT
Sur le territoire de la commune de Głubczyce passent:
route nationale (No 38) d’une importance régionale qui relie KędzierzynKoźle–Głubczyce–frontière de la Pologne,
deux routes départementales: No 416 Krapkowice–Głogówek–Głubczyce–Kietrz–Racibórz et No 417 Laskowice–Klisino–Szonów–Szczyty–Lisięcice.
A une vingtaine de kilomètres du centre de Głubczyce passe une route nationale
reliant Pszczyna à Racibórz et à Opole (no 45), c’est une route à circulation
rapide. La ville est éloignée à 38 km environ de noeuds de communication
115
FR
116
de l’Autoroute A4.
Sur le territoire de la microrégion de Krnov passent:
deux routes d’une importance qui dépasse le cadre régional: route no I/45:
Bruntál - Krnov – Šternberk qui sert d’accès par la route à circulation rapide
Ołomuniec – Brno jusqu’à l’autoroute vers Prague et la route no 57 Krnov
– Úvalno – Opava.
quatre routes d’une importance régionale: no II/458 Krnów – Město
Albrechtice, aboutissant au passage de la frontière Vysoká - Bartultovice
– Trzebina - Prudnik, no II/457 Petrovice – Jindřichov – Osoblaha, no II/453
Holčovice – Město Albrechtice et no II/459 Krnov - Lichnov.
Sur le territoire de la commune de Głubczyce passe une ligne ferrée non électrifiée à une seule voie, de la relation Racławice Śląskie - Głubczyce - Racibórz.
Actuellement elle n’est pas en service.
Sur le territoire de la microrégion de Krnov le transport ferroviaire est d’une
importance locale. Il y a des lignes de chemin de fer no 290 Krnov – Město
Albrechtice – Głuchołazy et no 310 Olomouc – Bruntál – Krnov. Ce sont les
lignes à une seule voie, elles ne sont pas électrifiées.
PASSAGES DE LA FRONTIÈRE
Sur le territoire de la région de Głubczyce se trouvent:
deux passages routiers de la frontière avec la Bohême - pour voyageurs et
marchandises:
– Vysoká - Bartultovice – Trzebina - Prudnik (passage pour toutes sortes de
marchandises, trafic sans limites de tonnage),
– Pietrowice – Krnów - (trafic de marchandises du tonnage autorisé à 3.5 t à
l’exception de chargements dangereux),
passage routier pour voyageurs:
– Pomorzowiczki – Osoblaha (trafic des voyageurs),
trois passages du trafic frontalier: Lenarcice – Linhartovy, Chomiąża
– Chomyz et Úvalno – Branice (trafic de piétons et vélos, passages ouverts
entre 6.00 et 22.00).
3. Présentation des villes
GŁUBCZYCE
La ville est située sur une voie historique commerciale Opole–Ołomuniec–Brno
à l’entrée de la Porte de Moravie sur le fleuve Psina, l’affluent gauche de l’Oder.
Sa superficie est de 13 km2 environ (4,4% du territoire de la commune) pour
une population de 13861 d’habitants (au 30.04.2004). Densité de population:
1066 habitants/ 1 km2.
Centres municipaux les plus proches:
du côté polonais: Opole (62 km), Gliwice (71 km), Katowice (107 km),
Wrocław (155 km),
du côté tchèque: Krnov (17 km), Bruntal (41 km), Prague (363 km).
KRNOV
Krnov est située dans la vallée de Krnov, dans la partie nord-est du plateau de
Jesenik dans sa partie basse, lequel dans les environs de la ville rejoint la plaine
de la Silésie. Le centre ville est à l’altittude de 316 mètres au-dessus de la mer.
De plus hautes collines en ville sont Cvilínský kopec (436 m au dessus de la
mer.) et Bezručův vrch (389 au dessus de la mer). La superficie de la ville est
de 44,3 km2 pour une population de 25641 habitants (au 30.04.2004). Densité
de population: 578 habitants/km2
Centres municipaux les plus proches:
– du côté tchèque: Bruntal (24 km), Prague (250 km), Opava (25 km), Ostrava
(55 km)
– du côté polonais: Opole (78 km), Gliwice (87 km), Katowice (123 km),
Wrocław (171 km)
4. Manifestations dans la région de Głubczyce-Krnov
MANIFESTATIONS ÉCONOMIQUES: Foires d’esprit d’entreprise à
Głubczyce
RENCONTRES CULTURELLES:
À GŁUBCZYCE: Journées de la culture de Głubczyce, Festival International
de choeurs scolaires, Festival International de Jeunes Pianistes, revue des
groupes artistiques scolaires, de groupes de danse, fête de la moisson, miss
des adolescentes de la région de Głubczyce.
À KRNOV: Festival de la musique, revue de jeunes danseurs, Journées
Grecques, Foire traditionnelle, Foires de fête, Plein air International des
Artistes
MANIFESTATIONS RÉALISÉES EN COMMUN: Festin de la Haute Silésie
Głubczyce - Krnów
GROUPES ARTISTIQUES
À GŁUBCZYCE: Choeur mixte du Lycée, Groupe deThéâtre «Tradition»,
Groupe de Danse «Fantaisie»
À KRNOV: Association d’acteurs animateurs de poupées Krnováček, Théâtre
Populaire de Krnov, Association Libre des Artistes de Krnov
MANIFESTATIONS SPORTIVES:
À GŁUBCZYCE: courses à l’occasion du 3 mai, olympiades de badminton
à l’échelle nationale, tournois sportifs
À KRNOV: luttes de boxe, Grand Prix de Krnov en natation, Championat
de la République Tchèque en Karate JKA, Tournoi National de volley-ball,
Tournoi d’amateurs de volley-ball YMCA Krnov, Tournoi d’échecs pour
l’écusson de la ville de Krnov, Coupe d’Europe de grands modèles pilotés
par radio, course pour orientation Hrouzovka.
MANIFESTATIONS ORGANISÉES EN COMMUN: demi- marathon
Głubczyce – Krnov
CLUBS SPORTIFS IMPORTANTS:
À GŁUBCZYCE: Club sportif populaire «Technicien» (championat fréquent
de la Pologne en badminton), Club sportif «Polonia» Gołuszowice - Głubczyce, Oldboys «Polonia» Głubczyce, Club du coureur - Głubczyce, Club
sportif du combinat de Głubczyce, Taekwon-do
À KRNOV: Club de tireurs, club de nageurs, lutteurs, boxeurs et basket-ball.
5. Histoire de la région de Głubczyce - Krnov
Bien avant la fondation des villes Głubczyce (en tchèque Hlubčice, allem. Leobschütz) et Krnov (appelées aussi Karniov, tchèque Krnov, allem. Jägerndorf), leurs
environs depuis le VIème siècle étaient habités par des slaves qui appartenaient
à une tribu de Gołęszyce. Il est possible que, dans les alentours de Głubczyce
d’aujourd’hui, vivait encore une autre tribu, celle de Lupiglaa, dont on trouve
une trace dans les documents du Géographe de la Bavière au IXème siècle. Au
même siècle ce territoire devint une partie de la Grande Moravie, laquelle en 906
fut battue par des nomades hongrois, et annexée ensuite à l’état tchèque qui était
en train de se créer. En 990 le prince polonais Mieszko I engage la guerre avec
la Silésie et s’en empare par la suite. Jusqu’à 1038 le plateau de Głubczyce et
la région de Krnov restent dans les limites du nouvel état des Piast. La mort de
Mieszko II (décédé en 1034) amorce le déclin de l’état polonais. Le duc tchèque
Brzetyslav saisit l’occasion, et envahit la Grande Pologne, en revenant il annexe
la Silésie à la Tchéquie. Désormais il y a toute une suite de gueures épuisantes
entre la Pologne et la Bohême. Les batailles ne tirent à leur fin qu’en 1137 après
le traité de paix à Kłodzko en vertu duquel les Tchèques gardent la terre d’Opawa
et une grande partie du plateau de Głubczyce.
Nous ignorons les débuts de l’histoire de Głubczyce et Krnov. Il n’y a pas
d’informations à ce sujet. La première trace écrite sur Głubczyce remonte à 1224,
elle paraît dans un document d’Opawa par lequel on apprend que les habitants
d’Opawa furent exemptés de payer des douanes à Lubschicz. L’appellation allemande prouve que la ville a du être colonialisée avant 1224. Nous ne savons
pas si Głubczyce fut à l’époque un centre municipal.
En 1253 l’acte de localisation de droit de Głubczyce a été édité à Horni
Benešov près de Krnov. Cette information est la preuve que Głubczyce a déjà
été, à l’époque le centre du tribunal supérieur de droit municipal. Une partie
de la Silésie et celle de la Moravie appliquaient le droit de Głubczyce. Déjà au
XIII ème siècle il arrive au Uherski Brod, Hranice, Kopřivnice, et au XIVème
siècle à Biloviec, Budišova, Mesta Libavy, Novy Jičin, Derne près de Fulnk et
Valašske Meziřici.
Les plus anciens privilèges municipaux de Głubczyce furent enregistrés par Nicolas Brevis, habitant de Głubczyce et écrivain du chapitre à la chaire à Cracovie
en 1421. Ce document, célèbre aujourd’hui Codex iuris Lubschicensis, illustré
par le peintre - miniaturiste Jean de Żytawa, et constituant un chef-d’oeuvre
de l’art moyenageux, s’est retrouvé en l’an 2002. Il se trouve à présent aux
FR
Archives Nationales à Opole.
Les débuts de la ville de Krnov datent du XIII ème siècle. La première trace
écrite sur Krnov apparut un peu plus tard que celle sur la ville de Głubczyce,
dans une lettre de 1240 du Venceslas I, roi tchèque où on parle du patrimoine
«KYRNOW». Dans le document de 1253, concernant le décret de localisation
de la ville de droit de Głubczyce, accordé à Horny Benešova par le trésorier
Benesza (Beneša) de Cvilin, on évoque que l’un des témoins de cet événement
fut le maire Sigfrid de Krnov (Sifridus advocatus de Jegerdorf), et comme, à
l’époque, le maire fut le plus important dans le village, l’historien tchèque
Jaroslav Bakala en déduit que l’acte de localisation de Krnov fut édité entre
1240 et 1253.
Les droits municipaux de Głubczyce furent approuvés par le roi tchèque
Przemysław Ottokar II en 1275. Ceux de Krnov, ratifiés par l’épouse d’Ottokar,
Cunegonde (Kunhuta), datent de 1279. L’appellation allemande de la ville
utilisée dans le document - Jegerdorf (village de chasseurs) – comme dans le
cas de Głubczyce – est la preuve d’une colonisation allemande.
En 1265 Głubczyce reçut d’Ottokar II la forêt municipale, «laquelle peut être
suffisante pour labourer une vingtaine de champs”, la ville est en sa possession
jusqu’ à présent. Un cadeau pareil Krnov reçut du duc Nicolas (Mikulaša) d’
Opawa en 1281 (24 champs de forêt) .
Dans la seconde moitié du XIII ème siècle les deux villes commencent à dominer
les propriétés foncières. Probablement, déjà à la fin du XIII è siècle Głubczyce
acquit Królowe et Schlegenberg (Lwowiany actuellement), par contre Krnov
reçut d’Ottokar II les villages Bliszczyce et Chomiąża, se trouvant à présent
dans le powiat de Głubczyce.
En parlant de l’histoire des villes on ne peut pas oublier les questions réligieuses.
Déjà au XIIIème siècle à Głubczyce et à Krnov deux paroisses furent fondées,
appartenant à l’évêché d’Ołomuniec.
Les plus anciens éléments de l’église paroissiale de Głubczyce Naissance de
la Sainte Vierge (portail du sud et celui de l’ouest – principal et les éléments
en forme géométriques décorant les fenêtres) datent probablement de la I ère
moitié du XIIIème siècle. L’église a été agrandie au cours du XIVème siècle.
Du XVème siècle proviennent les fonts baptismaux en pierre, ils se trouvent à
présent dans une église baroque des franciscains.
Dans la IIème moitié du XIIIème siècle la paroisse de Głubczyce appartenait
encore aux chevaliers joannits qui s’installèrent dans le village de Grobniki. Ils
reprirent la protection de l’hôpital de Saint Jean Evangéliste, fondé par la reine
Cunegonde, se trouvant dans les environs de la rue Garbarska d’aujourd’hui.
Aussi au Moyen Age, en 1448 à Głubczyce, on commença la construction de
l’église en bois Gilles et Bernard et celle du couvent des franciscains, lequel
en 1454 fut visité par le célèbre prédicateur des franciscains, Jean Kapistran,
canonisé en 1700. Les deux édifices furent ravagés lors de l’incendie de la ville
en 1476, on les a reconstruits en pierre.
Les Chevaliers Teutoniques, venus à Krnov en 1281 par les soins du duc Nicolas
I, prirent le patronat d’une église paroissiale. Grâce à eux, l’hôpital municipal et
l’église du Saint Esprit commencèrent à fonctionner. Cette dernière fut reconstruite dans la première moitié du XVème siècle. Aujourd’hui elle sert d’une
salle de concert.. On peut y admirer les fragments de fresques et de peintures
murales des XIV et XV èmes siècles.
L’église paroissiale Saint Martin, ayant les traits d’une fortification, provient du
XV ème siècle. Dans la deuxième moitié du XIII ème siècle les franciscains
sont venus à Krnov. Ils ont construit le couvent et l’église Sainte Vierge. En
1421 Nicolas de Koźle, auteur de manuscrits accompagnés de chants en latin,
allemand et tchèque, est devenu sacristain dans ce couvent.
Après la mort du roi Przemysł Ottokara II Głubczyce et Krnov font partie
du duché d’Opawa et passent, tout d’abord, sous la domination de la reine
Cunegonde, et ensuite, sous celle de Przemyślida, en premier lieu de Nicolas
I (1282-1318), fils naturel d’ Ottokar II. En 1365 après la mort de Niolas II,
Głubczyce la duchesse Jutta – sa femme a reçu à vie Głubczyce. Désormais
Głubczyce était le centre du duché autonome.
En 1377 les fils cadets de Nicolas II sont devenus majeurs, et la duchesse Jutta
a caissé de gouverner soit elle est décédée. A la suite du nouveau partage de
l’héritage c’est le duc Jean II le Fer qui a reçu Krnov et les environs de Bruntal
ainsi que les terrains appartenant actuellement au powiat de Głubczyce. Nicolas
III est devenu propriétaire du duché de Głubczyce. Il s’étendait de Cukmantla (à
présent Zlateh Hory) à l’ouest, jusqu’à la rivière Zlota Opawa, Krzanowice et
Chuchelna au sud. Les deux villes étaient les sièges de ducs qui y ont construit
leurs châteaux. Le château de Głubczyce se trouvait sur le territoire du presbytère
d’aujourd’hui, appelé ‘’maison du recteur’’ et ‘’ancienne école” avec “Keks”
la rue Kościelna. Les ducs Nicolas III , Przemko, Nicolas IV, Venceslas et Jean
le Pieux y résidaient.
Près de la ville sur la colline il y a un château appelé Cvilin. Il a été construit en
pierre au XIIIème siècle. Dans la seconde moitié du XIIIème siècle il appartenait
à Benesz de Branice de la famille de Beneszowie à Kravaře. Après il est passé
aux ducs d’Opawa et de Krnov. Dans la deuxième moitié du XVème siècle
Jean III de Krnov (1461-1474) résidait au château de Cvilin et celui en ville. Ce
deuxième château était une résidence fortifiée soit une cour qui se trouvait à la
place du château actuel de style renaissance au centre de Krnov.
A part des châteaux Głubczyce et Krnov étaient entourées des fortifications
municipales. La première mention sur les remparts de Głubczyce date de 1282,
sur les 19 beffrois il y en a 9 qui se sont gardés jusqu’ à présent. Trois beffrois
avec les tours plus hauts que les beffrois portaient les noms: Beffroi de Grobnice
(soit Claustral), se trouvant près de l’église des franciscains, Beffroi Supérieur (de
Nysa), entre le bâtiment actuel “Keks” et beffroi près des bâtiments d’habitation
la rue Ratuszowa et Beffroi Inférieur (d’Opawa) entre le beffroi à Nowy Świat
et l’ancien siège de pompiers.
Les remparts de Krnov ont été reconstruits dans la première moitié du XIVème
siècle. Jusqu’à la ville menaient: la Porte Supérieure entre le château et le gymnase
actuel, la Porte d’Opawa entre la poste d’aujourd’hui et la banque, et la Porte de
Głubczyce près de l’église Saint Esprit.
Les deux villes des ducs, sauf les remparts, étaient entourées du fossé et des
fortifications. Il faut noter aussi la forme orbiculaire particulièrement remarquable
de la Place du Marché de Głubczyce. Nous pouvons admirer une deuxième
comme celle-ci à Nysa.
En 1482 Jean le Pieux, le dernier des Przemyślid de Głubczyce est mort. Il a été
enterré dans une église des franciscains à Głubczyce. Jusqu’ aujourd’hui on n’a
pas pourtant trouvé la moindre trace de son tombeau. Le duché de Głubczyce
échoit à Mathias Korwin – le roi de la Bohême et Hongrie. Encore en 1474,
Korwin – à la suite de la bataille menée contre les partisans de Jagiellończyk
– a envahi les terres de Krnov et détruit le château Cvilin. Ladite «troupe noire»
de Korwin a aussi conquis à ce moment-la d’autres châteaux et forteresses dans
les parages: Albrechtice, Branice, Divči Hrad, Fulštejn.
En 1490 avant sa mort Korwin a donné en fief le duché de Głubczyce à Pierre
Haugwitz de Biskupice, comme le don pour un bon service. Après la mort de
Korwin c’est Ladislav Jagiellończyk qui est monté sur le trône tchèque et
hongrois. Barbe, la femme de Jean d’Auschwitz et la soeur de Jean IV, chassée
de Krnov par Korvin, la dernière de la famille de Przemyślid est accédée au
pouvoir. Ladislav Jagiellończyk n’a pas reconnu son pouvoir et le 3 octobre 1493,
il a donné Krnov en fief au chancelier tchèque Jean Schellenberg. En 1498 la fille
de Barbe, Hélène, a épousé Georges, le fils de Jean Schellenberg.
En 1503 Pierre Haugwitz entre en possession du duché de Księżno, près de
Świdnica, appartenant à Jean Schellenberg, en lui cédant, en contre partie, celui
de Głubczyce. Les terres de Głubczyce ont été alors annexées au duché de Krnov.
En 1506 par les soins du roi Ladislav Jagiellończyk, le duché de Krnov a été
séparé de la Moravie et annexé à la Silésie.
En 1510 Georges Schellenberg a rénové le château Cvilin, détruit par Korvin,
appelé dorénavant Schellenburg. Le 15 mai 1523 Georges Schellenberg a vendu
le duché de Krnov et Głubczyce contre 58.900 gulden au margrave Georges
Hohenzollern d’Ansbach. Le duché de Krnov s’est retrouvé, pour presque un
siècle, sous la domination des Hohenzollern.
Le nouveau propriétaire, le margrave Georges Hohenzollern (1523-1543), le frère
d’ Albrecht Hohenzollern – le premier duc de la Prusse, était adepte ardent de
luthéranisme. Très vite le duché de Krnov est devenu le centre luthérien réligieux
dans la Silésie. Le Margrave a nommé à Krnov superintendant duquel dépendaient
tous les luthériens à l’époque. Les messes luthériennes ont commencé à Krnov
en 1528 environ, par contre à Głubczyce en 1535. A Krnov les Chevaliers
117
FR
118
Teutoniques ont perdu le patronat ecclésiastique, les joannits à Głubczyce.
Dans la capitale du duché, à part le prédicateur allemand, exercait aussi ses
fonctions probablement le prédicateur tchèque. Par les soins des luthériens de
Głubczyce et ceux du staroste Hans Jordan et margrave Georges, les franciscains
étaient chassés du couvent de Głubczyce en décembre 1541, tout se passait en
accompagnement des injures grossières de la part du bas peuple. Une situation
pareille a eu lieu à Krnov. Le cortège composé d’habitants, avec le menuisier
Unverdoben à la tête, a expulsé les franciscains de la ville. On a adapté la
chapelle de l’église des franciscains pour une menuiserie, et dans l’église on
stockait du blé. On a trouvé aussi au couvent de la place pour l’hôpital et la
monnaie du margrave. L’ancienne église de Chevaliers Teutoniques, celle de
Saint Esprit servait de grenier et d’auberge.
Lors du règne de l’électeur de Brandenburgue, Joachim Frédéric Hohenzollern,
(1603-1606) le calvinisme est arrivé à Głubczyce. En 1612 le margrave Jean
Georges Hohenzollern (1606-1622) n’y a même pas nommé de nouveau pasteur.
Le régime de Krnov a révoqué le pasteur Tobias Aleutner, nommé par les
bourgeois, adversaire de calvinistes et des gens au pouvoir, en le remplaçant
par Thomas Stegmann, pasteur né à Krnov, cryptocalviniste. En 1615 les
citadins se sont révoltés. Les mousquetaires de Jean Georges ont entouré les
portes de Głubczyce. Les plus agressifs parmi les citadins ont été convoqués à
l’hôtel de ville pour leur infliger une peine financière. Le margrave séjournait
alors à Berlin. Quand en 1616 il rentre à Krnov et se déclare sympathisant
du procalvinisme, des émeutes commencent aussi à Krnov. Une révolte de
deux villes compromettait leur seigneur, c’est pourquoi le margrave – même
s’il ne voulait pas nuir aux luthériens – a été obligé de se servir de l’armée
pour étouffer les rébellions à Krnov. Le compromis a été passé. Dès lors dans
les deux villes il y avait deux sortes de messes luthérienne et calviniste. Les
habitants de Głubczyce ont été réprimandés, pourtant le pasteur Stegmann a
été amené à quitter Głubczyce, et à sa place les autorités de Krnov ont permis
de recruter Aleutner.
Sous la dominantion du margrave Georges Hohenzollern le danger de l’invasion
des Turcs a paru. Le margrave a ordonné de faire réparer et perfectionner les
fortifications de Krnov. Dans les années 1528-1530, près des remparts, on a
construit le château renaissance, qui est la jusqu’à présent. A peu près dans la
même période, on a aussi refait le système de fortifications à Głubczyce. On a
ajouté les dômes aux beffrois dans la partie sud de la ville (l’un d’eux, près du
bâtiment de la poste s’est gardée jusqu’ à présent), par contre les hautes parties
des beffrois et des remparts ont été fortifiées avec de la brique. L’invasion des
Turcs pourtant n’avait pas lieu.
Le margrave Jean Georges Hohenzollern a défendu de se servir de la langue
allemande dans les documents les plus importants.
Le fils de Jean Georges, Georges Frédéric Hohenzollern (1543-1603) a essayé
d’abolir le droit local de Moravie. Il avait l’intention d’introduire l’ordre allemand. Il n’a pas réussi à le faire à cause de l’intervention de l’empereur
Maximilien II Habsburg, hostil aux Hohenzollern. En vertu du traité, conclu
en 1570 à Prague, Georges Frédéric a restitué le droit de Moravie aux nobles,
les états nationaux ont dû lui promettre l’obéissance, non seulement à lui, mais
aussi aux autorités qu’il avait nommées à Krnov. En 1571 les nobles du duché de
Krnov avaient de nouveau leur propre droit à la terre, mais ils ont dû se soumettre
à la présidence du staroste, margrave Joachim von der Dhame.
En1572 il y avait une grande tragédie à Głubczyce – épidémie de la peste qui
a ravagé la ville, 1200 personnes en étaient mortes. Les années suivantes ont
connu des épidémies de moindres étendues. En 1610 le médecin de Krnov
Abraham Haunold a recommandé aux malades, comme remède préventif de
“s’embaumer de la fumée de baies de genévriers, tenir dans la bouche le zeste du
citron, manger à jeuin de l’oignon ou de l’ail avec du beurre frais et frictionner
les narines, oreilles et carotides de l’onguent nasal.”
En 1617 l’archiduc Ferdinand styrien, le fils de l’empereur Mathias Habsurg
devient le roi de la Bohême (et en 1618 aussi de l’Hongrie), archicatholique
détestant les protestants. Le 23 mai 1618 les protestants tchèques ont jeté par
la fenêtre du château de Hradczany deux régents de l’empereur et le secrétaire.
C’était une célèbre défenestration de Prague qui a donné le début à la guerre
de trente ans (1618-1648). Le margrave Jean Georges, le duc de Krnov, a pris
la partie des Tchèques. Les Silésiens l’ont proclamé leur chef. Les Tchèques
ont détrôné Ferdinand, et en 1619 ont nommé l’électeur du Palatinat, Frédéric
V, le roi de la Bohême, qui a été soutenu par le margrave. Un peu plus tard
l’empereur Mathias est décédé et Ferdinand, appelé Ferdinand II, détrôné en
Bohême, a pris sa place.
En juillet 1620 a eu lieu une bataille en Bohême sous la Montagne Blanche,
durant laquelle l’armée de la ligue catholique a battu les protestans tchèques, et
“le roi d’hiver ” Frédéric V a dû s’enfuir. De sanglantes représailles ont commencé, dirigées en Bohême par le duc Charles von Liechtenstein, nommé régent
par l’empereur, il a été depuis 1614 le seigneur d’Opawa. En 1621 Ferdinand
II Habsburg a exilé le margrave Jean Georges, un an après il a confié le duché
de Krnov à Charles von Liechtenstein. Le margrave a été chassé de la Silésie
par l’armée saxonne et les troupes, jadis à ses ordres, étaient alors dirigées
contre lui. Il est mort à la suite d’une longue maladie en 1624 à Levočy dans
la Haute Hongrie.
La domination des Hohenzollern a contribué à l’épanouissement économiqe et
culturelle de deux villes - Głubczyce et Krnov. L’artisanat s’est développé dans
une vingtaine de corporations.
Krnov s’est alors enrichi du château déjà mentionné. Aujourd’hui dans sa cour
intérieure l’on peut admirer sgraffittes de style renaissance avec une décoration
en relief des figures féminins symbolisant la musique, le drame et le chant.
Georges Frédéric Hohenzollern a fait construire sur les remparts de la ville une
galerie, terminée par une attique renaissance.
Etant donné qu’une mairie soit brûlée en 1544 et en 1582, on en a construit une
nouvelle, de style renaissance sous la direction de l’architecte italien et habitant
de Krnov, Antoine Marhus.
La mairie de Głubczyce, mentionnée pour la première fois en 1383, a été bâtie
à la place de la maison de marchands. En 1570 elle a été reconstruite de style
renaissance et l’on lui a ajouté la tour décorée de sgraffittes. Ses fragments sont
suvegardés jusqu’ à nos jours.
En1603 le plus grand incendie dans l’histoire de Głubczyce a eu lieu. Durant
les trois heures, 309 maisons et la tour de la mairie ont été brûlés. Il n’en est
resté qu’une église paroissiale, école et 39 maisons. Quatre personnes ont été
mortes, y compris le bourgmestre. Les effets de cet incendie étaient visibles
encore durant des dizaines d’années.
Le développement économique et culturelle du duché de Krnov a été brutalement
arrêté par la guerre de trente ans. Les terres de Głubczyce et de Krnov ont été
saccagées par les invasions des troupes danoises, impériales et suédoises.
En1621 le commandant impérial Hannibal von Dohna s’est emparé de Głubczyce
et de Krnov, lesquelles n’appartenaient plus alors aux Hohenzollern. Tout au
début, le nouveau propriétaire Charles v. Liechtenstein respectait les privilèges
de deux villes, ceux des luthériens aussi. Pourtant, en 1625, un an après la mort
du margrave Georges Hohenzollern, il a déjà déclaré l’intention de faire une
contre-réforme.
Encore en 1621 les membres du régime du margrave à Krnov ont été arrêtés
(staroste v. Stitten s’est enfuit) ainsi que les les ducs protestants de Krnov et de
Głubczyce. En 1626 les deux villes ont été envahies par les Danois. En 1627
les troupes impériales sous le commandement du fameux Albrecht Wallenstein
ont reconquis Głubczyce. Après, c’était le tour de Krnov. Quand on a installé de
lourds canons sur le sommet de Cvilin que l’on a fait venir de Głubczyce, et on
les a fait braquer sur la ville, l’équipe danoise a capitulé, et avec la permission
de Wallenstein, elle est rentrée en Brandenburgue.
En 1630 la Suède a rejoint le camp de protestants. Dans les villes on a renforcé les
équipes impériales. Une pénible mise en cantonnement, des escapades de soldats
et des pressions réligieuses ruinaient la vie de tout le duché. En 1642 Głubczyce a
été prise par la troupe suédoise. Dans la même année les Suédois, sous la direction
de Leonard Torstenson, ont occupé Krnov et Osoblaha. Après leur sortie en 1643,
la troupe impériale est revenue, et l’armée de Torstenson s’est pointée au pied
des remparts de Krnov. Cette fois-ci elle n’a pas conquis la ville.
Une nouvelle invasion des Suédois a eu lieu en 1645. Głubczyce et Krnów ont
été prises d’assaut par le général Koenigsmark. Le capitaine de l’empereur, venu
de Głubczyce Martin Kokett, s’est rendu et enfermé dans la tour du château à
Krnov. Les Suédois y sont restés jusqu’à 1650 .
FR
Après le départ des Suédois les troupes impériales sont revenues, le régime
des Liechtenstein et la contre-réforme. Ni les adresses de l’empereur ni
l’intermédiaire des diplomates étrangers n’ont pas aidé les luthériens. Ils
avaient deux solutions, ou bien se reconvertir à la réligion catholique romaine
ou émigrer. La plupart ont choisi l’émigration. Les habitants les plus aisés ont
quitté la ville.
La reconstruction de villes se faisait petit à petit. Après de longues années
d’absence, les franciscains sont revenus à Głubczyce, et se sont installés dans
un couvent délaissé et ruiné. Le patronat ecclésiastique des joanits de Grobniki
a été rétabli. Les franciscains sont aussi rentrés en ville. On leur a permis de bâtir
une chapelle en bois sur une hauteur de 311 mètres à Cvilin, et plus tard, une
église baroque de pèlerinage, construite dans les années 1722-1728, décorée de
fresques refaite, après 1945, par le peintre Franz Eckstein de Brno, et reconnu par
des fidèles comme miraculeux, le tableau représentant Sainte Vierge Douloureuse
du peintre Heinrich Teuber de 1690. Les armes des ducs des Liechtenstein sont
visibles sur la façade à l’entrée de l’ église.
Le 16 décembre 1740 le roi prussien Frédéric II Le Grand a traversé, à la tête de
l’armée, les frontières de la Silésie, dont Henzollern revendiquait une partie (le
duché de Krnov y compris). Jusqu’ à la fin du janvier 1741 les Prusses se sont
emparés de la Silésie presque entière. A Głubczyce les troupes prussiennes ont
pu arriver le 19 soit le 20 janvier, par contre, celles à Krnov, le 23 janvier.
Le 11 juin 1742 la paix entre les Autrichiens et les Prusses a été signée à Wrocław,
on l’a ratifiée le 28 juillet 1742. Elle a partagé le duché d’Opawa et celui de Krnov
en partie prussienne et autrichienne. Dans la partie prussienne les Liechtenstein
n’avaient qu’une juridiction en dernière instance, qui a expiré en 1849. Pour
exercer la juridiction, le duc Joseph Venceslas Laurent v. Liechtenstein a désigné
en 1743 “ le staroste de l’autre côté d’Opa” avec le siège à Głubczyce.
La Silésie prussienne a été divisée en 35 powiats, dont celui de Głubczyce.
Le fleuve frontalier Zlota Opawa a partagé en deux les localités: Chomiąża
(tch.Chomýž), Krasne Pole (tch. Krásné Loučky), Lenarcice (tch. Linhartovy)
et Opawica (tch. Opavice). Les villes jumelles Głubczyce et Krnov ont été
séparées par une barrière de la frontière. Pourtant, du point de vue ecclésiastique, plus grande partie de la terre de Głubczyce appartenait toujours à l’évêché
d’Olomuniec. Głubczyce, même si elle est devenue le siège du landrat royal
(staroste du powiat), elle fonctionnait dorénavant comme une ville secondaire,
sans plus jamais retrouver l’importance, dont elle jouissait au Moyen Age, soit
au XVI ème siècle.
La paix conclue à Wroclaw signifiait pour la région de Krnov une perte de
prestige d’antant. La majeure partie du duché de Krnov est devenue une partie
de la Silésie impériale-royale (autrichienne), elle était obligée de combiner ses
intérêts économiques à ceux de la Moravie et l’Autriche.
En 1744 la seconde gueurre silésienne entre la Prusse et l’Autriche a éclaté. Krnov
s’est retrouvé sous l’occupation des Prusses. Quand en 1745 les Autrichiens ont
réussi à isoler la troupe de Krnov, commandée par le margrave Charles Brandenburg–Schwedt, Frédéric le Grand a envoyé à Krnov le général commandant
Ziethen en lui ordonnant, que le margrave passe à travers les forces impériales
et rejoigne l’armée royale dans la Silésie. Ziethen et ses hussards portaient des
uniformes ressemblant à ceux des Hongrois, alliés des Autrichiens. En se passant
pour une cavalerie hongroise, les troupes prussiennes de Ziethen sont arrivées
près de Pietrowice. C’est la où l’armée impériale a découvert la ruse, et a commencé à poursuivre Ziethenem. Dans les environs de Ciermięcice les troupes
du margrave Charles ont rejoint Ziethen. Lors de cette escapade courageuse
Ziethen n’a perdu que 26 hussards. Le 22 mai le margrave Charles est parti de
Krnov avec les provisions chargées sur plus de 300 chariots. Il disposait de 6 mille
soldats environ. 18 canons placés sur la colline Huhlberg, près de Braciszowa
et Dębowa Góra près de Mokry, lui ont tiré dessus. 11 mille soldats autrichiens
et hongrois sous le commandement du comte Esterhazy prenaient part dans
cette escarmouche. Pourtant, ce sont les Prusses qui avaient de la chance et pas
eux.. Les Prusses ont perdu dans cette bataille 268 soldats (morts ou blaissés),
par contre les Autrichiens et les Hongrois en ont perdu 637. Ziethen a executé
l’ordre du roi, le margrave s’est fait passé avec le transport à travers les forces
impériales et a gagné les troupes du roi. Après cet incident, en mémoire de cette
ruse, on disait à Krnov et à Pietrowice: “Ziethen a sauté des broussailles”. En
1936 les autorités hitlériennes ont changé le nom de Pietrowice de Peterwitz
contre Zietenbusch (trad. «Ziethen des broussailles»).
En 1778 la guerre de succession a éclaté en Bavière. Dans les alentours de Krnov
il y avait lieu une bataille entre les Prusses et les Autrichiens. Les Prusses ont
brûlé Kostelec, et Frédéric le Grand, lui-même, est entré à Krnov. Après son
départ, l’armée prussienne est resté en ville, le 1 avril 1779 elle a causé l’incendie,
le plus grand dans l’histoire de Krnov. La ville presque entière a été brulée.
L’incendie a détruit quelques constructions précieuses, dont l’église gothique et
le couvent des franciscains, mairie de style renaissance et le palais des ducs. Le
28 août de la même année est venu à Krnov l’empereur Joseph II, fils de Marie
Thérèse, il a contribué à sa reconstruction. La majeur partie des monuments a été
reconstruite, p.ex.. l’église des franciscains de style baroque, avec les fresques
de Joseph Stern de Brno et l’église Saint Esprit, aussi baroque.
Au XVIIIème siècle Głubczyce a changé d’aspect. En 1738 encore dans la partie
sud de la place du marché on a construit une colonne rococo de la Sainte Vierge,
sculptée par Anton Jörg. En 1778 on a consacré une petite église Sainte Anne
de style baroque (soit Sainte Trinité) dans la partie supérieure de la banlieu,
actuellement la rue Sobieski, à l’emplacement delaquelle jusqu’à 1645 il y
avait une église funéraire, détruite par les Suédois. Le duc v. Liechtenstein a
été l’un de ses fondateurs.
En 1753 on a commencé la construction du couvent baroque des franciscains, à
l’emplacement du précédent (il n’a que le préau qui s’est suvegardé de l’époque
du Moyen Age). En 1758 on a fini de bâtir l’église des franciscains, Saints Gilles
et Bernardin, avec l’autel principal, pour lequel en 1761 Joseph Havelka de Brno
a fait un tableau. Nous trouverons aussi dans cette église les sculptures datant
du XVIIIème siècle de l’artiste silésien Anton Esterreich. Johann Innozenz
Töpper de Prudnik était auteur de deux constructions. Parmi les fondateurs
nous retrouvons de nouveau le duc Liechtenstein, dont les armes se trouvent
sur les orgues de cette église.
En 1787 sur la place actuelle de Armia Krajowa a été édifiée l’église des luthériens, à l’emplacement de l’ancienne maison de l’ordre des joannits.
En 1752 on a ajouté au couvent des franciscains de Głubczyce, dans sa partie
ouest, le gymnase, l’un des plus anciens dans la Haute Silésie. En 1767 il a été
visité par le roi, Frédéric le Grand.
A Krnov dans la deuxième moitié du XVIIème siècle fonctionnait déjà le théâtre
dans un bâtiment qui n’existe plus, tout près de l’église Saint Martin. Sous le
règne de l’empereur Joseph II ce théâtre accueillait les troupes ambulantes.
En 1739 les acteurs avaient fait à Głubczyce une présentation qui s’est terminée
devant le tribunal. C’était une mise en scène de la comédie sur le docteur Faust.
Les acteurs qui veanaient probablement de Krnov, ont présenté une histoire
d’une riche bourgeoise, Marie Madelaine Tauner de Krnov, alors qu’elle était
déjà décédée, dans la pièce elle a trouvé l’enfer après sa mort. Ladite dame en
1728, a fait le don pour les 10 musiciens, l’achat des instruments de musique et
l’entretien de chanteurs à l’église des franciscains et celle sur Cvilin. La famille
de la défunte a porté plainte contre les comédiens chez le staroste de Krnov.
La vie artistique battait aussi son plein dans les châteaux voisinants. La famille
des Sedlnicki avait un orchestre au couvent à Linhartovem, celle des Skrbeński
à Hostalkovem, des Hoditz à Rudoltice, où l’on présentait les pièces de théâtre.
Le roi Frédéric le Grand en 1765 et 1770 s’est arrêté chez le comte Albrecht
Hoditz à Rudoltice appelé “Excentrique”. Hoditz, lui aussi, se rendait en visite
chez le roi prusse à Potsdam.
Vers la fin du XVIIIème siècle à Krnov il y avait déjà une école, dans laquelle
enseignaient les franciscains. C’est Jean Nestroy qui est entré dans leur couvent,
il l’a ensuite quitté pour terminer ses études en droit à Vienne. Jean était le père
de l’acteur et auteur comique, Autrichien très connu, Jean Nepomucène Netroy
(1801-1862), auteur de dizaines de farces et autres oeuvres scéniques.
La région de Głubczyce se souvient bien de l’époque de Napoléon. En 1805
avant la bataille des trois empereurs sous Austerlitz, à Głubczyce, dans la maison
sur la place du marché, s’est arrêté le tsar russe Alexandre I. Cette maison a été
détruite durant la guerre au mois de mars 1945.
Dans les années 1807-1809 le powiat de Głubczyce était occupé par les
Franciscains qui ont fait souffir ses habitants, surtout par les réquisitions
permanentes.
119
FR
120
En 1810 les couvents ont été sécularisés en Prusse. Les franciscains ont quitté
Głubczyce pour plus d’un siècle, et joanits ont abandonné à jamais Grobniki.
Les Chevaliers Teutoniques ont partagé le même sort, liés au commandement
d’Opawa, ils possédaient les villages Gołuszowice, Gadzowice, Krzyżowice
et Zopowy dans le powiat de Głubczyce. Le gymnase de Głubczyce après le
départ des franciscains est devenu une école laique.
En 1818 les terrains avec Hulczy (tch. Hlučin; allem. Hultschin) ne faisaient
plus partie du powiat de Głubczyce et on les a annexés à celui de Racibórz, par
contre au powiat de Głubczyce on a adjoint les villages du powiat de Prudnik:
Klisino, Szonów, Kazimierz, Tomice et Biernatów.
En 1866 à la suite de la guerre entre la Prusse et l’Autriche, les relations humaines sont devenues plus tendues, surtout près de la frontière. Au début de la
guerre les hussards hongrois se sont installés dans tous les villages autrichiens,
près de la frontière prusse tout au long de la rivière d’Opawa.. Quand l’armée
prusse est venue, les Hongrois se sont retirés, et leurs quartiers, du côté autrichienne, étaient pris par les régiments de la réserve et de Landwehr. Ils y
sont restés jusqu’à la fin de la guerre, gagnée par les Prusses.
Au XIXème siècle Głubczyce et Krnov ont changé d’aspect. En 1854 l’incendie
à Głubczyce a réduit en cendres une partie des constructions de la place du
marché et des rues: Kozielska Klasztorna, Kręta, Staszica et Warszawska. Il a
fait 11 morts. En conséquence les pompiers se sont organisés et on a liquidé
partiellement les remparts, beffrois et portes. En 1854 la Porte du Couvent a
été démolie, encore avant, en 1830 la Porte Supérieure a disparue, et en 1836
la Porte Inférieure. La Porte d’Eau datant de 1822 a été liquidée en 1877. Au
sud-est de la ville on a séché les étangs et les marais, depuis des siècles ils étaient
les fortifications naturelles de la ville. On a détourné la rivière Psina de son lit.
En 1837 on a aménagé le parc municipal (promenade). Les fortifications et les
fossés ont disparu. Les jardins fleurissants les ont remplacés.
En 1830 à Krnov on a commencé la construction de la route impériale Opawa
- Krnov - Nysa (une partie des pierres pour la construction a été récupérée
des ruines de Cvilin). En 1831 on a fermé la Porte d’Opawa, en 1862 celle
de Głubczyce, et en 1873 la Porte Supérieure. Contrairement à Głubczyce, de
petits fragments de remparts subsistent jusqu’à nos jours à Krnov.
Dans la seconde moitié du XIXème siècle Głubczyce, en grande partie,
s’agrandit territorialement vers l’ouest. Dans les années 1862-1863 on a bâti
le tribunal et la prison à l’emplacement de la rue Kochanowskiego s’ y trouvant
de nos jours. Dans les années 1863–1864 la mairie a été refaite. En 1864 à
l’endroit du monument actuel des soldats polonais, au croisement des rues
Koszarowa- Kochanowskiego, on a construit une synagogue juive de style
byzantin, servant à la communauté juive de plus de 300 personnes. En 1874
près des rues Koszarowa-Gdańska il y avait des casernes. Dans les années
1876-1879 on a construit le bâtiment servant de siège du staroste du powiat,
actuellement celui de la Mairie. Les nnées 1888-1889 on vu naître une nouvelle
Ecole Populaire Catholique (aujourd’hui Ecole Primaire no2) et les casernes la
rue Żeromskiego (dans les anciennes et nouvelles casernes stationnait le 6ème
Régiment des Hussards Verts (‘’’Comte Goetzen”). La poste a reçu son propre
bâtiment dans les années 1896-1897.
Dans les années 1898-1899 le parc municipal s’étendait jusqu’à la rue
Powstańców (parc entre les rues Pocztowa et Lwowska s’appelle Parc des
Sybirak). Entre 1899-1901, après la démolition d’une vieille église évangélique,
on a bâti une nouvelle, plus grande de la précédante, de style néo-gothique, en
commémoration du margrave Georges Hohenzollern, “père du protestantisme
dans la Silésie.
En 1871 on a construit à Krnov une synagogue juive, elle y est jusqu’à nos
jours, la rue Soukenicka, selon le projet d’ Ernest Latzel. La communauté locale
juive en 1876 comptait 450 habitants.
Dès 1875 au 1876 durait la construction du gymnase, à l’emplacement de
l’ancienne Diète du duché de Krnov. Au XIXème siècle on a édifé le bâtiment
de l’hôtel “Tiroler” (actuellement Slezsky Domov), refait entre 1928-1930,
par contre en 1888 – à l’endroit d’un ancien fossé – on a construit le bâtiment
du patinoire avec la tour près de Rični okruh.
En 1865 le toit et les tours de l’église sur le sommet de Cvilin ont été incendiés. L’église a été ensuite reconstruite, puis rénovée, et dans les années
70 du XIXème siècle ont a fait 222 marches d’escaliers menant au sommet
de la montagne.
Głubczyce et Krnov ont connu au XIXème siècle un processus de
l’industrialisation très rapide. La brasserie était sans doute la branche industrielle la plus importante. Parmi les quelques brasseries locales la plus importante
était celle qui a été mise en service en 1856, brasserie d’ Haude/Weberbauer se
trouvant la rue Fabryczna. On l’a agrandie, petit à petit, et elle fonctionne de
nos jours. Pour ses besoins, et ceux de brasseries plus petites, trois malteries
travaillaient, construites l’une après l’autre. Elles utilisaient, comme matière
première, de l’orge que l’on cultivait dans les parages.
La fabrication de produits en laine était une branche importante de l’industrie.
En 1854 l’entrepreneur juif, Moritz Teichmann (plus tard “Merkur”) a ouvert
son usine la rue Fabryczna, et en 1856 ou 1857 dans le bâtiment de la pharmacie
actuelle, la rue Kościuszki, a été mise en service celle de Benjamin Holländer.
Les produits de deux entrepreneurs se sont fait connaître lors des expositions
internationales.
A part les fabriques citées ci-dessus à Głubczyce fonctionnaient aussi des moulins,
briqueteries, scieries et une verrerie.
Krnov, déjà à la fin du XVIIIème, début du XIXème siècle était célèbre pour la
production de draps de qualité. Les traditions de l’industrie drapière de cette ville
(et celle de Głubczyce) remontent au XIVème siècle. Le premier fabricant de
draps était Alois Larisch, qui non loin de la mairie de Krnov, a ouvert un atelier
de tissage, blanchisserie et teinturerie, il a acheté ensuite à Kostelec un vieux
moulin, qu’il a adapté pour feutrer du drap. Bientôt il y avait déjà 17 fabriques
à Krnov dans lesquelles, à part des draps, on produisait des soies, bas et fils.
Grâce au développement de l’industrie légère la population a augmenté, de ce
point de vue Krnov a largement dépassé Głubczyce.
En 1873 Franz Rieger a fondé à Krnov une société “Gebrüder Rieger” (“Frères
Rieger”), qui fabriquait des orgues. L’entreprise a très vite pris de l’essor. En 1880
elle a accueilli l’empereur François Joseph I, qui a primé son propriétaire, Otto
Rieger, en lui décernant la Croix Chevaleresque, et a donné à sa société le titre
du fournisseur de la cour impériale-royale. Le pape Léon XIII a nommé Rieger
le Chevalier de l’ordre Saint -Sépulcre. Les orgues fabriquées à Krnov achetaient
les églises dans la monarchie des Habsburgue, Allemagne, Angleterre, Norvège,
Danemark, Italie, Portugal, Turquie, Russie, Palestine. L’église paroissiale de
Głubczyce les achetait aussi. Après la Ière guerre mondiale, près de la gare à
Mokrem (commune de Głubczyce), une filiale des établissements de Rieger a
été ouverte. Beaucoup d’habitans du powiat de Głubczyce travaillaient dans
les fabriques de Krnov.
Le XIXème siècle a apporté à deux régions un meilleur transport, surtout celui
de la voie ferré. Dans les années 1855-1876 Głubczyce avait une liaison par
chemins de fer avec Racibórz, Racławice Śląskie et Krnov, et Krnov en 1873
avec Ołomuniec, Opawa et Jindřichov.
Il faut noter ici quelques mots sur les relations ethniques dans la région de
Głubczyce-Krnov. Les villes Głubczyce, Kietrz, Krnov soit Horni Benešov,
depuis leur fondation, ont été habitées surtout par la population allemande.
C’est seulement en 1877 que la minorité tchèque à Krnov a créé l’Association
des Ouvriers Tchèques Unanimité (Svornost), qui a organisé sa propre école
pour des étudiants-travailleurs. On a pas réussi à fonder une école primaire
tchèque. Les leçons du tchèque étaient facultatives au gymnase de Krnov. C’est
seulement avant la fin de la Ière guerre mondiale que le tchèque, pour des raisons
politiques, est devenu obligatoire.
Au gymnase de Głubczyce en 1859, sur les 423 élèves, 62 étaient polonais, et 44
– comme c’était marqué au programme de gymnase - Moraviens. Depuis 1858
on y enseignait facultativement le polonais et le tchèque. Les deux matières
n’étaient plus au programme d’enseignement après la réunion de l’Allemagne
par la Prusse, le cours de germanisation s’est aggravé sous le règne du “chancelier
de fer” Otto von Bismarck.
Dans la Silésie prussienne, l’abbé Cyprian Lelek, né en 1812 à Benešova, près
de Hulczyn, a essayé d’éveiller la conscience nationale. Il a passé le bac au
gymnase de Głubczyce, et en 1846 a édité le premier journal tchèque sur le
territoire de la Prusse “Holubice”. Il coopérait avec le militant national Charles
Miarka. Il était prêtre à Baborów et à Wódka. Il est décédé en 1883 à Głubczyce
FR
et enterré au cimetière près de l’église à Wódka, où il n’y a pas longtemps que
l’on a rénové son tombeau.
Au XIXème siècle à Głubczyce la vie culturelle s’épanouissait. Il y étaient
présentes: l’Union des Chanteurs“Liederkranz”, l’Union des cyclistes, l’Union
des Gymnastes. Les choeurs fonctionnaient auprès des églises. Plusieurs journaux sortaient. Des concerts de musique avaient lieu surtout dans la salle de
la brasserie de Weberbauer.
Le gymnase de Głubczyce a donné une excellente éducation à beaucoup de
personnalités qui, plus tard, ont rendu la ville encore plus célèbre. C’étaient entre
autres: l’évêque de Wroclaw, le comte Leopold Sedlnicki, né en 1787 au palais
Linhartovy, docteur en médecine Karl Proske, né en 1794 à Grobniki, restaurateur de la musique catholique, mort à Ratyzbona, prof. Gustav von Veit, né en
1824 à Głubczyce, professeur titulaire en gynécologie et obstétrique à Rostock
et à Bonn, selon ses indications on a construit une clinique d’obstétrique à Bonn,
le prélat Joseph Wilpert, né en 1857 à Dzielowo près du Baborów (powiat de
Głubczyce), archéologue connu et chercheur de catacombes romanes (famille
des Wilpert, il y vit de nos jours; in mai 2004 à Dzielowo on a dévoilé une plaque
commémorative du prélat). Le gymnase de Głubczyce a terminé aussi Joseph
Martin Nathan, l’évêque suffragan d’Ołomuniec, né en 1867 à Tłustomosty,
réalisateur du complexe hospitalier à Branice ainsi que le dramaturgue Felix
Holländer, né en 1867 à Głubczyce, issu d’une famille juive éduquée.
A ce moment-la à Krnov a vie théâtrale et musicale était en plein épanouissement. Les présentations de théâtre avaient lieu dans le jardin de la Maison
des Chasseurs et à l’hôtel “Tiroler”. En 1854 on a ouvert le théâtre dans un
nouveau bâtiment, où l’on donnait des présentations uniquement pendant la
saison d’hiver. Les drames classiques étaient très appréciés par le public, de
même que les pièces populaires et celles qui parlaient de l’histore régionale.
Le propriétaire de l’hôtel “Tiroler” a aménagé dans son bâtiment une salle de
théâtre avec une scène. En 1882 le musée à Krnov a été ouvert.
Avant la Ière guerre mondiale Głubczyce et Krnov se relèvent de nouveau.
Entre 1901-1905 à Głubczyce la rue Raciborska ont été construits, et sont
restés de nos jours, les bâtiments du Séminaire des Preparandystes et ceux de
Séminaire Royale des Maîttres (ces écoles fonctionnaient jusqu’à 1925). En
1902 le nouveau gymnase a été ouvert la rue Kochanowskiego (actuellement
le lycée). Dans les années 1903-1907 l’église paroissiale de Głubczyce a été
agrandie et refaite, sous la direction du maître d’ouvrage de Berlin Maxa Hasak.
Entre 1903-1904 on a construit l’hospice pour des pauvres, de Marie Rösler
(“Röslerstift”), aujourd’hui l’ancienne partie de l’Internat de l’Ensembles des
Ecoles Agricoles du Centre de la Formation Professionnelle se trouvant la rue
Parkowa. En 1911 on a commencé une collecte d’objets d’exposition pour le
musée régional, on les a déposés au couvent des franciscains..
Dans les années 1901-1903 à Krnov, entre les rues actuelles Albrechticka et
Mikulašska, on a édifié une église évangélique de style néo-gothique du projet
de Franz Blash. On a ajouté au sommet de Cvilin une tour de 26 mètres, du
haut delaquelle on pouvait admirer le panorama, elle a été construite en pierre,
les travaux dirigeait Ernest Latzel, le duc Jean II von Liechtenstein a fait le
don de 2 mille couronnes pour sa construction.
Entre 1901-1903 Krnov a reçu un nouvel hôtel de ville. On peut l’admirer
aujourd’hui. Son architecte Moritz Hiltränger venait de Vienne. La copie de
l’ancienne tour de l’hôtel de ville embellit le bâtiment de la polyclinique depuis
1924. En 1907 on a ouvert une salle d’exposition “Silésie”, et en 1908 – la
Maison des Chasseurs selon le projet de Leopold Bauer, qui sert à présent d’une
Maison pour Enfants et Jeunes.
La Ière guerre mondiale (1914-1918) a fait beaucoup de pertes pour la région,
même si elle n’a pas été le terrain de batailles. La bataille perdue des pays
principaux (Allemagne et Autriche-Hongrie) a produit de changements importants dans la zone frontalière. La nation tchèque a profité de la désunion
de la monarchie des Habsburg, et a commencé à créer le pays tchécoslovaque
indépendant. Déjà le 27 décembre 1918 600 soldats tchèques arrivent en
train à Krnov. Les Tchèques y étaient toujours en minorité, de même qu’à
Jindřichovie, Zatorze - Loučkach, Albrechticach, Osoblaże. Malgré cela, déjà
en 1919 à Krnov, la rue Hlubčicka on a ouvert une première école tchèque, et
plus tard, les suivantes.
La situation de la Haute Silésie prussienne, après la Ière guerre mondiale, est
devenue incertaine. Les résolutions du traité de Versaille de 1919 stipulent le plébiscite polono-allemand de la nationalité. Les Tchèques revendiquaient aussi une
partie du powiat de Głubczyce. Elles n’ont pourtant pas été prises en compte.
Le plébiscite s’est déroulé le 20 mars 1921 r. Dans le powiat de Głubczyce
c’étaient des Allemands qui ont décidément gagné.
Selon Feliks Steuer, ressortant du gymnase de Głubczyce, issu de Sułków
(powiat de Głubczyce), le directeur ultérieur du gymnase de Katowice, le résultat du plébiscite a prouvé que, les minorités, aussi bien tchèques ou polonaises,
résidentes sur le territoire du powait, ont perdu leur identité nationale. D’après
Steuer (dialecte de Sułków, Cracovie 1934) son village natale Sułków était le
dernier village polonais où l’on parlait encore allemand et morave. Le village
Dziećmarów était aussi polonais. Baborów, par contre, formait le cap nord-est
du dialecte morave. Steuer (dialecte de Baborów, Cracovie 1937) informe que
Kluger, le curé de Baborów, célébrait encore chaque semaine les messes en
morave, le curé Kloske a définitivement renoncé à cette pratique en 1922, ce qui
a été douloureusement ressenti par des personnes âgées, les enfants ne parlaient
presque qu’ allemand et étaient éduqués dans le même esprit. “Il est vrai que
la génération moyenne comprend le dialecte morave, pourtant, elle l’utilise très
rarement” - écrit Steuer. Le tombeau de Feliks Steuer se trouve au cimetière de
Baborów, juste derrière l’église en bois de Saint Joseph.
Dans la période entre deux guerre Głubczyce a beaucoup changé, le constructeur
local Paul Klehr a noué une coopération avec des artistes éminents polonais, le
sculpteur Paul Ondrusch et le peintre Richard Karger. De nombreuses constructions fort intéressantes ont apparu, p.ex. le quartier des villas à l’ouest de la ville et
à la rue Oświęcimska, laquelle jusqu’à 1945 s’appelait Krnowska (Jägerndorferstrasse), ensemble des bâtiments la rue Raciborska, Sobieskiego, Niepodległości.
Paul Klehr a fait étendre le parc municipal (Parc des Sybirak) jusqu’ à la “Temple
de méditations”. Son attraction le plus grand c’était un étang avec des cygnes et
deux fontaines, l’une avec des animaux , et l’autre en mémoire du poète écrivant
en argot, connu dans la Silésie, Johannes Reinelt, issu de Gołuszowice (powiat
de Głubczyce), connu sous le pseudonyme artistique Philo von Walde (Filosophe
de la Forêt). La première fontaine a été faite par la fabrique de pierres fausses,
et l’autre par Joseph Obeth, le sculpteur de Jesenik.
En 1936 Paul Klehr a refait l’hôtel de ville. On a agrandi aussi le gymnase et
“Röslerstift”. La vie culturelle était très animée en ville, l’Union des Ochestres
était très active.
A Krnov en 1924 on a ouvert la polyclinique, ornée par la copie d’une ancienne
tour de l’hôtel de ville. Dans les années 1928-1930, sous la direction de Leopold
Bauer, l’hôtel“Tiroler” (Slezsky Domov) a été reconstruit. En 1928 on a bâti le
Théâtre Municipal selon le projet de Leon Kammel . En 1933 Gustav Adolf Horny,
constructeur venant de Krnov, s’est intéressé aux ruines du château de Cvilin.
Il les a fait dégager et a réparé les murs à ses propres frais.
En 1933 Hitler monte au pouvoir en Allemagne. A Głubczyce NSDAP et les
bandes armées SS et SA.
En 1938 lors de la “Nuit de cristal” les groupes de combat hitlériens ont démoli
à Głubczyce les magasins juifs et ont brûlé la synagogue. Les temps difficiles
sont venus pour les Juifs locaux. Ceux qui ne sont pas partis, étaient exterminés
plus tard dans les camps de concentration. Parmi les réfugiés il y avait aussi la
famille Zweig. Née en 1932 à Głubczyce Stefania Zweig. est aujourd’hui un
écrivain connu. Elle habite en Allemagne. Le film tourné d’après son roman
“Nirgendwo in Afrika” dans la mise en scène de Caroline Link, a reçu le prix
d’ Oscar en 2003.
Après l’adjonction de l’Autriche à l’Allemagne, Les Allemands des Sudètes sont
devenus très actifs. Le 22 septembre 1938 à Liptania dans la région de Krnov,
un groupe des fascistes armés a attaqué le poste de la gendarmerie tchèque. Six
membres de la ‘’Garde de la Protection de l’Etat’’ ont été tués, les gendarmes :
Rudolf Mokrý, Vilém Leher, Ludvik Svoboda, Vitezslav Hofirek, Inocenc Dostál
et František Čech. Leurs corps ont été enterrés au cimetière de Głubczyce. Après
la deuxième guerre mondiale les dépouilles de Čech, Dostál et Hofirk ont été
exhumées et enterrées à Liptania au cimetière familial. Le monument en leur
mémoire se trouve au cimetière communal à Głubczyce.
Le 29 septembre 1938 la célèbre conférence de Munich a commencé, pendant
121
FR
laquelle les représentants de l’Italie, France et Angleterre ont permis à Hitler
de s’emparer des Sudètes tchécoslovaques. A Krnov des écoles tchèques ont
été fermées, dont le gymnase ouvert en 1937, et les organisations tchèques, les
citoyens tchèques étaient amenés à quitter le pays. Après la reprise des Sudètes
Hitler est venu à Krnov pour y faire son exposé.
Le 1 septembre 1939 l’invasion des Allemands hitlériens sur la Pologne a donné le début à la deuxième guerre mondiale. Le front est
ne s’est approché au powiat de Głubczyce qu’en mars 1945. Déjà en
janvier ont a fait évacuer de Głubczyce la plupart des femmes et des
enfants. Les transports des prisonniers condamnés à mort d’Auschwitz
traversaient le powiat.. Une escorte de SS a fusillé en route beaucoup de
Juifs. Les réfugiés allemands venaient en masse de la zone industrielle
de la Haute Silésie, occupée déjà par l’armée russe. Le bombardement
de Głubczyce a commencé. Les habitans fuyaient vers la Bohême. Le
dernier train pour Krnov est parti. 200 personnes sont restées en ville.
Le 24 mars les soldats russes sont entrés à Glubczyce abandonnée. Tout
le centre ville, y compris l’hôtel de ville, était en ruines.
Durant la guerre il y avait à peine quelques Tchèques qui habitaient à
Krnov, car comme cela a été déjà dit, en 1938 les citoyens tchèques
ont dû quitter la ville. Fin mars 1945 l’évacuation des habitants, qui
OWNERS OF GŁUBCZYCE AND KRNOV
GŁUBCZYCE AND KRNOV
Przemysł Ottokar II
Kunegunda
Mikołaj I
Mikołaj II
1253-1278
1278-1285
1282-1318
1318-1365
Czech king and Austrian duke
Kunegunda – Przemysł Ottokara II’s wife
Mikołaj I – Ottokar II’s illegitimate son, duke of Opava
Mikołaj II – Mikołaj II’s son, duke of Opava and from1336 of Racibórz
GŁUBCZYCE
KRNOV
Jutta niemodlińska
third wife of Mikołaj II, duchess of Głubczyce
1365-1377
Jan I – Mikołaj II’s son, duke of Racibórz
Opava
and Krnov
od 1366
1367-1377
1377-1380/82
Mikołaj III
Mikołaj II’s son, Głubczyce duke
1394-1433
Jan II Żelazny – Mikołaj II’s son, duke of Racibórz
Krnov (1380/82-1385
and Bruntal
1380-1424
1380/82-1385
1422-1405/07
Przemko - Mikołaj II’s son, Opava duke
1394-1433
Mikołaj IV –
Przemko’s son, Głubczyce duke
1433-1434
Mikołaj V – duke of Krnov and Racibórz
together with Wacław II, duke of Krnov, Bruntal
and Rybnik
1424-1437
1437-1452
Wacław - Przemko’s son, duke of Opava and
Głubczyce i
1434-1446
Jan Pobożny -Wacław’s son, duke of Opava and
Głubczyce
1446-1482
Jan IV Starszy – duke of Krnov
1452-1474
Maciej Korwin
Piotr Haugwitz from Biskupice
Hungarian and Czech king
1490-1503
Jan Schellenberg
Jerzy Schellenberg
Jerzy Hohenzollern
Jerzy Fryderyk Hohenzollern
Joachim Fryderyk Hohenzollern
Jan Jerzy Hohenzollern
Karol von Liechtenstein
Karol Euzebiusz Von Liechtenstein
Jan Adam von Liechtenstein
Antoni Florian von Liechtenstein
Józef Jan Adam von Liechtenstein
Jan Nepomucen Karol Von Liechtenstein
Głubczyce under Prussian rule
in German Reich
1490-1510/11
Barbara – the lady of Krnov
Czech chancellor, owner of Krnov (from 1493) and Głubczyce
Jan’s son, owner of Krnov and Głubczyce
margrave Ansbach, duke of Krnov
Jerzy’s son, margrave Ansbach - Bayreuth, duke of Krnov
elector from Brandenburg, duke of Krnov
Joachim Fryderyk’s son, duke of Krnov
duke of Opava and from 1622 duke of Krnov
Karol’s son, duke of Opava and Krnov
Karol Euzebiusz’s son, duke of Opava and Krnov
Jan Adam’s brother, duke of Opava and Krnov
Antoni Florian’s son, duke of Opava and Krnov
duke of Opava and Krnov
1742
from
1871
122
in Poland
1482-1490
from
1945
1503-1506
1506-1523
1523-1543
1543-1603
1603-1606
1606-1622
1622-1627
1627-1684
1684-1712
1712-1721
1721-1732
1732-1748
Józef Wacław Von Liechtenstein - duke of Opava
and Krnov
(1748-1772)
Franciszek Józef I Von Liechtenstein - duke of Opava
and Krnov
(1772-1781)
Alojzy I - duke of Opava and Krnov
(1781-1805)
Jan I Józef - duke of Opava and Krnov
(1805-1836)
Alojzy II - duke of Opava and Krnov
(1836-1858)
in the Austrian-Hungarian Monarchy
Till 1918 r
in Czechoslovakia
From December 1918-1938
in 3rd German Reich
1938-1945
in Czechoslovakia
from 1945
in Czechoslovakia
from 1993
FR
fuyaient vers Šumperk, a commencé. La ville et Cvilin ont été bombardés. Les Allemands ont fait sauter les ponts sur le fleuve Opawa.
Le 6 mai après de pénibles batailles, Krnov a été conquise par les
soldats russes.
Après la deuxième guerre mondiale presque toute la population allemande a
été expropriée de la région de Głubczyce et de Krnov. Les transports de gens
de l’est sont arrivés au powait de Głubczyce, lesquels ont été affectés, par la
décision de la Grande Triade, à la République socialiste fédérative soviétique
de Russie. La région de Głubczyce a été aussi colonialisée par la population
venant de la Pologne centrale.
A Krnov sont rentrés les Tchèques qui y habitaient avant 1938, d’autres sont
aussi venus, ceux de la Tchécoslovaquie.
On a pu observewr une période de grandes tensions à la frontère de Głubczyce
et de Krnov. Le gouvernement de la Tchécoslovaquie a revendiqué Głubczyce
et Racibórz. Des incidents à la frontière de deux côtés devenaient plus fréquents,
entre autre à Branice, Dzierżkowice, Bliszczyce, Opawica. En juin 1945 les
soldats russes, qui y encore stationnaient, ont fait même démolir une passerelle
sur la rivière Złota Opawa, laquelle liait Lenarcice en Pologne à Linhartovy
en Bohême.
C’est seulement en 1958 que l’on a définitivement normalisé les relations frontalières polono-tchèques, et l’on a signé à Varsovie le traité de la détermination
de la frontière nationale.
Les tentions suivantes, dans les relations bilatérales, ont eu lieu en août 1968,
quand les unités polonaises de combat, dans le cadre de l’intervention des
armées du Pacte de Varsovie, sont entrées en Tchécoslovaquie. Cette intervention, menée de l’initiative des autoritées communistes de l’époque de La
République Populare de Pologne, a été mal vue, non seulement par la nation
tchécoslovaque, mais aussi polonaise. En septembre 1968 le régiment blindé
russe a été placé dans les casernes de Krnov. C’est n’est qu’en 1991 que l’armée
russe a quitté la Tchécoslovaquie.
6. TOURISME
MONUMENTS DE GŁUBCZYCE
1. Eglise gothique Vierge Marie du XIIIème siècle, agrandie au XIVème siècle,
et ensuite dans les années 1903-1907 selon le projet de M. Hasak. L’intérieur
de l’église est décoré par des objets de la IIème moitié du XIXème siècle et
des années 1903-1907. Les parties historiques du sanctuaire sont absolument
remarquables: tours principales ajoutées plus tard (celle du sud recouverte
par un heaume baroque), trois portails en pierre du XIII ème siècle, début
du gothique, transept (nef transept), pignon principal. A gauche - la chapelle
des Saints Fabien et Sébastien de 1501.
2. Intérieur de l’église paroissiale. Dans la partie monumentale de la chapelle
on peut remarquer le corps de trois nefs du début du gothique avec le
porche d’entrée, décorations végétales en pierre dans les nefs du sanctuaire,
serviteurs de chapiteaux à carreaux dans le porche sous la tour du choeur.
3. Portail de l‘église paroissiale
4. Eglise paroissiale la nuit
5. Complexe du couvent des franciscains. Il se compose d’une église baroque
et d’un couvent à quatre ailes avec le préau au milieu. Tout le complexe a
été construit dans les années 1753-1770 selon le projet de J.I. Töpper; le
décor de l’église est de style baroque-rococo. Le couvent voisine avec le
bâtiment, élevé en 1752, lequel à l’époque, abritait le gymnase.
6. Intérieur du couvent
7. Fonts baptismaux moyenageux chez les franciscains - datent de la IIème
moitié du XVème siècle, recouvrement baroque.
8. Armes des Liechtenstein sur une galerie et l’emblème des franciscains.
9. Eglise Sainte Anne (avant Sainte Trinité) rue Sobieskiego. Elevée derrière
les remparts de la ville au XVIème siècle, détruite par les Suédois en 1645.
Celle de nos jours date de 1776.
10. Ruines de l’hôtel de ville. L’hôtel de ville de style renaissance a été bâti
en 1570 à l’emplacement de l’ancienne maison de marchands du XIVème
siècle à la base des éléments d’une vieille construction. Refait à plusieurs
reprises dans les années: 1603, 1863-64, 1936. Actuellement en ruines. Une
attention particulière méritent les voûtes qui sont préservées. Au premier
plan une sculpture baroque de l’Immaculée Conception de la Vierge Sainte,
accompagnée des anges et des saints, réalisée par Anton Jörg, Anton Hamm
était son fondateur.
11. Armes de Głubczyce sur le beffroi
12. Statue Saint Florian de 1914 rue Kozielska
13. Beffroi près de la poste du XIIIème siècle refait au XVIème siècle avec le
fragment des remparts construits au XIIIème siècle en pierre cassée, rénovés
et fortifiés à plusieurs reprises aux XIV/XV, XVI et XX ème siècles.
14. Beffroi rue Ratuszowa.
15. Bâtiment 14, rue Niepodległości construit dans la seconde moitié du
XIXème siècle de style éclectique. Actuellement le siège des autorités de
la commune et la Mairie.
16. Bâtiment du Lycée de 1902 r.
17. Armes de Głubczyce dans une salle de conférence au Lycée
18. Internat de l’Ensemble des Ecoles Agricoles du Centre de la Formation
Permanente, début du XX ème siècle.
19. Villa historique de la fin du XIX ème siècle, rue Chrobrego 1
20. Maison au coin des rues Pocztowa - Fabryczna, IIème moitié du XIX
ème siècle.
21. Immeuble au coin des rues Kochanowskiego et Niepodległości, deuxième
moitié du XIXème siècle
22. Bâtiment de l’Ecole Primaire no 2, rue Kochanowskiego.
23. Armes sur le bâtiment de l’Ecole Primaire no 2 - IIème moitié du XIX
ème siècle.
24. Bâtiment rue Chrobrego de 1911, actuellement la Maison de Séjour
25. Immeuble rue Kochanowskiego, IIème moitié du XIX ème siècle, siège du
Staroste du Powiat
26. Brasserie, rue Browarna
27. Bâtiment de la gare construit dans la IIème moitié du XIXème siècle à
l’instar d’une locomotive
28. Rue Słowackiego – château d’eau
29. Armes sur le château d’eau
30. Tombeau des douaniers tchèques tués en 1938 par des hitlériens au cimetière
de Głubczyce.
31. Fontaine avec des animaux au parc construite dans les années 1911-12 aux
frais du propriétaire de la brasserie Eduard Beyer
32. Monument - fontaine de 1922 au parc de Głubczyce, commémorant le
poète régional écrivant en patois, Johannes Reinelt, surnommé «Philosophe
de la forêt». Joseph Obeth l’a réalisé dans la période d’entre deux guerres.
Actuellement, il ne reste qu’un médaillon vide après le portrait du poète en
bas-relief.
33. Bâtiment de la poste, rue Pocztowa
34. Musée de la Terre de Głubczyce. Fondé en 2001. Deux expositions: historique
et ethnographique sont accessibles aux visiteurs. Dans le cadre de l’exposition
historique sont présentés les antiquités liées avec l’histoire de Głubczyce
depuis les temps préhistoriques jusqu’à 1945. Le splus préstigieux objets
d’expositions illustrent la brasserie, la période du plébyscite dans la Haute
Silésie et la I et IIème guerre mondiale. Une partie de souvenirs provient de
découvertes archéologiques sur les terrain du powiat de Głubczyce, où en
mars et avril de 1945 se déroulaient les batailles entre les Allemands et les
Russes. L’exposition ethnographique présente des objets à l’usage de tous
les jours, habillement, outils de travail à la ferme et dans les champs. Ils
servaient, en grande partie, aux fermiers allemands, d’autres après la IIème
guerre mondiale, étaient ramenés par la population venant de la Pologne
orientale.
MONUMENTS DE COMMUNE DE GŁUBCZYCE ET POWIAT DE
GŁUBCZYCE
DE COMMUNE DE GŁUBCZYCE
1. Bogdanowice, pierres tumulaires des Bohdanowscy avec les épitaphes en
tchèque du XVIème siècle.
2. Palais à Klisino. Edifié en 1758 par le baron von Gruttschreibera, aujpurd’hui
le siège de la Maison de l’Assistance Sociale.
3. Opawica, église paroissiale Sainte Trinité de la classe «O» construite dans
123
FR
124
les années 1701-1706.
4. Intérieur de l’église à Opawica décorent les polychromies réalisées en 1733
par Joseph Matthaus Lasser. Les autels et la chaire, en forme d’un bateau,
sont oeuvres de Johannes Nepomuk Hartmann.
POWIAT DE GŁUBCZYCE
5. Baborów, église Saint Joseph, exécutée dans du bois dans les années 17001702 en forme de la croix grecque, se trouve au cimetière. A l’intérieur les
polychromies baroques et les autels en bois richement ornés.
6. Dzielów, croix de réconciliation réalisée en pierre, dite «cyrillique». L’appelation renvoie à la mission supposée des Saints Cyrille et Metody sur ce
terrain.
7. Dzielów, plaque commémorative consacré au prélat Joseph Wilpert,
archéologue des catacombes romanes, né dans ce village en 1857. Elle se
trouve sur l’église paroissiale Saint Nicolas.
8. Basilique hospitalière à Branice. Construite en 1929-1932 exécutée selon
le projet du constructeur local Paul Klehr de Głubczyce. Le choeur abrite
une mozaique représentant la Sainte famille.
9. Kietrz, église paroissiale Saint Thomas. Bâtie dans les années 1720-1722. Le
décor de style baroque. Sur la Place du Marché une statue de Notre Dame
de 1730.
MONUMENTS DANS LES PARAGES :
GŁOGÓWEK (6 073 habitans), hôtel de ville, château, château d’eau,
beffroi
PRUDNIK (23 630 habitans), donjon, tour de la Porte Inférieure, hôtel de
ville
MONUMENTS DE KRNOV
1. Eglise paroissiale Saint Martin. Construction monumentale gothique, refaite
dans le style de baroque tardif (XVème siècle). Nous pouvons admirer les
deux tours défensives, à l’époque, faisant partie des fortifications de la ville.
L’intérieur de l’église vers la fin du XVIIIème siècle a été refait dans le style
de l’époque. Particulièrement précieux sont : l’autel principal, chaire, orgues
et tableaux d’auteurs inconnus du XVIIIème siècle. Les tombeaux datant
des XVI et XVIII èmes siècles se trouvent du côté nord de l’église, et dans
une chapelle latérale - la pierre tumulaire polychromée commémorant le
médecin du château Krzysztof Bilicki de Bilice.
2. Eglise Saint Esprit. Les débuts de l’église gothique remontent au XIIIème
siècle. Elle a été agrandie et refaite dans la Ière moitié du XVème siècle. Les
murs sont décorés des fresques de la fin du XIVème siècle et les tombeaux
de la deuxième moitié du XVème siècle.
3. Choeur avec les fresques dans l’église Saint Esprit
4. Eglise des franciscains avec leur ancien couvent. Construction réalisée par
les franciscains en 1273. L’Intérieur de l’église décoré des fresques du
peintre Joseph Stern. Les tableaux dans le réfectoire du couvent datent du
XVIIIème siècle et sont oeuvres du peintre F. A. Sebastini. La voûte latérale
de style gothique provient du XVème siècle.
5. Eglise sur Cvilin. Eglise baroque de pèlerinage de Notre-Dame Douloureuse
sur la colline Cvilin a été construite dans les années 1722-1727. Andreas et
Georg Gans sont auteurs de cette construction, les fresques sont de Franz
Eckstein. 222 marches d’escalier mènent au sanctuaire.
6. Fragments de l’intérieur de l’église des franciscains.
7. Eglise protestante. Bâtie dans les années 1901-1903 de style néogothique.
8. Rotonde romane - Kostelec
9. Synagogue rue Soukenicka construite en 1871 selon le projet d’ Ernest
Latzel
10. Tours de Krnov
11. Fabrique des orgues de Rieger. Fondée en 1844 par Franz Rieger. En 1873 sa
raison sociale était “Frères Rieger”. En 1920 elle appartenait à Josef GlatterGötze, et après 1945 c’était Joseph Klosse qui s’occupait de la production
des orgues. La société a changé alors sa raison sociale en Rieger-Kloss.
12. Hôtel de Ville et le Beffroi, de style réo-renaissance avec des détails de
sécession, construit dans les années 1901-1903, a remplacé l’ancien hôtel
de ville renaissance du XVIème siècle.
13. Bâtiment de la polyclinique de 1924, décoré par la copie de l’ancien
Beffroi
14. Maisons rue Hobzíkove. Datent de la IIème moitié du XVI et XVIIèmes
siècles de l’époque pendant laquelle Krnov était une ville résidence du duc
de Krnov – Georges Hohenzollern.
15. Maison des chasseurs - bâtie en 1906 selon le projet de Leopold Bauer.
Aujourd’hui elle sert de Maison pour Enfants et Jeunes.
16. Ancienne villa de Rudolf Larishe. Réalisée en 1888 selon le projet de l’architecte Latzel, de style moderne avec des éléments scandinaves. Après 1929
ses intérieurs ont été refaits selon le projet de Leopold Bauer. Actuellement
siège de la banque.
17. Bâtiment de gymnase, construit dans les années 1875-1876, agrandi en
1936
18. Ruines du château gothique Cvilín. Elles datent de la Ière moitié du
XIIIème siècle. Le château a été élevé à l’emplacement d’une bourgage
préhistorique.
19. Remparts suédois – fragment de remparts avec une arcade renaissance,
ajoutée aux remparts à l’époque du margrave Jean Georges de Krnov en
1529.
20. Château des ducs de Krnov. Construction dans le style renaissance de la Ière
miotié du XVIème siècle. Après l’incendie de la IIème miotié du XVIIIème
siècle il a été refait.
21. Fragment de la galerie du château de Krnov avec de précieux sgraffites et
bas-reliefs.
22. Ancienne patinoire. A l’endroit où il y avait avait le fossé, on a construit en
1888 une patinoire et le bâtiment avec la tour et la coupole pour l’orchestre.
A présent il y a un restaurant et les terrains de loisirs.
23. Théâtre municipal- bâtiment construit en 1924 selon le projet de Leon
Kammel
24. Tour d’observation au sommet de Cvilin (441 m.au-dessus de la mer) – de
l’hauteur de 26 mètres. Construite dans les années 1902-1903 selon le projet
de l’architecte Ernest Latzel. Construction intéressante de style romantique
est préservée de nos jours dans un état inchangé.
MONUMENTS DE LA MICRORÉGION DE KRNOV
1. Palais Linhartovy. Edifié à la place d’une forteresse, laquelle en 1588 a
été refaite en palais de quatres ailes, et ensuite dans les années 1695-1702,
reconstruite dans le style baroque. Des fresques à l’intérieur. Actuellement
il n’est pas ouvert aux visiteurs .
2. Palais Branticích. Ancien siège féodal. Elevé à l’emplacement d’une
forteresse, dont on a déjà trouvé une trace écrite en 1449. En 1576 le
chancelier du duché de Krnov, Hieronim Reinwald a fait une aile dans la
partie sud du palais. Vers la fin du XVIème siècle on en a ajouté une autre
à l’ouest et une arcade à un étage. Autour du palais il y a un parc aménagé
dans les années 1890-1900, de la surface de 2,5 ha où se trouve une statue
d’Hercule – oeuvre monumentale baroque de 1709. L’intérieur du palais
est inaccessible aux visiteurs.
3. Palais Slezskie Rudoltice. Construit à l’endroit d’une forteresse gothique de
la famille Supowie de Fulštejn, laquelle à la fin du XVI, début du XVIIème
siècle a été refaite par la famille des Sedlnicki de Choltic. Le palais vit une
période d’épanouissement au XVIIIème siècle sous la domination d’Albrecht
von Hoditz. En 1770 Frédéric II, roi de Prusse lui a rendu visite. L’intérieur
du palais est inaccessible aux visiteurs.
4. Palais Dívčí Hrad. Siège renaissance construit dans les années 1591-1593
à l’emplacement du château gothique. La muraille en pierre du XIVème
siècle s’est sauvegardée dans les alentours du château. L’intérieur du palais
est inaccessible aux visiteurs.
5. Cimetière juif à Osoblaha. L’un des plus connus cimetières juifs dans la
République Tchèque, fondé dans les années 1616-1617, quand la communauté juives est venue à Osoblaha. Il fonctionnait jusqu’à la fin du XIXème
siècle.
6. Ruines du château Fulštejn. Elles se trouvent au-dessus du lit d’une petite
rivière Osobłoga. Le château édifié en 1255 par Herbort de Vulm, après
1566 reconstruit dans le style renaissance. Durant la guerre de trente ans
FR
il a été détruit. Il ne restent que les ruines du palais, donjon et fortifications
externes.
AUTRES ATTRACTIONS TOURISTIQUES DE LA MICRORÉGION
DE KRNOV
7. Tour d’observation de Hans Kudlich. Rénovée récemment, elle a été construite
en 1913 au sommet Strážiště (395 m au-dessus de la mer) au-dessus du village
Úvalno. Elle a été réalisée en honneur de Hans Kudlich (1823-1917) issu de
ce village, le plus jeune député à la Diète à Vienne, grâce à qui, en 1848, la
corvée a été aboli.
8. Tour d’observation sur Ježník. Construction en bois au sommet de Vyhlídek
(553 m au-dessus de la mer) se trouve dans la partie municipale de KrnovJežník. Sa hauteur est de 17,5 mètres, y compris le mât.
9. Chemin de fer à voie étroite Osoblaha - Třemešná ve Slezsku (largeur de rails
de 760 mm). Il passe par les villages suivants: Osoblaha-Bohušov-KobernoSlezské Rudoltice-Amalín-Horní Povelice-Dívčí Hrad-Liptáň-Třemešná ve
Slezsku. La ligne a 20,2 km. Au total. La vitesse maximale autorisée est de
40 km/h. La hauteur maximale sur le trajet est de 385 mètres au-dessus de la
mer sur le district de la voie de la longueur de 2 km.
10. Source - Zátorská kyselka. Une source connue de l’eau minérale se trouve
dans le village Zator, près de l’église Sainte Trinité. Elle est exploitée depuis
environ 250 ans. On l’a fait revivre en 1999.
11. Eglise paroissiale Saint Sébastien a été construite dans la pierre dans les
années 1730-1733. Selon la légende Saint Benoî y repose.
MONUMENTS DANS LES PARAGES :
BRUNTÁL (17 626 habitants): château, église Assomption de la Sainte Vierge,
église Notre-Dame Consolatrice, sanctuaire Notre-Dame Secourable, chapelle
de cimetière Saint Michel, maisons de style renaissance
OPAVA (60 731 habitants): église Saint Esprit, bâtiment du Musée de Śłaski,
église protestante, église Sainte Trinité.
LOISIRS DANS LA RÉGION.
CLIMAT
Sur le territoire de la commune de Głubczyce on peur distinguer deux zones
de différentes conditions climatiques. La zone sud-ouest, celle des montagnes
d’Opawa, se caractérise par des conditions atmosphériques plus difficiles (hivers longs et rigoureux, étés plus courts et plus froids). Le territoire nord-ouest et
ouest, celui du Plateau de Głubczyce, possède le climat plus doux. La température
annuelle moyenne est de: 6,8-8,10C, celle de janvier: -2,00C, celle de juillet:
17,00C. Précipitations – les plus petites 600 mm au sud et sud-ouest, les plus
grandes 650 mm au nord et nord-est.
Le terrain de la microrégion de Krnov englobe trois zones de différentes conditions climatiques: la plus petite s’étend au nord et à l’est - avec le climat chaud,
la plus grande – avec le climat modéré et frais (étés modérément frais et courts,
hivers longs et modérés) et le reste du terrain de la microrégion (Heřmanovice,
Holčovice, Hošťálkovy, Krasov, Zátor) avec le climat frais. La température
anuuelle moyenne est de 7,8oC, celle de janvier: -2,3oC, celle de juin : 17,8oC.
Les précipitations annuelles moyennes sont de 600 mm.
VALEURS PAYSAGERS
Le paysage de la commune de Głubczyce est très diversifié. Il est en grande partie
sinuleux et montueux, et seulement la partie sud-ouest de la commune possède
les traits visibles du paysage des basses montagnes, partiellement boisées. Sur le
territoire de la commune il y a deux zones du paysage protégé. Ce sont:
1. Forêt de Głubczyce, petit complexe forestier d’une surface de 1 597,5 ha situé
au nord de la ville sur le Plateau de Głubczyce presque entièrement déboisé.
Il comprend une partie de bassin-versant de Stradunia avec de nombreux
ravins. Il y a toutes sortes de complexes forestiers naturels: prés marécageux
de frênes et aulnes, prés de frênes situés au pied des montagnes et le bois
sacré subcontinental. Le bois de pin et bois mixte s’étendent sur de grandes
surfaces. La forêt de Głubczyce possède de multiples valeurs thérapeutiques
et joue un rôle important dans le tourisme et la récréation des habitants de
Głubczyce.
2. Zone de Mokre - Lewice de la surface de 6 527 ha, comprend une partie des
montagnes d’Opawa. Sa configuration est assez variée. Elle se caractérise par
des pentes escarpées, partiellement boisées avec des points culminants de 500
mètres au-dessus de la mer et de nombreux ravins et vallées de rivières:
Troja, Osobłoga et Opawica. Il y a des complexes forestiers naturels, tels
que: prés marécageux de frênes et aulnes, prés de frênes situés au pied des
montagnes et le bois sacré subcontinental. Les bois de pins, sapins, mélèzes
et mixtes occupent les plus grandes surfaces.
Sur le territoire du paysage protégé on peut rencontrer beaucoup de rares plantes
qui sont préservées. Il sert aussi du refuge pour des animaux protégés.
De complexes forestiers plus petits se trouvent au sud-ouest de la commune,
entre autres dans les alentours de Pielgrzymów, Pietrowice, Radynia, Braciszowa
et à l’est de Chróstno.
Sur le territoire de la commune il y a cinq monuments de la nature. Ce sont:
allée de tilleuls de menues feuilles (2, 3, lieux 4 lignes) (Tilia cordata),
334 arbres, d’une longueur de 800 m environ près de la route de Klisino à
Pomorzowice. Le plus gros arbre a 540 cm de diamètre.
deux arbres (Ginkgo biloba) qui poussant à Pomorzowice sur le terrain de
bâtiments d’exploitation. Age: environ 150 ans.
Chêne boueux (Quercus palustris) poussant sur les champs près du remblai
ferroviaire entre Pomorzowice et Racławice Śl. Age : environ 200 ans.
allée de tilleuls de menues feuilles (deux ou trois lignes) (Tilia cordata), 1403
arbres, d’une longueur de 5500 m environ près de la route de Tarnkowa à
Głubczyce. Le plus gros arbre a 440 cm de diamètre.
Sur le territoire de la microrégion de Krnov il y a des réserves naturelles,
dans lesquelles on peut trouver beaucoup d’espèces de plantes protégées. De
nombreuses espèces protégées d’oiseaux et d’animaux aquatico-terrestres,
comme p.ex:
RÉSERVE NATURELLE KRASOVSKÝ KOTEL, située à l’ouest de la
microrégion de Krnov, environ 2,5 km de Krasova à une hauteur de 660 m
au-dessus de la mer. Sa superficie est de 11,5 ha. C’est une prairie située à la
hauteur de 660 m au-dessus de la mer.
RÉSERVE NATURELLE RADIM occupe la plus haute partie de la pente au
nord de la colline Kopřivná et les environs du coteau, appelé U dubu, sur la rive
droite de Krasovka. La réserve est située à la huteur de 430 - 556 m au-dessus
de la mer. Sa surface est de 19,3 ha. C’est un terrain exceptionnel avec les restes
de sapins argentés, hêtres et de mélèzes autochtones de Jesenick. Dans certains
endroits nous pouvons rencontrer l’érable et l’orme de montagne.
RÉSERVE NATURELLE GRAND ETANG PAVLOVICKÝ. Elle se trouve aux
cadastres de la commune Hlinka, Osoblaha, Slezské Pavlovice.
Parmi les attractions paysagères on ne peut surtout pas omettre les monuments
de la nature, comme :
ANCIENNE ARGILIÈRE – création naturelle se trouvant au nord de Krnov dans
une ancienne excavation de la briqueterie d’une surface de 4,4 ha.
FAUSSE PIERRE LIPTAŇ – située à peu près à 1 km du village Liptáň, non
loin du chemin de fer à voie étroite Osoblaha-Třemešná ve Slezku. C’est un
bloc erratique du nord en basalte à grains fins, dont on estime l’âge à 920-1010
millions d’années environ, il a un poutour de 567 cm et pèse environ 4,7 t. C’est
un des plus grands bloc erratiques sur le territoire de la République Tchèque.
DÍVČÍ HRAD – curiosité de la nature Oblík u Dívčího Hradu se trouve au
nord-ouest du palais sur une surface de 0,6 ha. On y a trouvé des pétrifications
d’arthropodes, coraux et de mollusques de la période de la mer crétacé.
EAUX SUR LE TERRITOIRE DE LA COMMUNE DE GŁUBCZYCE:
RIVIÈRES: Psina, Stradunia, Troja, Opawica, Osobłoga
VIVIERS: Lwowiany, Zawiszyce, Zubrzyce
EAUX DE LA MICRORÉGION DE KRNOV
RIVIÈRES: Osoblaha, Opava, Čížina, Opavice (Zlatá a Černá), Krasovka,
VIVIERS: Bohusov, Brantice, Suchý rybník, Čaková, Dívčí Hrad, Petrův rybník,
Slezské Pavlovice, Slezské Rudoltice,
RUISSEAUX: Hájnický, Černý, Ptačí, Sokolí, Jelení, Kobylí, Komorský,
Kobylí, Petrovický, Stříbrný, Svinný, Železný, Liptaňský, Láčský, Hrozovský,
Lužná, Mušlov, Petrovický, Hraniční, Hradský, Čakovka, Zátorský
SOURCES D’EAU MINÉRALE: Slezské Pavlovice, Zátor
TERRAINS DE SPORT ET DE LOISIR
TERRAINS DE SPORT
GŁUBCZYCE: halle de sport, stade municipal, complexe de terrains de sport
125
FR
126
et de jeux avec le revêtement en asphalte (3), terrain de sport herbeux, courts
de tennis, salles de gym dans les écoles (8). Station balnéaire (env. 500 m de la
gare PKS) construite dans les années 1978-1989. Elle se compose de 5 piscines:
de sport, moyenne, deux peu profondes et une pour enfants. La superficie d’eau
au total est de 6000 m2. Il y a aussi un terrain pour basket-ball, place de jeux
pour de petits enfants et une fontaine.
COMMUNE DE GŁUBCZYCE: terrains de sport dans les écoles (Bogdanowice,
Gołuszowice, Grobniki, Klisino, Lisięcice, Pietrowice, Zopowy), terrains de
football des Equipes Populaires de Sport (Bogdanowice, Chomiąża, Debrzyce,
Gołuszowice, Grobniki, Klisino, Lisięcice, Nowa Wieś, Mokre, Opawice,
Równe, Zawiszyce, Zopowy, Zubrzyce), salles de gym (Gołuszowice, Lisięcice,
Bogdanowice, Klisino, Pietrowice), court de tennis (Głubczyce Sady), trajet
pour vélos no 34 (passant non loin des villes: Głubczyce, Głogówek et
Branice, et du côté tchèque: Krnov, Albrechtice et Osoblaha. Il compte au total
220 km. Sur le territoire de la commune de Głubczyce le trajet passe par les
villages: Zubrzyce–Chróstno–Ciermięcice–Chomiąża–Pietrowice–Lenarcice–
Opawica–Dobieszów–Gołuszowice–Gadzowice–Głubczyce–Tarnkowa–
Sławoszów–Pomorzowiczki–Pomorzowice–Klisino. Le trajet a été tracé grâce
au financement du programme PHARE-CREDO de l’Union Européenne. Dans
le cadre du contrat de partenariat conclu entre Krnov, Głubczyce, Osoblaha,
Głogówek, Albrechtice, Branice et Uvalno).
KRNOV: patinoire artificielle, piscine couverte, station balnéaire, stade de
football, stade d’athlétisme, centre de squosh, quillier, mur d’ascension artificiel,
fitness centre, spinning centre, stade in-line, stade de volley-ball, minigolf.
Aéroport de sport d’Aéroclub de Krnov (dès 1994 l’aéroport a le status
d’aéroport national public, accessible aux avionettes de sport. Il est aussi
utilisé par des pompiers, pour la pulvérisation de plantes (champs et forêts)
et à des fins récréatifs.
MICRORÉGION DE KRNOV: stations balnéaires (Bohušov, Osoblaha,
Úvalno), courts de tennis (Bohušov, Jindřichov, Lichnov, Osoblaha, Petrovice,
Slezské Rudoltice, Třemešná), stades de volley-ball (Bohušov, Holčovice,
Osoblaha, Rusín, Slezské Rudoltice), stades de football (Bohušov, Brantice,
Býkov - Láryšov, Čaková, Dívčí Hrad, Heřmanovice, Hlinka, Holčovice,
Janov, Jindřichov, Krasov, Liptaň, Město Albrechtice, Osoblaha, Rusín,
Slezské Pavlovice, Slezské Rudoltice, Třemešná, Úvalno, Zátor), salles de gym
(Janov, Jindřichov, Lichnov, Liptaň, Město Albrechtice, Osoblaha, Úvalno),
fitness centre (Heřmanovice, Holčovice), téléskis (Holčovice, Hošťálkovy,
Liptaň, Petrovice), location de vélos (Holčovice), quillier (Slezské Rudoltice),
centre de sport (Vysoká).
Trajets de vélos: no 55 - Úvalno - Krnów - Město Albrechtice - Holčovice
- Heřmanovice - Rejvíz - Jeseník. Le trajet propose de vister les ruines de
châteaux, panorama de la Tour à Úvalno, l’architecture de Jesenik bien gardée
et les monuments de la nature. Il conduit jusqu’à la station climatique Jesenik.
Il rejoint à Branice le trajet no 34 d’une longueur de 91 km de Wiechowice
à Lewice, Pietrowice, Głubczyce, Głogówek. Les trajets pour des cyclistes
entraînés Krnov - Cvilín dans les environs de la colline Cvilin (trajets ont été
créés grâce aux enthousiastes du cyclisme. La réalisation de cette idée a été
possible grâce à une aide financière importante, octroyée dans le cadre du
fonds américain USAID/Corps de la Paix. Le trajets se divisent selon leur
dégré de difficulté entre bleu (le plus facile), vert (moyennement difficile) et
rouge (le plus difficile).
TERRAINS DE LOISIR
COMMUNE DE GŁUBCZYCE: Pietrowice - camping de la Ière catégorie
situé à 14 km de Głubczyce, 1 km du passage à frontière de la République de
la Pologne et la République Tchèque. Sur le territoire de camping il y a un lac
de 2 ha dans lequel on peut se baigner. Il y a aussi un vivier pour des pêcheurs
à la ligne. A côté de l’hôtel et des bungalows il y a un camping de tentes qui
peut accueillir environ 200 personnes et dispose de 18 postes pour les caravanes.
L’attraction du centre est, sans doute, la piscine équipée de la tour, d’où on peut
sauter, et de la glissoire de 11 m de la hauteur et 25 m de longueur. Le camping
est ouvert pendant la saison à partir du 1 mai jusqu’au 31 octobre. En 2004 la
pente pour skieurs a été mise en service.
MICRORÉGION DE KRNOV: Osoblaha – centre de loisirs avec la piscine,
Holčovice Spálené – téléskis près du pensionnat Zamo, Holčovice Spálené
– centre de loisirs Zdravý vzduch (L’air frais), Holčovice - pensionnat Lesní zátiší
(Le calme de la forêt), Bohušov – centre de loisir avec la piscine naturelle.
CENTRE D’INFORMATION TOURISTIQUE
Głubczyce - rue Niepodległości 14, www.glubczyce.pl, e-mail:
[email protected], rue Olimpijska 1, e-mail: [email protected]
Krnov - Hlavní náměstí 25, www.krnov.cz, e-mail: infocentrum.krnov@sez
nam.cz
Dívčí Hrad - Dívčí Hrad 64, www.sweb.cz/info.dh, e-mail:
[email protected]
Bohušov - Bohušov 15, www.obecbohusov.hyperlink.cz, e-mail:
[email protected]
Osoblažsko - Dívčí Hrad 20, www.osoblazsko.cz, e-mail: [email protected]
7. ECONOMIE
VALEURS DE LA REGION
ATOUS DE LA COMMUNE DE GŁUBCZYCE: proximité de la frontière et
de passage de la frontière, très bonnes conditions naturelles et infrastructure
rurale pour agriculture, base pour l’industrie agro-alimentaire, infrastructure
technique en bon état, nouvelle infrastructure technique bien développée
– station d’épuration des eaux usées, réseau routier bien développé, cadres
techniques et de formateurs du niveau moyen et supérieur bien préparés,
environnement propre.
La commune de Głubczyce a pour objectif de créer un centre moderne de
l’agriculture, des services et du tourisme. Une attention toute particulière
sera portée sur l’augmentation de l’attractivité économique de la commune et
l’amélioration de la qualité de vie de ses habitants. La stratégie du développement de la commune définit quatre principaux objectifs à atteindre jusqu’à
2015: amélioration de conditions de vie des habitants, agriculture moderne
et développement de zones rurales, et de l’infrastructure technique, industrie
et services, développement de la coopération internationale (selon: Stratégie
du développement de la Commune de Głubczyce approuvée par le Conseil
Municipal à Głubczyce sous forme d’une délibération No XX/263/2001 du
28 février 2001)
POINTS FORTS DE L’ÉCONOMIE DE LA MICRORÉGION DE KRNOV:
coût du travail relativement bas, espaces suffisantes pour l’activité économique,
zone industrielle bien préparée, proximité de la frontière avec la Pologne, bonne
communication routière avec la Pologne, actions en faveur du développement
régional, accessibilité de la main d’oeuvre, pourcentage élevé des cadres instruits
(selon: La Mairie de Krnov, analyse SWOT)
INFRASTRUCTURE TECHNIQUE
APPROVISIONNEMENT EN EAU
Głubczyce est alimentée en eau par une conduite de distribution d’eau se trouvant au carrefour des rues Powstańców - Mickiewicza. Cette conduite d’eau
arrive aussi jusqu’aux villages voisinants. Les fermiers d’autres villages sont
approvisionnés en eau par les puits creusés, conduites collectives alimentées en
eau des prises d’eau des conduites, équipées en puits de profondeur, et par les
conduites d’eau locales.
Les villages de la microrégion de Krnov sont annexés au réseau public des
conduites d’eau, ou bien, sont approvisionnés en eau par les conduites d’eau des
anciennes exploitations d’Etat, par les puits des exploitations individuelles et les
conduites communales. La conduite d’eau publique à Krnov est alimentée en eau
des sources des eaux souterraines de Zlatá Opavice et Kostelec.
EVACUATION DES EAUX USÉES – STATION D’ÉPURATION D’EAU
Głubczyce est canalisée dans le système séparatif d’égouts. La longueur du
réseau de la canalisation sanitaire est de 23,7 km et 12,4 km de raccordements.
Dans ce système sont aussi canalisés deux villages avoisinants: Gadzowice
et Gołuszowice.
La ville possède une station mécanico-biologique d’épuration des eaux usées,
très moderne qui travaille selon la technologie BIO-SYMBIO. Son rendement
est de: Qdśr 6 915 m3/jour, Qdmax 9 550 m3/jour, RLM = 73 250.
Dans la microrégion de Krnov ce sont Úvalno et Krnov qui ont le plus grand
FR
pourcentage des fermes canalisées. Dans les 14 villages plus de 90% de maisons
noires loess, bruns, et
Structure de la SAU dans la commune de
ne sont pas canalisées.
pseudopodzoliques. La
Głubczyce en 2003 (en ha)
EVACUATION DE DÉCHETS - DÉCHARGE
part de sols des classes ILa ville possède une décharge de déchets ménagers et industriels. Localisée dans
III représente 74% de la Total superficie de la commune 29 433
la partie sud de la ville, près de la route de Głubczyce à Rożnow, elle assure la
SAU. Le climat, le plus de Głubczyce
collecte des déchets de toute la commune. Sa superficie est de 4,6 ha.
chaud de la Pologne, A. surface agricole utilisée SAU 23 528
Conformément aux règlements, en vigueur dans la République Tchèque, la
favorise le développeterres arables
20 916
commune est tenue d’assurer une quantité suffisante de conteneurs pour déchets
ment de l’agriculture.
communaux, lesquels elle doit trier et liquider par la suite. Depuis juin 1997 à
Elle reste une activité
vergers
145
Krnov, on a organisé une collecte des déchets spéciaux et de grands gabarits.
dominante dans la comprés
865
ENERGIE
mune de Głubczyce. Dans
pâturages
15 021
A Głubczyce il y a un centre d’alimentation en énergie électrique, duquel on
la structure d’emblavure
fait sortir des réseaux de câbles et câbles aériens de 15 kV, de la longueur de
dominent les céréales B. terres près de forêts
3 080
178 km. Sur le territoire de la commune il y a 129 postes de transformation
(froment, seigle et orge)
2 825
15/0,4 kV, dont les 39 alimentent la ville de Głubczyce. L’Entreprise Energétique
– plus de 80% de la C. terres en friche et autres
Opole S.A. Région de Kędzierzyn-Koźle, qui est le fournisseur de l’énergie,
surface d’emblavure, et
approvisione aussi les 15 postes de transformation, étant en exploitation d’autres
les plantes potagères (pommes de terre et betteraves) – près de 10%.
utilisateurs. Les postes de transforamtion, cités ci-dessus, alimentent sur le
Sur le territoire de la microrégion de Krnov des agriculteurs cultivent du
territoire de la commune 135,4 km de réseau aérien NN, 14,2 km du réseau de
froment, de l’orge, des betteraves sucrières et des pommes de terre. Les
câbles NN et 81,5 km du réseau d’éclairage.
régions agricoles les plus dynamiques dans la microrégion se situent à l’est
Severomoravská energetika a.s. Krnov est le fournisseur actuel de l’énergie
des alentours de Osoblaha. On peut y cultiver même les plantes exigentes.
dans la microrégion de Krnov. Une importance décisive, en ce qui concerne
Les principales productions agricoles sont: betteraves, orge et froment. Les
l’approvisionnement de la région en énergie, a le réseau de distribution 110 kV,
terres noires prédominent.
qui se compose de noeuds d’alimentation (réseau électrique de la haute tension)
INDUSTRIE
Nombre d’entrepreneurs dans la commune de Głubczyce - 1 200
et de lignes de transmission. Dans la microrégion il y en a deux: Krnów- Česká
Nombre de sujets
Ves et Odbočka Třemešná.
économiques dans la Structure de la SAU dans la microrégion de Krnov
APPROVISIONNEMENT EN GAZ
(mai 2004):
microrégion de Krnov
Głubczyce est approvisionnée en gaz naturel à une basse tension. Sur le restant
(03.2004): 6 031
du territoire de la commune passe le gazoduc de la relation Nysa – Racibórz. La
total superficie de la
58 033
Le secteur industriel domi- SAU
longueur du réseau séparatif du gaz à une basse tension est de 60,8 km, celle
nant dans la commune de forêts
de la tension moyenne est de 1,8 km.
24 126
Głubczyce est celui de la
Le réseau du gaz dans la microrégion de Krnov comprend deux réseaux: de
prés
11 154
transformation agro-alimenbasse tension (jusqu’à 2,2 kPa) et de la moyenne (jusqu’à 300 kPa). Le gazoduc
16 713
taire, surtout: transformation terres arables
de moyenne tension passe par Úvalno-Krnov- Krásné Loučky-M.Albrechticedu lait, production de bois- vergers
Třemešná-Jindřichov-Janov-Petrovice.
17
sons rafraîchissantes, producTHERMIQUE
réserves acquatiques
601
tion de bières et de malts,
Sur le territoire de la commune il y a plusieurs chaufferies locales alimentant
1 111
boulangeries et confiseries, jardins
la ville, les logements y compris. Les chaufferies communales, de société et
boucheries, charcuteries. terrains bâtis
683
coopératives assurent la production et la distribution de l’énergie en ville.
En ville se développent autres
A Krnov une partie de la demande en énergie thermique est assurée par
3 628
aussi: construction, industrie
l’intermédiaire du système central de chauffage. La chaufferie située la rue
métallique – production de
Revoluční à Krnov est le principal fournisseur de l’énergie. Il y en a aussi une
radiateurs de chauffage central et réchauffeurs d’eau et l’industrie pharmaautre, chaufferie moderne, celle du quartier près de Cvilín, c’est une chaufferie
ceutico-cosmétique.
moderne. La plupart des entreprises en ville, écoles, centres de santé, magasins
Głubczyce voit son avenir dans l’évolution continue de la transformation
et environ 4000 ménages sont annexées à ce système.
agro-alimentaire et les services dans le secteur agricole. La
TÉLÉCOMMUNICATION
Villes partenaires de
proximité de grands débouchés et la coopération avec les
La commune de Głubczyce possède un réseau de télécomGłubczyce
Tchèques sont les facteurs favorables à cet objectif.
munication par câbles qui assure une communication téléphoL’industrie des machines et du bois sont les secteurs industriBohême
Krnov, Albrechtice,
nique réalisée par une centrale automatique.
els les plus importants dans la microrégion de Krnov, de même
La téléphonie GSM de tous les opérateurs présents sur le Rusin
que la construction. Traditionnellement se développe aussi la
marché polonais a une portée sur tout le territoire de la Rockenhausen
Allemagne
production des orgues. Deux tiers de services et de produits
commune.
Saint Remy sur Avre
France
des sociétés locales sont vendus sur le marché intérieur. Le
En 1996 à Krnov on a mis en service une nouvelle centrale
Villes partenaires de Krnov
reste de la production est exporté.
téléphonique de type HOST. Sur le territoire de la microréPOSSIBILITÉS D’INVESTISSEMENT DANS LA
gion passe le conduit de lumière d’une grande transmittance Głubczyce, Prudnik,
Pologne
RÉGION DE GŁUBCZYCE-KRNOV
Ostrava – Krnov – Bruntál. Dans la République Tchèque il y Mińsk Mazowiecki
Les réserves existantes en matière de la production agria aussi un réseau GSM.
Karben
Allemagne
cole et la proximité de grands débouchés potentieles des
AGRICULTURE
Saint Egréve
France
produits agro-alimentaires créent des conditions favorables
CLASSEMENT DE SOLS
Grèce
à l’investissement dans le secteur agro-alimentaire et les serLa commune de Głubczyce bénéficie de sols très fertiles. Pefki
vices qui y sont liés. Głubczyce et Krnov disposent de terrains
Les glèbes très bonnes et bonnes dominent (surtout froment- Telšiai
Lituanie
attractifs et bien localisés, prêts à accuellir les investissements
betteraves). C’est particulièrement typique pour les villages Yukon
USA
étrangers. La proximité de la frontière tchèque et les passages
situés au centre-nord de la commune, où il y a des terres
127
FR | DE
de frontière incitent à intensifier la vie économique dans la zone frontalière et sur
la route de transit (route nationale No 38). La commune de Glubczyce possède
un terrain à investir, situé dans cette zone.
La région de Głubczyce-Krnov a pour objectif de créer les conditions favorables
aux nouveaux investisseurs et de promouvoir le développement des PME,
dans le cadre de la coopération entre le secteur privé et public. L’évolution
de la coopération internationale et du commerce frontalier est non moins
importante.
Investissments fort demandeurs: transformation agro-alimentaire, infrastructure
communale, construction de logements, services, commerce, culture, sport,
loisirs, protection de l’environnment.
FACILITÉS ET ENCOURAGEMENTS POUR LES INVESTISSEURS.
Il y a une possibilité de bénéficier d’allègement fiscal des taxes et des impôts
locaux au cas des investissements importants pour le marché de l’emploi local
et pour le développement des communes.
Conformément à la stratégie du développement de la microrégion de Krnov
l’objectif principal est de créer des conditions favorables aux investissements
nouveaux par la préparation de terrains à investir et le service complexe auprès
des investisseurs. Le soutien aux PME dans le cadre de la coopération entre le
secteur privé et public, est très important dans le domaine de l’économie et du
développement de l’esprit d’entreprise. Il en est de même pour la coopération
internationale et le commerce frontalier.
DE
REGION GŁUBCZYCE-KRNOV. GESCHICHTE. TOURISTIK. WIRTSCHAFT
128
1. Einleitung
Die Veröffentlichung “Region Głubczyce-Krnov. Geschichte. Wirtschaft.
Touristik” ist ein Ergebnis der Zusammenarbeit der Städte Głubczyce und
Krnov mit finanzieller Unterstützung des Programms PHARE CBC. Sie soll
Wissenswertes über die Region, ihre Geschichte sowie ihre touristischen und
wirtschaftlichen Qualitäten vermitteln.
ZUSAMMENARBEIT GŁUBCZYCE-KRNOV
Aktivitäten für eine partnerschaftliche Zusammenarbeit zwischen Głubczyce und
Krnov bleiben seit vielen Jahren ein besonderes Augenmerk beider Städte. Hierzu
gehören vor allem polnisch-tschechische Kultur- und Sportveranstaltungen. Ihre
Organisatoren sind - neben der jeweiligen Gemeinde - Schulen, Sportvereine und
Feuerwehren, aber auch Pfadfinder, Scouts und Fußball-Altherren beider Städte.
In den letzten Jahren unternehmen beide Städte zahlreiche Projektkooperationen,
die aus EU-Mitteln finanziert werden. Hinzu kommen wirtschaftsfördernde
Maßnahmen.
Eine offizielle Kooperationsvereinbarung zwischen Krnov und Głubczyce kam
2001 zu Stande. Beide Städte liegen in der Euroregion Silesia.
2. Region Głubczyce-Krnov
LAGE
Die Region Głubczyce-Krnov umfasst die Gemeinde Głubczyce (Polen) und die
Mikroregion Krnov (Tschechien).
Die Gemeinde Głubczyce liegt im südwestlichen Teil Polens. Die
Gemeindegrenze ist westlich auf 43 km Länge gleichzeitig Polens Grenze zur
Tschechischen Republik. Administrativ gehört die Gemeinde zur Woiwodschaft
Opole und zum Landkreis Głubczyce.
Die Mikroregion Krnov befindet sich im nordöstlichen Teil der Tschechischen
Republik. Ihre Grenze ist nördlich auf 86 km Länge gleichzeitig Tschechiens
Grenze zu Polen. Administrativ gehört sie zur mährisch-schlesischen Region
mit dem Zentrum in Opava.
Die Gemeinde Głubczyce umfasst:
die Stadt Głubczyce (13.854 Einwohner),
45 Amtsdörfer. Es sind dies: Bernacice (106 Einwohner), Bernacice Górne
(123), Biernatów (63), Bogdanowice (545), Braciszów (110), Chomiąża
(207), Chróstno (127), Ciermięcice (85), Debrzyca (313), Dobieszów (100),
Gadzowice (232), Gołuszowice (352), Głubczyce Sady (541), Grobniki (706),
Kietlice 129), Klisino (677), Krasne Pole (200), Królowe (280), Krzyżowice
(284), Kwiatoniów (90), Lenarcice (80), Lisiecice (830), Lwowiany (118),
Mokre (186), Mokre Kolonia (147), Nowa Wieś (230), Nowe Gołuszowice
(416), Nowe Sady (139), Nowy Rożnów (132), Opawica (139), Pielgrzymów
(72), Pietrowice (196), Pomorzowice (407), Pomorzowiczki (78), Radynia
(141), Równe (434), Sławoszów (39), Stara Wieś (31), Ściborzyce Małe
(313), Tarnkowa (87), Widok (226), Zawiszyce (378), Zopowy (313), Zopowy
Osiedle (180), Zubrzyce (417). Die Gemeinde zählt die meisten Amtsdörfer
unter allen städtisch-ländlichen Kommunen der Region Opole.
Mit einer Fläche von ca. 295 km2 nimmt die Gemeinde Głubczyce 3,1 Prozent
des Woiwodschaftsgebiets ein. Es ist die größte Gemeinde der Woiwodschaft
Opole.
Die Mikroregion Krnov umfasst 25 Ortschaften (67 Katasterbezirke). Es sind dies:
Bohušov (457 Einwohner), Brantice (1163), Býkov-Láryšov (158), Čaková (296),
Dívčí Hrad (262), Heřmanovice (391), Hlinka (236), Holčovice (755), Hošťálkovy
(672), Janov (346), Jindřichov (1617), Krasov (343), Krnov (25641), Lichnov
(1092), Liptaň (442), Město Albrechtice (3637), Osoblaha (1163), Petrovice (166),
Rusín (150), Slezské Pavlovice (195), Slezské Rudoltice (664), Třemešná (1007),
Úvalně (919), Vysoká (315), Zátor (1162).
Geografisch liegt die Gemeinde Głubczyce innerhalb von zwei Entitäten: Der
südwestliche Teil ist im niederen Oppagebirge eingebettet, das zum Vorgebirge
der Ostsudeten gehört, und die Gebiete im Nordwesten und Westen liegen im
Głubczyce-Plateau, einem Teil der Schlesischen Tiefebene.
Das Territorium der Mikroregion Krnov gehört überwiegend zu den Ostsudeten
(Makroregion Tschechisches Hochland). Nur die äußerst nördlichen und
westlichen Teile (Osoblaha, Krnov und Úvalně) gehören zum Schlesischen
Tiefland (Makroregion Mittelpolnisches Tiefland). Der Norden der Mikroregion
liegt im Jindřichov-Vorland, einem Teil der Hochebene Zlate Hory. Ein kleiner
Gebietsteil um Heřmanovice gehört zum Massiv Gruby Jesenik.
VERKEHR
Durch die Gemeinde Głubczyce verlaufen:
die regional relevante Landstraße Nr. 38 von Kędzierzyn-Koźle über
Głubczyce bis zur polnischen Staatsgrenze,
zwei Woiwodschaftsstraßen: Nr. 416 (Krapkowice/Głogówek/Głubczyce/
Kietrz/Racibórz) und Nr. 417 (Laskowice/Klisino/Szonów/Szczyty/
Lisiecice).
Etwa 20 km vom Stadtzentrum entfernt verläuft die Landstraße Nr. 45
(Pszczyna/Racibórz/Opole), eine Hauptstrecke für beschleunigten Verkehr. Von
Verkehrsknoten der Autobahn A4 ist die Stadt ca. 38 km entfernt.
In der Mikroregion Krnov gibt es:
zwei Verkehrswege mit überregionaler Bedeutung: Nr I/45 (Bruntál/Krnov/
Šternberk), ein Zubringer der Autobahn Richtung Prag über die Schnellstraße
Olomouc-Brno, und die Landstraße Nr. 57 (Krnov/Úvalně/Opava),
vier Verkehrswege mit regionaler Bedeutung: Nr II/458 (Krnov/Město
Albrechtice), vom Grenzübergang Vysoká über Bartultovice und Trzebina
nach Prudnik, Nr. II/457 (Petrovice/Jindřichov/Osoblaha), Nr. II/453
(Holčovice/Město Albrechtice) und Nr. II/459 (Krnov/Lichnov).
Durch die Gemeinde Głubczyce verläuft die nichtelektrifizierte Einbahnlinie
Racławice Śląskie/Głubczyce/Racibórz – zurzeit außer Betrieb.
Die Eisenbahntransporte in der Mikroregion Krnov sind von lokaler Relevanz. Es
gibt dort die Bahnlinien Nr. 290 (Krnov/Město Albrechtice/Głuchołazy) und Nr.
310 (Olomouc/Bruntál/Krnov). Es sind nichtelektrifizierte Einbahnlinien.
GRENZÜBERGÄNGE
DE
In der Region Głubczyce-Krnov gibt es:
zwei Personen- und Güter-Straßengrenzübergänge zu Tschechien:
− Vysoká/Bartultovice/Trzebina/Prudnik (Güter-Vollübergang, Warenverkehr
ohne Tonnagelimit),
− Pietrowice/Krnov (Warenverkehr mit zulässiger Ladefähigkeit von bis zu 3,5
t unter Ausschluss gefährlicher Ladungen),
einen Personen-Straßenübergang:
− Pomorzowiczki/Osoblaha (Personenverkehr),
drei Kleinverkehrs-Grenzübergänge: Lenarcice/Linhartovy, Chomiąża/
Chomyz und Úvalně/Branice (Fuß- und Radverkehr, Öffnungszeiten: 6.00
bis 22.00 Uhr).
3. Städtevorstellung
GŁUBCZYCE
Die Stadt liegt am historischen Handelsweg Opole/Olomouc/Brno an der Schwelle
zur Mährischen Pforte an der Zinna (pl. Psina), einem linken Zufluss der Oder.
Stadtfläche: ca. 13 km2 (4,4% des Gemeindegebiets). Einwohnerzahl: 13 861
(30.04.2004). Bevölkerungsdichte: 1.066 Personen/km2.
Nächstliegende Großstädte:
auf polnischer Seite: Opole (62 km), Gliwice (71 km), Katowice (107 km),
Wrocław (155 km),
auf tschechischer Seite: Krnov (17 km), Bruntal (41 km), Prag (363 km).
KRNOV
Krnov liegt im Krnov-Tal im nordöstlichen Teil der Hochebene Niski Jesenik, die
unweit der Stadt in das schlesische Tiefland übergeht. Das Stadtzentrum liegt 316
Meter ü.d.M. Höchste Anhöhen in der Stadt sind: Cvilínský kopec (436 m ü.d.M.)
und Bezručův vrch (389 m ü.d.M.). Stadtfläche: 44,3 km2. Einwohnerzahl: 25
641 (30.04.2004). Bevölkerungsdichte: 578 Personen/km2
Nächstliegende Großstädte:
auf tschechischer Seite: Bruntal (24 km), Opava (25 km), Ostrava (55 km),
auf polnischer Seite: Opole (78 km), Gliwice (87 km), Katowice (123 km),
Wrocław (171 km).
4. Veranstaltungen in der Region Głubczyce-Krnov
WIRTSCHAFTSVERANSTALTUNGEN: Unternehmensmessen in
Głubczyce
KULTURVERANSTALTUNGEN:
IN GŁUBCZYCE: Kulturtage von Głubczyce, Internationales
Schulchorfest, Internationales Festival Junger Pianisten, Wettbewerbe für
Schülerkunstgruppen, Tanzwettbewerbe, kommunal-dekanale Erntefeste,
Miss Teenager-Wahl des Landes Głubczyce.
IN KRNOV: Musikfest Krnov, Jungtänzerwettbewerb, Griechische Tage,
Traditionsjahrmarkt, Feiertagsmärkte, Internationales Kunst-Pleinair,
GEMEINSAME POLNISCH-TSCHECHISCHE VERANSTALTUNGEN:
Oberschlesienfest Głubczyce – Krnov.
KÜNSTLERGRUPPEN
IN GŁUBCZYCE: Gemischter Chor des Allgemeinbildenden Lyzeums,
Theatergruppe “Tradycja”, Tansensemble “Fantazja”,
IN KRNOV: Puppenspielerverein Krnováček, Volkstheater Krnov, Verein
Freier Künstler in Krnov a 13.
SPORTVERANSTALTUNGEN:
IN GŁUBCZYCE: 3.-Mai-Lauf, gesamtpolnische Badminton-Spiele,
Sportturniere,
IN KRNOV: Boxwettbewerb, Großer Preis Krnovs im Schwimmen,
Tschechische Karate-Meisterschaften, Landesvolleyballturnier, AmateurVolleyballturnier YMCA Krnov, Schachturnier um das Krnover Stadtschild,
Europäisches Pokal Radiogesteuerter Großmodelle, Orientierungslauf
Hrouzovka.
GEMEINSAME POLNISCH-TSCHECHISCHE VERANSTALTUNGEN:
Halbmarathonlauf Głubczyce – Krnov
WICHTIGERE SPORTVEREINE:
IN GŁUBCZYCE: Volkssportverein “Technik” (mehrfacher Polen-Meister
im Badminton), Sportverein “Polonia” Gołuszowice/Głubczyce, Altherren
“Polonia” Głubczyce, Laufverein Głubczyce, Sportverein Kombinat
Głubczyce, Taekwon-Do,
IN KRNOV: Schützenverein, Schwimm-, Ringsport-, Box- und
Basketballverein.
5. Geschichte der Region Głubczyce-Krnov
Bevor die Städte Głubczyce (tsch. Hlubčice, dt. Leobschütz) und Krnov (auch
Karniov genannt, tsch. Krnov, dt. Jägerndorf) entstanden, waren ihre Gegenden
ab dem 6. Jh. von Slawen der Stammesgruppe der Golenschitzer bewohnt. Nicht
ausgeschlossen ist, dass in der Gegend des heutigen Głubczyce noch ein anderer,
von einem bayrischen Geografen des 9. Jh. erwähnter Lupiglaa-Stamm existierte.
Das Gebiet wurde im selben Jahrhundert Teil des Großmährischen Reiches, das
im Jahre 906 von nomadischen Ungarn zerschlagen und anschließend in den
damals im Enstehen begriffenen böhmischen Staat eingegliedert wurde. Im
Jahr 990 fiel der polnische Fürst Mieszko I. in Schlesien ein und nahm es den
Tschechien fort. Bis 1038 lagen das Głubczyce-Plateau und das Krnov-Gebiet
innerhalb des frühpiastischen Staates. Nach dem Tode Mieszko II. (gest. 1034)
ging der polnische Staat unter. Dies nahm der böhmische Fürst Bretislaw zum
Anlass, Großpolen anzugreifen und auf dem Rückweg Schlesien an Tschechen
anzuschließen. Seitdem reihten sich erschöpfende polnisch-tschechische Kriege
aneinander. Die Kämpfe erloschen erst 1137 nach dem Frieden von Kłodzko,
kraft dessen das Land Opava und große Teile der Głubczyce-Hochebene in
böhmischer Hand blieben.
Um die Anfänge von Głubczyce und Krnov wissen wir nicht: Es fehlen
darüber Quellinformationen. Die erste Erwähnung von Głubczyce erschien in
einer Troppauer (Opava) Urkunde von 1224, in der von einer Zollbefreiung der
Troppauer Stadtbürger an Lubschicz die Rede war. Der deutsche Stadtname zeigt,
dass hier vor 1224 eine Kolonisierung stattgefunden haben muss. Ob Głubczyce
damals bereits eine Stadt war, ist nicht bekannt.
1253 wurde nach dem Głubczyce-Recht Horni Benešov bei Krnov gegründet.
Diese Information zeugt davon, das Głubczyce schon damals ein höherrangiges
Zentrum städtischer Gerichtsbarkeit war. Das Głubczyce-Recht wirkte in Teile
Schlesiens und weite Gebiete Mährens hinein. Noch im 13. Jh. reichte es bis
nach Uherski Brod, Hranice und Kopřivnice, im 14. Jh. nach Bilovec, Budišov,
Mesto Libava, Novy Jičin, Derne bei Fulnek und Valašske Meziřici.
Die frühesten Stadtvorrechte von Głubczyce wurden vom Stadtbürger Nikolaus
Brevis, einem Schreiber des Krakauer Domkapitels, 1421 niedergeschrieben.
Das heute als Codex iuris Lubschicensis berühmte Dokument, ein vom
schlesischen Miniaturenmaler Johannes von Zittau bebildertes Meisterwerk
der mittelalterlichen Kunst, ist im Jahr 2002 wieder aufgefunden worden.
Zurzeit befindet es sich im Staatsarchiv in Opole.
Die Anfänge der Stadt Krnov fallen ins 13. Jahrhundert. Die erste Erwähnung
Krnovs erschien ein wenig später als bei Głubczyce, in einem Schreiben
von König Vaclav I. von Böhmen aus dem Jahr 1240, in dem vom Landgut
“KYRNOW“ die Rede ist. In einer Urkunde von 1253 zur Gründung von Horny
Benešov nach dem Głubczyce-Recht durch Schatzmeister Beneš aus Cvilin wird
erwähnt, dass unter den Zeugen des Ereignisses Vogt Sigfrid aus Krnov (Sifridus
advocatus de Jegerdorf) war. Und da in jener Zeit ein Vogt das Stadtoberhaupt
war, glaubt der tschechische Historiker Jaroslav Bakala, dass die Gründung
Krnovs zwischen 1240 und 1253 erfolgte.
Seine Stadtrechte erlangte Głubczyce durch den böhmischen König Premisl
Ottokar II. im Jahr 1275. Die Bewilligung der Stadtrechte an Krnov durch
Ottokars Gemahlin Kunigunde (Kunhuta) wird auf das Jahr 1279 datiert.
Der im Dokument verwendete deutsche Stadtname Jegerdorf weist - wie bei
Głubczyce - auf deutsche Besiedlung hin.
1265 erhielt Głubczyce von Ottokar II. einen Stadtwald, “der ihnen für 20
Ackerfluren reichen sollte”. Das Waldstück bleibt bis heute im Besitz der Stadt.
Ein ähnliches Geschenk (24 Waldfluren) erhielt Krnov von Fürst Mikulaš von
Opava im Jahr 1281.
In der zweiten Hälfte des 13. Jh. dehnen beide Städte ihre Oberhoheit auf
Landgüter aus. Vermutlich schon gegen Ende des 13. Jh. kam Głubczyce in
den Besitz von Krolove und Schlegenberg (heute Lwowiany), Krnov indes
erhielt von Ottokar II. die Dörfer Bliszczyce und Chomiążę im heutigen
Landkreis Głubczyce.
129
DE
130
Bei der Erörterung von Stadtanfängen darf man kirchliche Angelegehheiten
nicht außer Acht lassen. Schon im 13. Jh. entstanden in Głubczyce und Krnov
die Pfarreien des Bistums Olomouc (dt. Olmütz).
Die ältesten Fragmente der Pfarrkirche zur Geburt der Heiligen Jungfrau Maria
in Głubczyce (Süd- und West-Hauptportal sowie Fenstermasswerke) stammen
vermutlich aus der 1. Hälfte des 13. Jh. Im 14. Jh. wurde die Kirche ausgebaut. Aus
dem 15. Jh. stammt ein Taufstein, der heute in der barocken Franziskanerkirche
aufbewahrt wird.
Noch in der 2. Hälfte des 13. Jh. gelangte die Pfarrgemeinde in die Hände der
Johanniterritter, die sich im nahe gelegenen Dorf Grobniki niedergelassen hatten.
Diese übernahmen die Obhut über das von Königin Kunigunde gegründete Spital
zum Hl. Johannes dem Evangelisten, das unweit der heutigen Straße ul. Garbarska
lag. Auch im Mittelalter, im Jahr 1448, begann man in Głubczyce mit dem Bau
einer Holzkirche St. Ägidius und Bernardinus und eines Franziskanerklosters, das
1454 vom berühmten, 1700 heilig gesprochenen Franziskanerprediger Johannes
Kapistran besucht wurde. Beide Bauwerke brannten beim Stadtbrand von 1476
nieder und wurden später aus Stein neu errichtet.
Die Schirmherrschaft über die Pfarrkirche zu Krnov übernahmen Deutschritter,
die Fürst Nikolaus I. 1281 kommen ließ. Sie riefen ein Stadtspital und eine
Heiliggeistkirche ins Leben. Letztere wurde in der 1. Hälfte des 15. Jh. umgebaut.
Heute dient sie als Konzertsaal. Zu bewundern sind dort Fragmente von Fresken
und Wandmalereien aus dem 14. und 15. Jh.
Aus dem 15. Jh. stammt die berühmte Pfarrkirche St. Martin mit Merkmalen
eines Wehrbaus. In der 2. Hälfte des 13. Jh. ließen sich in Krnov Minoriten
(Franziskaner) nieder. Sie gründeten ihr Kloster und eine Kirche zur Geburt der
Heiligen Jungfrau Maria. Zum Sakristan der Kirche wurde 1421 Nikolaus aus
Koźle (dt. Cosel), Verfasser von Liedermanuskripten in lateinischer, deutscher
und tschechischer Sprache.
Nach dem Tod von König Premisl Ottokar II. wurden Głubczyce und Krnov Teil
des Fürstentums Opava und gelangten zuerst unter die Herrschaft der bereits
erwähnten Witwenkönigin Kunigunde und anschließend einer Seitenlinie der
Premisliden, beginnend vom Nikolaus I. (1282-1318), dem unehelichen Sohn
von Ottokar II. 1365, nach dem Tod Nikolai II., erhielt seine Witwe, Fürstin
Jutta, Głubczyce auf Lebenszeit. Seitdem bildete Głubczyce den Mittelpunkt
eines eigenständigen Fürstentums.
1377 erreichten die jüngsten Söhne Nikolai II. die Volljährigkeit. Die Fürstin
Jutta trat entweder als Herrscherin zurück, oder sie verstarb. Durch erneute
Erbschaftsteilung erhielt Fürst Johannes II. der Eiserne Krnov und Bruntal
nebst Umgebung und Gebieten des heutigen Landkreises Głubczyce. Zum
Besitzer des Fürstentums Głubczyce wurde Nikolaus III. Dieses erstreckte
sich von Zuckmantel (heute Zlate Hory) im Westen bis zum Fluss Zlatá Opava,
Krzanowice und Chuchelna im Süden. Beide Städte waren Fürstensitze. Es
standen dort Fürstenschlösser. Das Schloss zu Głubczyce befand sich im heutigen
Pfarrhausgelände, im sog. “Rektorhaus” und der “alten Schule” mit “Keks” an der
ul. Kościelna. Hier residierten die Fürsten von Opava und Głubczyce: Nikolaus
III., Przemko, Nikolaus IV., Vaclav und Johannes der Fromme.
Unweit der Stadt Krnov, auf einer Anhöhe, steht ein Schloss namens Cvilin. Es
wurde im 13. Jh. aus Stein gebaut. In der 2. Hälfte des 13. Jh. gehörte es Beneš
aus Branice vom Geschlecht Beneš auf Kravaře. Später befand es sich in den
Händen der Fürsten von Opava und Krnov. In der 2. Hälfte des 15. Jh. amtierte
im Cvilin-Schloss und im Stadtschloss Johannes III. von Krnov (1461-1474). Das
letztere Schloss war ein befestigter Wohnsitz oder Hof und stand an der Stelle
des heutigen Renaissanceschlosses im Zentrum von Krnov.
Neben ihren Schlössern besaßen Głubczyce und Krnov auch Stadtbefestigung
sanlagen. Die Stadtmauer von Głubczyce, erstmals 1282 verzeichnet, hatte 19
Basteien, von denen 9 sich in verschiedenem Zustand bis heute erhalten haben.
Drei Tore mit über den Basteien ragenden Türmen hießen: das Grobniki-Tor
(oder Klostertor) in der Nähe der Franziskanerkirche), das Obere Tor (Nysa-Tor)
zwischen dem heutigen Gebäude mit “Keks” und der Bastei an den Wohnblocks
der ul. Ratuszowa) und das Nidere Tor (Opava-Tor) zwischen der Bastei am Nowy
Świat und dem alten Spritzenhaus.
Die Stadtmauer von Krnov wurde in der 1. Hälfte des 14. Jh. erwähnt. In die Stadt
führten das Obere Tor zwischen dem Schloss und dem heutigen Gymnasium, das
Opava-Tor zwischen dem heutigen Postamt und der Bank und das Głubczyce-Tor
unweit der Heiliggeistkirche.
Beide Fürstenstädte waren neben Mauern auch von Festungsgräben und
Schutzwällen umgeben. Erwähnenswert ist ferner die eigenartige, viertelrunde
Form des Marktplatzes von Głubczyce. Ein zweiter solcher Marktplatz in Polen
befindet sich in Nysa (dt. Neiße).
Im Jahr 1482 starb Johannes der Fromme, der letzte Premislide von Głubczyce,
und wurde in der örtlichen Franziskanerkirche beigesetzt. Von seinem Grab fehlt
heute allerdings jede Spur. Das Fürstentum Głubczyce kam Matthias Corvinus,
dem König von Böhmen und Ungarn, zu. Noch 1474 überfiel Corvinus – bedingt
durch seinen Kampf gegen Jagellonen-Anhänger – das Land Krnov und zerstörte
das Cvilin-Schloss. Die so genannte “schwarze Rotte“ des Corvinus nahm dabei
auch umliegende Schlösser und Festungen ein, nämlich Albrechtice, Branice,
Divči Hrad und Fulštejn.
Vor seinem Tod übergab Corvinus das Fürstentum Głubczyce 1490 als Lehen
an Peter Haugwitz aus Biskupice – als Belohnung für guten Dienst. Nach
Corvinus’ Tod bestieg Ladislaus der Jagellone den böhmisch-ungarischen
Thron. Die Herrschaft in Krnov übernahm die letzte der örtlichen Premisliden,
Barbara, Ehefrau des Johannes von Oświęcim und Schwester des von Corvinus
aus Krnov verbannten Johnannes IV. von Krnov. Ladislaus der Jagellone erkannte
ihre Herschaft nicht an und übereignete Krnov am 3. Oktober 1493 als Lehen an
den böhmischen Kanzler Johannes Schellenberg. 1498 heiratete Barbaras Tochter
Helena den Sohn von Johannes Schellenberg, Georg.
1503 vertauschte Peter Haugwitz das Fürstentum Głubczyce mit Johannes
Schellenberg gegen Ksieżno im Land Świdnica (dt. Schweidnitz). Die Gebiete
um Głubczyce wurden damals mit dem Fürstentum Krnov zusammengelegt. 1506
wurde Krnov durch König Ladislaus den Jagellonen von Mähren losgelöst und
an Schlesien angeschlossen.
1510 richtete Georg Schellenberg das von Corvinus zerstörte Cvilin-Schloss
wieder her. Dieses wurde seitdem die Schellenburg genannt. Am 15. Mai 1523
verkaufte Georg Schellenberg das Fürstentum Krnov samt Głubczyce für
58 900 Guldene an Markgraf Georg Hohenzollern aus Ansbach. So gelangte
das Fürstentum Krnov für nahezu 100 Jahre unter die Herrschaft des Hauses
Hohenzollern.
Der neue Eigentümer, Markgraf Georg Hohenzollern (1523-1543), Bruder
von Albrecht Hohenzollern, dem ersten Fürsten von Preußen, war ein eifriger
Bekenner des lutherischen Glaubens. Binnen relativ kurzer Zeit wurde das
Fürstentum Krnov zum lutherischen Religionszentrum in Schlesien. Der
Markgraf setzte in Krnov einen Superintendenten ein, dem alle dortigen
lutherischen Geistigen unterstehen sollten. Lutherische Gottesdienste begannen
in Krnov um 1528, in Głubczyce 1535. In Krnov büßten die Deutschritter ihr
Kirchenpatronat ein; ihnen folgten in Głubczyce die Johanniter. In der Hauptstadt
des Fürstentums amtierte, neben einem deutschen Prediger, wahrscheinlich auch
ein böhmischer. Auf Betreiben der Lutheraner aus Głubczyce, des Landrats Hans
Jordan und des Markgrafen Georg wurden die Franziskaner im Dezember 1541
unter groben Beleidigungen des Stadtpöbels vertrieben. Ähnliches geschah in
Krnov: Ein Menschenzug mit dem Schreiner Unverdoben an der Spitze trieb die
dortigen Minoriten aus der Stadt hinaus. In der Kapelle der Minoritenkirche wurde
ein Tischlerbetrieb eingerichtet, und in die Kirche schüttete man Getreide. Im
Kloster fanden ein Spital und die Münzstätte des Markgrafen Platz. Die ehemalige
Heiliggeistkirche der Kreuzritter diente als Speicher und Wirtshaus.
Unter dem brandenburgischen Kurfürst Joachim Friedrich Hohenzollern
(1603-1606) begann die Lehre Kalvins nach Głubczyce vorzudringen.
1612 ernannte Markgraf Johannes Georg Hohenzollern (1606-1622) hier
nicht einmal einen neuen Pastor. Die Regierung von Krnov enthob den von
Stadtbürgern ernannten Pastor Tobias Aleutner, der eine antikalvinische und
regierungsfeindliche Agitation betrieb, seines Amtes und berief an seiner Stelle
den in Krnov geborenen Pastor Thomas Stegmann, einen Kryptokalvinist. 1615
kam es zu einer Bürgerrevolte. Musketiere von Johannes Georg umstellten die
Tore von Głubczyce. Die militantesten Bürger wurden ins Rathaus zitiert und
mit Geldbußen belegt. Der Markgraf war damals in Berlin. Als er 1616 in Krnov
DE
eintraf und seine prokalvinischen Sympathien kundtat, kam es auch in Krnov zur
Aufruhr. Da die Meuterei beider Städte deren Herrn kompromittierte, sah sich der
Markgraf – obwohl er den Lutheranern nicht schaden wollte – gezwungen, vom
Heer Gebrauch zu machen, welches die aufrührerischen Krnover entwaffnete. Es
wurde ein Kompromiss geschlossen. Seitdem sollten in beiden Städten zweierlei
Gottesdienste stattfinden: lutherische und kalvinische. Głubczyce erhielt für seine
Revolte eine Rüge, doch Pastor Stegmann musste die Stadt verlassen. An seine
Stelle genehmigte die Krnover Regierung Aleutner.
In der Herrschaftszeit von Markgraf Georg Hohenzollern kam die Gefahr eines
türkichen Überfalls auf. Der Markgraf ließ daraufin die Krnover Verteidigunsmauer
in Stand setzen und nachbessern. In den Jahren 1528 bis 1530 wurde innerhalb
der Stadtmauern ein bis heute stehendes Renaissanceschloss errichtet. Ungefähr
zeitgleich baute man auch die städtische Wehranlage um: Die Basteien auf der
Südseite erhielten Kuppeln (eine davon, in der Nähe des Postgebäudes, hat sich
bis heute erhalten) und die oberen Partien der Basteien und Stadtmauern wurden
mit Ziegelsteinen befestigt. Der türkische Einfall blieb jedoch aus.
Markgraf Johannes Georg Hohenzollern verhängte das Verbot, die deutsche
Sprache für wichtigste Urkunden zu verwenden.
Der Sohn von Johannes Georg, Georg Friedrich Hohenzollern (1543-1603),
unternahm Versuche, das örtliche Mährische Recht abzuschaffen. Er wollte
deutsche Ordnung etablieren. Dies gelang ihm nicht wegen des Einschreitens
des den Hohenzollern abgeneigten Kaisers Maximilian II. Habsburg. Kraft des
Prager Abkommens von 1570 stellte Georg Friedrich das Landrecht mährischer
Adliger wieder her, doch die Landesstände mussten ihm und der von ihm ernannten
Krnover Regierung Gehorsam geloben. 1571 hatte der Adel im Fürstentum Krnov
wieder ein eigenes Landrecht, aber ihm saß nunmehr der markgräfliche Landrat
Joachim von der Dhame vor.
1572 erlebte Głubczyce eine große Tragödie: eine Pestepidemie, die rund 1200
Menschenleben forderte. Die Folgejahre brachten Epidemien kleineren Ausmaßes.
1610 empfahl der Krnover Arzt Abraham Haunold den Menschen von Głubczyce
als Vorbeugungsmittel, sie sollen “Wacholderbeeren räuchern, eine Zitronenschale
im Mund halten, Zwiebel oder Knoblauch in frischer Butter auf nüchternen Magen
essen sowie Nüstern, Ohren und Adern mit einer Nasensalbe einreiben.”
1617 wurde der Sohn von Kaiser Matthias Habsburg, Erzherzog Ferdinand
von Steiermark, ein Erzkatholik und Protestantenhasser, König von Böhmen
und 1618 auch von Ungarn. Am 23. Mai 1618 warfen böhmische Protestanten
zwei kaiserliche Statthalter und einen Sekretär aus dem Fenster des Schlosses
Hradcany. Dies war der berühmte Prager Fenstersturz, der dem Dreißigjährigen
Krieg (1618-1648) den Anfang gab. Markgraf Johannes Georg, Fürst von Krnov,
sprach sich in diesem Konflikt für die böhmische Seite aus. Die schlesischen
Stände ernannten ihn zu ihrem Anführer. Die böhmischen Stände entthronten
Ferdinand und erwählten 1619 den Kurfürst von Pfalz, Friedrich V., auf dessen
Seite sich der Markgraf geschlagen hatte, zum böhmischen König. Kurz später
starb Kaiser Matthias, worauf der in Böhmen dethronisierte Ferdinand, als
Ferdinand II. bekannt, seinen Platz einnahm.
Im Juli 1620 kam es zu einer Schlacht am Weißen Berg in Böhmen. Dabei fügte
die Armee der katholischen Liga den böhmischen Protestanten eine furchtbare
Niederlage bei und schlug den “Winterkönig” Friedrich V. in die Flucht. Es
folgten blutige Repressalien, die in Böhmen vom neuen kaiserlichen Statthalter
Herzog Karl von Liechtenstein, seit 1614 Herr auf Opava, geleitet wurden. 1621
erklärte Ferdinand II. Habsburg Markgraf Johannes Georg zum Geächteten und
überantwortete Karl von Liechtenstein ein Jahr später das Fürstentum Krnov. Der
Markgraf wurde vom sächsischen Heer und von Truppen, die, einst unter seinem
Befehl stehend, nun gegen ihn geführt wurden, aus Schlesien hinausgedrängt. Er
starb infolge einer langen Krankheit 1624 in Levoča in Oberungarn.
Beiden Städten - Głubczyce und Krnov - brachte die Herrschaft der Hohenzollern
eine wirtschaftliche und kulturelle Entwicklung. Es gedieh dort das Handwerk
in etwa 20 Zünften.
Krnov erlangte damals das bereits erwähnte Schloss. Heute kann man, auf
dem Schlosshof stehend, ein Renaissance-Sgraffito bestaunen mit einer
Reliefdekoration weiblicher Gestalten, die Musik, Drama und Gesang
versinnbildlichen. Georg Friedrich Hohenzollern ließ auf der Stadtmauer einen
durch eine Renaissance-Attika bekrönten Kreuzgang errichten.
Da das örtliche Rathaus 1544 niederbrannte, entstand 1582 ein neues, erbaut im
Renaissancestil unter der Anleitung des italienischen Architekten und Krnover
Bürgers Antonio Marhus.
Das Rathaus von Głubczyce, erstmals erwähnt im Jahre 1383, enstand an der
Stelle des Kaufmannshauses. 1570 im Renaissancestil umgebaut, erhielt es
einen Turm mit Sgraffito-Dekoration. Deren Fragmente haben sich bis heute
erhalten.
1603 brach der größte Brand der Stadtgeschichte aus: binnen drei Stunden
verbrannten 309 Häuser und der Rathausturm. Übrig blieben die Pfarrkirche,
die Schule und 39 umliegende Häuser. Vier Menschen kamen ums Leben,
darunter der Bürgermeister. Die Folgen des Brandes waren noch über
Jahrzehnte sichtbar.
Der Dreißigjährige Krieg setzte dem wirtschaftlichen und kulturellen
Aufschwung des Fürstentums Krnov ein brutales Ende: Die Gebiete um
Głubczyce und Krnov wurden durch Einfälle dänischer, kaiserlicher und
schwedischer Truppen verwüstet.
1621 besetzte der kaiserliche Heeresführer Hannibal von Dohna die inzwischen
nicht mehr den Hohenzollern gehörenden Krnov und Głubczyce. Der neue
Besitzer Karl v. Liechtenstein respektierte zunächst die Privilegien beider
Städte, auch die religiösen, die den lutherischen Glauben anerkannten. Ein Jahr
nach dem Tod von Markgraf Georg Hohenzollern, 1625, verkündete er aber
schon die Absicht, die Gegenreformation einzuführen.
Noch im Jahr 1621 wurden Mitglieder der markgräflichen Regierung Krnovs
festgenommen (Landrat v. Stitten war geflohen), ebenso wie evangelische Priester
aus Krnov und Głubczyce. 1626 besetzten die Dänen beide Städte. Głubczyce
befreiten 1627 kaiserliche Truppen unter der Führung des berühmten Albrecht
Wallenstein. Danach kam die Reihe an Krnov: Als man auf dem Cvilin-Gipfel
aus Głubczyce geholte schwere Geschütze aufstellte und deren Mündungen
auf die Stadt richtete, streckte die dänische Besatzung die Waffen und zog mit
Wallensteins Erlaubnis nach Brandenburg ab.
1630 trat Schweden dem protestantischen Lager bei. In den Städten wurden
kaiserliche Besatzungen verstärkt. Lästige Unterbringung, Soldatenexzesse
und religiöse Unterdrückung ruinierten das Leben der Menschen im gesamten
Fürstentum. 1642 nahm eine schwedische Besatzung Głubczyce ein. Im gleichen
Jahr besetzten die Schweden unter Leonard Torstenson Krnov und Osoblaha. Als
sie fortzogen, kehrte 1643 die kaiserliche Besatzung wieder und vor den Mauern
Krnovs stellte sich das Heer Torstensons erneut auf. Dieses Mal vermochte es
die Stadt jedoch nicht zu erobern.
Ein erneuter schwedischer Überfall erfolgte 1645: Głubczyce und Krnov wurden
von General Koenigsmark eingenommen. Der kaiserliche Kapitän in Głubczyce,
Martin Kokett, ergab sich und wurde zum Schlossturm nach Krnov fortgebracht.
Die Schweden blieben hier bis 1650.
Nach dem Abzug der Schweden kehrten kaiserliche Truppen, die Herrschaft der
Liechtensteins und die Gegenreformation zurück. Da nützten den Lutheranern
weder Adressen an den Kaiser noch die Vermittlung fremder Diplomaten. Sie
hatten zwei Auswege: entweder das römisch-katholische Bekenntnis annehmen
oder auswandern. Die meisten wählten die Emigration. Die wohlhabendsten
Bürger verließen die Städte.
Langsam schritt der Wiederaufbau der Kriegszerstörungen fort. Nach
Głubczyc kehrten nach langjähriger Abwesenheit die Franziskaner zurück und
zogen im verlassenen und ruinierten Kloster ein. Wieder hergestellt wurde das
Kirchenpatronat der Johanniter von der Komturei Grobniki. Nach Krnov kehrten
auch die Minoriten zurück. Man gestattete ihnen, eine Holzkapelle auf dem 311
Meter hohen Cvilin zu errichten und in späterer Zeit (1722-28) eine barocke
Marien-Wallfahrtskirche, verziert mit nach 1945 rekonstruierten Fresken des
Malers Franz Eckstein aus Brno (dt. Brünn) und mit einem von vielen Gläubigen
als wunderhaft angesehenen Bild von Heinrich Teuber aus dem Jahr 1690, das
die Trauernde Muttergottes darstellte. An der Frontfassade der Kirche ist das
Wappen der Fürsten von Liechtenstein zu sehen.
Am 16. Dezember 1740 überschritt der Preußenkönig Friedrich II. der Große an
der Spitze seines Heeres die Grenzen Schlesiens, auf dessen Teile, darunter das
131
DE
132
Fürstentum Krnov, die Hohenzollern Anspruch erhoben. Bis Ende Januar 1741
besetzten die Preußen nahezu das gesamte Schlesien. In Głubczyce dürften die
preußischen Truppen am 19. oder 20. Januar angelangt sein, und am 23. Januar
erreichten sie Krnov.
Am 11. Juni 1742 wurde in Breslau der österreichisch-preußische Frieden
unterzeichnet und anschließend am 28. Juli 1742 ratifiziert. Er resultierte in der
Aufgliederung des Fürstentums Opava-Krnov in einen preußischen und einen
österreichischen Teil. Im preußischen Teil wurde den Liechtensteins lediglich die
niedere Gerichtsbarkeit überlassen, die dann 1849 erlosch. Zu deren Ausübung
bestimmte Fürst Josef Wenzel Laurentius v. Liechtenstein 1743 einen “Hauptmann
von Jenseits der Opa” mit Sitz in Głubczyce.
Das preußische Schlesien wurde in 35 Kreise aufgeteilt, darunter den Kreis
Głubczyce. Der Grenzfluss Zlata Opava teilte die Ortschaften Chomiąża (tsch.
Chomýž), Krasne Pole (tsch. Krásné Loučky), Lenarcice (tsch. Linhartovy) und
Opawica (tsch. Opavice) entzwei. Die Schwesternstädte Głubczyce und Krnov
trennte nun die Grenzbarriere voneinander ab. In kirchlicher Hinsicht allerdings
gehörte der Großteil des Landes Głubczyce nach wie vor zum Bistum Olomouc.
Głubczyce, obwohl zum Sitz eines königlichen Kreislandrats geworden, fungierte
fortan als zweitrangige Stadt und erlangte die Rangstellung, die es im Mittelalter
oder auch im 16. Jh. Innehatten, nie wieder.
Der Breslauer Frieden bedeutete auch für die Region Krnov den Verlust des
früheren Ansehens. Erhebliche Teile des Fürstentums wurden Bestandteil
des kaiserlich-königlichen (österreichischen) Schlesien und mussten ihre
wirtschaftlichen Interessen mit Mähren und Österreich verknüpfen.
1744 brach der zweite Schlesische Krieg zwischen Preußen und Österreich aus.
Krnov geriet unter preußische Okkupation. Als es 1745 den Österreichern gelang,
die von Markgraf Karl Brandenburg-Schwedt befehligte Krnover Besatzung
abzuschneiden, entsandte Friedrich der Große nach Krnov Generalmajor
Ziethen mit dem Befehl, der Markgraf soll sich durch die kaiserlichen Streitkräfte
durchschlagen und mit den königlichen Truppen in Schlesien verbinden. Ziethen
und seine Husaren trugen Uniformen ähnlich denen der mit den Österreichern
verbündeten Ungarn. Ungarische Reiterei vortäuschend, drangen die preußischen
Abteilungen Ziethens in die Gegend von Pietrowice vor. Hier entdeckten die
kaiserlichen Truppen die Hinterlist und unternahmen eine Verfolgungsjagd
hinter Ziethen her. In der Gegend von Ciermięcice stießen die Abteilungen
von Markgraf Karl zu Ziethen dazu. Bei diesem kühnen Vorstoß fielen nur 26
von Ziethens Husaren. Am 22. Mai verließ Markgraf Karl Krnov mit über 300
Wagenladungen von Vorräten. Er verfügte über rund 6 000 Soldaten. Er wurde
beschossen aus 18 Kanonen, die auf dem Huhlberg bei Braciszów und auf
Dębowa Góra bei Mokre aufgestellt worden waren. An dem Gefecht beteiligten
sich etwa 11 000 österreichische und ungarische Soldaten unter dem Kommando
von Graf Esterházy. Doch nicht ihnen, sondern den Preußen, lächelte das Glück:
Die Preußen verloren bei dieser Schlacht 268 Soldaten (Getötete oder Verletzte),
die Österreicher und Ungarn dagegen 637. Ziethen führte den königlichen Befehl
aus, der Markgraf schlug sich mit seinem Transport durch die kaiserlichen Kräfte
und stieß zu den königlichen dazu. Nach diesem Ereignis wurde in der Gegend
von Krnov und Pietrowice eine Redensart über die besagte Hinterlist üblich: “Da
sprang Ziethen aus dem Busch”. 1936 änderten Nazi-Behörden den Ortsnamen
Peterwitz zu Zietenbusch.
1778 brach der bayrische Sukzessionkrieg aus. In der Gegend von Krnov spielte
sich eine preußisch-östterreichische Schlacht ab. Die Preußen verbrannten
Kostelec, und in Krnov traf höchstpersönlich Friedrich der Große ein. Nach
seiner Abreise blieben preußische Truppen in der Stadt und verursachten an 1.
April 1779 den größten Brand in der Geschichte Krnovs. Beinahe die gesamte
Stadt brannte nieder. Das Feuer vernichtete mehrere kostbare Bauwerke, darunter
die gotische Kirche und das Minoritenkloster, das Renaissance-Rathaus und das
Fürstenschloss. Am 28. August gleichen Jahres besuchte kein Geringerer als
Kaiser Josef II., der Sohn von Maria Theresia, Krnov und machte sich an den
Wiederaufbau. Die meisten Denkmäler wurden wieder errichtet oder umgebaut,
so die Minoritenkirche im Barockstil mit Fresken Josef Sterns aus Brünn (Brno),
und die Heiliggeistkirche, die ebenfalls barocke Merkmale erhielt.
Im 18. Jh. veränderte Głubczyce auch sein Erscheinungsbild: noch 1738 entstand
im südlichen Teil des Stadtmarktes eine Rokoko-Mariensäule von Anton Jörg.
1778 wurde die neu gebaute Barockkirche St. Anna (bzw. Dreifaltigkeitskirche)
in der oberen Vorstadt (heute ul. Sobieskiego) eingeweiht, an deren Stelle bis
1645 eine kleine, von den Schweden zerstörte Begräbniskirche gestanden hatte.
Unter den Gründern war auch der Fürst v. Liechtenstein.
1753 begann man mit dem Bau eines barocken Franziskanerklosters an der
Stelle des vorherigen (aus dem Mittelalter war nur der Klostergarten erhalten
geblieben). 1758 wurde die Franziskanerkirche fertig gestellt, wie zuvor für
die Heiligen Ägidius und Bernardinus, mit einem Hochaltar, dessen Altarbild
1761 Josef Havelka aus Brno schuf. In der Kirche finden sich auch Skulpturen
des schlesischen Künstlers Anton Esterreich aus dem 18. Jh. Architekt der
beiden Objekte war Johann Innozenz Töpper aus Prudnik. Unter den Gründern
entdecken wir wieder Fürst Liechtenstein, dessen Wappen in der Orgelempore
der Kirche zu sehen ist.
1787 entstand am heutigen Plac Armii Krajowej eine lutherische Kirche an der
Stelle des alten Ordensheims der Johanniter.
Noch im Jahr 1752 wurde dem Franziskanerkloster in Głubczyce auf
westlicher Seite ein Franziskanergymnasium angebaut, eines der ältesten in
Oberschlesien. Das Gymnasium besuchte 1767 kein Geringerer als König
Friedrich der Große.
In Krnov wirkte bereits in der 2. Hälfte des 18. Jh. ein Theater, untergebracht in
einem nicht mehr bestehenden Gebäude in der Nähe der Kirche St. Martin. Zu
Zeiten von Kaiser Josef II. traten in dem Theater Wandertruppen auf.
1739 erlebte Głubczyce eine Theatervorstellung, durch die es zu einer
Gerichtsverhandlung kam. Es war eine Komödieninszenierung über Doktor
Faustus. Die Schauspieler, vermutlich aus Krnov, brachten in dem Stück einen
Text über eine wolhabende Bürgerin an, die damals bereits verstorbene Maria
Magdalena Tauner aus Krnov, die als in der Hölle sitzend dargestellt wurde.
Die Dame hatte 1728 eine Schenkung gemacht für den Unterhalt von 10
Musikern, den Kauf von Musikinstrumenten und den Unterhalt von Sängern
der Minoriten- und der Cvilin-Kirche. Die Familie der Verstorbenen legte gegen
die Komödianten eine Beschwerde beim Krnover Landkreisamt ein.
Künstlerisches Leben blühte auch in den umliegenden Schlössern. Die Familie
Sedlnicki hatte eine Schlosskapelle in Linhartove, die Skrbenski in Hostalkove,
die Hoditz in Rudoltice, wo auch Theatervorstellungen stattfanden. König
Friedrich der Große hielt sich 1765 und 1770 bei Graf Albrecht Hoditz auf
Rudoltice, der auch “Sonderling” genannt wurde, auf. Auch Hoditz besuchte
den preußischen Herrscher in Potsdam.
Gegen Ende des 18. Jh. entstand in Krnov eine von Minoriten betriebene
Hauptschule. In ihr Kloster trat Johann Nestroy ein, verließ aber später
den Orden und studierte Jura in Wien. Johann war der Vater des bekannten
österreichischen Schauspielers und Komödienschrifttellers Johann Nepomuk
Nestroy (1801-1862), Verfasser von mehreren Dutzend Farcen und anderen
Bühnenstücken.
An die napoleonische Epoche erinnert sich das Land Głubczyce gut. 1805,
vor der Drei-Kaiser-Schlacht von Austerlitz, hielt sich in Głubczyce, in einem
Haus am Marktplatz, der russische Zar Alexander I. auf. Das Haus wurde bei
Kriegshandlungen im März 1945 zerstört.
1807 bis 1809 hielten die Franzosen den Kreis Głubczyce besetzt und setzten den
Einwohnern spürbar zu, besonders durch ständige Beschlagnahmen.
1810 wurden in Preußen die Kirchenorden säkularisiert. Głubczyce verließen
für mehr als ein Jahrhundert die Franziskaner, und von der nahe gelegenen
Komturei Grobniki nahmen die Johanniter schon für immer Abschied. Ein
ähnliches Schicksal widerfuhr später den mit der Komturei Opava verbundenen
Deutschrittern, denen die Dörfer Gołuszowice, Gadzowice, Krzyżowice und
Zopowy im Kreis Głubczyce gehörten. Das Głubczycer Gymnasium wurde nach
dem Fortgang der Franziskaner zu einer weltlichen Schule.
1818 wurde das Gebiet Hultschin (tsch. Hlučin) vom Kreis Leobschütz losgelöst
und in den Kreis Racibórz (dt. Ratibor) eingegliedert. Dem Kreis Głubczyce
wurden die Dörfer Klisino, Szonów, Kazimierz, Tomice und Biernatów aus dem
Kreis Prudnik (dt. Neustadt) einverleibt.
1866 spitzten sich im Zusammenhang mit dem preußisch-österreichischen Krieg
DE
die Grenzbeziehungen zu. Beim Kriegsbeginn besetzten ungarische Husaren
sämtliche österreichischen Ortschaften an der preußischen Grenze entlang der
Opava. Als die preußischen Truppen anrückten, zogen sich die Ungarn zurück
und ihre Quartiere auf östterreichischer Seite belegten preußische Reserver- und
Landwehrregimenter. Sie blieben dort bis zum Ende des für Preußen siegreichen
Krieges.
Im 19. Jh. veränderte sich das Bild von Głubczyce und Krnov. In Głubczyce
brach 1854 ein Feuer aus und verwandelte einen Teil der Marktplatzbauten und
der heutigen Straßen Kozielska, Klasztorna, Kręta, Staszica und Warszawska in
Asche. Es forderte 11 Todesopfer. Dies führte zur Organisation einer Feuerwehr
und einer teilweisen Beseitigung der Verteidigungsmauern, Basteien und Tore.
Noch im Jahr 1854 wurde das Klostertor abgerissen; zuvor, 1830, verschwand
das Obere tor und 1836 das Nidere Tor. Das 1822 ins Gemäuer geschlagene
Wassertor wurde 1877 beseitigt. Im Süden und Osten der Stadt wurden die
Teiche und Moore trocken gelegt, die seit Jahrhunderten einen natürlichen Schutz
bildeten. Man beseitigte auch das zweite Flussbett der Zinna. 1837 wurde der
Stadtpark (Promenade) angelegt. Verschwunden waren der Schutzwall und der
Festungsgraben. An deren Stelle traten blühende Gärten.
1830 begann in Krnov der Bau der kaiserlichen Landstraße Opava/Krnov/Nysa.
Das Baugestein kam teilweise von der Cvilin-Ruine. 1831 wurde das Opava-Tor
abgerissen, 1862 das Głubczyce-Tor und 1873 das Obere Tor. Im Gegensatz
zu Głubczyce blieben in Krnov kleine Fragmente der Verteidigungsmauer
erhalten.
In der 2. Hälfte des 19. Jh. wurde Głubczyce weitgehend ausgebaut, besonders
in westlicher Richtung. So enstanden 1862/63 ein Gericht und ein Gefängnis
an der heutigen ul. Kochanowskiego, die bis heute ihre Funktionen erfüllen.
1863/64 wurde das Rathaus umgebaut. 1864 entstand an der Stelle des heutigen
polnischen Soldatendenkmals am Zusammenlauf der Straßen Koszarowa und
Kochanowskiego eine jüdische Synagoge im byzantinischen Stil, die der über
300 Mitglieder zählenden jüdischen Gemeinschaft diente. 1874 wurde an den
heutigen Straßen Koszarowa und Gdańska eine Kaserne gebaut. Zwischen 1876
und 1879 kam ein Landratssitz hinzu, der heute als Stadtamt fungiert. 1888/89
entstanden eine neue Katholische Volksschule (heute Grundschule Nr. 2) und eine
Kaserne an der heut. ul. Żeromskiego. (In der alten und neuen Kaserne war das
6. Regiment der Grünen Husaren “Graf v. Götzen” stationiert.) 1896/97 erhielt
die Post ein eigenes Gebäude.
1898/99 wurde der Stadtpark bis an die heutige ul. Powstańców verlängert – in
seinem Abschnitt zwischen ul. Pocztowa und ul. Lwowska heißt die Anlage heute
Park Sybiraków. In den Jahren 1899 bis 1901 wurde nach dem Abriss der alten
evangelischen Kirche eine neue, größere im neugotischen Stil errichtet und der
Erinnerung an Markgraf Georg Hohenzollern, den “Vater des Protentantismus
in Schlesien” gewidmet.
In Krnov baute man 1871 nach einem Projekt von Ernst Latzel die bis heute
stehende jüdische Synagoge an der ul. Soukenicka. Die örtliche Judengemeinde
zählte 1876 ca. 450 Mitglieder.
1875/76 fand an der Stelle des früheren Landtags des Herzogtums Krnov ein
Gymnasiumsbau statt. Im 19. Jh. entstand der Gasthof Tiroler (heute Slezsky
Domov), der zwischen 1928 und 1930 umgebaut wurde, und 1888 am alten
Festungsgraben auch ein Eisbahngebäude mit Turm am Rični Okruh.
1865 gingen das Dach und die Türme der Cvilin-Kirche in Flammen auf. Die
Kirche wurde später renoviert, und in den 70-er-Jahren des 19. Jh. wurden 222
Stufen einer zum Berggipfel hinaufführenden Treppe fertig gestellt.
Głubczyce und Krnov erlebten im 19. Jh. eine rasche Industrialisierung. Der
zweifelsohne wichtigste Industriezweig von Głubczyce war die Bierbrauerei.
Unter den mehreren hiesigen Brauhäusern war die 1856 eröffnete Bauerei Haude/
Weberbauer an der heut. ul. Fabryczna von größter Bedeutung. Der Betrieb wurde
mit der Zeit erheblich ausgebaut und besteht bis in den heutigen Tag. Für ihn und
für kleinere Brauereien arbeiteten drei nacheinander gebaute Mälzereien, die auf
der in der Gegend angebauten Braugerste basierten.
Ein wichtiger Industriebereich war die Fabrikation von Wollerzeugnissen. 1854
enstand die Fabrik des jüdischen Unternehmers Moritz Teichmann (späterer
“Merkur”) an der heut. ul. Fabryczna, und 1856 oder 1857 ging im heutigen
Apotheksgebäude (ul. Kościuszki) die Fabrik von Benjamin Holländer in Betrieb.
Die Produkte beider Unternehmer wurden auf internationalen Ausstellungen
ausgezeichnet.
Neben den genannten Betrieben gab es in Leobschütz auch Mühlen, Ziegeleien,
Sägewerke und eine Glashütte.
Krnov war bereits um die Wende des 18. und 19. Jh. für hochqualitative
Tuchproduktion berühmt. Die Tuchmachertraditionen der Stadt (wie auch die
von Głubczyce) reichten ins 14. Jh. zurück. Erster Tuchfabrikant war hier Alois
Larisch, der unweit des Krnover Rathauses eine Weberei, eine Wächserei und
eine Färberei einrichtete. Anschließend kaufte er in Kostelec eine alte Mühle
und baute diese zu einer Walkanlage um. Einige Zeit später arbeiteten in Krnov
bereits 17 Fabriken, in denen neben Tuchen auch Seidenstoffe, Strümpfe und
Garn erzeugt wurden. Durch die Leichtindustrie stieg die Zahl der Bewohner
deutlich über die von Głubczyce an.
1873 gründete Franz Rieger in Krnov die Orgelbaufirma Gebrüder Rieger. Rasch
gewann der Betrieb an Bedeutung. 1880 besuchte ihn kein Geringerer als Kaiser
Franz Josef I., der dabei Otto Rieger mit einem Ritterkreuz auszeichnete und
dessen Firma den Titel “kaiserlich-königlicher Hoflieferant“ verlieh. Papst
Leo XIII. ernannte Rieger zum Ritter des Heiliggrabordens. Die in Krnov
hergestellten Orgeln wurden verkauft an Kirchen der Habsburger Monarchie
sowie nach Deutschland, England, Norwegen, Dänemark, Italien, Portugal, in
die Türkei, nach Russland und Palästina. Auch die Pfarrkirche von Głubczyce
kaufte ein Instrument. Nach dem Ersten Weltkrieg entstand am Bahnof in Mokre
(Gemeinde Głubczyce) eine Filiale der Rieger-Werke. In der Fabriken Krnovs
arbeiteten viele Menschen aus dem Landkreis Głubczyce.
Das 19. Jahrhunderte brachte beiden Regionen bessere Verkehrsverbindungen
durch den Bau einer Eisenbahn. So erhielt Głubczyce 1855 bis 1876 eine
Bahnverbindung nach Racibórz, Racławice Ślaskie (Deutsch Rasselwitz) und
Krnov – und Krnov 1873 nach Olomouc, Opava und Jindřichov.
An dieser Stelle lohnt es sich, den ethnischen Verhältnissen in der Region
Głubczyce-Krnov kurz zu erörtern. Die Städte Głubczyce, Kietrz (dt.
Katscher), Krnov oder Horni Benešov waren seit ihrer Anlegung vor allem von
Deutschen bewohnt. Erst 1877 gründete die tschechische Minderheit Krnovs
einen Tschechischen Arbeiterverein “Einmütigkeit“ (Svornost), der eine
eigene Abendschule einrichtete. Eine tschechische Elementarschule konnte
nicht gegründet werden. Der tschechische Sprachunterricht am Krnover
Gymnasium war fakultativ. Erst vor dem Ende des Ersten Weltkriegs wurde
das Tschechische aus politischen Gründen obligatorisch.
Am Gymnasium in Głubczyce gab es 1859 von 423 Schülern 62 Polen und
- so das Gymnasiumsprogramm - 44 Mähren. Ab 1858 wurden hier fakultativ
Polnisch und Tschechisch unterrichtet. Beide Fächer wurden nach der
Vereinigung Deutschlands durch Preußen aus dem Curriculum gestrichen, als
sich unter dem “Eisernen Kanzler“ Otto von Bismarck der Germanisierungskurs
verschärfte.
Im preußischen Schlesien versuchte der 1812 in Benešov bei Hultschin geborene
Priester Cyprian Lelek das nationale Bewusststein der Mähren zu erwecken. Sein
Abitur belegte er am Gymnasium von Głubczyce und gründete 1846 Preußens
erste tschechische Zeitschrift “Holubice”. Er arbeitete mit dem polnischen
Volksaktivist Karol Miarka zusammen. Als Priester war er in Baborów und
Wódka tätig. Er starb 1883 in Głubczyce und wurde auf dem Kirchfriedhof in
Wódka bestattet. Sein Grabmal ist vor Kurzem erneuert worden.
Im 19. Jh. blühte in Głubczyce ein kulturelles Leben. Es entstanden hier
u.a. der Männer-Gesangsverein “Liederkranz”, ein Radfahrerverband und
ein Männerturnverband. Bei den Kirchen waren Chöre aktiv. Es erschienen
mehrere Zeitungen. Hinzu kamen Musikkonzerte, vor allem im Saal des
Brauhauses Weberbauer.
Das Gymnasium Głubczyce bildete viele herausragende Absolventen aus, die
später die Stadt berühmt machten. Unter ihnen waren der Bischof von Breslau,
Graf Leopold Sedlnicki, 1787 im Linhartovy-Palast geboren, Dr. med. Karl
Proske, ein Restaurator der katholischen Kirchenmusik, geb. 1794 in Grobniki,
gest. in Regensburg, Professor Gustav von Veit, geb. 1824 in Głubczyce,
ordentlicher Professor für Gynäkologie und Geburtshilfe in Rostock und Bonn,
133
DE
134
nach dessen Anweisungen die Bonner Geburtsklinik gebaut wurde; Prälat Josef
Wilpert, geb. 1857 in Dzielów bei Baborów (Kreis Głubczyce), ein bekannter
Archäologe und Forscher der römischen Katakomben. (Die Familie Wilpert
lebt hier bis heute. Im Mai 2004 wurde in Dzielów eine dem Prälat gewidmete
Gedenktafel enthüllt.) Absolventen des Głubczycer Gymnasiums waren auch der
1867 in Tłustomosty (dt. Stolzmütz) geborene Josef Martin Nathan, Hilfsbischof
von Olomouc und Erbauer einer Krankenhausanlage in Branice, sowie der 1867
in Głubczyce geborene Dramenverfasser Felix Holländer, der einer gebildeten
jüdischen Familie entstammte.
In dieser Zeit entwickelte sich in Krnov ein Theater- und Musikleben. Die
Theatervorstellungen fanden im Garten des Schützenhauses und im Gasthof
“Tiroler” statt. 1854 wurde ein Theater in einem Neubau eröffnet, in dem es
nur in der Winterzeit Vorstellungen gab. Beliebt waren klassische Dramen,
Volksstücke und Bühnenstücke mit regionalgeschichtlicher Thematik. Auch der
Inhaber des Tiroler-Hotels richtete in seinem Gebäude einen Theatersaal mit
Bühne ein. 1882 entstand in Krnov ein Museum.
Vor dem Ersten Weltkrieg erlebten Głubczyce und Krnov erneut einen
Aufschwung. Zwischen 1901 bis 1905 entstanden in Głubczyce (heute ul.
Raciborska) die bis heute bestehenden Gebäude des Präparandenseminars und
des Königlichen Lehrerseminars (die Schulen wirkten bis 1925). 1902 wurde
ein neues Gymnasium (heute ein Lyzeum an der ul. Kochanowskiego) eröffnet.
In den Jahren 1903 bis 1907 wurde – unter Anleitung des Berliner Baumeisters
Max Hasak - die Głubczycer Pfarrkirche vergrößert und umgebaut. 1903/1904
entstand das Armenhaus von Maria Rösler (Röslerstift), heute alter Internatsteil
der Landwirtschaftlichen Gesamtschule des Zentrums für Berufliche Bildung
an der ul. Parkowa. 1911 begann man mit einer Exponatensammlung für ein
Heimatmuseum, das im Franziskanerkloster untergebracht wurde.
In Krnov entstand von 1901 bis 1903 zwischen den heutigen Straßen Albrechticka
und Mikulašska eine neugotische evangelische Kirche nach einem Projekt von
Franz Blasch. Cvilin wurde noch reizvoller durch den unter Anleitung des
Baumeisters Ernst Latzel aus Stein errichteten, 26 Meter hohen Aussichtsturm, für
dessen Erbauung Herzog Johann II. v. Liechtenstein 2 000 Kronen schenkte.
1901 bis 1903 erhielt Krnov ein neues Rathaus. Man kann es bis heute bewundern.
Sein Architekt war der Wiener Moritz Hiltränger. Eine Kopie d7,5
thausturms ziert die Poliklinik von 1924. 1907 entstand der Ausstellungssaal
“Silesia” und 1908 das Schützenhaus nach einem Projekt von Leopold Bauer,
das heutige Kinder- und Jugendhaus.
Der Erste Weltkrieg (1914-1918) brachte der Region viele Verluste bei, obwohl
sie kein unmittelbarer Kriegsschauplatz war. Die Niederlage der Zentralstaaten
Deutschland und Österreich-Ungarn führte zu schwer wiegenden Veränderungen
im Grenzland. Das tschechische Volk nutzte den Zerfall der Habsburger Monarchie
und ging daran, einen unabhängigen tschechoslowakischen Staat aufzubauen.
Schon am 27. Dezember 1918 kamen in Krnov etwa 600 tschechische Soldaten
per Zug an. Die Krnover Tschechen waren nach wie vor in der Minderheit, ebenso
übrigens wie in Jindřichov, Zator-Loučki, Albrechtice und Osoblaze. Dennoch
entstand 1919 in Krnov (ul. Hlubčicka) eine erste tschechische Schule; später
folgten weitere.
Die Lage im preußischen Oberschlesien nach dem Ersten Weltkrieg wurde
zunehmend unsicher. In den Bestimmungen des Versailler Vertrages von 1919
fand sich eine Festschreibung über ein deutsch-polnisches Volksplebiszit.
Ansprüche auf Teile des Kreises Głubczyce erhob auch die tschechische Seite.
Diesen Forderungen wurde jedoch nicht stattgegeben.
Das Plebiszit fand am 20. März 1921 statt. Im Kreis Głubczyce gewannen mit
Abstand die Deutschen.
Nach Auffassung von Felix Steuer, dem aus Sułków (Kreis Głubczyce) gebürtigen
Absolvent des Głubczycer Gymnasiums und späteren Gymnasiumsleiter
in Kattowitz, war das Ergebnis des Plebiszites ein Beleg dafür, dass die im
Landkreis lebenden Tschechen und Polen ihr Nationalbewusstsein verloren
hatten. Laut Steuer (Dialekt sułkowski, Krakau 1934) war sein Heimatort Sułków
das letzte polnische Dorf im deutschen und mährischen Sprachgrenzland. Ein
polnisches Dorf soll auch Dziećmarów gewesen sein. Bauerwitz (Baborów)
hingegen bildete den nordöstlichen Zipfel der mährischen Mundart. Wie Steuer
in Narzecze baborowskie (Krakau 1937) informiert, hielt der Bauerwitzer Pfarrer
Kluger noch allwöchentlich mährische Gottesdienste ab. Sein Nachfolger Pfr.
Kloske schaffte diese jedoch 1922 endgültig ab. Das war insbesondere für alte
Menschen schmerzlich, deren Kinder fast ausschließlich in deutschem Geist
erzogen wurden. “Die mittlere Generation versteht zwar noch den mährischen
Dialekt, aber sie gebraucht ihn nur selten”, schreibt Steuer. Das Grab Felix
Steuers befindet sich auf dem Friedhof von Baborów unmittelbar hinter der
kleinen Holzkirche St. Josef.
In der Zwischenkriegszeit veränderte Głubczyce sein Erscheinungsbild erheblich,
und zwar durch Stadtbaumeister Paul Klehr, der mit prominenten einheimischen
Künstlern - dem Bildhauer Paul Ondrusch und dem Maler Richard Karger - in
Kooperation trat. Es entstanden damals viele interessante Objekte, so die Einund Zweifamilienhaussiedlungen im Westteil der Stadt und an der heutigen ul.
Oświęcimska, die bis 1945 Jägerndorferstrasse hieß, sowie eine Gebäudegruppe
an den heut. Straßen Raciborska, Sobieskiego und Niepodległości. Unter Klehrs
Anleitung wurde der Stadtpark (Park Sybiraków) bis an den “Tempel des
Nachsinnens” verlängert. Seine Zierde wurden der Schwanenteich und zwei
Springbrunnen, der eine mit Tieren, der andere ein Dekmal für den schlesienweit
bekannten Mundartdichter Johannes Reinelt aus Gołuszowice (dt. Kreuzendorf,
Kreis Głubczyce), der den Künstlernamen Philo von Walde trug. Den ersten
Springbrunnen fertigte die Kunststeinfabrik Głubczyce, den zweiten Josef Obeth,
ein Bildhauer aus Jesenik.
1936 baute Paul Klehr das Rathaus um. Ausgebaut wurden auch das Gymnasium
und das Röslerstift. In der Stadt blühte kulturelles Leben, dynamisch agierte ein
Orchesterverband.
In Krnov entstand 1924 ein Poliklinikgebäude, dem heute eine Kopie des alten
Rathausturms zur Zierde gereicht. 1928 bis 1930 wurde unter der Anleitung von
Leopold Bauer der Gasthof Tiroler (Slezsky Domov) umgebaut. 1928 entstand
das Stadttheater nach einem Projekt von Leo Kammel. 1933 gewann Gustav Adolf
Horny, Baumeister aus Krnov, Interesse für die Schlossruine Cvilin. Auf eigene
Kosten ließ er sie reinigen und die Schlossmauer ausbessern.
1933 kam in Deutschland Adolf Hitler an die Macht. In Głubczyce entwickelten
sich Einrichtungen der NSDAP sowie Rollkommandos von SS und SA.
In der “Reichskristallnacht“ von 1938 demolierten Nazi-Sturmtrupps in
Głubczyce jüdische Geschäfte und verbrannten die Synagoge. Es kamen
schwere Zeiten für die örtlichen Juden. Wer nicht auswanderte, kam meist
später in einem KZ des Dritten Reiches ums Leben. Unter den Flüchtlingen
war auch die Familie Zweig. Die 1932 in Głubczyce geborene Stefanie Zweig
ist heute eine bekannte Schriftstellerin. Sie lebt in Deutschland. Ein auf ihrem
Roman “Nirgendwo in Afrika” basierender gleichnamiger Film in der Regie von
Caroline Link erhielt 2003 einen Oscar.
Nach dem Anschluss Österreichs an das Dritte Reich belebten sich die
Sudetendeutschen. Am 22. September 1938 griff in Liptani bei Krnov ein
bewaffneter faschistischer Kampftrupp den tschechischen Gendarmerieposten
an. Dabei ermordet wurden 6 Staatsschutz-Mitglieder: die Gendarmen Rudolf
Mokrý, Vilém Leher, Ludvik Svoboda, Vitezslav Hofirek und die Finanzleute
Inocenc Dostál und František Čech. Ihre Leichname wurden auf dem Głubczycer
Friedhof begraben. Nach dem Zweiten Weltkrieg wurden die Überreste von Čech,
Dostál und Hofirek exhumiert und in deren Heimatort Liptani beigesetzt. In
Głubczyce gedenkt heute ein Denkmal auf dem Kommunalfriedhof an sie.
Am 29. September 1938 begann die berühmte Münchner Konferenz, auf
der Vertreter Italiens, Frankreichs und Englands Hitler gestatteten, der
Tschechoslowakei die Sudeten zu nehmen. In Krnov schlossen tschechische
Schulen, darunter das 1937 eröffnete Realgymnasium. Tschechische
Organisationen wurden aufgelöst und tschechische Bürger mussten ausreisen.
Nach der Übernahme der Sudeten erschien in Krnov Hitler und hielt eine
Ansprache.
Am 1. September 1939 begann mit dem nazideutschen Angriff auf Polen der
Zweite Weltkrieg. Dem Kreis Głubczyce kam die Ostfront erst im März 1945
nahe. Aus dem Ort waren bereits im Januar die meisten Frauen und Kinder
evakuiert worden. Durch den Landkreis zogen Todestransporte aus Auschwitz.
Die SS-Eskorte erschoss unterwegs viele Juden. Es strömten auch massenhaft
DE
deutsche Flüchtlinge aus dem bereits von der sowjetischen Armee besetzten
industriellen Teil Oberschlesiens ein. In Głubczyce setzten Bombardements ein.
Die Einwohner flohen in Richtung Tschechien. Der letzte Zug nach Krnov fuhr ab.
In der Stadt blieben etwa 200 Menschen. Am 24. März marschierten sowjetische
Soldaten in das von deutschen Truppen verlassene Głubczyce ein. Das gesamte
Stadtzentrum einschließlich des Rathauses lag in Trümmern.
In Krnov lebten während des Krieges lediglich einige wenige Tschechen, denn,
wie bereits erwähnt, die tschechischen Bürger mussten es 1938 verlassen.
Ende März 1945 begann auch hier eine Evakuierung von Menschen, die sich
in Richtung Šumperk flüchteten. Die Stadt und das Cvilin-Schloss wurden
bombardiert. Die Deutschen sprengten die Brücken über dem Grenzfluss
Opava. Nach schweren Kämpfen wurde Krnov erst am 6. Mai von sowjetischen
Soldaten eingenommen.
Nach dem Zweiten Weltkrieg wurde aus der Region Głubczyce/Krnov beinahe
DIE BESITZER VON GŁUBCZYCE UND KRNOV
Premisl Ottokar II
Kunigunde
Nikolaus I.
Nikolaus II
GŁUBCZYCE UND KRNOV
König von Böhmen und Fürst von Österreich
Ehefrau von Premisl Ottokar II.
unehelicher Sohn von Ottokar II., Fürst von Opava
Sohn Nikolai II., Fürst von Opava und ab 1336 von Racibórz
GŁUBCZYCE
1253-1278
1278-1285
1282-1318
1318-1365
KRNOV
Jutta von Niemodlin (dt. Falkenberg) – dritte Frau
Nikolai II., Fürstin von Głubczyce
1365-1377
Johannes I. – Sohn Nikolai II., Fürst von
Racibórz
Opava
und Krnov
ab 1366
1367-1377
1377-1380/82
Nikolaus III. – Sohn Nikolai II., Fürst von
Głubczyce
1394-1433
Johannes II. der Eiserne – Sohn Nikolai II., Fürst
von Racibórz
Krnov (1380/82-1385
und Bruntal
1380-1424
1380/82-1385
1422-1405/07
Nikolaus V. – Fürst von Krnov u. Racibórz
zusammen mit Vaclav II. von Krnov, Bruntal
und Rybnik
1424-1437
1437-1452
Johannes IV. der Ältere – Fürst von Krnov
1452-1474
Przemko – Sohn Nikolai II., Fürst von Opava
1394-1433
Nikolaus IV. – Sohn Przemkos, Fürst von Głubczyce
1433-1434
Vaclav – Sohn Przemkos, Fürst von Opava u.
Głubczyce
1434-1446
Johannes der Fromme – Sohn Vaclavs, Fürst von
Opava u. Głubczyce
1446-1482
Matthias Corvinus
Piotr Haugwitz from Biskupice
Johannes Schellenberg
Georg Schellenberg
Georg Hohenzollern
Georg Friedrich Hohenzollern
Joachim Fryderyk Hohenzollern
Johannes Georg Hohenzollern
Karl von Liechtenstein
Karl Eusebius von Liechtenstein
Johannes Adam von Liechtenstein
Anton Florian von Liechtenstein
Josef Johannes Adam von Liechtenstein
Johannes Nepomuk Karl von Liechtenstein
Głubczyce gelangt unter preußische Herrschaft
im Deutschen Reich
in Polen
König von Ungarn und Böhmen
1490-1503
Barbara – Herrin auf Krnov
1482-1490
1490-1510/11
böhmischer Kanzler, Besitzer von Krnov (ab 1493) und Głubczyce
Markgraf von Ansbach, Fürst von Krnov
margrave Ansbach, duke of Krnov
Sohn Georgs, Markgraf von Ansbach-Bayreuth, Fürst von Krnov
brandenburgischer Kurfürst, Fürst von Krnov
Sohn Joachim Friedrichs, Fürst von Krnov
Fürst von Opava und ab 1622 von Krnov
Sohn Karls, Fürst von Opava u. Krnov
Sohn von Karl Eusebius, Fürst von Opava u. Krnov
Brüder von Johannes Adam, Fürst von Opava u. Krnov
Sohn Anton Florians, Fürst von Opava u. Krnov
Fürst von Opava u. Krnov
1742
ab 1871
Seit 1945
1503-1506
1506-1523
1523-1543
1543-1603
1603-1606
1606-1622
1622-1627
1627-1684
1684-1712
1712-1721
1721-1732
1732-1748
Josef Wenzel von Liechtenstein - Fürst von Opava
u. Krnov
(1748-1772)
Franz Josef I. von Liechtenstein - Fürst von Opava
u. Krnov
(1772-1781)
Alois I. - Fürst von Opava u. Krnov
(1781-1805)
Johannes Josef I. - Fürst von Opava u. Krnov
(1805-1836)
Alois II. - Fürst von Opava u. Krnov
(1836-1858)
in der Österreichisch-Ungarischen Monarchie
Bis 1918 r
in der Tschechoslowakei
Von Dez. 1918 bis 1938
im Dritten Deutschen Reich
1938-1945
in der Tschechoslowakei
Ab 1945
in Tschechien
Seit 1993
135
DE
136
die gesamte deutsche Bevölkerung ausgesiedelt. In den Kreis Głubczyce strömten
Siedlertransporte aus dem ehemaligen Ostpolen, die auf Beschluss der Großen
Drei der Sowjetunion zuerkannt worden waren. Das Land Głubczyce bevölkerten
jetzt auch zunehmend Siedler aus Zentralpolen.
Nach Krnov kehrten Tschechen zurück, die hier bis 1938 wohnten, und es kamen
auch andere aus den Gebiet der wieder erstandenen Tschechoslowakei.
Im Grenzgebiet Głubczyce-Krnov folgte nun eine Zeit großer Spannungen.
Die tschechoslowakische Regierung erhob Ansprüche u.a. auf Głubczyce und
Racibórz. Es mehrten sich beiderseitige Grenzzwischenfälle, u.a. in Branice,
Dzierżkowice, Bliszczyce und Opawica. Im Juni 1945 ließen die hier noch
stationierten sowjetischen Soldaten sogar einen Steg über der Zlata Opava
zerstören, der das polnische Lenarcice mit dem tschechischen Linhartovy
verband.
Erst 1958 wurden die polnisch-tschechoslowakischen Grenzangelegenheiten
endgültig normalisiert und man unterzeichnete in Warschau ein Abkommen
über die Festlegung der Staatsgrenze.
Weitere Spannungen in den beiderseitigen Beziehungen folgten im August
1968, als polnische Einheiten bei einem militärischen Eingriff des Warschauer
Paktes in die Tschechoslowakei einrückten. Die auf Initiative der damaligen
kommunistischen Regierung Volkspolens vollzogene Intervention stieß
nicht nur bei den Tschechoslowaken auf Ablehnung, sondern auch bei den
Polen. Im September 1968 wurde in der Krnover Kaserne ein sowjetisches
Panzerregiment untergebracht. Die sowjetischen Truppen verließen die
Tschechoslowakei erst 1991.
6. TOURISTIK
DENKMÄLER VON GŁUBCZYCE
1. Gotische Pfarrkirche zur Geburt der Heiligen Jungfrau Maria aus dem 13. Jh.,
ausgebaut im 14. Jh. und dann 1903-1907 nach einem Projekt von M. Hasak.
Die Inneneinrichtung stammt aus der 2. Hälfte des 19. Jh. und von 1903 bis
1907. Bemerkenswert sind die historischen Teile des Gotteshauses: die in
späterer Zeit überbauten Fronttürme (Südturm mit barockem Helm), drei
frühgotische Steintore aus dem 13. Jh., Transept (Querschiff), stockförmiger
Frontgiebel. Auf der linken Seite ist die Kapelle St. Fabian und Sebastian
von 1501 zu sehen.
2. Das Innere der Pfarrkirche. Im historischen Teil des Gotteshauses
sind sehenswert: frühgotisches dreischiffiges Langhaus mit Vorhalle,
steinerne Pflanzendekorationen in den Kirchenschiffen, Dienstsäulen mit
Würfelkapitellen in der Vorhalle unter dem Presbyteriumsturm.
3. Portal der Pfarrkirche
4. Pfarrkirche bei Nacht
5. Klosterensemble der Franziskaner. Es umfasst eine barocke Kirche und ein
charakteristisches vierflügeliges Kloster mit Garten. Der gesamte Komplex
wurde von 1753 bis 1770 nach einem Projekt von J.I. Töpper erbaut;
Einrichtung im Stil des Barock und Rokoko. An das Kloster grenzt ein
1752 errichtetes Gebäude an, das einst ein Gymnasium beherbergte.
6. Das Klosterinnere
7. Mittelalterlicher Taufstein der Franziskaner – stammt aus der 2. Hälfte des
15. Jh., barocke Abdeckung.
8. Liechtenstein-Wappen auf der Empore Franziskaner-Wappen.
9. Kirche St. Anna (früher Dreifaltigkeitskirche) an der ul. Sobieskiego.
Errichtet wurde sie jenseits der Stadtmauer im 16. Jh., 1645 von den
Schweden zerstört. Die jetzige stammt von 1776.
10. Rathausruine. Erbaut wurde das Renaissance-Rathaus 1570 an der Stelle eines
alten Kaufmannshauses aus dem 14. Jh. unter Verwendung von Elementen
des alten Bauwerkes. Mehrfach umgebaut (1603, 1863/64, 1936), liegt es
derzeit im Ruin. Bemerkenswert sind die im Erdgeschoss der Rathausruine
erhalten gebliebenen Gewölbe. Im Vordergrund: barockes Schnitzbild der
Unbefleckten Empfängnis der Heiligen Jungfrau Maria in der Umgebung
von Engeln und Heiligen, gefertigt von Anton Jörg, gestiftet von Anton
Hamm.
11. Stadtwappen von Głubczyce am Rathausturm.
12. Figur des Hl. Florian von 1914 (ul. Kozielska)
13. Bastei am Postamt aus dem 13. Jh., umgebaut im 16. Jh. mit einem Fragment
der im 13. Jh. aus Bruchgestein errichteten Wehrmauer (mehrfach ausgebessert
und befestigt im 14./15. sowie 16. und 20. Jh.)
14. Bastei ul. Ratuszowa
15. Gebäude an der ul. Niepodległości 14, erbaut in der 2. Hälfte des 19. Jh. im
eklektischen Stil. Derzeit Gemeinde- und Stadtamt.
16. Allgemeinbildendes Lyzeum von 1902
17. Stadtwappen von Głubczyce in der Lyzeumsaula
18. Internat der Landwirtschaftlichen Gesamtschule am Zentrum für Aus- und
Weiterbildung, Baubeginn: 20. Jh.
19. Haus in der ul. Chrobrego 1 – historische Villa vom Ende des 19. Jh.
20. Haus an der Straßenecke Pocztowa/Fabryczna, 2. Hälfte des 19. Jh.
21. Mietshaus an der Straßenecke Kochanowskiego und Niepodległości, 2. Hälfte
des 19. Jh.
22. Wappen an der Grundschule Nr. 2 - 2. Hälfte des 19. Jh.
23. Grundschule Nr. 2, ul. Kochanowskiego.
24. Gebäude an der ul. Chrobrego von 1911, derzeit Tagesstätte
25. Mietshaus an der ul. Kochanowskiego, 2. Hälfte des 19. Jh., Sitz des
Kreisamtes
26. Brauerei, ul. Browarna
27. Bahnhof, erbaut in der 2. Hälfte des 19. Jh. in Form einer Lokomotive
28. Ul. Słowackiego – Wasserturm
29. Wappen am Wasserturm
30. Das Grab tschechischer Zöllner, die 1938 von Nazis ermordet wurden, auf
dem Friedhof in Głubczyce
31. Springbrunnen mit Tieren im Park, erbaut 1911/12 auf Kosten des
Brauhausinhabers Eduard Beyer
32. Denkmal-Springbrunnen von 1922 im Głubczycer Park, gewidmet dem
regionalen Mundartdichter Johannes Reinelt, dem “Philo vom Walde“. Es
wurde gefertigt von Joseph Obeth in der Zwischenkriegszeit. Vom reliefierten
Porträt des Dichters ist heute das leere Medaillon übrig geblieben.
33. Postgebäude an der ul. Pocztowa
34. Museum des Landes Głubczyce. Es entstand im Jahr 2001. Für Besucher
sind zwei Ausstellungen zugänglich: die historische und die ethnografische.
Die historische Ausstellung präsentiert Denkmäler rund um die Geschichte
des Landes Głubczyce von Urzeiten bis 1945. Bemerkenswert sind Exponate
in Zusammenhang mit der Bierbrauerei, der Plebiszitszeit in Oberschlesien
sowie dem Ersten und Zweiten Weltkrieg. Ein Teil der Andenken entstammt
Grabungen im Landkreis Głubczyce, wo sich im März und April 1945
deutsch-sowjetische Kämpfe abspielten. Die ethnografische Ausstellung
zeigt Gebrauchsgegenstände, Kleidung sowie Werkzeuge für Haushalt und
Ackerbau. Sie dienten zum Teil deutschen Landwirten, andere wurden nach
dem Zweiten Weltkrieg von Neusiedlern aus dem ehemaligen Ostpolen
mitgebracht.
DENKMÄLER VON GEMEINDE GŁUBCZYCE UND LANDKREIS
GŁUBCZYCE
GEMEINDE GŁUBCZYCE
1. Bogdanowice, Grabmale der Familie Bohdanowski mit tschechischen
Aufschriften aus dem 16. Jh.
2. Palast zu Klisino. 1758 von Baron v. Gruttschreiber erbaut, heute
Sozialheim.
3. Opawica, Pfarrkirche zur Heiligen Dreifaltigkeit der 1. Denkmalklasse, erbaut
von 1701 bis 1706.
4. Das Innere der Kirche von Opawica zieren Polychromien Josef Matthäus
Lassers von 1733. Die Altäre und die bootsförmige Kanzel sind Werke von
Johannes Nepomuk Hartmann.
LANDKREIS GŁUBCZYCE
5. Baborów, hölzerne Friedhofskirche St. Josef, 1700 bis 1702 auf dem Grundriss
des griechischen Kreuzes erbaut. Im Inneren: barocke Polychromien und reich
verzierte Holzaltäre.
6. Dzielów, steinernes Versöhnungskreuz, “cyrylik“ genannt. Die Bezeichnung
knüpft an die vermeintliche Mission der Hll. Kyrill und Method in diesem
DE
Gebiet an.
7. Dzielów, Erinnerungstafel für den 1857 in dem Ort geborenen Archäologen
der römischen Katakomben, Prälat Joseph Wilpert. Sie befindet sich an der
örtlichen Pfarrkirche St. Nikolaus.
8. Spitalbasilika in Branice, erbaut 1929 bis 1932 entwirft von Stadtbaumeister
Paul Klehr aus Głubczyce. Im Presbyterium befindet sich eine
Mosaikdarstellung der Hl. Familie,
9. Kietrz, Pfarrkirche St. Thomas, erbaut 1720 bis 1722. Barocke Einrichtung.
Am Marktplatz: Marienfigur von 1730.
DENKMÄLER IN DER UMGEBUNG
GŁOGÓWEK (6 073 Einwohner): Rathaus, Schloss, Wasserturm, Bastei
PRUDNIK (23 630 Einwohner): Schlossturm, Turm des Unteren Tores,
Stadtrathaus
DENKMÄLER VON KRNOV
1. Pfarrkirche St. Martin. Das monumentale gotische Bauwerk ist im Stil des
Spätbarock umgebaut (15. Jh.). Bemerkenswert sind zwei Wehrtürme, die
einst zur Stadtbefestigungsanlage gehörten. Das Kircheninnere wurde gegen
Ende des 18. Jh. in dem damals vorherrschenden Stil umgebaut. Besonders
wertvoll sind: Hauptaltar, Kanzel, Orgel sowie Bilder unbekannter Maler aus
dem 18. Jh. An der Nordwand der Kirche befinden sich Grabmale aus dem
16. und 18. Jh., in der Seitenkapelle erinnert ein polychromierter Grabstein
an den Schlossarzt Krzysztof Bilicki aus Bilice.
2. Heiliggeistkirche. Die Anfänge der gotischen Kirche reichen ins 13. Jh.
zurück. In der 1. Hälfte des 15. Jh. wurde es aus- und umgebaut. Die Wände
sind verziert durch Fresken aus dem ausgehenden 14. Jh. sowie Bilder aus
der zweiten Hälfte des 15. Jh.
3. Presbyterium mit Fresken in der Heiliggeistkirche
4. Minoritenkirche mit dem ehemaligen Minoritenkloster. Das Objekt bauten
die Minoriten im Jahr 1273. Das Kircheninnere ist dekoriert durch Fresken
des Malers Josef Stern. Die Bilder im Refektorium des Klosters stammen
aus dem 18. Jh. und sind ein Werk des Malers F. A. Sebastini. Das gotische
Gewölbe der Seitenkapelle stammt aus dem 15. Jh.
5. Kirche auf Cvilin. Erbaut wurde sie barocke Wallfahrtskirche der Trauernden
Muttergottes auf dem Cvilin-Hügel in den Jahren 1722 bis 1727 von Andreas
und Georg Gans. Die Fresken schuf Franz Eckstein. In das Gotteshaus führen
222 steinerne Treppenstufen.
6. Fragment des Minoritenkirche.
7. Evangelische Kirche, 1901 bis 1903 im neugotischen Stil erbaut.
8. Romanische Rotunde - Kostelec.
9. Synagoge an der ul. Soukenicka, 1871 nach einem Projekt von Ernst Latzel
erbaut.
10. Die Türme von Krnov.
11. Orgelbaufabrik Rieger. Den Betrieb gründete 1844 Franz Rieger. 1873 nannte
sich die Firma “Gebrüder Rieger”. 1920 ging sie an Josef Glatter-Götze, und
nach 1945 übernahm Josef Klosse die Orgelherstellung. Die Firma wurde
dann zu Rieger-Kloss umbenannt.
12. Rathaus mit Turm, im Neurenaissancestil mit Sezessionsdetails, erbaut 1901
bis 1903 an der Stelle eines alten Renaissance-Rathauses aus dem 16. Jh.
13. Poliklinik von 1924, verziert durch eine Kopie des alten Rathausturmes
14. Mietshäuser an der ul. Hobzíkova. Sie stammen aus der 2. Hälfte des 16.
und aus dem 17. Jh., einer Zeit, als Krnov die Residenzstadt des Fürsten von
Krnov, Georg Hohenzollern, war.
15. Schützenhaus - 1906 nach einem Projekt von Leopold Bauer entstanden.
Heute ein Kinder- und Jugendhaus.
16. Ehemalige Villa von Rudolf Larisch, 1888 nach einem Projekt des Architekten
Latzel im Neurenaissancestil mit skandinavischen Elementen erbaut. Nach
1929 wurden ihre Innenräume gemäß einem Projekt von Leopold Bauer
umgebaut. Die Villa ist heute Banksitz.
17. Gymnasium, 1875/1876 erbaut, 1936 ausgebaut
18. Ruine des gotischen Cvilín-Schlosses aus der 1. Hälfte des 13. Jh . Das Schloss
wurde erbaut an der Stelle einer prähistorischen Siedlung.
19. Schwedische Mauer – Fragment der Wehrmauer mit einer Renaissancearkade,
die 1529, zu Zeiten des Markgrafen Johannes Georg von Krnov, an die Mauer
angebaut wurde.
20. Schloss der Fürsten von Krnov, in der 1. Hälfte des 16. Jh. im Renaissancestil
erbaut, nach einem Brand in der zweiten Hälfte des 18. Jh. wieder
errichtet.
21. Fragment eines Kreuzgangs des Schlosses Krnov mit kostbaren Sgraffiti und
Flachreliefs
22. Stadttheater, 1924 nach einem Projekt von Leon Kammel erbaut
23. Alte Eisbahn. An der Stelle, wo früher der städtische Festungsgraben war, baute
man 1888 eine Eisbahn sowie ein Gebäude mit Turm und Orchesterkuppel.
Heute gibt es hier ein Restaurant sowie Erholungsflächen.
24. Der Aussichtsturm auf dem Cvilin-Gipfel (441 m ü.d.M.) ist 26 Meter
hoch. Erbaut wurde er 1902/1903 nach einem Projekt des Architekten Ernst
Latzel. Das interessante Bauwerk im Stil der Romantik hat sich bis heute in
unverändertem Zustand erhalten.
DENKMÄLER DER MIKROREGION KRNOV
1. Palast Linhartovy. Steht an der Stelle einer Festung, die 1588 zu einem
vierflügeligen Renaissancepalast und danach zwischen 1695 und 1702 im
barocken Stil umgebaut wurde. Die mit Fresken bedeckten Interieure sind
derzeit nicht für Besucher zugänglich.
2. Palast Branticíce. Der frühere Feudalsitz entstand an der Stelle einer
Festung, die bereits im Jahr 1449 erwähnt wurde. 1576 baute der Kanzler des
Fürstentums Krnov, Hieronymus Reinwald, den Südflügel des Palastes. Ende
des 16. Jh. wurden ein Westflügel und eine einstöckige Arkade nachgebaut.
Um den Palast herum gibt es eine 2,5 ha große Parkanlage von 1890 bis 1900,
in der sich ein Herkules-Standbild befindet – ein monumentales Barockwerk
von 1709. Das Palastinnere ist nicht für Besucher zugänglich.
3. Palast Slezské Rudoltice, erbaut an der Stelle der gotischen Festung der
Familie Sup aus Fulštejn, die um die Wende des 16. und 17. Jh. vom
Geschlecht Sedlnicky aus Choltice umgebaut wurde. Seine Blütezeit erlebte
der Palast im 18. Jh. unter Albrecht von Hoditz. 1770 besuchte ihn kein
Geringerer als der Preußenkönig Friedrich II. von Preußen. Das Palastinnere
ist nicht für Besucher zugänglich .
4. Palast Dívčí Hrad. Der Renaissance-Stammsitz wurde 1591 bis 1593 an der
Stelle eines gotischen Schlosses erbaut. In der Schlossnähe hat sich eine
Steinmauer aus dem 14. Jh. erhalten. Das Palastinnere ist nicht für Besucher
zugänglich.
5. Jüdischer Friedhof in Osoblaha. Einer der bekanntesten jüdischen Friedhöfe
in der Tschechischen Republik, angelegt 1616/17, als sich in Osoblaha eine
jüdische Gemeinschaft niederließ. Verwendet wurde er bis Ende des 19. Jh.
6. Schlossruine Fulštejn. Sie liegt am Flussbett der kleinen Osoblaha.
Das Schloss wurde 1255 von Herbort aus Vulm angelegt und 1566 im
Renaissancestil umgebaut. Während des Dreißigjährigen Krieges wurde
es zerstört. Erhalten geblieben sind nur Ruinen des Palastes, eines runden
Turmes und des Außenrings der Fortifikationen.
SONSTIGE TOURISTISCHEN ATTRAKTIONEN DER MIKROREGION
KRNOV
7. Aussichtsturm von Hans Kudlich. Der unlängst renovierte Turm wurde
1913 auf dem Strážiště-Gipfel (395 m ü.d.M.) oberhalb der Ortschaft
Úvalně erbaut. Er entstand zu Ehren von Hans Kudlich (1823-1917), den
aus dem Ort gebürtigen jüngsten Abgeordneten des Wiener Reichstages,
welcher 1848 zur Abschaffung der Leibeigenschaft beitrug.
8. Aussichtsturm auf dem Ježník. Der hölzerne Aussichtsturm auf dem Gipfel des
Vyhlídek-Berges (553 m ü.d.M.) liegt im Stadtteil Krnov-Ježník. Zusammen
mit seinem Mast ist er 17,5 m hoch.
9. Schmalspurbahn Osoblaha - Třemešná (Schienenbreite: 760 mm). Die
Bahnroute führt über die Ortschaften Osoblaha, Bohušov, Koberno,
Slezské Rudoltice, Amalín, Horní Povelice, Dívčí Hrad, Liptáň und
Třemešná ve Slezsku. Die Strecke ist insgesamt 20,2 km lang. Zulässige
Höchstgeschwindigkeit: 40 km/h. Maximale Streckenhöhe: 385 m ü.d.M.
auf einem Abschnitt von 2 Kilometern.
10. Wasserquelle Zátorská kyselka. Die bekannte Mineralquelle fließt an der
137
DE
138
Dreifaltigkeitskirche in Zator vorbei. Sie wird seit etwa 250 Jahren benutzt.
1999 wurde sie erneuert.
11. Die Pfarrkirche St. Sebastian wurde 1730 bis 1733 aus Stein erbaut. Laut
Legende ruht dort der heilige Benedikt.
DENKMÄLER IN DER UMGEBUNG
BRUNTÁL (17 626 Einwohner): Schloss, Kirche Mariä Himmelfahrt,
Kirchenkomplex der Tröstenden Muttergottes, Sanktuarium Maria-Hilf,
Friedhofskapelle St. Michael, Renaissancehäuser,
OPAVA (60 731 Einwohner): Heiliggeistkirche, Schlesisches Museum,
evangelische Kirche, Dreifaltigkeitskirche.
ERHOLUNG IN DER REGION
KLIMA
In der Gemeinde Głubczyce sind zwei Gebiete mit voneinander abweichenden
Klimabedingungen zu unterscheiden. Für das im Oppagebirge eingebettete
südwestliche Gebiet sind strengere atmosphärische Verhältnisse (langer
und strengerer Winter, kürzerer und kälterer Sommer) bezeichnend. Das im
Głubczyce-Plateau liegende nordwestliche und westliche Gebiet ist durch ein
etwas milderes Klima geprägt. Mittlere Jahrestemperatur: 6,8-8,10C, mittlere
Januartemperatur: -2,00C, mittlere Julitemperatur: 17,00C. Niederschlagsmengen:
minimal 600 mm im Süden und Südwesten, maximal 650 mm im Norden und
Nordosten.
Die Mikroregion Krnov schließt drei Gebiete mit verschiedenen
Klimaverhältnissen ein: das kleinste mit warmem Klima im Norden und Osten
der Region, das größte mit moderat-kühlem Klima (mäßig kühler und kurzer
Sommer, langer mäßiger Winter) und das übrige Gebiet (Heřmanovice, Holčovice,
Hošťálkovy, Krasov, Zátor) mit kühlem Klima. Mittlere Jahrestemperatur: 7,8oC,
mittlere Januartemperatur: -2,3oC, mittlere Junitemperatur: 17,8oC. Die mittleren
Jahresniederschläge schwanken um 600 mm.
LANDSCHAFTLICHE QUALITÄTEN
Die Landschaft der Gemeinde Głubczyce ist abwechslungsreich. Sie ist
überwiegend durch hügeliges Bodenrelief geprägt; nur der südwestliche
Teil weist deutliche Merkmale einer Niedergebirgslandschaft mit partiellem
Waldbewuchs auf. In der Gemeinde gibt es zwei Landschaftsschutzgebiete.
Es sind dies:
1. Głubczyce-Wald: ein kleiner Waldkomplex mit 1.597,5 ha Fläche nördlich
von der Stadt auf dem nahezu vollkommen entwaldeten Głubczyce-Plateau.
Er umfasst Teile des Einzugsgebiets der Stradunia zusammen mit zahlreichen
Schluchten. Es kommen hier verschiedenartige natürliche Waldgesellschaften
vor: Eschen-Erlen-Auenwälder, gebirgsnahe Eschenwälder und subkontinentaler Eichen-Hainbuchenwald. Großflächig wachsen auch Kiefern- und
Mischwälder. Der Głubczyce-Wald weist bedeutsame biotherapeutische
Eigenschaften auf und ist von großer Wichtigkeit als Erholungsgebiet
sowohl für Touristen wie Einwohner von Głubczyce.
2. Die Region Mokre - Lewice (6.527 ha) umfasst ein Fragment des Oppagebirges. Ihr Bodenrelief ist recht mannigfaltig, geprägt durch steile,
teilweise bewaldete Abhänge mit Kulminationen von bis zu 500 m ü.d.M.
sowie zahlreiche Hohlwege und Flusstäler der Troia, Osoblaha und Opavica.
Es kommen hier natürliche Waldgesellschaften vor wie Eschen-Erlen-Auenwälder, gebirgsnahe Eschenwälder und subkontinentaler Eichen-Hainbuchenwald. Die größten Flächen entfallen für Kiefern-, Fichten-, Lärchen- und
Mischwälder.
In den Landschaftsschutzgebieten sind viele geschützte und seltene Pflanzen
anzutreffen. Sie bilden auch ein Refugium für geschützte Tierarten.
Etwas kleinere Waldkomplexe liegen im südwestlichen Teil der Gemeinde,
u.a. in der Gegend von Pielgrzymów, Pietrowice, Radynia, Braciszów und
östlich von Chróstno.
In der Gemeinde Głubczyce befinden sich 5 Naturdenkmäler. Es sind dies:
mehrreihige (2-, 3- und stellenweise 4-reihige) Baumallee der Winterlinde
(Tilia cordata), 334 Bäume, mit etwa 800 m Länge am Weg von Klisino
nach Pomorzowice. Dickster Baum: 540 cm in Brusthöhe;
2 Fächerblattbaume (Ginkgo biloba) auf einem Bauernhof in Pomorzowice.
Alter: zirka 150 Jahre.
Sumpfeiche (Quercus palustris) auf einem Anbaufeld nahe des Bahndamms
zwischen Pomorzowice und Racławice Śl. Alter: zirka 200 Jahre.
mehrreihige (zwei- oder dreireihige) Baumallee der Winterlinde (Tilia
cordata), 1403 Bäume, mit etwa 5500 m Länge am Weg von Tarnkowa nach
Głubczyce. Dickster Baum: 440 cm in Brusthöhe.
In der Mikroregion Krnov befinden sich Naturreservate, in denen viele geschützte
Pflanzenarten zu finden sind. Es gibt dort auch zahlreiche geschützte Arten von
Vögeln und Amphibientieren. Es sind dies:
NATURRESERVAT KRASOVSKÝ KOTEL, gelegen im westlichen Teil der
Mikroregion Krnov in ca. 2,5 km Entfernung von Krasovo auf einer Höhe von
660 m ü.d.M. Die Reservatsfläche beträgt 11,5 ha. Es ist eine Wiese, gelegen auf
einer Höhe von 660 m ü.d.M.
NATURRESERVAT RADIM: nimmt den höchsten Teil und den Nordhang des
Kopřivná-Hügels sowie die Gegend um einen “U dubu“ genannten Hügel am
rechten Ufer des Wasserlaufs Krasovka ein. Das Reservat liegt auf einer Höhe
von 430 bis 556 m ü.d.M. und hat eine Fläche von 19,3 ha. Es ist ein einzigartiges
Terrain mit Überresten von Tannenbuchen und autochthonen Jesenik-Lärchen.
Stellenweise kommen auch der Ahorn und die Bergulme vor.
NATURRESERVAT VELKÝ PAVLOVICKÝ RYBNÍK. Es liegt in den
Katastergemeinden Hlinka, Osoblaha und Slezské Pavlovice.
Unter den Landschaftsattraktionen darf man auch Naturdenkmäler nicht
unerwähnt lassen:
ALTE LEHMGRUBE – Naturgebilde nördlich von Krnov im Abbauraum einer
alten Ziegelei mit 4,4 ha Fläche.
LIPTAŇ: Der Findling aus nördlichem feinkörnigem Basalt befindet sich etwa
1 km von Liptáň entfernt, unweit der Schmalspurbahn Osoblaha-Třemešná ve
Slezsku. Sein Alter wird auf 920 bis 1010 Millionen Jahre geschätzt. Er hat einen
Umfang von 567 cm und wiegt 4,7 Tonnen. Damit gehört er zu den größten
Wanderblöcken in Tschechien.
DÍVČÍ HRAD: Das Naturgebilde liegt nordwestlich vom Palast auf 0,6 ha Fläche.
In dem Terrain sind Fossilien von Kopffüßern, Korallen und Gliederfüßern aus
der Kreidemeer-Periode gefunden worden.
GEWÄSSER DER GEMEINDE GŁUBCZYCE:
FLÜSSE: Psina, Stradunia, Troja, Opawica, Osobłoga
FISCHTEICHE: Lwowiany, Zawiszyce, Zubrzyce
GEWÄSSER DER MIKROREGION KRNOV
FLÜSSE: Osoblaha, Opava, Čížina, Opavice (Zlatá a Černá), Krasovka,
FISCHTEICHE: Bohusov, Brantice, Suchý rybník, Čaková, Dívčí Hrad, Petrův
rybník, Slezské Pavlovice, Slezské Rudoltice,
Bäche: Hájnický, Černý, Ptačí, Sokolí, Jelení, Kobylí, Komorský, Kobylí,
Petrovický, Stříbrný, Svinný, Železný, Liptaňský, Láčský, Hrozovský, Lužná,
Mušlov, Petrovický, Hraniční, Hradský, Čakovka, Zátorský
MINERALQUELLEN: Slezské Pavlovice, Zátor
SPORT- UND ERHOLUNGSANLAGEN
SPORTANLAGEN
GŁUBCZYCE: Sporthalle, Stadtstadion, asphaltierter Sportplatzkomplex für
Kleinspiele (3), Grassportplatz, Sandtennisplätze, schulische Turnhallen (8).
Schwimmbad (ca. 500 m vom Busbahnhof, gebaut 1978 bis 1989. Zur Badeanstalt
gehören 5 Schwimmbäder: Sportpool, Mittelpool, zwei Seichtwasserpools und
ein Kinderbecken. Gesamtwasserfläche: 6000 m2. Im Schwimmbad gibt es ein
Volleyballplatz, ein Kinderspielplatz am Kinderbecken, eine Rutsche und ein
Springbrunnen).
GEMEINDE GŁUBCZYCE: Schulsportplätze (Bogdanowice, Gołuszowice,
Grobniki, Klisino, Lisięcice, Pietrowice, Zopowy), Fußballplätze der
Volkssportvereine (Bogdanowice, Chomiąża, Debrzyce, Gołuszowice,
Grobniki, Klisino, Lisięcice, Nowa Wieś, Mokre, Opawica, Równe, Zawiszyce,
Zopowy, Zubrzyce), Turnhallen (Gołuszowice, Lisięcice, Bogdanowice, Klisino,
Pietrowice), Tennisplatz (Głubczyce Sady), Radroute Nr. 34 (verläuft in der
Umgebung der Städte Głubczyce, Głogówek und Branice, auf tschechischer
Seite Krnov, Albrechtice und Osoblaha. Sie ist insgesamt 220 km lang. In der
Gemeinde Głubczyce verläuft die Route über Zubrzyce, Chróstno, Ciermięcice,
Chomiąża, Pietrowice, Lenarcice, Opawica, Dobieszów, Gołuszowice, Gadzowice,
DE
Głubczyce, Tarnkowa, Sławoszów, Pomorzowiczki, Pomorzowice und Klisino.
Sie wurde eingerichtet mit Geldmitteln des EU-Programms PHARE-CREDO
im Rahmen der Partnerschaft von Krnov, Głubczyce, Osoblaha, Głogówek,
Albrechtice, Branice und Úvalně).
KRNOV: Halleneisbahn, Hallenbad, Schwimmbad, Freibad, Fußballstadion,
Leichtathletikstadion, Squash-Center, Kegelbahn, Seilzentrum, künstliche
Kletterwand, Fitness-Center, Spinning-Center, Inlineplatz, Beachvolleyballplatz,
Minigolf.
Sportflugplatz des Flugsportvereins Krnov - der Flugplatz hat seit 1994 den
Status eines öffentlichen Landesflugplatzes für kleine Sportflugzeuge. Er wird
auch benutzt durch die Feuerwehr sowie für Pflanzenspritzungen (Felder und
Wälder) und zu Erholungszwecken.
MIKROREGION KRNOV: Freibäder (Bohušov, Osoblaha, Úvalně),
Tennisplätze (Bohušov, Jindřichov, Lichnov, Osoblaha, Petrovice, Slezské
Rudoltice, Třemešná), Beachvolleyballplätze (Bohušov, Holčovice, Osoblaha,
Rusín, Slezské Rudoltice), Fußballplätze (Bohušov, Brantice, Býkov - Láryšov,
Čaková, Dívčí Hrad, Heřmanovice, Hlinka, Holčovice, Janov, Jindřichov,
Krasov, Liptaň, Město Albrechtice, Osoblaha, Rusín, Slezské Pavlovice, Slezské
Rudoltice, Třemešná, Úvalně, Zátor), Turnhallen (Janov, Jindřichov, Lichnov,
Liptaň, Město Albrechtice, Osoblaha, Úvalně), Fitness-Center (Heřmanovice,
Holčovice), Skilifte (Holčovice, Hošťálkovy, Liptaň, Petrovice), Fahrradverleih
(Holčovice), Kegelbahn (Slezské Rudoltice), Sportzentrum (Vysoká).
Radroute Nr. 55 - Úvalně - Krnov - Město Albrechtice - Holčovice - Heřmanovice
- Rejvíz – Jeseník). Die Route bietet die Besichtigung von Wachtburgruinen,
Ausblicke vom Aussichtsturm Úvalně, die gut erhaltene Jeseniker Architektur
und Naturdenkmäler an. Sie führt bis in die Kurstadt Jesenik. In Branice verbindet
sie sich mit der 91 km langen Radroute Nr. 34 von Wiechowice über Lewice,
Pietrowice und Głubczyce nach Głogówek.
Fitnessradwege Krnov - Cvilín in der Umgebung des Cvilin-Hügels. Die Routen
entstanden durch das Bemühen von Radsportliebhabern. Eine bedeutsame
finanzielle Unterstützung für die Idee kam aus dem amerikanischen USAIDFonds /Friedenskorps/. Die Routen sind je nach Schwierigkeitsgrad unterteilt
in blaue (einfach), grüne (mittelschwer) und rote (schwer).
ERHOLUNGSANLAGEN
Gemeinde Głubczyce: Pietrowice – Camping-Platz der Klasse 1, 14 km von
Głubczyce und 1 km vom Grenzübergang zu Tschechien entfernt. Im Gelände
befindet sich ein ca. 2 ha großes Schwimmbecken. Es gibt auch einen Fischteich
für Angler. Neben Hotel und Gästezimmern in gemauerten Touristenhäuschen gibt
es hier einen Zeltplatz für rund 200 Personen und 18 Standplätze für Wohnmobile.
Eine Attraktion des Camping-Centers ist ein Freibad mit Springturm und Rutsche
mit 11 m Höhe und 25 m Länge. Die Anlage ist saisonal eröffnet vom 1. Mai
bis zum 31. Oktober. Im Jahr 2004 wurde im Zentrumsgelände eine ganzjährige
Skipiste eröffnet.
Mikroregion Krnov: Osoblaha: Erholungszentrum mit Freibad; Holčovice
Spálené: Skilift am Pensionshaus Zamo; Holčovice Spálené: Erholungszentrum
Zdravý vzduch (Frische Luft), Holčovice: Pensionshaus Lesní zátiší (Waldstille),
Bohušov: Erholungszentrum mit Naturbad.
7. WIRTSCHAFT
VORTEILE DER REGION
VORTEILE DER GEMEINDE GŁUBCZYCE: Nähe von Grenze und
Grenzübergang, sehr gute naturtechnische Verhältnisse in der Landwirtschaft,
eine Basis für die Verarbeitungsindustrie, gut entwickelte technische Infrastruktur
(Kläranlage), ausgebautes Straßennetz, mittlere und höhere technische Fach- und
Lehrkräfte, saubere Umwelt.
Ein Auftrag der Gemeinde Głubczyce ist es, ein Zentrum für moderne
Landwirtschaft, Dienstleistungen und Touristik aufzubauen. Ihre
Entwicklungsschwerpunkte sind die Steigerung der wirtschaftlichen
Anziehungskraft der Gemeinde und die Verbesserung der Lebensqualität der
Einwohner. Es sind vier strategische Hauptentwicklungsziele für die Zeit bis
2015 festgelegt worden: Verbesserung der Lebensbedingungen in der Gemeinde,
moderne Landwirtschaft und multifunktionale Entwicklung ländlicher Gebiete,
Entwicklung von technischer Infrastruktur, Industrie und Dienstleistungen sowie
die Entwicklung internationaler Zusammenarbeit (quelle: Entwicklungsstrategie
der Gemeinde Głubczyce, gebilligt durch den Stadtrat Głubczyce, Beschluss Nr.
XX/263/2001 vom 28. Februar 2001)
STARKE SEITEN DER WIRTSCHAFT IN DER MIKROREGION KRNOV:
geringe Arbeitskosten, genügend Freiraum für gewerbliche Aktivitäten, intakte
Industriezone, Nähe der Grenze zu Polen, gute Straßenverbindungen nach Polen,
Entwicklungsmaßnahmen für die Region, leicht zugängliche Arbeitskräfte, hoher
Prozentsatz gebildeter Einwohner (quelle: Stadtamt Krnov, SWOT-Analyse).
TECHNISCHE INFRASTRUKTUR
WASSERVERSORGUNG
Głubczyce wird aus dem Wasserwerk an der Straßenecke Powstańców/
Mickiewicza mit Wasser versorgt. Auch umliegende Ortschaften werden aus
diesem Wasserwerk gespeist. Die Wasserversorgung der übrigen Dörfer findet
aus privaten Bauernhofbrunnen, über Sammelleitungen, die aus mit Tiefbrunnen
ausgerüsteten Entnahmestellen mit Wasser versorgt werden, sowie über lokale
Wasserleitungen statt.
Die Ortschaften der Mikroregion Krnov sind entweder an das öffentliche
Wassernetz angeschlossen oder unter Nutzung von Wasserleitungen früherer
Staatsbetriebe, Hausbrunnen und lokaler Gemeinde-Wasserwerke mit
Wasser versorgt. Das öffentliche Wasserwerk in Krnov wird aus den lokalen
Grundwasserquellen Zlatá Opavica und Kostelec gespeist.
ABWASSERENTSORGUNG – KLÄRANLAGE
Głubczyce ist nach dem Trennkanalisationssystem kanalisiert. Die Kanalisation
hat eine Länge von 23,7 km plus 12,4 km Anschlüsse. Nach diesem System
kanalisiert sind auch zwei benachbarte Dörfer: Gadzowice und Gołuszowice.
Die Stadt verfügt über eine moderne biomechanische Kläranlage, die nach der
BIO-SYMBIO-Technik arbeitet. Ihre Kapazität beträgt entsprechend: Qdmit 6915
m3/Tag, Qdmax 9550 m3/Tag, RLM = 73250.
Den höchsten Prozentsatz kanalisierter Haushalte in der Mikroregion Krnov gibt
es in Úvalně und Krnov. In 14 Ortschaften sind über 90% der Häuser mit einem
Faulbehälter ausgestattet.
MÜLLABFUHR - DEPONIE
Die Stadt verfügt über eine Deponie für Haushalts-, Wirtschafts- und
Industrieabfälle. Sie liegt im südlichen Teil der Stadt am Weg von Głubczyce
nach Rożnów und nimmt Abfälle aus der gesamten Gemeinde auf. Die Deponie
hat eine Fläche von 4,6 ha.
Eine Gemeinde ist in Tschechien gesetzlich verpflichtet, die ausreichende Anzahl
von Müllbehältern zur Verfügung zu stellen sowie die kommunalen Abfälle zu
trennen und zu entsorgen. Seit Juni 1997 gibt es in Krnov eine Aufnahmestelle
für Problem- und Sperrabfälle.
ENERGIEWIRTSCHAFT
In Głubczyce befindet sich eine Hauptversorgungsstelle, aus der 15 kV starke
Kabelzüge und Oberlandleitungen mit 178 km Länge führen. Überdies gibt es
in der Gemeinde 129 Umspannstationen 15/0,4 kV, davon versorgen 39 die
Stadt Głubczyce. Die Energieanstalt Opole S.A. Rejon Kędzierzyn-Koźle, ein
Energielieferant, versorgt auch 15 Umspannstationen, die bei anderen Nutzern
in Betrieb sind. Die genannten Umspannstationen versorgen gemeindeweit
ein 135,4 km langes NN-Oberlandnetz, 14,2 km NN-Kabelnetz und 81,5 km
Beleuchtungsnetz.
Der jetzige Energielieferant für die Mikroregion Krnov ist das Unternehmen
Severomoravská energetika a.s. Krnov. Von entscheidender Bedeutung für
die regionale Energieversorgung ist das 110-kV-Verteilungsnetz, bestehend
aus Versorgungsknoten (Hochspannungsstromnetz) und Leitungslinien. In
der Mikroregion gibt es zwei solche Knotenstellen: Krnov-Česká Ves und
Odbočka Třemešná.
GASVERSORGUNG
Głubczyce ist mit Niederdruck-Erdgas gasifiziert. Durch das übrige
Gemeindegebiet verläuft die Systemgasleitung Nysa – Racibórz. Das
Niederdruck-Verteilungsnetz ist 60,8 km und das Mitteldrucknetz 1,8 km lang.
Zum Gasnetz der Mikroregion Krnov gehören zwei Netzwerke: ein
Niederdrucknetz (bis 2,2 kPa) und ein Mitteldrucknetz (bis 300 kPa).
Die Mitteldruckleitung verläuft über Úvalně, Krnov, Krásné, Loučky, M.
139
DE
140
Albrechtice, Třemešná, Jindřichov, Janov und Petrovice.
HEIZKRAFTWERKE
In Głubczyce gibt es mehrere lokale Heizanlagen, welche die Stadt versorgen,
darunter den Mehrfamilienbau. Für Wärmeproduktion und -vertrieb in der Stadt
sorgen kommunale sowie betriebliche und genossenschaftliche Heizanlagen.
In Krnov wird der Wärmeenergiebedarf teilweise über Fernheizung sicher
gestellt. Hauptwärmequelle ist die Heizanlage an der ul. Revoluční in Krnov.
Zusätzliche Wärmequelle ist eine moderne Heizanlage im Wohnviertel
Pod Cvilínem. An das System sind die meisten Unternehmen in der Stadt
angeschlossen, ebenso wie Schulen, Gesundheitszentren, Geschäfte und ca.
4000 Haushalte
TELEKOMMUNIKATION
In der Gemeinde Głubczyce besteht ein modernes Telekommunikationsnetz,
das den Einwohnern moderne Telefonverbindungen über eine automatische
Schaltzentrale gewährleistet.
Die Gemeinde liegt in der Reichweite der analogen Mobiltelefonie aller in
Polen tätigen Anbieter.
Krnov hat seit 1996 eine neue digitale HOST-Telefonzentrale. Über die
Mikroregion verläuft der hochdurchlässige Lichtleiter Ostrava – Krnov
– Bruntál. In der Tschechischen Republik gibt es auch ein gut ausgebautes
Mobilfunknetz.
LANDWIRTSCHAFT
BODENVERHÄLTNISSE – GÜTEKLASSEN
Für die Gemeinde Głubczyce sind hohe Bodenklassen charakteristisch.
Es überwiegen sehr gute und gute Böden, hauptsächlich Weizen- und
Rübenböden. Dieses Merkmal prägt insbesondere die Dörfer im zentralen
und nördlichen Teil der Gemeinde, wo Löß-Schwarzerden, Braunböden und
Pseudo-Bleicherden vorkommen. Die Bodenklassen 1 bis 3 machen 74 Prozent
der gesamten Ackerböden
Struktur der landwirtschaftlichen
aus. Das Klima schafft
Nutzflächen in der Mikroregion Krnov
günstige Voraussetzungen
(Mai 2004) (in ha)
für die Landwirtschaft.
58
033
Gesamte Bodenfläche in
Diese ist der dominierende
der Mikroregion
Wirtschaftszweig in der
24 126
Wälder
Gemeinde Głubczyce. In der
Anbaustruktur überwiegen
11 154
Wiesen
Getreidepflanzen (Weizen,
16 713
Ackerland
Roggen, Gerste – über 80
17
Obstgärten
Prozent des Anbauvolumens)
601
Wasserbecken
und Hackfrüchte (Kartoffeln
und Rüben – fast 10 Prozent)
1 111
Gärten
Landwirte der Mikroregion
683
Bebaute Grundstücke
Krnov bauen vorwiegend
3628
Sonstige
Weizen, Gerste, Zuckerrüben
und Kartoffeln an. Die am
intensivsten bebauten Landwirtschaftsgebiete liegen im östlichen Teil der
Mikroregion in der Gegend von Osoblaha. Es sind dort sogar anspruchsvolle
Pflanzen anbaubar. Angebaut werden hier vor allem Rüben sowie Gerste und
Weizen. Von den Futterpflanzen ist Futterraps am gängigsten. Auf den Feldern
überwiegen Schwarzerden.
INDUSTRIE
Zahl der Unternehmer in der Gemeinde Głubczyce: 1 200
Zahl der Wirtschaftsunternehmen in der Mikroregion Krnov
(März 2004): 6 031
Die dominierende Industriebranche in der Gemeinde Głubczyce ist die Lebens
mittelverarbeitung, speziell Milchverarbeitung, Produktion von Kühlgetränken,
Herstellung von Bier und Malz, Bäckereien und Konditoreien, Schlachthöfe
und Metzgereien. In der Stadt entwickeln sich auch das Bauwesen, die
Metallindustrie (Herstellung
Struktur der landwirtschaftlichen
von Zentralheizungskörpern
Nutzflächen in der Gemeinde
und
Wasserboilern)
Głubczyce im Jahr 2003
(in ha)
und die Pharma- und
Kosmetikindustrie.
Gemeindefläche
29 433
Ihre Zukunft verbindet insgesamt
die Stadt mit einer
23 528
Fortentwicklung
der A. Landwirtschaftliche
Lebensmittelverarbeitung Nutzflächen
Ackerböden
20 916
und landwirtschaftsbezogener
Dienstleistungen. Dies wird
Obstgärten
145
begünstigt durch die Nähe
Dauerwiesen
865
großer Absatzmärkte und die
gute Grenzzusammenarbeit
Weideland
15 021
mit Tschechien.
B.
Böden an Wäldern und
3 080
In der Mikroregion Krnov
Baumpflanzungen
entwickeln sich hauptsächlich
2 825
die Maschinen- und die C. Sonstige Böden und
Holzindustrie. Ein wichtiger Unland
Wirtschaftsbereich der
Mikroregion ist auch das Bauwesen. Traditionell entwickelt sich hier die
Herstellung von Musikorgeln. Zwei Drittel der Dienstleistungen und Produkte
lokaler Firmen werden auf dem Inlandsmarkt verkauft. Die übrige Produktion
kommt in den Export.
INVESTITIONSMÖGLICHKEITEN IN DER REGION GŁUBCZYCEKRNOV
Die vorhandenen Reserven im Bereich der Agrarproduktion sowie die Nähe
potenziell großer Absatzmärkte für Nahrungsmittel und Landprodukte schaffen
günstige Voraussetzungen für Investitionen in Lebensmittelverarbeitung und
landwirtschaftsbezogene Dienstleistungen. Die Städte Głubczyce und Krnov
verfügen über attraktiv gelegene Gelände für investive Aktivitäten. Die Nähe
der Grenze zu Tschechien und die in der Region bestehenden Grenzübergänge
schaffen Möglichkeiten einer wirtschaftlichen Aktivierung in der unmittelbaren
Umgebung der Grenzübergänge sowie rund um den Transitweg Landstraße
Nr. 38. In dieser Zone bietet die Gemeinde Głubczyce ein Investitionsgelände
zum Kauf an.
ERWÜNSCHTE INVESTITIONEN: Lebensmittelverarbeitung, kommunale
Infrastruktur, Wohnbau, Dienstleistungen, Handel, Kultur, Sport, Erholung,
Umweltschutz.
Vergünstigungen für Investoren. Es besteht die Möglichkeit von Vergünstigungen
bei lokalern Gebühren und Steuern im Falle von Investitionen, die für den lokalen
Arbeitsmarkt und die Entwicklung der Gemeinden wichtig sind.
Gemäß ihrer Entwicklungsstrategie setzt sich die Region Głubczyce-Krnov
zum Hauptziel, Voraussetzungen für die Anziehung neuer Investitionen
zu schaffen, dies durch Erschließung von Investitionsgeländen und einen
umfassenden Investmentservice.
Eine äußerst wichtige Aufgabe Partnerstädte von Głubczyce
in den Bereichen Wirtschaft Krnov, Albrechtice, Tschechien
und Unternehmensentwicklung Rusin
ist die Förderung kleiner und Rockenhausen
Deutschland
mittelständischer Unternehmen
Saint Remy sur Avre
Frankreich
im Rahmen der Zusammenarbeit
Partnerstädte
von
Krnov
zwischen dem privaten und dem
öffentlichen Sektor. Nicht minder Głubczyce, Prudnik,
Polen
wichtig ist die Entwicklung Mińsk Mazowiecki
internationaler Kooperationen und Karben
Deutschland
des grenzüberschreitenden Handels.
Saint Egréve
Frankreich
Pefki
Griechenland
Telšiai
Litauen
Yukon
USA